Naše nejznámější přehrady vznikly v dobách nedávných, tedy předplyšákových. Ale málokdo ví, že existovaly podobné plány již v hlavách inženýrů Jeho Apoštolského Veličenstva starého Procházky. Narazil jsem na mapu, která počítala s využitím vodního potenciálu jižní Šumavy a Novohradských hor. Tedy Vltavy, Malše a jejich přítoků. Je z roku 1892 a označuje více než 2×26 vhodných lokalit. Nejsou to však díla energetická, ale ekologická. Tedy protipovodňová. Kupodivu ani jedna z nich nebyla nakonec plně využita, pouze jedna nádrž se nachází v místech, kde je dnes veliká plocha Lipenské přehrady. Proč měla tato díla vzniknout vysvětluje DANIEL WENZEL ve své přednášce nazvané
K protipovodňovým opatřením v povodí horní Vltavy
Pokud se jakkoli zabýváme povodím horní Vltavy až k Budějovicům (Budweis), musí nám být zcela jasné, že toto město následkem své polohy při ústí řeky Malše (Maltsch) do Vltavy, obklíčeno navíc od východu i Mlýnskou stokou Malše (v originále „Mühlcanal der Maltsch“ – pozn. překl.), je stále vystaveno nebezpečí záplav a i při omezených jednotlivých jejich případech, často i momentálně nastalých třeba za živelného přívalového deště, je zvýšenou hladinou z východu ústících sem potoků Dobrovodského (Gutwasser Bach) a Rudolfovského (Rudolfstädter Bach) vydána částečné inundaci (tj. periodickému zaplavování – pozn. překl.). Přistupuje tu také ta okolnost, že náhony, zřizované pro potřebu četných zdejších mlýnů, tato nebezpečí ovšem ještě zvyšují. Právě zamezit jim musí být úkolem nějakého budoucího projektu.
Dnešní svou přednáškou mám v úmyslu vzbudit taková opatření a stavební akce, které by zabránily těmto stále častěji i během roku se opakujícím záplavám, které by od těch nenadálých pohrom dokázaly účinně odpomoci uskutečněním odborně zpracovaných detailních projektů.( © Kohoutikriz.org)
Zajímavostí je, že na celé mapě se nacházejí pouze tři rozsáhlejší vodní plochy, naopak velké množství malých přehradních jezírek. Hodně je jich zejména na horních tocích řek, tedy tam, kam by dnes ochranáři samozřejmě nepustili ani samu myšlenku a mnoho jich využívá stávajících slatí.
Ale dost planých řečí, podíváme se na ně podrobněji.
http://www.kohoutikriz.org/mapy/data/bwu02.php
Číslo I. je snad přímo jedním z pramenů, přehrada II. měla stát hned pod pramenem Vltavy, tam, kde se jí ještě říkalo Černý potok. Ani v dobách tohoto plánu zde nebylo sídlo, podle kterého by šla blíže specifikovat.
Lokalita s číslem III. se nachází severně od Kvildy na Kvildském potoce v místech, kde se nacházejí místní slati.
Přehrada značená jako IV. byla plánována před Borovými Lady až po Lada Pravětínská.
V. se nachází na Malé Vltavě čili Vltavském potoku u Knížecích plání a sestává dokonce ze dvou na sebe navazujících nádrží. Zhruba v přibližně stejném místě se nachází nádrž U Tokaniště.
VI. je nad Strážným na říčce Častá před bývalou Adolfovou pilou.
VII. se nachází hned pod Strážným na říčce Řasnici v lokalitě Cazov, VIII. Opět o něco výše na téže říčce
XI. soutok Řasnice a Vltavy byl vybrán pro další vodní nádrž. Patrně by se dnes nazývala Lenorská.
Na Volarském potoku pod městem byla plánována nádrž X..
Pod Novou Pecí se do Vltavy vlévá Jezerní potok. A na něm se plánovaly dvě nádrže XI.
První opravdu velká přehrada s číslem XII. měla vzniknout tam, kde začíná současné vzdutí Lipenské nádrže, tedy před Novou Pecí a měla se vzdouvat v místech pod Stožcem. Další nádrž byla plánována u Zvonkové na Hamerském potoce. Číselně označena nebyla.
XIII. měla rozšířit plochu rybníka Olšina směrem do dnešního VVP Boletice, XIV. se nachází v místě, kde dnes je část Lipenské nádrže, tedy mezi Dolní Vltavicí a Frymburkem.
Na Menší Vltavicí, která se do Vltavy vlévá ve Vyšším Brodě měla být nádrž XV., XVI pak na říčce Bystrá mezi Studánkami a Dolní Drkolnou. Na stejné říčce se vyskytuje nádrž XVIII pod Českým Heršlákem.
Strážný potok, který vede od Světlíka kolem Bohdalovic do Sušského potoka měl být přehrazen nádrží XIX. právě pod Bohdalovicemi, na soutoku Sušského a Svérázského potoka měla být nádrž XX.
Na říčce Polečnici se měla nádrž XXI. nacházet v místech bývalých Brzotic nedaleko Polné na Šumavě. XXII. se měla nacházet rovněž na Polečnici pod Hořicemi v místech, kde se dnes stojí chalupy zvané Čertův mlýn.
Na Chvalšinském potoce se měly nacházet dokonce tři spojené nádrže XXIII., jedna v místě Křenova, druhá u známého Červeného dvora a třetí u Střemil.
Na Křemežském potoce jsou nádrže XXIV. a XXV. a to u Ktiše, mezi Brlohem a Dobročkovem a u Červeného mlýna pod Rojšínem.
A toto byl přehled pouze povodí Vltavy. Stejný počet se pak nachází v povodí Malše.
Poznámky pana Bavora 
To je od vás, pane Bavore, práce velkolepá, jenže asi řekne něco jen místním v jednotlivých lokalitách.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já jsem to dával spíše jako obecný pohled na problematiku povodní. Protože to není novodobá záležitost, ale jak je vidět, zabývali se tím i naši předkové. A je pouhou náhodou, že jsem narazil na jihočeskou mapu. Určitě podobně uvažovali tehdejší odborníci i v jiných lokalitách. Bohužel se nepovedlo nic z toho realizovat, a pak přišla nejprve železná opona a po ní ekologičtí cvoci.
To se mi líbíTo se mi líbí
Těmto věcem nepříliš rozumím (což je eufemismus, správně by bylo, že o nich nevím vůbec nic). Řekl bych ale, že situace je oproti těm časům za císaře pána poněkud odlišná.
1. Teoreticky máme daleko rozsáhlejší možnosti k takovým stavbám z pohledu techniky. Z tohoto pohledu vlastně můžeme stavět menší vodní hned a rychle.
2. Narazíme přitom ale na problémy legislativní a „společenské“, což je opět eufemismus pro řádění zelených magorů. Teď sem plácnu kousek rozhovoru se senátorem Kuberou, který se netýká přehrad, ale „zelených obstrukcí“ či spíše „zeleného vydírání“:
A jak jim to vysvětlíte?
Řeknu: protože by mě nejspíš někde v lese stopli a praštili basebalovou pálkou. Teď jsme třeba dostali dopis od nějakého sdružení v Brně, tam je semeniště těchto individuí. Jednoduše, že jim máme posílat všechna stavební povolení, všechna opatření, která chystáme, například kácení stromů, protože oni se chtějí z Brna připojit ke každému správnímu řízení. Což česky řečeno znamená, že už neuděláme vůbec nic, protože vždycky, aniž by je to vzrušovalo, se do toho automaticky zapojí, že tohle nechtějí. Tohle náš stát dovolí a pak se diví, že nepostavíme ani kilometr dálnice.
A vy jim do Brna musíte tohle všechno podle zákona dávat z Teplic na vědomí?
Ano. To je podle evropských předpisů o účasti veřejnosti na všem. Akorát není řečeno, co je veřejnost. Většinou je to pár bouráků, kteří si zřídili neziskovou organizaci a inkasují. My jsme to zkoušeli, aby i oni byli transparentní, aby i oni zveřejňovali smlouvy, aby se veřejnost dozvěděla, když jsou většinou placeni z dotací, jak s nimi zachází. To bylo zle, neprošlo to ani Senátem. Transparency International nebo Rekonstrukce státu vyzývají k přijímání takových zákonů jako registr smluv a podobně, ale zeptejte se, jestli by i oni byli ochotni ke stejné otevřenosti, jakou chtějí po jiných. To tedy ne, v žádném případě. A že se tam ty prachy točí! Jen příklad z nedávné doby: hlavní hygienik nám poslal neskutečný dotazník k hlukovým mapám, protože zjistili, že ještě z EU potečou peníze, tak dělají třetí etapu hlukových map.
Co to je a k čemu to slouží?
To je zhruba stejná krávovina jako energetické štítky budov a podobné blbosti, které si Unie vymyslela. Hlukové mapy mají jediný význam: že vám zjistí, když bydlíte v paneláku u hlavní silnice, že je tam větší hluk, než když bydlíte v paneláku u lesa. To bude výsledek. A sloužit to má prý k tomu, abyste věděla, když hledáte byt, že u té hlavní silnice je větší ruch. Na to opravdu potřebujete hlukovou mapu, sama fakt nezjistíte, když kolem baráku jezdí jedno auto za druhým, že tam bude hluk. Buď je to pěkný byt, tak to přežiju, nebo půjdu jinam. Za takové věci se vyhazují obrovské peníze. Ale od nás chtějí tu práci zadarmo.
Teď zase máme odpovědět kraji na romskou otázku, kolik je v celém okrese základních škol s vyšším procentem romských dětí, nebo kde jsou lokality, kde žije větší množství Romů. A všechno to chtějí do 19. února. Ale to jsou prostě věci, které my vůbec neumíme. Jediné, co víme, je, že nemáme romského poradce. To víme zpaměti. Takže je samozřejmě pošleme do hajzlu a oni budou řvát. Já jim řeknu: chcete hlukové mapy? Výborně. A kolik zaplatíte našim úředníkům, že to budou mimo pracovní dobu dělat? Samozřejmě to pak dává dohromady Státní zdravotní ústav a soukromé firmy za miliony. Ale od nás vycucají všechny údaje a dostanou za to zaplaceno. Už jednou jsem na to narazil, říkal jsem: pošlete nám objednávku, my vám to uděláme. Divili se, jakou objednávku? To je práce, víte, řekl jsem jim, to musíte zaplatit, to není jenom napsat dopis. Koukali jako joja. Tenkrát jsem se ptal, kolik za tu akci berou. Od ministerstva za to brali šestnáct milionů korun. Všechny potřebné údaje si stáhli ze všech úřadů zadarmo a prodali je. A takové rány na nás padají dennodenně. A to vám ještě blokuje opozice v zastupitelstvu celý úřad, protože neustále po úřednících něco chce, takže nemohou pracovat, musí odpovídat na přiblblé otázky zastupitelů. Ale jinak je to dobré, jinak je veselo.
(Konec Kubery)
Mám teď zkušenost se stavbou spalovny komunálního odpadu v Chotíkově u Plzně (v barvách investora) a mohu jen potvrdit Kuberova slova. Ti Brňáci (jakýsi spolek pro obnovitelnou dopravu města Brna, subsystém Dětí země) jsou absolutní profíci v obstrukcích a ze zákona mohou žvanit úplně do všeho. Správní řád ovládají dokonale. Výsledkem je, že původně zamýšlené možnosti pro místní občany, aby se mohli v případě potřeby chránit před nějakými dramatickými zásahy shůry (což je legitimní), se toho chopili gauneři. Jen si nejsem jist, že takto vyhrocené možnosti, dané zákonem, nejsou naším domácím dílkem a že v tomto případě vina nepadá tak úplně na EU. Vytvoření celkové „lidskoprávní atmosféry“ možná ano, ale znění konkrétních zákonů a předpisů jsme si (možná, myslím) ušili sami, tedy prostřednictvím naší skvělé Poslanecké sněmovny – zločinecké organizace.
Takže, aniž bych to tvrdil s úplnou jistotou, myslím si, že dnes žádné „malé přehrady“ a podobná zařízení nevzniknou, alespoň nikoliv po dobu našich životů, případně do zásadní změny stavu a řízení společnosti, s čímž asi rychle kalkulovat nelze.
Ještě jedna poznámka. Oproti starým časům je dnes nebezpečí náhlých povodní z řady důvodů větší. Ne že by dříve nebyly, ale myslím, že dnes je to v úplně jiném gardu. Stav lesů, stav zemědělské půdy – to vše nahrává rychlému odtoku silných srážek. A je jen otázkou času, kdy bude zase spláchnutá nějaká ves či město. Vzpomínám na rok 2008 u nás v městysi – nikdy bych nevěřil, že voda Radbuzy a spol. dosáhne až skoro k bývalým městským hradbám.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Hudče, s tím placením za práci jste stručně a výstižně popsal jak je tento tzv. tržní systém nesmyslný. Jedna strana má jen práva, druhá by měla mít jen povinnosti. To je pravá podstata tzv. „tržního systému“. A platí to i v mnoha dalších oblastech. Nejen v těch vámi zmíněných.
To se mi líbíTo se mi líbí
do kamene tesat, Josi, ještě s dodatkem, … Jedna strana má jen práva, druhá by měla mít jen povinnosti, protože každý přesně ví, co má dělat ten druhý.
To se mi líbíTo se mi líbí
No ono se řekne zelení ale nejsou zeleni jako zelení.
Protože u Vás nedaleko městysu díky jakémusi doposud neznámému broučkovi, místo hloubení razili prý asi 10 let nějaký tunel či co.
Prý to má cca. 380 metrů no a co metr to prý 10 melounů navíc oproti hloubení.No a proto z tohoto dávno již realizovaného plzeňského ekoteroristického čerpání státních prostředků vaše průsery nyní chcete hrnout z Plzně fčetně toho vašeho ekoteroristického svinčíku, gdesi do Brna.
Gdyž to tak Brňáci seštymuju – dyť vy to fšechno včetně Andrejova pravicového zeleného levičáka Stropnického mrskáte na jejich štatl.
No a fčil ještě co naně chcete dovalit, takovó další skrčku, jako že možu za to zbórani domu hrůzy?
To se mi líbíTo se mi líbí
Štatlu vládne Masaryčka-. pak se divme……..
To se mi líbíTo se mi líbí
Jste v obraze!
Tunel Valík je nejlegračnější a v přepočtu na metr a provoz nejdražší tunel na světě (asi). Ale u toho jsem nebyl.
U domu hrůzy jsem byl „na dotyk“ a bylo by to na fejetonek. Ten mají na svědomí místní borci.
Spalovna pak je na román, který ale ještě nemá konec.
To se mi líbíTo se mi líbí
… tunel Valík je tunel přece, ne? …Nevím, co je tady k divení či nepochopení 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
On senátor Kubera sice na ekopošuky nemá, ale taky není zrovna etalon důvěryhodnosti. Zatímco energetický štítek je v podstatě z palce vycucané teoretické hausnumero, které za peníze neřekne nic, co byste se zdarma nedozvěděl z faktur za topení, hlukové mapy, zejména pak pravidelně a pravdivě aktualizované, by mohly poskytnout nejméně jednu důležitou informaci – jak se hluk v konkrétní místě mění v návaznosti na nově spáchané stavby, nárůst dopravy nebo občas až příliš aktivně prosazované „zklidňování“ provozu a podobné ekovýmysly – tedy mimo jiné i zpětnou vazbu o tom, jak moc si vymýšleli autoři EIA či aktivisté „AutoMatu.“ Takové mapy by také leckomu mohly napovědět, že pokus vybudovat další zdroj hluku na již tak dost exponovaném místě může skončit inzultací a tudíž je třeba vyslat na pokec s dobrodiním potrefenými občany místo sebe dvojníka.
My, zlovolní elektrikáři, někdy potřebujeme další zbytečnost – mapy bouřkové činnosti – (teoreticky) vlastně pokaždé, kdy do projektu potřebujeme navrhnout bleskosvod, abychom „konkurenci“ znesnadnili ničení našeho díla. 😉
http://www.kniska.eu/kniska/100let/izokeraunicke-mapy-bourkove-cinnosti
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to zajímavý článek, který pěkně ilustruje jeden směr myšlení ve vodohospodářství. Ale v té samé době se uvažovalo i ve větším rozměru. To je krásně vidět na historii stavby vodní nádrže na řece Blanici Husinec. To je vlastně od oblasti popisované v článku kousek. A první úvahy o stavbě nádrže Husinec vznikly už v letech 1885 – 1995, kdy se zjistilo, že bez retenční nádrže nelze ochránit povodí řeky Blanice před každoročními povodněmi. Samotná stavba začala v roce 1934. Přehrada a nádrž o objemu téměř 7 milionů kubických metrů (žádný drobeček) byla dokončena v roce 1939, tedy ještě před oběma totalitami. Dnes je to podle mne krásná a funkční ozdoba krajiny mezi Husincem a Prachaticemi.
To se mi líbíTo se mi líbí
Omluva.
Má být „A první úvahy o stavbě nádrže Husinec vznikly už v letech 1885 – 1895.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, toto je jen ukázka maličké části našeho území, která vychází u dostupných mapových údajů. A navíc ještě zúženo na část vlastní Vltavy. Mapa sama zahrnuje i návrhy z oblasti Malše. Husinecká nádrž patří už do oblasti Otavy a pro tu (bohužel) nic zatím nemám.
To se mi líbíTo se mi líbí
…ale už jsme o tom mockrát tady psali, ty ziskovky jejichž jedinou úlohou a starostí je se dopracovat k bez zisku jsou dokonalým a myslím i oficiálním nástrojem „malé“ domů a všimněte si, že už ani nepíšu koho. Jestli není ochota to zcela zásadním způsobem redukovat pouze na průkaznou sociální pomoc, navíc ze zákona kontrolovanou NKÚ (pokud dostane (ne)ziskovka byť 1 korunu ze státního!!!), pak to poroste dál k obludným rozměrům …jen nevím, zda ty rozměry nedosahují už nyní!!! Jedou v tom hlavně politici a na ně navázaní příživníci – tady má Jos jeden směr, kterým se „uplatňují“ ti na všech VŠ produkovaní sociální inženýři a inženýrky!!! A že jich je!!!
To se mi líbíTo se mi líbí
OT: Pane Bavore, pošta… 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Aktivismus nemá nic společného se zlepšením a nebo ochranou čehokoli. Je to jeden ze způsobů obživy. Školství, životní prostředí a jaderná energie patří mezi nejtypičtější příklady. Do jisté míry sem patří i určité oblasti zdravotnictví.
Žijeme ve společnosti, kde může farmářka nebo majitel autoservisu zablokovat výstavbu dálnice, pár horlivců dokončení nebo spalovny nebo pár ignorantů brojit veřejně proti očkování.
Je to příznak úpadku, protože nad veřejným zájmem převažuje chamtivost a nad věděním ignorance. V takové společnosti je těžké cokoli dosáhnout.
To se mi líbíTo se mi líbí
Veřejný zájem: inu, asi by to chtělo nějakou jednoznačnou definici.
Protože zatím je to tak, že jeden každý aktivista si veřejný zájem definuje podle toho, co jemu samotnému v daném okamžiku zrovna vyhovuje.
To se mi líbíTo se mi líbí
Po delsi době jsem se podíval na blogy. Moc hezké, pane Bavore. Články poučné, zajímavé, hezké.
A jen jedna politika. Tu nebudu hodnotit, od té sem nechodím.
Díky Carlos
To se mi líbíTo se mi líbí
I já děkuji za uznání.
To se mi líbíTo se mi líbí