Důstojně posedává někde na větvičce, úhledný, baculatý, s černou čepičkou, šedivým fráčkem a červenou vestou – takový solidní pan měšťanosta.
A když se pořádně rozhlídnete kolem, tak nejspíš někde blízko uvidíte i milostivou paní: taky baculatá a úhledná, s černou čepičkou, jen vestičku si pořídila šedorůžovou – je přece dáma, tak žádné výstřednosti!
A jestli nevíte, s kým jste se právě seznámili, tak to jsou manželé Hejlovi (správně hýl obecný, https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C3%BDl_obecn%C3%BD )
A tak si tam hejlovi ve větvích spolu posedávají a jemňounkým tichým pohvizdováním si povídají.
Kdyby se mne někdo ptal, jak se fotí hejl, s klidným svědomím bych mu vysvětlila, že skoro tak dobře jako nádraží – ani ten hejl se nevrtí a neutíká ze záběru. Nádraží má proti němu při focení jen tu výhodu, že je o trošku větší a nemáte ho někde na větvi pět metrů nad hlavou.
Hejl si buď spokojeně sedí na větvičce a s paničkou si o něčem pohvizduje, nebo se krmí. A krmí se rád: čerstvé pupeny, nebo právě rozvité květy javorů, to je prý přímo lahůdka!
A když není čerstvé, tak se můžou poobědvat i jeřabiny, nebo nějaké semínka…
Solidní hejlí měšťanosta si prostě vždycky poradí! A když vám někdo řekne, že máte na nose hejla, tak nevěřte: na nose on nesedá, on raději ty větvičky…
Poznámky pana Bavora 
Krásné, jako vždy.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nádherné zakončení dne a týdne…. „vydržať “ se vyplatilo… dík
To se mi líbíTo se mi líbí
Takže-zabij hejla, zachráníš javor? 🙂
Mně sídlil ve venkovní poštovní schránce rehek polní. Měl tam vajíčka. Musel jsem počkat, než se vylíhnou a vyvedou mladý, do tý doby jsem si musel veškerou korespondenci vyzvedávat osobně na pár kilometrů vzdálený poště 🙂
Původně jsem plánoval, že mi tu poštu budou nosit rehci (kové), ale postrádají holubí mentalitu.
To se mi líbíTo se mi líbí
ja bez problemu kukaci hnizdo s vajciami hodil do bay bo hniezdo rovno na kozube urobila a ked som to urobil kukali na mna jak na vraha cela ta emericka rodina,ale na druhu stranu som z kriaka na rohu domu vyplasil maleho cervenho vtacika,ktory nevedel este lietat dve hodiny som ho tam daval naspat a ani boha stale von,tak som kupil klec,zradlo,piskal mu a za tyzden rudej dabel odletel,teraz na jar tie vacsie kriaky kontrolujem jak gestapo pracovne knizky v protektorat,aby som vedel,kde hniezda uz jedno som objavil,zaviazem taku plastikovu maslicku,co sa pouzivaju zememeraci u nas vo firme aby som v zapale roboty videl warning, male vtacky. a este plasim vrany,vsimol som si,ze oni sleduju,kde vlietava holota do sromu,alebo kriaka,pricom som sledoval,ze rodic vybity jak stare baterky a ked vidi vranu,nevleti tam,lez raz vrana skryta na sosne,co ani ja nevidel a jedno mlade poslo ,ked rodic odleti,mali este jedno bo som vysiel na strom a preveril,ci toto prezilo neviem,bo uz malo kus peria a o tyzden tam uz nebolo,ci uz mohlo odletiet az taky ornitolog nie som.
To se mi líbíTo se mi líbí
Harmonie fotek a textu, proste puvabne, Katrin, bravo !! Diky za usmev ….
To se mi líbíTo se mi líbí
Musim dodat – diky za usmev od ucha k uchu.
A cim dele vas vytvor vnimam, tim vic se usi vzdaluji 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Až se sešly v zátylku a začaly tleskat. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo. A hrozne se divily, ze to zvladly — nedelaji to casto ……
Mam pozdravovat Moskyta, za to, ze jim fandi 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji za pozdravení. Avšak to, co vám teď napíši, jim snad ani neříkejte, mohla by třeba i zčervenat. Takže přiznávám, měl jsem vždy slabost pro dívčí, dámská ouška. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
🙂 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Máme tu dnes tři hvězdy – Hejla, Hejlovou a autorku těch obrázků.
To se mi líbíTo se mi líbí
Přesně!
To se mi líbíTo se mi líbí
no, no… 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak nádraží, říkáte? To mě hnedka probudilo. 🙂
Švejk klidně snesl tázavý výraz v obličeji strážmistrově, kterému tak právě zas rozbolela hlava, že si nemohl vymyslit žádnou jinou otázku než tuto: „Je to těžké, fotografovat nádraží?“
„Lehčí než něco jinýho,“ odpověděl Švejk, „poněvadž se to nehejbá a pořád to nádraží stojí na jednom místě a člověk mu nemusí říkat, aby se tvářilo příjemně.“
Strážmistr mohl tedy svůj raport doplnit: … „Mezi jiným při mém křížovém výslechu udal, že umí fotografovat, a to nejraději nádraží. Aparát fotografický sice u něho nalezen nebyl, ale jest domněnka, že ho někde skrývá, a proto s sebou nenosí, aby odvrátil od sebe pozornost, čemuž nasvědčuje i jeho vlastní doznání, že by fotografoval, kdyby měl aparát u sebe.“ …
.. Jedině té okolnosti, že nebyl fotografický aparát při ruce, lze děkovati tomu, že u něho nebyly nalezeny žádné fotografie.“
To se mi líbíTo se mi líbí
a je tam někde zmínka, že by nádraží sedělo na větvi pět petrů nad zemí? Není! A to je právě ten rozdíl! 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Kruciš! Metrů, ne petrů! 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Se podívám. Copak nějakej Kaplickej nemoh’ vyprojektovat nádraží na větvi sedící. Nebo aspoň diváky z jeho projektu tamtéž situované.
(Viděla jste, Katy, tu budovu BMW v Lipsku, od té Iráčanky?). Petr
To se mi líbíTo se mi líbí
Kaplickej by toho schopen byl! Ten jeho blob, to byla naprostá šílenost… Můžete sem dát odkaz na to lipské BMW?
To se mi líbíTo se mi líbí
máte na müsli tohle? http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=736
Já už delší dobu mám pocit, že architekti architektují Velké Umění – ale určené výhradně k obdivu ze strany dalších architektů, případně sbáírání cen – ale použitelné to není a je jim úplně jedno, jestli to své veledílo nacpou do historické zástavby (viz blob), do lesů, nebo někam mezi paneláky…
To se mi líbíTo se mi líbí
Jasně. Novináři si udělují novinářské ceny, spisovatelé spisovatelské, architekti architektonické, filmaři filmařské.
Ale vy máte tu cenu i od nás – fotografických analfabetů!
🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Rád bych, ale nemůžu najít to, co jsem viděl v novinách. Budovu ve tvaru lodě, tajemně vypadající, velmi zajímavá. Níže je vidět něco jako loď ve Wolfsburgu. A taky jsem viděl fotku něčeho v Bratislavě, ale možná to byl jen projekt.
Nechci to ironizovat, ta dáma byla zřejmě velmi nadaná. Jak se to bude dát udržovat a jak se to vžije, ukáže ovšem až čas.
Pobavilo mě to průčelí v Glasgowě, ta křivka by se hodila na Statistický úřad
Polistovat si lze třeba tady.
To se mi líbíTo se mi líbí
To se mi líbíTo se mi líbí
Statistický úřad – to se ti povedlo!
🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Nazdar. Onehdy jsem někde četl článek, který mě nasral. Autor objevil Ameriku, že Švejk je román světového formátu. To je ale překvapení!
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo, ale že my, Češi, ho vnímáme blbě. Chtělo by to nově. To Němci vytáhli Švejka aktuálně na divadelní prkna a ta hra je převratná/významná tím, že se v ní Švejk vůbec neobjeví. Takový Godot od Kalicha. Tak je to asi spravne a tak to ma byt! To mě fakt zaujalo….Asi vystudoval v Bruselu, blb.
To se mi líbíTo se mi líbí
Proč tě to sere? Každý si musí svou Ameriku objevit: 😀
Já si koupil před časem knížečku předního amerického historika Johna Lukacse (mj. profesör na Princetonu, ale podle jména to bude zadunajskej Slovan) Červen 1941 a hned na první straně čtu „22. červen 1941 je nejvýznamnějším mezníkem WW2. Byl důležitější než Pearl Harbor.. „.
„Voni jsou ty cesty Páně rozličný“ jak vysvětlil náš hrdina poručíku Dubovi jeho kontrolní návštěvu bordelu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ono záleží taky komu je to určené – „nad“průměrnému emerikánci 🙂 🙂 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Rád bych v této souvislosti připomněl, že každý zapírání ztěžuje přiznání a navopak.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pěkné poděkování naší paní fotografce. Radost pohledět. Ptáčky já rád, ale začínám být krapet nervní. Každým rokem mi ve forhausu na chalupě zahnízdí vlaštovky ( aby mi kreslily takové světlé obrazce na zaparkované auto pod hnízdem ) a zatím je marně vyhlížím. Loni poprvé vyvedly mladé jen jednou. Je to podezřelé.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ptáčky vy rád? No jen jestli jste nepřečetl špatně titulek? Zní „Opeřený měšťanosta“ a vy jste možná četl „Opepřený měšťanosta… Ne?
🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Z ptáčků na konzumaci výhradně kachničku, pokud možno z domácích zdrojů, která volně plave na talíři v sádélku a zelíčko na samostatný talíř. Knedlíků přiměřeně a pokud je k tomu Pardál echt, nedám na ptáčky dopustit. Dnes jsem měl jen něco z domácího čuníka s Krušovickou 12kou, každý den holt nejsou hody. Občas musí člověk i nějakou jalovinku z bokoviny.
To se mi líbíTo se mi líbí
To poprosím pana domácího, aby sem šoupnul můj e-mail z předchvíle. Bude sem pasovat 🙂 .
To se mi líbíTo se mi líbí
Šoupnu, ale byl jsem dlouho mimo PC, takže až teď
To se mi líbíTo se mi líbí
pan Kačer pozval paní Kačerovou na slavnostní nedělní oběd… 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Takové fešandy mně chodí k prutům, když jsem na rybách. Jednou se mi jedna holka zamotala do splávku a trvalo mi dost dlouho, než jsem ji dostal ven. Kdyby mi to utrhla, tak bych přišel o dost drahého waglera. Rybáři se ještě dlouho bavili na můj účet.
To se mi líbíTo se mi líbí
Krušovický pivo – to se dá pít????
To se mi líbíTo se mi líbí
Dvanáctka ano. Ty slabší kubatury moc ne.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vy máte asi, leč bohužel, pravdu. Poslední roky si rovněž všímám, že vlaštovek je čím dál méně. Nejen těch navrátivších se na jaře, ale i na podzim před odletem. To jich bývaly celé řady na drátech. Předloni odlétly nevídaně brzy, tuším 26. srpna. Po řadu dní „korálky“ na drátech a pak to ráno byly dráty prázdné, nebe prázdné … Chytří ptáčci, protože pak lilo a lilo a lilo a to už byli daleko. Jejich návrat zjara jsem obvykle zaznamenávala do poloviny dubna, letos poprvé jsem viděla jednu (!) vlaštovičku již na Bílou sobotu 26. 3. Seděla na drátě od elektr. vedení sama, žádná jiná poblíž ani neseděla, ani nelítala. Tak jsme na ni koukali jak na zjevení, krky si mohli ukroutit, ale víc jich nebylo. V pondělí 28.3. byly dvě, ale opět nešvitořily. Pak se notně ochladilo a vlaštovky se ztratily, ještě se na pár dní uchýlily někam, snad do rákosin (?), kde je pro ně jistější první potrava a v klidu odpočívají po dlouhé cestě. Teď už jich křižuje oblohu víc, dnes ráno proháněly poštolku. Proč je jich málo? Není tolik much? Je přechemizováno? Skoro zmizela chlévská mrva? Zmizely teplé chlévy? Potkalo je něco zlého na cestě? Nevím. – Nám loni vyvedly mladé ještě dvakrát. Před několika lety však měly z nutnosti tři snůšky, protože tu první vybrala kuna. To byl smutek! Hnízdo si tehdy postavily v průjezdu, dostala se k nim po trámech. Vlaštovky si pak udělaly rychle nové v bezpečí domu, jen pod hnízdo teď dáváme papírové pytle …
Snad se k vám ještě vrátí, moc Vám to přeji!
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji za povzbudivá slova, moc by mi chyběly.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já se vrátím k problematice architektonické „tvorby“, kterou jsem zepsula a pak jsem už nedopsala zdůvodnění, protože jsem musela vařit… Taky máte ukázku: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=2463 – zejména, prosím věnujte pozornost skleněným schodům a skleněným ochozům. Když pominu to, že mi nedělá vůbec dobře chodit nad „prázdnem“(ale to jemůj problém) zeptejte se vaší paní, jestli by tohle chtěla udržovat. A chodit by se po tom smělo asi výhradně v ponožkách, aby se to nepoškrábalo…
To se mi líbíTo se mi líbí
další: městská policie tu sídlí v přestavěné budově bývalé teplárny. Budova velmi prokoukla, ALE architekti k ní přistavěli vnější schodiště:
Jenže o tepelné izolaci jaxi neslyšeli, tak je tam v létě jak v peci a v zimě se jim tam uvnitř dělá jinovatka – už tam byl i pracovní úraz, jak to klouzalo. Ale na pojhled to vypadá efektně.
To se mi líbíTo se mi líbí
a další kadaňský rodinný dům – přestavba domu z 60.let. Dovedete si představit, jak po tomhle točitém schodišti jdete třeba s řvoucím a mrskajícím se miminem v náručí?
http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=2467
To se mi líbíTo se mi líbí
konkrétně tuhle fotku myslím:
http://www.archiweb.cz/pic/750/750/buildings/2467/12
To se mi líbíTo se mi líbí
Názorné ukázky toho, jak vypadá naprosté vítězství designera nad zdravým rozumem. 😀
Tu chůzi po točitém schodišti si nejenom umím představit, ale dokonce jsem kdysi i získal jisté praktické zkušenosti – strýc si do baráku pořídil něco podobného, jen vlastní stupně byly dřevěné a upevněné na ocelovém nosníku uchyceném pouze ke středovému sloupu, takže „schody“ při chůzi po nich i docela hezky pružily. Většina obvykle užívaného obytného prostoru byla samozřejmě v patře. 🙂 A protože si krátce před zahájením stavby pořídil i druhé dítě, tak po dokončení sice nemuseli řešit transport kojence, ale zabránit už samostatného pohybu schopnému batoleti v pádu ze schodů je docela výzva. Nakonec to vyřešila dřevěná ohrádka s uzamykatelnými vrátky na horním konci schodů.. a doslova maniakální zamykání. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
no, děkuju nechci za takové praktické vyzkoušení!
To se mi líbíTo se mi líbí
Majitel domu musí mít dost peněz i na úklidovou četu. Jeden člověk by jen uklízel a stejně nestíhal.
To se mi líbíTo se mi líbí
nejspíš – ale netuším, kdo je majitel a nechce se mi to hledat…
To se mi líbíTo se mi líbí