Kadaň barokní II.


Vyprávění o velkých barokních stavbách v Kadani začnu klášterem Alžbětinek – ten má nejjednodušší „životopis“.

Alžbětinky patří vedle klarisek a kapucínek k ženským odnožím františkánského řádu. Název odvozují od sv. Alžběty, lantkraběnky durynské, (1207-1231), zakladatelky špitálu v Marburgu r.1227. Počátky řádu sahají do 15. století, řádové sestry se věnují především péči o nemocné ženy, nezbytnou součástí každé konventní budovy proto byla také nemocnice. První konvent alžbětinek v Čechách byl založen r. 1722 na Novém Městě pražském. Řád má ve znaku tři zlaté koruny v modrém poli.

Kadaňský konvent je druhým nejstarším domem tohoto řádu v českých zemích. Založila jej, stejně jako pražský, Karolina Charlotta Schönkirchová, rozená baronka z Ebenu a to údajně na základě svého snu (jak píše ve svém dopise kadaňskému děkanovi r. 1741), ve kterém ji svatý František k tomuto založení nabádal.

obr.1

(Znak zakladatelky kláštera Karoliny Charlotty Schönkirchové, umístěný nad vchodem do klášterního kostela v Kadani)

Stavbou klášterních budov byl pověřen kadaňský stavitel Jan Kryštof Kosch, kterému měl jako vzor sloužit pražský alžbětinský konvent.

Obr.2

(Kostel Panny Marie U alžbětinek s kaplí svaté Tekly, Praha. Barokní kostel byl postavený v roce 1724 až 1725 podle návrhu K. I. Dientzenhofera.)

  1. července 1748 byl položen v Kadani základní kámen a roku 1753 byly sestry uvedeny do nové budovy. V průběhu stavebních prací se ukázalo se, že místo pro klášter bylo zvoleno šťastně: na stavební parcele se našel dostatek stavebního kamene i cihlářské hlíny, takže cihly pro stavbu se pálily přímo na místě. Byl zde nalezen i pramen pitné vody – studnu r. 1748 posvětil kadaňský děkan ku cti sv. Adalricha. (Dodávám ale, že nález cihlářské hlíny se v těch místech dal očekávat: v těsné blízkosti kláštera je doložena několik staletí fungující hrnčířské dílny.)

V klášteře mělo být původně osm nemocničních lůžek, ale již v průběhu stavby se nashromáždily prostředky na zřízení jedenácti lůžek a úměrně tomu se zvýšil i počet řeholnic – ten se na počátku 19. století ustálil na čtrnácti. V polovině 19. století byl při klášteře vybudován i sirotčinec. Po roce 1950 byl konvent upraven na charitní domov řeholních sester a ten zde působil až do listopadu 1989 – přesněji řečeno, do jedné z polistopadových restitucí. A tohle je období, v kterém mám trochu zmatek: v charitním domově zajišťovaly péči o nemocné řádové sestry jeptišky – ale nebyly to alžbětinky. Někdo mi říkal, že snad to byly dominikánky, ale nevím, jestli to tak opravdu bylo. Při restitucích se jednak vrátil kadaňský objekt alžbětinkám a jednak se vrátil i objekt, který náležel zdejším pečujícím sestrám.  Takže sestry z charitního domova odešly do svého a kadaňský areál, nyní ve vlastnictví alžbětinek, je dodnes prázdný a nevyužitý. Pokud jsem slyšela, tak město mělo zájem o využití části kláštera pro muzeum lékárenství – zachovala se totiž původní klášterní barokní lékárna, ale alžbětinky prý neměly o toto využití zájem. Lékárna je nyní součástí sbírek muzea v Chomutově, kde je také vystavena.

obr.3

(Lékárna kadaňských alžbětinek, vystavená v muzeu Chomutov)         

obr.4

(Kadaňský klášter alžbětinek a k němu patřící kostel sv. Rodiny, stav z r.2010)

Podoba kadaňského kláštera s pražským je zřejmá. Klášter je bohužel v současné době obklopený paneláky, což dost kazí dojem. Je jen málo míst, odkud lze klášter vyfotit bez těch všudypřítomných betonových krabic.

Obr.5

Vnější schodiště ke kostelu sv.Alžběty a sv.Rodiny  

Kostel sv.Rodiny Je součástí komplexu konventu alžbětinek. Jeho stavba byla dokončena o dva roky později, než stavba klášterních budov, tedy roku 1755. Vnější schodiště je zdobeno sochami Krista, P.Marie,  sv.Josefa, sv.Alžběty a sv.Zachariáše od Karla Jana Waitzmanna

Obr.6

(Interiér klášterního kostela)

Zařízení kostela pochází, stejně jako kostel, z poloviny 18. století: hlavní oltář je z r. 1754, boční oltáře, již spíše rokokové, jsou o několik let mladší. Autorem soch na hlavním oltáři je také kadaňský sochař Karel Jan Waitzmann

obr.7

Freska na stropě kostela

Freska je dílem J.Fuxe a vznikla pravděpodobně po r.1760. Stejný umělec je i autorem fresek v kostele Stětí Jana Křtitele v Kadani a v kostele v Hoře svaté Kateřiny.

obr.8

Kadaň s klášterem alžbětinek, jak vypadala na počátku 20.století.

K-sova

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Příběhy z archivu se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 reakcí na Kadaň barokní II.

  1. K-k. napsal:

    Děkuju, pane Bavore – a pošťák je na cestě… 😉

    To se mi líbí

  2. taras2 napsal:

    „Klášter je bohužel v současné době obklopený paneláky, což dost kazí dojem. Je jen málo míst, odkud lze klášter vyfotit bez těch všudypřítomných betonových krabic.“

    Kdybys byla zásadová, tak bys s těma krabicema zúčtovala radikálně. Ale pod stan se v listopadu nechce, což?

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Klášter versus krabice.
      Duka versus Keller …
      Věčný spor.
      Bude někdy možná symbióza?
      Zatím nikdy v historii nebyla.
      Buď kláštěry nebo krabice.
      Buď bozi nebo lidé.
      P.S. Každé sdělení musí být nadsázkou, zobecněním, chce-li cosi pojmenovat a vyzvat k úvaze. Určitě mám dál rád oranžový podzim i kláštěry, i okurky i krabice 🙂 . Ale kdybych byl na opuštěném ostrově a měl si vybrat …

      To se mi líbí

      • K-k. napsal:

        asi jsem se špatně vyjádřila: nejsem „Ruzyně“, abych plácala něco o králikárnách. Zaplať pámbu, že existujou (přes všechny jejich problémy a nedokonalosti). Jde mi o to, že když to někdy v 70.letech stavěli, mohli to postavit na jinou stranu Kadaně a ne tím těsně obklopit památkový objekt. Ale ona to byla politika tehdejšího vedení města, které se programově snažilo zbavit památek. Tohle je ukázka: http://foto.turistika.cz/foto/130767/83336/full_fb37e5_21.9.201237.jpg – místo vyhořelého jednopatrového hostince Zelený strom nechali postavit „hotel“ Zelený strom – jeden ze dvou věžáků, které ve městě jsou. On to nebyl hotel, ale ubytovna – ale to je jedno. Problém je v tom, že je postavený prakticky přes ulici od městské brány a je vyšší, než ona. Teď je to přebudované na byty a fasáda je aspoň trochu barevně rozčleněna. Původně to byla klasická světle šedobéžová paneláková barva a vizuálně to bylo jak rána mezi oči. Pochopitelně to postavili v ochranném pásmu městské památkové rezervace… 😦
        A pokud někdo má pocit, že tehdejšímu předsedovi MěNV a dalším podobnýým křivdím, tak se mýlí – mám to doložené z archivních pramenů.

        To se mi líbí

        • Strejda Olin napsal:

          To je fakt otřesné 🙂

          To se mi líbí

        • Petrpavel napsal:

          Nejen to, oni se snažili také zničit přírodu, stavěli bytové domy a kravíny na okraji vesnic, metro v Praze, dálnici do Brna, železniční koridory, napsal by zcela jistě (jeho) právem ekolog.
          Snažili se vyhubit kulturu, nabízeli nám Gotty, Matušky, Pilarové namísto Plastiků, Starce na chmelu namísto Dráculy, Menšíka namísto Suchánka s Genzerem, napsal by zcela (jeho) právem Rejžek.
          Co tím chci říci? Jak jsem psal, jsem plebej, a kdybych si měl vybrat mezi jedním
          http://www.extra.cz/nejdrazsi-jidla-se-predstavuji-jaka-byste-radi-ochutnali
          a druhým
          http://recepty.vareni.cz/tradicni-bramborak/
          vybral bych si to druhé.
          A to přesto, že sladké, i památky, mám rád! Nevylučuje se to.

          To se mi líbí

          • K-k. napsal:

            Sčítáte jablka a hrušky. Nejde mi o zákaz stavění nového a užitečného, ale o stavění nového a užitečného, aniž by se ničilo staré, cenné a krásné. Jak vám to mám ještě vysvětlit?

            To se mi líbí

            • Petrpavel napsal:

              Rozumím.
              Odpusťte, ale někdy mám tendenci relativizovat.
              Proč když si kupujeme novou hranatou LCD LED televizi vyhazujeme tu starou, krásnou a pro mnohé i historicky cennou? Taky to dělám nerad. Ale dělám. Vy ne? Ale ani toto není správné přirovnání. Žádné není správné. Nechme to při tom, že vše je relativní.

              To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Můžete si koupit retro. 😉 Ono jde vždy o to, aby se dodržovala stará architektonická zásada absolutního souladu. Vytvořit avantgardu dovede kdejaký blbec, ale zakomponovat ji do prostředí, na to už musí být „hlava“.

                To se mi líbí

  3. K-k. napsal:

    Bydlím sice v betonové krabici, Tarasi, ale na druhém konci města – tady památky nejsou. 😀 Ale děsně mě ty krabice ve starém městě štvou!

    To se mi líbí

    • taras2 napsal:

      Kdybych měl pokračovat ve stejném duchu, tak bych se zeptal, jestli si seš jistá, že tam nejsou památky. Ale protože v tomto směru je zřícenina hradu Rábí proti mě nablejskanej Mercedes, tak ti jenom připomenu, že urážíš české stavitelství sedmdesátých a osmdesátých let. Na nic lepšího jsme se prostě nezmohli, byly to hrozný kůči, na druhý straně národ bydlel. A když jsme se pro partajní smetánku zmohli na slušnej barák, tak nám ho Kellner zboural.

      Vezmu-li to vážnějc, tak nová výstavba vedle památkových vysoce významných objekrů je vždycky malér (samozřejmě že paneláky k nim nepatřej). Francouzi se s tím nepárali (skleněná pyramida), Němci to taky dělají. Souhlasím částečně s těmi, kteří říkají, že vedle těchto objektů by měla být stopka pro novou výstavbu. Na druhý straně to zřejmě rozsoudí čas, jestli si lidé na to zvyknou.

      To se mi líbí

      • K-k. napsal:

        jedině, že bys za památku považoval výměník ze 60 let – ten mám přímo před oknama. Jinak to tu bylo na zelený louce…
        Kdybys četl můj zdejší vokomentář z 18:24, tam vysloveně píšu, že zaplaťpámbu za paneláky, z důvodů, které uvádíš i ty. Jde mi o to KDE ty paneláky jsou. (Mimochodem, skleněná pyramida v Louvru se mi velmi nelíbí – ale co se mi například velmi líbí, je to nevímjaké pařížské nádraží, předělané na galerii.)
        Čas rozsoudí ledacos, horší je, že co se teď bezhlavě zničí, to už prostě nebude. A to i když čas vyřkne rozsudek, že to zničení byla blbost.

        To se mi líbí

  4. Strejda Olin napsal:

    V každé době se někde něco starého zbouralo a něco nového na uvolněném místě postavilo. Nevyhnulo se to kostelům, hradům, zámkům, barabiznám chudiny ani okázalým měšťanským domům. Jsem si jistý, že svůj díl kritiky si „schytala“ každá nová stavba. Mně se také líbí staré zdobné činžáky víc než betonové krabice.
    Jenže… i obyčejní lidé svého času nahrazovali parádní štukové fasády moderním břizolitem, měnili okna, dveře i střešní krytinu. Vyhazovali starý a kdysi „parádní“ nábytek a věci z domácnosti, za které bychom dnes dali majland. Mnohdy to byla chyba, neznalost i trestuhodný šlendrián. Ale byl i jiný vkus, jiné názory na dobré a špatné, účelné a nepraktické, hodnotné a bezcené. Byly jiné ekonomické i materiální možnosti, jiné představy o budoucnosti. Také se mi nelíbí panelák vedle kostela nebo mezi barokními domy na náměstí. Podobná nebo jiná architektonická a urbanistická zvěrstva se dějí bohužel i dnes.
    Od r. 1948 do ´89 uplynulo dlouhých 40 let a mnohé by se změnilo i bez „komoušů“. Bohužel, když se dnes mladým ukazuje jak se žilo třeba v 70. letech, tak se tomu třeba posmívají, jsou zděšeni a samozřejmě si to „špatné, trapné, hrozné, škaredé“ automaticky spojí se socialismem a komunisty. Nehledě na to, že propaganda je v tom masivně utvrzuje. Ony ty nevinné retro pořady, ty veselé výlety do minulosti, jsou záměrně postavené na zesměšňování, negativismu a neobjektivnosti.

    To se mi líbí

    • Petrpavel napsal:

      Oline, dnes mě rozesmála žena. Navrhl jsem, že bychom mohli do místa které pravidelně na zdi rozdírám křeslem vrtíc se u PC dát po vymalování kousek nějaké pevné tapety, která by se dala po odření měnit. „Bylo by to moc komunistické..“, odbyla mě.

      To se mi líbí

      • Strejda Olin napsal:

        Tak vyměň ženu 🙂

        To se mi líbí

      • Strejda Olin napsal:

        Včera jsme byli v Novém Kníně a opět byla zavedena řeč na Máčelovy, Snopkův mlýn v Luhu a Dvořáčkův (?) Na koníčku, Moráň a místa, o kterých jsme spolu mluvili.

        To se mi líbí

        • Petrpavel napsal:

          Dvořáčkův nebyl, byl v naší rodině, Dvořáčkovi byli a jsou sousedé. Teď se dokonce jmenuje jinak, prodali jsme ho za odhad dobrým známým a mysleli jsme si – přátelům, abychom je měli blízko, no, a pak .. raděj no comment, jen že už nás ani nepozdraví.
          http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1328-axmannuv-mlyn
          Ta tvá vzpomínka mě potěšila.
          Do Luhu se musím podívat – letos se mi to nepovedlo, loďku na přeplutí naproti nemáme a autem jezdím všude po okolí nerad – kdekoli zaparkuji, je to špatně, přesně to místo mívá zabrané někdo z místních a prudí.
          P.S Když my si se ženou jinak rozumíme… 🙂

          To se mi líbí

  5. Strejda Olin napsal:

    Demokraté, ochránci a šiřitelé lidských práv a svobod začínají sklízet, co na Balkáně a Ukrajině zaseli. Lavina se utrhla a dala do pohybu. Katalánci masově vyrazili k urnám. „Cvičně“ hlasují o budoucnosti Katalánska. To se ovšem hrubě nelíbí vládě a ústavnímu soudu v Madridu. Pozorně budu sledovat reakce nejen Washingtonu a Bruselu. Vsadím svůj důchod, že bude použit speciální metr, který má tu zázračnou schopnost měřit pokaždé jinak.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.