Náhodná oběť strachu z „MiGů“

Další verze katastrofy MH17

Alexej Ramm

Otištěno v № 2 (568) 21. 1. 2015

Bez ohledu na tragédii v Paříži, zájem o katastrofu „Boeingu 777“ letícího na lince  MH17 z Amsterodamu do Kuala Lumpuru, neopadá. V nedávné době, němečtí novináři zveřejnili další ze šetření, kde tvrdí, že vysledovali ruské stanoviště komplexu „Buk“, odkud bylo sestřeleno, podle jejich názoru, malajské letadlo, od Kurska až téměř k místu kde došlo k osudnému vypuštění rakety.

Stejně jako v mnoha předchozích šetřeních, za základ byly vzaty fotografie ze sociálních sítí, autoři se je pokusili spojit s místem a časem. Ruská média nezůstala pozadu, za svými kolegy. Konkrétně v prosinci loňského roku, „Komsomolská pravda“ zveřejnila rozhovor s jistým tajným svědkem, který údajně potvrdil teorii, že „Boeing-777“ byl sestřelen Su-25. Tato verze se aktivně šířila v domácích médiích.

Přesto je třeba přiznat, že intenzita informační války, s jí vlastními dohady a vřazováním skutečných lží, začíná postupně slábnout. Rýsuje se možnost více či méně objektivního pohledu na fakta a pokusu pochopit, co způsobilo katastrofu malajského „Boeingu“.

Systemizace informací

Zpočátku je nutné určit, na jakých zdrojích informací by mělo být založeno vyšetřování tragédie, ke které došlo v Donbasu 17. července 2014. Je zřejmé, že pouze zlomek z proudu informací lze uznat za tvrdá fakta, která jsou dokumentárně potvrzená.

„Klíčem k pochopení tragédie“ Boeingu“ se stává zničení ukrajinského transportního An-26“

Je třeba vzít na vědomí zprávu mezinárodní komise vyšetřující nehodu „Boeingu“, publikovanou 9. 9. 2014. Rozhodně stojí za pozornost i zahraničními médii ignorované materiály zveřejněné na brífinku ruského ministerstva obrany 21. července. Tehdy kromě odkazů na sociální sítě byla poskytnuta fakta objektivní kontroly, satelitní snímky. Brífink provedl náčelník Hlavního operativní správy GŠ, a zástupce vrchního velitele vojenského letectva – jedna z klíčových postav vedení armádního resortu.

V „Komsomolské pravdě“ zveřejněný „příběh pilota Vološina“ si také zaslouží pozornost, protože po prostudování faktů, prověrce svědka na polygrafu a analýze poskytnutých informací, Generální prokuratura a ruský Vyšetřovací výbor, uznaly informace za spolehlivé a vydaly o tom oficiální prohlášení.

Četná novinářská sledování, fotografie ze sociálních sítí a od různých „svědků z místa“ nestojí za vážnou pozornost, pokud nejsou oficiálně potvrzena a uznána.

Ve zprávě Mezinárodní komise pro vyšetřování katastrofy, je sformulován předběžný nález: „Letoun byl zničen v důsledku kolize s nějakými předměty, které měly vysokou energii“. Tento dokument však neodpovídá na otázku: byl „Boeing“ zasažen raketovým komplexem „Buk“ (oficiální verze USA a Německa, podporovaná západními médii), nebo automatickým kanónem či raketou „vzduch-vzduch“ šturmoviku Su-25 (ruská verze)?

Komise však uznala skutečnost, že během sledování letu se „Boeing“ na příkaz dispečera krátce před havárií odchýlil od trasy (neopustil však letový koridor).

V materiálech z brífinku ruského ministerstva obrany je uvedeno, že v den tragédie, byl „prostředky objektivní kontroly“ zaznamenán vzlet šturmoviků Su-25 z letiště v Dněpropetrovsku. Později, při počínajícím rozpadu ve vzduchu „Boeingu 777“, byl zároveň s ním zachycen ještě jeden letoun. Jen díky slabé organizaci brífink, se ruská média chytila verze, že letadlem byl šturmovik Su-25, který sestřelil malajskou linku. I když je jasné, že šlo jen o neidentifikovaný letoun, a ne o „Grače“ z Dněpropetrovska.

V materiálech z brífinku jsou přesné informace o rozmístění ukrajinských baterií komplexu „Buk“ v oblasti konfliktu, potvrzené satelitními fotografiemi. Ale vedení vojenského úřadu neodpovědělo na hlavní otázku: proč zde byly rozmístěny tyto baterie?

Z materiálů „KP“ o „letci Vološinovi“, je známo, že v den tragédie krátce před zničením „Boeingu“ vzlétly z dněpropetrovského letiště tři Su-25 vzdušných sil Ukrajiny, které kromě standardních zbraní nesly i rakety „vzduch-vzduch.“ Po čase se vrátil pouze jeden ze tří „Gračů“, jehož pilot, Vladislav Vološin řekl, že „to nebylo to letadlo.“

Opět, z důvodu neodbornosti domácích médií, svou snaživostí diskreditujících tento materiál, se objevila verze, jakoby Vladislav Vološin sestřelil „Boeing“. Ačkoliv prakticky svědkova fakta potvrzuje předchozí prohlášení ruského ministerstva obrany o vzletu z Dněpropetrovska Su-25. Ruští novináři „zamlžili“ hlavní otázku, která by měla být zodpovězena: a co další dva šturmoviky?

Shrňme to. Několik dní před tragédií rozmístila ukrajinská armáda v oblasti ATO několik baterií „Buků“. V den katastrofy vzlétly tři ukrajinské Su-25 nesoucí kromě standardní výzbroje řízené rakety „vzduch-vzduch“. Ale z letu se vrátila pouze jedna „Su-25“. Osud dalších dvou je neznámý. Krátce předtím, než jakési „vysokorychlostní“ objekty narazily do dopravního letadla, které na příkaz dispečera ne moc, avšak přece jen změnilo svou trasu. Bezprostředně poté, co se „Boeing-777“ začal ve vzduchu rozpadat, se objevilo v blízkosti ještě jedno letadlo.

Hysterie kolem MiGů

V zářijovém čísle jednoho z nejprestižnějších časopisů ve světě letectví – americkém Combat Aircraft Monthly se na straně 28 v rubrice „Ztráty“ („Lost“) uvádí: «According to the Ukrainian Defense Ministry, a Ukrainian Air Force Su-25M1 operated by the 299th Tactical Aviation Brigade was shot down by a Russian fighter over the Donetsk region on July 16. The pilot ejected and was not injured. In a separate incident, a second Su-25 recovered safely to its base after it was struck by a man-portable air defense system». V překladu to znamená: podle ukrajinského ministerstva obrany byl 16. července jeden Su-25 z 299. letecké brigády sestřelen stíhačkou VVS RF, ve stejný den byl další Su-25 zasažen z přenosného systému protivzdušné obrany, ale vrátil se na letiště.

Pozoruhodné je: projdeme-li rubriku „Ztráty“ této publikace ve všech měsících, není nikde uváděn zdroj uveřejněné zprávy. Američtí novináři pouze konstatují fakta, bez uvedení zdroje. Pokud hledáme kde se vzaly „údaje ukrajinského ministerstvo obrany“, snadno zjistíme, že základem je prohlášení RNBO Ukrajiny, podle kterého „v Rusku v Rostovské oblasti poblíž Matvejev Kurganu – Novošachtinska byl naší rozvědkou sledovaný let MiGu-29 z 19. stíhacího leteckého pluku, 1. smíšené letecké divize 4. velitelství vzdušných RF. V čase 18:48-19:49 (kyjevského času), pozemní řídící stanoviště vzdušných ozbrojených sil (volací znak „Rapira“), uskutečnilo navedení ruského MiGu-29 (pilotův volací znak „221“), ke zničení vzdušného cíle nad územím Ukrajiny“ (http://news.liga.net/news/politics/2576758-v_snbo_rasskazali_podrobnosti_vozdushnogo_boya_su_25_i_mig_29.htm).

Nicméně, podle údajů RNBO mistrovství ukrajinského „lotčika“ a nízká úroveň výuky ruského, nedovolilo zničit Su-25, který byl sice poškozený, přesto se však vrátil na základnu. Během několika dní bylo prohlášení převzato množství mezinárodních zpravodajských agentur, a později se na YouTube dokonce objevil jakýsi videozáznam s údajného rozhovoru mezi „Rapirou“ a „221“.

Nechme stranou obvyklý „trash“ ukrajinské propagandy o neviditelné pro satelitní průzkum raketě R-27 firmy „Artěm“, která při zasažení Su-25 pouze poškodila, je však třeba poznamenat, že ruské stíhačky byly v podmínkách ATO vnímány ukrajinskými vojáky jako skutečná hrozba. Natolik reálná, že i vážící si své pověsti letecká edice nezaznamenala poškození ale zničení ukrajinského Su-25 prostředky ruského letectva. Přitom se informace o ruských MiGách objevovala v ukrajinských médiích a sociálních sítích téměř pravidelně, a oficiální zpráva ze dne 16. července se stala jakýmsi vrcholem „MiGohysterie“. Je pozoruhodné, že k přepadu ukrajinské „25“ „221“, došlo den před zničením „Boeingu“.

Co je příčinou „MiGohysterie“? Z jedné strany, dostatečně velké ztráty ukrajinského letectva, které nemělo žádné bojové zkušenosti. A kompetentní rozbor příčin ztrát letadel a vrtulníků se provést nedařilo, tady je zdroj paradoxních závěrů o účasti ruského vojenského letectva. A s největší pravděpodobností, ve většině případů, ani piloti sestřelených strojů si neuvědomili, co bylo příčinou zničení jejich letadel.

Klíčem k pochopení tragédie „Boeingu“, je zničení ukrajinského transportního An-26 14. července, při shazování nákladu do „jižního kotle“, z výšky více než 6000 metrů, kam posádka vystoupala, aby se vyhnula zásahu z přenosných protivzdušných raketových komplexů opolčenců a střelbě z ručních zbraní. Navzdory skutečnosti, že taková výška, zabezpečovala ochranu před všemi prostředky PVO, které měli k dispozici bojovníci Doněcké a Luganské republiky, transportní letoun byl sestřelen.

A stále není jasná odpověď, čím byl sestřelen „An 26“. Opolčenci uvádějí přenosné raketové komplexy protivzdušné obrany, že letoun letěl značně níže, anebo tuto otázku obcházejí. Ukrajinská strana předložila dvě verze. První: daleko účinnější než přenosný raketový komplex protivzdušné obrany, je systém PVO, kterým byl z území Ruska sestřelen „Antonov“. A druhou, jak se dalo čekat, jsou letouny ruských VVS.

„Strach z MiGů“ vysvětluje, proč se v oblasti konfliktu náhle objevily baterie ukrajinských „Buků“ a na Su-25 začali navěšovat rakety „vzduch-vzduch“. Je zřejmé, že se k žádné provokaci ukrajinská armáda nepřipravovala, podle jejich verze se prostě vyzbrojovali proti ruským MiGům. Porovnáme-li informace o místě nezdařeného přepadu MiGem-29 s volacím znakem „221“ ukrajinského Su-25 a informační materiály z brífinku ruského ministerstva obrany, je zřejmé, že jedna z baterií „Buků“ kryla právě tuto oblast, a to i před 16. červencem.

Za zmínku stojí, že v době katastrofy „Boeingu“, po podivném zničení An-26 hysterie týkající se ruských stíhaček se mnohonásobně zvýšila a dosáhla svého vrcholu. Informační zpráva RNBO ze 16. července byla publikována mnoha světovými médii. Přesto se však vynořuje otázka: pokud to nebyl MiG-29, kdo tedy sestřelil Su-25, ukrajinského letectva? Je to velmi závažná otázka, protože RNBO fakticky přiznalo zásah a poté i zničení svého Su-25. A to i přesto, že všechny ztráty jsou ukrajinskou stranou pečlivě skrývány.

17. červenec. Cesta ke zkáze

V den katastrofy „Boeing“ z dněpropetrovského letiště odstartovaly tři SU-25 ukrajinského letectva, nejen se standardními zbraněmi, ale i s podvěšenými raketami „vzduch-vzduch“. To říká „příběh pilota Vološina“, potvrzený ruskou generální prokuraturou a Vyšetřovacím výborem RF. Částečně je to potvrzeno i brífinkem Ministerstva obrany RF.

S největší pravděpodobností, Su-25, plnily úkoly přímé podpory vojsk nebo úderů na plánované cíle. Dá se předpokládat, na základě analýzy činnosti ukrajinského letectva, že šturmoviky neprováděly skupinové, ale individuální údery na různé cíle. Ale jak je známo, vrátil se pouze Vladislav Vološin, dva další stroje, podle svědkových informací, nepřistály.

Vzlet trojice šturmoviků a průlet „Boeingu“ dělí necelá hodina, opět podle svědkovy výpovědi. Můžeme předpokládat, že právě v okamžiku katastrofy musely být někde poblíž. Přidám k tomu „MiGohysterii“.

Su-25 ukrajinských VVS začínají útočit, odpovídají prostředky PVO opolčenců. Není vyloučeno, že oba „chybějící“ Su-25 byly sestřeleny. S největší pravděpodobností, v tomto okamžiku ukrajinské baterie ZRK „Buk“ začaly hledat svými radary ruské MiGy-29, které sestřelily podle názoru velení, pár dní před tím AN-26 a Su-25.

Můžeme předpokládat, že ukrajinští dispečeři, kteří „seděli“ na vojenském kanálu, když slyšeli, že se v oblasti průletu malajské linky děje cosi nečekaného, předpokládali, že tam probíhá souboj mezi MiG-29 ruského letectva a ukrajinskými Su-25, vydali pokyn posádce MH 17 odchýlit se od kursu. Možná, že dispečeři, neznalí zvláštností, kterými se projevuje bojová činnost na radaru, nebyli schopni pochopit z indikátoru radaru, co se děje. I když je možné, že to zcela dokonale pochopili a rozhodli se pojistit se.

Není možné se domnívat, že „Boeing“ bylo možné spolehlivě identifikovat (blíže viz. http://vpk-news.ru/articles/21155 ). Je jasné, že spolupráce mezi bateriemi „Buků“ a dispečery neexistovala. Proto možná výpočty „Buků“ pokládaly po neověřeném signálu na odpovídači „svůj-cizí“ malajské dopravní letadlo za cíl.

Není zcela jasné, jak byla organizována spolupráce mezi ukrajinskými oddíly PVO a letectvem.

Nepřímým náznakem předpokladu ukrajinské strany, že v blízkosti katastrofy MH17 došlo k vzdušnému boji a Su-25 byly sestřeleny ruskými MiGy, je vyznamenání kapitána Vladislava Vološina.

Otázkou zůstává, jaký typ letadla byl zachycen současně s rozpadajícím se ve vzduchu „Boeingem“. Verze, že šlo o jeden z úlomků je málo pravděpodobná, vzhledem k tomu, že „duch“ udělal několik zatáček a pravděpodobně s poklesem uletěl.

Je třeba připustit domněnku, že bylo-li malajské dopravní letadlo sestřeleno Su-25, a navíc z kanónu, vyvolává to vážné pochybnosti, pokud vezmeme v úvahu charakteristiky „Boeingu“, jeho velikost, rychlost a nadmořskou výšku.

I přes nízkou důvěryhodnost výslechu svědků z místa činu, v řadě videozáznamů slyšíme fráze: „Bylo slyšet dvě letadla“ „Jeden letoun letěl střemhlav“. Ale co to bylo za stroj, zůstává záhadou. Stejně tak, jako proč došlo ke zkáze An-26 v „jižním kotli“ 14. července a kdo sestřelil Su-25, ukrajinských VVS 16. července.

Doslov

Katastrofa „Boeingu“, nemá nic společného s konspiračními teoriemi. Byla to nehoda, kterých je tak hojně ve válkách a ozbrojených konfliktech. A vůbec nečekejte, že v srpnu 2015 po zveřejnění úplného zprávy mezinárodní komise vyšetřující tragédii, dostaneme odpovědi na všechny otázky. S největší pravděpodobností katastrofa malajského „Boeingu 777“, který letěl na lince MH17, i tak zůstane záhadou, kterou bude zkoumat ještě nejedna generace specialistů a historiků.

(a já bych jen pro Ukry přidal toto https://www.youtube.com/watch?v=ZZ2BVnAX0cE )

Poznámky:

RNBO – Rada národní bezpečnosti a obrany (Ukrajina)

GŠ – Generální štáb

VVS – Vojenno vozdušnyje sily – letectvo

ZRK – Zenitno raketovyj komplex – protivzdušný raketový komplex

http://vpk-news.ru/articles/23455