Den π, Mezinárodní den akcí pro řeky a proti přehradám
8.3.2018, Zdroj: CEEC Research (http://www.studiestavebnictvi.cz/)
Produkce českého stavebnictví poroste v letošním roce v průměru o 4,3 procenta, přičemž dařit se bude velkým stavebním společnostem a firmám zaměřeným na pozemní výstavbu. Největší brzdou dalšího rozvoje je přitom podle ředitelů nedostatek pracovníků. Tržby stavebních společností porostou rychleji než výkon, a to v průměru o 5,1 procenta.
Aktuálně mají firmy nasmlouvány zakázky na 10 měsíců dopředu, jejich kapacity jsou pak vytíženy na 88 procent. Propuknutí další krize v rámci sektoru predikují stavební firmy nejčastěji v letech 2020 a 2021. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2018, zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se Skupinou Saint-Gobain.
Devět z deseti (87 procent) ředitelů stavebních společností predikuje v letošním roce zvýšení výkonu českého stavebnictví v průměru o 4,3 procenta, což oproti odhadům z předchozí Kvartální analýzy českého stavebnictví Q4/2017 (3,5 procenta) představuje zrychlení téměř o jeden procentní bod. Lépe si v tomto ohledu povedou velké firmy a společnosti zaměřené na pozemní stavitelství (růst 5,0, respektive 4,7 procenta). Opatrnější jsou ve svých předpovědích naopak firmy zabývající se inženýrským stavitelstvím (růst 3,5 procenta). „Výpadku práce se obávají zejména firmy zaměřené na veřejné zakázky. V loňském roce došlo k propadu objemu vyhlášených výběrových řízení až o 48,5 % a pokud bylo o polovinu méně tendrů, je pokles přílivu práce od státu v tomto roce velice pravděpodobný. Naopak od privátních investorů se očekává další růst objemu zakázek vzhledem k rychle rostoucí ekonomice“, uvádí Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.
V dlouhodobém horizontu bude růst výkonu stavebního sektoru zpomalovat a v roce 2019 by měl dosáhnout v průměru 2,8 procenta. I zde jsou přitom ve svých predikcích optimističtější velké stavební společnosti a pozemní stavitelé.
„Pozemní stavitelství může letos stagnovat nebo mírně růst. Rozhodně se však nedá hovořit o tom, že by byla krize ve stavebnictví zažehnána. Ochota povolovat nové stavební projekty zůstává v Česku relativně nízká. Valnou většinu našich zakázek představují projekty od soukromých investorů. Takové projekty budou proto také letos pravděpodobně zdrojem většiny našich tržeb,“ hodnotí aktuální situaci Karel Branda, statutární ředitel, TRIGEMA Building, a.s.
Největší brzdou pro další rozvoj českého stavebnictví je přitom v současné době podle ředitelů stavebních společností nedostatek pracovníků. Na stupnici od 0 do 10, kde desítka představuje faktor, který maximálně zpomaluje rozvoj stavebnictví, jej ohodnotili známkou 8,0 bodu. „Nedostatek kapacit je vidět napříč celým stavebnictvím, ale nejen v něm. Obdobné zkušenosti slyšíme i z dalších sektorů ekonomiky při našich výstavách a veletrzích.“ uvádí Martin Videczký, ředitel SVB, Veletrhy Brno, a.s.
V těsném závěsu pak následuje problém s dlouhými lhůtami pro přípravu staveb (7,9 bodu z 10) a nekvalitní a komplikovaná legislativa (7,9 bodu z 10). Nejméně naopak rozvoj stavebnictví brzdí korupce a nedostatek privátních zakázek (obě shodně 3,8 bodu z 10).
„Českému stavebnictví se v roce 2018 bude dařit pravděpodobně lépe než v roce 2017. Očekávám, že hlavním problémem rozvoje bude nedostatek kvalifikovaných i méně kvalifikovaných pracovních sil. Klíčové také bude, jestli si soutěžící uvědomí, že není možné neustále snižovat nabídkovou cenu při neustálém růstu interních i externích nákladů. Protože předpokládáme v roce 2018 nárůst našich tržeb kopírující nárůst trhu, intenzivně se na tento trend připravujeme,“ říká Pavel Schlitter, obchodní ředitel, SITEL, spol. s.r.o.
Rychleji než výkon sektoru porostou tržby stavebních společností, které by se měly v roce 2018 v průměru navýšit o 5,1 procenta. Lépe se bude dařit firmám zaměřeným na pozemní výstavbu (růst 6,1 procenta) a malým a středním společnostem (růst 5,6 procenta). Pesimističtější jsou v předpovědích velké stavební firmy (růst 3,8 procenta) a společnosti zabývající se inženýrskými stavbami, které predikují růst svých tržeb dokonce jen na úrovni 3,0 procenta. V příštím roce by mělo podle předpovědí vývoje tržeb také dojít ke zpomalení a jejich další růst by měl v průměru dosáhnout hodnoty 4,1 procenta.
„Zákonitě se českému stavebnictví již musí dařit lépe. Po výkonech v pozemním a průmyslovém stavitelství poptávka nadále stoupá a již teď chybí kapacity. Pokud se podaří velkým veřejným investorům zadávat a začít stavět dopravní stavby, snad si konečně oddechnou i velké stavební firmy, získají určitou jistotu, že své kapacity zaměstnají, přežijí nesmyslnou cenovou válku, skončí období „přežívání“ a začne tvůrčí období. Přinese to své ovoce na všechny strany, především poroste kvalita. Dobrou a fungující, chce se mi říci moderní, infrastrukturu naše země jistě potřebuje. Snad se potom začnou i stavební kapacity v ČR zlepšovat – personálně, technicky i technologicky. Naše tržby porostou v řádu jednotek procent,“ tvrdí František Fryš, jednatel, SWIETELSKY stavební s.r.o. Opatrnější je v predikcích Robert Špott, výkonný ředitel, SYNER, s.r.o. „České stavebnictví posledních 7 let víceméně stagnuje. Rok 2018 nebude pro stavaře nijak výjimečný, očekávám mírný nárůst v pozemním stavitelství. Nám se tržby v roce 2018 zvýší, stejně jako loni se budeme pohybovat s obratem nad 4 mld. Kč.“
Stavební společnosti měly v době prováděného výzkumu, tedy v lednu a únoru 2018, nasmlouvané zakázky v průměru na 10 měsíců dopředu, což ve srovnání s obdobím minulého roku představuje zlepšení pro polovinu (53 procent) stavebních firem. Menší naplnění zásobníku práce oproti minulému roku avizuje jen desetina (11 procent) společností. Vytížení kapacit jednotlivých společností se pak aktuálně v průměru pohybuje na úrovni 88 procent. V pozemním sektoru přitom evidují ředitelé vytíženost na úrovni 92 procent. Největší rezervu dvacet jedna procent má naopak sektor inženýrského stavitelství.
Polovina (50 procent) ředitelů stavebních společností předpokládá, že situace, kdy ČR stále nemá vládu s důvěrou PS, bude mít na vývoj stavebnictví negativní dopad. Opačný názor pak má jen naprosté minimum (3 procenta) dotázaných. O propuknutí další krize v českém stavebnictví uvažují nejčastěji stavební firmy v souvislosti s roky 2020 a 2021 (v obou případech 30 procent), ještě později pak krize nadejde podle pětiny (22 procent) ředitelů. O tom, že krize vypukne v tomto nebo příštím roce, je přesvědčena zhruba desetina (7, respektive 11 procent) stavebních společností.
„Svým způsobem je krize již nyní, a to krize realizačních kapacit. Mnoho především subdodavatelských firem se v nedávné minulosti i díky mimořádně nízkým cenám ve veřejných zakázkách dostalo do takových potíží, že byly nuceny své podnikání buď omezit, úplně ukončit, nebo alespoň přestat podnikat v oblasti stavebnictví. V České republice se s růstem průmyslové produkce postavila řada nových výrobních hal a dělnické kapacity přešly z náročného prostředí externího stavebnictví do „tepla“ výrobního procesu v průmyslových halách. Vliv může mít i 850 tisíc lidí v exekuci, kteří se vyhýbají pracovat „oficiálně“, tj. na stavbách našeho portfolia. Dělnické ruce na stavbách teď chybí. Kapacitní problém má i výroba stavebních hmot. Otázkou zůstane, zda dalším krizovým efektem nebude dočerpání a ukončení dotačních titulů z EU po roce 2020, které byly silně směrovány právě do infrastrukturální výstavby,“ rozebírá současnou situaci Tomáš Koranda, předseda představenstva, HOCHTIEF CZ a. s. Podobný názor má Roman Kloubec, statutární ředitel, AZ Elektrostav, a.s. a ELTRAF, a.s. „Velké problémy lze očekávat v okamžiku, kdy dojde ke snížení objemu dotací z Bruselu (nejen následkem Brexitu). Krize, podstatně závažnější, však probíhá z důvodu zvyšujícího se nedostatku pracovníků nejen s nižší kvalifikací, které lze částečně a dočasně řešit příchodem zahraničních „gastarbajtrů“, ale zejména kvalifikovaných (projektanti, konstruktéři, technici). Již více než 20 let trvá tendence, kdy je nedostatek absolventů technických a lékařských středních a vysokých škol. Významná část populace dává přednost snadnějšímu studiu a následně zaměstnání s odpovědností, kterou nelze srovnat s vysokou odpovědností projektantů, stavbyvedoucích, lékařů a zdravotních sester, přičemž finanční ohodnocení to zdaleka neodráží. Řešením je pouze souhrn zásadních a komplexních opatření, která nemůže zaštítit nikdo jiný než stát.“
Poznámky pana Bavora 
Chyba:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Den_p%C3%AD
To se mi líbíTo se mi líbí
Kde je chyba?
To se mi líbíTo se mi líbí
Ten mezinárodní den pro řeky v úvodu
To se mi líbíTo se mi líbí
To není chyba, to mi říká můj speciální kalendář.
To se mi líbíTo se mi líbí
aha
To se mi líbíTo se mi líbí
https://zpravy.tiscali.cz/skutecne-rusko-jak-je-na-tom-dnes-310423
Dovoluji si to dát jak MT sem, aby to dole nezapadlo
To se mi líbíTo se mi líbí
Technická zajímavost. Diplomatické napětí mezi Srbskem má Kosovem má dopad na hodiny ovládané elektrickou energií. https://www.rt.com/news/421202-kosovo-serbia-electrical-grid-clocks/
A já se pořád divím, proč se mi elektrický budík zpožďuje.
To se mi líbíTo se mi líbí
My máme doma šestero hodin, a už nějakou dobu nejsme schopni je sladit, takže se řídíme jedině mobilem)
To diplomatické vysvětlení považuju za mimochodní, si myslím že skutečná příčina bude v něčem jiném, já nevím, vlastnosti elektřiny? krystalu? času? Schumannova rezonance? )
Sázím na jiné vysvětlení, protože poslední roky vidím jiné postavení hvězd než dřív, a taky jsem četla, že velká většina letišť musela překalibrovat úhlové nastavení svých přistávacích drah, tak aby odpovídaly aktuálním ukazatelům palubního kompasu – což znamená změny magnetického polu země, a v roce 2013 se psalo že částice proton se zmenšila o 4%…Mayský kalendář skončil, nastal nový čas )
To se mi líbíTo se mi líbí
Nejde o vlastnosti elektřiny, ale prudké změny spotřeby v oblasti Srbsko, Kosovo, Černá hora, což způsobuje v propojené soustavě problémy v kmitočtech proudu.
To se mi líbíTo se mi líbí
No nevím, myslíte že pěstírny konopí jsou až tak veliké? )
A kolapsy dodávek z větrných elektráren, ty v propojených soustavách takový vliv nemají?
To se mi líbíTo se mi líbí
Nevím, ale článek zmiňuje jako černou díru právě tu uvedenou oblast.
To se mi líbíTo se mi líbí
Česky a o něco stručněji je to tady
http://oenergetice.cz/elektrina/v-evrope-se-zpozdovaly-frekvenci-rizene-hodiny-na-vine-jsou-spory-mezi-srbskem-a-kosovem/
V podstatě jde o to, že Srbsko zaujalo postoj:“když jste, milá EU, chtěli svobodné Kosovo, my nebudeme zálohovat výpadky kosovských elektráren a už vůbec ne zadarmo.“
Pěstírny konopí za to určitě nemohou. Ty mají sice velký odběr (na domácí přípojku), ale ten je víceméně hezky konstantní, takže energetici mohou jen počítat penízky a nedělat si starosti. Samozřejmě, jen pokud ten výkon k dispozici mají. Když ne, to pak nastupují všelijaké regulace, vypínání dálkově ovládaných spotřebičů, „nedůležitých“ odběrů a oblastí, čarování s napětím a frekvencí a tu a tam i průšvih.
Ono je z hlediska soustavy celkem jedno, jestli přestane foukat nad velkou větrnou farmou, nebo se nečekaně připojí/odpojí srovnatelně velký odběr. A téměř podobně zábavné by bylo, kdyby vítr nad velkou větrnou farmou byl delší dobu proměnlivý – nárazový.
K těm hodinám: problém je cokoli, co nemá čas řízený vlastním oscilátorem, ale časová základna pro měření se nějak odvozuje od síťové frekvence. Teoreticky předpokládaných 50Hz se totiž obvykle nekoná. Takový ČEZ sice vyhrožuje rozsahem 49,8 – 50,2 Hz, ale to nesmíte mít na frekvenci měřák. 🙂
Pak jsou také hodiny, které sice nějakým vlastním oscilátorem disponují, ale ten a přidružené obvody jsou pochybné kvality z mizerných součástek s poněkud přehnanými tolerancemi parametrů – výsledkem pak bývají digitálky, schopné se za měsíc po nastavení odchýlit od správného času řádově o minuty.
To se mi líbíTo se mi líbí
S těmi letišti nevím, asi mám krapítko jiné vysvětlení. Dřív to záviselo na umu dispečerů a pilotů. Včil to řídí počítače no a jejich spolehlivost přece známe. A k tomu času, taky nevím. Dřív se všechno dělo podle \greenwiche – ale teď do toho kecá kde kdo, samý grant na výzkum a jak se pak nedivit. . Četla jsem už několik článků – jak počítačoví experti vynalezli či objevili to „jedině správné nastavení času. \akorát že v tom byly menší rozdíly. Ale k tomu nastavení kosmu bych se přidala. Kdo ví, barák se nehýbe, ale slunko a měsíc vycházejí a zapadají trochu jinak než dřív v té které době. njn
To se mi líbíTo se mi líbí
Moje tissoty jsou mechanické a tak semtam chytí nějakou tu diferenci. Jak říkal jeden hodinář: No není to nádhera? To víte, ruční práce!
To se mi líbíTo se mi líbí
Moje Casio Pro Trek, řízený rádiem, to taky moc neřeší.
To se mi líbíTo se mi líbí
mám doma dřevěný kukačky (mimochodem, narodil jsem se pod nima) a elektriku nepotřebujeme, protože je poháním ocelovejma šiškama zavěšenejma na řetízkách. Proto jim a koneckonců i mně je nějakej čas ovládanej kapitalistickou elektrickou energií úplně ukradenej. Co ale nám vadí oběma, mně i kukačkám, sou pavučiny. Ti svině pavouci né a né přestat tkát ty svoje pavučiny uvnitř i vně kukaček, to pak sme na ně nasraný oba jak Srbáci na Kosáky.
To se mi líbíTo se mi líbí
… jenže ta stále ještě moje žena, co pavouky furt chrání a nedovolí mi je hubit mi kukačky zastavuje … prej hlasitě tikaj … si to jen představte …tomu byste nevěřili, žejo? … a vy na mě, Bavore, s blbým Kosovem !
To se mi líbíTo se mi líbí
Ještě by bylo zajímavé, se po pravdě dozvědě,t jak je na tom námi opěvovaný západ včetně USA, myslím, že by nebyl moc velký rozdíl.
To se mi líbíTo se mi líbí
Rejpání do vlády v demisi, strach z končících dotací, a státe, postarej se o nás. Dokud cáloval Brusel, nechtěli o vlivu státu ani slyšet, lidí je dost, před branami jich stojí tisíce ) a najednou ze dne na den má stát vyřešit nedostatek odborníků. Pěkné. Co brání těmto zodpovědným analytikům a kapitánům firem, aby napomohli řešit problém učňovského školství, navýšili prestiž odborných škol, nabízeli stipendia za smlouvy a podobně. Nějak v článku nevidím, že by se o něco takového pokoušeli, je to jen jedna stížnost za druhou, včetně stížnosti na lidi v exekuci?? že nechtějí pracovat na stavbách?? to by mělo být povinné nebo co? mně to teda přijde absurdní…
To se mi líbíTo se mi líbí
Přesně, dokud byla velká nezaměstnanost, tak jim to nevadilo, no a když přišla konjunktura tak najednou nevědí kde brát pracovníky. Ale to je jen jejich problém, měli na to myslet tenkrát. Nakonec by si mohli něco pamatovat z obecně známých ekonomických pravidel, že krizi střídá konjunktura, ovšem to byl marxák ne? Možná, že si mysleli, že to není pravda 😉 .
To se mi líbíTo se mi líbí
Problém je v tom, že školství a zejména technické a učňovské podělal „stát“, tedy vlády volného trhu. A změnit metodiku vyučování musí tedy opět ten stát. A stěžování si na lidi, kteří nechtějí dělat (konkrétně tady ve stavebnictví), je také správně vůči štědrému státu. 50% těch, kteří leží doma „na dávkách“ by klidně mohlo dělat pomocné práce na stavbách. Kromě toho existují firmy, které už stipendia a podporu studentům a učňům dávají. Tady to zatím chybí, ale ona není ani podpora stavebních učebních oborů od školství a tedy státu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Máte sice pravdu, že „změnit metodiku vyučování musí tedy opět ten stát“, ale ten potřebuje ke konání nějaký impuls. A ten by měl přijít nejlépe z praxe, od firem, které se současným stavem nejsou spokojené, které ví, co je v praxi potřeba.
Soukromý Sektor „lobuje“ podle svých potřeb v mnoha jiných oblastech, tak proč ne v oblasti vzdělávání?
Ad „lidi, kteří nechtějí dělat „. V tržním hospodářství přece platí zákon nabídky a poptávky. Pokud je nedostatek pracovníků, měly by fimy zvednout mzdy a tím zvednout atraktivitu volných míst. I když při 2-3% nezaměstnanosti v mnoha krajích takových lidí „ležících na dávkách“ moc nebude.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jenže ty impulsy jdou už delší dobu, ale pracáky místo toho rekvalifikovaly maséry a masérky, případně kosmetičky. Pokud někdo měl zájem o jinou profesi, musel si ji tvrdě zaplatit a ještě nemusel mít jistotu, že práci sežene. Přitom ty ceny pro nezaměstnaného člověka nebyly zrovna nejnižší. 2x jsem si podmínky vyzkoušel, ani jednou bych na to nedosáhl.
To se mi líbíTo se mi líbí
To se mi líbíTo se mi líbí
A protože dnešní téma je spíše odpočinkové, přidám ještě plus jednu (dle 100+1) zahraniční zajímavost. Je jedna, i když je rozdělená do dvou článků. První je česky, s druhým vám musí pomoci strejda gůgl.
https://stredoevropan.cz/2018/03/06/studenti-ve-finsku-dostavaji-kredit-za-ucast-na-demonstraci-proti-deportacim-cizincu/
https://www.suomenuutiset.fi/sukupuolentutkimus-tiedetta-norja-lakkasi-rahoittamasta-akateemista-huuhaata-tv-dokumentista-syntyneen-kohun-jalkeen/
To se mi líbíTo se mi líbí
Tohle taky není špatný:
https://stredoevropan.cz/2018/03/13/soud-v-nemecku-prikazal-volkswagenu-znovu-prijmout-islamistu-ktery-byl-vyhozen-pro-vyhrozovani-kolegum/
To se mi líbíTo se mi líbí
Nejsou všichni umělci blbci:
To se mi líbíTo se mi líbí
Když dostanete zprávu o něčí smrti, a do vaší nálady se trefí tahle písnička…
To se mi líbíTo se mi líbí
Když odpočinkové – tak kdo má zájem
https://pohledzesaliny.cz/(https://pohledzesaliny.cz/)
To se mi líbíTo se mi líbí
OT: Horúca novinka zo Slovenska. Koalícia sa pravdepodobne dohodla. Fico je ochotný podať demisiu, ak premiérom bude človek zo Smeru (asi Pelegrini). SNS súhlasí a zrejme aj Bugár.
To se mi líbíTo se mi líbí
OT: Majdan na Slovensku sa teda rozbehne znovu. Galko z opozície už povedal: „… je šanca, že prezident odmietne demisiu Roberta Fica. Zrekonštruovaná vláda, v ktorej bude Smer, je absolútne vylúčená.“ – To je ďalšie potvrdenie, že opozícii ide len o prevrat a s ničím menším sa neuspokojí.
Je otázka, čo na to ľud.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nevím ale hlas ľudu :
„Za Radičovej vlády mal byť Maďarský jazyk úradným jazykom spoločne so Slovenským jazykom a to bol len začiatok.
Eurofondy spravuje maďarská strana, tá strana, ktorá vyzýva terajšieho premiéra, aby abdikoval.
Ministerstvo dopravy riadi Maďar a nebuduje diaľnicu na východ, ale prepojenie Slovenska s Maďarskom. Ako za R-U, kedy sa budovalo iba spojenie Viedeň a slovenské oblasti s výskytom kovov a či zdravého dreva.
Celá tá spoluvládnuca maďarská strana je prešpikovaná „osobnosťami“ pracujúcimi pre každého len nie pre Slovensko. Mnohí sú v čelnými predstaviteľmi sorošnadácií alebo nejakou formou pre ne pracujú.
Slováci spejú k zániku. A na vine sú si len oni sami. Slováci si už dávno nevládnu sami“.
Tož já opravdu nevím.
To se mi líbíTo se mi líbí
Súhlas. Prúser je ten, že opozičná alternatíva je ešte horšia.
To se mi líbíTo se mi líbí
Neboli :
Nedávné události na Slovensku málokoho nechaly lhostejným. I expředseda strany TOP 09 se na sociálních sítích vyjádřil k protestním akcím na Slovensku.
Karel Schwarzenberg na Facebooku uvedl, že se narodil ještě za první republiky. Takže víc, než půl století bylo Československo jeho vlast. I když země byla pak rozdělena, ale Československo pořád ještě v něm setrvává.
Rovněž Schwarzenberg zdůraznil, že je v těchto dnech “ opravdu na Slováky opravdu hrdý“.
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky, utvrdili ste ma v tom, že za opozičným prevratom naozaj nie je nič dobré.
To se mi líbíTo se mi líbí
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Ešte jedna perlička spred dvoch dní, čo vám mohla uniknúť. Matovič zvolal tlačovú konferenciu (ako každý deň) a začal takto:
„Míľnik, ktorý sme dosiahli vraždou Jána Kuciaka a jeho snúbenice, by, predpokladám, mohol konečne spôsobiť aj návrat k svedomiu pri poslancoch Smeru.“
– V pondelok na neho Kotleba s vážnou tvárou podal trestné oznámenie, že sa priznal k vražde.
🙂
Nech je ako chce, Matovič ako vodca prevratu de facto priznal, že vraždu s plným vedomím zneužili na dosiahnutie svojich politických míľnikov.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vida, Kotleba umí být i vtipnej 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Kotleba podal trestní oznámení na „neznámého pachatele“.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vďaka za opravu, áno, to kvôli tomu množnému číslu v tej vete – že za vraždou je skupina ľudí z opozície. Ale aj preto, aby to nedostal späť za krivé obvinenie.
To se mi líbíTo se mi líbí