Tibet v Číně


Dostal jsem darem zajímavou presentaci Čínské architektury a stavebního umění. Ukázka stavby železnice do Tibetu. Protože WordPress si takovým souborem neporadí, mohu zájemcům posloužit pouze tím, že jej zašlu. Ale v textu toho souboru jsem si všiml jednoho podivného a nám celkem neznámého údaje. Provincie Tibet patřila k Číně již od mongolské poroby, kdy z dnešního Pekingu, tehdy zvaného Ta-tu, vládl celému území od Mongolska po Himálaj Kublaj Chán, vnuk Temüdžinův – tedy Čingischánův.

V Ta-tu se usídlil roku 1264, v roce 1271 se prohlásil císařem Jüan Š’-cu, v roce 1279 dobyl jižní říši Sung. Z jeho životopisu se ví, že „je jak dobrým dobyvatelem, tak vládcem: za své vlády se obklopuje konfuciánskými rádci, zároveň přebírá tradiční čínské instituce, které podřizuje zájmům Mongolů. Jeho vláda nemá přitom utlačitelský charakter, čínští buddhisté i Tibeťané (lámaisté) mají zajištěny rozsáhlé náboženské svobody“ ( © zivotopisyonline.cz/)

Jeho smrtí 1294 sice dynastie nekončí, ale postupně upadá, jeho nástupci nedokážou udržet klid a dynastie končí povstáním tzv. Rudých očí. Tehdy vzniká nová dynastie Ming.

Tibet se v dějinách objevuje kolem roku 640 a jeho samostatnost končí právě po roce 1271, kdy ji k Číně a Mongolsku přivtělil Kublaj Chán. Později se Tibet z historie trochu vytrácí a objevuje se až na počátku 18.století, kdy jej krátce dobyli Mongolové, byli však rychle vytlačeni čínskou armádou. Stejně dopadli i nepálští Ghurkové.

Tibet měl dost rozsáhlou  autonomii, která sváděla zejména Rusy a Brity k ovládnutí území. A teď budu citovat wikipedii: V červenci roku 1903 začali Britové v indickém Gangtoku pod velením generála Macdonalda připravovat vojenskou expedici, která si měla vynutit otevření Tibetu pro obchodní cíle a předejít možným kontaktům s ruským impériem. Jejím vedením byl pověřen plukovník Francis Younghusband. Když v prosinci téhož roku překročila tato moderně vyzbrojená expedice o síle 3 000 vojáků a 7 000 šerpů tibetské hranice, uvědomili si tibetští generálové britskou vojenskou převahu a usilovali o dohodu o neútočení, s níž Younghusband předběžně souhlasil. Přesto si tato „malá válka“ vyžádala život několika tisíc Tibeťanů, vojáků i civilistů. K jednomu z největších masakrů došlo 31. března roku 1904 v horském průsmyku u osady Guru, kdy Britové stříleli – podle svědectví vlastních vojáků – ze svých Maximů do zad prchajících Tibeťanů. Younghusband telegrafoval svým nadřízeným do Indie: „Věřím, že tento obrovský trest bude prevencí pro budoucnost a přiměje je podrobit se.“

Tibet roku 1892 za dynastie Čching

Tibet roku 1892 za dynastie Čching

Dříve než Britové dorazili do Lhasy, uprchl třináctý dalajláma do Urgy ve Vnějším Mongolsku k nejvyšší duchovní autoritě Vnějšího Mongolska bogdgegénovi. Younghusbandovi se však podařilo sestavit vládu z probritsky orientovaných úředníků a 23. září 1904 byla ve Lhase podepsána dohoda mezi britskými silami, světskými a církevními reprezentanty této vlády a zástupci klášterů Sera, Däpung a Gandän. Tibet se zavázal k otevření hranic mezi Sikkimem a Tibetem pro volný obchod mezi britskými a tibetskými subjekty (otevřeny 3 trhy) a k vyplacení odškodnění britské vládě za výlohy, které jí vznikly vysláním vojenských sil do Lhasy. Zároveň se zavázal, že vyjde vstříc všem požadavkům britského obchodního pověřence se sídlem v Gyangzê (tento úřad existoval od roku 1904 až do roku 1944; od 30. let 20. století paralelně s velitelstvím Britské mise ve Lhase).

V dohodě se Tibet zároveň zavazoval, že bez britského souhlasu neodstoupí žádné ze svých území jiné mocnosti a neudělí žádné jiné mocnosti koncesi ke zřizování železnic, telegrafních linek a dolů. Tyto exteritoriální výsady, analogické těm, jejichž prostřednictvím  Británie,  Francie, Rusko, Německo, Japonsko a později USA spoluovládaly také dění v Číně, nebyly omezeny ani smlouvami uzavřenými v následujících letech mezi Británií a Čínou a mezi Británií a Ruskem.

Po odchodu čínských jednotek z Tibetu v roce 1912 byla až do 40. let 20. století britská posádka jedinou zahraniční vojenskou složkou přítomnou na tibetském území.“

Takže když Čína pod vedením Mao Ce-tunga začala obnovovat svá historická území, dotkla se zájmů západních velmocí. Proto se dnes všichni snaží navrátit postavení Tibetu do svého područí.

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

59 reakcí na Tibet v Číně

  1. Petr Pelikán napsal:

    Pane Bavore,

    ty dějiny Tibetu máte velmi zkreslené a vytržené ze souvislostí, jak ukazuje Vaše tvrzení, že: „Tibet se v dějinách objevuje kolem roku 640 a jeho samostatnost končí právě po roce 1271, kdy ji k Číně a Mongolsku přivtělil Kublaj Chán.

    Tibet byl do počátku 18-tého století pod vlivem Mongolů, až poté se dostal pod vliv Číny. Pokud bychom to chtěli zjednodušeně porovnat, tak Čechy byly v dějinnách také autonomní, ale většinu doby pod vlivem císaře. Samostatné až od počátku 20-tého století.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Jako vždy jste jinde. Ona celá Čína byla pod vlivem Mongolů dokud se nedokázala sama postavit na vlastní nohy. A je rozdíl mezi autonomií a samostatností. Tibet byl autonomní, nikoli samostatný (ačkoli původní latinský význam hovoří jinak, leč vycházejme ze současné interpretace onoho významu) . Ostatně podstatou článku je to, že od roku 1271 Tibet vždy nějak patřil k Číně a současné dalajlámovské tlachy a ostatní blafy jsou jen vzteky nad zmařenou investicí.

      To se mi líbí

      • Petr Pelikán napsal:

        Pane Bavore,

        Tibet od roku 1271 k Číně nepatřil. Mongolové ho k Číně nepřipojili. Byl do 18-tého století pod mongolským vlivem a až když pak přišla čínská vojska, došlo ke koexistenci s Čínou.

        Vaše podstata článku je mylná.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Ano, Kublaj Chán neexistoval a v Pekinu nikdy nesídlil a dynastii Jüan nezaložil.

          To se mi líbí

            • oh napsal:

              Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. (To tvrdí wikipedie, ne já.)
              Ověřit si to lze celkem snadno přepnutím na anglickou nebo i německou verzi téhož.

              To se mi líbí

            • Petr Pelikán napsal:

              Tak si to na tu anglickou a nebo německou verzi přepněte a zjistěte, co tam píší.

              To se mi líbí

            • Bavor V. napsal:

              Nu já jsem použil jiný poněkud popisnější a v textu uvedený zdroj. Wikipedii je nutné brát vždy s rezervou.

              To se mi líbí

            • Petr Pelikán napsal:

              Tak jste ten zdroj asi špatně četl, pane Bavore, protože Kublaj Chán Tibet k Číně a k Mongolsku nepřivtělil, ale přivtělil Čínu a Tibet k Mongolské říši.

              To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Praktický význam je ten že Tibet se stal provincií tehdy vzniklého útvaru bez ohledu na jeho název a zůstal spojen s Čínou i po jejím odtržení od Mongolska. A v principu jde stále o jediné. Tibet je provincií. Je jedno čí. Svoji vypovídací hodnotu má ostatně i mapka, která rozhodně nevznikla na objednávku Čínských komunistů.

                To se mi líbí

            • Petr Pelikán napsal:

              Pane Bavore,

              nechci zbytečně ztrácet čas.

              1. Ta Vaše mapka, pokud jste pozorně četl, je z roku 1892.
              2. I na té Vaší mapce je Tibet uveden jako autonomní stát. (Podobně jako České království v Rakousko-Uherské monarchii)
              3. až 1720 obsadil čínský císař Tibet – do té doby podléhající Mongolsku

              To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                1. Já vím, ze které doby je mapka, hlavně vím, že je starší než blafy západních ideologů
                2. Autonomie není samostatnost. Tibet nebyl samostatný.
                3. Jüan Š’-cu byl císař čínský a zakladatel čínské dynastie.

                To se mi líbí

            • Gábina napsal:

              Tedy jedná se o nepochopení situace, Čína byla Vnitřní Mongolsko a Tibet byl jedním z území Vnitřního Mongolska.Tradiční čínské území je Tibet asi jako tradiční německé území Deutsche Ost Afrika s tradičními německými černochy.
              Povídání vyplývá z nepochopení odlišné jazykové a etnické příslušnosti jednotlivých národů, Mongolština je něco jiného, než čínské jazyky a zcela něco jiného, než tibetské jazyky. Samotných čínštin je více a navzájem si ani nerozumí, je to podobný slepenec dost odlišných národů, kdy jeden z nich začal tvrdit, že je tou Čínou, což se stane podobným problémem, jako kdysi pro Mongoly Vnitřní Mongolsko, které odčerpalo bojovníky, kteří co zbývali, sotva udrželi Vnější Mongolsko a ti uvnitř „tradiční“ Činy pak splynuli s různými druhy číňanů, každý začne pak tvrdit, že on je ten pravý a tradiční Číňan.
              Takže žádná tradiční čínská území vpodstatě nejsou, jsou spíš tradiční mongolská patřící k Vnitřnímu Mongolsku.

              To se mi líbí

            • Hudec napsal:

              Já tu mapku čtu tak, že je to „Čínské císařství“ a v jeho rámci tam vidím „Čínu“ a „Tibet“.

              To se mi líbí

            • Petr Pelikan napsal:

              Pane Bavore,

              podívejte se na staré karty Rakousko-Uherské monarchie, tam jsou také jednotlivé země popsány, ale samostatné nebyly. Samostatnost (bohudík) jsme dostali až po první světové válce.

              To se mi líbí

          • Hudec napsal:

            Gábino,
            s určitou roztříštěností čínského etnika máte samozřejmě pravdu. Oficiálně je jen v provincii S´- čchuan 56 národností. Nejpočetnější v celé Číně jsou už od středověku Chanové (91,6%), zbývajících 8,4 % tvoří tzv. menšinové národnosti, které ovšem obývají 65 % území současné ČLR. Většina z těch národností má vlastní jazyk, rozdílné bývá i náboženství. Ústřední vláda poskytuje relativní volnost, pokud to není v rozporu se stání ideologií – jak píše sinoložka Ľubica Obuchová, připomíná to postupy císařů z mingské a ranně čchingské doby.
            S jazykem je to celkem složité. Má většinou společný základ, oficiální je spíše pekingština (mandarínština – putong chua), jež zní jaksi cinkavě-mňoukavě. Jižní kantonština je zcela odlišná. To co Čínu od nepaměti spojuje, je psaná forma jazyka, která neobráží zvukovou, ale významovou stránku slov (celkem asi 50 tisíc znaků). Znaky se sice v jednotlivých nářečích různě vyslovují, ale mají stejný význam. Proto na venkově Číny, když vidí, že jim nerozumíte, snaží se vám své sdělení napsat a když nerozumíte ani tomu, mají vás za negramotného.
            Vstupovat do diskuse o Tibetu jako součásti/nesoučásti Číny si netroufám, ale než tu vést nějaké řeči, doporučuji ke studiu text svého oblíbeného esejisty Stanislava Komárka „Tibet – náš vzor?“ (vyšlo knižně v rámci sbírky esejů v nakladatelství Petrov v roce 2004). Z jeho textu vyberu jen několik „výkřiků“, budu se snažit celkové vyznění eseje nezkreslit:
            – Zdá se, že roubovat 21.století na 14. či 15. je věc trudná a pro všechny zúčastněné málo vděčná.
            – Tibeťané Číňany nikdy rádi neměli a nemají, vzhledem k nedávné minulosti se nelze ani divit, těžko se jich však zcela zbudou.
            – Tibet se spíše než rozsáhlým zdrojem surovin sává skansenem, kam budou jezdit hojně i čínští turisté.
            – Kult Maa je mezi čínským a jak vidno i tibetským lidem velmi rozšířený a na dračku jdou jeho obrázky podobné našim „svatým“.
            – Je zřejmě realistické očekávat, že Tibeťany zalidněné oblasti by jednou mohly mít skutečnou samosprávu, že by se mohlo zakázat trvalé usidlování čínských osadníků v těchto regionech, více ale dost těžko.
            Z celého toho textu vane jakási neodvratnost ovládnutí Tibetu Čínou, a z dalších textů tohoto autora vyplývá, že nejen Tibetu. Vřele doporučuji k přečtení, stejně jako legendární Komárkův esej o Číně „Za velkou zdí z roku 2001“.
            Myslím, že diskuse na téma Čína (a potažmo Tibet) může dávat smysl jen s tím, kdo:
            a) v Číně byl
            b) něco o ní nastudoval
            Jinak to bývají jen kecy.
            P.S.: Už v článku „Afrika ve stínu pagody“ v Lidových novinách ze dne 4.3.2006 se lze dočíst, že:
            „A přítomnost Číňanů v afrických ropných zemích je opravdu vidět. Když jste v súdánském hlavním městě Chartúmu, tak skoro v žádném hotelu nedostanete ubytování, protože jsou plné Číňanů. … Číňané tam vyplnili vakuum, když Súdán v rámci sankcí (kvůli Usámovi) opustily USA i evropské země. 60 % vytěžené ropy putuje do Říše středu. V Angole to vypadá podobně.“
            Nepřipomíná vám to něco?

            To se mi líbí

      • hans napsal:

        Tady se musím zastat Petra Pelikána. Tibet byl do poloviny 14. století autonomní součástí Mongolské říše, resp. říše Jüan. Od poloviny 14. století však neměl s Čínou (resp. říší Ming, 1368-1644) téměř nic společného. Číňani sice považovali Tibet za poddanou zemi, ale jejich vliv na vnitřní i vnější tibetskou politiku byl roven nule (kromě první třetiny 15. století, kdy se v Tibetu pravidelně vyskytovala čínská poselství). prakticky byl Tibet vůči Mingům ve stejném postavení jako Japonsko, Mongolsko, Jáva, Thajsko… Když Čínu zabrali Mandžuové, situace se nezměnila do roku 1721, kdy se stal autonomní součástí mandžuské říše Čching, jejíž nejbohatším regionem byla Čína.

        Ad debata o přivtělení Tibetu k Číně/Mongolsku: Pojem „Čína“ má širší či užší význam – a spor vznikl i kvůli tomu. Užší je „vlastní Čína“ (viz heslo české wikipedie a tamní mapy), širší ve 20. století = „vlastní Čína“ + Mandžusko + vnitřní Mongolsko + Ujgursko/Sin-ťiang + Tibet, v 17.- poč. 20. století ještě i vnější Mongolsko.

        To, že se státu Kublaje a nástupců říká říše Jüan, případně (u Marka Pola) říše Velikého chána, nebo Mongolská říše (což je ale širší pojem), a jen zřídka Čína, kdežto státu Mandžuů se říká Čína běžně, je jen moderní konvence, v obou byla pozice Číny obdobná. De iure totiž císař sídlící v Pekingu vládl říši Čching (resp. za Mongolů říši Jüan), která se skládala z Mandžuska, Číny, Mongolska, Tibetu a pár prťavostí, Čínu a vlast si hlídali, ostatek byl hodně autonomní. Obvykle se sice státu, kterému vládla mandžuská dynastie Čching, říká Čína, ale to je jako říkat Sovětskému svazu Rusko. Podobně za Mongolů – Mongolové dobyli Čínu a ustavili nadnárodní monarchii, které byla Čína nejbohatším regionem, ale pouze regionem. Ale je možné řikat, že Tibet je od 1721 autonomní součástí Číny, když se Čínou nemyslí „vlastní Čína“, ale ČLR, která je nástupcem Čínské republiky, která je nástupcem říše Čching.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Ono se leccos lecjak vykládá, ale i z vašeho povídání vychází jediné. Nebyla to komunistická Čína, která zabrala Tibet, ale patřil k ní po staletí. Jedno jak. Komunistická Čína v podstatě zrušila feudální otrokářství a „vyhnala“ dalajlámu, kterému se feudalismus líbí.

          To se mi líbí

          • Petr Pelikán napsal:

            Kdyby to z toho vycházelo, pane Bavore.

            PS: Feudální otrokářství komunistická Čína v podstatě zrušila, ale otrokářské formy dodnes v Číně najdete.

            To se mi líbí

          • hans napsal:

            To ano, zrušení otrokářství, nevolnictví a vůbec přinesení modernity (vč. demokratických hodnot) do Tibetu je velká zásluha čínských komunistů.

            To, že Čína trpí stejnými neduhy jako západní společnosti (ad. …otrokářské formy dodnes v Číně najdete…) je jiná věc.

            To se mi líbí

          • hans napsal:

            Jo a ještě si opravte „povstání rudých očí“ – šlo o povstání rudých turbanů (viz heslo na wikipedii), povstání rudých obočí bylo od roku 18 n. l.

            To se mi líbí

        • Petr Pelikán napsal:

          Hansi,

          děkuji Vám za Váš komentář.

          To se mi líbí

  2. Cech napsal:

    Pravděpodobně na Tibetu snad bude možné definovat ony slabé stránky oranžových revolucí.
    Jinak řešeno jak zabezpečit reverz k oranžové revoluci.
    Doposud se žádné zemi na světě nepodařilo vypracovat technologii potlačení oranžové revoluce.

    a) Čína za poměrně velkých ztrát zpomalila start na náměstí Nebeského klidu;
    Obtížně zvládá chaos který bere obyvatelům Hongkongu prosperitu a je v rozporu s jejich
    přáním.
    b) Ukrajina na které byla odstartována oranžová revoluce s použitím tekutého hněvu proti oligarchům, je v současnosti ustabilizovávána a v klidu slavila své první výročí.

    Jak je udržován stav po oranžové revoluci lze již dosledovat např i u nás :

    Protože je mylné se domnívat, že lidé třeba i po dvaceti letech budou mít dost farizejství, dvojího metru, pokrytectví, lží původní sametové revoluce je chybné.
    Jak je zřejmé tak držitelé moci po oranžových revolucích si doposud nikdy nenechali rozvracet své hodnoty a bez nějakého enormního úsilí uskutečňují totálně protinárodní politiku „elit“ v té které zemi.
    Domnívat se, že jakási nespecifikovaná mlčící většina se konečně pohne; je jak je doposud patrné zcela chybná úvaha.
    Tou doposud odhalenou slabou stránkou, která se objevila i u nás, je prosakování reality pomocí outsideru.
    Což lze dokladovat např tím, že i ambasáda USA musela oficiálně reagovat.

    Proto potom výroba demonstrací (majdanů aj.) a na nich předvádět to, co bylo požadováno a naplánováno začne být problematická.
    Protože tímto se z původních silonů stávají zatrachtilé dráty k loutkovodičům no a ty jsou již celkem vidět a další část publika si postupně začne uvědomovat co se tu hraje.

    Proto Tibet a pochopení jeho „konečného řešení pomocí lidských práv“ je velmi důležité.

    To se mi líbí

  3. kchodl napsal:

    Ohledně Tibetu, realita a mediální názor jsou jako obvykle v příkrém rozporu.
    Fascinace Tibetem neplyne jen z uražené ješitnosti bývalého Britského okupanta, po kterém to papouškují jeho dědicové, tedy USA a jimi ovládaná EU byrokracie. Dalším a možná silnějším momentem je všeněmecká a později nacistická mystika.

    Již v 19. století, když se formovalo německé šílenství – následně vyhřezlé ve dvou světových válkách – se objevili kde-se-vzali-tu-se-vzali na základě Nietzscheho nadčlověka předvěcí praví proto-Němci Árijci, jakýsi pranárod Nibelungů – no a divte se, část tohoto polobožího národa emigrovala do Tibetu, kde samozřejmě v utajení pěstovali svoji dávnou moudrost, spojení s Valhalou a bohy, plus určitě měli plno fajn nápadů na tajné zbraně; „kopí osudu“ a tyhle hračky. Tyhle bláboly se objevily jako součást moderní pseudo-mytologie. Samozřejmě totální konina, ale byly tím zaplaveny různé pofidérní noviny a spisky. A tehdejší populární braková literatura.
    Tibet byl hodně daleko, přes hory se tam nedalo dojít, takže to neměl kdo ověřit. Žilo to vlastním životem, pochybovat o Árijcích v Tibetu bylo neslušné až dokonce neněmecké.

    Různí Velkoněmci tyhle věci asi četli jako děti, případně nevzdělaná spodina jako dospělí. S nástupem nacismu se to stalo základní součástí nacistické mystiky. Himmlerovi si nikdo z rozumnějších lidí netroufl říci, že je to absolutní pitomost. Hlavně když ho podporovaly takové „hvězdy“ filosofie, jako byl třeba jakýsi Heidegger, jinak chlápek co vykopl Einsteina a další zástupce neněmecké, „židovské“ fyziky – prostě hlasováním několika nýmandů rozhodli, že Einsteinova STR i OTR jsou chybné – a bylo to. Zuřivý nacista Heidegger byl velký zastánce Árijců v Tibetu, tibetské mystiky, nadpřirozených schopností lámů a tak dále.

    Tohle svaté nadšení pro Tibet využilo pár docela prima lidí, hlavně horolezci a skuteční etnografové, geologové, geodeti, a samozřejmě plno bezcharakterních podvodníků a dobrodruhů.
    Výsledkem byly ty nacistické výpravy do Tibetu. Financované granty, sbírkami zpitomělých lidí, Gestapem a Himmlerovou SS. Legrační je, že různé mocenské kruhy soutěžily, kdo získá ta tibetská árijská tajemství – a tím zahubí svoje protivníky, začaruje je a stane pánem světa, nebo alespoň Německa (což je to samé jak doufali). Z toho je vidět, jaká intelektuální úroveň panovala.

    Jednu z nich známe všichni – jedním z členů byl horolezec Harrer, napsal o tom pěknou knížku a byl o tom natočen moc krásný film „7 let v Tibetu“. Tenhle echt nacista samozřejmě v Tibetu viděl úplně sluníčkově, stýkal se s vládnoucí feudálně-teologickou a obslužnou vrstvou, což bylo asi 5% obyvatelstva, ostatní byli nevolníci a dokonce přímo otroci. Panoval tam krásný teologický feudalismus, obohacený o otroctví a Brity přivezené vylepšení, jako byli lichváři následovaní exekutory – no přesně jako u nás dnes. Také měli jistotu osmnáctinásobku. Až na to, že během exekuce nevolník upadl do otroctví, dokonce dědičného – dluhy byly samozřejmě dědičné – no přesně jako u nás. Průměrný věk dožití byl něco nad 30 let, vládci žili ovšem až do 90-ti, průměrně do 60-70-ti let. Všichni mimo kněží byli negramotní. Zdravotní péče neexistovala. Knihy byly zakázány. Kněží nebyli odkázáni na otroky, mohli si je vyrábět sami – prostě každý rok požádali o příslušný počet dětí. Velmi bukolický obrázek „šťastného lamaistického Tibetu“. Paráda !

    Ta strašlivá čínská okupace, kterou jsme všichni viděli v tom (prolhaném krypto-nacistickém) filmu „7 let v Tibetu“, byla ve skutečnosti požehnáním. Číňan postavil za obrovských nákladů fantastickou železnici do Tibetu, zavedl tam 100% gramotnost, osvobodil otroky, zrušil většinu klášterů – které byly vedeny stylem, který si nezadal s gulagy a koncentráky, postavil silnice, byty, nemocnice, školy, univerzity (5). Udělil Tibetu rozsáhlou autonomii, dalajlámu nejenže nikam nezavřel, ale dokonce ho – a ne jen formálně – delegoval do všečínského parlamentu, umožnil mu volně cestovat po celém světě (režim dalajlámovi platil královskou apanáž a poskytoval mu letadlo atd).

    Zajímavé je, že ani čínské přemnožení v Tibetu (tedy okupace dělohami, jak to praktikují islamisté) nehrozí, novorozeně čínských etnik tam nepřežije první rok života – protože je to nad 4000 m výšky (musím rasisticky dodat, že bílá kůže tam mimino na rozdíl od žluťáka odchová v pohodě).

    No co mám povídat, čínská okupace Tibetu je strašná !

    Všichni evropští rozumprdi včetně našeho Havla (a následně pravdoláska jako jeden muž) jsou samozřejmě tou vražednou feudální teologickou diktaturou nadšeni a nikdy nezapomenou Číňanům, že Tibet osvobodili a zcivilizovali. Díky Heideggerovi, následně Sartrovi, kteří to neustále adorovali.
    Heidegger se po roce 1945 „polepšil“, vrátil uniformu „žlutého bonze“ NSDAP, a stal se „evropským filosofem“. Nedávno vyšly (20 let po jeho smrti, jak požadoval) jeho „Černé deníky“, to jest poválečné zápisky. Z nich plyne, že nacistou zůstal pořád, jediné, co mu na Hitlerovi opravdu vadilo – nebyla kupodivu lidská práva nebo zabíjení, Osvětim a takové věci – ale že nevyhrál světovou válku.

    Takže abych to shrnul, druhým a v Evropě určitě větším zdrojem příklonu k tomu bájnému Tibetu je nacismus, nic jiného. Takže bych poradil nadšencům, kteří vyvěšují „tibetské“ vlajky, ať si k tomu pověsí ještě ten červený hadr s bílým kulatým polem, ve kterém je indický symbol štěstí. Vedle jako vylepšení můžou zavěsit třeba vlajku kyjevských demokratů, případně žlutý prapor brigády Azov, ten s tím volfhangem (runou „vlčí hák“). Nebo další prapor, tam je zase to „černé slunce“, také oblíbený symbol „ukrajinským demokratických bojovníků za svobodu“. No a bude to mít vlajkově pohromadě, svůj k svému.

    To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Jak článek, tak kchodlův příspěvek jsou skvělé exkurse do Tibetu a jeho historie. Nelze jim nic vytknout. Díky.
      Ovšem problém Tibetu je v jen a jen v Číně. Kdyby byla podřízena Západu a poslouchala, dejme tomu jako Saúdská Arabie, nebylo by boje za samostatný Tibet. Je to jen a pouze selektivní manipulace pro prostoduché. Ty s IQ podprůměrným. Je jich půlka světa. Jsou menzi nimi, ku podivu a na potvrzení bláznovství světa, i lidé vystudovaní. Je jich bohužel tolik, že ovládají i veřejné mínění. Špatného chirurga poznáte velmi brzy, špatného novináře, umělce a politika pozdě.
      Ale k tomu Tibetu. Čína si poradila s Tibetem, Ujgury i Hongkongem a Macaem. Zatím si osvojila vše, co potřebovala. Bude-li chtít, a věřte že bude, osvojí si i metodu oranžových revolucí. Po čínsku.

      To se mi líbí

    • Slim napsal:

      Výborně vyhmátnuté.
      Je dobré si také uvědomit, že pro-eugenické nadšení evropských „árijců“ mezi válkami bylo o hodně silnější, než se dnes hodí připouštět. Všechny skandinávské národy (a také Belg. a Hol. a Dánové) měly své příslušníky , ev. i regimenty, dokonce divize SS.

      Heideggerův následovník, či souběžec v Čechách byl prof. Patočka, takto Havlův guru.

      To se mi líbí

      • Petr Pelikán napsal:

        Slime,

        to je všechno možné, ale ne výborně vyhmátnuté. Nemyslíte. že to je trochu víc, než přitažené za vlasy? Není to víc, než úzký pohled na věc, vytržený z kontextu doby. To nemá se snahou Tibetu o samostatnost a nebo s čínskou okupací vůbec nic společného.

        Pro mně osobně je to čirý populismus – prý druhým a v Evropě určitě větším zdrojem příklonu k tomu bájnému Tibetu je nacismus, nic jiného.

        To se mi líbí

        • Slim napsal:

          Nemyslím si. Souvislost T. s intelektuálními základ Třetího rajchu je málo známá, proto Vás to možná zaskočilo. Připomenutí ale není bez zajímavosti.

          Nemusí to být zrovna DRUHÝ hlavní důvod, to už je asi autorova licence, ale nezpochybnitelné je, že tady Západ podporuje feudální společnost se všemi jejími krásami a řve přitom o lidských právech. TOHLE je zvláštní, nemyslíte?

          To se mi líbí

          • Petr Pelikan napsal:

            Nezaskočilo, Slime, pro mě to není neznámé, ale tak dalece to nešlo, dnes žádné takové tendence nenajdete. A jak jsem psal výše, se snahou Tibetu o samostatnost a nebo s čínskou okupací to nemá vůbec nic společného.

            Co se týká té feudální společnosti, kterou Západ podporuje (a všimněte si, jak ji Západ podporuje – velmi opatrně, aby Čínu nepozlobil), pak se podívejte do sousedství – Bhútánské království.

            To se mi líbí

            • Slim napsal:

              No, třeba vám bude bližší, že Britové v lecčems Indii zcivilizovali (/pozápadnili). Vašemu pohledu by to mohlo spíš odpovídat. Není tu nějaká analogie?
              Máte to zkrátka marný. Západ (některé země tedy méně, viz uznání Palestiny) užívá lidská práva naprosto VÝBĚROVĚ, podle své politické potřeby. To se nedá popřít.

              O Bhútánu vím ještě méně než o Tibetu. Jen to, že tam mají místo HDP ukazatel „národní štěstí“. A vychází jim tuším dobře. Myslíte, že Tibetu na něm stojí Čína?

              To se mi líbí

  4. jaa napsal:

    Tak trochu MT ale je tu spousta lidí chytrých a třeba řeknou, jak je to vlastně a autorskými právy . Myslím že je to u nás nějak postaveníé na hlavu.. neboť many jsou many. Třeba na Slovensku běží reklama na Francouzskiu polévku s textem , že maminka ji už v roce 1976 vymyslela… ale zcela pomíjí fakt že byla zaměstnaná ve potravinovém výzkumáku, a byla to její pracovní náplň. Nebo třeba s Krtečkem… kdy vnučka prodala práva k používání, ale zcela pomíjí fakt, že Krteček byl vymyšlen na zakázku ČT a také za něj bylo řádně zAPLACENO. Takže podle mého selského rozumu .. by měl patřit buď česku nabo české televizi. Vždyť něco jiného je když někdo něco vytvoří ze své vůle a pak prodává či publikuje a něco jíného je když je požádán aby vytvořil….. A nebo to platí jen pro někoho. Třeba obrazy Brandla , které si nárokuje církev… , a které vytvořil na zakázku platících nikoliv církvi…de fakto by asi za jejich používání měla církev platii potomkům Brandla, protože je přece vytvořil on….Ví někdo jak to funguje???? Když si uvědomím, kolik třeba písn iček bylo přeloženom, přebásněno a používáno dodnes a pochybuji silně, že by si žádali původní autory o svolení a platili jim poplatky, Kolik jen gott má převzsatých písní jiných a další jakby smet.

    To se mi líbí

  5. Artur napsal:

    Těm méně znalým si dovoluji zdvořile připomenout,že ctěný P.P.t.č.Germánie obdržel již před drahnou dobou od Vlka na jeho blogu červenou kartu.No a že jich Vlk za celou dobu rozdal,že by to člověk na prstech jedné ruky spočítal.Ctěný,výše uvedený,hbitě přeskočil do zdejšího prostoru a pokračuje ve své oblíbené roli Brouka Pytlíka.Krouží,krouží,ale jeho hlavním cílem je pořádně znechutit Pána prostoru.No kde se v tom hmyzu bere tolik záludnosti je až s podivem.

    To se mi líbí

    • el napsal:

      Mně to tak nepřipadá. Pan P.P. oponuje, zpochybňuje, klade otázky… Ale nechová se militantně, nemám pocit, že by chtěl někoho znechutit. (Mimochodem, některé z těch, kteří od vlka červenou kartu dostali, považuji za militanty, i když k nim mám názorově blízko, zatímco pan P.P. by byl můj názorový oponent.)

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        To je také důvod, proč sem pořád smí. Já jej zatím toleruji, protože neútočí a jeho spiny často nutí k dohledání dalších argumentů a rozšiřujou se tím obzory.

        To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      Petr Pelikán není, pravda, příliš tolerantní k cizím názorům, nicméně já osobně v něm nevidím nějakého „škůdce“. Trochu nadhledu, přátelé….

      To se mi líbí

      • Artur napsal:

        Jardo,prosím vraťte se alespoň na okamžik do Vašeho dětství a dílu pana Sekory.Brouk Pytlík tam zcela určitě nevystupuje jako „škůdce“,ale opravdu jenom a pouze jako Brouk Pytlík.Děkuji předem za porozumění.

        To se mi líbí

    • Rosťa napsal:

      Arture, vámi zmíněný se tím provokováním baví. V dobách dávno minulých učenci studovali umění sofistiky, což je, laicky řečeno, umění podat lež jako věž tak, aby lid nemytý, nečesaný, toto považoval za pravdu pravdoucí, až téměř svatou. Já jeho moudra přeskakuji, ale místní diskutéři ho mají přečteného a nedají se tímto způsobem tahat za fusekli. Pán tohoto prostoru, na rozdíl od majitele psince je velice tolerantní, proto ho zde nechává pravidelně diskutéry znemožnit. Je to jeho volba. I když po tom ( asi včerejším ) držkování na pana domácího měl dostat žolíka, ze startu žlutého.

      To se mi líbí

      • Hudec napsal:

        Já si myslím, Rosťo, že nemáte pravdu. Podle mne Petr Pelikán neprovokuje a spory se nebaví. Vyjadřuje, řekl bych, své hluboké přesvědčení a bojuje za pravdu takovou, jak ji vidí on. Že se ta jeho pravda diametrálně liší od pravdy většiny zde diskutujících je věc jiná, ale to nevidím jako důvod k ostrakizaci.
        Přece se tady nebudeme jen plácat po ramenou a chválit si, jak spolu všichni souhlasíme. Na jednu stranu tu kritizujeme „žumpalisty“, na druhou stranu se přece nebudeme chovat jako oni – majitelé jediné pravdy.

        To se mi líbí

        • Slim napsal:

          Dixi Hudec. Naše vektory se docela sčítaly. 🙂

          To se mi líbí

          • Rosťa napsal:

            Pánové, jsem jiného názoru, páč si jej pamatuji z psince a vím své. To neznamená, že bych chtěl, abychom se tu plácali po čemkoliv. Zde zase já souhlasím s Arturem. … je to jeho volba … bylo myšlena volba P. P. nikoliv pana domácího. Tož tak. A máte po plácání po ramenou, či jiných částech těla 😆

            To se mi líbí

      • Slim napsal:

        Rosťo, taky bych byl pro nadhled. Když bazíruje na hloupostech, jako onehdy, s tím kdy vznikly USA tak všichni vidí, že je to ptákovina. Ale naopak, někdy vás donutí přemýšlet.
        Jako teď. Je Bhútán jako Tibet? (To já už ale řešit nebudu, teď vedu jinde zajímavější spor. O plachtění. 🙂 )

        To se mi líbí

      • moskyt napsal:

        Dnes se tomu říká sofistikovaná pravda. 🙂

        To se mi líbí

  6. Hudec napsal:

    Á propos – pane Bavore, nabízíte tu prezentaci o Číně .- železnice Tibet. Můžete mi ji pro zajímavost poslat?
    Děkuji.

    To se mi líbí

  7. Hudec napsal:

    Moc se omlouvám, že tady ruším vaše „tibetské kruhy“ a lámaistické rozjímání, nicméně čerstvá zpráva z E15: „Podle Kyjeva Rusko přerušilo dodávky uhlí“. Pokud se na to podíváte, nepřehlédněte poslední odstaveček té zprávy – tak vypadá správná manipulace. Něco říct, ale ne celé a hlavně ne to hlavní – korupci a skutečnost, že Ukrajina za jihoafrické uhlí prostě neplatila.
    Začíná mrznout a tak přituhuje. Teď bych na Ukrajině fakt žít nechtěl.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.