Světová válka ve světle starověkých dějin. část druhá


Předkládám pokračování přednášky Dr. Ant. Koláře o nejen německém imperialismu. Předpokládám, že zde opět najdete paralely k současnosti. Občas bude možné nahradit Němce jinými namyšlenci.

Dr. Antonín Kolář:
Světová válka ve světle starověkých dějin.
Příspěvek k poznání německé mentality.

Tehdy právě počal se zápas mezi Římem a kmeny samnitskými o území střední Itálie, jímž se rozhodlo tém po čtyřicítiletém zápolení o osudech celého poloostrova a bylo založeno panství Římské. Vedle toho odehrává se na jihu neméně velikolepý boj mezi Řeky sicilskými, jejichž síly shromáždil Agathokles, a Karthaginou, jenž se však po mohutných střídavých úderech skončil nerozhodně. Pokus Pyrrhův založiti v Itálii samostatnou Řeckou říši, skončil se nezdarem a vítězstvím Římanů ve spolku s Karthaginskými. Ale hned po vítězství rozpadla se tato koalice a deset let nato Řím, zasáhnuv na Sicílii, učinil krok z politiky italské do politiky světové a tím si určil celý svůj příští osud a zároveň osud celého antického světa.

Ze všech srovnání minulosti s přítomností jest nejvhodnější srovnání vzájemného vztahu mezi Římem a Karthaginou a mezi Německem a Anglií. Poměrně mladé, jednotné Německo, vojensky mocné a rozpínavé, to mladý, vojensky zorganisovaný a rozpínavý stát Římský. Anglie, posměšně nazývaná Němci „státem kramářů“, jest obchodní stát, ovládající veškerá světová moře jako Karthago celou západní oblast moře Středozemního. Když se Římu podařilo uvésti pod svou moc celou Itálii, je pochopitelno, že se jeho imperialistické choutky, jednou projevené, tím nespokojily, nýbrž pokračovaly ve svém postupu dále. Nebezpečnou sokyní v nejbližší západní oblasti moře Středozemního byla Karthago. S ní bylo se třeba vypořádati. Snad cítili Římané instinktivně nebezpečenství ze semitské povahy a kultury pro sebe i celý tehdejší kulturní svět, ale jist rozhodly o zničení Karthaginy u nich hlavně jejich vlastní sobecké cíle, jejich lakota a panovačnost. Nešlo tenkráte o to, bude-li svět foinický i latinský; Semité karthaginští, kteří vedli své války pomocí cizích žoldnéřů, stáli mravně příliš hluboko, aby byli mohli hráti úlohu Říma. Ostatně nestačili na to ani početně. Strach Římanů měl velké oči, viděli v Karthagině nebezpečenství pro sebe v barvách černějších, než v jakých skutečně bylo. Jestliže skutečně zachránili zároveň Evropu od vlivu semitského, jak se jim někdy přičítá za zásluhu, jest to jen zásluhou bezděčnou. Bylo pošetilé, že Řím, jenž nebyl do první války punské mocí námořní, pustil se do války o Sicílii, kterou bylo možno vybojovati jediné na moři – válku na souši bylo možno vésti pouze na pevnině italské – s velmocí námořní. Ale Římané, kteří byli ve vedení války učelivými žáky svých nepřátel, byli odhodláni vybudovati narychlo loďstvo, naučiti se námořní válce od Karthaginských a přemoci je jejich vlastní zbraní. To se jim také vskutku podařilo. Námořní moc kartaginská byla zničena již první válkou punskou. Řím získal nejen Sicilii a Korsiku, k níž brzy na to se přidružila Sardinie, nýbrž stal se i zároveň velmocí námořní. V druhé válce punské nebojovalo se na moři již ve větším měřítku; Karthago vedla válku jen proto, že její vůdcové měli v Hispanii silné pozemské vojsko.

Podobně Německo ohrožovalo více Anglii než samo bylo jí ohrožováno. Úspěšnými válkami zmohutnělo politicky i hospodářsky. Tlačilo se na východ, na Balkán, kde Rakousko bylo jeho exponentem, a dále do Turecka a tím na dálný východ k zálivu Perskému. Poněvadž však usilovalo o to, míti co nejvíce osad, potřebovalo silného loďstva k jejich ochraně a pak proto, aby si uvolnilo cestu na západ, v které mu překážela Anglie. Na ni narazilo jako na nejbližšího soupeře, s nímž nutno se v přední řadě vypořádati. Proto hledělo se jí přizpůsobiti a státi se silnou velmocí námořní, ježto mezi Německem a Anglií mohlo býti rozhodnuto jediné na moři. Světová válka však zhatila tyto jeho plány. Okamžik k válce pozemské s Francií a Ruskem byl tak vhodný, že si Německo nemohlo vyčíhati příznivějšího. Proto nečekalo, až bude na moři ještě lépe připraveno a vrhlo se do války.

Tím se však připravilo o výsledky svého horečného zbrojení na moři, jež kdo ví nebyly-li by se dostavily, kdyby bylo jednou došlo k válce mezi samotným Německem a Anglií. Důvěra Meyerova, že přizpůsobení se Německa Anglii bude provázeno pro ně stejným zdarem jako přizpůsobení se Říma Karthagině v první válce punské, byla vývojem událostí zklamána. Anglie poznala v pravý as, že musí i ona napnouti všechny síly nejen na moři, nýbrž i na souši, má-li uhájiti své koloniální říše a své dosavadní prestiže na moři, přizpůsobila se, jak bylo možno nejrychleji, Německu a ostatním válčícím státům, stala se též velmocí pozemskou a po boku ostatních spojenců porazila Německo a tím pomohla osvoboditi Evropu od nebezpečenství německé kultury, jež jí v ní hrozilo jako kdysi snad v kultuře semitské. V té příčině nehrálo Německo úlohy Říma, nýbrž úlohu Karthaginy. A vskutku dnes se již Němci nepřirovnávají k Římanům, a byli dříve na toto přirovnání hrdi a ono nikdy nepřestane býti správným, nýbrž srovnávají svou porážku s porážkou Karthaginy. Dávají tím jasně najevo, že volí vždy taková přirovnání, kterých právě potřebují.

Hannibal chtěl jako Pyrrhos omeziti Římany na panství nad střední Itálií. To bylo možné jediné tehdy, kdyby se byly spojily proti Římanům všechny státy a národy, ohrožené ve své nezávislosti. Ale Hannibal získal pouze již. Itálii, Sicílii a Kelty, z cizích panovník pouze makedonského krále Filippa III. Ze stát menších daly se některé na stranu Římskou (Aitolové), ostatní odřekly a zaujaly stanovisko vyčkávací. Protože se koalice proti Římu nezdařila, nedošlo tehdy k válce světové, ač válka nabyla rozměrů nebývalých, nýbrž zápas zůstal omezen jen na Řím a Karthaginu. K válce světové nedošlo ani později, když chtěl Hannibal strhnouti do války ve velkém měřítku krále syrského Antiocha III.

Paralellu mezi Římem a Německem rozvádí E. Meyer ještě dále. Řím nesnesl ve svém sousedství silného státu. Ne proto, aby dobyl světa, nýbrž aby měl trvalý mír a zabezpečený svůj vlastní nerušený vývoj, pustil se hned po pokoření Karthaginy do válek s Východem. Bohatá kořist, jež mu tam připadla, byla jen nádavkem, náhradou za výdaje a ztráty ve veliké válce. Meyer nepraví to sice výslovně, ale jest nesporno, že má na mysli vztah Německa k Rusku po míru v Brestu litevském, Německu tedy také nešlo o výboje, nýbrž jen o zabezpečení klidného vývoje. Divné zabezpečení, když k němu je třeba, aby všichni sousedé byli zdeptáni, ježto by jinak svou pouhou přítomností mohli ohroziti bezpečnost a klidný vývoj Německa! Myšlenkou Meyerovou otvírá se nám pohled do duše německé. Nyní chápeme, pro Němci stále volali, že vedou válku obrannou, a sami ohrožovali jiné. Je to stihomam, jenž předráždil jejich fantasii tou měrou, že vidí kolem sebe jen samé nepřátele, kteří, jak se jim zdá, je buď již ohrožují nebo by je ohrožovati mohli, takže je lépe učiniti je již napřed neškodnými. Zde máme makavý důkaz, jak Němci zkreslují minulost, aby jí omluvili své jednání. Své intence přikládají Římanům, ač je to zhola nemožné. Kdo ohrožoval na východě bezpečnost a klidný vývoj panství Římského v Itálii, aby bylo třeba pouštěti se s ním do války? Řecký Orient byl politicky tak roztříštěn, že nebylo možno, aby se nestal snadnou kořistí Římanů, jakmile by se jim jí jen zachtělo. A potřebovalo Německo expanse do Asie, aby zajistilo bezpečnost své říše? Vidíme, že nevystačíme k pochopení jednání Němců jen se stihomamem; pracuje tu také faleš, jež zakrývá imperialistické choutky pláštíkem boje proti ohrožovatelům vlastní existence. Němci nejsou jen pouhými šílenci, nýbrž zločinnými šílenci.

Za několik desítiletí nebylo v dosahu světa kolem Středozemního moře státu, jenž by se byl mohl odvážiti postaviti se na odpor Římu. Bezpečnost Říma byla úplná. Ale Řím dopustil se podle Meyera chyby tím, že se neujal cílevědomě světové vlády; využil sice bez okolků výhod svého postavení, ale povinnosti, jež mu z něho vyplývaly, svalil na bedra bezmocných států vasalských, jež vytvořil. Tím byl jen stupňován zánik kultury a urychlena krise, která po staletých vnitřních i vnějších bojích nejhroznějšího rázu vedla k odstranění vlády republikánské a zavedení jednotné středomořské říše s vládou monarchickou. Mimo to zavinila politika Říma ztrátu východu za Eufratem pro kulturu hellenistickou. Ten byl ponechán reakci orientalismu, jenž se stále vítězně tlačil zase na západ a konečně proměnil do základů celou říši Římskou. Meyer má starost, aby Němci neupadli do téže chyby jako Římané, až jim po vítězném ukončení světové války, v něž nepochybuje, připadne panství nad světem. Nechce se dále o tom šířiti, poněvadž úkolem historika není předpovídati a paralelly, jež prý se zde naskýtají, patří budoucnosti. Ale i to, co napověděl, stačí k blamáži německé domýšlivosti. Ostatně nemusil míti Meyer starostí, že si Němci nebudou věděti rady se světovým panstvím. Alldeutscher Verband a různí spisovatelé, jako Rohrbach, Frymann, Frobenius a generál Bernhardi vytkli již dávno cíle německému imperialismu a upravili mu cestu. Němci, jak jsme viděli, mají pochopení a obdiv pro státy vojensky silné, jako byla Makedonie a Řím, a proto nepřekvapí, že si vzali pro příští úpravu Evropy pod panstvím německým za vzor Sparťany. Přirovnali z přítomnosti ke starověku kde co, ale sebe ke Sparťanům dosud ne, patrně ze skromnosti. Chtěli udělati z Evropy obrovský stát spartský, v němž by svobodnými a plnoprávnými občany,  δμοιοι vykonávajícími politická práva, sloužícími ve vojsku nebo v námořnictvu a majícími pozemkový majetek, byli jedině Němci; ostatní národové neněmečtí, jež ovšem nebude možno odstraniti z nové Evropy, byli by perioiky a heiloty, na něž by se uvalily všední a hrubé práce. Nejlepší z nich by se přizpůsobili a dobyli by si znenáhla svého místa v řadách vítězů, ostatní byli by politicky a národně zahlazeni a mohli by se nejvýše uchýliti, kam by jim bylo libo.

Konečně podává Meyer ještě jednu parallelu. Jako válka Říma s Karthaginou značí zánik kultury antické, tak prý moderní civilisace překračuje světovou válkou svůj vrchol a spěje k zániku. Světové postavení národů evropských je prý otřeseno a nikdy již nebudou vládnoucím prvkem světových dějin. Po válce s Karthaginou nastoupila na místo národních stát nivellisující světová říše a národní individuality s tvůrčí rivalitou byly nahrazeny homogenním, odnárodněným lidstvím. I vládnoucí národ propadl neodvratně tomuto osudu.

Římské vládě nepodařilo se sloučiti četné národní kmeny italské v jednotný národ vyvíjející se pro světové panství, takže všechny snahy zachovati nebo opět obnoviti zvláštní postavení Itálie ztroskotaly a jméno Římské stalo se označením veškerého obyvatelstva říše. Meyer upozornil na to, jak veliké úkoly čekají německý národ vzhledem k světové kultuře, přestojí-li vítězně válku. Nesmí prý býti nerozhodný a nejistě tápati. Škoda, že se nevyslovil určitěji, Všeněmecký „kulturní“ program na mysli míti nemohl, poněvadž jeho provedením hrozilo by evropské kultuře totéž znivellisování jako antické kultuře od impéria římského. Nebezpečenství znivellisování jest od kultury evropské odvráceno, nikoli však zásluhou Německa, nýbrž vítězné dohody, jež proti tendenci, rozděliti svět na několik ohromných oblastí velmocenských, vzkřísila k životu řadu nových samostatných útvarů národních, nevelikých sice, ale schopných plného života, jimž by se dostalo ve Svazu národ opory stejně jako útvarům silnějším. Německo i po té stránce hrálo úlohu Říma a vítězství dohody způsobí to, co by bylo způsobilo vítězství Hannibalovo v Itálii, podobající se po té stránce aspoň částečně Rakousku. Bylo by uchránilo Řeky před cizím panstvím, vrátilo svobodu Oskům a snad i Etruskům a tak, ne-li odstranilo úplně, tedy aspoň oddálilo úpadek kultury, který způsobily výboje Říma. Ze se evropská civilisace mění od základ, jest jisto. Že by však vítězství práva nad mocí, svržení jařma násilnických dynastií „z boží milosti“ se šíjí národů a úsilí o vyrovnání křiklavých sociálních nespravedlností bylo krokem evropské civilisace k zániku, může tvrditi jen Němec nebo blázen.

Z toho, co jsem vyložil, jest patrno, že pro Němce dějepis není učitelem života. Dychtivé velikášství, jímž jsou stiženi, ničí v nich schopnost rozumně posuzovati a rozbírati jevy. Nerozhoduje u nich rozum, nýbrž cit; ten jest jejich vládcem a vůdcem. Zásady vštěpuje jim velitelsky hlas srdce, takže se hned stávají neochvějnými pravdami, jichž nechtí podrobiti posudku ani rozboru. Nejsou s to, aby nestranně vyložili minulost z ní samé a odvodili z ní závěry pro přítomnost, pokud je to vůbec možno. Vykládají naopak minulost podle nesprávně chápané přítomnosti, aby jí podepřeli to, co by měli rádi splněno v přítomnosti. Při veliké rozmanitosti dějinných jevů není divu, že najdou dosti parallel pro přítomnost, posuzovanou pod zorným úhlem jejich utkvělých představ. Tyto parallely na první pohled oslní a překvapí, ale podrobíme-li je bedlivému rozboru, rozplynou se vniveč. Proto bylo lehkomyslné činiti z nich závěry pro přítomnost a vzbuzovati jimi v mysli druhých neoprávněnou důvěru ve splnění zbožných přání. Naopak poznáváme z nich neobyčejnou složitost a mnohotvárnost událostí dějinných, jež nás opravuje jen ve vzácných případech k tvrzení, že se dějiny opakují. Ale Němci jsou národem idealistů, národem žijícím v říši ideí, svých německých myšlenek, nikoli v říši střízlivé skutečnosti. Ani nejbystřejší Němec naprosto není s to, aby pochopil smysl myšlenky: není většího nebezpečenství nad domněnku, že něco skutečně jest, poněvadž si přejeme, aby tomu tak bylo. Tato výborná charakteristika, kterou o německé duši a jejích schopnostech podal A. Denis ve své Válce, potvrzuje se i tímto výkladem. Na Němcích splnila se krutě slova Demosthenova: ΰ γάς βούλλται ιοϋϑ έϗαστος ϗαι οϊεται. Kdyby Němci nebyli hledali ve starověku jen potvrzení pro správnost svého názoru na přítomnost, nýbrž skutečného poučení pro své jednání, byli by si mohli postaviti před oči jedině osud světového panství Alexandrova a impéria Římského, jež obě stejně vzala za své, a byla vybudována na rychlo jednotlivcem nebo na pevnějších základech celým národem, nadaným neobyčejnou schopností organisační. Byli by tak poznali správnost slov Fichteových z jeho řeči k německému národu, jimiž varuje Němce před nesmyslnou a ohavnou myšlenkou, že by jeden člověk – a, mohli bychom dodati, i jeden národ – měl vládnouti celému světu. Naproti tomu byli by poznali, že trvalejší jsou úspěchy získané převahou duševní v pokojné práci, než úspěchy získané fysickým násilím, jak toho dokladem jest národ řecký, jenž, ač dvakrát zdolán fysicky, ne svými, nýbrž cizími výboji rozšířil svou kulturu v celém tehdy známém světě východním i západním. Kdyby se svými klasiky méně chlubili a více je čtli a jimi se řídili, pochopili by slova Goethova

„Wie viel bist du von andern unterschieden ?
Erkenne dich, leb‘ mit der Welt in Frieden.“

Bavor podpis_rex2

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

66 reakcí na Světová válka ve světle starověkých dějin. část druhá

  1. blbíš napsal:

    Možná by se to dalo trochu zjednodušit, ale nevím, zda se vám to bude zamlouvat!

    Jednou jsme se vyloupli s naším tradičním trampským kroužkem z lesa a celý utrmácený si sedli u takový smíšenky na dřevěnou lavici, co vobtáčela kmen docela mohutný lípy, myslím Lesná se to jmenovalo (jihozápadně od Tachova) a popíjeli jsme lahváče a řeč přišla na vodsun Němců. Přisedl si k nám takovej zaolejovanej týpek vod traktoru a že nás poslouchá a že by nám chtěl říct, co říkával jeho děda vo Němcích, kterejch tam, hádám, bylo habaděj. Tak si to přeberte:

    … když si někdo myslí, že je gigant, nemá cenu mu to vymlouvat, lepší je hned přes držku…

    No a jak šly dějiny a my na to koukáme s odstupem, tak si myslím, že vono to zase nebylo až tááák od věci! Myslím, že je to aktuální i dneska.

    • lacogroessling napsal:

      Dnes naštěstí si o sobě Němci už nemohou myslet, že jsou giganti. Hrají třetí ligu a postup nepřichází v úvahu. A ten názor traktoristy je OK.

      • Bavor V. napsal:

        Vždyť také hned v úvodu podotýkám, že je možná záměna za jiný národ…

      • blbíš napsal:

        … jen aby to byl taky názor samotných Němců … že si to myslíte, mě zas tak moc neuklidňuje!🙂

    • Petrpavel napsal:

      Hezky se to poslouchá (to vyjádření traktoristy), ale chtěl bych ho vidět jak dává preventivně přes držku desetkrát silnějšímu a stokrát agresivnějšímu nepříteli. Nemám rád vychloubání tohoto typu. Raději úvahu jak se stát silným a silnějším. Třeba Izraelci se tohle v nouzi nejvyšší naučili. My poklonkujeme.

      • blbíš napsal:

        „Raději úvahu jak se stát silným a silnějším. Třeba Izraelci se tohle v nouzi nejvyšší naučili…“

        … popíráte to úvodníma větama a zároveň jimi ztvrzujete to Vaše:
        My poklonkujeme.

        • blbíš napsal:

          stvrzujete

        • Petrpavel napsal:

          Když myslíte …
          Vy si vážně myslíte, že se stáváme silnými a silnějšími, a že nepoklonkujeme? Jako poskokové v NATO určitě nejsme silnější a poklonkujeme. 200 000 vojáků dříve je méně než nynějších 20 000 chemiků a zdravotníků? USA má své a ne naše zájmy. Stávat se silným neznamená vylámat si zuby na prvním naší věrchuškou vymyšleném nepříteli
          Ale vy jste si dělal legraci, že 🙂 ?

          • blbíš napsal:

            Mohu se vyjádřit pouze k tý legraci, protože to vostatní je pouze Vaše konstrukce:
            – v jistých věcech si nedělám nikdy legraci
            – to dědovo si právě ti Vaši Izraelci plní do puntíku i s tou Vaší prevencí, pro kterou nosej za vopaskem zbraň i civilové, kdežto Vy to vidíte jako vychloubání , v tom bych viděl zásadní rozdíl mezi Vaším a izraelským přístupem k podobným problémům.

            • Petrpavel napsal:

              Izraelci se stali napřed silnými a jednotnými a teprve potom se mohli postavit početně (!) silnějšímu. Rozum vyhrál nad emocemi. U toho dědy traktoristy prohrává rozum. Jako v Česku.

              • blbíš napsal:

                Chlape, Vy ste zřejmě dneska bez brejlí, takže Vám to sem ještě zkusím dát do jedný Vaší věty, snad se urodí:

                Izraelci se stali napřed silnými a jednotnými a teprve“ – střih – „ale chtěl bych ho vidět jak dává preventivně přes držku desetkrát silnějšímu a stokrát agresivnějšímu nepříteli.

                Pokud si něco přečtete o Izraeli, tak když se rozhodli dát vůbec někomu přes držku NEBYLI VŮBEC NAPŘED SILNÍ, nevím zda jednotní, ale určitě neskutečně ODVÁŽNÍ. A hlavně určitě mezi sebou nevedly podobný kydy o přesdržce desetkrát silnějšímu a stokrát agresivnějšímu nepříteli, jak jste tu předvedl Vy, na to vemte jed!

                Ale spíš jsem nabil podezření, že jste ten Bavorův článek ani nečetl, usuzuji dle Vašeho jedinýho výkladu slovního spojení“přes držku“, článek totiž zmiňuje i jiný formy výkladu.

              • Petrpavel napsal:

                Nečetl, máte pravdu – co bylo, bylo, a nezměníme to ničím…

                • Bavor V. napsal:

                  Takže vy tu vlastně melete a nevíte o čem. No, to je opravdu čím se chlubit.

                • Petrpavel napsal:

                  Melu o tomtéž o čem melou všichni, i vy, přede mnou i za mnou – poněvadž článek nevyvolal žádnou odezvu a mele se nejprve o tom co řekl děda traktoristy, a pak o Babišovi a komunistech.

                • Bavor V. napsal:

                  Jenže dědu traktoristy jste načal vy. Blbíš jen celkem v intencích článku popsal reakci na německou nadutost. Ale vy, aniž jste cokoli četl, jste tu diskusi vlastně odspinoval jinam. I reakci na Babiše jste vecpal k Cechovu blábolu a zase to odešlo jinam. Prostě dneska jste zatrolloval úplně dokonale. Děkuji za úctu k autorovi i ke mně.

                • Petrpavel napsal:

                  Omlouvám se pane domácí, někdy člověk má pocit, že diskutovat o „krovkách brouků v předminulém století“ v takto ději a informacemi zjitřené době není užitečné.
                  Navíc to není moje hobby,a když se blbíš toho tak chytil….my budeme podvědomě vždycky ve sporu z ideologických důvodů, i kdyby šlo o to zda 1+1 jsou 2 nebo 2,0.

                • blbíš napsal:

                  Příteli dlouhýho meče, nevěřil jsem Ti, ale už Ti dávám taky za pravdu.

  2. Hudec napsal:

    „Z toho, co jsem vyložil, jest patrno, že pro Němce dějepis není učitelem života. Dychtivé velikášství, jímž jsou stiženi, ničí v nich schopnost rozumně posuzovati a rozbírati jevy.“

    Takových vět by se dala vytrhnout z předloženého textu celá řada a polemizovat s nimi či souhlasit.

    „Dychtivé velikášství“ – to je celkem trefné. Napáchají s ním škody (obvykle) a pak z toho mají mindrák a omlouvají se – někdy, jsou-li donuceni silou či realitou. Ale rozum používají také a mnohdy dosti mazaně. Nemohu se ubránit historickým paralelám, byť třeba nepřesným. Nejslavnější Němec všech dob, Adolf Hitler, když tak v závěru svého života volal ku pomoci neexistující Wenckovu armádu, dospěl k názoru, že německý národ si nezaslouží dále žít a má zahynout v plamenech, když nedokázal dostát jeho veliké árijské vizi. A pokud možno s sebou strhnout do nicoty i co největší kus světa. Nu a zde aktuální příklad obdobného postupu:

    Čerstvě to máme s Angelou. Je třeba pečlivě číst, co vlastně „sebekriticky“ řekla:
    „Mnoho utečenců přišlo do Evropy už v letech 2004 a 2005 a nechali jsme to na Španělsku a dalších zemích na vnějších hranicích EU, aby si s tím poradily. A ano, bránili jsme tehdy poměrnému rozdělení imigrantů. V Německu jsme tento problém příliš dlouho ignorovali A potlačovali jsme nutnost najít panevropské řešení,“. Tomu rozumějme tak, že rozmělnit a zničit je třeba nejen Němce, ale celý kontinent.
    To je průhledné jak červnové ráno. Angela si posypala hlavu popelem ve stylu „je třeba více Evropy“. A to co sama posrala měrou vydatnou teď chce nechat vyžrat ostatní a problém řešit „evropsky“, celoplošně pod heslem „Každému Evropanovi jeho imigranta“. V tom je rozumu a vychcanosti míra převeliká a jsem zvědav, jak jí to projde, němkyni.

    Ostatně získávám až neodbytný dojem, že je někým řízená a to jsem spíše odpůrcem konspiračních teorií. Troufnu si v té souvislosti parafrázovat jeden vtip, už obecně známý: „Komunisté nám ve všem lhali, jen o těch amerických imperialistech nám říkali pravdu“.

    • Cech napsal:

      Pro profíka Vašeho formátu to bude naprostá hračka.
      Proto prosím jasné zadání :

      Otázky týkající se onoho přímého řízení.
      a ) Kdo vodí jako první Honzu, tedy jeho nejnižší řídící stupeň ?
      b ) Je Radim samostatnou řídící jednotkou v ČR ?
      c ) Jak souvisí Chovancova reklama na zadku s Milošem ?
      d ) Kolik přihrál “ náš stát – > agrofert“ Radimovi za autobusovou reklamu ?
      e ) Proč je nezbytné pro A používat jiné údery než forhend proti Milošovi ?
      f ) Kdo toho vybojoval vice proti korupci a klientelizmu NFPK nebo AGROFERT ?
      Tož Vy jako profík to vyřešíte jedna dvě.

      • Cech napsal:

        Promiňte důležitý je úvod, zbytek je nepodstatný.

      • Bavor V. napsal:

        To je jednoduché. Protože Babiš.

        • Cech napsal:

          Nemyslím si že Babiš, protože boj proti korupci a za nezávislost policie má na starosti úplně někdo jiný.

          • Bavor V. napsal:

            Ale stejně je v tom Babiš. Z toho vašeho psaní to čumí jak sláma z bot

            • Cech napsal:

              Nevím jestli jste myslel toto :
              http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Odhaleni-Andrej-Babis-dava-penize-muslimum-Nahlednete-451610
              Tak zde se jedná pouze o obchodní zájem při vývozu do muslimsky začleněných zemí našich západních sousedů, jako je Německo,Francie,Anglie,Řecko,Itálie atd. .
              Tož zde si myslím že naše firma, pardon náš stát jako firma jedná z hlediska vývozu potravin celkem moudře.
              Vždy je nutné mít na paměti, že zde máme kontra embargo na naše embargo.
              http://cz.sputniknews.com/nazory/20160831/3777226/vyvoz-Rusko-zbozi-miliardy-koruny-nula.html

              • Bavor V. napsal:

                Jděte se léčit. I s Konvičkou. Obchod je obchod a tak se musí firma postarat. Tohle nemá ani s Babišem ani s náboženstvím nic společného.

                • Bavor V. napsal:

                  Jo, a založte si na Babiše blog. S dnešním tématem to nemá společného ani čtvrt písmene.

                • Cech napsal:

                  Vždyť o tom píšu, že se jedná čistě o obchod no a s léčením posečkám, až jak se ke Konvičkovi a islamizaci vyjádří ve své knize Martin C. Putna.
                  http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/literatura/putna-napsal-zemanovi-knihu-aby-vedel-vic-o-rusku_331415.html

                • Petrpavel napsal:

                  A já myslel, že do politika se může zabouchnout jen mladej nebo ženská v létech … 🙂

                • Bavor V. napsal:

                  Myslíte, že u Cecha je to láska?

                • Petrpavel napsal:

                  Nechtějte pane Bavore abych byl polopatistický🙂

                • Bavor V. napsal:

                  Každý někoho miluje, nebo vy nemáte v lásce komunisty?

                • Petrpavel napsal:

                  Filip sice není žádný krasavec, ale :
                  ANO – bylo (a někdy bude?) s nimi líp!

                • Bavor V. napsal:

                  No a v tom se lišíme. Já Babiše nijak zvláště neobhajuji, jen mne sere to „protože Babiš“

                • tata napsal:

                  Bavor V. napsal:
                  1.9.2016 (15:12)
                  0 0 Rate This
                  No a v tom se lišíme. Já Babiše nijak zvláště neobhajuji, jen mne sere to „protože Babiš“

                  NO a vtom to je to si myslíte,ale jasně co přehližíte,obhajujete u Babiše………DÁVATE JAKO CHYBU třeba u ČSSD.Akorát si to nepřiznáte

                • Bavor V. napsal:

                  Tato, víte co je zajímavé? Tři politici odmítli inzerovat v „Babišových“ novinách. A víte kdo? KDU, TOP09 a kupodivu ČSSD. Budoucí vládní koalice?

                • jaa napsal:

                  Pane domácí – ono to bude zase jináč. Vždyť jde v první řadě o peníze – ne?
                  Takže – TOPka skomírá, příznivci by spíš brali než dávali. LIdovci – no asi taky nic moc nemají je jich jen pár a aparát taky něco spotřebuje. – leda by je podpořila církev. Ale po restitucích je už nepotřebuje ataky si myslím, že vzhledem je stavu světa Vatikán nedovolí a jejich ovečky,… mnó , jak znám svý příbuzenstvo – spíš pochybuji. Sosani – hmm, mají stále na krku tu povinnost¨st za Liďák. Fakt že semtam něco zaplatili proti soudnímu rozhodnutí -věřitelům hotovost sice něco odčerpala , ale současně za nesplacení naskakují další úroky. Navíc – jak jsem už psala – při jejich „vyhlášení “ áe je to záležitost krajů – jednak šetří prachy a druhak – doufají, že se zbaví nepohodlných jhejtmanů.
                  spíš bych řekla že ti co tu chtějí fál vládnout, se chovají jak trucovití šprčci na písku a lidi to vidí…

                • jaa napsal:

                  paardon… dál vládnout…

                • čtenář napsal:

                  pane Bavore,
                  nechápu z jakého důvodu by si vítěz voleb,kterým bude dozajista ANO,měl nechat ujít tu jedinečnou šanci sestavovat vládu a nechal tuto možnost jen tak plavat.
                  Už vidím Babiše jak to vzdává,chachá.i kdyby měl vytvořit opoziční smlouvu s KSČM tak Babiš vládnout bude.
                  Tak to vidím já.

                • Petrpavel napsal:

                  To čtenáři není špatný nápad! 🙂
                  A já se obávám co by vzešlo z toho kdyby obě strany do té smlouvy šly. Asi by ještě zesílilo mediíální šílenství (je to vůbec ještě možné víc?) ČT a mainstreamu, možná i do té války s Ruskem by nás naši „demokraté“ z TOP, ODS, ČSSD, KDU, SZ rychle zatáhli.

              • jaa napsal:

                No, ,¨mo to spíš připadá, že u presstitutů po Paroubkovi, Nečasovi . je na řadě Babiš. Ne že by byl bez chyb … ale otázkou je kdo je za tím a proč:::….

                • vonrammstein napsal:

                  Třeba proto, že je to estébáckej zlodějskej zkurvysyn?

    • blbíš napsal:

      a všiml jste si taky tý zmínky o „panevropským řešení“? Dokonce bych věřil, že jí to jaksi ulítlo, protože nikdo ho při oficiálních tanečkách zas tak moc nevyslovuje. Takže ten Váš dojem o možným řízení či směřování bych taky nevylučoval.

  3. tata napsal:

    No pan BLBIŠ nahodil trochu vedlejší kolej ale tu co by měla byt hlavní trat.Ten názor traktoristi je sice spravný ale jak to udělat když čím dál vice se prosazuje 5 kolona a čim dál vice mladych se zdalujou od kontaktu s pamětniky jako naše generace.Pak NĚMEC/RAKUŠÁK/ JE jejich ikona a nevadí jim že defakto plive na jejich předky.Já jsem vyrustal v prostředí kdy moje rodiče sice neprošli koncentrákem ale prošli nuceným nasazenim a měli drsné rčení mrtví NĚMEC dobrý Němec ,těmto lidem se nemužete divit………v tom kontextu doby se nedá ani srovnávat odsun a věci co se stali ano v dnešní době to byli i zločiny,jenže to je pravě ono to nemužete hodnotit v dněšním kontextu……..snaží se přirovnavat nepřirovnatelné……..ve své podstatě odsun zabranil masakru v širokém měřitku…..i po materialní strance většina odsunutých defakto na tom byla lépe.
    Normalní by bylo udělat tlustou čáru,jenže trend je vlastně odsun postavit na urověn nacistické genocidy,vyvolat pocit viny.Proto je nutné ve svém okolí ,dětem vnoučatům připominat kdo byl agresor a kdo jen ,,sklizel zasetou bouři,,

    • blbíš napsal:

      … netvrdím, že je to jednoduchý, tato! Ale určitě vůbec žádná vedlejší kolej. Jde o postoj (i když uznávám dost naturalistickej), kterej si v sobě samým musí každej z nás vyjasnit, když to všechno tradiční kolem nás selže (a jestli to tak ti deprivanti budou koulet takhle dál, vono to selže). Vy si ten postoj dědy traktoristy transformujte do Vašeho chování, uvažování, rozhodování, přibalte si ho k volbám, skrz něj se dívejte a posuzujete ty, kdo Vás chtějí vést k těm j e j i c h lepším zejtřům, nebo chtějí ubližovat, vnucovat, Vám svou vůli, hrát s Váma habaďury. Víte, to každej musí sám, s tím nikdo nikomu, co svět světem stojí, nikdy nepomohl, protože se tomu říká svědomí. Ale jestli to mám chápat, jako – mrtvej Němec – dobrej Němec, pak jsem pochopil traktoristu asi blbě.

      • tata napsal:

        blbíš……….bohužel jste si to vše vyložil uplně jinak než jsem měl na mysli,což mě ve Vašem připadě trochu překvapilo nebo jsem to napsal uplně blbě.
        VEDLEJŠÍ KOLEJ…….znamenala že to co jste napsal byla sice trochu odbočka od zakladniho članku ale já ji chapu že by měla spiše měla byt jak hlavní trat,nebot náš vztach k Německu a jeho chovaní,nemuže byt nikdy vyřešen jestli se tato hlavní trat pro mě……to jest snahy přirovnat viny na stejnou uroven třeba v podobě co prohlašuje prohlašoval kniže,že dnes by Beneš byl souzen v HÁGU. ,

        mrtvej Němec – dobrej Němec, pak jsem pochopil traktoristu asi blbě……….neměl s traktoristou co dělat,to tvrdilo hodně vrstevniku mích rodičů a i oni nebot si prožili své a ja osobně se stím nestotožnuji jen řikám že se nedá tehdá posuzovat dnešnimi očima co pravě činí patá kolona.

        Já osobně nepotřebuji nikoho postoj,mám svuj vybalancovaný svimi skušenostmi a postojmi,už nejsem jako v mládi tak lechce manipulovatelný,i když jsem snilek a mohl bych naletět na předstiraný dobro…….ovšem jen kradkodobě už nikdy nebudu něčemu věřit jako dogmatu,nic není černé ani bilé, a jsme jen lidi omilní……a malokdo jen anděl……takže jme omilní a chybujicí……..dost podstatně zaleží na učelu a pochnutkách proč tak činime

        • blbíš napsal:

          Dovolil jsem si pod článkem zavěsit pouze jednu větu!

          PP ji pojal jako jemu neoblíbený vychloubání (na což má samozřejmě právo a já taky zareagoval), ale následně mi otázkou vysvětlil, co si vážně můžu myslet, když to předvede na číslech přečíslení mnou vůbec nezmíněného, natož známýho NATA.

          Tata moje chápání toho „přes držku“ vystaví drtivýmu zdůvodnění, na který nedokážu zareagovat, i kdybych chtěl, viz:

          co jste napsal byla sice trochu odbočka od zakladniho članku ale já ji chapu že by měla spiše měla byt jak hlavní trat,nebot náš vztach k Německu a jeho chovaní,nemuže byt nikdy vyřešen jestli se tato hlavní trat pro mě……to jest snahy přirovnat viny na stejnou uroven třeba v podobě co prohlašuje prohlašoval kniže,že dnes by Beneš byl souzen v HÁGU.,

          Podle něho jsem :

          „…vše vyložil uplně jinak než jsem měl…“,

          i přesto, že článek, pokud ještě umím číst, se točí mimo jiný i kolem němectví a jeho „ohavný myšlence, že by jeden člověk – a, mohli bychom dodati, i jeden národ – měl vládnouti celému světu…“… což v blbíšovi evokovalo POUZE vzpomínku na jedno pití piva a zmínku o „gigantství“ jednoho zkušenýho dědy, blahý paměti!

          O tom v němčině psaným citátu Goetha, či v článku taky zmíněné „duševní převaze“, tedy toho, co jsem si dovolil vidět pod tím traktoristovo „přes držku“ , se raději ani už nezmíním!

          Ale hlavně, že je mi bylo vysvětleno, že jsem nic nepochopil = to fakt nemá chybu! Takže si tady hezky na toto téma ještě popovídejte, a já nechápající raději půjdu dělat něco, na co stačím.

          • Bavor V. napsal:

            Já mám pocit, že hodně lidí tady ledacos nechápe. Naopak vy jste to pochopil dobře. Ono tam je těch vět do současnosti převoditelných mnohem více, ale to radši budeme řešit Babiše.

            • Petrpavel napsal:

              Já zase mám pocit, že mnoho lidí (i tady) se utápí v dávné i relativně nedávné minulosti kterou se snaží neproduktivně popsat, pochopit a vysvětli, zatímco jim uniká vnímání reálné současnosti.

          • tata napsal:

            Tak ted čumim PANE Blbiš…….moji odpověd jste pojal jako utok na VÁS,JEN SEM UPŘESNOVAL JAK JSEM TO MYSLEL…….NO NIC ……..JA SLOVEM NEPOCHOPIL myslel muj směr myšlení………a VY si ho vykladate jako utok na VÁS.

            ODBOČKA byla fraze možná neštasná když to považujete za utok,jenže to pravě jsem doufal že to bude srozumitelné že vtomto širokém spektru bych si i já za hlavní cestu vybral——-pravě to o odsunu

            FAKT NECHAPU KDE se defakto shodnem jen to každy pišem jinak……..stoho vydedukujete že na VÁS UTOČIM…..TO TEDA NECHAPU

            • blbíš napsal:

              Vůbec ne, tato! Ale hergot i Vy si snad někdy už musíte všimnout, že ono je to hodněkrát o tom, že já vedu kozu a Vy tlačíte káru. A to opravdu nemyslím zle! Dokonce někdy cejtím, že to není jenom můj problém. Jste názorovej mezek, s čímž nemám sebemenší problém, ale běda každýmu, když Vás někdy nepochopí, pak jste schopnej ho doslova utýrat. Dneska jsem dokonce použil Vámi oblíbenej způsob vyjadřování, Vaši citaci a zřetelně a jasně jsem snad vyjádřil mojí nedostatečnost uchopit Váš myšlenkový tok, přesto mě sjedete. Opravdu dosud netuším, proč se od řečnický přesdržky mám prokousávat do Hágu přes Beneše a knížete. Tedy pochopím, protože to spočívá v tý koze a voze. Já jsem jasně deklaroval, že nedokážu reagovat i kdybych chtěl a Vám je to jedno, a když do toho hodím vidle, napíšete to o tom čumění. Tak mi, prosím, prozraďte, jak vyjádřit svou neschopnost, abych si u Vás nenaběhl. A ještě mi řekněte, co bych asi tak Vašim atakem proboha získal? Ale vůbec tím největším problémem našich diskusí nespočívá v nepochopení se, ale v nenaslouchání se a tahu na branku.

              • tata napsal:

                NO ono je to otom že já se vubec nepokusil VÁS SJET A UŽ VUBEC TO NEBYLO ASPON u mě o koze a voze………..toho traktoristu jsem chapal ……..že hlavní problém co máme s Němci……….je pro mě odsun……..a vždy je to otom že se snažím vysvětlit jak sem to myslel………..nemužu zato to že považuje za utok na sebe.

                Tak mi, prosím, prozraďte, jak vyjádřit svou neschopnost, abych si u Vás nenaběhl.

                nijak protože na VÁS NEUTOČIM………………ASI NEJSEM SCHOPEN to napsat srozumitelně…………misto aby se to lepšilo,tak se to zhoršilo………..protože stale pišete abych si nenaběhl……….takže končim………..byla to snaha vysvětlit jak já chapu ten problém s němci,už vubec VÁM V NĚČEM OPONOVAT

                • blbíš napsal:

                  Dyť jsem to říkal, paličák, jako hrom!
                  Tak na Vaši skončenou Vás ještě vyprovodím sdělením, že hlavní problém, co jsme s Němci měli, co stále máme a bohužel, asi mít budeme, není dle mého názoru odsun. Hlavní problém s nimi máme, že dosud stále velikášský přezírají, že mají za sousedy samostatný, svébytný národy, který nebudou a ani nemohu skákat, jak oni pískají. A právě o tom jejich přístupu a nazírání na svět, na své sousedy, byl mimo jiný ten Bavorův článek, bylo to o paralelách, který se s nimi táhnou, co platily tehdy a platí i teď, bylo to i o včasným rozlišení jejich megalomanskýho „giganství“ a jeho podchycení včasnou přesdržkou, do který ve zkratce traktoristův děda promítl svou osobní zkušenost s nimi. Ten Váš hlavní problém, který spatřujete v odsunu Němců, tato, s dnešním tématem neměl nic společnýho a právě v tom spatřuju tu kozu a káru našeho příkladnýho míjení.

                • tata napsal:

                  blbíš napsal:
                  2.9.2016 (00:20)
                  1 0 Rate This
                  Dyť jsem to říkal, paličák, jako hrom!

                  AŽ na to konstatovaní paličák……….nemám problém…….pslední dobou se vtéto kavarničce rozmohlo brát něco osobně ,hledat utok někde kde není,to možná plno lidí nevnimá jako já.

                  ANO neštasně jsem napsal vedlejší kolej,v domění jak je tato fraze chytrá a jasná když napiši že ja považuji za hlavní tema odsun,protože ten navazuje a vyjadřuje uzce,,teda podle mě,, na to co pišete……….
                  Hlavní problém s nimi máme, že dosud stále velikášský přezírají, že mají za sousedy samostatný, svébytný národy, který nebudou a ani nemohu skákat, jak oni pískají. A právě o tom jejich přístupu a nazírání na svět, na své sousedy, byl mimo jiný ten Bavorův článek, bylo to o paralelách,

                  Naprostý souhlas…….jen si myslím že odsun stím souvisí a je to jejich snaha na tom odsunu ziskat omluvu a pravo se tak chovat a omluvit ty zločiny……..že druzí se tak chovali taky.

                  jedenoduše …….stačilo napsat už poprvé………..Ten Váš hlavní problém, který spatřujete v odsunu Němců, tato, s dnešním tématem neměl nic společnýho a právě v tom spatřuju tu kozu a káru našeho příkladnýho míjení.

                  Je to náš rozdilný pohled,nic o nabihaní,paličatosti………….je to jen o tom že vim že piši špatně a snažim se vysvětlit muj pohled

                  NÁK nechápu proč se určity pohled,nazor má zvrtnout v debatu co jsem četl výše a vyustilo ve větu……….Děkuji za úctu k autorovi i ke mně………co má proboha ucta společného třeba že to někdo vidí jinak

                  asi tomu tady přestávám rozumět

                • Bavor V. napsal:

                  Tato, to ale nepatřilo vám, ale PP

                • Petrpavel napsal:

                  Proč by mělo záležet na tom komu to patřilo? Jde o princip.
                  Nesouhlasící trollem, neuctivým?

  4. jaa napsal:

    Kdyžuž něco o penězích . tož přidám jëdnu zajímavost

    http://pravyprostor.cz/setrnost-je-hrich-nezodpovednost-je-cnost/

    • Petrpavel napsal:

      Jako vždy skvělá Markéta Šichtařová píše o těch sráčích co si dnes říkají ekonomové. Dík za odkaz, doporučuji si přečíst celé a vyvodit pro sebe důsledky (já už je vyvodil před pár léty : volím komunisty za kterých byl úrok ve spořitelně 2 až 4 % a inflace 0 %…)..

      „ … Když se začnou bát, že přijdou díky záporným úrokům o peníze, rozhodně je to nedonutí utrácet, ba právě naopak – schovají peníze do slamníku (rozhodně ne do banky) a budou ještě víc budou šetřit, ještě víc ekonomiku zpomalí a deflace se ještě prohloubí. „ …
      Jak jsme ale mohli dojít do takového stavu…? Je to prosté. Centrální bankéři už dávno nejsou jmenováni podle své odbornosti. Dnes to až příliš často nejsou ekonomové a vlastně ani bankéři. Jsou už jen politici, či dokonce jen kamarádi politiků, kteří dostali do rukou nepředstavitelnou moc. Dokud to tak zůstane, lepší to nebude. A šetrnost a zodpovědnost bude dál za hřích. …“

      • Petrpavel napsal:

        Docela rád bych věděl kdo a proč vítá státem řízené (členy bankovní rady jmenuje prezident) znehodnocování úspor nás důchodců (a všech zodpovědných)? Děkuji předem těm dvěma.

  5. Bavor V. napsal:

    „Vidíme, že nevystačíme k pochopení jednání Němců jen se stihomamem; pracuje tu také faleš, jež zakrývá imperialistické choutky pláštíkem boje proti ohrožovatelům vlastní existence. Němci nejsou jen pouhými šílenci, nýbrž zločinnými šílenci.“
    Tahle slova byla napsána před téměř sto lety. A stačí nahradit Němce Amíky a jsme v dnešní realitě. Všichni je ohrožují pouhou svou existencí a tak je nutné je zničit.

  6. jaa napsal:

    Mám prosbu, není tu někdo z blízkosti TŘINEC – Konská. v okolí hřiště tam „zaparkovala“ jedna polská čápice – nebo její Gps. Nemůžeme nikoho poblíž sehnat Díky

  7. Ahele napsal:

    Něco málo OT.
    Před časem se tu řešil Zemanův výrok o Peroutkovi a jeho článku „Hitler byl gentleman“.
    http://zpravy.aktualne.cz/domaci/hitler-neni-dzentlmen-hrad-se-musi-omluvit-za-prezidentuv-vy/r~965fbc28703611e6bff10025900fea04/
    Hrad se musí omluvit pouze za tu část o článku, který nalezen nebyl, ale již ne za vgýrok „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“.
    Soudce Novosad v odůvodnění rozsudku předčítal některé Peroutkovy články, kde lze najít i antisemitské pasáže. Kaslová (vnučka) je rozhodnutím soudu pobouřena.
    Jak je někdy dobré vyčkati času. Soudce rozhodl ve stejném duchu v jakém se tu tehdy diskutovalo.

    • jaa napsal:

      Dík, netušila jsem, že se ještě na nějakou takovou akci podívám ….

  8. tata napsal:

    Bavor V. napsal:
    2.9.2016 (08:48)
    0 1 Rate This
    Tato, to ale nepatřilo vám, ale PP

    To já vim,ale nechapu …….no nechápu vice věcí, ale rozhodně ucta se nedá spojovat že to někdo vidí jinak

    • Bavor V. napsal:

      Ale ta neúcta byla v tom, že někdo kritizuje aniž cokoli četl. A PP se přiznal, že vůbec článek nečetl. Proto by k němu neměl trollovat.

Komentáře nejsou povoleny.