Již jen dva měsíce zbývají na výměnu řidičských průkazů za nové zcela evropské. A ještě mnoho řidičů o tuto výměnu ani nepožádalo. Jen kvůli nim budou v čase adventním a vánočním zvláštní prodloužené směny na příslušných úřadech. A jen kvůli nim se bude spousta řidičů rozčilovat nad neschopností úředníků. Protože svou vlastní neschopnost a předvídavost nehodlají uznat.
Rok co rok se koncem března organizují zvláštní úřední hodiny na Finančních úřadech po celé republice. A rok co rok se zde tvoří fronty opozdilců. Prý neměli dříve čas. A tak v době, kdy postávají celé hodiny v zástupech před přepážkou jim nevadí, že ztrácejí času mnohem více. Ale dříve čas neměli.
Rok co rok se koncem června tvoří fronty před dveřmi, za kterými se vydávají cestovní pasy. A nervózní maminky spolu se stejně nervózními úřednicemi rovnají před fotoaparát nervózní děťátko. Mimčo, které je unavené už z dlouhého čekání a nehodlá se nechat urovnat tak, jak vyžaduje pasový předpis. Ne, že by ona maminka nevěděla včas, že v létě pojede na rekreaci, ale nemá čas.
Jsme prostě národ frontový a veškerá úřední opatření této naší vlastnosti napomáhají. Vždyť proč by měly matky a manželky, které také mají doma svou vlastní rodinu, trpět jen proto, že my ostatní nemáme čas? Nepamatuji si jistě, ale mám ten dojem, že poprvé byly prodloužené a mimořádné pracovní směny zavedeny za vlády jistého Klause. V době, kdy bylo nutno rozdat kuponové privatizační knížky. Tehdy, když lidé skočili na kecy jistého Koženého, nastal náhle shon. Já jsem se díval z povzdálí, protože jsem ty kupony doma už měl. Nečekal jsem na Koženého. I tem řidičák už mám vyměněný. V létě. A na Finančák chodím kolem půlky března. Protože už nenastane nic, co by mohlo můj loňský výsledek změnit. Tak na co čekat.
Ale většina z nás chodí až na poslední chvíli. A důvody, které uvádí, jsou důvody zástupnými. Je to jen spoléhání se na to, že ten úřad bude mít opět prodloužené a mimořádné směny. Jen by mne zajímalo, kolik mezi těmi, kdo někam chodí na „Last minute“ sami pracují na podobně postiženém pracovišti.
Nejsem příznivcem přesčasů, nejsem příznivcem mimořádných směn. Tedy pokud nenastanou mimořádné události. Výměna řidičáku, daňové přiznání či pas pro mimino těmi mimořádkami nejsou. Ani náhodou.
A protože se dnes pohybujeme na úřadech, sáhl jsem opět do perlového archivu paní Katy
Poznámky pana Bavora 
Z dnešního tisku:
Obama na konferenci o jaderné bezpečnosti:“prostudoval jsem volební výsledky v Česku a #Volím_hlavici
To se mi líbíTo se mi líbí
Věčná otázka: Je tu úřad po lidi, nebo lidi pro úřad? A pak – všiml jste si, že na tom novém řidičáku, který nám stát nutí příkazem pod sankcemi, údajně kvůli EU, není jediné slovo v jiném než českém jazyce?
To se mi líbíTo se mi líbí
Úřad je pro lidi a také by je měl vychovávat k tomu, aby se dokázali starat včas. Ten úřad tu není proto, aby jeho zaměstnanci padali na hubu kvůli lemplům. Ten je tu od toho, aby vyřizoval včas naše záležitosti. Ty přesčasy se většinou týkají matek malých dětí. A k tomu ŘP. Tam nemusí být jediné slovo v jiném jazyce, protože veškeré zapsané údaje jsou na číslovaných řádcích, takže český, portugalský i třeba finský policajt je čte tak, jak je psáno. Jednotně.
To se mi líbíTo se mi líbí
Úřad by především neměl vymýšlet zbytečnosti… Veselý smajlík.
(A čerstvá zkušenost s tímto řidičákem při půjčování auta: „A opravdu je tohle řidičák?“ obracela ho v ruce sympatická slečna při vyplňování formalit. „No, dobře,“ dodala, „já vám věřím, to je váš problém.“ Pravda, bylo to v New Yorku a slečnu víc zajímala platební karta…) Jinak taky nenechávám úřední věci na poslední chvíli, takže bych vlastně měl s vámi souhlasit. Leč nedělám to kvůli úřadu a matkám malých dětí, ale sobecky kvůli sobě. A vřele to doporučuju i ostatním.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nepochybně znáte americký řidičák, stejně jako ho dobře zná (a vyzná se v něm) kdejaká slečna v (samozřejmě soukromé) půjčovně aut.
„Jsme malí, slabí,,,,,,“.
A nesvéprávní.
Apropós, nezkusil jste se jí zeptat, zda ví, co to je „Česká republika“, kde leží a co o ní ví a o jejích významných osobnostech?
To se mi líbíTo se mi líbí
Proč tak vztekle, Lexi? Jen jsem popsal, co jsem zažil. A můžu přidat jinou historku z téhož kontinentu. Dospělý syn v jedné venkovské samoobsluze kupoval pití a mimo jiné i plechovku piva (pro mě, neřídil jsem, on pivo nepije), při placení po něm chtěl majitel doložit věk, jestli třeba nemá řidičák, syn ho vytáhl, prodavač ho okoukl a: „Nemáš jiný doklad?“ Tak jsem si to pivo koupil sám extra…
Tou histrorkou nic nekritizuju, ani Ameriku, ani naše zřízení, ani ty, kteří špatně volili, prostě se to stalo.
Přívětivý stát by řekl svým občanům: Hele, se starým řidičákem můžete mít v Evropě problémy, nabízíme vám výměnu, je to na vás. Výměnou se nezkvalitní vaše řidičské schopnosti, leč zkvalitní se váš servis v cizině. Nepřívětivý stát rozkáže: Do konce roku a šlus! Kdo ne, dostane na zadek, a citelně. A tohle už kritika je.
Zkrátka, jak dole napsal řidič – je to kšeft.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo, amíci to s chlastem berou vážně. Když nakupujete v jejich „armě“ na vojenské základně, tak musíte mít jako přespolní na víno (a výše) extra povolení. Zároveň se na pytlíkách dočtete že slevy na zboží jsou součástí „benefitů“ vojáků (z povolání?).
Ale důstojníky tam neuvidíte, ti max. pijou slabé pivo v klubu. Ale pokud se chtějí ožrat, tak nejspíš nakupují bez slevy v civilu.
A extra liquor stores atd. Puritánská tradice a velmi „zvnitřněná“.
To se mi líbíTo se mi líbí
O čem to mluvíte, čéééče, co jako „vztekle“? (jinak – vy samozřejmě víte, že k vám žádné pozitivní city nechovám, na to se příliš dobře známe).
Vy jste tady prostě pohanil Česko (skrzevá řidičáku, který neznala nějaká káča v JúEs).
OK!, vám se nemusí ten řidičák líbit, ani to, že prostě v EU už to tak chodí, že máme nějaké jednotné směrnice – na co všechno, to už je jiná věc. Na řidičák ano.
Tak jsem se vás zeptal, co jako vy na tu káču, když pochopitelně neznala český (evropský) řidičák, jestli aspoň ví, co je Czech Republik, kde to je a kdo ji představuje Mě by to hned napadlo se jí zeptat – ne ve zlém, jen tak, pro zajímavost, aby řeč nestála.
No, a že v těch JúEs nechtěli v kvelbu tu kartičku placatičku uznat jako doklad totožnosti z hlediska data narození, i když tam je jasně vyvedeno a fotka tam je taky, taky se nedivím – jiný kraj, jiný mrav. U nás v Evropě (tím spíše v Česku) řidičský průkaz není dokladem totožnosti. Oni v JúEs zase zřejmě nemají občanské průkazy, jestli se nemýlím.
Kdyby váš syn byl býval měl mezinárodní řidičský průkaz (§ 104 odst. 1, § 111 zákona o silničním provozu č. 361/2000 Sb.), který slyne nejen češtinou, ale i řadou světových jazyků, jistě byste neměli problém s pivem ani jinak.
Takže tak, žádný vztek, jen tak.
Souhlasím s Bavorem.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ostatně se obávám, že v US stejně nelze na ten náš Evropský jezdit. Takže to nemůže být ani doklad totožnosti. Ale možná se mýlím. Je nová doba.
To se mi líbíTo se mi líbí
Lexi, omlouvám se, nevím, proč bychom se měli dobře znát, vůbec netuším, kdo jste. Asi jste měl napsat jen to, že vy dobře znáte mě. I když těžko říct, proč. A omlouvám se podruhé, špatně jsem formuloval své vstupy. Tak nějak jsem nepředpokládal, že by je četl někdo, kdo má problém s pochopením čteného textu. Nenapadlo mě, že bych popisem příhody s řidičákem hanil Česko, to jsem opravdu neměl v úmyslu ani omylem. Ale zřejmě jsem to špatně napsal, je mi to poučením, v používání mateřského jazyka se mám pořád ještě co učit.
(Mezinárodní řidičské průkazy jsme měli oba, oba v té době ležely v autě v přihrádce, vím, že jsem ve vašich očích hlupák, ale zas až takový, to ne. To mi nepřipadá fér.)
A vy, Bavore V., promiňte, že jsem to zavedl jinam. V tom, že jsou lidé lajdáci, jsme zajedno, v tom, že stát je v tomhle nepřívětivý, můžeme mít rozdílné názory. Nechodím sem tak často, takže nevím, jestli tu snesete diskutující s jinými úhly pohledu, nebo jen ty, kteří s vámi souhlasí. Je to váš prostor, respektuju ho.
To se mi líbíTo se mi líbí
Kutile. Vy jste napsal svůj názor, já svůj. Toť vše. A nic jste nezavedl jinam. Ono to také částečně souvisí. V tom, že ke každému je nutné se chovat tak, jak si zaslouží. Proto já jsem na straně těch úředníků v přesčasech, protože ten lempl jen v tu chvíli „občan“. Když mne úředník bude štvát v normální pracovní době, budu proti němu.
To se mi líbíTo se mi líbí
A ještě něco. Choďte častěji a pochopíte, že až na vyložené provokatéry tu snesu více, než by snesli mnozí ostatní diskutující. A na rozdíl od jiných vládců svých dominií, nikoho nepovažuji za hlupáka. I vy sám jste uznal, že jste špatně formuloval. I já to dělávám a nejsem sám.
To se mi líbíTo se mi líbí
„Lexi, omlouvám se, nevím, proč bychom se měli dobře znát, vůbec netuším, kdo jste. Asi jste měl napsat jen to, že vy dobře znáte mě.“.
Ne, pane, tak to samozřejmě není, že já bych znal vás, tedy člověka Jiljího Zárubu (Bavore, to není prozrazení identity, pan „Kutil“ tu identitu na svém portále – do 30.6.2012 to byl portál „Kutil,bloguje.cz“ – neskrývá, naopak). To opravdu ne. A vy přirozeně neznáte mě jako fyzickou osobu.
Ale jako „Kutil.bloguje.cz“ a „Lex“ jsme se dost často střetávali na Brejlích Honzy Krůty, kde jste byl věrným souputníkem typů wbgardena a dalších. Až do doby, kdy Honzovi nezbylo než vopruza „stromolezce“ vykázat, pokud chtěl Brejle zachránit. Vy jste odešel sám, pokud se nemýlím.
Díky, nechci, už jsem byl.
Ale třeba to nemáte vpořádku s pamětí. Já ano.
Tohle píšu trochu na vysvětlenou pro pana Bavora. Ne pro vás. Nevěřím, že si mě, Olina, tatu a další nepamatujete. Senilní nejste.
To se mi líbíTo se mi líbí
Poněkud mi splýváte. Lex, Alex, Tata11, Petrpavel, strejda Olin, jasně, stejné postoje, stejná dikce, jako přes kopírák, proto raději komentuju konkrétní názor napsaný v diskusi než nicka jako takového, tedy toho, kdo se za ním skrývá. A to se Tata na Brejlích.net snažil odlišit aspoň svéráznou formou jazyka, což bylo chytré, protože byl více zapamatovatelný. To jsem oceňoval. Ale i tak jsem napadal jeho názory, nikoliv jeho. A totéž ve vašem případě, rozporuju vždy jen momentálně sdělený názor nicka Lex, nic víc. Nepátrám, co jste napsal minule nebo jinde.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ještě dvacátého pátého března není na finančáku ani noha. Vrátný, někdo v podatelně a to je vše. Podání DP je otázkou minuty. S osobními doklady je to horší, z nějakého důvodu je u přepážek stále plno. Ale při včasné elektronické rezervaci pořadového čísla to není taková hrůza a výměna jediného dokladu je celkem sranda.
Lístek z archivu je velice, velice, opravdu velice smutný. Jeho vypovídací hodnota je obrovská.
To se mi líbíTo se mi líbí
Mě ten lístek z archivu připomněl vyprávění mého tchána, kterému jsem z počátku nechtěl věřit. Totiž, jak mu Národní výbor, protože nechtěl vstoupit do JZD, povolil porazit jen půlku prasete. Oni to mysleli tak, že tu druhou půlku odevzdá, ale v povolení byla formulace „povolujeme vám porazit půlku prasete“.
To se mi líbíTo se mi líbí
Od roku 1948 do 2012 bylo vydáno 11 verzí OP.
ČSR 1848 – 1960 (vzor 48, 53)
ČSSR 1960 – 1991 (vzor 60, 77, 85)
ČSFR 1991 – 1993 (vzor 91)
ČR 1993 – 2012 (vzor 93, 94, 2000, 2005, 2012)
1948 až 1991 – 6 verzí ve formě „knížky“
1993 až 2012 – 5 verzí ve formě karty
Ta situace s frontami (OP, ŘP, pasy) a prodlouženými úředními hodinami se opakuje a přiznám se, že to nechápu. Nechápu, proč si to lidé nechávají na poslední chvíli, přestože na to mají dostatek času (v řádu měsíců). Nechápu, proč si s tím úřady dělají vrásky. Občane, nemáš vyměněno? Veškeré problémy s neplatným dokladem si poneseš sám! Cochcárna není ani svoboda, ani demokracie. To je nekázeň a bordel!
To se mi líbíTo se mi líbí
Chybička se vloudila. Ne 1848, ale 1948 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Oline,
naprosto nejvíce mi vyhovovala ta knížečka, kterou jsem měl od roku 1973, tedy rok poté, co mi národní výbor přidělil moji milovanou, co o mě pečuje dosud.
V té občance bylo všechno, co člověk potřeboval pro „úřední“ život. Úplně všechno. Včetně vzdělání, včetně zaměstnavatelů od kdy do kdy, včetně data sňatku, včetně jmen, dat narození a rodných čísel dětí, jmen rodičů i rodného příjmení matky (pro rejstřík trestů nezbytné) atd. atd.
Jistě, tohle se MUSELO zrušit, protože z takového dokladu se ÚŘADY (úřední osoby) o tobě dověděly hned všecko. Také třeba recepční v hotelu. Státním.
Dnes je to složitější, dnes všechny tyto údaje pro potřeby různých podloudníků musí někdo těm podloudníkům prodávat. A že se jim to daří, ne, že ne. Třeba takový Drábek v rámci s.Karty to prodal rakouské České spořitelně ohledně víc jak jednoho milionů duší.
Jinak, já mám OP z roku 2008, to je vzor, který plně vyhovuje. Obsahuje totiž vše, co člověk potřebuje pro SOUČASNÉ úřady. Včetně jména a rodného čísla manželky, děcka už mám odrostlé a datum sňatku so sakra dobře pamatuji.
Že ale na těch „úřadech“ – teď nemyslím ty úřady dole, ale na ministerstvech a ve vládě mohou seděl opravdoví debilové, kteří prosadí, že občanský průkaz nebude obsahovat jediný opravdový identifikační údaj, tj. vlastní rodné, číslo, že tam nebude údaj o rodinném stavu (o jménu a rodném čísle manželky ani nemluvě) jakož i údaj o omezení způsobilosti k právním úkonům a údaj o zákazu pobytu, je-li uložen soudem, to je mimo jakoukoliv pochybnost.
Z toho ale fakt neobviňuji úředníky, ale politiky.
To se mi líbíTo se mi líbí
Lex. Smazal jsem. Jednalo se opět o toho multinicka a já ho prostě nemám rád. Až se přihlásí svým pravým přízviskem, budu ho nějak respektovat. Ale takhle ne
To se mi líbíTo se mi líbí
I tohle se povedlo.
Ale my dva víme, wo co go.
S tím smazáním toho „multi…“ samozřejmě souhlasím.
To se mi líbíTo se mi líbí
Bavore,
byl-li „vybělen“ komentář, ke kterému se vztahovala moje reakce, prosím o vybělení i té reakce. Mohla by být zavádějící.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já jsem vyměňoval řidičák minulý měsíc. V našem středně velkém městě (před rokem 1960 okresním) jsem byl jediný při podávání žádosti, termín na vydání informativně tři týdny, ve skutečnosti týden. Při převzetí jsem byl také jediný na přepážce. A pak ukazují fronty v Praze – ono se není čemu divit – milionové město má jediný úřad, který řidičáky vydává.
P.S. Na ten nový řidičák si musíte přinést vlastní fotku. Ono to ovšem má i své výhody – vypadám tam normálně, na rozdíl od občanky, na kterou mě fotografovala úřednice. Tam vypadám jako prototyp zločince.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tam vypadáme jako zločinci všichni, nové cestovní pasy dtto.
K tématu:
Bavore, já si někdy připadám jak v zemi úplných pitomců. Ne že by si někdy úřady nevymýšlely úplné pitomosti, ale na druhou stanu jsou to prkotiny, které člověk zvládne levou zadní.
Oni si tu svoji „svobodu“ mnozí vykládají jako možnost úplného bordelu. Nechápu, jak docela obyčejný OSVČ (jako vy nebo já), platící obvykle čtvrtletní DPH (tj. po silvestru tuším do 25.ledna nebo tak nějak), nemůže mít daňové přiznání hotové v úplném klidu do konce února (třeba, a to je hodně volný termín).
O řidičáku a podobných dokladech ani nemluvě, zejména s tou už celkem obvyklou možností rezervování času na vyřízení elektronickou cestou. U nás v městysi to funguje perfektně, čekací doba prakticky nula nula nic.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já to vyřizoval v létě ještě s takovou naivní představou, že mi starý OP jako vždy ustřihnou a tak jsem s ŘP čekal až po novém OP. Nikde jsem se nerezervoval, jen jsem volně přišel, vyřídil a volně odkráčel. Totéž při přebírání. Pohoda tabáček. Nechápu ty co „nemají čas“. Protože pak ho mají násobně tolik. 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Když to tu tak čtu…. může mít mužskej premenstruační syndrom? Skoro začínám věřit, že i jo. Že nic není nemožný……
:krutihlávek veleudivený:
To se mi líbíTo se mi líbí
To se dějou věci, na té naší politické peci! Člověk neví, jestli se má smát, nebo plakat. A tito „profíci“ by měli řídit stát! Co říkáte…
To se mi líbíTo se mi líbí
Oline,
možná, že neprozradím nic tajného, když napíšu, že o půlnoci Bavor asi zavěsí pár vět, co jsem napsal k té naši „politické peci“ a k těm „profíkům“. I když trochu v alegorii.
Bez alegorie jsem psal kromě tady i předevčerem, včera a dnes tam „jinde“, naposled dnes pod Alexem.
A myslím to vážně.
To se mi líbíTo se mi líbí
Lexi
už o půlnoci…
To se mi líbíTo se mi líbí
Jedna, snad pozitivní drobnost. Vykroužkovali jsme v Praze Dolejše na 1. místo.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jen nechápu ty, kteří vykroužkovali Marka Bendu do sněmovny. Moje hlava to prostě nebere 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Za to jsem ráda. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
K dnešnímu tématu bych chtěla poznamenat:
S lajdáctvím a nedodržováním dlouho dopředu stanovených termínů mám i já své zkušenosti.Opakují se každoročně na konci měsíce března. To když přijde synovec, vysype krabici plnou dokladů a žádá o pomoc při vyplnění přiznání. To by mě „trefil šlak“.
Avšak pozor! Věda má dnes pro tuto skutečnost termín PROKRASTINACE. Je prý to chorobné odkládání povinností na pozdější dobu. Vidíte, jak bychom byli nespravedliví vůči nemocným 🙂 . Dokonce vyšla knížka, která se prý tímto novým fenomenem dnešní doby vážně zabývá. Něco na tom bude, nechci to úplně zlehčovat. Podobně je to s únavovým syndromem a se syndromem vyhoření. Jenom se obávám, aby kniha nebyla „návodem“ ke zdůvodňování a k nastudování příčin lajdáctví s cílem vyhnout se postihům.
To se mi líbíTo se mi líbí
Již delší čas pozoruji zvláštní syndrom. Byl bych k nezastavení, jen kdybych se dovedl nastartovat. A stále více se to projevuje po dni, kdy jsem vstoupil do kategorie dříve zvané „prduch“čili pracující důchodce , dnes korektněji „prase“, tedy pracující senior
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Bavore, jste na sebe dost přísný. Podle toho, co dokážete, tak zatím jde o nemoc latentní.
Zdenekb taktéž. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Miluše: Díky za naději, že nejsem lempl, ale spíš chudinka nemocnej…
Prokrastinovávám se životem.
Slim: K drobným pozitivům přidávám Hovorku a Jourovou (alespoň mně se zatím jeví dobře).
To se mi líbíTo se mi líbí
OT: Pane Bavore, jede osel, na něm posel… 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
O oslu vím, posel počká do zítřka 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Náklad vyložen a vyskladněn.
To se mi líbíTo se mi líbí