Josef Kainar je znám nejenom milovníkům poezie, ale i hudebníkům. Kdo by neznal Kainarovu nejslavnější báseň „Stříhali dohola malého chlapečka…“, kterou pro kapelu ETC zhudebnil Vladimír Mišík. Sám Josef Kainar byl skvělý hudebník, měl rád jazz. Koncertně hrál na klavír, kytaru i housle. ¨
Moje oblíbená zpěvačka Eva Olmerová nazpívala jeho „Blues o železničním mostu“ a nebo „Černou káru“ takto:
Černá kára
Hudba i text Josef Kainar
https://www.youtube.com/watch?v=lv6fUWoZRuQ
Každej tu černou káru svou si táhne sám,
kdo může znát tu píseň, co já v sobě mám, v sobě mám?
Můžeš si půjčit klobouk, nepůjčíš si nikdy cizí žal, cizí žal,
cizíma ústy ještě nikdo nezpíval.
Tu černou káru, tu mám stále na patách,
von se z ní sype věčnej jemnej černej prach, černej prach
Zastavit nesmím ani chvíli, ani chvíli zaživa,
ta černá kára se můj život nazývá.
Trochu tý lásky dej mi věrný srdce mý,
věčně tu káru táhnout, to je šílený.
Sevři mě jemně, ty seš jediný, co na svý cestě mám, cestě mám,
ať jako blues tě na svých ústech vyzpívám.
V roce 1953 vyšla jeho báseň „Český sen“. Tenkrát, v padesátých letech si ji hodně recitátorek vybíralo pro svá vystoupení. Zní jako lidová písnička, kterou si zpívá máma, když konečně usne její „skotačivý“ synek.
Český sen (úryvky – báseň je hodně dlouhá)
Spí, on už spí.
Už matka smí si lehnout,
synáčka nechat
sobě napospas.
Má k hraní Velký vůz
a Malý vůz a Váhy,
a dá-li trochu pozor na Raka,
může si pohrát, malý,
do svítání.
Než rosa zapláče
a slípka zakdáká.
Spí, on už spí.
Už ztratil čertí růžky,
má čelo nevinné
jak Svatý Kopeček.
Rozkoši mateřská!
Ta mocná, k uzoufání!
A máma honem po zásuvkách shání
bavlnku, hříbek,
už jí okřálo.
Pod šitím i písničku si najde,
tu svatební,
tu vážnou, pomalou.
Spí, teď už spí.
Jen malé pěsti svírá,
do bíla svírá,
Jak se rval a rval
s andělem spánku
jako s houserem.
Když nevěděl už
z které do které,
ze vzteku usnul.
Peříčko té zloby
kreslí mu důlek na bradě
a velice ho zdobí.
Spí, pěkně spí.
Jen pěsti ještě svírá.
maminka zašívá
a oknem dýchla noc.
Spí, sladce spí.
A jak tak ze sna dýchá,
jeho dech zvedá
loďku na kotvách:
bělounkou loďku
jeho dětské hrudi.
On si s ní hraje
na hladinách nocí,
houpá ji, houpá na staletých tmách
Když si tak dřímáš,
mazlíčku, ty rváči veliký,
víš ty, co spíš?
Spíš, synku
Český sen.
On si tě kolíbá
a konejší a hýčká.
Jsi do snu pohřížen
jak jádro do jablíčka…
Kdybys ty znal,
kdo všechno spí ten sen!
Za hájkem, za hájíčkem
skalka probělává.
Tam shloučili se
v zimní podvečer,
tam sčetli svoje práva,
příkoří svá,
své kůrky plesnivé,
své jizvy, boláky,
své sudlice a kosy
chudáci hladem škaredí a bosí…
Je český obzor
hluboký jak džbán¨
a jeho vzduch je silnější¨
než víno.
Kdo ale cizí chce z něj pít,
jen ze zvůle a neplatit
buď zavčas varován!
Poznámky pana Bavora 
JK psal taky písňové texty. Zdehle:
http://nc-zpevnik.wz.cz/389_diga_dou.html
Měl jsem sice na mysli Štědrého verzi, ale tady si to můžete pustit s K. Černochem (nebo s vévodou z Ellingtonu). 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky, Slime, za doplnění. Napsal také text „Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem“ a „Duben, první duben“. Bude jich asi víc. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Já se omlouvám, že jsem vstoupil tak idiotsky. Nepřečetl jsem si úvodní větu 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Slime, JK napsal také básničku „Krajinou Zdeňka Nejedlého“ – hezkou. To asi v době, kdy ještě Z. N. neměl tu „nálepku“ směšného starce. Všiml jste si, že se začíná o něm mluvit jinak, objektivněji? Viz poslední LUK (článek Věry Beranové). Možná k tomu přispěla i kniha od J. Křesťana „Zdeněk Nejedlý – politik a vědec v osamění“, na kterou jste dával jednou odkaz.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale nečetl jsem jí, nestíhám. Vy jste to četla?
Ví se, že byl znalec Mahlera a asi i Wagnera. A toho bych potřeboval, aby někdo napsal do Muziky, já ho vůbec neumím.
Nemáte náhodou na ZN číslo? 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Oni si mnozí vůbec udělali z Nejedlého fackovacího panáka, třeba – tzv druhá Nejedlého reforma školství byla vyhlášená v době kdy se léčil v Poděbradech bez jeho vědomí – vlezdoprdelkama – to byla ta která slepě kopírovala SSSR – taky vydržela velice málo, zato Nejedlému definitivně podlomila zdraví – jak se rozčílil co to udělali jeho jménem. Proč to vzpomínám – nedávno jsem četl článek kde mu nasazovali psí hlavu a připisovali její autorství, nechutná je i jeho denunciace z doby když byl již velice nemocný člověk.
To se mi líbíTo se mi líbí
https://www.youtube.com/watch?v=ZL5aea2klVg tak toho Ellingtona
To se mi líbíTo se mi líbí
Miluško, děkuji za radost, kterou mi způsobilo zjištění, že dnes jste dala slovo tvorbě básníka a hudebníka, velké osobnosti bluesové hudební formy, Josefu Kainarovi. Jeho kvality jsou dodnes uznávány a jeho texty jsou inspirativními i pro současné hudebníky. K vašim moc pěkným ukázkám přidám Karla Plíhala a vynikajícího bluesového básníka Josefa Kainara. https://www.youtube.com/watch?v=v2tM6PN5cCs
A z básnických sbírek tuto:
Blues o jejich slzách
Proč slzy kanou? Proč jen netečou?
To se tak píše
Buď už chvilku tiše
Co ti to dal kdo ke čtení
No kecy
(Ale já vím. Když pláče
Schoulená
A v žalu má až k bradě kolena
Ty její slzy
Umějí jen téci)
To se mi líbíTo se mi líbí
Rybářko, děkuji za ukázku – Blues o jejích slzách.
Karla Plíhala a jeho Nebe počká mám také moc ráda. Vždycky mám trému a obavy, zda jsem dobře vybrala. Naštěstí je v české poezii stále „kde brát“.
To se mi líbíTo se mi líbí
Váš blog Miluško, mám hrozně ráda. A nejen já.
A výběr poezie nemá chybu.
To se mi líbíTo se mi líbí
OT: Pane Bavore, pošťák je na cestě… 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Poslal jsem ho zatím spát. Vyzvednu až zítra 😉
To se mi líbíTo se mi líbí