USA už vyjedli, připravit by se mělo – Rusko

Transnacionálové mění ležení. Kam se teď pohnou globální finanční kočovníci?

plk. Konstantin Sivkov^*)

Velmi zajímavý plukovníkův rozhovor na televizní stanici „DenTV“ (v zájmu zestručnění vynechávám moderátorovy otázky – pozn.překl.).

Jako vojenský expert potvrzuji, že dnešní vojenské prognózy se bez geopolitiky neobejdou. Geopolitika obsahuje tři součásti:

1. součást vojensko-silovou v širším slova smyslu (tajné služby ozbrojené síly, atd.)
2. ekonomickou součást – geoekonomiku
3. součást duchovní

Měl jsem možnost se zabývat všemi těmito součástmi, a zdůrazňuji, že výroky typu „ekonomika je nade vše“, je naprostá blbost od lidí, kteří nechápou, o co jde, nebo se ostatní snaží uvést v omyl.

Nyní k situaci. Při analýze vojensko-politické situace, nebo geopolitické situace, se lidé, bohužel, soustředí v první řadě na výroky a hodnocení jednotlivých osob, nebo skupin. Plnohodnotná analýza má smysl jen v případě, že se analyzují zájmy a potenciály sil a silných seskupení, majících globální vliv. V této souvislosti je třeba chápat, že výroky jednotlivých osob, chování jednotlivých skupin, je jen hladina,  povrch oceánu, ukazující jen procesy jaké jsou. K prognóze vzdálených perspektiv je nutné mít oporu ve vzájemném vztahu potenciálů sil.

Před cca rokem 2015 dominovala v západním světě idea globalizace a globální idea vybudování globálního světa, kdy byly USA hlavním nástrojem v rukou těch, kteří tento svět potvrzovali. Víra ve všemoc USA byla přitom natolik velká, že v roce 2001 George Bush mladší odmítl všechny normy mezinárodního práva, vyhlásil agresi proti Afghánistánu (bez dohody s NATO), a to demonstrativně, když v Kongresu, za ovací kongresmanů prohlásil, že „kdo nejde s námi, jde proti nám“. Poté rozpoutal válku v Iráku, a to vše skončilo vojenskou porážkou (USA). Je třeba poznamenat, že americká vojenská mašinerie není tak všemocná, a navíc úkoly vojensko-strategické řeší, ovšem vojensko-politické úkoly (dosažení konečného vítězství) řešit nedokáže. Souvisí to zejména s tím, že američtí vojáci nejsou připraveni k obětem v takových válkách.

Pokusili se použít „měkkou sílu“ – rok 2011, „arabské jaro“, předtím přivedli k moci pana Obamu (nikoli proto, že by byl tak talentovaný, ale nadnárodní elity ho přivedly k moci cílevědomě). To, že měl použít „měkkou sílu“, bylo připraveno a zvěstováno dopředu – dali mu Nobelovu cenu za mír prakticky hned po jeho usednutí na trůn. Takže se USA z „diktátora světa“ změnily ve „vůdce světa“, navíc černého. Připravili vše: – předkové ze severní Afriky (která měla explodovat), ale i židovská a evropská krev v jeho předcích…, takže měl být pro všechny „vlastní“. To vše ale nakonec selhalo. Ukázalo se totiž, že systém sběru a kontroly informací se ukázala být neefektivní a vyžadovala příliš mnoho času pro přípravu řešení. Byl tak ztracen čas, k moci přicházely naprosto jiné síly a hrob do rakve „arabského jara“ byl zatlučen dnes v Sýrii. A to udělalo kříž nad celou globalistickou ideou. Když globalistické elity utrpěly takovou porážku, museli se probudit jejich protivníci – a ti se probudili a aktivizovali se. V Evropě to byla AFD, v Británii přívrženci Brexitu, ve Francii Marin LePen, a v USA došlo k revoluci, kdy poprvé od počátku 20. století se dostal k moci představitel národního kapitálu, a okamžitě začal otáčet kormidlem do antiglobalistického směru.

To svědčí o tom, že antiglobalistické síly v USA jsou velmi silné, opírají se o staré ideje bílé rasy, jejich kořeny sahají do Konfederace, do bílé privilegované většiny Severu, a souhlasit s tím, že jejich stát, který pěstovali 200 let jen tak zmizí a půjde do služby k jakýmsi nadnacionálům, ať jsou odkudkoli, se jim nechce. Tím spíš, že transnacionálové dovedli USA k deindustrializaci a změnily je ve světového parazita, který celému světu dluží. Stejně silné jsou ale v USA síly ostatní. Tedy síly orientované na finanční kapitál a transnacionály. Amerika je rozpolcena jak územně (finanční kapitál převážně na pobřeží, národní pak především ve vnitrozemí), tak ideologicky (tajné služby USA, ministerstvo obrany, kde je důstojnický sbor převážně bílý, zatímco mužstvo převážně barevné). V těchto, podmínkách je pochopitelné, že volby v USA jen nastartují mnohem vážnější vystoupení. Nabito přitom mají obě strany. Trump už oznámil, že bylo natisknuto mnoho falešných hlasovacích lístků, takže v případě vítězství Demokratů bude mít Trump záminku k jejich obviněním z falšování voleb. Demokraté zase prohlásili, že Trumpovi pomáhají ruští hackeři a Čína, takže on je hotový lump, který pracuje pro zahraniční tajné služby. Jestliže tedy vyhraje, vyhrály mu to cizí tajné služby a Demokrati ho rovněž neuznají a už pohrozili vojenským převratem. Konflikt je nevyhnutelný.

Je tedy na čase přemýšlet o tom, kde vybudovat záložní území. V takové situaci transnacionálové už byli a původně měli základnu ve Velké Británii (nesaháme-li hloub do historie). Pro ně je to snadné, protože jsou to světoobčané a USA pro ně nejsou vlastí. Po 1. světové, a zejména po 2. světové válce Velká Británie zmizela z mapy světa a stala se malým ostrovem, jakým původně ve středověku byla. Takže se přeorientovali na USA (Brettonwoodské dohody)^**) a přestěhovali se tam. Nyní přestaly být spolehlivou oporou Státy … Obama týden před inauguirací svého nástupce v Evropě prohlásil, že předává Merkelové prapor globalizmu a EU včele s Německem se stane oním centrem globálních sil, kterým dříve byly USA.

Vypadá logicky, že nejbližší spojenec USA by měl být jejich nástupcem. Podívejme se ale na požadavky vůči tomuto objektu:

1. musí to být země s dostatečně velkým územím a s nomenklaturou zdrojů
2. musí to být země s vysokou vojensko-technickou a vojensko-vědeckou základnou
3. země se silnou vojenskou mašinerií a raketový a jaderný potenciál
4. musí mít monolitní národ připravený bojovat, tedy bojovný národ
5. země, v níž pokud možno, bylo méně demokracie, aby tam bylo možno ustavit tvrdší systém, kontrolovaný, který by zajistil toto řízení

Podíváme-li se na mapu, pak EU těmto požadavkům vůbec neodpovídá:

1. národy v podstatě neschopné boje
2. Evropa povětšině ztratila vojensko-vědecký potenciál – (letectvo, protivzdušná obrana, námořnictvo)
3. EU není monolitním národem
4. Jaderný potenciál velmi malý (Franci má dokonce méně hlavic než malý Izrael)

Podobně i Jižní Amerika, Kanada, Afrika, Austrálie. V celé Jihovýchodní Asii snad jen Čína, ale: – Čína je civilizací starou 6.ooo let, což podle Konfuciova učení v podstatě nic není, a transnacionálové jsou pro ni jen drzí usmrkanci, kterým je maximálně 600 let. Čína už vlastně demonstrovala svůj vztah k transnacionálům, když sice souhlasil s tím, že bude plnit roli černého dělníka ve službách transnacionálů, ale jakmile dostala celý ekonomický potenciál, poslala je do háje. Pokud by se snad chtěli orientovat na ni, znamenalo by to pro ně seřadit se pod rudé prapory a být příručími Si-Ťinpchinga. Navíc Číňané nejsou bojovným národem.

Z celého obrazu zůstává jen Rusko. Podívejme se nyní na Rusko očima transnacionálního bilionáře:

1. Střed světa – Eurazie. Geopolitika říká, že kdo kontroluje střed světa – Eurazii – ten kontroluje svět.
2. Obrovské zásoby surovin – celá Mendělejevova tabulka – obrovská neprobádaná a neosvojená území, velmi čistá ekologie na Sibiři.
3. Nejbojovnější národ na planetě, s vyspělým vojensko-vědeckým a vojensko-technickým potenciálem.
4. Vlastní celou plejádu jaderných zbraní a jejich nosičů, a nejlepší podmínky k rozvoji těchto zbraní.

Naše mentalita je typicky kontinentální, orientovaná na hierarchii moci, a my se ochotně podřizujeme službě státu – pod čímž se rozumí služba imperátorovi. Podívejte se na naši historii… ať budujeme cokoli (socializmus, kapitalizmus, feudalizmus), vždycky z toho vychází impérium. V této souvislosti je to ideální varianta, kterou je třeba sepnout tak, aby včele Ruska byla figura, pocházející ze samotných transnacionálů, jejich představitelů, která je s nimi svázána rodovými svazky.

 

K tomu se zapojují všechny páky:

1. Mystický – často se objevují zprávy, že bude dobře obnovit dynastii Romanovců. I naše pravoslavná církev pravidelně prohlašuje, že až lid prozře, a požádá o cara, tak Pánbůh dovolí ustavení onoho cara.
2. Sociálně-politický. U nás je docela podstatné monarchistické hnutí (např. Kozáctvo je komplet monarchistické), takže je i určitá sociální základna.
3. Právní základna pro ustanovení monarchie – nyní se rozpracovávají změny Ústavy. Až bude třeba, vypracují se změny umožňující pokračování vlády Vladimíra Putina.
4. Náš lid přežil 30 let ponížení, a bude přežívat ještě. Vezměte si Německo, které dalo světu velikány filozofie, ale jeho lid po pouhých 15 letech ponížení po 1.světové válce, aby se postavil za divokého rakouského paranoika, který se změnil v neuvěřitelnou příšeru, která šokovala svět, svou krutostí a neuvěřitelnou vynalézavostí. Vyhrál díky tomu, že odstranil ty nejvíce ponižující faktory (Versailskou smlouvu), vybudoval armádu, námořnictvo a letectvo, dal lidem práci, ekonomický růst a víru v zítřek. Navíc demonstrativně zničil ty, kteří podle názoru Němců, zavinili jejich ponížené postavení – nejbohatší židy.

 

Představme si, že přijde, člověk, který začne nejrůznějšími způsoby likvidovat oligarchy, velký byznys, zlodějské úřednictvo… jak s ním budete jednat, jestliže přitom bude zvyšovat výdělky na konto konfiskace zmíněných, bude-li zvedat závody a podniky… – stane se národním hrdinou, a nikdo se nebude zabývat otázkou, jakou řečí mluví a z jakého rodu je. Ty, kteří budou tuto otázku připomínat, ty zničí. Ruský velkokapitál  zničí, aby odstranil národní kapitál (nikoli nutně ruský), který je pro ně největší hrozbou (aby nepřišel nějaký „Trump“). A s ohledem na pozitivní aspekty sovětské minulosti, zvedne i rudé prapory. Na tomto pozadí se začne obrozovat i území SSSR. Tak vzejde za potlesku sjednotitel ruských území, likvidátor oligarchů – a car. Všichni zapomenou, že Nikolaje II. svrhli. Vždyť Stalin byl rovněž doživotním carem. Navíc to zřejmě bude i Romanovec, protože historické následnictví je velmi důležité (nejspíš to bude anglosaská větev).

To vše hovoří o tom, že transnacionálové potřebují Rusko, a existuje naprosto reálný mechanizmus, jehož prostřednictvím mohou převzít vládu nad Ruskem.

 

Pro nás to znamená, že se změníme v to, čím jsou dnes USA – světovou, všemi nenáviděnou příšeru, jako před nimi Němci. Nějakou dobu se to bude někomu líbit – ale potom se to stane národní hrůzou, stane se prologem národní katastrofy. A to není nic, co tu dřív nebylo. Bylo, a nazývalo se státem Chazarie. A protože zájmy transnacionálů a Izraele se kryjí … – a Rusům se hodí jakási kost v podobě velmoci.  A mohu dodat, že jedním z pravděpodobných praporů může být trockizmus, který zažívá obrovský vzestup.

To je strategie transnacionálů… – mohu Vás ale potěšit, že ani jedna z dosavadní jejich strategií úspěšná nebyla …

 

*) Konstantin Sivkov (1954) – ruský vojenský expert, známý vojenský a politický analytik, sloužil u námořnictva, léta pracoval v genštábu, kpt. 1.třídy (plk.u pozemního vojska), zakladatel a první viceprezident Ruské akademie geopolitických problémů.

**) Brettonwoodské dohody – dohody z konference OSN, konané v Brettonwoods (stát New Hampshire) v USA, položily základy poválečného měnového a finančního systému, postaveného na dolaru USA. Její součástí byl vznik MMF a Světové banky

 

https://www.youtube.com/watch?v=vtqYLBKZ8Vw

 

Překlad:  2020713