CHODSKO JE OPĚT NAŠE – Jiří Knopp


Brzy po válce jsem odjel k dědovi a babičce do Chodova. V Plzni jsme přestoupili na vlak do Domažlic a jeli jsme kolem rozbombardovaných Škodových závodů. Nic tak hrozného jsem dosud neviděl. Ten vlak jel kolem těch trosek snad čtvrthodiny – čtvrt hodiny pokroucených travers, plechů a zbořených továrních hal.  Tenkrát jsem jako malý kluk nepochopil, proč nám takový nádherný, prosperující závod američtí letci rozbombardovali pár dnů před koncem války.

Hranice již byla zrušená, takže na nás už nikdo neřval „čechiše švajne“ nebo „čechiše hunde“. Babička plakala a objímala nás, byla ráda, že jsme všichni zdraví.  Strejda Franta, který se vrátil z koncentráku, byl pohublý, košile na něm plandala jako na kostlivci, ale smál se a vyprávěl mi, jakou měli komunisté v Buchenwaldu organizaci a jak přežil i pochod smrti.

Chodsko osvobozovali američtí vojáci, čtyři vojáci seděli v džípu a čtyři běželi kolem auta. Když se unavili, tak se s těmi co seděli, vyměnili. Měli hezké, čisté uniformy, ne jako rudoarmějci, kteří měli propocené rubášky a usmolené kalhoty.

Nešlo nám do hlavy, že američtí vojáci vůbec neuměli hrát fotbal a pobíhali po hřišti a házeli po sobě takovými koženými míčky a nevím proč u toho křičeli a smáli se, jako by je ta hra bavila.

Strejda vyprávěl, že jak šli ten pochod smrti, tak nad nimi létala americká letadla, už od nich utekli všichni němečtí vojáci, zůstali jen ti nejmladší „Hitler jugen „ kteří, když některý vězeň upadl, tak ho zastřelili. Teprve pátý den přišli Američani, odvšivili je a začali je postupně vykrmovat. Těch pár, kteří vydrželi pět dnů jít a nejíst.

A stejně byla největší hrdinka moje babička, která celé tři roky, co byl její syn v Buchenwaldu, živila tři jeho děti.

Od té doby jsem obdivoval strejdu, který byl komunista a přežil koncentrák

Jeden můj strejda hrál fotbalovou ligu a druhý byl v Buchenwaldu. S tím, co hrál za Slavii, jsem se chlubil. Vytahoval jsem se jako protektorátní tričko, ale o tom strejdovi, co ho fašisti zavřeli do koncentračního tábora, jsem mlčel jako hrob. Asi víte proč – všichni členové naší rodiny se báli, že se najednou za našimi dveřmi objeví chlapi v kožených kabátech – gestapáci – a pošlou nás za ním.

Určitě si myslíte, že jsem o strejdovi řekl alespoň svému nejlepšímu kamarádovi. No, jednou jsem to Jardovi chtěl říct. Seděli jsme spolu na dřevěné kládě, kopali nohama, dívali se na řeku a já už jsem to měl na jazyku, když se najednou objevil na druhé straně řeky vojenský vlak s namalovanými hákovými kříži. Zmlkl jsem a pozoroval naložená protiletadlová děla, tanky a německé vojáky, kteří vyřvávali písničku o Lili Marlen.

Jestli si myslíte, že držet o takové události tři roky jazyk za zuby je pro kluka nějaká lehká věc, tak nevíte, o čem mluvíte. Ani já jsem nevěděl všechno a jen z útržků rozhovorů dospělých jsem se dovídal o tom, jak strejdu přišli zavřít, že ho zavřeli proto, že roznášel ženám komunistů, kteří byli v koncentračních táborech peníze, aby měly s dětmi co jíst.

Strejda Franta dělal ve Škodovce a byl komunista, ale to jsem se dozvěděl až po válce, když šťastně přežil pochod smrti a vrátil se domů. Po jeho vyprávěních jsem se pomalu stával také komunistou. Zapamatoval jsem si všechno o tom, jak komunisté drželi při sobě, jak podpírali druh druha, jak se odlišovali od národních socialistů, jejichž představitelé chodili po koncentráku jako po tenisovém kurtu, stravovali se ve zvláštní jídelně a měli ještě jiná privilegia.

Chtěl jsem být jako strejda Franta a moc jsem chtěl být dospělý, abych se mohl osvědčit při plnění chlapských úkolů – jít s puškou v ruce po lese a vyhánět ukryté fašistické vojáky, jít bojovat proti Benderovcům, střežit zajaté německé vojáky…

Od konce války uplynulo 66 let, ale já do konce svého života budu nosit v srdci tu rudou barvu krve, těch komunistů, kteří tenkrát nedošli.

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

16 reakcí na CHODSKO JE OPĚT NAŠE – Jiří Knopp

  1. Petrpavel napsal:

    Dojemné, poučné … děkuji srdečně. Víc neumím a ani nemusím dodávat.
    P.S. Měl jsem podobného strejdu, v jiné době, v šedesátých-sedmdesátých létech minulého století. Z chudé rodiny voraře, ano blbíšové, komunistický funkcionář, ač povoláním lesák. Kdyby se neuštval prací pro svou rodinu, svého zaměstnavatele, svou obec, svou stranu na kraji a své spolupracovníky v ROH, a nezemřel po třetím infarktu ve své zhruba čtyřicítce, mohl dostudovat a být dnes nenáviděným a zavrženíhodným RSDr….

    • pepanov napsal:

      Já nevím proč je RSDR zavrženíhodný titul. Všimněte si, že po naší sametové maškarádě nebyl zrušen. Ono je asi několik párů současných a bývalých politických hvězd, který jej maj,í ale nechlubí se sním

      • Petrpavel napsal:

        Ironie … co jiného mi zbývá?

      • Strejda Olin napsal:

        Vystudovat např. VŠP nebyla zase až taková brnkačka, jak si dnes mnozí myslí. Rozhodně tamní studenti neměli 4 roky takovou „Havaj“ jako na řadě jiných VŠ. Zadarmo se ty tituly nedávaly. Nevím, nevím jak by se dnešním studentům líbil 4 letý režim třeba na VPA.

    • Cech napsal:

      Nevím opravdu nenalézám způsob, jak se dá proti Kaskádovitě členěným manipulačním šablonám působit.

  2. ji5 napsal:

    Tyhle drobné texty Jiřího Knoppa budou jednou vyhledávat historici, kteří se budou snažit najít zrníčka pravdy v troskách na něž drtí českou historii kazisvěti z ÚSTR. Tedy pokud k tomu najdou odvahu.

    Prznitelé české historie, které lze najít v ČT, nedávno vzpomínali na nálet na Prahu. Prý to byl omyl. Svaz bombardérů prý směřoval na Drážďany a zabloudil nad Prahu. Chybička v navigaci se prý vloudila. To je samozřejmě účelová manipulace, která umožňuje vyhnout se otázce, proč byla jako cíl vybrána Praha. Pokud piloti nevěděli, kde jsou, jak se dostali zpátky na svoje základny?

    • Strejda Olin napsal:

      Několikrát neopomněli zdůraznit, že nálet na Drážďany si kvůli situaci na frontě u spojenců „objednal“ Sovětský svaz. Manipulátoři, snažící se do „toho namočit“ alespoň trochu „Rusáky“, abychom si někde v podvědomí vždy s pojmem „bombardování Prahy“ spojili SSSR, resp. Stalina a komunisty. Mýlím se?

  3. Jiří Knopp napsal:

    No, to bombardování Prahy jsem vidělve svých deseti letech z Braníka.Viděl jsem každou bombičku jak se sypaly z těch letounů a tak rozhodně nebylo na vině,že si spletli Drážďany s Prahou nějaké špatné meteorologické podmínky.Proboha, takový nálet přece musí být zabezpečen po všech stránkách letovodsky.Nic nemůže omluvit,že si nějaký pilot splete dvě města,která jsou od sebe tak daleko. Psal jsem o tom v povídce Klavíristka a jen si nedokžu představit,že by místo Emauz dostal zásah Karlův most a Pražský hrad s chrámem sv.Víta.

  4. Jan napsal:

    Praha nebyla vybrána, byly „vybrány“ Drážďany, ale Drážďany s vrchu vypadají dost podobně, jako Praha, také gotické město, vysoké věže a obloukovitý zákrut řeky, nakonec je to ta samá řeka, vlastně se vlévá Labe do Vltavy,i když se z pohodlnosti tvrdí opak, ale to je podobné, jako proč ji tedy nepojmenovali „správně“ A k čemu, lidi si na to zvykli. Ostatně Vltava i Labe je zcela stejné slovo, různě přechýlené, takže proto nebyl důvod ji přejmenovávat, nemělo smyl přejmenovávat „Řeku“ na „Řeku“, tohle věděli lidi dávno, ale vědomosti se pak vytratily. A podobné to je s těm i Dráždanami, prostě chlapi v letadle, vystresovaní, jestli se vrátí i dnes a každý, kdo letí s bombama, tak je nemotornější a chce je co nejdříve vysypat, aby mohl rychle odtamtud vypadnout, co j na tom nepochopitelného, takže viděli vysoké gotické věže nad obloukovitým zákrutem řeky, která nakonec spojuje obě města ,tak v čem je problém, tak to shodili a mazali pryč, aby je nedostal F L A K.
    Tak dnes asi zas tak podobné nejsou, dodnes se z povrchu zlikvidované čtvrti v Drážďanech nepodařilo obnovit, jen pár kostelů.
    Prostě chlapi v letadlech to chtěli mít z krku a přežít. Kdyby přemýšleli a rozjímali, došlo by jim mezitím palio a spadli by i tak, aniž by byli sestřeleni, nemusili by se vrátit. Takže zafungoval pud sebezáchovy. Nějakých 125 km byla i pro tehdejší letadla chvíle, tak jim to zas tak nepřišlo, byli rádi, že se vrátili živí a to bylo jediné, co je zajímalo. zkuste si představit na jejich místech sebe.

    • cobolik pacholik napsal:

      to znamena,ze air force a raf boys,boli obycajane sracky a nie to,co sa o nich hovori,bo je velka pravdepodobnost nie velka,ale betonova,ze kazdy v tej zasranej vojne mal strach,smrtelny strach,bo,ze sliapne do hovna to je tiez strach,ale s presvinskym rozdielom,hoci vacsinou boys,hazdali bomby na volke holotu,bo fabriky mali dobru protivzdusnu obranu,ich bojove misie to sa islo pomaly na istu smrt,hlavne dobre branene fabriky,ci objekty,hoci sa previedli velmi odvazne lety,ktore znacili uspech,ale aj velke straty,jak na ploesti v rumunsku,je jasne,ze dnesne dristanie je na vahe smradu,bo nikto z nas nezazil na vlastnej kozi flaky okolo seba,preto myslim,terajzie dristanie o tom holoty vcetne mna a riesenie co bolo a nebolo spravne,robenie zaverov,dnes sa malo pise,ked sa minalo ciele,bo sa povedalo,ze zle pocasie ci navigacia,ale do svajciarska to preletelo stovky tych boys bezpecne cez alpy a bez problemu pristavali,aby to mali za sebou,bo swiss ich vydal aj s lietadlamy po vojne o com boys vedeli a mnoho ich tak ucinilo,hned pri prvom lete,dalej,ked sa ty piloti dostali do zajatia,myslim air force a raf,to oproti ruskej holote mali hawai,bo tu rusku holotu sa bralo a zachadzalo s nimi jak s ostatnym parchantom,toto sa barz neukazuje,ake mali podmienky POW zo zapadu a jake mala ruska holota,keby s boys bolo narabane tak,jak ivanom,to by sa ich vela nehlasilo,bo je pravda jak boys,tak ivan mali strach,ale s kazdym z nich bolo zachadzane inaksie da sa povedat na rozdiel dna a noci.
      PS: nic som nemal pisat a drzat tu drotarsku klapacku,bo hovno som z tej doby zazil a pisem tu zavery,jak hartovany boys,ci ivan,co prezil,bo kopa,co plnila rozkaz na maximum,bola prva mrtva,toto nie z mojej hlavy,toto mam od tych,co sledovali tych z bezpecnej vzdialenosti.

    • esko napsal:

      ano, tak to s největší pravděpodobností bylo; ostatně Protektorát byl ostůvek v Říši.
      Spornější jsou další, už plánované nálety na Škodovku a ČKD

    • Renard napsal:

      Proboha, co to je za žvást? To myslíte, Jene, vážně, a jste přitom střízliv?

Komentáře nejsou povoleny.