Strakoničtí johanité část druhá

Nyní předkládám pokračování seznamu pánů Strakonic, tak jak jej sestavil Jaroslaus Schaller, řádový kněz náboženské školy Sv.Josefa.

Pod číslem 1 se ukrývá již 33. v pořadí pan

1. 1627  Vilém Zdeněk z Vranské linie Vratislava z Mitrovic, pán z Míšku. Zemřel 19.ledna 1637 a byl pohřben v kapli Sv.Zikmunda pražského kostela pod náhrobní kámen s následujícím nápisem: ac  Reverendiss.D.D.Guilhelmus S.R.I.Comes Wratislaw de Mitrowitz, Ord. S.Joan.Hierosol.Prioratus Boem Supremus Magister, Camerarius, Colonellus, Generalis Vigilarium Preafectus, & Aulae Mareschallus, nec non Rom.Boem., & Hung.Regis confiliarius, Cainer., & in regno Boem.Locumtenens, qui persoluto vitae cursu Anno aetatis suae 61., suscepti Ordinis 37,. & reparat. Salut. Humanae 1367. XIX Januarii pie in domino obiit, hoc in Sarcoph reconditur, cuius anima celesti potiatur gaudio.
2. 1637 Rudolf Colloredo z Walsee. Proslavil se v roce 1648, když Švédové náhle Malé Město Pražské v noci přepadli, na člunu do Starého Města  utekl, kde Staré i Nové město  s hrdinskou pomocí studentů a občanů Švédům bránil dlouhou dobu. Ne dlouho na to vtrhli Švédové do města Strakonic, zpustošili celé okolí vypálením a požáry a zapsali se ve Strakonicích žhářstvím, a hrozili, že blízký zámek podpálí a úplně zničí pokud ve stanovený čas jistou sumu vyplacenu nedostanou. Měšťané, kteří za všech okolností vůli vlastníka pečlivě plnili, chtěli v tomto případě svou věrnost dokázat, vyplatili žháře, sami s velkými potížemi a zachránili tak residenci velkopřevorů před zkázou. Po jeho smrti 28.ledna 1657 přišel
3. 1658 Wilhelm Leopold z Regensteinu a Tattenbachu.
4. 1662 Adam Vratislav z Mitrovic nejvyšší tajný rada, místodržící v království Českém byl na krátko velkopřevorem zvolen. To bylo již poté co byl velmistrem celého rytířského řádu Maltánského zvolen, nejen českými, ale i dvěma hlasy ze Španěl. Vratislav zemřel 11.října 1666 a byl  v kostele Panny Marie pod Řetězem pohřben.
5. 1666 František Sebastián Vratislav z Mitrovic, vlastní bratr dříve uvedeného Adama Vratislava, bývalý přísedící nejvyššího zemského soudu, místodržící v království Českém. Byl vyslán jako náměstek papeže Klementa X. za celý Maltánský řád. Po splnění svého poslání šel na Maltu, kde do své smrti zůstal. Během svého pobytu na ostrově Malta uctil stříbrnou lampou za 25 scudo kostel Sv.Pavla v městě Jeho tělo je v kostele Tří králů pod následujícím náhrobkem uloženo.                                                     
6. 1670 Ferdinand Ludvík Kolovrat Liebštejnský, královský tajný rada, místodržící v království Českém a generál maltánských galér.
7. 1700 František Zikmund z Thunů zemřel následující rok, dříve než do vlastnictví přišel.
8. 1704 Wolfgang Sebastian von Pötting, bývalý přísedící nejvyššího zemského soudu, poté královský místodržící, zemřel 17.července 1709.
9. 1711 Jan Václav Vratislav z Mitrovic, pán Thinerz, Zalssy a Dirna, tajný rada, předseda nejvyššího zemského soudu a  nejvyšší kancléř v království Českém. Roku 1699 měl důležité poslání u Williama krále Anglického, pak roku 1707 u královského Polského a Švédského dvora jako vyslanec. Nedlouho poté 21.září 1712 zemřel ve Vídni, jeho tělo bylo převezeno do Prahy a v Minoritském kostele Sv.Jakuba uloženo. Na skvělém náhrobku tohoto hraběte je dosud možno číst tento nápis: Illustrissimo et Excell. Viro Ioani  Wenceslao S.R.I. Comiti Wratislaw  de Mitrowitz, tertio suae gentis in Boemia Ord.Equit. S.Ioan. Hieros. Magno Priori S.C.et R. Majestatis a Secretioribus consiliis. atque Regni Boem. Supremo Cancellario 1713.25.Ian.
10. 1714  Ferdinand Leopold Dubský z Třebomyslic, pán ze Strakonic, Varvažova, Ober Libich a Břežněvsi , velkopřevor pro Čechy, Moravu, Slezsko, Polsko, Korutany, Štýrsko, Tyroly a Rakousko, Nuncius Generalis,  a k. viceadmirál, rada nejvyššího zemského soudu, místodržící v království Českém. Zemřel v Praze 27.února 1721 ve stáří 74 a byl  v kostele Panny Marie pod Řetězem pohřben.
11. 1721 Karel Leopold z Herbersteina, pán z Neubergu, Guttenhagu, Kremsu a Lankowitz, kromě výše uvedeného pán Strakonic, dědičný komoří a dědičný truksas v Korutanech, komtur v Lossenu, Maylbergu a Troppau, a velkopřevor pro Čechy, Moravu etc.
12. 1727 Gundakar Poppo z Dietrichsteina, pán z Hollenburgu a Finkensteina, nositel řádu Velkého kříže Ioanis Hierosolymitani, velkopřevor pro Čechy, Polsko, Moravu, Slezsko, Rakousko, Štýrsko etc, komtur z Olešnice, Brna a Velkých Kralovic, sv. Císařského a královského katolického veličenstva tajný rada a komoří, přísedící nejvyššího zemského soudu, místodržící v království Českém, zemřel v Praze dne 9.října a je v tamějším  řádovém kostele pohřben. Za vlády ve Strakonicích vystavěl v Radomyšli nový kostel S.Ioannis Bapt. a zařídil stavby mnoha jiných Božích domů a povznesl residenci velkopřevorství v Praze, což jeho jméno zvěčnělo.
13. 1737 Franz Anton Joseph z Königsecku a Rothenfelsu, pán z Aulendorfu a Stauftu,  nositel řádu Velkého kříže Ioanis Hierosolymitani, velkopřevor pro Čechy, Polsko, Moravu, Slezsko, Rakousko, Štýrsko, komtur v Mandelbergu, Reichenbachu a Lossenu, sv. Císařského a královského katolického veličenstva tajný rada a komoří, místodržící v království Českém, zemřel v Praze dne 31.května 1744 a je v tamním řádovém kostele pohřben.
14. 1744 Václav Jáchym Čejka z Olbramovic,  nositel řádu Velkého kříže Ioanis Hierosolymitani, velkopřevor pro Čechy, Polsko, Moravu, Slezsko, Rakousko, Štýrsko etc, komtur v Měcholupech, sv. Císařského a královského katolického veličenstva tajný rada, komoří a Generalfeldwachtmeister, přísedící nejvyššího zemského soudu, místodržící v království Českém, zemřel v Praze dne 5.července 1754 a je v řádovém kostele N.P.M. pod řetězem pohřben.
15. 1754 Emanuel Václav Kajetán Krakovský z Kolovrat, nositel řádu Velkého kříže, velkopřevor pro Čechy, Polsko, Moravu, Slezsko, Rakousko, Štýrsko, Korutany, Kraňsko a Tyrolsko, komtur v Bretzlau a Lossen, , sv. Císařského a královského katolického veličenstva tajný rada, komoří, generál kavalerie a nejvyšší velitel Regimentu Dragounů, Nejvyšší sudí a  přísedící Confessus delegati in causis summi principis, zemřel ve Strakonicích dne 12.června 1769 a na jeho místo nastoupil
16. 1769  jako 48. v pořadí je stávající nositel řádu Velkého kříže, velkopřevor Michael Ferdin. z Altanu, který svým předchůdcem  nově založený kostel na Podsrpsku na své náklady v nádheře dokončil, dvěmi věžemi vyzdobil a úměrně vybavil, ne méně než nejlepší z pražského velkopřevorského panství, jakož i chvályhodně založil i nadal.

Tím končí výčet strakonických vládců v knize uvedených. A opět se projevila autorova neznalost či ignorance událostí, když dva z velkopřevorů, kteří měli o Strakonice značné zásluhy, uvádí pouze jako „nastoupil – zemřel“. Těmi význačnými byli Ferdinand Leopold Dubský z Třebomyslic a Václav Jáchym Čejka z Olbramovic. Oba se výrazně  podepsali i na současné podobě strakonického hradu, Čejka z Olbramovic podpořil místní pletaře tím, že přizval zahraniční barvíře aby naučili místní mistry nové techniky barvení. Tím byl pak položen základ věhlasu strakonické pletařské výroby.