Barokní Kadaň I. – příběh z archivu


Proč barokní Kadaň? Město přeci už existovalo hezkých pár set let, když nastoupilo baroko!

Vysvětlení je prosté: Jako v každém středověkém městě docházelo i v Kadani k velkým požárům. A jak se takové velké požáry podepsaly na vzhledu Kadaně?

  • 1362 – po toto požáru již vzniká kamenné město, počátek stavby radnice, domy s loubím…
  • 1421 – husitské války město těžce poničily – po nich dochází k přestavbě hradeb, 1458 vzniká barbakán, je vybudován i presbytář městského kostela
  • 1498 – po něm dokončena stavba radnice
  • 1635 – a to je již období baroka: po tomto požáru došlo k přestavbě děkanského kostela a ke změně podoby celého města
  • 1746 a
  •  1750 – tyto požáry těžce poškodily východní stranu náměstí
  • 1786 – byla poškozena severní strana náměstí včetně minoritského kláštera; kostel sv. Michala, který byl jeho součástí, již nebyl obnovován
  • Poslední opravdu veliký požár byl r. 1811 – postihl celé historické jádro i předměstí a bylo 473 domů. Zničeny a již neobnoveny byly i některé městské brány a bašty…

 

Obvyklé bývá popisovat v prvé řadě významné městské stavby – já si ale dovolím začít od měšťanských domů. A úplně nejdřív představím muže, který má na barokní podobě města významné zásluhy:

 

Jana Kryštofa Kosche (1698 Zvoníčkov-1778 Kadaň)

 

Jan Kryštof Kosch byl jedním z nejvýznamnějších příslušníků stavitelského rodu Koschů. Rod pocházel ze Zvoníčkova a jeho příslušníci byli poddanými hrabat Thunů – majitelů kláštereckého panství. Ve stáří 30 let byl Jan Kryštof propuštěn z poddanství a přestěhoval se do Kadaně, kde byl 29.března 1728 přijat jako zednický mistr do kadaňského zednického cechu. Následujícího roku, 15.listopadu 1729 se v Kadani oženil a žil zde až do své smrti v dubnu roku 1778. Do úmrtní matriky bylo zaznamenáno, že zemřel „ornatissimus Dominus, civis Cadanensis et Architectus optimus“ („…měšťan kadaňský, nejctěnější pán a nejlepší architekt“). Jako pozůstalí po něm jsou v městských knihách uváděni manželka Anna a syn P.František Kosch, později farář v Okounově.

První doloženou stavbou, kde Jan Kryštof Kosch působil jako „principál“, byla dostavba předsíně kostela v Úhošťanech r.1726. Není bez zajímavosti, že při této stavbě byl nadřízeným svého otce Jana Kosche, příslušníka zednického cechu v Klášterci nad Ohří.

Dalšími staviteli z rodu Koschů byli Jan Kryštof (bratranec „kadaňského“ Kosche, 1703-1784, působil zejména v Klášterci n.O./ a Jan Václav /1718-1798, působící v Děčíně, kde také zahynul při pádu z lešení na zámecké věži/.

 obr.1

Janu Kryštofu Koschovi patřil  ten nenápadný, malý šedavý domek vlevo – v něm prožil padesát let života. Odtud také vyšel dne 29.dubna 1778 jeho pohřební průvod.

 A už je nejvyšší čas ukázat dílo Jana Kryštofa Kosche:

Kosch

Kadaň – náměstí čp.78, stav asi 2010

 

Průčelí z r.1746 podle návrhu Jana Kryštofa Kosche. (Původně gotický dům byl po požáru r. 1746 radikálně přestavěn v barokním slohu.)

 

obr.3

Kadaň, náměstí čp. 79 – stav asi 2010

 

Počátky tohoto domu sahají pravděpodobně až do 13. století, k jeho úpravám docházelo postupně v období vrcholné gotiky a v renesanci. Současnou podobu získal po rozsáhlé barokní přestavbě po r. 1746. Průčelí zdobí dvě pískovcové výklenkové plastiky, zobrazující svatou Barboru a svatého Floriána. Proč padla volba zrovna na tyto dva světce, to nevím – možná proto, že oba byli považováni za ochránce proti ohni. Trojlistý světlík nad vchodem byl jedním z typických znaků Koschových staveb.

èp-6 - Kosch

Kadaň, Švermova ul. čp.6 – stav asi 2010

 

I na tomto domě zůstalo zachováno průčelí, navržené J.K.Koschem. V roce 1958 byl dům „modernizován“ a do průčelí byla necitlivě zabudována výloha a dveře obchodu. (Obdobný zásah je vidět i na domě čp.79).

 

obr.5

 

Kadaň, náměstí, čp.67 –stav asi 2010

 

O gotickém původu domu svědčí dochované sklepy a dispozice přízemí, převažující podoba domu je však barokní. Pozdně barokní jsou i dva dochované portály na průčelí a tvar nadokenních říms. Po roce 2010 byl dům citlivě upraven po potřeby České spořitelny.

obr.6

Kadaň, náměstí, čp.86-stav z r. 2006

 

Původně gotický dům, stojící pravděpodobně na ploše dvou samostatných parcel. Do současnosti se dochovala jeho barokní podoba. Dům byl ve 2. polovině 20.století těžce poškozen požárem, co nezničil oheň zničila voda při hašení. S opravami nikdo nespěchal. Když jsem v r. 1984 do Kadaně přišla, vypadal ten dům přibližně takto

obr.6a

a vypadal tak ještě dalších skoro deset let. (Lepší fotku jsem nesehnala – takhle je stažená z netu, původně byla maličká, je zvětšená zhruba na dvojnásobek, což se bohužel podepsalo na její kvalitě. Ale pro představu to stačí.) V obdobném stavu byly i další dva sousedící domy – z jednoho zbývala jen kulisa: průčelní stěna s dírami místo oken. Strašný pohled. Jednou jsem šla kolem a nějací němečtí němečtí turisté si tu trosku fotili. Nedovedete si představit, jak jsem se styděla! Koncem 80. let byl zpracován projekt na opravu těchto domů a předpokládalo se jejich využití jako hotelu. Pak přišla revoluce, myšlenka hotelu padla a domy si pro svoje potřeby opravil, či spíš zrekonstruoval Finanční úřad.  Ve štítě domu je socha Nejsvětější Trojice od K. Waitzmanna.

 

obr.7

Kadaň, Sládkova ul. čp.100 –stav asi 2010

 

Gotické několikaúrovňové sklepy pod tímto domem svědčí o starším původu domu, jeho současná podoba s vysokým štítem je však barokní.

obr.8

Barokních měšťanských domů je v Kadani ještě celá řada, ale další vyprávění bude o „velké“ architektuře: kostelech a klášterech. Jako úvodní stavbu tomuto tématu si dovolím dát pohled na boční křídlo radnice, vzniklé při barokní přestavbě budovy, realizované v polovině 18.století pod vedením Jana Kryštofa Kosche.

K-sova

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Příběhy z archivu se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

30 reakcí na Barokní Kadaň I. – příběh z archivu

  1. cobolik pacholik napsal:

    paradna ta kadan a stara jak svet posledna fotka a v zadu taka veza podobna jak v sabinove,kacko asi musi vediet po latinsky bo zaujimalo by ma,ci v tych archivoch sa pise len latinsky,nemecky a odkedy cesky,bo ja videl na fare v jednom burakove zaznamy a boli pisane asi zaciatkom 19 veku po sarisky bo na tej fare 3 burakova a holota tam zaznamenavana.

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      To je Mikulovická brána (nebo taky Svatá brána) – za ní začíná křížová cesta, která vede k františkánskému klášteru. Je to jediná z městských bran, která se zachovala.
      Jazyky se tu používaly všechny tři – úplně nejstarší písemnosti jsou v latině, čeština se používala taky, ale ne moc a od 17.století jednoznačně převažuje němčina. A v 19. a 20. století tu byl silný německý nacionalismus….

      To se mi líbí

      • Strejda Olin napsal:

        Někdy od 13. století jsme byli německou „kolonií“. Až se divím, že jsme jako národ vůbec přežili. Hraniční hory a území hluboko do vnitrozemí (obecně Sudety) bylo prakticky německé, silný německý vliv byl v Praze, Brně a ve městech vůbec a jen venkov zůstával český. Po vzniku republiky tvořili Němci 1/3 veškerého obyvatelstva (asi 3,5 mil.). I průmysl byl převážně v německých rukou (spolu s Židy). Myslím, že i většina šlechty byli Němci. Sám jsem se narodil a 30 let žil ve Varnsdorfu (tam dnes bydlí náš Tata). Potom jsem odešel do Středních Čech. Dva světy, dva diametrálně odlišné regiony. Kdo nezažil, nepochopí.

        To se mi líbí

        • K-k. napsal:

          No, není to úplně tak – ale souhlasím s vámi, co se týče situace v 19. a v první polovině 20.století.

          To se mi líbí

          • Strejda Olin napsal:

            http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/destruktivni-aspekty-nemeckych-vlivu-na-cesky-narod-v-19-stoleti.html

            „Pomineme vývoj ve středověku, kdy se objevovaly podobné tendence…“
            Tedy, jak jsem tomu já porozumněl, autorka hovoří o negativních a destruktivních přístupech Němců k českému národu v 18. a 19. století a uvádí, že podobné tendence tu byly již ve středověku(!). Samozřejmě, že to nebyl vždy jen negativní a destruktivní vliv, ale také pozitivní a konstruktivní. Ale že ten německý vliv na celou českou minulost i současnost je výrazný a že v něm převažuje akcent nadřazenosti a povýšenectví, na tom trvám.
            (slovo „kolonií“ jsem do uvozovek nedal náhodou)

            To se mi líbí

        • Hudec napsal:

          To není tak úplně pravda. Česká šlechta byla až někam do konce 15.století těžce nacionalisticky česká. Němečtí obyvatelé měst během husitských válek dost prchli. Skutečně „poněmčování“ přišlo až s Habsburky, tedy někdy po roce 1526 (s tím souvisela tvrdá degradace českých měst po porážce protihabsburských povstání v polovině 16.století). Po stavovském povstání 1618 a třicetileté válce byl ten trend asi nejtvrdší.

          Hezká je historka, historicky doložená, kterak při volbě krále, resp. uznání Zikmunda na českém zemském sněmu (nechce se mi hledat, někdy kolem Lipan) za krále, zvolal při hádce některý ze šlechticů posměšně: „Tak si zase zvolte nějakého sedláka ze Stadic!“ Česká přemyslovská tradice byla tak ctěná, že ho ostatní na místě propíchli. Ono těch našich českých předků bylo taky dost! Holubičí povahy…. houbeles 🙂

          To se mi líbí

          • K-k. napsal:

            Ze 16.století tu máme soudní knihu, která obsahuje opisy rozhodnutí !odvolacího soudu“, což pro Kadaň bylo Staré Město Pražské. Rozhodnutí byla psána česky a česky také opsána do soudní knihy – evidentně to zdejším nedělalo potíže. A je tam zajímavý jeden spor: žalovaný požadoval, aby byl soud proti němu na kadaňské radnici veden v českém jazyce, protože Kadaň je součást českého království. Odvolací soud rozhodnul, že v jakém jazyce bylo první podání, v takovém má být veden celý spor – lze tedy předpokládat, že tu byla značná část lidí, včetně radničních úředníků, dvojjazyčná.
            A „německá kolonie“ je terním, který rozhodně do středověku nepatří. Pohraniční oblasti byly tehdy téměř neosídlené a nevyužité – český král tedy (hlavně šlo o 13.století) pozval „kolonizátory“, z blízkého Německa, aby tyhle oblasti osídlili a zkultivovali. Za kolonii bych to považovala, pokud by o tomhle území přestal rozhodovat český panovník….
            Ono se to motá – ale středověké pojetí národa bylo hodně odlišné od 19.století, kdy se formovaly národy a hlavně nacionalismus k dnešním smyslu slova.

            To se mi líbí

  2. Hudec napsal:

    Tak nevím, zda vám mám to početné kadaňské baroko závidět, nebo ne.

    V našem městysi je barokní stavba naprostou výjimkou. Jeden barokní palác s renesanční dispozicí stojí v Pražské ulici u černé/vodárenské věže, malinké stavení v Perlovce slouží jako vstup do historického podzemí (to byste si užila!) a pak (jen tak z hlavy) vím už jen o barokním paláci na rohu ulic Sedláčkova/Prešovská – v tom sídlí památkáři. Vlastně – z okna ještě koukám na barokní Diezenhoferův chrám svaté Anny u nás v ulici B. Smetany na rohu s Bezručovou.
    Gotiku už tu, kromě tzv. Gerlachovského domu v Dřevěné ulici, františkánského kostela a hlavně nádherného chrámu svatého Bartoloměje uprostřed náměstí Republiky, najdeme jen v základech a sklepeních.

    To je dáno tím, že plzeňští měšťané na rozhraní 19. a 20. století nebývale zbohatli. Zbohatli Prazdrojem, zbohatli Škodovkou, zbohatli méně známými Bellaniho strojírnami a desítkami dalších úspěšných firem. Zbohatlý člověk chce bydlet pohodlněji, než jeho předkové, to dá rozum. A protože něco jako památková ochrana fungovalo tehdy leda na bázi dobrovolnosti (Kroužek přátel starožitností v Plzni) a bylo limitováno vzdělaností majitelů nemovitostí, byla historická zástavba ve městě prakticky vyhubena někdy přibližně mezi lety 1890 – 1910. Tím nechci tvrdit, že stavební boom byl zcela bez regulace. Už od roku 1874 působil v Plzni Městský stavební úřad, ale ten se zabýval především přímo městskými stavbami. Ovšem bouralo se celkem vesele. Jen tak namátkou – v roce 1906 byl zbourán gotický Bezděkovský dům na náměstí republiky, renesanční dům U Salzmannů (to byla ta úplně původní slavná pivnice) v Pražské ulici v roce 1908. Barokní křídlo dominikánského kláštera v roce 1902. Novým stavbám ustoupil i barokní Guldenerův dům, renesanční U Zlaté lodi, empírové divadlo. Celkem se jednalo o několik desítek staveb v dnešním historickém centru, ohraničeném sady na místě bývalých hradeb a příkopů.

    V roce 1890 měla Plzeň 50 221 obyvatel, v roce 1910 už jich bylo 78 296 (z toho 68 967 Čechů, zbytek tvořili hlavně Němci a Židé, hlásící se ovšem většinou k Němcům). To je také určitý indikátor rozvoje města.

    Ostatně i já žiji v secesním domě, postaveném na parcele bývalého domu barokního, o němž se zprávy celkem nedochovaly. Ten nový byl postaven v letech 1897 – 1898 stavitelem Františkem Kotkem podle návrhu architekta Františka Krásného. Jeho majiteli byli dědicové právovárečníka (odtud ty prachy 🙂 ) Karla Utlera. Zábradlí balkonu do ulice v prvním patře (patří k mému bytu) zdobí dodnes monogram JU – Josefina Utlerová, což byla reprezentantka těch dědiců, a současný správce domu a jeden z restituentů se jmenuje Karel Utler. Podobných krásných domů je v Plzni přehršel.

    Baroko tu ovšem skoro nemáme, z čehož je zřejmé, že každá mince skutečně má dvě strany.

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      abych pravdu řekla, víc se mi líbí gotika a renesance – ale co nadělám, když to požáry takhle zařídily. Kadani se moderní doba (tj. průmyslová revoluce a věci související) tak trošku vyhnula, hlavním zdrojem obživy tu zůstalo rukavičkářství a to nebylo zrovna na zbohatnutí. Ale to, co popisujete, je vidět dobře na příkladu Mostu: takováhle nádherná renesanční radnice tam byla http://www.mesto-most.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.ashx?id_org=9959&id_obrazky=29339&datum=24%2E6%2E2013+8%3A17%3A28 ale ve druhé polovině 19.století Mostu začalo vládnout uhlí, vybudovala se železnice – a hradby, městské brány, radnice a spousta dalšího šly „do pryč“… Místo radnice pak byla budova soudu – no jo, kde je starý Most? Uhlí už je tam vytěžené a z té jámy bude jezero a rekreační oblast … Neuvěřitelné! Ale už to je v docela pokročilém stádiu: http://im.foto.mapy.cz//pub/big/000/03d/00003d4e3_0db6a6

      To se mi líbí

    • moskyt napsal:

      A co ta barokně rozmáchlá věznice na Borech? 🙂

      To se mi líbí

      • Hudec napsal:

        Tam mám nedostatky, ale zjistím.

        To se mi líbí

        • moskyt napsal:

          Návštěvou nebo pobytem? 😉

          To se mi líbí

          • Hudec napsal:

            Ech, vy provokatére…. Poslední historkou o Borské věznici je aktivita našeho nastávajícího senátora Lumíra „Lema“ Aschenbrennera (to je ten v šátku s umrlci a s copánkem za rozmáhající se pleší, ale jinak slušný člověk, ač trochu magor, jak jsem tu už psal). Své „magorství“ potvrdil tím, že těsně před volbami upevnil na věznici pamětní tabulku s informací, že tam tehdy a tehdy byl vězněn Václav Havel. Tím porušil předpisy a cedule musela být odstraněna. Tak teď, už z titulu funkce senátora, vstupuje do jednání se správou vězení, jak by to šlo zařídit.
            Pokud to půjde, tak já nechám vyrobit podobnou o Husákovi a budu ji tam chtít taky.
            🙂

            To se mi líbí

  3. Slim napsal:

    Děláte svému městu báječnou reklamu. Já jsem jím projížděl poprvé jednoho jarního rána roku 1976 a říkal jsem si: to je ale díra!
    Je vidět, že pan kardinál měl pravdu. Nesuďte nerozvážně.

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      Však to taky díra byla! A neudržovaná! Začala se dávat dohromady až koncem 80.let, zásluhou tehdejší předsedkyně MěstNV ing. Tejrovské. Když přišla revoluce, už byla řada věcí tak rozjetá, že se v nich prostě poračovalo: přesavba zříceniny na hotel se změnila na přestavbu pro finanční úřad – ale dům byl zachráněn. Mimochodem, je v něm doložená lékárna někdy od 15.století – na náměstí byly dvě lékárny, přežila ta druhá. Když dům vyhořel, byla v něm Mototechna…

      To se mi líbí

  4. taras2 napsal:

    Když on svět chce být klamán… Dřív se tyhle parády dělaly na místě, z lešení. Dneska si objednáš profily všech fasádních prvků ve štukatérské firmě, včetně tzv. bosáže, podokenních i nadokenních římsiček, oni to přivezou na stavbu hotový a jenom se to nalepí. Já ještě zažil zedníky, který to uměli klasicky, byli schopný táhnout profilovanou římsu přímo na fasádě. Protože jsem ale odchovanec socialistického stavebnictví, dávám přednost panelům a tyhle serepetičky považuju za nemužnou změkčilost.

    To se mi líbí

    • K-k. napsal:

      Prostě Jan Kryštof Kosch by z tebe nebyl… 😀

      To se mi líbí

      • taras2 napsal:

        Nanejvejš Koch. Ale Kosch by zase vyhořel, kdyby měl namontovat bytový umakartový jádro.

        To se mi líbí

        • K-k. napsal:

          To jo – a asy by vyhořel celej barák, nejen Kosch!
          Ale na druhou stranu, mít v matrice zapsáno „ornatissimus Dominus, civis Cadanensis et Architectus optimus“ – to taky má něco do sebe! 😉 I když ty bys nebyl Cadanensis…

          To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.