Globální oteplování?
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/lidstvo-zrejme-ceka-nova-mala-doba-ledova-331750
https://tn.nova.cz/clanek/ceka-nas-mala-doba-ledova-tvrdi-vedci-muze-byt-i-minus-50-stupnu.html
XIV
1302 Za celou zimu nebyly než dva studené dni, ty ale pokazily obilí. Léto bylo špatné a mělo pouze dva nesmírně parné dny. Víno se neurodilo; zemětřesení ve Vlaších.
1305 umírá Václav II.
1306 vražda Václava III.
1307 Bylo v Čechách nesmírné sucho, tak že se semeno ani nezaklíčilo; na to velká drahota.
Umírá Rudolf I.Habsburský
Nastupuje Jindřich Korutanský
1310 Byla velká neauroda, velmi studená zima a mokré léto; hladem jedli chudí trávu. Vinné révy zmrzly.
Jan Lucemburský se ujímá trůnu
1312 Neaurodný rok; v Čechách nepršelo od máje až do prosince. Horko bylo nesmírné, v jiných zemích zkazily deště a krupobití pole a vinice; v Němcích a ve Vlaších byla velká drahota.
1314 Způsobily studená zima a mokrostudené léto neaurodu v Němcích, Litwanech a ve Francouzích.
1315 Přišel v Čechách po dlouhém suchu nepřetržitý deštivý čas, vystoupení Labe bylo příčinou velkých povodní; v Němcích pršelo od 1. máje po 10 měsíců a z toho povstal hlad, chudí museli psy, krysy a trávu jísti, ano i mrtvoly byly stráveny.
1316 Velmi tuhá zima s množstvím sněhu až do konce března, v létě neustálé lijavce; velké povodně v Čechách, Rakausku, Štýrsku; hlad který již po třetí rok trval, byl příčinou jizlivých nemocí, na které mnoho lidí zemřelo.
1317 Byla opět v Čechách nesmírná zima a velmi mnoho sněhu, neslýchaný nedostatek v Rakausích, drahota a umírání trvaly. Rovněž tak
1318 kdežto nouze v Čechách tak velká byla, že lidé jeden druhého vztekle přepadali. Umírání bylo vůbec.
1319 Byl v Čechách neobyčejně aurodný rok, korec žita byl za groš (20 kr. dle našich peněz); jižní moře vystoupilo.
1320 Byl opět velký nedostatek v Němcích a Francouzích, v Uhřích a jinde bylo všeho nazbyt.
1321 Přihodily se ohně v městech a vesnicích; v Uhřích a Rakausích mokrý podzimek a málo vína. Soptění Etny.
1323 Velmi studená zima, severní a východní moře zamrzlo; v Čechách padl dne 24. máje silný mráz, který osení a vínu velice uškodil; v Štýrsku strašlivá bouřka; u Rýna bylo velmi mnoho vína; Rozvodnění Dunaje a Rýna; zemětřesení.
1326 Velmi krutá zima a horké léto v Čechách. Neauroda na ovoce a víno.
1329 Mnohé zemětřesení; soptění Etny; oheň ve Vídni; lidé prorokovali záhubu světa. Rok byl ostatně aurodný.
1330 Bylo v největším dílu Evropy deštivo, potopy všude, u Rýna ostatně velmi mnoho vína.
1331 Byla zima z počátku tuhá, pak ale velmi volná, mnoho bouří; v Čechách krutá zima dne 2. máje, která vinou révu pokazila; mnoho dešťů v létě, mnoho povodní; na ostrově Cypru utopilo se 80 000 lidí.
1332 Byla tak volná zima, že se v Čechách po celý čas orati mohlo.
1334 Byla tuhá zima; v Čechách napadlo dne 23. dubna velmi mnoho sněhu, který stromům uškodil, přece ale nebyla neauroda; dne 31. října byl bouřlivý vichr, který stromy z kořene vyvracel a domy boural.
1335 Mokré léto, v Čechách hojné krupobití, špatné žně na víno a obilí.
1336 Bylo mnoho obilí, ovoce a vína v Němcích; mnoho bouřek; zemětřesení ve Vlaších.
1337 Zima byla nesmírně vlažná, léto nejvejš suché, málo vína; hlad a mor v Němcích a Francouzích. Kobylky takměř v celé Evropě; zemětřesení.
1338 Mnoho sněhu na jaře, velmi mokrý podzimek s potopami; v Němcích obilí nazbyt, ale žádné víno; v Čechách a Rakausích sežraly kobylky osení, louky, listí a všecky rostliny; zemětřesení v Asii.
1339 Následoval na vlahou a krutou zimu aurodný rok, ale kobylky sežraly na mnohých místech všechno; ve Vlaších byl hlad.
1342 Velmi tuhá zima, již vlažný vítr dne 2. února a hojný déšť nenadále konec učinily; ohromné množství sněhu a tlustý led vypůsobily rychlým jihnutím neobyčejné rozvodnění; pražského mostu byly dvě třetiny zbořeny. Zátopa nadělala velkých škod u větším dílu České země na polích a staveních, mnoho lidí utopilo se. I Dunaj zatopil krajinu na dvě míle šířky. Na podzim byly ve Vlaších velké bouřky a mnoho dešťů; v Rakausích prudké vichřice; hlad v Čechách; zemětřesení na více místech.
1344 zahájena stavba katedrály sv. Víta (která trvala až do 20. století), prvním pražským arcibiskupem se stává Arnošt z Pardubic
1345 Velké povodně z následku krupobití a stržek oblakových, jichž bouře dne 29. listopadu způsobila.
1346 bitva u Kresčaku, králem se stává Karel IV.
1348 Bylo dne 25. ledna vůbec zemětřesení, které zvláště v Korutanech zuřilo; trvalo 40 dní; v červenci nadělaly prudké bouře v Čechách mnoho škody na staveních; rok byl ostatně velmi horký a vlhký; oblakové stržky přihodily se v Čechách a v Bavořích; krupobití zkazilo všecko obilí.
1349 Mlhavá povětrnost, jasné jaro, vydatné žně; velké zemětřesení ve Vlaších a Němcích dne 2. února, mnohem prudší po tři neděle v září ve Vlaších.
1352 Velmi studená zima a horké léto, v Čechách velké sucho, z čehož neauroda a drahota pošla; takto byly všude vydatné žně.
1355 Velmi mokré jaro, na ně velmi suché a horké léto. Obilí a vína hojnost.
Karel IV. korunován císařem
1359 Byl naskrz mokrý rok, mnoho potop, bouří a oblakových stržek, v zimě 1360 velká zima.
1361 Neauroda, hlad a nemoce v Čechách, které mnoho lidí zahubily.
1362 Byla studená zima bez sněhu, velmi horké a suché léto; v Čechách trvala drahota až do žní, které vydatné byly; v Rakausích bylo všeho nazbyt, ostatně bylo toho roku velmi mnoho bouřek, bylo viděti úkazů ve vzduchu a půlnoční červánky; ve Frieslandu vystoupilo moře; zemětřesení a výraz sopky Hekly.
1367 Velká povodeň v březnu v Čechách, půl Prahy stálo pod vodou. Neauroda v Čechách a Anglicku, takto všude dost obilí a vína.
1370 Dne 5. srpna velká povodeň v Čechách, která při mokré povětrnosti 14 dní trvala.
1373 V Čechách velký hlad, dne 13. máje velká povodeň, velmi teplý podzimek, vína dosti, ale málo obilí. Rozvodnění moře ve Frieslandu; v Turecku a Rusku kobylky.
1378 umírá Karel IV., nastupuje Václav IV.
1380 Vyhubení osení v Čechách skrz polní myši; zima a podzimek byly mimo to velmi povlovné.
1386 Velká povodeň táním sněhu dne 5. prosince.
1387 U Rýna mnoho vína, vůz s vínem stál dva zlaté; v Němcích velké povodně, podobně v Čechách dne 4. ledna.
1392 Velmi studená zima, na kterou nenadálé tání nastoupilo, které povodně způsobilo, tak že se na Staroměstském náměstí s lodičkami plavalo; léto bylo velmi suché, načež velká drahota nastala.
1393 Byla opět tuhá zima s množstvím sněhu, severní a východní moře zamrzlo; léto bylo tak suché, že téměř v žádné řece vody nebylo; přes Vltavu mohlo se po suchu choditi. V Rakausích nepršelo mezi setím a žněmi dokonce, přece byl ale aurodný rok, pouze ovoce a vína nebylo.
1397 Velmi povlovná zima s množstvím sněhu, v Čechách povodeň. V severních Němcích byly žně již v máji.
XV
1402 Velká zima, východní moře bylo zamrzlé, v červnu velké rozvodnění Dunaje, trvalo deset dní a dosahovalo míli od břehu; v Čechách prudké bouře v listopadu.
1407 Zima byla tak studená, že ptáci v povětří mrzli. Zima trvala od listopadu až do března; na jaře velké povodně, prudké bouře.
1408 Opět velmi tuhá zima, že severní a východní moře zamrzlo, přitom ale aurodný rok.
1409 Velmi volná povětrnost; v Čechách oralo a selo se u Nymburka a Poděbrad v lednu. Zemětřesení v Děvíně a Španělích.
1419 Neaurodný rok.
1415 Upálen M.Jan Hus
1419 Umírá Václav IV.
1420 Velmi povlovná zima; dne 20. března kvetly v Čechách švestkové stromy, dne 4. dubna vinný keř, obilí dozrálo v polovici dubna; dne 15. máje měli již ve Vídni zralé hrozny; léto bylo velmi horké; stromy nesly dvakráte ovoce, velmi úrodný rok; pro minulý neaurodný rok ve žněch velká drahota. Mořská hráze protrhla se v Holandu, moře zatopilo 70 far a pohltilo 100 000 lidí.
První husitské vítězné bitvy
1426 kvetly stromy a zahrady byly plné květin; léto bylo velmi horké, roku
1427 byla velká láce v Němcích, v Čechách ale hlad a tuhá zima.
1430 Teplá a vlhká zima v Čechách, pozdní mrazy na jaře, neauroda.
1432 Začala zima v Čechách dne 25. listopadu s tuhými mrazy, nimiž mnoho lidí zmrzlo, dne 17. ledna 1433 napadlo mnoho sněhu, že se z jednoho místa k druhému nemohlo; v Praze povstal nedostatek chleba, ačkoliv rok 1431 velmi požehnaný byl. Víno, obilí a ovoce zhynuly v Němcích pro velké mrazy, z toho povstala drahota. Jaro a léto bylo velmi teplé, mnoho povodní a bouří bylo toho roku.
1434 a 1435 byly dlouhé a přísné zimy a neaurodná léta až do roku 1437.
1434 bitva u Lipan
1437 umírá Zikmund Lucemburský , zvolen Albrecht Habsburský
1438 Dlouhá zima až do máje, velmi suché léto, neauroda, drahota, hlad a mor.
1439 Byl aurodný rok.
Umírá Albrecht Habsburský,
1443 Dlouhá a tuhá zima s množstvím sněhu. V Čechách trvala zima od 6. prosince až do 15. února; mnoho lidí a zvířat pomrzlo; sníh ležel až do konce máje; velké zemětřesení v Rakausích a Uhřích dne 25. máje a 5. června; dne 29. pozorovalo se zemětřesení v Králové Hradci, byl nedostatek píce, ale mnoho vína.
1445 Velká povodeň v Čechách dne 26. června; začátek moru, který až do roku 1451 trval.
1446 Nastupuje Ladislav Pohrobek
1448 Aurodný rok a velká láce všech potravin.
1450 Zemětřesení, drahota v Neapoli, kdežto na 30 000 lidí zahynulo.
1456 Vlhká zima, horké léto s bouřemi a mokrým podzimkem, v Čechách pršelo od července až do října, již v srpnu byla velká drahota; velké zemětřesení ve Vlaších, při kterém 70 000 lidí zahynulo.
1457 umírá Ladislav Pohrobek, nastupuje Jiřík z Poděbrad
1458 Velmi tuhá zima, množství sněhu, mnoho bouří, povodní; suchý podzimek; drahota v Němcích, velké zemětřesení v Neapoli, při kterém 30 000 lidí zahubeno bylo.
1463 Mokrý rok v Čechách, v Rakausích velmi mnoho obilí a vína, pinta vína byla za vídeňský.
1470 Velmi horké léto, tak že řeky vyschly a lesy se zapálily; v Holandu pohltilo moře 72 vesnic s 100 000 obyvatel.
1471 Velmi aurodný rok, v Čechách stál korec ječmene za bílý groš, nato přišla tři velmi suchá léta,
1471 umírá Jiřík z Poděbrad, nastupuje Vladislav Jagelonský
1473 Velké zemětřesení v Sedmihradsku.
1474 Byly kobylky v Čechách.
1477 Byla volná zima, dne 12. března padly v Čechách velké mrazy, rybníky zmrzly až na dno, sníh ležel zvýši člověka. Léto bylo tak horké a suché, že takměř všechny řeky vyschly, načež mokrý podzimek nastal; neauroda a drahota.
1479 Byla opět mírná zima, rostliny kvetly v únoru; na jaře mnoho povodní, pak horké léto.
1480 Opět volná zima, velké povodně na jaře, léto bylo mokré a neaurodné, nato drahota.
1481 Velmi tuhá zima s bouřemi, jaro studené a mokré, dne 15. máje velké rozvodnění Vltavy, voda šla v Praze až přes Bradáče; špatné žně a drahota po celých Němcích.
1485 Zima velmi krutá, v létě mnoho dešťů, bouře a bouřky v Čechách. Neauroda a drahota v Rakausích.
1486 Připadla v Čechách dne dubna neobyčejná zima, sníh padl na čtvrt lokte, přece ale byly vydatné žně, toliko vína neurodilo se.
1491 Velmi tuhá zima až do máje, suché léto, neaouroda v Čechách, dobytek hynul z nedostatku píce; víno nedozrálo.
1492 Opět krutá zima, moře u Benátek bylo zamrzlé; všude bouře a krupobití; v Čechách dne 6. června bouře s krupobitím, která stromy z kořene vyvracela. Zemětřesení u Rýna a hořejších Vlaších.
1493 Tuhá zima, vlažný podzimek s bouřkami.
1494 Velmi mírná zima, třešně kvetly v lednu, mnoho bouřek s mokrem v létě, krátký podzimek, neauroda v Čechách.
1499 V Čechách bouřka dne 17. ledna, nato po celý měsíc déšť, sníh a krupobití. Povodeň v Turinsku, horké suché léto; požehnaný rok vůbec; v Čechách tolik vína, že dosti nádob nebylo.
Dovolím si dát odkaz na jeden článek zpoza kopca – coby další střípek do mozaiky a k přemýšlení:
https://www.noveslovo.sk/c/Alojz_Lorenc_o_pricinach_zaniku_realneho_socializmu
To se mi líbíTo se mi líbí
Dobrý odkaz, Lorenc je chytrý.
K datu „kdy by to JEŠTĚ šlo“, tedy hlavně k rokům 87-88 jsem skeptický, praskání bylo zjevné.*) A věrchuška zůstávala tupá, ve svém celku.
Bohuš Chňoupek o tom v memoárech píše:
„Heterogénnosť najvyššej stranickej hierarchie, sčasti azda až geneticky podozrievavej voči všetkému reformnímu a intelektuálnímu, zívajúcej při slovách sloboda a demokracia, dokonale obrnenej a imúnnej voči akýmkoľvek demokratizačným poryvom, spolu s alibisticky mlčiacim stredom a tou časťou, ktorá reformný prúd vítala jako potrebnú ozdravnú terapiu, sama o sebe zakládala bezvýchodiskovú situáciu“
[koukám, že slovenština se zbavila kroužkú nad u. To se mi líbí…]
*) (Shodou okolností, jsem byl v letech 87-89 čtyřikrát u fízlů pro výjezdní doložku. 87 ještě staré arogantní manýry, v 88 znatelné zlepšení, 89 už celkem zdvořilí a normální. Tu čtvrtou, jsem už v prosinci 89 nepotřeboval, a mám jí někde schovanou. Rozhodně pro mne Listopad nepřišel nečekaně, byla to ložená věc.)
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo, já to sledoval přímo na pracovišti – v Praze na Vinohradské. Zatímco nejvyšší vedení chodilo stále pilně na ÚV KSČ a rozhlasovou moc se snažila uchvátit nová skupina členů strany. Ředitelem Českého rozhlasu se stal Karel Kvapil, zeť tuším Indry nebo někoho takového – tedy mladá vlna, ale post ředitele Československého rozhlasu pevně držel stalinista Riško (nebo Ryško?). Ale na úrovni samotných redaktorů bylo cítit, jek ledy tají a Listopad nás také nijak nepřekvapil.
Ale všechno to proběhlo tak nějak po česko/slovensku. Místo šéfa Ústředního vysílání zpravodajských a publicistických pořadů převzal po stalinistovi Faixovi (důchod) Štefan Babiak, přišel na to místo z postu zpravodaje v Moskvě (obvyklý postup) a během Velké listopadové kapitalistické revoluce pevně zastával pozice Strany a Vlády. Za pár let jsem na něj narazil jako na šéfredaktora časopisu Burza. Stali se z nás kamarádi. Pak udělal velkou podnikatelskou kariéru na svém rodném Slovensku.
To se mi líbíTo se mi líbí
Slime, odkud je ten citát Chňoupka? Docela mě zaujal.
To se mi líbíTo se mi líbí
B. Chňoupek Memoáre in claris (Brat., Belimex 1998).
Autor umí psát, je to zkušený novinář, a taky společenský, zcestovalý muž hovořící několika jazyky. Jeho slovenština mi navíc připadala zvláštní a obohacovala můj slovník. Mohu doporučit, myslím, že je to někde na webu v .pdf.
Malá ukázka takové Bohušovy diplomatické šikovnosti: když se má v OSN poprvé setkat s novým papežem Janem Pavlem II., vzpomene si na svou polštinu z doby studentské brigády, od polského kolegy si zjistí, že papež se polsky osloví jako Wasza Svietooblivosc (vynechal jsem polskou interpunkci) a papeže, když na něj dojde v dlouhé frontě excelencí řada, osloví polsky. Vznikne delší konverzace a papež ho o něco později nechá pozvat k neplánované schůzce.
Diplomatický sbor jen stříhá ušima.. atd. Jak říkám, zajímavá „ksiazka“
To se mi líbíTo se mi líbí
Líbí se mi, jak klimaalarmisti taktně přecházejí články, které jim nepasují do jejich představ.
To se mi líbíTo se mi líbí
Proč reagovat na hlouposti?
To se mi líbíTo se mi líbí
NASA vydává hlouposti? Já vím, Greta je chytřejší.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale Bavore, vždyť vy jste ještě ani nepochopil, že se neříká globální oteplování, ale klimatická změna. Takže nás tu pořád krmíte dobama ledovejma, v domnění, jak jste zabodoval 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Klimatická změna bude bez ohledu na činnost Grety a podobných. Ale vy se mne snažíte nějak „opravovat“ v domnění, jak bodujete.🤦
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale ne, až na vaši výzvu; samozřejmě, když 19 hodin nikdo na článek nereaguje, je to trochu nepříjemné. Brzy se uzdravte!
To se mi líbíTo se mi líbí
S mým uzdravením to bude stejné jako s tou klimatickou změnou. Uzdravím se bez ohledu na vaše přání.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, NASA vydává hlouposti. A to je o dost chyřejší než Greta. Tak si představte ten zbytek.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
https://twitter.com/JamesBondCzech/status/1225438495638007809?s=19
To se mi líbíTo se mi líbí
TN.noha tam už má jen omluvu za „dezinformaci“ – že prý nedostatečně ověřené informace – asi už ani NASA není, co bývala. Nebo si zapomněla nechat své prohlášení předem schválit u Církve sv. Grety. 😉
I když si nemyslím, že bych byl klimaalarmista, neřekl bych, že pojmy klima a počasí jsou volně zaměnitelné. A taky nemám Kremlíka rád, jeho styl argumentace mi místy připomíná jisté zelené „takyekology“ otočené naruby. 😦 .
To se mi líbíTo se mi líbí
Poslední dva dny
37,6 – 37,4 – 38,4 – 37,6
nespaní v noci – spaní přes den – spaní v noci – spaní přes den
Takže ještě dodám jak čínská armáda bojuje s koronavirem
注意事项 Pozor!
冠状病毒 Koronavirus
波霍夫 Pohov!
To se mi líbíTo se mi líbí
Roztomilý. Skoro jsem se i omylem usmál.
To se mi líbíTo se mi líbí
A proč ne?
To se mi líbíTo se mi líbí
Protože není důvod. Ale to nesouvisí s Vámi.
To se mi líbíTo se mi líbí