Hasištejn


Ve svém „Vyprávění o klášteře“ jsem každou chvíli zmiňovala Hasištejn a rod Hasištejnských – dovolte, abych jako doslov k tomu vyprávění přidala pár fotek Hasištejna – nebo spíš toho, co z hradu zbývá…

Abych pravdu řekla, moc toho není. Po slavné éře pánů Hasištejnských z Lobkovic (a zejména Bohuslavu Hasištejnském) přešel hrad na Popelovskou větev Lobkoviců, roku 1606 jej konfiskací získala královská komora – o hrad pak měnil majitele, ale nikdo se o něj pořádně  nestaral, hrad chátral, stal se zdrojem stavebního materiálu pro široké okolí, až se z výstavného sídla stal rozpadající se zříceninou. Tu koupil koncem 19. století místní velkostatkář a úspěšný podnikatel Emanuel Karsch, který nechal alespoň vyvézt suť, z bývalé palácové budovy dělal restauraci a z věže rozhlednu. Rodina Karschů byla po válce odsunuta, kdo se stal vlastníkem hradu, to nevím – v současnosti je údajně v majetku obce Místo, na jejímž katastru stojí. Pořádají se v něm nejrůznější akce, od hudebních festivalů až po vystoupení skupin historického šermu, podle mých informací ovšem jde o ryze komerční akce a hrad slouží jen jako zajímavá kulisa.

obr.1

A takhle tedy dopadl hrad, zmiňovaný ve 14. století v Majestas Carolina jako jeden z královských hradů, které nesmí být panovníkem prodány, nanejvýš mohou být jen krátkodobě zastaveny.

obr.2

Od r. 1421 byl Hasištejn dědičným korunním lénem pánů Hasištejnských z Lobkovic, od r. 1490 zde trvale žil už tolikrát zmíněný Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, který zde provozoval jakousi školu pro urozené mladé muže (prý o rozsahu asi 15 studentů) a postupně zde vybudoval jednu z největších tehdejších knihoven – měla kolem 800 svazků. Po Bohuslavově smrti byla knihovna převážena na různá místa, část z ní v Chomutově postihl požár, posléze byla s ostatním lobkovickým majetkem zkonfiskována státem. Po Listopadu byla v restituci vrácena Lobkovicům a je uložena na zámku v Nelahozevsi.

Za Bohuslava Hasištejnského došlo i k dostavbě opevnění hradu, přibyla nová hradba s věžovou branou a čtverhrannou bateriovou věží, postaven byl i nový palác. Jejich zbytky teď dokáže rozeznat jen odborník – z Hasištejna je jen zřícenina, i tak však působí velice mohutným dojmem.

obr.3

Můj oblíbenec: krakorec v podobě lidských postav – bohužel nedokončený, ale i tak pěkný. Archeologové říkali, že tam v suti našli i krakorce v podobě delfínů, bohužel současní vlastníci, či uživatelé hradu s nimi zacházeli dost neblaze – prostě šutr, co překáží. Tak to archeologové stále znova tahali z hradního příkopu a chystali se to odvézt někam do bezpečí. Jak to dopadlo, nevím, pak už jsem ztratila kontakt. „Můj“ krakorec je naštěstí zazděný…

obr.4

Schody odnikud nikam…kdyby tak uměly vyprávět!

obr.5

A tady je nalevo od brány pamětní deska – koho? No pochopitelně: koho jiného, než Johanna Wolfganga Goetheho – je jen málo míst, která tenhle pán nenavštívil!

obr.6

Tak – a teď se vám musím omluvit, že nevyčerpám panem Bavorem povolených osm fotek na fotopříběh a i ty fotky, co jsem sem dala, nejsou zrovna nejlepší. Několik dní jsem trávila pátráním po dalších fotkách – přesně vím, co na nich bylo, ale vůbec netuším, kde jsou! Tak jsem musela udělat jen tuhle nouzovku. Ale abych vás nešidila, tak si vypomůžu hasištejnskými fotografiemi mojí kamarádky – co do kvality se jí ani zdaleka nemůžu rovnat a tak je tahle náhrada více než důstojná:

http://nkocka.ufouni.cz/jarmilaj/album_Hasistejn2005/index.htm

A jako bolestné za ošizený fotopříběh přidávám dvě hasištejnské pověsti.
http://www.obec-misto.cz/hrad-hasistejn/povesti-o-hradu-hasistejn/ Ale
nečekejte žádnou idylku, zejména ta o vzniku názvu hradu (v německé podobě
Hassenstein) je dost temná. A ještě vám prozradím, že na stránkách obce
Místo, kde jsou tyhle dvě pověsti, najdete i další informace o hradu a další
fotografie..

K-sova

Příspěvek byl publikován v rubrice Příběhy z archivu se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

12 reakcí na Hasištejn

  1. Jan napsal:

    Týn Nenávisti, Nenávistný Hrad, Týn, kde lze chovat v nenávisti. Jawohl, zu befehl, Mein Herr

  2. Strejda Olin napsal:

    Světská sláva, polní tráva. Kdysi, před pouhými 600 léty symbol bohatství, slávy a moci, jenž měl trvat navěky. Pevný, mohutný, nezničitelný. Dnes „hromada“ šutrů, svědek lidské práce, umu a dovednosti. Copak tu za 600 let zůstane po nás?

    • Vladimír - Faust napsal:

      Strejdo Oline, raději se neptejte.
      Ona „bába“ příroda si poradí se vším – s paneláky, s podnikatelským barokem etc. etc. Koneckonců. některé naše silnice jsou už dnes vzor,,,🙂
      Nicméně si troufám tvrdit, že ty „hromady šutrů‘ tak ňák přežijí – i tu naši civilizaci.
      A že někdy budoucí Katrin bude psát o Hasištějnu podobně, jako naše Katrin dnes.
      V tomhle jsem optimista🙂

      • K-k. napsal:

        Hromady šutrů přežijou, Vladimíre – ale přežije taky někfo, kdo by o nich psal? Nějak si tím přestávám být jistá…😦

  3. moskyt napsal:

    „…jeho první jméno Hassenstein jest tak záhadné jako všelijaká jiná pojmenování ve zdejší krajině, v nichž se kmen ( slovní ) Hass nachází. “ A.Sedláček, Hrady…
    V té knize je také, Katko obrázek s vaším oblíbeným krakorcem.🙂

  4. Strejda Olin napsal:

    Katy je děsná. Zaměstnala mě na půl dne🙂
    Bloudil jsem po internetu a hledal stavitele a majitele hradu, od Fridricha I. ze Šumburka, který hrad postavil pro svoji dceru Agátu, která byla manželkou Bohuslava, syna Boreše u Rýzmburka, přes dalšího majitele Mikuláše II. z Lobkovic (zakladatel hasištejnské větve Lobkoviců), který r. 1418 hrad dobyl, až po posledního šlechtického majitele, jeho syna Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, který jako bezdětný zemřel r. 1510. Po jeho smrti je hrad opuštěn, nikdo se o něj nestará a tak chátrá a rozpadá se.
    Když v r. 1623 kupuje panství Jaroslav Bořita z Martinic, je v soupisu majetku uveden „pustý hrad“.

    Emanuel Karsch postavil na hradě restauraci, která se stala spolu s hradem exteriérem pro úspěšný TV seriál o majoru Zemanovi, konkrétně 5. dílu „Hon na Lišku“ (chata továrníka Čadka „Liščí doupě“, záběry severní věže).

  5. Witch napsal:

    V sedmdesátých letech byla restaurace na Hasištejně vyhlášená. jezdilo se sem na večerní rande, na příjemné posezení. Běžně se sem pořádaly výlety, pěší túry klidně až z Kadaně. Vždycky mne mrzelo, že tu není moc pověstí, ale místo je velice krásné.

    • Strejda Olin napsal:

      Původní „stará“ restaurace v r. 1976 do základů vyhořela. V roce 1995 byla otevřena ta současná.

Komentáře nejsou povoleny.