Počasí od Václava II. až k Vladislavu Jagelonskému


Globální oteplování?
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/lidstvo-zrejme-ceka-nova-mala-doba-ledova-331750
https://tn.nova.cz/clanek/ceka-nas-mala-doba-ledova-tvrdi-vedci-muze-byt-i-minus-50-stupnu.html

XIV

1302 Za celou zimu nebyly než dva studené dni, ty ale pokazily obilí. Léto bylo špatné a mělo pouze dva nesmírně parné dny. Víno se neurodilo; zemětřesení ve Vlaších.
1305 umírá Václav II.
1306 vražda Václava III.

1307 Bylo v Čechách nesmírné sucho, tak že se semeno ani nezaklíčilo; na to velká drahota.
Umírá Rudolf I.Habsburský
Nastupuje Jindřich Korutanský

1310 Byla velká neauroda, velmi studená zima a mokré léto; hladem jedli chudí trávu. Vinné révy zmrzly.
Jan Lucemburský se ujímá trůnu

1312 Neaurodný rok; v Čechách nepršelo od máje až do prosince. Horko bylo nesmírné, v jiných zemích zkazily deště a krupobití pole a vinice; v Němcích a ve Vlaších byla velká drahota.

1314 Způsobily studená zima a mokrostudené léto neaurodu v Němcích, Litwanech a ve Francouzích.

1315 Přišel v Čechách po dlouhém suchu nepřetržitý deštivý čas, vystoupení Labe bylo příčinou velkých povodní; v Němcích pršelo od 1. máje po 10 měsíců a z toho povstal hlad, chudí museli psy, krysy a trávu jísti, ano i mrtvoly byly stráveny.

1316 Velmi tuhá zima s množstvím sněhu až do konce března, v létě neustálé lijavce; velké povodně v Čechách, Rakausku, Štýrsku; hlad který již po třetí rok trval, byl příčinou jizlivých nemocí, na které mnoho lidí zemřelo.

1317 Byla opět v Čechách nesmírná zima a velmi mnoho sněhu, neslýchaný nedostatek v Rakausích, drahota a umírání trvaly. Rovněž tak

1318 kdežto nouze v Čechách tak velká byla, že lidé jeden druhého vztekle přepadali. Umírání bylo vůbec.

1319 Byl v Čechách neobyčejně aurodný rok, korec žita byl za groš (20 kr. dle našich peněz); jižní moře vystoupilo.

1320 Byl opět velký nedostatek v Němcích a Francouzích, v Uhřích a jinde bylo všeho nazbyt.

1321 Přihodily se ohně v městech a vesnicích; v Uhřích a Rakausích mokrý podzimek a málo vína. Soptění Etny.

1323 Velmi studená zima, severní a východní moře zamrzlo; v Čechách padl dne 24. máje silný mráz, který osení a vínu velice uškodil; v Štýrsku strašlivá bouřka; u Rýna bylo velmi mnoho vína; Rozvodnění Dunaje a Rýna; zemětřesení.

1326 Velmi krutá zima a horké léto v Čechách. Neauroda na ovoce a víno.

1329 Mnohé zemětřesení; soptění Etny; oheň ve Vídni; lidé prorokovali záhubu světa. Rok byl ostatně aurodný.

1330 Bylo v největším dílu Evropy deštivo, potopy všude, u Rýna ostatně velmi mnoho vína.

1331 Byla zima z počátku tuhá, pak ale velmi volná, mnoho bouří; v Čechách krutá zima dne 2. máje, která vinou révu pokazila; mnoho dešťů v létě, mnoho povodní; na ostrově Cypru utopilo se 80 000 lidí.

1332 Byla tak volná zima, že se v Čechách po celý čas orati mohlo.

1334 Byla tuhá zima; v Čechách napadlo dne 23. dubna velmi mnoho sněhu, který stromům uškodil, přece ale nebyla neauroda; dne 31. října byl bouřlivý vichr, který stromy z kořene vyvracel a domy boural.

1335 Mokré léto, v Čechách hojné krupobití, špatné žně na víno a obilí.

1336 Bylo mnoho obilí, ovoce a vína v Němcích; mnoho bouřek; zemětřesení ve Vlaších.

1337 Zima byla nesmírně vlažná, léto nejvejš suché, málo vína; hlad a mor v Němcích a Francouzích. Kobylky takměř v celé Evropě; zemětřesení.

1338 Mnoho sněhu na jaře, velmi mokrý podzimek s potopami; v Němcích obilí nazbyt, ale žádné víno; v Čechách a Rakausích sežraly kobylky osení, louky, listí a všecky rostliny; zemětřesení v Asii.

1339 Následoval na vlahou a krutou zimu aurodný rok, ale kobylky sežraly na mnohých místech všechno; ve Vlaších byl hlad.

1342 Velmi tuhá zima, již vlažný vítr dne 2. února a hojný déšť nenadále konec učinily; ohromné množství sněhu a tlustý led vypůsobily rychlým jihnutím neobyčejné rozvodnění; pražského mostu byly dvě třetiny zbořeny. Zátopa nadělala velkých škod u větším dílu České země na polích a staveních, mnoho lidí utopilo se. I Dunaj zatopil krajinu na dvě míle šířky. Na podzim byly ve Vlaších velké bouřky a mnoho dešťů; v Rakausích prudké vichřice; hlad v Čechách; zemětřesení na více místech.
1344 zahájena stavba katedrály sv. Víta (která trvala až do 20. století), prvním pražským arcibiskupem se stává Arnošt z Pardubic

1345 Velké povodně z následku krupobití a stržek oblakových, jichž bouře dne 29. listopadu způsobila.
1346 bitva u Kresčaku, králem se stává Karel IV.

1348 Bylo dne 25. ledna vůbec zemětřesení, které zvláště v Korutanech zuřilo; trvalo 40 dní; v červenci nadělaly prudké bouře v Čechách mnoho škody na staveních; rok byl ostatně velmi horký a vlhký; oblakové stržky přihodily se v Čechách a v Bavořích; krupobití zkazilo všecko obilí.

1349 Mlhavá povětrnost, jasné jaro, vydatné žně; velké zemětřesení ve Vlaších a Němcích dne 2. února, mnohem prudší po tři neděle v září ve Vlaších.

1352 Velmi studená zima a horké léto, v Čechách velké sucho, z čehož neauroda a drahota pošla; takto byly všude vydatné žně.

1355 Velmi mokré jaro, na ně velmi suché a horké léto. Obilí a vína hojnost.
Karel IV. korunován císařem

1359 Byl naskrz mokrý rok, mnoho potop, bouří a oblakových stržek, v zimě 1360 velká zima.

1361 Neauroda, hlad a nemoce v Čechách, které mnoho lidí zahubily.

1362 Byla studená zima bez sněhu, velmi horké a suché léto; v Čechách trvala drahota až do žní, které vydatné byly; v Rakausích bylo všeho nazbyt, ostatně bylo toho roku velmi mnoho bouřek, bylo viděti úkazů ve vzduchu a půlnoční červánky; ve Frieslandu vystoupilo moře; zemětřesení a výraz sopky Hekly.

1367 Velká povodeň v březnu v Čechách, půl Prahy stálo pod vodou. Neauroda v Čechách a Anglicku, takto všude dost obilí a vína.

1370 Dne 5. srpna velká povodeň v Čechách, která při mokré povětrnosti 14 dní trvala.

1373 V Čechách velký hlad, dne 13. máje velká povodeň, velmi teplý podzimek, vína dosti, ale málo obilí. Rozvodnění moře ve Frieslandu; v Turecku a Rusku kobylky.
1378 umírá Karel IV., nastupuje Václav IV.

1380 Vyhubení osení v Čechách skrz polní myši; zima a podzimek byly mimo to velmi povlovné.

1386 Velká povodeň táním sněhu dne 5. prosince.

1387 U Rýna mnoho vína, vůz s vínem stál dva zlaté; v Němcích velké povodně, podobně v Čechách dne 4. ledna.

1392 Velmi studená zima, na kterou nenadálé tání nastoupilo, které povodně způsobilo, tak že se na Staroměstském náměstí s lodičkami plavalo; léto bylo velmi suché, načež velká drahota nastala.

1393 Byla opět tuhá zima s množstvím sněhu, severní a východní moře zamrzlo; léto bylo tak suché, že téměř v žádné řece vody nebylo; přes Vltavu mohlo se po suchu choditi. V Rakausích nepršelo mezi setím a žněmi dokonce, přece byl ale aurodný rok, pouze ovoce a vína nebylo.

1397 Velmi povlovná zima s množstvím sněhu, v Čechách povodeň. V severních Němcích byly žně již v máji.

XV

1402 Velká zima, východní moře bylo zamrzlé, v červnu velké rozvodnění Dunaje, trvalo deset dní a dosahovalo míli od břehu; v Čechách prudké bouře v listopadu.

1407 Zima byla tak studená, že ptáci v povětří mrzli. Zima trvala od listopadu až do března; na jaře velké povodně, prudké bouře.

1408 Opět velmi tuhá zima, že severní a východní moře zamrzlo, přitom ale aurodný rok.

1409 Velmi volná povětrnost; v Čechách oralo a selo se u Nymburka a Poděbrad v lednu. Zemětřesení v Děvíně a Španělích.

1419 Neaurodný rok.
1415 Upálen M.Jan Hus
1419 Umírá Václav IV.

1420 Velmi povlovná zima; dne 20. března kvetly v Čechách švestkové stromy, dne 4. dubna vinný keř, obilí dozrálo v polovici dubna; dne 15. máje měli již ve Vídni zralé hrozny; léto bylo velmi horké; stromy nesly dvakráte ovoce, velmi úrodný rok; pro minulý neaurodný rok ve žněch velká drahota. Mořská hráze protrhla se v Holandu, moře zatopilo 70 far a pohltilo 100 000 lidí.
První husitské vítězné bitvy

1426 kvetly stromy a zahrady byly plné květin; léto bylo velmi horké, roku

1427 byla velká láce v Němcích, v Čechách ale hlad a tuhá zima.

1430 Teplá a vlhká zima v Čechách, pozdní mrazy na jaře, neauroda.

1432 Začala zima v Čechách dne 25. listopadu s tuhými mrazy, nimiž mnoho lidí zmrzlo, dne 17. ledna 1433 napadlo mnoho sněhu, že se z jednoho místa k druhému nemohlo; v Praze povstal nedostatek chleba, ačkoliv rok 1431 velmi požehnaný byl. Víno, obilí a ovoce zhynuly v Němcích pro velké mrazy, z toho povstala drahota. Jaro a léto bylo velmi teplé, mnoho povodní a bouří bylo toho roku.

1434 a 1435 byly dlouhé a přísné zimy a neaurodná léta až do roku 1437.
1434 bitva u Lipan
1437 umírá Zikmund Lucemburský , zvolen Albrecht Habsburský

1438 Dlouhá zima až do máje, velmi suché léto, neauroda, drahota, hlad a mor.

1439 Byl aurodný rok.
Umírá Albrecht Habsburský,

1443 Dlouhá a tuhá zima s množstvím sněhu. V Čechách trvala zima od 6. prosince až do 15. února; mnoho lidí a zvířat pomrzlo; sníh ležel až do konce máje; velké zemětřesení v Rakausích a Uhřích dne 25. máje a 5. června; dne 29. pozorovalo se zemětřesení v Králové Hradci, byl nedostatek píce, ale mnoho vína.

1445 Velká povodeň v Čechách dne 26. června; začátek moru, který až do roku 1451 trval.
1446 Nastupuje Ladislav Pohrobek

1448 Aurodný rok a velká láce všech potravin.

1450 Zemětřesení, drahota v Neapoli, kdežto na 30 000 lidí zahynulo.

1456 Vlhká zima, horké léto s bouřemi a mokrým podzimkem, v Čechách pršelo od července až do října, již v srpnu byla velká drahota; velké zemětřesení ve Vlaších, při kterém 70 000 lidí zahynulo.
1457 umírá Ladislav Pohrobek, nastupuje Jiřík z Poděbrad

1458 Velmi tuhá zima, množství sněhu, mnoho bouří, povodní; suchý podzimek; drahota v Němcích, velké zemětřesení v Neapoli, při kterém 30 000 lidí zahubeno bylo.

1463 Mokrý rok v Čechách, v Rakausích velmi mnoho obilí a vína, pinta vína byla za vídeňský.

1470 Velmi horké léto, tak že řeky vyschly a lesy se zapálily; v Holandu pohltilo moře 72 vesnic s 100 000 obyvatel.

1471 Velmi aurodný rok, v Čechách stál korec ječmene za bílý groš, nato přišla tři velmi suchá léta,
1471 umírá Jiřík z Poděbrad, nastupuje Vladislav Jagelonský

1473 Velké zemětřesení v Sedmihradsku.

1474 Byly kobylky v Čechách.

1477 Byla volná zima, dne 12. března padly v Čechách velké mrazy, rybníky zmrzly až na dno, sníh ležel zvýši člověka. Léto bylo tak horké a suché, že takměř všechny řeky vyschly, načež mokrý podzimek nastal; neauroda a drahota.

1479 Byla opět mírná zima, rostliny kvetly v únoru; na jaře mnoho povodní, pak horké léto.

1480 Opět volná zima, velké povodně na jaře, léto bylo mokré a neaurodné, nato drahota.

1481 Velmi tuhá zima s bouřemi, jaro studené a mokré, dne 15. máje velké rozvodnění Vltavy, voda šla v Praze až přes Bradáče; špatné žně a drahota po celých Němcích.

1485 Zima velmi krutá, v létě mnoho dešťů, bouře a bouřky v Čechách. Neauroda a drahota v Rakausích.

1486 Připadla v Čechách dne dubna neobyčejná zima, sníh padl na čtvrt lokte, přece ale byly vydatné žně, toliko vína neurodilo se.

1491 Velmi tuhá zima až do máje, suché léto, neaouroda v Čechách, dobytek hynul z nedostatku píce; víno nedozrálo.

1492 Opět krutá zima, moře u Benátek bylo zamrzlé; všude bouře a krupobití; v Čechách dne 6. června bouře s krupobitím, která stromy z kořene vyvracela. Zemětřesení u Rýna a hořejších Vlaších.

1493 Tuhá zima, vlažný podzimek s bouřkami.

1494 Velmi mírná zima, třešně kvetly v lednu, mnoho bouřek s mokrem v létě, krátký podzimek, neauroda v Čechách.

1499 V Čechách bouřka dne 17. ledna, nato po celý měsíc déšť, sníh a krupobití. Povodeň v Turinsku, horké suché léto; požehnaný rok vůbec; v Čechách tolik vína, že dosti nádob nebylo.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 reakcí na Počasí od Václava II. až k Vladislavu Jagelonskému

  1. brtnikvbrlohu napsal:

    Dovolím si dát odkaz na jeden článek zpoza kopca – coby další střípek do mozaiky a k přemýšlení:

    https://www.noveslovo.sk/c/Alojz_Lorenc_o_pricinach_zaniku_realneho_socializmu

    To se mi líbí

    • Slim napsal:

      Dobrý odkaz, Lorenc je chytrý.

      K datu „kdy by to JEŠTĚ šlo“, tedy hlavně k rokům 87-88 jsem skeptický, praskání bylo zjevné.*) A věrchuška zůstávala tupá, ve svém celku.
      Bohuš Chňoupek o tom v memoárech píše:

      Heterogénnosť najvyššej stranickej hierarchie, sčasti azda až geneticky podozrievavej voči všetkému reformnímu a intelektuálnímu, zívajúcej při slovách sloboda a demokracia, dokonale obrnenej a imúnnej voči akýmkoľvek demokratizačným poryvom, spolu s alibisticky mlčiacim stredom a tou časťou, ktorá reformný prúd vítala jako potrebnú ozdravnú terapiu, sama o sebe zakládala bezvýchodiskovú situáciu
      [koukám, že slovenština se zbavila kroužkú nad u. To se mi líbí…]

      *) (Shodou okolností, jsem byl v letech 87-89 čtyřikrát u fízlů pro výjezdní doložku. 87 ještě staré arogantní manýry, v 88 znatelné zlepšení, 89 už celkem zdvořilí a normální. Tu čtvrtou, jsem už v prosinci 89 nepotřeboval, a mám jí někde schovanou. Rozhodně pro mne Listopad nepřišel nečekaně, byla to ložená věc.)

      To se mi líbí

      • Hudec napsal:

        Jo, já to sledoval přímo na pracovišti – v Praze na Vinohradské. Zatímco nejvyšší vedení chodilo stále pilně na ÚV KSČ a rozhlasovou moc se snažila uchvátit nová skupina členů strany. Ředitelem Českého rozhlasu se stal Karel Kvapil, zeť tuším Indry nebo někoho takového – tedy mladá vlna, ale post ředitele Československého rozhlasu pevně držel stalinista Riško (nebo Ryško?). Ale na úrovni samotných redaktorů bylo cítit, jek ledy tají a Listopad nás také nijak nepřekvapil.
        Ale všechno to proběhlo tak nějak po česko/slovensku. Místo šéfa Ústředního vysílání zpravodajských a publicistických pořadů převzal po stalinistovi Faixovi (důchod) Štefan Babiak, přišel na to místo z postu zpravodaje v Moskvě (obvyklý postup) a během Velké listopadové kapitalistické revoluce pevně zastával pozice Strany a Vlády. Za pár let jsem na něj narazil jako na šéfredaktora časopisu Burza. Stali se z nás kamarádi. Pak udělal velkou podnikatelskou kariéru na svém rodném Slovensku.

        To se mi líbí

      • LB napsal:

        Slime, odkud je ten citát Chňoupka? Docela mě zaujal.

        To se mi líbí

        • Slim napsal:

          B. Chňoupek Memoáre in claris (Brat., Belimex 1998).
          Autor umí psát, je to zkušený novinář, a taky společenský, zcestovalý muž hovořící několika jazyky. Jeho slovenština mi navíc připadala zvláštní a obohacovala můj slovník. Mohu doporučit, myslím, že je to někde na webu v .pdf.

          Malá ukázka takové Bohušovy diplomatické šikovnosti: když se má v OSN poprvé setkat s novým papežem Janem Pavlem II., vzpomene si na svou polštinu z doby studentské brigády, od polského kolegy si zjistí, že papež se polsky osloví jako Wasza Svietooblivosc (vynechal jsem polskou interpunkci) a papeže, když na něj dojde v dlouhé frontě excelencí řada, osloví polsky. Vznikne delší konverzace a papež ho o něco později nechá pozvat k neplánované schůzce.
          Diplomatický sbor jen stříhá ušima.. atd. Jak říkám, zajímavá „ksiazka“

          To se mi líbí

  2. Bavor V. napsal:

    Líbí se mi, jak klimaalarmisti taktně přecházejí články, které jim nepasují do jejich představ.

    To se mi líbí

  3. Bavor V. napsal:

    Poslední dva dny
    37,6 – 37,4 – 38,4 – 37,6
    nespaní v noci – spaní přes den – spaní v noci – spaní přes den
    Takže ještě dodám jak čínská armáda bojuje s koronavirem
    注意事项 Pozor!
    冠状病毒 Koronavirus
    波霍夫 Pohov!

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.