The Economist ze 27. dubna uveřejnil článek konzervativní volební manažerky (nevím, zná-li čeština stratéžku?, jak je to v originálu), která patří k těm Republikánům, kteří aktivně vystupují proti volbě Donalda Trumpa.
Komentář si nechám až do diskuse, jen poznamenám, že chci zkusit, vezme-li WordPress obrázek té paní z wordovského souboru. Pro jistotu ho přidám i na konec, formou odkazu, někdy jsou podstatné fotky, grafy, tabulky atd. (Vidím, že do tetxtu se musí vložit odkaz, a on oho asi rozvine.)
Sarah Longwellová říká, že volby rozhodnou „dvojí nenávistníci“
23. dubna 2024
Donald Trump během svého funkčního období lhal více než kterýkoli americký prezident v historii. Vyhrožoval jadernou válkou, neonacisty nazval „velmi dobrými lidmi“, špatně zvládl pandemii a podněcoval povstání v Kapitolu. Přesto má v průzkumech veřejného mínění stále zhruba vyrovnané výsledky s prezidentem Joem Bidenem. O tom, kdo v listopadu vyhraje – a s jakým náskokem -, rozhodnou ti, kterým říkám „dvojí nenávist“: ti, kteří jsou skeptičtí jak k panu Trumpovi, tak k panu Bidenovi.
Každý týden pořádám cílové skupiny s voliči a dvojnásobní nenávistníci se mi ozývají neustále. Jsou to spíše umírnění, vzdělaní lidé a lidé z předměstí. Jsou nadměrně zastoupeni ve státech, které se rozhodují, zejména v kritických státech „modré zdi“, jako jsou Pensylvánie, Wisconsin a Michigan. Hrubost a nefunkčnost politiky je frustruje a jejich pocity ohledně roku 2024 lze shrnout tím, co mi nedávno řekl jeden volič: „Je to vlastně velmi nechutná volba.“
Většina má pocit, že vybírá mezi dvěma zly. S panem Bidenem si spojují řadu negativních věcí, od inflace a kriminality až po chaos na hranicích. Zároveň mají voliči trumpovskou amnézii. Zapomněli na každodenní nehoráznosti, záchvaty vzteku, zneužívání moci a okolní pocit paniky, který visel ve vzduchu po celé roky jeho úřadování.
Aby Bidenova kampaň vyhrála volby, musí voličům připomenout důvody, proč je pan Trump jedinečně nevhodný pro svůj úřad. Prezident nemusí přesvědčovat všechny voliče, kteří se rozhodli pro volby, že je jejich ideálním kandidátem; musí se pouze prezentovat jako lepší volba než pan Trump. Jak sám rád říká: „Nesrovnávejte mě s Všemohoucím, srovnávejte mě s alternativou“.
Co si mnozí voliči pamatují, jsou dobré časy před rokem 2020. Mnozí mají hezké vzpomínky na nízké úrokové sazby a prosperující ekonomiku před nástupem vlády. Pan Biden by měl i nadále zdůrazňovat, že dnes se ekonomika zlepšuje. Voliči bývají zpožděným indikátorem ekonomického zlepšení; mnozí ještě nepocítili dopad nedávného pozitivního vývoje, včetně nižší inflace a vyšších mezd. Začínají se však vzpamatovávat. V těchto dnech slýchám od voličů méně o tom, že se Amerika nachází uprostřed druhé velké hospodářské krize, a více o tom, jak se z ní postupně vyhrabáváme. To je pro pana Bidena dobrá zpráva.
Zároveň si voliči myslí, že prezident je starý – velmi starý. Obavy z jeho věku se objevují v každé cílové skupině. Ačkoli jeho věk zdaleka není výhodou, prezident by se měl naplno chopit role „moudrého starce“. Jeho dobrý výkon v březnovém projevu o stavu unie pomohl některé z těchto obav vykompenzovat. V poslední době se jeho věk dostal do popředí zájmu v reklamě.
Obavy voličů z Kamaly Harrisové, Bidenovy viceprezidentky, jsou složitější. Jedním z nejčastějších refrénů, které o paní Harrisové slýchám, je „Kde je?“. Tato práce je notoricky nevděčná a mnoho výtek, které mají lidé vůči paní Harrisové, jsou stejné, jaké vznášeli vůči panu Bidenovi, když byl viceprezidentem. Ačkoli lidé tradičně nevolí na základě výběru viceprezidenta, tentokrát se to zdá naléhavější, protože mnozí očekávají, že pana Bidena nějaká zdravotní událost vyřadí z funkce dříve, než stihne dokončit své funkční období. Jediným způsobem, jak tuto zranitelnost kompenzovat, je dát voličům jasný obraz o nebezpečí, které představuje pan Trump, vzhledem k tomu, že je jedinou reálnou alternativou.
Vzhledem k tomu, že tolik voličů v rozhodujících státech říká, že si vyberou menší zlo, je úkolem pana Bidena vnutit jim myšlenku, co by znamenalo druhé Trumpovo funkční období. To vyžaduje oslovit je důvěryhodnými posly, kteří budou hovořit o jejich obavách. Tito poslové musí vypadat, znít, mluvit a jednat jako voliči. Stručně řečeno: jsou k tomu zapotřebí obyčejní lidé. Moje organizace Republikánští voliči proti Trumpovi využívá republikány, kteří dříve volili pana Trumpa, ale odmítají to udělat znovu v roce 2024, a zesiluje jejich hlasy v klíčových státech.
Například dvouminutové svědectví Davea z Pensylvánie pravděpodobně nepřesvědčí konzervativně orientovanou matku z předměstí Filadelfie, že pan Biden je skutečně skvělý prezident. Mohlo by však stačit k tomu, aby ji přesvědčilo, že další čtyři roky pana Trumpa jsou za hranicí únosnosti. Zároveň by pomohlo, kdyby promluvili ti, kteří pod ním sloužili na nejvyšších místech a viděli ten chaos na vlastní oči – lidé jako Mike Pence, James Mattis, John Kelly a Nikki Haleyová. Když ne za pana Bidena, tak alespoň proti panu Trumpovi.
Mnozí z nejstarších a nejuznávanějších bývalých členů Trumpovy vlády si myslí, že není způsobilý být prezidentem; někteří, včetně Johna Boltona, jeho bývalého poradce pro národní bezpečnost, a Marka Espera, jeho bývalého ministra obrany, dokonce slíbili, že ho nebudou volit. Jedna věc je ale mluvit s novináři, druhá věc je oslovit voliče. K oslovení voličů, na kterých nejvíce záleží, je zapotřebí organizace, reklamy a milionů dolarů.
Pokud tito bývalí úředníci skutečně věří, že pan Trump je jedinečně nebezpečný, pak jim logika velí podpořit jedinou osobu, která ho může udržet mimo Bílý dům, i když s některými jeho politikami nesouhlasí nebo si přejí, aby byl mladší.
V tuto chvíli vypadá pan Biden jako outsider. Ale od toho jsou kampaně. On a jeho tým mají čas na to, aby situaci zvrátili. Pan Trump a jeho hnutí v roce 2020 prohráli (stejně jako v průběžných volbách v letech 2018 a 2022). Cesta k vítězství tentokrát vede přes lidi, kteří jsou skeptičtí vůči oběma kandidátům, ale stále jsou otevřeni tomu, aby je jeden nebo druhý přesvědčil.
V roce 2020 byl pan Trump poražen širokou koalicí, která zahrnovala všechny od progresivních demokratů po zásadové republikány. Nebyla to ani tak pro-Bidenova aliance, jako spíše protitrumpovská. Pokud má pan Biden v listopadu zvítězit, musí znovu přeskupit svůj elektorát.
Poznámky pana Bavora 
No, je opovážlivé a asi pošetilé odporovat dámě, která je uprostřed agitace mezi voliči Rep. a zná dobře jejich názory. Ale mám, ve vší skromnosti, poněkud odlišnou představu. V ní se všechno odvíjí od voleb 2020 a obvyklé detailní analýzy voličských skupin, vlivu ekonomické situace atp. tady nejsou moc k potřebě.
V roce 2020 přišlo k volbám nebývalé množství voličů, 155 mil., převis pro vítěze byl 7 milionů (81 : 74). V těch předchozích, v roce 2016 volilo 129 mil., což je nárůst asi o 20%. Podle mne to způsobila vybičovaná situace ze Trumpova prezidentství, a fakticky to představuje blokovací většinu proti Trumpovi. Nevěřím totiž, že nějaké významné množství voličů přejde od B. k T., nechuť až nenávist k němu je tak silná, že to prakticky vylučuje. Také se nezdá, že by se ještě mohla příliš zvýšit volební účast, tak rychle zase americká populace neroste. A převis se mi zdá dost silný, aby stačil “přeprat” tamní volební systém. Také oboje poločasové volby ve 2018 a 2022 řečenému nasvědčují, Trump vlastně nikdy nic výrazně nevyhrál. Jediný problém, jak se zdá, může nastat, kdyby hodně jeho voličů zůstalo doma (třeba mladých progresivců kvůli té záležitosti s Izraelem.)
Na rozdíl od autorky Bidena nevidím jako špatného prezidenta, naopak je z hlediska dosažených výsledků úspěšný. V domácích programech, které všechny prosadil, byť někdy okleštěné: zvládl covidovou krizi; infrastruktura – jak dlouho se o tom mluvilo, v ekologii, protiinflační snahy, pomoc nízkopříjmovým skupinám, studentské půjčky. Všechno téměř umírněně sociálně-demokratický program. V zahraničí čelí rozumně jak ukrajinské krizi (dělá graduální kroky, žádné bláznivosti, ale pevný postup), tak krizi v Palestině (to je ovšem prašivá záležitost, kde je dobrá rada drahá). To, co mu hlasitě vyčítala – nejen pravicová – média, tj. odchod z Afghu, byl nutný krok, o kterém už mluvili předchozí prezidenti. Má dobrý tým, takový Blinken je skutečný profesionál, srovnejte to s Trumpovými státními tajemníky.
Je to až směšné, jaký je kontrast mezi jeho vystupováním a výsledky. Už jsem to tady psal, když jsem citoval Jamella Bouieho. Je třeba se dívat na program a na výsledky, né na “beauty contest”.
Představa, že je Joe jen figurka, je dětinská: bez prezidentova souhlasu a vedení základní kurz nemůžete nastavit. Jen se podívejte, o kolik je efektivnější než (mladistvý) Obama. Rozdíl je ve vytyčené vizi (a taky ve schopnosti vyjednávat). Taky ve volbě lidí. (Má třeba na financích ekonomku světového formátu, na rozdíl od Obamova bankéře.)
To se mi líbíTo se mi líbí
Sympatická 🙂 Není podobná Zacharovové?
To se mi líbíTo se mi líbí
To se mi líbíTo se mi líbí