Kadaňská renesance II.


Minule jsem poplakávala nad tím, že sgrafita na domě U Slunce skončila pod omítkou. Při opravě fasády na domě čp. 18 ve Švermově ulici se také našla psaníčková a figurální sgrafitová výzdoba a zbytek původních oken. A taky to mělo skončit pod omítkou. Majitelka domu se ale vzbouřila a prosadila si zrestaurování fasády do předpokládané původní podoby. A stálo to za to!

obr.1

Znak na průčelí domu – stylizovaný habsburský orel – připomíná, že r. 1534 údajně v tomto domě probíhala některá jednání mezi českým králem Ferdinandem I., saským kurfiřtem, papežským nunciem a dalšími světskými i církevními hodnostáři o míru mezi katolíky a luterány ve Svaté říši římské. Tzv. Kadaňský mír byl pak slavnostně uzavřen na zahradě františkánského kláštera v Kadani.

Obr.2

Nikde ale není jednoznačně doloženo, že jednání probíhala právě v tomto domě – nicméně znak zdobí průčelí už od 16. století. Původní znak byl ovšem v r. 1866 před vpádem pruské armády sejmut, aby nedráždil a až v r. 1903 byl pořízen znak nový. Ten byl odstraněn r. 1945 a umístěn nejprve v kadaňském muzeu, potom po nějakou dobu na hradě, na fasádu se vrátil až během rekonstrukce po r. 1990.

S domem U Slunce sousedící dům čp. 16 byl údajně také zdoben sgrafitem – ale to jsem se jen dočetla, nikde jsem skrytou sgrafitovou výzdobu tohoto domu neviděla. Ale průčelí a štít domu jednoznačně svědčí o renesančním stavebním slohu.

obr.3

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

O dalším krásném renesančním domě už byla řeč, když jsem psala o „Galerii Kisza“ – ano je to dům Herberta Kiszi. Dala jsem sem tehdy fotografii domovního štítu – a takhle dům vypadá celý. Fotka je vzata z google-map, takže to není žádný zázrak, je tam dost nehezky vidět sesazení fotek – ale aspoň pro představu.

obr.4

Dalším zajímavým domem je dům U Zlaté koruny. Bývala tam nevalná hospoda – ta se teď trošku zlepšil. Při pohledu z venku ale dům nevypadá nijak zajímavě. Je v jádře gotický, pravděpodobně vzniknul někdy na přelomu 13. a 14. století. Koncem 16.století je veden jako právovárečný dům. Jeho osudy byly podobné, jako osudy dalších kadaňských domů: požár, obnova, požár, obnova. Ale kupodivu všechny tyhle pohromy přežil malovaný znak – říšská orlice – v jedné z místností v I. patře. Malba pochází z let kolem r. 1550 a vynořila se po r. 1990, při přestavbě domu na penzion. Údajně i tato orlice má připomínat jednání o Kadaňském míru – v domě prý byl tehdy ubytován diplomat a rádce Ferdinanda I., Siegmund von Herberstein, kterého zde král navštěvoval.

obr.5

A ještě jeden dům vydal při přestavbě své tajemství – je to rohový dům ulice Švermovy a Čs. armády – kdo znal předlistopadovou Kadaň, ví, že v tom domě bývala samoobslužná prodejna drogerie. Po listopadu se dům začal přestavovat pro potřeby Komerční banky (bylo to trochu dobrodružné, protože se jim začal propadat do jedné ze zdejších podzemních chodeb) a při té přestavbě se v interiéru domu objevily části malovaného renesančního rostlinného ornamentu.

obr.6

Neviděla jsem to vlastníma očima, mám jen kopie tří fotografií z restaurátorské dokumentace. Malby prý byly zrestaurovány a dělají parádu – bohužel v prostorách nepřístupných pro návštěvníky.

obr.7

obr.8

I řada dalších zdejších domů ve svých útrobách skrývá poklady – ale fotky bohužel nemám a nemám ani možnost je získat. A tak končím s kadaňskou renesancí, protože zdejší františkánský klášter si zasluhuje samostatnou kapitolu.

K-sova

 

 

 

 

(A já přidám také dva obrázky http://bavor.blogspot.cz/2015/01/dva-postrehy-z-evropy.html)

Příspěvek byl publikován v rubrice Příběhy z archivu se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

18 reakcí na Kadaňská renesance II.

  1. Laco G. Mlynář napsal:

    Paráda, už se těším na františkány.

    To se mi líbí

  2. brtnikvbrlohu napsal:

    V souvislosti s tím podzemím – to se stalo osudné Jihlavě, řada dobu chátrala a některé se propadaly, tehdejší vedení města – v 70tých letech vše řešilo bouráním – „kretzl“ na náměstí – kde je dneska obluda Prioru a prostor Brožíkovy ulice. Navíc se při rekonstrukci vozovek a chodníků – už v 60tých letech zaslepovaly větrací otvory do podzemí – to pak vedlo k další nestabilitě, a nedokončená sanace podzemí v 80tých letech už toho moc nezachránila. Byla idea využít podzemí pro kolektory inženýrských sítí, pod náměstím a od Znojemského mostu byla stejně část přestavěná na protiletecký kryt – před rokem 45 – a pod Priorem v době jeho stavby. Dneska střed města, hlavně náměstí až na nějakou tu „fasádovou“ rekonstrukci chátrá a vylidňuje se – díky další příšernosti pod Znojemským mostem která likviduje obchudky v centru města.
    Docela Kadani závidím – a z pohledu zbouraných starých Teplic už mne bere jen smutek.

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      Brtníku, možná tě trošku potěší (nebo rozlítostní?) tenhle web: http://www.zanikleobce.cz/index.php?co=Teplice – kadaňském podzemí jsem tu už, myslím, kdysi něco psala – ale teď musím jít vařit, tak eventuálně doplním, či zopakuju, až se přežene krmení dravé zvěře… 😉

      To se mi líbí

      • K-k. napsal:

        a jihlavskej Prior je jedna z největších hrůz „péče o památky“ – asi na úrovni zdejšího „Zeleného stromu“ a paneláků kolem kláštera alžbětinek 😦

        To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      Brtníku, to by bylo na samostatné povídání – o podzemí v Plzni. Tady to, naštěstí, radnice pojala už za minulého režimu celkem velkoryse. Já byl u toho ještě jako rozhlasák, a…. jak říkám, na samostatné povídání.

      Paní Katy, až budu mít čas, něco na to téma stvořím a přes pana Bavora, bude-li souhlasit, Vám to pošlu. Třeba tomu se svojí znalostí věci (já jsem amatér) dáte nějaký širší rámec – jak to kde řešili/neřešili a s jakým úspěchem. Pokud se Vám bude chtít.
      Protože se mi jeví, že podzemí historických center je obecnější problém.
      P.S.: Čert nám byl ty naše pracovité a aktivní předky dlužen…. 🙂

      To se mi líbí

  3. Bavor V. napsal:

    Trochu OT dnes je tomu 120 let, kdy se narodil Laurens Hammond – tvůrce tzv.“hammondek“, varhan, které používali rockoví hudebníci zejména v šedesátých letech.

    To se mi líbí

  4. jaa napsal:

    koukajíc se na toho orla – moc do smíchu mi není,,,

    To se mi líbí

  5. Petrpavel napsal:

    Je to poslední vydaný článek, tak sem dávám své OT. Není to proto, že mám na památkáře a na ekology velmi podobný pohled 🙂 .
    Dopoledne jsem chvilku nakoukl do pořadu Nedejs se plus
    http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10782831463-nedej-se-plus/214562248410028-vyholene-brehy/
    Pořad je kritikou kácení keřů a stromů kolem želzničních tratích, na pozemcích ČD. Samozřejmě ČD čekají řízení a pokuty.
    Odpoledne ve zprávách se objevují imformace o dnešních poryvech větru a o zatím desítkách zastavených vlaků díky překážkám na trati – popadaným stromům.
    Dalšího komentáře netřeba.
    Proč já, domnívaje se, že levicový, zastávám tvrdě pravicové hledisko v tomto sporu. Co je komu, notabene tomu kdo s tím nemá nic společného, nemá žádnou zodpovdnost za provoz, nemá žádný zájem na provozu, nevlastní onen pozemek, do toho?

    To se mi líbí

  6. rybářka napsal:

    Renesance je úchvatná. Nejen v architektuře, ale i .v hudbě i ostatním výtvarném umění.
    Schwarzenberský palác s černými sgrafity patří k velmi krásným a velmi navštěvovaným, také Martinický palác, kde nástěnné fresky a původní sgrafita jsou předmětem obrovského zájmu turistů. A také důvodu, proč si Prahu zamilují. A říkají, že napořád.
    Kdysi jsem navštívila jeden z nejnádhernějších renesančních zámků, Chambord tuším, na Loiře. A sloh renesanční mne tam zcela očaroval. Myslím, že doživotně.
    Kadaň znám. Jenomže je člověk slepý, a krásu neumí hledat a vidí ji až teprve, když mu jí někdo ukáže. Kadaň je opravdu krásná. Stojí za návštěvu i návrat.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.