Tatra, Matra, Fatra (3. časť) – Malá je naozaj malá


Motto: Repetitio mater studiorum… et pater imbecilitas mentis.

 

Dnes sa pozrieme na miesto, ktoré dalo meno pohoriu Malá Fatra. Hľadal som ho dlho, lebo neleží na žiadnej turistickej ceste, neukazuje naň žiaden smerovník a nemá na sebe žiadnu tabuľku s názvom. Nebudem napínať, Malá Fatra je tu:

f03-obr-1

Kto by si pomyslel, že geografický bod Malá Fatra je najnavštevovanejším miestom pohoria Malá Fatra? Je to totiž malá vyvýšenina v meandri Váhu medzi Šútovom a Kraľovanmi a vedie popod ňu tunel na hlavnej železničnej trati zo Žiliny do Košíc. Každý, kto týmto tunelom cestuje, má nad hlavou Malú Fatru.
Čo má táto Malá Fatra spoločné s Fatrou z prvých dvoch častí? Viedla cezeň druhá vetva obchodnej a poštovej cesty z Turca na Liptov a Oravu.
Kto pozná, ako toto miesto vyzerá dnes, vie, že na Turčianskej strane sa hneď vedľa tunela nachádza veľký lom zaplavený spodnou vodou. Pekné a často navštevované miesto na vodné športy, ale určite tam nenájdeme ani stopy po starej ceste. Chýba už veľká časť svahu.
Jej trasu však nájdeme vyznačenú na mape Alexandra Kubínyho z roku 1780.

f03-obr-2

Mapka je síce pekná, ale nevidíme prečítať písmená, tak si tam dáme zväčšený detail ľavého dolného rohu.
f03-obr-3

Pri ceste teraz rozoznávame popis „Via Regia ad C. Thurocensem ducend“ (Kráľovská cesta, ktorá vedie do Turčianskej stolice). Na najvyššom bode cesty tiež rozoznáme nápis Mons Kiss Fatra Iugum, čo znamená hrebeň hory Malá Fatra. V pravom hornom rohu ešte rozoznáme nápis Hradisko. Táto lokalita sa dodnes volá Priesmyk hradiská a naznačuje, že miestni obyvatelia túto výšinu používali skôr na to, aby zabránili v priechode dobyvateľom.
Historik Ferdinand Uličný v knižke „Dejiny Liptova od 9. do 19. storočia“ o tejto ceste cez Malú Fatru na str. 241 píše toto:
„Pre obchodné aj vojenské účely  ju vybudovali až okolo roku 1364 z iniciatívy kráľa Ľudovíta I. Novou cestou sa uľahčil a skrátil prevoz tovarov medzi východným Slovenskom cez Liptov, Turiec, Žilinu do Sliezska, na Moravu a do Čiech.“
Pri osobnom rozhovore som ako prídavok dostal vysvetlenie, že zmienku o budovaní cesty našiel v kronike Košíc. Túto skratku budovali Košičania a mali za to od kráľa istý čas odpustené mýto.

Tu upozorním na historickú súvislosť so vznikom obce Kraľovany, o ktorej som nenašiel zatiaľ zmienku. Podľa Vlastivedného slovníka Slovenska vznikla obec Kraľovany roku 1363. Súvislosť so vznikom cesty cez Malú Fatru je teda nepochybná. Obec Kraľovany leží na veľmi nehostinnom a nebezpečnom mieste. Aj dnes je tretinu roka zatarasená rieka Váh ľadovými kryhami z Liptova aj Oravy, úrodné pozemky okolo rieky zaberajú len veľmi malú plochu medzi riekou a strmými svahmi okolitých hôr a počas niekoľkých zimných mesiacov sa slnko vôbec neukáže spoza Kopy.
Nepriamo vznik obce dosvedčuje aj sám názov. Najbližší sused – obec Stankovany, dostala svoje meno podľa zakladateľa – šoltýsa Stanka. Zakladateľom obce Kraľovany bol teda s najväčšou pravdepodobnosťou kráľ.
Ďalšia odkrytá súvislosť je v zmysle a určení tejto osady. Vlastivedný slovník píše, že obyvatelia boli hlavne pltníci. Lenže to sa pravdepodobne týka už obdobia, kedy existovali pevné krajinské cesty popri Váhu, vodné toky boli regulované a cesta cez Malú Fatru sa už nepoužívala. Logika hovorí, že prvým zamestnaním Kraľovancov boli služby furmanom na uľahčenie prechodu cez hory a udržiavanie zjazdnosti ciest. Až vznikom skratky cez Malú Fatru malo zmysel vybudovať aj cestu z Kraľovian do Párnice. Predtým furmani museli používať celodennú obchádzku cez Švošov, Komjatnú a Žaškov.
Kraľovanci sa zrejme dobre starali o okolité cesty, takže Modráni a Zorkóci v cestopise Z cestovných denníkov štúrovcov, z ktorého som citoval aj minule, mohli o úseku cesty medzi Kraľovanmi a Párnicou na Orave napísať toto:  „Do vnútra Oravskej stolice odtiaľto vedie utešená poštovná cesta, ktorú pre jej mocnú stavbu a starostlivú ochranu môžeme považovať za najprednejšiu v celom Uhorsku i Rakúsku. Pozrime na veľké skaliská, ktoré hate kladú, mohutné mosty a hate porobené proti vode, na tú bedlivú starostlivosť, s akou sa každá chyba hneď opraví; zistíme, že tieto naše slová nie sú prázdne, ale oprávnené.“

Pred rokom 1363 sa teda nehovorilo o Malej a Veľkej Fatre, existovala len jedna – Fatra. Po tomto roku sa začala používať Malá Fatra (Fatra parva) a Via Magna stále viedla cez Fatru. Veľká bola len kvôli rozlíšeniu, až jej to napokon prischlo.
Na všetkých starých mapách, z ktorých som tu zverejnil len niektoré, je nápadný rovný úsek stúpania na Malú Fatru zo strany od Šútova. Kvôli názornosti použijem nákres z roku 1827, kde je ten priamy úsek kolmo na vrstevnice, znázornený najzreteľnejšie.

f03-obr-4

Táto priama cesta hore svahom je tiež zreteľná charakteristika, ktorú majú spoločné cesty cez Malú a cez Veľkú Fatru, a ktoré sú v našich krajoch neobvyklé. Naši ľudia všetky cesty i lesné zvážnice budujú po serpentínach a s takým stúpaním, aby kone vládali ťahať aj ťažký voz. Tieto rovné a priveľmi strmé úseky si na prechod vyžadovali nejaký technický prostriedok, o ktorom zatiaľ nevieme nič. A mám nejasné tušenie, že môže byť kľúčom k pôvodu názvu Fatra.

Vráťme sa ešte k porovnaniu dvoch horských priechodov – Veľkej Fatry a Malej Fatry.
Veľká Fatra – nadmorská výška 760 m, prevýšenie z úpätia 280 m.
Malá Fatra – nadmorská výška 480 m, prevýšenie z úpätia 50 m.
Tým je jasne vysvetlené, že Veľká a Malá Fatra majú svoje prívlastky zaslúžene.

Zdroje k mapám:
http://kralovany.oma.sk/doprava/autobusova-zastavka
https://maps.hungaricana.hu/en/MOLTerkeptar/5877/view/?bbox=5075%2C-5931%2C9418%2C-4003
https://maps.hungaricana.hu/en/MOLTerkeptar/5746/view/?pg=0&bbox=-318%2C-3816%2C6118%2C41

Poslal a napsal NavajaMM

Další článek v 17:00 Černá hodinka aneb Elity proti elitám

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Navaja se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

23 reakcí na Tatra, Matra, Fatra (3. časť) – Malá je naozaj malá

  1. strejda napsal:

    Velice zajímavé, zaujala mně ta svážná, přímo po spádnici, kolmo na vrstevnice. To nemohl být jen fatranský vynález. Kde na nějaké tažení povozů do vrchu brali pohon? Nebo se dopravovalo jen muly a koňmi? Škoda jak mnoho znalostí a běžných věcí mizí v nenávratnu.

    • NavajaMM napsal:

      Presne ste to vystihli strejdo. Presne toto mi roky nedáva spať. Táto Malá je už naozaj v nenávratne, zožral ju lom aj s polovicou svahu. Nejaké tajomstvo však ešte môže prezradiť Veľká.

  2. Slim napsal:

    BTW. Nebyl loni v Malé Fatře nějaký velký sesuv půdy?

    • NavajaMM napsal:

      Áno, Slime, presne v tomto lome pod Malou Fatrou. Mala sa tam začať stavba pokračovania diaľnice od Turian, ale kvôli tomuto zosuvu sa to odložilo.

  3. Petrpavel napsal:

    Zase si u mě Trump „šplhnul“ . Neortodoxní politik jak má být!
    Čínská komunistická strana by si měla uvědomit, že udržovat si Tchajvan ve své správě ji nepřináší a nepřinese nic dobrého. Jiný svět, jiný systém, to nejde dohromady.
    https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/423365-trump-uz-cinany-vylozene-vytaci-je-to-ignorantske-decko-pisi-o-nem.html

    • strejda napsal:

      Jsou věci, které je nejlepší nechat být, pokud nikoho neohrožují. Typickým příkladem je Tchaiwan. Jede si svým tempem a Čína svým. Obě strany moc dobře ví, kde je historická pravda. To jim ale nebrání dobrému soužití ke kterému dospěly za desítky let. Tuto konstrukci bezhlavě narušit je nonsens, který k ničemu dobrému nemůže vést. To se jen politikové předvádějí bez ohledu na následky. Nás může „potěšit“, že nejenom čeští politici jsou jsou hlupáci.

      • Petrpavel napsal:

        Dal jste té věci pro mě nový pohled. Ale můj vzkaz směřoval k Číně. Přesto díky.
        Irák, Afgánistán, Sýrie, Libye, Ukrajina .. jsou dobrými příklady pro vaši teorii.

        • strejda napsal:

          Ano, všechny tyto státy měly před sebou svůj vlastní vývoj a ten byl násilím změněn. Teorie jasně říkala jak to dopadne a také to tak dopadlo.
          Jen Čína a Tchaiwan najdou cestu k řešení. Jejich konvergence je rychlá, nebrání jí etnické příčiny. Ty jsou ale ve výše zmíněných zemích tristní.

  4. Slim napsal:

    V 70. letech jsme měli podnikavou VTSku a kluci vymysleli pěkný program víkendových zájezdů na Malou Fatru, takříkajíc rovnou „z vlaku“. V pátek večer do lehátkového vlaku směr Tatry, někdy kolem půl šesté ráno se vypotácet v Žilině (dneska to jezdí o dost rychleji, takže jste tam až nekřesťansky brzo), popojet lokálkou do Varína, nebo Strečna a obout botasky.

    Nejdřív nahoru kolem Starhradu na chatu pod Suchým vrchom; tam si dát rast na polívku a pivo, no a pak chutě na hřeben! 😀
    Malý F. Kriváň, potom Velký a pak zase dolů, do Vrátnej, na chatu Pod Sokolím. Jednou nás na Malém Kriváni chytil liják, ta vápnitá hlína je svinsky klouže, když se namočí.

    Mnohá místa z toho jsou tady, my to ale chodili naopak a samozřejmě bez lanovky.
    Meandr Váhu…, co k tomu dodat?

    http://cestovani.idnes.cz/turisticky-vylet-na-malou-fatru-da8-/kolem-sveta.aspx?c=A130620_184254_kolem-sveta_hig

    Až později jsem zaregistroval a trochu prošel i vedlejší větev Fatry – Lúčanskou Malou Fatru, ta směřuje k jihu, víceméně kolmo na tu známější větev.

    Tenhle odkaz dole, to už je druhé děfče, co má na webu krásný blog z toulek slovenskými horami.
    Ano, takové to na Slovensku je – dokud kolena slouží. Paráda!!

    http://www.alena.ilcik.cz/1208-lucanska-mala-fatra.php

    2) Zajímalo by mě, Navajo: nevíte, proč jsou ausgerechnet v Žolině takí čechožrúti?

    Už herec Jan Pivec to připomíná ve svých memoárech, byl tam ve 20. letech v angažmá,. A koneckonců, odtamtud je taky pán Slota, však?

    • NavajaMM napsal:

      Áno, Slime, ten hrebeň zo Suchého cez Veľký Kriváň a Chleb je moja srdcovka. Mal som to zo Žiliny oveľa bližšie ako vy. Tak som zažil aj východ slnka na Chlebe, aj víchricu na Veľkom Kriváni, aj nočný výstup na Minčol (pri Veľkej Lúke) ale máte pravdu… už tie kolená neslúžia ako voľakedy.
      Ad 2) – áno, ten citát z Pivcových memoárov poznám, ale neviem to. Keby som na to niekde naďabil, určite dám vedieť.
      Môžem však potvrdiť, že to už nie je pravda. V Žiline som vyrastal a od konca 60-tych rokov to už nebolo čechožrútske mesto. Súdruhom sa podaril ten ťah s premiestnením Vysokej školy dopravnej z Prahy do Žiliny. So školou prišlo aj veľa učiteľov a samozrejme študentov, lebo škola mala celoštátnu pôsobnosť – bola jediná špecializovaná na dopravu.
      Áno, Slota je Žilinčan, ale on vidí červene len na slovo „Maďar“.
      Inak nie je xenofób. Myslím, že za jeho primátorstva začal žilinský MŠK nakupovať futbalistov z Afriky a Brazílie. Jeho obľúbený oligarcha je George Trabelssie, ktorý je polovičný Sýrčan (vlastní – medzi iným – Žilinské letisko a OC Mirage, to je to, čo stojí na mieste údajného Žilinského hradu):
      http://www.sme.sk/c/3311743/trabelssie-nespravujem-slotov-majetok.html

      • Slim napsal:

        Tak to je fajn; já byl v 80. dost ve VÚVT a taky jsem nic nepozoroval. (Jak jsem Vám ale říkal, když se rozmluvím, někteří Slováci ani nepoznají, že nejsem S. Mám prostě pokročilou echolálii 🙂 )

        Já si pamatuju scénu, kterou Pivec líčil. Bratislavané hráli v Žilině a on se ubrept.
        Místo Milostiva pani, je prestreté pre 10 osob řekl presraté. A ředitel potom lamentoval:
        „Pán Pivoc, čo ste mi to urobili.. a v tej Žolině, tam sú takí čechožrúti ! „

        • Slim napsal:

          Accent circonflexe čili vokáň, jsem do ‚osôb‘ namouduši napsal 😦

          • NavajaMM napsal:

            To vám isto opravila automatika. Ak ho však viete vysloviť ako Slovák, tak to klobúk dolu, to je zriedkavá schopnosť. 🙂

            • Slim napsal:

              Já mám empirickou teorii, že nejhezčí slovenština (pro moje ucho aspoň) je někde na ose Zvolen-B.B. Jedna slov. fonetička mi kdysi říkala, že vzorovou slovenštinu měl Gustáv Valach – doufám že si pamatuju dobře. Chudíka po této stránce moc necenila.

              • NavajaMM napsal:

                Valach, toho uznávam, to je hlas! Pre mňa je najkrajšia Slovenčina na osi Martin – Orava. Určite je najmäkšia. Tiež ten Martin nebol len náhodou národným centrom (Vajanský) a nie náhodou bol Hviezdoslav z Oravy.

              • Slim napsal:

                GUSTÁV VALACH
                Jak jsem tak koukal na čsfd na hodnocení toho dnešního večerního filmu, narazil jsem taky na hodnocení G. Valacha od diváka Gogo. Velmi vysoké.
                A vzpomněl jsem si přitom, kolik lidí v Čechách se s požitkem koukalo na slovenské divadelní pondělky.

                gogo76 ****
                Ešte som nevidel od Vláčila zlý film a dlho som čakal, kým nejaká tv stanica odvysiela Stíny horkého léta. Kukura i Valach hrajú výborne, zvlášť G. Valach si vystačí
                i obyčajným pohľadom.
                Už x-krát som sa presvedčil, že G. Valach patrí medzi najkvalitnejších slovenských hercov , no zároveň i najmenej doceneným. Mnohí ani nepoznajú jeho meno, no odporúčam český film Ztracenci.
                Film má jednoduchý dej a navyše ho Vláčil dokázal vyrozprávať s minimom dialógov. Často sa tu hrá iba očami a gestami. Napríklad taký J. Bartoška nepovie za celý film ani slovo.

  5. Miluše napsal:

    Nádherné, NavajoMM, za zajímavý článek. A když jsem si ještě k tomu prohlédla obrazovou část od Slima, tak je to opravdu nádhera. Prošla jsem si tak celou Malou Fatru, aniž bych se zadýchala. Vlastně ne, dech mi braly ty nádherné snímky západů slunce „nad tými horami“, rozkvetlé louky a rána. Vďaka vám obidvom. 🙂 Zlepšila se mi o 100 % pondělní pochmurná nálada.

  6. M-T napsal:

    Pane NavajoMM, díky Vám za všechny tři díly, velmi pečlivě Vámi zpracované. Jejich prostudování ve mně evokovalo i vzpomínky víc jak 35 let staré. Byli jsme tenkrát v Liptovském Jánu – zotavovna Máj, manžel po vážné nemoci, takže jsme se těšili, že pobyt tam mu prospěje. A nemýlili jsme se. Hned při příjezdu jsme se na parkovišti „náhodou“ seznámili se staršími manžely z Ostravy, on byl havíř, jeho paní byla rodačka odněkud od Ružomberoku. Jemu se „podařilo“ zamknout auto, klíčky od vozu, jak jinak, zůstaly uvnitř. Bědoval, velmi! Z této šlamastyky mu pomohl právě můj muž, za což byl pak každý večer u baru odměňován po celých 14 dní 🙂 (zkrátka někde sehnal příhodný drát, snad špici z jízdního kola…). Dělali jsme spolu výlety, např. přes Ružomberok do B. Bystrice, nádhera. Paní byla velmi příjemná, měla již vnoučata asi tak ve věku našich tehdy malých dětí. Byla i znalá tamních míst a tak jednou že prý pojedeme na hříbky. Nevím už, kam jsme s nimi jeli, jen tolik mi utkvělo v paměti, že nás přivezli někam „na louku“. Stromy nikde, jen sem tam smrček, tráva po kolena, pásly se tam krávy! „Tu hl’adajte!“ (To u nás v dubo-habrovém lese se prodíráme lipáčím a jiným mlázím … tady tak můžu najít akorát kravinec, myslím si já, ale podřídím se, mlčím a jdu s ostatními. Naštěstí.) Tam na té „louce“ jsme našli nádherné velké a hlavně zdravé hřiby. A hodně! Zážitek na celý život.

    • NavajaMM napsal:

      Ďakujem. Zotavovňa Máj v Liptovskom Jáne funguje dodnes a cez leto tam majú najpríjemnejšie otvorené kúpalisko v okolí.
      Určite si budete pamätať aj na toto jazierko (Kaďa):

      Nad Jánom nedávno pribudla takáto rozhľadňa:

      • M-T napsal:

        Ano, jezírko tam bylo, v něm teploučká voda. Děkuji za fotky, nádhera.

Komentáře nejsou povoleny.