Kadaň barokní II.

Vyprávění o velkých barokních stavbách v Kadani začnu klášterem Alžbětinek – ten má nejjednodušší „životopis“.

Alžbětinky patří vedle klarisek a kapucínek k ženským odnožím františkánského řádu. Název odvozují od sv. Alžběty, lantkraběnky durynské, (1207-1231), zakladatelky špitálu v Marburgu r.1227. Počátky řádu sahají do 15. století, řádové sestry se věnují především péči o nemocné ženy, nezbytnou součástí každé konventní budovy proto byla také nemocnice. První konvent alžbětinek v Čechách byl založen r. 1722 na Novém Městě pražském. Řád má ve znaku tři zlaté koruny v modrém poli.

Kadaňský konvent je druhým nejstarším domem tohoto řádu v českých zemích. Založila jej, stejně jako pražský, Karolina Charlotta Schönkirchová, rozená baronka z Ebenu a to údajně na základě svého snu (jak píše ve svém dopise kadaňskému děkanovi r. 1741), ve kterém ji svatý František k tomuto založení nabádal.

(Znak zakladatelky kláštera Karoliny Charlotty Schönkirchové, umístěný nad vchodem do klášterního kostela v Kadani)

Stavbou klášterních budov byl pověřen kadaňský stavitel Jan Kryštof Kosch, kterému měl jako vzor sloužit pražský alžbětinský konvent.

(Kostel Panny Marie U alžbětinek s kaplí svaté Tekly, Praha. Barokní kostel byl postavený v roce 1724 až 1725 podle návrhu K. I. Dientzenhofera.)

4. července 1748 byl položen v Kadani základní kámen a roku 1753 byly sestry uvedeny do nové budovy. V průběhu stavebních prací se ukázalo se, že místo pro klášter bylo zvoleno šťastně: na stavební parcele se našel dostatek stavebního kamene i cihlářské hlíny, takže cihly pro stavbu se pálily přímo na místě. Byl zde nalezen i pramen pitné vody – studnu r. 1748 posvětil kadaňský děkan ku cti sv. Adalricha. (Dodávám ale, že nález cihlářské hlíny se v těch místech dal očekávat: v těsné blízkosti kláštera je doložena několik staletí fungující hrnčířské dílny.)

V klášteře mělo být původně osm nemocničních lůžek, ale již v průběhu stavby se nashromáždily prostředky na zřízení jedenácti lůžek a úměrně tomu se zvýšil i počet řeholnic – ten se na počátku 19. století ustálil na čtrnácti. V polovině 19. století byl při klášteře vybudován i sirotčinec. Po roce 1950 byl konvent upraven na charitní domov řeholních sester a ten zde působil až do listopadu 1989 – přesněji řečeno, do jedné z polistopadových restitucí. A tohle je období, v kterém mám trochu zmatek: v charitním domově zajišťovaly péči o nemocné řádové sestry jeptišky – ale nebyly to alžbětinky. Někdo mi říkal, že snad to byly dominikánky, ale nevím, jestli to tak opravdu bylo. Při restitucích se jednak vrátil kadaňský objekt alžbětinkám a jednak se vrátil i objekt, který náležel zdejším pečujícím sestrám.  Takže sestry z charitního domova odešly do svého a kadaňský areál, nyní ve vlastnictví alžbětinek, je dodnes prázdný a nevyužitý. Pokud jsem slyšela, tak město mělo zájem o využití části kláštera pro muzeum lékárenství – zachovala se totiž původní klášterní barokní lékárna, ale alžbětinky prý neměly o toto využití zájem. Lékárna je nyní součástí sbírek muzea v Chomutově, kde je také vystavena.

(Lékárna kadaňských alžbětinek, vystavená v muzeu Chomutov)         

(Kadaňský klášter alžbětinek a k němu patřící kostel sv. Rodiny, stav z r.2010)

Podoba kadaňského kláštera s pražským je zřejmá. Klášter je bohužel v současné době obklopený paneláky, což dost kazí dojem. Je jen málo míst, odkud lze klášter vyfotit bez těch všudypřítomných betonových krabic.

Vnější schodiště ke kostelu sv.Alžběty a sv.Rodiny  

Kostel sv.Rodiny Je součástí komplexu konventu alžbětinek. Jeho stavba byla dokončena o dva roky později, než stavba klášterních budov, tedy roku 1755. Vnější schodiště je zdobeno sochami Krista, P.Marie,  sv.Josefa, sv.Alžběty a sv.Zachariáše od Karla Jana Waitzmanna

(Interiér klášterního kostela)

Zařízení kostela pochází, stejně jako kostel, z poloviny 18. století: hlavní oltář je z r. 1754, boční oltáře, již spíše rokokové, jsou o několik let mladší. Autorem soch na hlavním oltáři je také kadaňský sochař Karel Jan Waitzmann

Freska na stropě kostela

Freska je dílem J.Fuxe a vznikla pravděpodobně po r.1760. Stejný umělec je i autorem fresek v kostele Stětí Jana Křtitele v Kadani a v kostele v Hoře svaté Kateřiny.

Kadaň s klášterem alžbětinek, jak vypadala na počátku 20.století.