Sú autori, ktorí majú dar vidieť ďaleko dopredu a my dnes žasneme, keď sa začítame.
NOVINÁŘ: Je to… vážnější nemoc než malomocenství?
DVORNÍ RADA: Nu ovšem. Daleko vážnější a zajímavější. Jenom první příznaky připomínají obyčejnou lepru: malá bílá skvrnka někde na povrchu těla, chladná jako mramor a naprosto znecitlivělá – takzvaná macula marmorea; proto se té chorobě také říká bílá nemoc; ale její další průběh je naprosto svérázný a odlišný od obyčejné leprosis maculosa. My ji prostě jmenujeme Čengova nemoc čili MorbusTshengi. Doktor Čeng, žák Charcotův a ovšem internista, ji totiž první popsal na několika případech v pejpinském špitále. Velmi pěkná publikace, pane; referoval jsem o ní už v roce dvacettři, kdy ještě nikdo neměl tušení, že se Čengova nemoc jednou stane pandemií.
NOVINÁŘ: Čím prosím?
DVORNÍ RADA: Pandemií. Nemocí, která lavinově zachvátí celý svět. V Číně, pane, se skoro každý rok vynoří nová zajímavá choroba – to dělá ta bída; ale žádná dosud neměla takový úspěch jako nemoc Čengova. To je prostě choroba dneška. Dnes už na ni zašlo dobrých pět miliónů lidí, nějakých dvanáct miliónů je aktuálně zachvácených a nejmíň třikrát tolik jich běhá po světě a ani nevědí, že už někde na těle mají mramorovou a bezcitnou skvrnu stěží zvící čočky – A to nejsou ani tři roky, co se ta nemoc objevila u nás! Můžete napsat, že první případ v Evropě byl rozpoznán právě na mé klinice.
NOVINÁŘ: Kdyby pan dvorní rada dovolil… naše čtenáře by jistě nejvíc zajímalo, jak se lze té choroby uchránit –
DVORNÍ RADA: Co – cože? Uchránit? Nijak! Vůbec nijak! (Vyskočí.) Člověče, vždyť na to zajdeme všichni! Každý, komu je přes čtyřicet let, je předem odsouzen – Vám je to jedno, vy, vy s vašimi hloupými třicetiléty! Ale my, my lidé na vrcholu života – Pojďte sem! Nevidíte na mně nic? Nemám někde na obličeji bílou skvrnu? Co? Ještě ne? Tak vidíte, každý den, desetkrát denně se dívám do zrcadla. – Koukejme, vaše čtenáře by zajímalo, jak by se mohli uchránit před rozkladem zaživa! To věřím, pane; mne by to taky zajímalo. (Usedne, hlavu v dlaních.) Bože jak je lidská věda marná!
NOVINÁŘ: Pane dvorní rado, snad byste mohl říci k závěru několik povzbuzujících slov –
DVORNÍ RADA: Ano. Napište… napište do novin,… že se s tím musíme smířit.
Rodina u večerní lampy.
OTEC (čte noviny): Zase článek o té nemoci! Kdyby už s tím dali pokoj! Člověk má dost svých starostí za celý den –
MATKA: S tou paní ve třetím patře je to prý zlé. Nikdo k ní už ani nemůže… Necítils na schodech ten zápach?
OTEC: Ne. Tady je interview s dvorním radou Sigeliem. To je světová kapacita, maminko, na toho já dám. Uvidíš, že potvrdí má slova.
MATKA: Která?
OTEC: Že je to humbuk, to malomocenství. Sem tam nějaký případ, a noviny z toho hned dělají senzaci. A lidé, to se ví: jak někdo lehne s rýmou, už říkají, že má bílou nemoc.
MATKA: Píše mi sestra, že u nich je toho taky plno.
OTEC: Nesmysl. To už je taková panika – To je zajímavé, tadyhle říká Sigelius, že ta nemoc přišla z Číny. Vidíš, já vždycky říkám: udělat z Číny evropskou kolonii, zavést tam pořádek, a byl by pokoj. To máme z toho, že se ještě pořád trpí takové zaostalé země. Samý hlad a bída, žádná hygiena a tak: pak je z toho malomocenství. – On tady Sigelius říká, že je to přece jen nakažlivá nemoc. To by se mělo něco udělat.
MATKA: Co by se mělo udělat?
OTEC: Zavřít ty malomocné a nepustit je mezi lidi. Jak se na někom ukáže bílá nemoc, pryč s ním! Vždyť je to hrůza, maminko, že nám nechají v domě umírat tu babu nahoře! Člověk aby se bál domů… už ten zápach na schodech…
MATKA: Já bych jí donesla aspoň polévku, když je tam tak sama.
OTEC: Jen se opovaž! Vždyť je to nakažlivé! Ty s tvým měkkým srdcem, ještě nám to zavlečeš sem – To by tak hrálo! A měli bychom něčím dezinfikovat naši chodbu.
MATKA: Čím?
OTEC: Počkej. – Je to blbec!
MATKA: Kdo?
OTEC: Ten novinář! Tadyhle píše – Já se divím, že to nezabavili! To se přece nemá dovolit, aby se psaly takové hovadiny! Ale já to redakci napíšu, to si nedají za rámeček. Pitomec jeden!
MATKA: Co tam máš?
OTEC: Ale tady píše, že se před tou nemocí nemůže nikdo uchránit… že zachvátí všechny lidi kolem padesátky…
MATKA: Ukaž!
OTEC (hodí noviny na stůl a běhá po pokoji): Trulant! Copak se smí takhle psát? Víckrát ty noviny nekoupím! Já jim ukážu – to jim nedaruju…
MATKA (čte): Ale tati, vždyť to tak řekl ten dvorní rada Sigelius!
OTEC: Nesmysl! To přece není možné, při dnešním stavu vědy a civilizace – Copak jsme středověk, aby byly takové nákazy? A copak je padesátka nějaký věk? U nás to dostal jeden kolega, tomu je teprve pětačtyřicet – To by byla divná spravedlnost, kdyby to měli dostat jenom lidi kolem padesátky! Proč, říkám, proč –
DCERA (jež dosud četla na pohovce román): Proč? Ale tati! Přece proto, aby se zas jednou udělalo místo mladším, ne? Beztoho nemají kam se vrtnout –
OTEC (uhodí novinami): Zatracený chlap! Jak se tohle může dovolit – A že to ty noviny tisknou! Já bych toho chlapa jednoduše dal sebrat a zastřelit! Vždyť je to zrádce.
MATKA: Kdo, tati?
OTEC: Ale tady čtu – Prý ten lék našel nějaký doktor Galén. A ten prý ten lék nevydá žádnému státu, který neuzavře věčný mír –
MATKA: A co je na tom tak zlého?
OTEC: Prosím tě, jak se můžeš tak hloupě ptát! To přece dnes žádný stát nemůže udělat! Copak jsme dali nadarmo tolik miliard na zbrojení? Věčný mír! Vždyť je to přímo zločin! Tak to by se měly Krügovy podniky zavřít, ne? A dvěstě tisíc lidí vyhodit na dlažbu, co? A ty se ještě ptáš, co je na tom zlého! Zavřít toho chlapa! Vždyť je to pobuřování, mluvit dnes o míru! Jakým právem si takový vošoust dovolí žádat, aby kvůli němu celý svět odzbrojil!
MATKA: Ale když našel ten lék…
OTEC: To je ještě otázka! Já ti řeknu, ten uličník vůbec nebude doktor, ale tajný agent a provokatér, placený od nějakého cizího státu – Á, pane, na toho ať si dají pozor! Žádné řeči, a zavřít; a teď, chlapíku, kápni božskou – Tak se to dělá!
MATKA: Ale podívej se, kdyby měl opravdu ten lék – (Bere noviny.)
OTEC: Tím hůř! Tak bych mu dal palce do presu a mačkal, až by neřád začal cinkat – Holenku, na to dnes máme prostředky, aby lidé mluvili! Prosím tě, copak by nás ten všivák směl nechat chcípat na malomocenství pro nějaké své pitomé utopie, jako je mír? To by byla pěkná humanita!
MARŠÁL (k davům): – – v tuto chvíli, kdy naše stříbrná letadla už rozsévají zkázu nad městy našich zákeřných nepřátel – (Nadšený pokřik.), chci se zodpovědět svému národu ze svého nejtěžšího kroku. (Ať žije maršál! Sláva maršálovi!) Ano, zahájil jsem válku, a zahájil jsem ji bez vypovězení. Učinil jsem tak, abych ušetřil tisíce životů vašich dětí, jež v tomto okamžiku vyhrávají svou první bitvu, dříve než se nepřítel mohl vzpamatovat ze svého zděšení. Žádám vás nyní dodatečně o váš souhlas – (Frenetický křik: Ano! Ano! Souhlasíme! Ať žije maršál!) Dále, zvedl jsem boj bez dalšího ponižujícího jednání s tím malým, mizerným státečkem, který si myslel, že může beztrestně provokovat a urážet náš veliký národ – (Rozhořčený křik davů.) a rozvracet jeho pořádek a bezpečnost svými placenými bandity. (Řev davů: Zabít je! Na ně! Zrádci! Pověsit!) Ticho! Křikem se toho zla nezbavíme! Byla jen jedna cesta: zničit trestnou výpravou ten obtížný státeček, který soustavně ohrožoval náš mír; zničit ten malý a méněcenný národ, který ani nemá práva žít; zničit jej, ať jej chrání kdokoliv, – a teď ať ty druhé mocnosti ukážou své karty! Pravím jen, že my se nebojíme nikoho! (Veliký křik: Nebojíme! Ať žije maršál! Ať žije válka!) Věděl jsem, že stojíte za mnou. Za vaši čest jsem poslal své nádherné vojsko do boje. Stejně tak za vás prohlašuju celému světu do očí: My jsme tu válku nechtěli, ale my ji vyhrajeme! Vyhrajeme ji z vůle boží – Vyhrajeme ji, (tluče se do prsou) protože my jsme v právu!…
(Do pracovny se vpotácí Maršál ve vlajícím županu.)
MARŠÁL (vzlyká): Ježíši, bože nebeský… Kriste… Kriste Ježíši… Ježíši Kriste ukřižovaný!…
DCERA: Tati!
KRÜG (běží k němu): Vaše Excelence, vzpamatujte se – (Vede ho k lenošce.)
MARŠÁL: Jděte pryč! Jděte pryč! To přejde… za chvíli… Můj bože, můj ty Ježíši Kriste… Ještě šest neděl… Jenom šest neděl, řekl ten doktor – A potom ten konec… ten konec… Kriste Ježíši! Proč si to člověk nedovede dřív představit! Teprve když to pozná na sobě…
Ježíši Kriste, smiluj se!
Zdroje:
„To se nesmí prozradit, co jste zač,“ znova se ozval závodčí, „do toho nikomu nic není, co jste vyved. Panika se nesmí šířit.
Panika je v těchhle dobách válečných zlá věc,“ pokračoval, „něco se řekne a už to jde jako lavina po celém okolí. Rozumíte?“
To se mi líbíTo se mi líbí
P.S.: Hezká je i ta kapitolka, která končí slovy:
A tak se stal z kadeta Bieglera, nadšeného bojovníka, nositel cholerových bacilů.
Je zřejmé, že nositelem infekce se může stát kdokoliv a kdykoliv, za válečné vřavy stejně jako v dobách hlubokého míru, v myšlenkách spisovatelových stejně jako ve skutečnosti, v Číně jako v Praze, levičák jako pravičák, starý dědek i krásná mladá děva.
Někdy i omylem.
To se mi líbíTo se mi líbí
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/italie-se-probouzi-do-karanteny-sireni-koronaviru-v-cine-dal-zpomaluje-91852?seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null
To se mi líbíTo se mi líbí
– vzkaz pro vona:
jak si žádal ve „Svetle v tme“, tak sem se tam tedy zamyslel nad tou Tvou mou strašlivou chybou. Ale ať sem dělal co dělal, víc sem nedal, než sem tam napsal. Holt sem už nevratně ztracená duše, abych to tak nějak vyjádřil po Tvým.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale nejsi, dědo. Právo na omyl je zakotvený v samotný podstatě svobodný vůle. I ti nejvýtečnější světci dělali chyby. Podívej na svatýho Petra, kterej stihnul zapřít Krista třikrát během jediný noci. A přesto na tom byvším zbabělci stojí už dva tisíce let největší a nejmocnější instituce světa.
Jsi dobrej chlap, nemáš se čeho bát.
To se mi líbíTo se mi líbí
když sem četl toto u Terezáka:
Tataři nesouhlasí s tím, aby byla v novém ústavě Ruské federace ruština označena jako „státotvorný jazyk“, protože by tím neruská etnika dostaly punc národů „druhé třídy“…
tak sem si zlomyslně pomyslel… jen počkejte vy kluci tatarský, až se dobéřete s Rusákama k pomlčce, to si užijete, mohli bysme vyprávět, žejo přátelé?
To se mi líbíTo se mi líbí
… nerad bych se ho/jí nějak dotknul, ale může mi někdo ze zdejších přátel napovědět, je to von, nebo vona, nebo se ještě nerozhodl/la? … i když vlastně na tom moc nezáleží, protože ho/ji znám pouze ze čtení a z toho se mi jeví, jako že to má v hlavě srovnaný, tedy za mě OK.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, V HLAVĚ to má srovnaný perfektně. Dole je to horší. Osobně ji považuju za chlapa, ale za co se považuje sama, to se musíš zeptat jí/ho.Vodítko najdeš nejspíš v seriálu American Horror Story v sérii Hotel Cortéz. Tam se jedna taková bytost vyskytuje, i když v opačným pohlavním gardu. Je to skvostná role, mimochodem.
To se mi líbíTo se mi líbí
A tady máš jako bonus americkou variantu na Tereze:
https://www.lidovky.cz/svet/soudce-naridil-propustit-chealsea-manningovou-z-vezeni-nekolika-milionovou-pokutu-ji-vsak-neprominul.A200312_233027_ln_zahranici_ele?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null
To se mi líbíTo se mi líbí
Vymyslel jsem teorii, která objasňuje, proč epidemie (například chřipková) nakonec sama od sebe zmizí. Těm, kteří onemocní (a přežijí) vznikají v těle protilátky. které se pak stejnými kapénkami šíří vzduchem a posilují virem nezasaženou populaci. Neexistuje žádné jiné vysvětlení, proč by měla epidemie v Číně po několika mizerných milionech skončit.
To se mi líbíTo se mi líbí
Bingo. Napadlo ma presne toto isté. Náš imunitný systém sa učí a zároveň s nákazou imunitný systém človeka dostáva aj informáciu, čo proti tomu robil predchádzajúci nositeľ. Často sú tam aj protilátky, ktoré len treba rýchlo namnožiť.
K poznámke, že neexistuje iné vysvetlenie – s jedným možným prišiel Rupert Sheldrake. No hoci jeho teória už zďaleka nie je novinka, uznávam, že ju stále môžete považovať za exotickú hypotézu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to tak že z těch co přijdou do styku s nějakou infekcí jich onemocní jen část, zbytek to díky svému imunitnímu systemu – i u nových nemocí – zvládne a zůstává u nich imunita – procento takových narůstá natolik že infence už nemá dost prostoru k šíření.
To se mi líbíTo se mi líbí
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Stepan-Kotrba-Konecne-vlada-vladne-Babis-se-netvari-ze-sezral-Salamounovo-h-vno-Navrhuji-jeste-tato-opatreni-pod-hrozbou-trestu-Cerne-pytle-s-mrtvolami-vse-meni-616481
To se mi líbíTo se mi líbí
Popis 2019-nCOV pokud bude dořešen ve spolupráci ČLR a RF bude naprosto vypovídající.
V současnosti se onen genom více méně jen tak oťukává a jsou postupně vyvraceny různé hadí a netopýří teorie.
https://images.takeshape.io/fd194db7-7b25-4b5a-8cc7-da7f31fab475/dev/994a3c8c-1a95-4f44-8f53-8adc2790fe4a/ross%20dipshit.png?w=1200&q=80
Tož ekonomický předpoklad „V“ ohledně 2019-nCOV nevyšel a RF se se saudy nedohodla tak jak bylo plánováno, je možné že se postupně „přestane panikařit“ protože to ztratí význam.
To se mi líbíTo se mi líbí
No vida, tak přece jen došlo na Čapka, poměrně pozdě. Na nějakém blogu jsem připomínku četl už někdy před dvěma týdny, a mnoho lidí napadá už dávno.
Bílou nemoc znám od dětství, dávali ji kdysi jako rozhlasovou inscenaci. Maršála mluvil Zdeněk Štěpánek, svým propitým chraplákem, a barona KRÜGA Jan Pivec.
A tak mi napadlo, že jsme se nedávno bavili videem, kde Bohumil Bezouška imituje Pivcovu dikci.
Pobavte se taky, v krizi je důležitá veselá mysl. (Je to asi od 7. minuty do 15. minuty, ostatní se dá přeskočit.)
To se mi líbíTo se mi líbí
Po internetu koloval onehdy vtip, že jde o čínský způsob důchodové reformy.
Jak se zdá, tak nejen čínský, ale v podstatě nám doc. Maďar tady říká něco obdobného. 😀
(V článku jsou asi 2 formulační lapsy, těch si snadno všimnete; možná je to práce soudružky reaktorky, ti dnešní novináři, to je vyjadřování..).
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/epidemiolog-infekcnost-koronaviru-je-prekvapiva-tvorba-imunity-dava-nadeji-92237?seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null
To se mi líbíTo se mi líbí
Jj.
Taky tady, v jinak zajímavém článku, je vidět, že titulek musí zaujmout. I když třeba neodpovídá obsahu. (A pro fajnové šmekry: ta universita je Johnse Hopkinse. )
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zavrene-skoly-maji-snizit-sireni-infekce-o-25-procent-umrtnost-az-na-tretinu-92208
To se mi líbíTo se mi líbí
Tady je ale nejdůležitější ta tabulka, která ukazuje počet už vyléčených. Ta je nadějná. Hlavně to první číslo – tedy počet vyléčených.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak nějak – i když ten počet vyléčených je neúplný – daleko větší vypovídací hodnotu by měl počet uzdravených podle dní kdy byla nemoc zjištěna: – datum – počet zjištěných nemocných – z toho už bez příznaků nemoci.
To se mi líbíTo se mi líbí
To se mi líbíTo se mi líbí
Trefa do černého. Jedna blíže nejmenovaná velmoc si také myslí, že má právo strkat rypec do jiných států, bořit a zabíjet. Jen oproti Čapkově Bílé nemoci se těm vůdcům nic nestane a naší povinností je je velebit a ctít. Jakákoliv kritika může být považována za kolaboraci s Kremlem, poř. s předsudečnou nenávistí.
Autorovi dík za připomenutí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já tam hlavně vidím to podcenění nemoci až do okamžiku, kdy se s ní potká člověk osobně.
To se mi líbíTo se mi líbí
To samozřejmě také.
To se mi líbíTo se mi líbí
https://twitter.com/Perun64/status/1237736102137659392?s=20
To se mi líbíTo se mi líbí
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo Čapek, Karel. Nejen Bílá nemoc byla reálná vize, ale třeba i Krakatit. A to už nemluvím o tom, jak nepřítel zákeřně střílel na naše letadla, která pokojně bombardovala jeho vesnice.
To se mi líbíTo se mi líbí
Napadlo mne … Bílá nemoc … a ještě Válka s mloky. Moc poučné knihy.
Ještě tak, aby mne i s tím Čapkem zavřeli.
A není von už tenhleten Čapek zakázanej?
To se mi líbíTo se mi líbí
Šmankote, nestrašte. Ještě si toho všimne Hamáček a pozejtří už bude.
To se mi líbíTo se mi líbí
„TYTO DOBY
Pokrok civilisace
Střílí se účinněji, ale teď už se tomu aspoň neříká válka.
Žádná válka
Důkaz, že opravdu nechceme válku: bojujeme bez vypovězení války.
Mezinárodní smlouvy
…ano, zajisté, ale s kým válčíme, to je naše vnitřní věc.
Zpráva
Nepřítel se pokusil zákeřně střílet na naše letadla, pokojně svrhující pumy na jeho město.“
Že prý je to z roku 1937.. tak proč se nemohu zbavit dojmu, že inspirací je současné zpravodajství ze světa? 😦
To se mi líbíTo se mi líbí