Doping lze definovat jako použití „nepovolených“ chemických látek za účelem zvýšení výkonnosti lidského organismu.
Odpověď na otázku, proč proti němu bojovat je většinou podávána ve formé jednoduchých hesel: Doping je zločin a jako takový je podporován zločineckými (čti nejlépe komunistickými) režimy. A jde o zdraví a životy sportovců.
Doping ale nespočívá v tom, že si bláhový sportovec koupí nějaké bobule přes internet. V pozadí je velmi rozsáhlý výzkum, který musí někdo zaplatit. Stojí za ním i existenční zájmy „realizačních týmů“, všech zúčastněných výzkumníků a v neposlední řadě i sportovců samých.
„Kdosi“ studuje vliv různých látek (léků i jiných legálních substancí) na lidský organismus (rychlost léčení svalových zranění, získání potřebné svalové hmoty, psychologii sportovce atd).
Doping je prodatelný, pokud přichází se zárukou, že rychlost odbourávání drog a jejich produktů je dostatečně známá a lze tedy dávkování přizpůsobit tak, aby je nebylo možné detekovat v dané době dostupnými analytickými metodami.
O čem se nemluví
Nemluví se o tom, že jde o komplexní vztah poptávky a nabídky. Prostě kšeft na druhou.
Nemluví o tom, kolik lidských životů doping ohrožuje a kolik boj proti němu stojí.
Trocha statistiky
Počet obětí dopingu je, vzhledem ke ztrátám životů v jiných oblastech života, naprosto zanedbatelný.
Pomiňme války. V USA připraví střelné zbraně ročně na 30,000 lidí ročně. Z toho je asi 10,000 sebevražd a zbytek nehody a násilí. A zákonodárci nehnou prstem.
Tento zdroj (https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_doping_cases_in_athletics) uvádí kolem 880 potrestaných případů dopingu v lehké atletice.
Z toho se 228 positivních nálezů stalo před rokem 2000. Celkem 125%) z těchto potrestaných atletů zemřelo. V průměru se dožili 57 let. Tohoto věku se nedožije 10% Američanů. (https://en.wikipedia.org/wiki/Life_table).
Největší zastoupení mezi dvanáctkou zemřelých mají USA a Švédsko (po 3) a Rusko (2). Zajímavé je, že kromě Ruska nejsou zastoupeny jiné státy východního bloku, ani NDR.
Připomeňme si, že při „pokořování“ osmitisícovek již zahynulo 28 Čechů a Slováků.
O zdraví sportovců nejde
Ve špičkovém sportu jde o peníze. Jde o zisk majitelů klubů, o lukrativní televisní smlouvy, o vytahování peněz z kapes daňových poplatníků prostřednictvím financování stadiónů a úpravou podnikání pro sportovní kluby.
Je zapotřebí přitáhnout diváka tím, že se mu dodá vzrušení – většinou způsobem, který zdraví sportovce přímo ohrožuje.
V profesionálním hokeji existují tak zvaní bitkaři, tedy hráči, kteří jsou najímáni, aby ve správně načasovaném okamžiku „shodili rukavice“ a rozpoutali řež s nenáviděným protivníkem.
Autor tohoto textu byl svědkem bitky v utkání NHL Ottawa vs. Philadelphia (hra i výsledek byly slovy klasika: nuda nuda, šeď šed). Domácí prohrávali 1:4 a tak bylo zapotřebí dát divákům „dárek“ na cestu na parkoviště. Tak došlo, minutu před koncem, k vzájemnému mlácení holými pěstmi to hlav dvou bitkařů.
Nemá to nic společného se sportem. Jde to kriminální rozhodnutí majitelů klubů, kteří pod hlavičkou exklusivity sportu povolují brutalitu, která je jinak ve společnosti trestána.
Majitelé klubů NHL dlouho odmítali nést odpovědnost za pracovní úrazy svých zaměstnanců. Jde zejména o otřesy mozku spojené s těžkými psychickými poruchami, často končícími sebevraždami.
Bývalí hráči se s NHL soudí, protože zisky byly nadřazeny zdraví hráčů. (http://www.tsn.ca/nhl-alumni-association-sent-former-player-email-to-nhl-about-concussion-lawsuit-1.461816)
Proti zdraví sportovců jsou přímo namířena boxersko-zápasnická střetnutí v klecích nebo požadavek zrušit přilby, před nějakou dobou povinně zavedeny v amatérském boxu.
Box jako šermování pažemi? Dejte pokoj… divák chce vidět krev a destrukci.
Proti zdraví lyžařů jsou namířeny výmysly zvané skikross, které dávají na trať 4 závodníky najednou. Totéž lze říct o vytyčování co nejtěžších sjezdových tratí, kde každý pád hrozí těžkým zmrzačením.
Nadměrná snaha zdraví aktérů skutečně chránit, může vést k likvidaci sportu samého. Z Formule 1 se postupem času stala nudná záležitost. Okruhy mají únikové zóny a případné kolize většinou končí bez zranění jezdců.
V USA jsou nesmírně populární automobilové závody na oválech, protože ty slibují spektakulární kolize. Ne snad, že by divák chtěl vidět na trati pohřební vůz, ale co jiného než možné kolize ho drží několik hodin u oválu nebo u obrazovky.
Stejné platí pro automobilové soutěže, kde stromy a jiné pevné překážky vedou k těžkým haváriím a často k zabití jezdců nebo spolujezdců.
Zemřel v okamžiku, kdy dělal, co ho bavilo
Toto klišé používají novináři a pozůstalí. Jistě, u havárií automobilů jde o zlomek sekundy: bang-bang a je po všem.
Horolezec, který vypadne z jištění nebo parašutista, jemuž se neotevře padák těžko během těch posledních sekund myslí na to, že zrovna dělá, co ho baví.
Chemie lidského těla
Velmi obecně řečeno, lidské tělo není víc než soubor chemických reakcí a rovnováh. Jeho narušení má důsledky známé jako nemoc a v krajním případě smrt.
Snaha ovlivnit chemii lidského těla se datuje od dob šamanů, babek kořenářek a distributorů placeba zvaného víra: „věř a vůle tvá tě uzdraví“.
Moderní doba přinesla obrovský rozvoj farmaceutického průmyslu a s ním jistou organizovanost vývoje nových léků a jejich schvalování pro humánní medicinu.
Úprava chemie lidského těla nevyžaduje jen přísun různých chemikálií. Může zahrnovat i trénink v nadmořských výškách nebo spaní ve stanech s uměle sníženou hladinou kyslíku. Může jít o úpravu tréninkových plánů, kontrolu příjmu potravin a tekutin nebo fyzio- a psychoterapii.
Neexistuje absolutně žádný důvod, proč by sportovci neměli mít právo používat jakékoli léky schválené pro humánní medicinu. Odvolávat se na ohledy na zdraví sportovců je absolutně pokrytecké.
Sport prý musí být čistý se stejnými podmínkami pro všechny
Čistotu ve sportu, odvozenou od amatérismu, prosazoval Američan Avery Brundage, předseda Mezinárodního olympijského výboru v letech 1952-72. Sport nesměl být znečistěn penězi.
Brundage tedy bránil amatérismus, zejména ten, jenž byl k nalezení na amerických universitách. Tam měli sportovci, a stále mají sportovní stipendia.
V bývalém Československu měli například někteří sportovci nárok na refundaci až 100% mzdy ve svém fiktivním zaměstnání. Zcela kuriózně existoval trest prací, kdy toto procento mohlo být sníženo.
Peníze přinesly dobré živobytí absolutním špičkám, ale rozhodně nepřinesly stejné podmínky pro všechny.
Například v tenisu si 200 hráčka na světě si ročně vydělá na výhrách míň než policistka na malém městě. Taková hráčka si nemůže dovolit tým spolupracovníků, ani nákladná léčení na špičkových klinikách. Tak jaképak stejné podmínky.
Sport jako podnikání
S přílivem peněz do sportu se ze špičkových sportovců stali podnikatelé. Vkládají do podnikání svůj talent, tělesné i psychické dispozice a vše ostatní, co cesta nahoru vyžaduje. Tedy i vlastní zdraví.
Ti nejlepší mají svoje právníky, lékaře, trenéry i marketing. Optimalizují zisky, investují a vyhýbají se placení daní jako jiní podnikatelé.
Sport a politika
Sport má národní (kdo neskáče není Čech !) i mezinárodní rozměr. Proto se tak usilovně počítají medaile, přestože oficiální pořadí národů neexistuje.
Tragedií pro sport jsou politici, kteří drží a otevírají kasu tam, kde kyne naděje na medaile. Trochou peněžního cukru se snaží vyždímat z těl sportovců maximum, aby pak mohli říkat, že úspěchy jsou výsledkem jejich prozíravé politiky.
Z úspěchů se pak žije dlouhá léta. Viz například vítězství Kanady v hokejové sérii nad Ruskem (1972) české Nagano nebo Panenkova penalta na mistrovství Evropy. Vše se omílá kolem dokola, přestože jde o statisticky náhodné výsledky a výkony.
Připomeňme si dříve uvedené číslo 880 usvědčených dopujících lehkých atletů. Z nich bylo 97 Rusů a 82 Američanů. Nabízí se otázka, proč se nikdy neobjevily požadavky, aby ze sportovních soutěží byli vyloučeni sportovci USA.
Spekulace na závěr
Během několika let dojde k totální změně sportu. Zaniknou velkolepé akce typu OH, protože je jednotlivé státy odmítnou financovat.
Pro zánik World Anti-Doping Agency (WADA) bude stačit jediný průlomový výrok soudu, určující, že nikdo nemá právo zasahovat do podnikání a zakazovat sportovcům používání léků schválných pro humánní medicinu.
Sport se změní i díky tomu, že dávno přestal být pro mladé lidi z bohatých zemí finančně a fyzicky přitažlivý. Dovoz gladiátorů z chudších zemí postupně vytlačí zlenivělé bělochy ze hry.
Pro zánik různých sportovních asociací bude stačit, když se najdou investoři, kteří sportovcům zaručí vyšší výhry než mají teď.
Jack Kramer, to předvedl v roce 1963. Přetáhl tehdejší špičkové tenisové amatéry (Lavera, Gonzalese, Rosewalla , Hoada a další) do své profesionální skupiny (říkalo se tomu tenisový cirkus). Po pěti letech přestal amatérský tenis existovat.
Poznámky pana Bavora 
„Z toho se 228 positivních nálezů stalo před rokem 2000. Celkem 125%) z těchto potrestaných atletů zemřelo“
Jsem jedinej, komu to nedává smysl??.
To se mi líbíTo se mi líbí
Škrtněte znak procent a závorku … domnívám se. Rébus od autora pro zpestření.
To se mi líbíTo se mi líbí
Z textu vypadla závorka. Z 228 sportovců „chycených“ před rokem 2000 jich zemřelo 12, tedy 5%.
To se mi líbíTo se mi líbí
Kéž by to byla jediná chyba v textu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Téma tak rozsáhlé a přesto podané tak vyčerpávajícím způsobem že nemám co dodat. Tím spíš že jsem vždycky byl a jsem jenom sportovním nadšencem na své náklady. Myslím, že se mi vyplatily.
Přemýšlím proč se nedělají dopingové zkoušky i u manažerů, politiků, studentů, umělců … ? Je tam snad nebezpečí ovlivnění výkonu, zdraví, psychiky menší? Proč jenom gladiátoři?
To se mi líbíTo se mi líbí
Rozdělil bych problém na dvě otázky – jedna se týká samotného sportu, druhá pak politického zneužití. Všechny mezinárodní sportovní organizace jsou ovládány Amíky, včetně WADA, a hledání dopingu – ale jen tam, kde mají – představuje politicky motivovaný hon na čarodějnice.
Nikomu nevadí spektakulární dopingové skandály amerických a dalších západních „gladiátorů“, ale jakmile je přichycen nějaký Rusák, najednou platí kolektivní vina, píše se o státní podpoře dopingu, ačkoliv organizace sportu v Rusku se od západních organizací dnes prakticky neliší – v Rusku je stejný systém jako všude jinde. K tomu přistupují účelové konstrukce, jako s meldoniem.
Jedná se o součást ořezávání Ruska, válku jinými prostředky, zatím beze zbraní. K tomu se hodí i deklasování všech olympijských myšlenek a idejí. Stačí si vzpomenout na mediální působení proti ruské zimní olympiádě v Soči. Prozatímním vrcholem je dění kolem ruských lehkých i těžkých atletů a olympiády v Riu. Myšlenky olympionismu tím úplně zničili.
Na druhou stranu, USA se v oblasti sportu staly parafrází NDR a Sojůzu, protože úspěchy jejich „sportovců“ jsou vysoce politicky zneužívané a k jejich financování se používají stejně skryté kanály jako k financování rozvědky a CIA, od různých NGOs po mnoho temných nadací. Jistě si nikdo nemyslí, že WADA hledá doping v Rusku jen tak sama od sebe, bez koordinovaného řízení. Obviňování ruské dopingové sítě ze státního řízení je tak ze strany Amíků především obdobou psychologické projekce: oni to dělají, tak to jistě musí dělat i Rusáci.
Samotný sport je popelkou a zůstává stranou. O tom svědčí napřiklad americké armádní statistiky, kdy musela být rozmetána náborová fyzická kritéria, protože jinak by US Army neměla koho přijmout, pro mizernou kondici potenciálních profesionálních vojáků.
Masový sport užírají mimo pracovních požadavků – souvisejících se zničením odborů – také rodinná zadluženost a privatizace zdravotnictví. Ono se těžko sportuje, když například zlomená noha při lyžování znamená nezaplacení hypotéky a reálnou možnost vystěhování celé rodiny na ulici, legální ukradení domu. Další problém v USA je, že hodně smluv zdravotních pojišťoven neproplácí léčení sportovních úrazů, takže jakékoliv rizikovější sporty jsou privilegiem bohatých lidí, kterým je to jedno nebo si mohou dovolit platit speciální drahé pojištění.
Problém je i blbnutí všech možných „ochránců dětí“, sociologů atd. – zkuste vypustit dítě na hřiště bez dozoru, aby si čutalo s ostatními dětmi fotbálek nebo hrálo vybíjenou či volejbal. To nejde, vlítne na vás sociálka. Sport dnes není možné provozovat mimo sportovní kluby – a tam to zase nejde jen tak amatérsky, každý „trenér“ touží po vrcholových sportovcích a vyžaduje i od malých dětí „tréning“ třeba 3x-5x týdně, o víkendech „závody“. O amarérské sportovce nemají oddíly zájem, ani na ně nemají kapacitu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zde je velmi důležitá metodika použití bývalých východních zemí, proti tomu Ruskému dopování ve velkém rozsahu.
Proto prosím je nesmírně důležité poznat materiál, který zpracovala výhradně sportem se zabývající média jako např. Svobodná Evropa.
http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/1430948
Protože opravdu velmi rychle mizí masová základna tělovýchovy, i ve východních zemích, tak pro použití tohoto biče se opravdu čas neskutečně krátí. Zřejmě proto musel být použit nyní.
Tož těžko si nyní představit spartakiádu, jak se všeci hrnu do štatlu na Strahov, dušu nevyplivnú a šlak je netrefí a cvičió a cvičió.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zkusme si porovnat přínos (pro společnost, pro zdraví, pro mládež, pro seniory, pro přátelství mezi lidmi, mezi národy) socialisticky pojaté spartakiády a přínos byznysem pojaté olympiády. Kdo nemá klapky na očích …
To se mi líbíTo se mi líbí
Jinak Evropským parlamentem velmi dobře zpracované téma pro Vás Kchódle.
Konečně je na světě něco co dokáže robotizaci v naší EU nejen zvládnout ale povýšit na mnohem vyšší level viz :
Pokroky v robotice podle Evropského parlamentu dospěly na tak vysokou úroveň, že je třeba vytvořit právní rámec pro roboty. Ti nejpokročilejší z nich by měli být klasifikováni jako „elektronické osoby“ a měly by se na ně vztahovat povinnosti jako například placení sociálního pojištění aj. .
„Jejich zvyšující se inteligence, všudypřítomnost a autonomie vyžaduje promyslet všechno znovu od začátku, od danění až po jejich právní odpovědnost a pojištění,“ shrnuje agentura Reuters návrh našeho Evropského parlamentu.
To se mi líbíTo se mi líbí
🙂
Přijde mi, že se nějaký technikou zcela nepolíbený šílenec příliš začetl do sci-fi, pravděpodobně s podporou jistých nepovolených povzbuzujících látek. Nebo je to dílko nějakého „partyzána“ v lůně Uhnije, který si z nich dělá nehorázným způsobem legraci, případně rovnou prdel.
Umělá inteligence (AI, tedy „Artificial Intelligence“) je ryze technický termín, který nemá s inteligencí v humanitním významu téměř nic společného. A ještě velmi dlouho to tak zůstane. Možná dokonce navždy, protože o podstatě lidského myšlení a vědomí nevíme skoro nic. Existuje nehmotná duše nebo nějaké „informační pole“ ? To je nevědecká otázka, nedovedeme to potvrdit ani vyvrátit.
Je asi jasné, že na technologickém pokroku se budou snažit parazitovat všichni možní dobroserové a polepšovači, to není nic výjimečného. Ale robotizace výrob nebo služeb není principielně nic jiného než zavádění lepších strojů v minulosti, takže jakési „zdanění robotů“ je stejně nesmyslné jako například zdanění počítačem řízených obráběcích strojů proti běžným soustruhům a frézám. Úbytek méně kvalifikovaných pracovních míst bude muset být kompenzován standardně – tedy zdaněním zisků výrobců a bank, zvýšením sociálních podpor a možná jednou zavedením onoho „nepodmíněného základního příjmu“.
O nějaké „právní zodpovědnosti“ roboticky řízených např. aut se sice diskutuje, ale je to čistě vzato pitomost, protože ačkoliv robotická auta již fungují, zdaleka nenahradí člověka za volantem. Jejich autonomní provoz na běžných komunikacích je nemožný. I když se to leckde zkouší, zavedení brání zodpovědnost výrobce auta za havárie a vůbec akceptace takových nevylučitelných havárií veřejností.
Stejně jako sofistikované počítače v letadlech nenahradí piloty – ačkoliv moderní dopravák již hodně let umí v zásadě vykonat celý let „sám“, bez řízení pilotem. Ovšem ještě lépe dovedou letové počítače havarovat a zabít všechny na palubě – což se skoro vždy svede na piloty, aby nemusel kompenzace platit výrobce.
Neumíme napsat absolutně spolehlivý software, ani když jsou na 100% definované vstupy a výstupy (tj. stavový prostor je konečný a plně známý). Pokud jsou apriori neznámé – při letu letadla nebo jízdě auta se může stát cokoliv – pak tuplem ne. Počítače nejsou spolehlivé, nikdy nebudou, z mnoha důvodů.
To se mi líbíTo se mi líbí
Sakra, Kchodle, jak to, že:
„…o podstatě lidského myšlení a vědomí nevíme skoro nic. Existuje nehmotná duše nebo nějaké „informační pole“ ?
To Vás přítel hrdinných soubojů ještě za ty povýšenecký řšči nesrovnal Punťu? Jak to, že nevíme nic o duši!!! Zrovna včera v noci, když jsem šel spát, tak jsem málem nedošel do postele, jak mě ta moje stará duše tížila a jak mě myšlení bolelo. Jak to, že neexistuje informační pole? Hned ráno jsem dostal zčerstva zpravodajskou svodku o svým nočním PRÝ běsnění, jako, že jsem ZASE neutáhl kohoutek na vodou a ten kapal celou noc, že jsem ZASE poházel oblečení tu a tam a zase onde, že v koupelně je ZASE na zemi mokrej ručník, že UŽ to takhle dál nejde a vůbec nejhorší bylo, že ta moje, podle Vás nehmotná stará duše, si dovolila ze spánku mluvit až tak, že ta dobrá, ale již poněkud na sra…ší moje žena se probudila až tááák, že pak pro změnu její, jak jsem se již zmínil, poněkud nasra…ší starší duše, nemohla usnout, oproti té mé, již v míru spící starý duši.
To se mi líbíTo se mi líbí
Punťou
To se mi líbíTo se mi líbí
řeči
To se mi líbíTo se mi líbí
Punťa je nemocnej, má zub. Musím mu koupit pilník.
To se mi líbíTo se mi líbí
a ví to Kchodl, že mu nehrozí stětí? = proto je tak rozvérnej! 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Ovšemže ví! Kchodl není šermíř, nýbrž střelec. Což já taky, i když už jenom na vedlejšák. Ale nemám pocit, že by se schylovalo k souboji 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Zlenivělí běloši včera vyřadili ve fotbale barevný anglický tým.
Jaká radost v srdci xenofoba!
Taktéž slavná vítězství našich týmů nejsou zaleka v mezích statisticky, tak snadné to zase není.
Jinak ale jo, je to kšeft a nekoukám už na sport tak, jako dříve.
Smutná doba, smutný sport!
To se mi líbíTo se mi líbí
Nechci se dotknout tzv. vrcholových sportovců, někteří jsou skutečně výraznými osobnostmi, především v individuálních sportech.
Nicméně je skutečností, že sport pro diváky, tedy právě ten vrcholový, je podle mého soudu už především byznys a samotní sportovci jsou v podstatě už spíše dobře placenými zaměstnanci, zatím ještě ne zcela na úrovni gladiátorů, byť se této pozici blíží.
To je důvodem, proč mě tento sport, především kolektivní, v podstatě míjí. Až příliš často bývají výsledky cinknuté, až příliš často je to jen divadlo. Z toho vyplývá, že i doping v těchto sférách je mi v podstatě ukradený.
Takže s obsahem článku se ztotožňuji a vlastně ani nevím, proč na něj reaguji…. jó, už vím. Abych autora také jednou podpořil 🙂 .
Ohledně masového sportu (jemuž se ovšem autor textu nevěnuje a tudíž se naše názory mohou lišit) musím zabrousit do minulosti.
Protože jsem se sám věnoval zcela individuálnímu sportu už od raného dětství, byly mi masové akce vždy proti srsti. To ale nic nemění na tom, že nejdříve sokolské slety a potom jejich poněkud jinak politicky zaměřený dědic – spartakiády, přivedly ke zdravému pohybu celé generace dětí, které by se jinak sportu asi příliš nevěnovaly. Přehlédnout nelze ani to, že to byla příležitost ke sportování i pro dospělé. Slety nepamatuji, spartakiády ano a na té v roce 1975 jsem se byl podívat i naživo a ač nerad, přesto přiznávám, že to byl hluboký emocionální zážitek pro diváka, a tudíž obdobné pocity předpokládám i pro cvičence. Pro kolegy militaristy: Kde jinak můžete vidět celou divizi, jak v běhu obsadí prostor a zaujme bezchybně pozice ? 🙂
Pohled na současnou sportující/nesportující mládež mám asi zkreslenou svými třemi vnuky, kteří jsou všichni velcí sportovci. Vůbec ne vrcholoví, ale prostřídali řadu sportovních aktivit od juda, boxu, lyžování, plavání až po fotbal, to všechno na řekněme „vyšší amatérské úrovni“.
Myslím si ovšem, že současná mládež je spíše nesportovní, a ještě více spíše počítačová a virtuálně sportovní. Což je samozřejmě chyba, protože mladí se většinou nesetkávají ani s fyzicky náročnou prací, při níž by sport plnil spíše relaxační roli. To je jen takové lamentování nad úpadkem doby a mravů.
Rád bych zde ale upozornil ještě na jednu věc. Sport je většinou náhražkou boje, při níž se lze zranit, ale obvykle se neumírá. Myslím si, že důsledky absence sportu na nejen fyzickou, ale i psychickou zdatnost současné mladé/dětské generace lze zatím asi těžko odhadnout. Nechci dávat sebe za příklad (ač se mi to občas stává 🙂 ), ale možná že právě stresy, které jsem zažíval při každém střeleckém závodě a (ne vždy) postupná schopnost je zvládnout asi přispěly k tomu, že jsem se stal (myslím) postupně vůči stresům v životě celkem odolným. Nevím, zda takovou zkušenost lze získat při bojové hře na monitoru počítače.
To se mi líbíTo se mi líbí
V jedné věci se mýlíte pane Hudče.Coby žáček pražské školy od roku 1953 jsem absolvoval zcela „dobrovolně“ (ostatně stejně jako všichni, nikdo se nás neptal) několik spartakiád. Bylo to dost hrozné. Protože po celé dlouhé roky v pražských školách probíhaly místo hodin skutečné tělesné výchovy hodiny nácviku na spartakiádu. Ještě tak nejvíc se to podobalo pořadovým cvičením na buzerplace na vojně. A přínos pro sportovní zdatnost mládeže byl veskrze záporný.
To se mi líbíTo se mi líbí
… tak s tím se naprosto ztotožňuju, ještě, že jsem si vždycky dokázal včas „lehčeji zlomit“ některou z prstních kůstek či zápěstí. Sádru jsem si dokázal aplikovat s pomocí sourozenců sám i s parádní vatovou vystýlkou a „dilatační pohybovou vrstvou“ = můj zlepšovák , v který ta ruka jaksi hodně plandala 🙂 , odkoukali jsme to od táty, který velkoryse dělal, jako že nevidí. Když měl člověk sádru, nikoho totiž nenapadlo se pídit po lejstru od doktora i když i to bych zvládl s přehledem i s razítkem (to by už táta tak velkorysej nebyl, to bych musel, však už budete vědět). Blbý bylo, že jsem pak musel sádru tahat minimálně 14 dní, abych už tzv. zpětně nemohl naskočit do „náročný“ přípravy… a to jsem opravdu nenaskočil, ale vždycky to stálo za to!!!
To se mi líbíTo se mi líbí
Koho nebavil sport nebavila ho ani příprava na spartakiádu. Spojené nádoby. V každé třídě to byla tak půl na půl. Kdo měl chuť a zdály se mu ty dvě hodiny týdně nácviku nudné mohl se vyřádit každý den dle libosti odpoledne na školním hřišti nebo tělocvičně. Taky jsem toho využívali, jenom v 17 hodin když tělocvikář odcházel domů jsme museli odevzdat náčiní a končit.
Pro přesnost : nácviky probíhaly maximálně v roce spartakiády, a ta byla vždy po pěti létech…takže ta „usurpace“ se mohla týkat každého tak dvakrát-třikrát za život, mě třikrát. Jisté je, že pro nás pražáky nebyla spartakiáda tak zajímavá jako pro mimopražské kteří cestovali, ubytovávali se a starší randili…my byli doma.
To se mi líbíTo se mi líbí
„Koho nebavil sport nebavila ho ani příprava na spartakiádu. Spojené nádoby.“ Vy dnes perlíte PetřePavle. Větší blbost jsem už douho nečetl. A to ostatní také. Máte selektivní paměť.
To se mi líbíTo se mi líbí
přesně tak! Nebavilo, no a co? Ta Vaše školní hřiště jsme si vyhledávali i bez té spartakiádní buzerace, o které se zmiňuje trefně Jos. A to do libosti prováděné vysportování děcek na školních hřištích po nácvicích spartakiád vykládejte někomu, kdo 3x s oddílem a 2x bez oddílu týdně nepiloval zcela dobrovolně štafetu 4x100m tak, že od křečí v nohou nemohl spát a po víkendech jezdil po závodech!
To se mi líbíTo se mi líbí
Přesně tak, Spartakiády byly hrozný pojeb. Zničilo to rok tělesné výchovy ve škole, kde se děti normálně učily všechny možné sporty a opravdu zvyšovaly tělesnou zdatnost. Místo toho se prováděla jakási podivná pořadová cvičení, jen místo Sa58 se u toho používaly nějaké klacky nebo co.
Bolševik prostě vykradl ze Sokola jejich Sokolské slety, velmi pečlivě z toho odstranil národní entuziasmus a vlastenectví – což se pokoušel nahradit jakousi oslavou socialismu a lásky k Sojůzu. Přidejte zvukový doprovod toho nejodpornějšího popíku, který zněl neustále z rádia a každý z toho málem zvracel, když to slyšel.
Mělo to samozřejmě i svá pozitiva, jako bylo zmíněné cestování, kontakt s cizími děvčaty a tak podobně. Ale celkově si nevzpomínám na nikoho, kdo by z toho byl na větvi, většina to bytostně nesnášela, sportovci zvláště, protože to na rok zabilo veškeré skutečné sportovní aktivity kolem školy – místo abychom cvičili v tělocvičně na nářadí, posilovali, hráli míčové hry, dělali atletiku nebo plavali, jsme trapnili na „hudbu“ Michala Davida – to vás naučí ty odrhovačky bytostně nesnášet (dělalo se mi z toho nevolno i při hokeji v Naganu).
Spartakiáda byla prostě odporná.
To se mi líbíTo se mi líbí
Co se mi na Sparkatiádě jediné opravdu líbilo, jaký tomu bolševik dal správný Orwellovský název. Spartakus byl vůdce vzpoury otroků a my jsme pod jeho jménem dělali otroky. Protože to bylo něco jako povolávací rozkaz – nedalo se tomu vyhnout, pokud člověk měl dvě nohy a dvě ruce a neodhodlal se k fintě jako blbíš.
To se mi líbíTo se mi líbí
Hmm už ani ten sport a spportovci nejsou co bývali. Mne dostalo po Brexitu fňukání našich tenistů, že přicházejí 1000 liber či eur denně na výdělku…. takže tak…
To se mi líbíTo se mi líbí
No podle mě jste se přiliš zaměřili na ty negativa a mate vnich pravdu,autor tohoto tematu napsal dobrý článek ale jako už jsem u něj zvyklí je to naprosto jednostraný pohled.A VĚČINA ZDE tomu podlehla.
Svět už je takový a nemuže se to vyhnout bohužel ani sportu.Jenže mato i určité klady…….sport at už ciknutý poskytuje mnohým zapomenout na to špatné………Vámi vysmivané kdo neskáče není čech…co je špatného že ty lidi při mimořádném vykonu sportovce své země cití aspon na okamžik sounaležitost.Také není zanedbatelné že to plno lidí vede ke sportu protože si myslí že se dostanou na vrchol.KAŽDY kdo vtom je zainteresovaný VÁM potvrdi že každé mimořadné vitěství vtom sportu okamžitě zvedne zajem o ten sport,a plno znich vytrvá na té amaterské formě.NEJSEM odbornik ale určitě jsou i jiné přinosy.
Ve světě kde je na prvním mistě zisk nemuže byt stzranou tak duležité odvětví jako je sport.UŽ VE STARÉM Řimě věděli že lidu je třeba her….nevylevejme s vaničkou dítě.
Ač se mi VÁŠ článek pane JIROVEC libil a nedá se těm argumentum skorem nic vytknout……přesto jak jsem napsal máte věčinou záběr jedním směrem……..přes tu špinavost ve sportu to má i velké klady a ve světě kde převládá zisk jako hlavní nemužete očekávat že to bude jinak ve sportu,je to odraz naší společnosti kam spějejem
To se mi líbíTo se mi líbí
„Kdo neskáče není Čech“ je hodně slabá náhražka vlastenectví, čistě pasivní konzumace často v dosti podroušeném stavu.
No právě, máte recht – k ovládnutí plebsu a jeho zklidnění stále funguje metoda „chléb a hry“. Ač plebejec geneticky i společenským postavením, říkám: Díky, nechci.
Sportovci skutečně mohou fungovat jako vzory a je to většinou dobře, to máte taky recht. Jenže až příliš často je to spíš kvůli prachům, co vydělávají, než kvůli dřině, skrze niž se k těm prachům dostali. Na takové vzory se spoléhá až moc. Najdeme pro mládež ještě také jiné vzory, kromě sportovců vypatlaných komediantů?
Třeba jsou, ale já o nich nevím.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jsou, ale moc se o nich nemluví, protože za jejich možnou slávou je ukrytá fysická a duševní práce, což je pojem téměř neznámý. Protože kolik máme opravdových úspěšných vědců či vynálezců? Kdo to ví? Kdo o nich píše a mluví tak, aby se o nich opravdu vědělo a mohli být těmi vzory? Blbej dotaz, já vím…
To se mi líbíTo se mi líbí
„Kdo neskáče není Čech“ je hodně slabá náhražka vlastenectví, čistě pasivní konzumace často v dosti podroušeném stavu.
Myslím že toto podceňujete a ukazujete na tom jen ty negativa……….například tak skáči i děti a muže to v nich rozeznít tu skutečnou potřebnou sounáležitost stou rodnou hroudou.Pak jsou lidé jak já,nepotřebuji sice skákat,ale pociťuji hrdost když čechomoravák…dříve čechoslovak něco dokáže…….trochu tak nák hazite do jednoho pytle vše ………….
i tento argument je velice slabí………….Jenže až příliš často je to spíš kvůli prachům, co vydělávají, než kvůli dřině
A co většina znas snad chodí do práce jen pro dobry skutek?,a když ta práce má vedlejší prvek dokázat něco mimořádnějšího tím lepší……..a taky ty vynálezci a osobnosti to dělají většinou pro prachy proč to vyčítat sportovcům…..jde jen oto nastavit lepe pravidla ale jak když celá společnost je na morálním sestupu
To se mi líbíTo se mi líbí
Nejde o prachy, jde o nastavení spravedlivějších pravidel. Jistě si tato pamatujete jak leckomu, i mě, vadilo že naši „amatérští“ sportovci dostávají plat v zaměstnání do kterého nechodili (refundace). Jak nám připadalo čistší profesionální prostředí kde příjem byl úměrný výkonu, agentovi, reklamě, smlouvě. Jenomže nikdy ale nebyl úměrný zájmu veřejnosti, natož vybranému vstupnému (jako případy dnešních našich fotbalistů, hokejistů, tenistů, golfistů….). Tehdy to mělo míru! Ten plat byl v práci stejný jako byl kolegův , jen sportovec dostával navíc prémie od oddílu. Takže třeba Kvašňák měl TŘIKRÁT víc než kolega v „práci“. Na Vinohradech kam jsem chodil na volejbal na Potrubí jsem potkával často volejbalového reprezentanta Tomana v montérkách s instalatérskou brašnou na zádech. U menších sportů to bylo obvyklé. To byl sport.
Morálnímu sestupu chtít zabránit vrcholovým sportem a jeho podporou (titulky teď na ČT : místo 3,5 miliardy dáme 6 miliard) je bláhové … V mládežnických oddílech větších sportů a v těch malých všude se platí stále víc a víc, tam ty peníze nikdy nedošly a nedojdou. Nastavit pravidla? Dobře. Ale vracet se k těm „totalitním“? Jaká jiná?
To se mi líbíTo se mi líbí
PP
jenže to je o koze a já o voze.JAK sem napsal nepopirám všechny argumenty popsané….jen tvrdím nemužete myt čisty sport v nemocné společnosti a vyčitat sportovcům že se tak chovají.
Použiji na to tak trochu defakto uplně ranu pod pás……když teda mě poučujete oco jde……….citace….Nejde o prachy, jde o nastavení spravedlivějších pravidel. Jistě si tato pamatujete jak leckomu, i mě, vadilo že naši „amatérští“ sportovci dostávají plat v zaměstnání do kterého nechodili (refundace).
kdyby jste četl tak jsem psal……………jde jen oto nastavit lepe pravidla ale jak když celá společnost je na morálním sestupu
A TED TU RANU POD PAS……….psal jste že jste volil ODS kvuli restitucím………takže kvuli svému prospěchu…..v pořádku…….ted nám dost často předkládate jak není malé zlo jak volite jen dobro……..ty sportovci se chovají jako většina společnosti ,a otom piši
To se mi líbíTo se mi líbí
Tehdy – 1992 – byla pro mě podstatná část ODS dobro (Klaus ne), jakápak rána pod pás?
Díky jim měla pak moje matka, její sestry a i já zajištěné bezproblémové, samozřejmě bezproblémové jen po finanční stránce, stáří. Málo? Když si vzpomenu na ty šmejdy z tehdejší ČSSD (Fencl a spol.) a KDU (církvím dar, to jo), u KSČ to bylo samozřejmostí být proti, kteří byli proti tomu aby se vrátily ukradené pozemky za které můj děda platil a splácel dlouhá léta, a zůstaly v rukou jejich, funkcionářů JZD, tak se mi zase otevírá kudla v ruce.To je osobní rovina.
Kdyby býval pokračoval socialismus nepotřebovali bychom žádné restituce, měli jsme se dobře i bez nich. Nejsme totiž nikdo z nás nenažranci. Ale když jiní kradli proč bychom my nechtěli vrátit ukradené? To je společenská rovina.
Dnes zaujímám tehdejší Uhlův postoj : půda má patřit těm kdo na ní právě pracují. Stejně jako jiné podniky, dodávám.
Sportovci se chovají jako většina společnosti. Já ne, o tom píši
To se mi líbíTo se mi líbí
Dost našich bývalých vrcholových sportovců přiznalo, že bez „bobulí“ se donekonečna zlepšovat nedá. V dobách minulých měli přímo ukázkovou „chemickou laboratoř“ DeDeRoni. Ti uměli vyrobit sportovce téměř k neporažení.
Vrcholový sport je politická záležitost a klasická ukázka dvojího metru. Když přiznal L. Armstrong doping, tak nezatrhli všem cyklistům z USA účast na závodech a to nemluvím o jiných načapaných sportovcích z USA, kde nezatrhli celé reprezentaci účast na nějaké Olympiádě. U Rusa platí kolektivní vina, viz. budoucí Olympiáda.
Autor m.j. vzpomněl serii zápasů CCCP x Canada v r. 1972. Kanada vyhrála o jeden zápas a o jednu branku. Už se ovšem nehovoří, že asistent trenéra poslal Bobbyho Clarka zlikvidovat Charlamova, protože nebyli schopni ubránit lajnu Michajlov – Petrov – Charlamov. I tak se vítězí.
To se mi líbíTo se mi líbí
No právě. A investigativec Hajo Seppelt přišel s objevem, kterému se zdráhám uvěřit. „Některé látky, jež byly používané v NDR, například „Oral – Turinabol“, se nasazují i v dnešním Rusku.“
http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/1430948
Někdo rozjel státní dopingový program a používá přitom 30 let staré preparáty, které už by nejspíš dokázala zjistit i uklízečka. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
No já si myslím, že je to bluf. Záměrné blbnutí lidí, asi si chce někdo přivydělat. Jsou přece už daleko jiné „preparáty“ takže autor je vedle.
A k těm spartakiádám… víte – bylo to fajn. Maminy měli párkrát v týdnu víceméně babinec, zadax protáhly tělo a vyčistily hlavy. Zlaté TJ… a rodiny byly na más docela pyšné a dokonce i kritické..Na úbory přispívalo ROH, na pobyt taky.. takže suma sumárum… nevím kde na to brali ale bylo to fajn. V Praze diadla buď zadax nebo symbolický peníz.
Že se té mužské části moc nechtělo je fakt… ale nám to bylo fajn.
A ještě Vám přidám něco z jiného hrnce:
http://zpravy.tiscali.cz/nejdrazsi-rozvod-v-dejinach-muze-harry-potter-odcarovat-brexit-279669
Snaží se snaží a čím víc se snaží tím víc člověka napadá hm- jak to vlastně vůbec je.
To se mi líbíTo se mi líbí
Goebbelsové se urvali ze řetězu, propaganda jede.
Možná zakážou slovo Británie a anglická slanina se bude muset přejmenovat.
Stačí si připomenout, jak američtí náckové reagovali na francouzské odmítnutí invaze do Iráku v roce 2003 – francouzské hranolky (v USA se bramborovým hranolkům říká „french fries“) byly přejmenovány na hranolky svobody („liberty fries“). Tahle blbárna jim vydržela docela dlouho.
Nejlepší uhnijní věrozvěsti chtějí zrušit angličtinu z jednání Uhnije, protože tam Británie již nebude. Co naplat, že se pak nikdo nedomluví, protože jiný cízí jazyk většina lidí neumí. Možná by mohli zrušit doktorům latinu, protože mezi nimi není už moc Římanů.
Je to čím dál tím větší sranda. Vymknuta z kloubů, doba šílí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Výborný je Halík. Kdyby ukázal kopyto, nebylo by to lepší.
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Referenda-privedou-lidstvo-do-pekla-Jsme-paraziti-EU-potrebujeme-poradnou-vychovu-k-evropanstvi-Tomas-Halik-to-rozbalil-tak-ze-i-Drtinova-jen-koukala-442453
To se mi líbíTo se mi líbí
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1829288-britsti-rybari-volili-brexit-pro-evropskou-unii-nemaji-dobreho-slova
To se mi líbíTo se mi líbí
Halík je zjevně ještě větší kokot, než jsme doufali. Měli by ho exkomunikovat, ne vyznamenávat. Dělá Církvi pekelně medvědí službu.
To se mi líbíTo se mi líbí
No když vám jaa nevadilo, že za vaší dámskou spartakiádní zábavu platila mimo jiné mládež ve školách roky v podstatě zlikvidovaných hodin TV, co nadělám.
To se mi líbíTo se mi líbí
Josi, chce to krapítko logiky. Tedy fakta s trochou počtů. : … spartakiády byly po 5 ti letech – takže vzhledem k 8-mi leté školní docházce.. si to spočítejte… kolikrát že 🙂 ty roky :-). Navíc co pamatuji . tělocvik bývával 4 x týdně . a na nácvik se zpočátku/ od září/ používala polovice. A až po výběru v e spartakiádním roce. ti dobří co byli vybráni měli nácvik intenzivní. Ti ostatní / nemehla/ měli rozvrh a tedy i tělocvik normálně – akorát se třídy spojily čili šesťáci – ze dvou tříd udělaná na tělocvik jedna atd. Rozhodně nebyli o tělocvik ukráceni. Bylo to tak za mé školní docházky 50tá léta – i za potomků – o x let později. Taky pamatuji ty slzavé scény, ldyž nějaký nešika výběrem neprošel.
Nevím sice – kolik hodin Tv mají děcka včil, ale pokud jsem stačila zaragistrovat – z tělocvičen zmizela kolovadla, kruhy, kozy i bradla / vše u čehož by se eventuálně mohli zranit/ – což tenkrát bylo normální nářadí… snad prý zůstaly žíněnky a přesto udělat obyčejný kotrmelec byť vpřed je problém natož vzad.. což pro nás bylo zcela normální…. hmm
Jestli v 80tých byl nácvik rozvržený na delší dobu nevím.. ale znamenalo by to zvýšení počtu nemehel.
Trochu náročnější to měli pražáci, protože ti měli tzv. vůdčí roli … museli se navíc naučit přesuny přímo na Strahově…. protože mimopražské vedli. a museli tedy mít prostorové vidění a orientaci.
tož tak. Stejně by mne zajímalo, kam se poděly všechny tv záznamy ze spartakiád a proč asi se nepoužívají jako doklad „šizení dětí o hodiny tělákui“ když to bylo tak zlé. – teda – leda by to bylo úplně jinak.. hmm
To se mi líbíTo se mi líbí
To jste napsal sama, bylo to dost hodně jinak. Tělocvik byl tenkrát 2x týdně nikoliv 4x. A u nás dotace hodin na nácvik byla 100%. Na normální tělocvik, cvičení na nářadí, míčové hry a další sporty prostě čas nezbyl. A k tomu hromada všelijakých nekonečně nudných hromadných nácviků. A účast byla 100% povinná . Osvobozeni byli pouze ti co nikdy necvičili. Žádné dělení na nemehla a ostatní se nekonalo. Museli všichni protože musel být každou pražskou školou dodán patřičný počet. A trvalo to déle než rok. Vy tomu zjevně nebudete věřit, ale poslední pokus jak mne a mé spolužáky dostat na spartakiádu se konal v roce 1962 a to na spartakiádu v roce 1965. Jenže to už jsme byli na gymplu a úspěšně jsme to všichni odsabotovali. Vy prostě nechápete, že na př. pro kluky bylo spartakiádní cvičení čirá otrava. Pro ně zcela nepřirozená.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ještě něco pro připomenutí… že nešlo jen o Strahov:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Spartaki%C3%A1da#I._celost.C3.A1tn.C3.AD_spartaki.C3.A1da_.281955.29
To se mi líbíTo se mi líbí
Čírá propaganda, příšerně blbá.
Však také jde o ČRo+, což je horší pobočka toho baráku na Hagiboru.
Tak mě napadá, že západoněmečtí soudruzi těžcí atleti zase „jeli“ v 80. letech na Captagon (fenethyllin), což teď dávají po tunách kozomrdům, ovšem ti soutěží v disciplíně, která dosud na Olympiádě není – v řezání hlav. Na co běží US Army, to se raději ani neříká, ale 22 sebevražd veteránů denně mluví za všechno. Co při nasazení dostávají, jim pořádně pošteluje závity. Wermacht běžel zase na pervitin, tak co.
O tom by mohl Hajo natočit móóóc pěkný filmeček.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jakubův žebřík.
To se mi líbíTo se mi líbí
A co říkáte tomuhle?
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Kratce-po-britskem-referendu-pribyva-utoku-Tohle-se-stalo-u-polskeho-centra-v-Londyne-442441
To je provokace, která směřuje na Poláky, zřejmě to má vyvolat dojem, že Britové nechtějí Evropany z východní Evropy, které reprezentuje nejvíce Polsko.
mělo by to v Polácích v Polsku vzbudit vztek, nebo spíše strach a těsnější přimknutí k EU?
Nebo…kdo zná nějak dobře britské reálie?
To se mi líbíTo se mi líbí
Jako by to z oka vypadlo oněm pražským „Hate Free“ akcím, takže lze tušit ruku amerického loutkáře v pozadí. To samé se týká organizování londýnských demonstrací na Trafalgar sq. dnes odpoledne.
Kdo Poláky v Británii nesnáší, jsou především kozomrdi. Protože Poláci (a Slované obecně) tam drží při sobě a kozomrdů se nebojí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pro české podmínky je u těchto provokací také ještě hovořeno o rasismu a xenofobii, což ovšem významově pokulhává značně víc, jak když se to používá u negrů.
Dále je to prezentováno tak, že kdyby Britové zůstali v EU, toto by se nedělo a má to zřejmě vnést do povědomí myšlenku, že se to případně zase dít nebude, když se bude referendum opakovat, či třeba to, že referendum je obecně nebezpečný jev.
Vy tam máte ty známé…jsou tyto provokace velkého, nebo spíše jen lokálního, a hodně medializovaného rozsahu?
To se mi líbíTo se mi líbí
Nic velkého, je to stejná šaškárna jako u nás. Jeden nápis na Polském kulturním středisku a pak nějaké příběhy na ksichtoknize jak někdo viděl hrozné nadávání Polákům či komu.
To se mi líbíTo se mi líbí
A tady:
http://blisty.cz/art/82833.html
Přemluv bábu po britsku.
Jak jsou ale ti mladí chytří…
Neštítí se ti eurohujeři ničeho…..
To se mi líbíTo se mi líbí
Nějak mi tam chybí informace, jestli ten osmadvacetiletý skvost byl hlasovat – účast mladých frikulínů na referendu byla ze všech věkových skupin nejnižší, zato teď nejvíc řvou po sociálních sítích, jak jim staří a socky pohnojili světlou budoucnost. .
To se mi líbíTo se mi líbí
Zatímco nejvíce z dotací profitující podnikatel Branson (Virgin Airlines) by nejraději, aby volili už 16-ti letí, protože mu to zajistí jeho dotační business, nikoho zdá se nenapadla odvěká odpověď: volí ten, kdo platí. A nejvíce platí ti starší, mládež neplatí daně žádné.
Jakoby účelově zapomněli na hlavní heslo americké revoluce: „No taxation without representation“.
To se mi líbíTo se mi líbí
K tomuto:
… agentura YouGov zveřejnila detailní výsledky voleb, z nichž vyplynulo, že 75 % lidí ve věku 18 až 24 let volilo pro setrvání, stejně tak 56 % lidí ve věku 25 až 49 let, zatímco mezi lidmi ve věku 50 až 64 let to bylo jen 44 % a u starších 65ti let už jen 39 %,…
mám otázku, Ví někdo, jak vlastně vypadal ten brexitový volební lístek, co to v něm bylo vlastně za otázky? Nebo nějaká neziskovka YouGov udělala zase PO volbách pravdivý detailní průzkum, když ale PŘED Brexitem netrefila ani prase v chlívě!
To se mi líbíTo se mi líbí
Vzhledem k tomu, že neexistoval ani tzv. exitpoll, tedy průzkum u těch co právě odvolili, je to opravdu podivné.
To se mi líbíTo se mi líbí
no jo, ale jestli ty „dětský“ vášně jsou cinknutými výzkumy natočeny proti lidem majícím ještě nějakou zkušenost a rozum, tak tu už není naděje, že by se někdy ten rozum mohl uplatnit! To můžeme klidně zabalit a jít do háje, protože masový nasazení multikulti na školách se všemi těmi doprovodnými záměrně k tomu nasazenými pákami nějakou výchovu v rodině zcela smázne! Ta zeď mezi stářím a mládím poroste do nenávisti tak, že LDNky a ostatní odkládací ústavy budou jediným řešením a útočištěm pro lidi UŽ po padesátce!
To se mi líbíTo se mi líbí
pokud nejde, Bavore, o odevzdaný „referendový“ lístek s jasnými odpověďmi na jasný otázky, pak i ten tzv. exitpoll je na hovno, protože fenoménem „oficiálních“ odhadů před brexitem bylo to, že se opíraly o názory voličů, kteří sdělovali nepravdivé údaje, protože se !!! báli veřejně říci svůj názor !!! Umím si živě představit vládou placený zmetky z HateFree apod., jak sbírají „pravdivý“ údaje pro ten SVÚJ exipoll !
To se mi líbíTo se mi líbí
To je sice pravda, ale přece jen se ty exitpolly realitě blíží. Ale bez nich vědět složení voličů je prostě podvod a někdo ho žere.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ministryně Valachová s poslaneckou sněmovnou připravila pro obce dárek, který našemu sportu určitě pomůže. Víc byrokracie.
http://www.lidovky.cz/obce-budou-muset-ze-zakona-zpracovavat-plany-rozvoje-sportu-p5t-/zpravy-domov.aspx?c=A160628_173124_ln_domov_ELE
To se mi líbíTo se mi líbí
http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Ministr-Pelikan-Teprve-na-zaklade-toho-co-uslysime-by-mela-snemovna-zvazovat-zda-je-co-vysetrovat-442568
No právě, ONI čssdodstop chtějí vyšetřovat a neví ani co. Ví ale velmi dobře, že chtějí ty informace UTAJOVAT před veřejností! Proto chtějí komisi. A ti pitomci z KSČM v naději že jim to přinese politické body jim při tom asistují…
To se mi líbíTo se mi líbí
Komentář do Bavorovy lampárny mi čtyřikrát neodešel, zkusím jiný nic neříkající, bez odkazu (jednoho)….
To se mi líbíTo se mi líbí
Když on se tam objevuje mořský pták…
To se mi líbíTo se mi líbí
Jistě, právě mi to došlo ….
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji za uvolnění, nevšiml jsem a se a poslal s otazníčky ….
To se mi líbíTo se mi líbí
http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Ministr-???????-Teprve-na-zaklade-toho-co-uslysime-by-mela-snemovna-zvazovat-zda-je-co-vysetrovat-442568
No právě, ONI ti šmejdi z čssdodstop chtějí vyšetřovací komisi a neví ani co vyšetřovat. Ví jen, že chtějí ty informace UTAJOVAT před veřejnost! A ti pitomci z KSČM jim v naději že získají politické body v tom asistují …
P.S. namísto otazníků třeba v odkazu doplnit toho mořského ptáka 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí