Má strach velké oči?

Publikováno 10.6.2017 | Autor: Bavor V.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

15 reakcí na Má strach velké oči?

  1. čtenář napsal:
    10.6.2017 (18:42)

    k tématu muslimů,terorismu,se držím z 99% stranou,
    ale tohle je výběr z tisku jak od pana Jírovce.

    To se mi líbí

  2. NavajaMM napsal:
    10.6.2017 (20:12)

    Ono je to v časopise Veda, ale fakt to znie ako bulvár, ako podotkol vyššie čtenář.
    Ak sa ľudia zaujímajú o tieto udalosti z hľadiska riadenia rizika, tak samotná pravdepodobnosť je len jeden koeficient „funkcie rizika“. Sú ešte minimálne dva ďalšie.
    Jeden z nich je možná strata, alebo ohrozená hodnota (Value at risk). Preto nikoho nezaujíma pokojný deň na pláži, lebo tam je strata nulová, a v podstate ani sračka po pokazenej zmrzline, lebo aj to sa dá hodnotiť ako minimálna strata.
    Druhý z nich je (ne)možnosť okamžitej reakcie na odvrátenie rizika. Pri stretnutí tretieho druhu so žralokom v mori už toho človek moc nenarobí. Ani nemusí, o všetko sa už postará žralok. A podobne je to aj pri teroristickom útoku. Väčšinou sa napadnutý na nič nezmôže. Naproti tomu napríklad potenciálne smrteľné stretnutie s jedovatým hadom ponúka ešte veľa možností, ako sa hadovi vyhnúť alebo ho odohnať.
    Najviac strachu vyvolávajú udalosti nie podľa pravdepodobnosti, ale tie, kde je súčin týchto troch faktorov maximálny.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:
      10.6.2017 (20:28)

      Ono spíše jde o to, že ve skutečnosti jsou pravděpodobnosti toho žraločího i teroristického útoku mnohem menší než možnost záplav či zemětřesení, případně jiných katastrof. I to letadlo spadne v mnohem menším procentu možností než umírá lidí na běžné choroby.

      To se mi líbí

      • NavajaMM napsal:
        10.6.2017 (20:57)

        Pravdepodobnosť je len jeden faktor. Pokiaľ ide o choroby, mnohé z nich sú liečiteľné a človek má ešte veľa času, ako si s chorobou poradiť. Všimnite si, že ľudia majú strach z HIV, lebo má ešte stále punc nevyliečiteľnej. Oveľa menší strach majú z tuberkulózy alebo cholery, lebo si myslia, že si s ňou moderné antibiotiká poradia. Pritom je oveľa vyššia šanca nakaziť sa tuberou alebo cholerou, než HIV.
        Keď ste v lietadle a zistíte, že asi spadne, tak už sa lietať vlastnými silami nestihnete naučiť.
        Píšem to všetko preto, že tí „intelektuáli“ v časopise podceňujú spôsob, akým sa ľudia rozhodujú a akým oceňujú riziká. Lenže v hrubých rysoch nám zrejme funguje aj intuícia aj „fuzzy“ logika, inak by sme ako druh už vyhynuli.
        Paradoxne sú práve títo intelektuáli oveľa horšie pripravení na prežitie ako BF (bežný Franta).

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:
          10.6.2017 (22:28)

          Já to osobně vidím jinak. Autor článku upozorňuje na skutečnost že paniku šíří hlavně novináři kteří ovšem píší to, co chtějí čtenáři číst. Senzační zprávy pokud možno ještě přibarvené. Ostatně na to upozorňoval již Jaroslav Hašek, když za zahájení okurkové sezóny považoval zprávy o českých učitelkách sežraných žraloky v Jaderském moři.

          To se mi líbí

          • NavajaMM napsal:
            10.6.2017 (22:57)

            Toto je pravda. A je to iný pohľad na vec. Som ale presvedčený, že to nie je preto, že to čitatelia chcú čítať. Kvôli „nudli“ dám vysvetlenie dolu samostatne.

            To se mi líbí

          • anonymouse napsal:
            12.6.2017 (15:25)

            „Autor článku upozorňuje na skutečnost že paniku šíří hlavně novináři kteří ovšem píší to, co chtějí čtenáři číst.“

            Ano, pravděpodobně. Hlavním cílem je zvýšení (či udržení) sledovanosti – čili zisk.

            Na druhou stranu autor tím, že se utíká ke „statistickému hledisku“, rozmazává rozdíl mezi nešťastnými náhodami (nehodami) a událostmi, které nehodami nejsou.

            Skutečnost – jde v zásadě o tři odlišné typy událostí:

            – nehody

            – úmyslné trestné činy (statisticky významné, nikoliv však organizované)

            – terorismus (možná sice statisticky nevýznamný, ale organizovaný, a tudíž nejvíce nebezpečný)

            Zbývá otázka proč se autor této relativizace dopouští – zda jde o záměr, či z neznalosti fakt, případně z důvodu neschopnosti vyhodnotit rozdíly mezi jednotlivými typy.

            ————

            Pokud jde o islámský terorismus, jeho zdroje, příčiny (včetně toho, zda je či není organizovaný) a jeho cíle, doporučuji tento rozhovor (podcast). Imam Tawhidi (@Imamofpeace) v něm uvádí na pravou míru, případně zcela vyvrací, různá nesmyslná tvrzení sluníčkářů (a jim podobných lunatiků).

            To se mi líbí

            • LB napsal:
              12.6.2017 (15:55)

              Pokud jde o lunatiky, anonymousi, podle mého je jedním nejnebezpečnějších a rozhodně velkých z hlediska dopadu jeho akcí, jistý blondýn, tč. prezident USA.

              Podpořit Saúdskou Arábii, která je hlavním podněcovatelem wahhábismu (tedy té nejmilitantnější větve islámu), tak jak právě předvedl na své cestě, to může udělat opravdu jen lunatik.

              Výsledek brzy uvidíme, ostatně už se projevil v katarské kauze. V arabském světě nejspíš lze očekávat zvýšenou intenzitu konfliktů, stejně jak se to projevilo už před lety, po fenomenálně hloupém zásahu W. Bushe v Iráku.

              To se mi líbí

              • anonymouse napsal:
                12.6.2017 (16:10)

                Jestli ono by nestálo za to si nejprve poslechnout ten podcast. 🙂

                Přinejmenším proto, že by se jeden dozvěděl, o které lunatiky jde (a proč o ně jde). Aby jeden nebyl tak trochu mimo mísu. 🙂

                To se mi líbí

  3. NavajaMM napsal:
    10.6.2017 (23:24)

    Naozaj si myslíte, že ľudia chcú na začiatku leta čítať o padajúcich lietadlách a žralokmi zožraných učiteľkách? Pre drvivú väčšinu čitateľov sú to úplne neužitočné informácie. Drvivá väčšina čitateľov ale ani nie je cieľová skupina.
    Ak takéto správy vidíme v TV, so všetkou tou naliehavosťou – niekedy mám pocit že aj ten redaktor si ešte počas reportáže vyťahuje žraločie zuby zo zadnice – v kom to má vzbudiť strach? Bolo by to iracionálne, keby to nebola súčasť marketingu. Nepreháňam. Firmy toto robia bežne. Cielené správy v médiách sú jedným zo základných nástrojov, ktoré nájdete v príručkách „guerilla marketingu“. Kto je cieľová skupina? Učiteľky, ktoré cez prázdniny cestujú na dovolenku k Jadranu – aby ich náhodou nenapadlo odmietnuť cestovné poistenie.

    S teroristami je to to isté v bledo modrom, len tu ide o politický marketing. Cieľom sú určité konkrétne osoby alebo skupiny osôb, ale teroristi v spolupráci s novinármi pošlú správu plošne na celú populáciu, aby mali istotu, že adresát správu dostane. To, že sa milióny ľudí zbytočne boja, to je vedľajšie.

    Keď mi toto (po rokoch profesionálnej práce v marketingu) došlo, prestal som mnohým katastrofickým správam venovať pozornosť. Jednak sú správy, s ktorými nemôžem nič robiť a jednak rozoznávam, pri ktorých správach zrejme nie som cieľová skupina. Keď zistím, že nejaké médium obsahuje väčšinu takýchto informácií, prestanem ho sledovať nadobro. Tak som skončil aj so všetkými TV.

    To se mi líbí

    • blbíš napsal:
      11.6.2017 (1:00)

      … příteli, uvažoval jsem, že něco v podobným znění napíšu, jako v tom smyslu, že to nestojí ani za mávnutí ruky (spíš jsem se zahloubal, co vede Bavora k podobným článkům, který asi zas tolik tady nezaujmou= blbej novinář=blbej článek = můj názor), ale protože mi to za to ani nestálo, tak jsem nad tím tou rukou nakonec mávnul a … a koukám, že jsem se oba dopracovali prakticky k stejnýmu závěru, ovšem s tím rozdílem, že mě to stálo mnohem méně energie než Vám (= pouze 5,5 řádků), žejo?

      Líbí se 1 osoba

Komentáře nejsou povoleny.