Vložil INTERNATIONALIST 360° v DUBEN 8, 2022
Ekaterina Blinova
V Donbasu je na místě jen hrstka západních novinářů, zatímco západní mainstreamový tisk vylepuje falešné zprávy o ukrajinské krizi podle stejných šablon, které dříve využíval v Iráku, Libyi a Sýrii, říká nizozemská nezávislá novinářka Sonja van den Ende.
Sonja van den Ende, nezávislá novinářka z nizozemského Rotterdamu, se vydala do Doněcké a Luganské lidové republiky jako vyslaná reportérka ruské armády, aby se na vlastní oči přesvědčila, jak probíhá speciální operace.
Zvuk ostřelování a výbuchů ji neděsí: už si na něj zvykla. Před sedmi lety van den Ende pracovala v Sýrii, několik měsíců předtím, než Rusové na žádost syrského prezidenta Bašára Asada zasáhli a změnili situaci. Paralely mezi zpravodajstvím západního mainstreamového tisku o syrském a ukrajinském konfliktu jsou podle ní nápadné.
„Neustále o všem lžou, jen aby realizovali svou vlastní agendu,“ říká van den Ende. „Stejně jako v Sýrii byl prezident Asad ‚vrah‘ a nyní je prezident Putin ‚řezník‘. Tento scénář používali po mnoho let v Iráku, Venezuele a [dalších] zemích, které nevyhovují jejich agendě; potřebují zlého „chlapíka“. Ale oni (média) tam na místě ani nejsou, nemohou to posoudit. Je tu jen hrstka novinářů ze Západu: Graham Philips, Patrick Lancaster, Anne-Laure Bonnelová a já.“
Podle této nizozemské novinářky to však není jediná paralela. Upozornila na falešné zprávy a operace pod „falešnou vlajkou“ Kyjeva, včetně mystifikace na Hadím ostrově, humbuku kolem údajného ruského „útoku“ na Záporožskou jadernou elektrárnu (JE), dnes již vyvrácené historky o ruském „úderu“ na nemocnici v Mariupolu a nejnovější provokace v Bucha, abychom jmenovali alespoň některé. Van den Ende tvrdí, že se to v ničem nepodobá tolik falešným vlajkám džihádistů a zinscenovaným „plynovým útokům“ Bílých přileb. Konkrétně připomíná chemickou provokaci ze 4. dubna 2017 v Chán Šajchúnu v Idlibu, kterou vyvrátili investigativní reportéři včetně novináře Seymoura Hershe, držitele Pulitzerovy ceny.
„Totéž se stalo i v Búče,“ říká nizozemská novinářka. „Mnoho svědků tvrdí, že ruská armáda odešla 30. března. Dokonce ani ukrajinská armáda, která přišla 1. dubna, neinformovala o mrtvolách na ulicích. Podle západních médií se tak stalo 3. dubna. Také svědectví hovoří o tom, že těla měla bílé pásky, znak ruské armády, vojáci je nosí. Takže vojáci zabíjejí ruské Ukrajince? V žádném případě.“
Ukrajinský neonacismus není žádný mýtus
Van den Ende při cestách po Donbasu hovořil s mnoha ukrajinskými civilisty. Podle ní téměř všichni odsuzovali kyjevskou vládu za zákaz ruštiny a zbavování mnoha kulturních a domácích lidských práv.
„Většina lidí, se kterými jsem mluvila, byla velmi šťastná, že začala [ruská speciální] operace,“ říká nizozemská novinářka. „Nikdo si samozřejmě nepřeje násilí a válku, ale už osm let trpí válkou, krveprolitím a ničením ze strany ukrajinských sil. Nejhorší byly nacistické prapory, které bojovaly spolu s pravidelnou armádou.“
Ukrajinský neonacismus není mýtus, zdůrazňuje van den Ende. Když v letech 2016 a 2017 navštívila ukrajinské přístavní město Oděsu, všimla si fašistických nálad, které se v zemi šíří již delší dobu. Ukrajinský nacismus je tu vlastně už od druhé světové války, říká nizozemská novinářka.
Ideoví následovníci Stepana Bandery, Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), 14. dobrovolnická divize SS „Galicia“ a prapor Nachtigall přešly během sovětského období do ilegality. Po mnoha letech však tyto síly opět ožívají, přičemž USA, Velká Británie a EU je využívají k destabilizaci Ukrajiny, říká. Dříve tito západní geopolitičtí aktéři hodně podobně využívali islamisty k sesazení Asada, dodává novinářka.
Podle van den Ende se po provedení státního převratu na Ukrajině v roce 2014 chopila moci menšina neonacistů, která již osm let terorizuje především východní část země za použití velmi zákeřných a krutých metod v nacistickém stylu.
Konečně se cítí chráněni
Západ se neustále snaží svalovat vinu za všechny škody napáchané na ukrajinských vesnicích a městech na Rusko. Východoukrajinští očití svědci však tvrdí, že většinu zkázy v civilních oblastech způsobila ustupující ukrajinská armáda a neonacistické formace, včetně proslulých praporů Azov, jak uvádí nizozemský novinář. Kromě toho, že ukrajinská armáda používala civilní objekty jako štíty, údajně nevybíravě ostřelovala pozice, které opustila a postoupila ruským silám.
Pro ilustraci van den Ende popisuje ostřelování nemocnice ve Volnovaše v Doněcké lidové republice. Budova nebyla bombardována ze vzduchu, ale napadena granáty a raketami, uvádí s odvoláním na jednoho z obyvatel Volnovachy.
„Západ tvrdí, že ji bombardovali Rusové, ale jak mi řekla jedna paní, že tam celý život pracovala a že ukrajinská [armáda] – která byla v nemocnici ubytována – ostřelovala a zničila objekt i její dům, který byl vedle nemocnice.“
Podle nizozemského novináře se k východním Ukrajincům ruská armáda chová velmi dobře a na většině míst se jim pravidelně dostává humanitární pomoci. Navíc místní obyvatelé říkají, že se konečně cítí chráněni, dodává.
Prudké boje mezi ukrajinskými ozbrojenými silami a neonacistickými prapory na jedné straně a Ruskem podporovanými milicemi DLR a LLR na straně druhé zanechaly mnoho domů zničených. Obyvatelé Donbasu se však nevzdali, zdůrazňuje novinářka.
„Jak řekla jedna žena: ‚Jsme silní, můžeme to obnovit, pro naše děti a vnuky, aby byl mír,'“ poznamenává van den Ende.
Prohrává Rusko informační válku?
Někteří pozorovatelé naznačují, že Rusko prohrává informační válku se Západem. Západní mašinérie velkých médií pracuje dnem i nocí s podporou velkých technologií, zatímco většina ruských zpravodajských kanálů byla v západních zemích buď cenzurována, nebo zcela umlčena.
„Ne, Rusko informační válku zcela neprohrává,“ tvrdí van den Ende. „Myslím, že je na nás, na hrstce obyvatel Západu, abychom probudili většinu obyvatel Západu, kteří stále spí a jsou den co den bombardováni falešnými zprávami a vymyšlenými příběhy.“
Je třeba mít na paměti, že tento konflikt rozdmýchávají především západní politici, říká nizozemská novinářka. Podle ní si Západ počínal zcela stejně v Sýrii, ale tuto válku z velké části prohrál.
Svět se mění a západní establishment se podle van den Ende ještě musí smířit se vznikajícím multipolárním světovým řádem. Podotýká, že počátek této změny nastínil ruský prezident Vladimir Putin ve svém mnichovském projevu v roce 2007.
Ačkoli se tehdy rozhodli jeho slova přehlížet, začíná být zřejmé, že unipolární svět je nadobro pryč, uzavírá novinář.
*** Translated with http://www.DeepL.com/Translator (free version) ***