Stejně jako jiná města i ve Strakonicích jsou nevyužívané a opuštěné průmyslové prostory. Jednou z takových opuštěných staveb je bývalá fezárenská přádelna. Nachází se nedaleko Hradu a Steinovy vily Na Dubovci. Tři skupiny mladých architektů si na tomto prostoru vyzkoušely svou fantasii a presentovaly svou představu využití osiřelé stavby.
Pokud vyjmeme samotnou stavbu z prostoru, pak technicistní modernizace napodobující například stavbu pražské Invalidovny, budí celkem dobrý dojem. Stejně, jako samotný Kaplického návrh pražské knihovny. Jenže je tady to pověstné „ale“. Už v úvodu jsem zmínil významné stavby v okolí. A tady se výrazně krabicoidní přestavba náhle mění v prvek značně rušivý.
Steinova vila a zejména Strakonický hrad s palácem velkopřevora Leopolda Dubského a z pozadí vyčnívajícím kostelem sv.Prokopa zásadním způsobem omezují modernizující stavební úpravy. Tento fakt vzala v úvahu třetí dvojice architektů a v podstatě ponechává průčelí stavby v současné podobě a více se zabývá interiérem a volnými plochami v areálu i zapojením stavby do stávajícího prostoru.
Dle mého osobního názoru se tato dvojice více sžívá s tím, čemu se rádo říká „genius loci“. Co se týká samotné možnosti využití areálu, tady bude ještě mnoho nápadů padat do zapomnění. Strakonice nejsou tak významným městem, aby si mohly dovolovat nějaká výrazná infocentra, kongresové prostory a podobné. I kanceláří je zde přebytek a malé firmy mají většinou svá malá zažitá místečka. Nicméně je nadějné, že se objevují mladí architekti, kteří dokáží přemýšlet i nad okolím budoucí stavby. A snad jich bude více, než těch Janů Kaplických.
Poznámky pana Bavora 
OT od katolíků ze Slovenska. (Originál video je od patriarchátu Ukrajiny).
http://gloria.tv/?media=540709
To se mi líbíTo se mi líbí
Protože jsem bývalý pražan a i dnes jsem čas od času nucen do Prahy zajíždět, mám možnost pozorovat, jak se některé její čtvrti architektonicky mění.
Nic moc teda… Ty hezčí a „genius loci“ respektující novostavby bývají menší a mezi hliníkovými, skleněnými a hliníkoskleněnými škatulemi skoro neviditelné. Developeři a architekti nerespektují nic – ani výšku okolních staveb, ani genia loci, ani potřebu provzdušnění a osvětlení staveb denním světlem. Často jsou to monolity, které zadusí všechno uvnitř i kolem sebe.
A další věcí je jejich využití. Kam oko dohlédne, visí cedule „k pronájmu“, „na prodej“, „volné prostory“. A množí se „domy duchů“ i celé „bloky duchů“; bytové i kancelářské.
JAK se ty baráky uživí. A JAK se uživí jejich majtelé, když nemají nájemníky?
Bakalu kupříkladu živí i Nejvyšší kontrolní úřad, který si od něho pronajímá již skoro 10 let půlku haluzny na předmostí Libeňského mostu – za cca 65 mega ročně (za ty prachy mohlo mít těch cca 200 pražských zaměstnanců pohodlnou novostavbu nebo rekonstrukci státní nemovitosti). Bývalé KOVO, „zrekonstruované“ tak, že zaměstnanci trpí syndromem „suchých očí“ a v létě omdlévají vedrem a nedostatkem kyslíku – nejdou tam totiž otevírat okna a „klimoška“ je obyčejnou průmyslovou vzduchotechnikou ze 70. let, jen drobně zmodernizovanou.
Kolika asi takovými „výhodnými“ pronájmy DOTUJE stát oligarchické lemply?
To se mi líbíTo se mi líbí
„..nevyužité a opuštěné průmyslové prostory…“
Jaký smysl dává jejich využití, často po nákladné přípravě a rekonstrukci, k produkování zábavního průmyslu, k drahému bydlení, provozování tzv. kulturních center pro zdivočelou zdrogovanou mládež, vytváření výstavních síní pro „projekty“, které nikoho nezajímají, k nadprodukci kancelářských prostor?
Smysl jediný : kdo „umí“, a všichni víme co to umění obnáší, získat ze společného (obecního, městského, státního, unijního) peníze na opravu, zvelebí SVOU nemovitost. Nikoli obecní, městskou, státní, unijní. Oblíbená mantra : soukromý vlastník přece se umí lépe starat. O sebe.
Jenomže takto si pěstujeme čím dál širší skupinu obyvatel, která na to aby si držela svou vysokou životní úrověň, nemusí pracovat. Stačí inkasovat výnosy z nabytého, a používat stejné „umění“ dál a dál k nabývání novému. A není to jen tato oblast, je jich mnoho a mnoho.
Pak se vždy divíme, jak dopadají volby – v těch posledních do PS získala tzv. pravice a tzv levice 82 % mandátů… A my, kdo patříme k těm zbývajícím 18-ti procentům, (a těch 40 % nevoličů – ti si to zaslouží), budeme muset dávat do „společného“ stále víc a víc (a my důchodci dostávat za svou bývalou práci pro společnost stále méně a méně)…nic není bezedné.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Bavore napsal jste to správně, architektura musí respektovat také okolí. A to právě Kaplického blob nebral v úvahu. Ale nejen, že brutálně zasahoval do daného urbanistického uspořádání kolem Letné, on nebral v úvahu ani hledisko sociálně-kulturní, mělo jít sice o stavbu pro národní instituci, ale nakonec dostupnou je několika desítkám tisíc pražských rezidentů a už vůbec nevnímal pohled technologický. Stavět knihovny s honosnou architekturou v době digitalizace je totéž, jako znovu na nádražích budovat výtopny pro parní lokomotivy.
Jenže pražská kavárenská lůza na tyto ohledy kašle, Havloidi potřebovali přihrát Kaplickému kšeft. A to si Kaplického velmi vážím, jeho pár věcí, které realizoval v Londýně a v Birminghamu se mi velmi líbí.
Jen tento případ, kolem kterého ona lůza zpustila neskutečný virální vyrvál ukazuje jak komplexní obor architektura je. Zcela jistě vrcholným oborem výtvarným a proto architekti nesou za své návrhy obrovskou společenskou zodpovědnost.
To se mi líbíTo se mi líbí
Každá stavba je svědectvím doby. I ta Kaplického by bývala byla. Možná ve využití i v provedení rozporuplná, jak jinak, možná i po připomínkovém řízení poupravená ku prospěchu věci, ale hlavně : byla by. Důležité pro mě je, že za státní peníze by byla národním, státním, majetkem. Ku prospěchu každého, kdo má zájem. Tak to myslím má být.
Havloidi versus bémovci-klausovci, jak tomu bylo v tomto sporu, vem je čert. Nepatřím ani k jedněm.
Měli bychom něco, na co bychom si určitě zvykli, a možná, co my víme?, bychom na to byli i hrdí. Jako jsme hrdí na metro, na Nuselský most, na Národní muzeum… Budeme hrdí na S-karty, opencard, Blanku, kde se utopilo víc státních peněz?
To se mi líbíTo se mi líbí
Při vzpomínce na využití Letenské pláně mě napadla prorocká myšlenka.
Vzpomínáte na úvahy, ne nepodobné těm s Kaplického stavbou, na výstavbu národního fotbalového stadionu právě na Letné? Teď bude novým náměstkem pro sport na MŠST Hulínský. Projekt „Praha olympijská“ již svůj účel splnil, naplnily se stamiliony kapsy kamarádů kamarádů, zkušenosti z její propagace jsou, tak co dalšího? Přece ideální myšlenkou, která jistě „sportovci“ Hulínskému (dělá nějaký japonský sport) získá nejeden hlas, bude znovuobjevení plánů na Národní Stadion pro Národní Sport zvaný kopaná.
Rád bych se zmýlil.
Podotýkám, že mé hodnocení blobu i stadionu je ryze teoretické, ani na jedno zařízení bych, reálně vzato, nikdy v mém dalším životě nevstoupil.
To se mi líbíTo se mi líbí
Každé úterý dává Prima ZOOM zajímavý pořad o tom, jak se asi stavělo v dobách dávných a ještě dávnějších. Minule hodnotili Koloseum a důmyslnost stavitelů. Včera se popisovaly kromě jiného i stavební postupy na římských „činžácích“. Velice zajímavé. Doporučuji i těm, kterým architektura nic moc neříká. Zjistíte, že tehdejší stavitelé dokázali věci, o kterých my jen sníme. A jen těma rukama. A že například mnohé architektonické prvky jsou vlastně hlavně důmyslným prvkem statickým.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Bavore, sleduji to a je to moc zajímavé (dívám se ráda i na další pořady na ZOOMu)..
To se mi líbíTo se mi líbí
Říká se, že dosud se neví jak se Římanům povedlo postavit obrovskou kopuli nad Pantheonem o průměru 43 m 20 let před rokem nula. Když Brunelleschi zkoušel zastřešit kopulí chrámu Santa Maria del Fiore ve Florencii, učil se na Pantheonu, ale nakonec jeho stavitelské tajemství neodhalil a tak našel svoje řešení 1421 -1434. U nás v té době končí stavba první části sv. Víta a stavební huť Petra Parléře se rozutekla po Evropě. Byli jsme o jednu uměleckou epochu pozadu, byť Parléř navrhl místo křížové klenby síťovou, což byla novinka, jenže gotická. Ve Florencii už řádila renesance..
To se mi líbíTo se mi líbí
Laco
přesně tohle popisovali včera. Včetně propočtů toho, jak jsou roznášeny veškeré tlaky které v kopuli a kolem ní působí. Římští stavitelé byli opravdu velice daleko. Ona ta kopule je z nevyztuženého betonu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zde pěkné video o Cosimo de Medici a Brunelleschim jak studuje Pantheon ( od 19:00 minuty ) a zastřešuje Santa Maria del Fiore. Má to ještě tři další díly, pro středoškoláky perfektní výuka pojmu renesance.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nedávno zde pan asfalt preztentoval Čína nový idol.
No a proto se zde otřu i o architekturu pan Bavor V. nechť promine, že zcela jako neumětel.
Nevím ale dle mého mínění by architektura měla v první řadě sloužit lidem a proto být technologicky funkční a dokonalá no a přitom pokud možno i hezká.
Nevím je to pouze můj názor a opravdu nejsem architekt a tak jsem na tenkém ledě.
Proč vzpomínám onu ČLDR to proto, že most přes zátoku Chang-čou je dle mého účelný a esteticky dobře zvládnutý.
Staví se účelně to co je potřeba pro lidi a né to co tuto generaci proslaví za každou cenu jako třeba chobotnice.
V současné době se pro lidi u nás např. staví byty 2+kk v metráži odpovídajíci garsonce minulého století.
Já vím je to proto aby je vůbec developer prodal ale pro život normálních lidí, podle mne nic moc,prostě podle mne taková králíkárna.
Proto nevím ale zaručeně budu asi architektonický barbar.
Protože podle mne to co se postaví, musí sloužit svému účelu, musí to být potřeba, musí to sloužit ku prospěchu lidem no a potom teprve nechť je to monument.
To se mi líbíTo se mi líbí
Cechu s těmi králikárnami jste to opravdu, ale opravdu, poněkud přehnal. Již Havel socialistické králikárny odsoudil jako člověku nedůstojné a zavrženíhodné a vy, že se staví ještě něco menšího. Možná se to tak zdá nějakým technokratům s metrem v ruce. To ano, ale nesmíte dát na první dojem. Dnes nic takového není možné, nikdo nemůže lidi cpát do něčeho ještě menšího než je socialistická králíkárna. Víte nesmíte se nechat omámit nějakými číslíčky a centimetry. Idea je to pravé, a víra v lepší etc.
Havel byl skromný člověk netoužil po majetku ani po moci a přesto se zastal nás chudáků bydlících tak nedůstojně v 20.století. Dnes máme století 21. a to je něco jiného. Sice bydlíme stejně a nové je ještě menší, ale zato si Havel koupil celé letiště. Škoda, že si nemohl koupit celou Škodovku jako jistý V.I.Lenin.
To se mi líbíTo se mi líbí
Dovolím si trošku nesouhlasit, Laco. Blob na Letné byl naprosté zvěrstvo, v tom se shodujem – teď jsem někde chytila informaci, že se ho chystají postavit na Rohanském ostrově, ne už jako knihovnu, ale s nějakým jiným určením – už nevím jakým. Tam by to nemuselo být špatné (až na riziko záplav).
Blob nebral v úvahu nejen sociálně-kulturní hledisko, ale především hledisko funkčnosti: Národní knihovna je hlavně konzervační knihovna, uchovávající (pokud možno) kompletní knižní produkci v Čechách, od středověkých rukopisů po současnost. Digitalizace zábavného čtiva v obecní knihovně má svůj smysl, já sama jsem velký propagátor čteček a e-knih, ale uznejte sám, že digitalizovat středověké rukopisy sice lze: http://www.abdn.ac.uk/stalbanspsalter/english/translation/trans027.shtml – ale vyrovná se pohled na takovou iluminaci na monitoru pohledu na originál? A to pomíjím zachování originálu jako zdroje informací o době jeho vzniku, i úcty k jeho stáří a k umu těch, co ho vyrobili (uznávám, že tohle je u mne trochu profesionální deformace). Ostatně, co by se mělo udělat s originály knih po jejich digitalizaci? Zničit? Hm… 😦
Kaplický při tvorbě blobu se bohužel nechal unést vnějšími efekty a požadavky na funkčnost takovéto specifické knihovny zcela pominul – on např. ten požadavek depozitářů nad zemí, který nerespektoval, není samoúčelný, to je právě kvůli ochraně knih…
To se mi líbíTo se mi líbí
Osobně bych tu digitalizaci ale také bezplatný a bezproblémový přístup nezatracoval. Kdo má možnost listovat nebo číst originál krom badatelů. A to ničení knih jsem zažil ve velkém v 90. letech. Tehdy jsem získal mnoho knih, protože byla vyřazována v knihovně celá oddělení(kabinety). Takže vlastním např. vlastním první část vzpomínek J. Šusty, které vyšly v roce 1947 a SVK ne, protože je vyřadila s celým společenskovědním kabinetem. 😉 No a co se neprodalo, tak šlo nikoliv do „zvláštních fondů“ jako za komančů, ale rovnou do stoupy.
To se mi líbíTo se mi líbí
v žádném případě digitalizaci nezatracuji, je potřebná právě pro bezplatný (snad vydrží) a bezproblémový přístup – ale i pro ochranu originálu. (Např. v archivech se digitalizují matriky, protože módní vlna pátrání po předcích už na nich zanechávala stopy). Ale digitalizovaná kniha nemůže nahradit originál, tudíž pořád zůstává otázka uložení a ochrany originálu – a o to mi šlo.
Budete se smát, moskyte, ale právě v tom koniášovském období 90.let jsme docela utěšeně obohatili odbornou archivní knihovnu – mimo jiné například o sebrané spisy klasiků ML. Touhle shánčlivostí jsme budili značné pohoršení u koniášů…ale vzal je čert! 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo smál bych se, kdyby to spíš nebylo k pláči. Úplně největší gól bylo to, že vykmitli i knihy, které ještě několik let před tím byly ve zvláštních fondech, takže do stoupy šli i dnešní koryfejové jako je Vaculík, Klíma, Kundera a další. A když jsem potřeboval jeden z dílů M-E, tak jsem musel dva dni počkat, než mi ho dovezli z depozitu, protože už je mají (měli?) pouze v jednom exempláři. 😉 Souhlas, že digitalizovaná kniha nemůže nahradit originál, ale kolikrát když vidím výsledky, tak si říkám, že jsou to jen peníze nacpaný někomu do kapsy, a že že mu je mohli dát rovnou a nezdržovat ho výrobou zmetků. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
jo, to je další věc… 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Katy, pokud jde o digitalizaci starých iluminovaných rukopisů, dokumentů, prvotisků, map atd. z NK, tak v tom jsme dobří už asi 10 let. Vše, včetně zdrojů z Národního archivu, ale i jiných institucí se soustřeďuje na internetu na tomto portále : http://www.manuscriptorium.com/ .
Digitalizované staré věci slouží především běžnému studiu a jsou přístupné ve dvojím rozlišení. Protože jak víte vzácné artefakty jsou skladovány za zvláštních bezpečnostních a klimatických podmínek, mohou sloužit k přímému studiu pouze výjimečně vybraným badatelům. A to je dobře.
Ostatní položky NK jsou digitalizovány zejména z finančních důvodů pomalu, například záchranné digitalizace. Třeba novinový papír se nenávratně rozpadá během 100 let tuším. Dalším problémem je rigidní český autorský zákon.
Nicméně myslím, že výsledný stav bude takový, že za určitý čas, až bude dost peněz a vyřeší se problémy s autorskými právy, bude většina dokumentů a to nejen z NK přístupná komukoliv na internetu. Národní knihovna bude mít většinu fondů v depozitářích ( již dnes depozitář v Hostivaři ), který nemusí být drahou krásnou stavbou, důležitá je technologie uvnitř. Také běžná čítárna časem zmizí, nebude kdo by tam chodil. to hlavní nebudou fyzicky knihy, ale data na serverech.
Díky digitalizaci navíc půjde propojit informace o artefaktech knihovních, muzeálních, výtvarných, hudebních a video. Fakt ta kvanta informací, propojených podle témat závidím hlavně studentům. Dnes to už do jisté míry funguje na http://www.europeana.eu . Bohužel český vklad do europeany je malý z důvodů, které jsem uvedl. Dál je Google.
Takže Blob, je skutečně jako ta výtopna na hlavním nádraží, nebo lampárna, zkrátka muzeum, vyhozené peníze.
Knihovna budoucnosti se bude skládat z velkých serveroven, digitalizačních pracovišť a depozitářů, do kterých se ani moc chodit nebude.
To se mi líbíTo se mi líbí
ale tohle já vím, Laco – něco podobného probíhá i v archivnictví a taky jsme do toho byli zapojeni. Nevím, jak kvalitní je z hlediska ochrany písemností, mikroklimatu atd. ten hostivařský depozitář – ale pokud vím, tak trezorové místnosti byly (a asi i jsou) pořád ještě v Klementinu a pokud by blob měl Klementinum nahradit, jak byla původní myšlenka, byly by zřejmě trezorové místnosti v blobu. A nejde jen o trezorové místnosti na naprosto špičkové písemnosti, ale o i běžné depozitáře – pokud je mi známo, počítalo se v blobu v těch podzemních depozitářích s automatizovanou strojovou obsluhou i co se týče výpůjček a podobně (aspoň tak mi to velmi nadšeně líčila jedna architektka – zastánkyně blobu coby knihovny). A to je přesně to, čeho bych se velmi bála….
Jen se bojím, že si pořád nerozumíme – blob, resp. Národní knihovna, JE museum. Je to instituce, sloužící k uchovávání knih. To, že zároveň půjčuje, je velmi dobře a v tom je digitalizace vynikající věc. ALE pořád zůstává problém uchování sbírky papírových originálů!
Ale možná je to z mé strany opravdu profesionální deformace: přes třicet let jsem se motala po muzeích a archivech, pár let dokonce jako konzervátorka muzejních sbírek a i jsem v tomhle směru absolvovala kousek vzdělávání…tak to možná vnímám víc, než člověk „z civilu“. 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
ALE pořád zůstává problém uchování sbírky papírových originálů!
Nedělám v tomto oboru, ale že by v dnešní době byl problém vybavit velké interiéry tak, aby tam knihy přetrvaly nějakou dobu ? To se mi nezdá jako hlavní problém v době, kdy se létá do kosmu a pod vodou vydrží ponorky měsíce. Je to jen otázka peněz, ne technologií.
Hlavní problém vidím spíš ve snadném zpřístupnění informací obsažených v dokumentech prostřednictvím internetu co možná největšímu počtu lidí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Cituji z článečku jinde : „…Kdykoliv čtu o církevních restitucích, tak se zastydím, že jsem nevolil komunisty. “
Jsem rád, že se nemusím stydět.
http://www.outsidermedia.cz/Article.aspx?id=11237&rate=5
To se mi líbíTo se mi líbí
A zajímavé jsou také názory žumpalistů v (Rudém) Právu – resp. jeho filiálce „Novinky.cz“, když v článku „Rebelové v ČSSD znovu zvedli hlavu http://www.novinky.cz/domaci/326657-rebelove-v-cssd-znovu-zvedli-hlavu.html
doslovně píší – „Neuplynuly ani dva týdny od chvíle, co v padesátičlenném poslaneckém klubu soc. dem. začala doutnat nová rebelie kvůli ústupu strany z pozic náměstků na koaličních ministerstvech, a je tu nové napětí…….. …….Někteří poslanci ČSSD v úterý opět začali hlasitě vyjadřovat svůj nesouhlas s kroky vedení soc. dem. Tentokrát kvůli nominaci Anny Šabatové na post veřejné ochránkyně práv a také kvůli komunistickému návrhu zákona o církevním referendu…… …..Vedení klubu totiž přišlo na jednání s tím, aby poslanci podle doporučení grémia ČSSD podpořili právě Šabatovou proti bývalému poslanci soc. dem. Stanislavu Křečkovi. Toho na post ombudsmana nominoval prezident Miloš Zeman.
Jenže část klubu takový postup rozčílil, a proto došlo k orientačnímu hlasování, na jehož základě dostala Šabatová jen devět hlasů.“.
Koukejme, prý – „někteří poslanci“ – kolik jich je, těch „některých“, když pro Sobotkovu Annu Šabatovou proti Křečkovi hlasovalo z padesáti členů poslaneckého klubu jen DEVĚT duší!!!! Takže si pojďme říct proti těm žumpalistům, jak to je třeba napsat správně – „Velká většina členů poslaneckého klubu je proti návrhu Sobotkova vedení strany, jen devět členů ho podpořilo.“ .
Ojojojoj – bude veselo, až milo!
Tak to je i s církevními restitucemi – 85 procent obyvatel bylo proti, v podání presstitutů to také mohli být jen „někteří“ občané.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jó Dienstbier, to je mimořádný prototyp ničemy.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zde se prosím poněkud musím ohradit proti hodnocení:
„Dienstbier, to je mimořádný prototyp ničemy“.
Ne pane Laco G. mlynáři, on pouze dělá svoji práci ve prospěch svých zaměstnavatelů.
To že při tom je v ČSSD, je bohužel její ale asi i naše smůla.
Proto presstituti jedou na plné obrátky, protože jakékoliv zakolísání Jiřího Dienstbiera vážně ohrožuje „restart“ ODS !!
No ale jak udělat CTRL+ALT+DELE pro současnou vládu, bez Jiřího, tak na to si musíme jeětě cca. 2 roky počkat.
No a jinak je tu supervolební rok no a pokud ODS neurve těch plánovaných 17 – 20 % a nezíská zpátky všechny kraje, potom si neudrží justici a možná ani policii.
No a to by se opravdu ale opravdu Pepa z Honkongu mohl naštvat a přísun finančních prostředků z Honkongu zastavit.
No fuj no hnus !
To se mi líbíTo se mi líbí
Řekl bych, že zejména zajímavé budou volby komunální. Holeček už v Praze začal s předvolební kampaní. Když se sečtou v Praze hlasy z říjnových parlamentních voleb za TOP 09 a ODS, tak končí. A asi bude ještě hůř.
To se mi líbíTo se mi líbí
Praha je „schopných“ Čechů ráj. A ti zbývající k volbám nechodí. Navíc na úrovni Prahy není žádná nová opoziční strana či hnutí. Zabetonováno na věky.
U nás na Praze 11 to mám vyřešené, tady máme už teď v zastupitelstvu skutečně opoziční Hnutí pro Prahu 11, kterému se dá věřit.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jelikož se jedná pouze o koryto pana Dvořáka tak prosím takto se mediálně deformuje prostor.
Nikdo se nevyjadřoval o zrušení ČT ale pouze o výměně pana Uhdeho a pana Dvořáka.
No ale to je pro ODS_TOP průšvih jak hrom, co chudákovi Uhdemu dalo za práci Dvořáka z novy narvat do ČT a navíc se mu podařilo v dobách slávy ODS zafixovat si židli pod sebou ve prospěch ODS, no a nyní chtějí pana Dvořáka vyměnit, no fuj no hnus.
No a tak pan Uhde používá již dobře známého ODS spinu, který použil poprvé v ČR nějaký pan Železný a nás to stálo 10 mili.
No a nyní pan Železný zalezlý na barandově opět radí systémem volejte mě.No a protože pan Železný dobře ví jakou boudu ušil na tento stát proto vymyslel pro Uhdeho opačný postup.
Jen proboha ne privatizaci ČT.
„Za útoky na ředitele může být snaha o zrušení veřejnoprávní televize“
Takže takto nějak si bude bránit svoji židli Uhde a Dvořák s tí že nedopustí ztrátu možnosti roztleskávačů za ODS_TOP.
http://www.parlamentnilisty.cz/politika/poslanecka-snemovna/Platy-umelcu-drahe-Udalosti-spatne-serialy-Hovori-Eva-Jurinova-a-dalsi-uchazeci-o-kontrolu-nad-CT-302547
Marná sláva von to fakt má ten Železný promakané.
To se mi líbíTo se mi líbí
Hlavně, že jsou diváci s ČT spokojeni, alespoň tedy ta 3 % z hlasování…
Zrušit ČT?
Ne, nahradit novou levnou skutečně veřejnoprávní televizí s jedním publicistickozpravodajským a jedním kulturněspolečenským kanálem.
ČT zprivatizovat, a všechny ty stávající „umělce“ od ředitele po vrátného, přissáté na státní cecky, nechat se živit příjmem z reklamy, bude-li nějaký.
To se mi líbíTo se mi líbí
Moc by mne zajímalo, jak můžou slepí a hluší kandidovat do Rady TV. Po přečtení článku jsem se dozvěděl, že v podstatě je všechno v pořádku, ČTV je objektivní, vyvážená. Tedy ne, že by nebylo třeba něco vylepšit či změnit, třeba taková změna loga no to je přece na pováženou, vždyť to stojí peníze. 😉 A komouši? Mají vůbec nějaké morální právo do toho mluvit?
To se mi líbíTo se mi líbí
Pokud je Diensbier prototyp ničemy, musím si položit otázku, proč se ho Sobotka drží jak lejno košile? Je Sobotka tak hloupý, nebo má tolik másla na hlavě, že mu nic jiného nezbývá, protože velmi vlivná Schwazenbergova klika stojící za Dienstbierem ho tímpádem podrží? Moc otázek, žádná odpověď. Jediné, co mě těší je, že v klubu socdem havloidi sice drží opratě, ale nehrají přesilovku. Málo, ale aspoň něco.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nějak mě v této souvislosti napadlo, že jsem tu už dlouho neviděl Tátu.
Myslím si, že posledních 20,45 % hlasů pro ČSSD bylo opravdu posledních. Asi vím jak to dopadne, ale přesto jsem zvědavý, jak se ČSSD zachová při hlasování o lustracích, referendu, církevních restitucích, přiznání majetku, milionářské dani aj. návrhů zákonů, předkládaných především KSČM.
To se mi líbíTo se mi líbí
To před chvílí předvedl Sobotka ve věci náměstka ministra financí.
Babiš zavelel, Sobotka úslužně sklapl kramfleky, pokorně odsouhlasil nějakého zcela zbytného náměstka na MFa za to odmávl Babišovi jeho náměstky všude, kde si ukázal, a prohlási, že to nehodlá komentovat.
Tuto větičku od něho asi v souvislosti s důležitými událostmi v politice vč. hlasování uslyšíme často – „Je to uzavřené a víc se k tomu nebudu vyjadřovat“.
To se mi líbíTo se mi líbí
Strejdo Oline, táta tady psal, že se už nebude tolik angažovat. Já jsem z politiky taky moc znechucená, na zprávy už se skoro nedívám a tom nejdůležitějším (a se zajímavějšími komentáři, než jsou v tv) se dozvím tady, u p. Bavora a i jinde na internetu..
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale táta by měl objevit, je mi po něm smutno. A vůbec nechci aby se kvůli socanům bičoval, jemu věřím, že dělá to nejlepší co je možné. Já jsem si taky myslel, že dělám dobře když jsem v roce 1992 volil ODS. Chyby jsou od toho aby se napravovaly.
To se mi líbíTo se mi líbí
Taky ho tu postrádám, ráda čtu jeho komenty..
To se mi líbíTo se mi líbí
Oba – Šabatová i Křeček – by měli jít fofrem sofort do penze a neusilovat o trafiky.
Křečkovi je skoro 76 let, Šabatové necelých 64 let, našetřeno snad mají a Šabatová navíc není ani nijak zvlášť kvalifikovaná pro takovou funkci.
Funkce ombudsmana chce obratného právníka, který bude schopen najít a ochoten cestičky k tomu, jak lidem již jej oslovili pomoci nebo alespoň účinně poradit; protože vlastní pravomoci ombudsmana jsou nicotné.
Přiznám se, že mě momentálně nikdo takový nenapadá 😦
No, a ohledně např. „církevních restitucí“ – Tejc právě vykládá z obrazovky, jak se o nich musí „jednat“ a že to potrvá minimálně 6 měsíců.
To se mi líbíTo se mi líbí
OT ale vypovídající http://www.novinky.cz/domaci/326651-schwarzenberg-chce-do-eurovoleb-nasadit-pospisila-ten-by-se-nebranil.html
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale co může Tejc říkat jiného, když jeho šéf to napsal do koaliční smlouvy. Může mít svůj soukromý názor, ale veřejně s ním ven nemůže.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já jsem pro Křečka. Šabatová je klon Uhla, dobře míněné úvahy špatně končící, koncepce „lidskoprávního“ státu má u ní přednost před spravdlivým státem. Samozřejmě, v Křečkově věku záleží na tom, chce-li on sám. A on chce.
Důvody :
– v jeho věku se memusí ohlížet na nic, jen na spravedlnost, ato je nějaká hodnota!,
– kdysi mi jako poslanec pomohl radou ve sporu s BD, zdarma korespondenčně a dobře (ale nesoudil jsem se, poněvadž dobrou radou bylo i ta na závěr, že dám víc za souzení než možná, záleží na soudci, vyhraji na BD)
– zkušený právník
(Vzpomeňte na prof. Jičínského, jakou byl autoritou i v pozdním věku v PS, i u opozice)
To se mi líbíTo se mi líbí
Proboha, k čemu ještě ombudsmana? Práva občanů snad chrání Ústava s LZPS, zákoník práce, občanský zákoník a další, policie, státní zástupci a soudy, poslanci, senátoři a zastupitelé. K čemu tedy ještě další úřad, nota bene bez pravomocí? Ať ti, co jsou k tomu určeni a placeni dělají co mají a nevymýšlejme další byrokracii!
To se mi líbíTo se mi líbí
Ústava a LZPS chrání prdlajs, protože legislativci vytvořili taková pravidla, že se nedostatečně solventní občanstvo ochrany svých práv nedovolá.
Policie to může rovnou zabalit, protože NS rozhodl, že svědectví policisty není svědectvím ani důkazem.
Co jsou zač SZ, to snad dostatečně předvedli Bradáčová a Jirát v „kauze Rath“.
Ombudsman v CIVILIZOVANÝCH zemích shromažďuje a zveřejňuje případy porušování základních občanských práv, poskytuje ÚČINNÉ poradenství postiženým a v těch nejcivilizovanějších zemích má i určité výkonné pravomoci, takže může aktivně působit ve směru zlepšení vymahatelnosti práva.
Máte pravdu v tom, že v ČR je to zcela formální a tudíž v podstatě zbytečný úřad. Nikterak levný…
To se mi líbíTo se mi líbí
Dávám odkaz na článek Ivana Davida k tématu „ombudsman“ v Britských listech:
http://www.blisty.cz/art/72042.html
To se mi líbíTo se mi líbí
Dávala jsem stejný odkaz pod Lexe a nevšimla jsem si, (protože jsem nesjela níž), že jste mne, Miluško, už předběhla 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, MUDr. David přesně popisuje to, co si představuji, že dělala a že bude dělat, bude-li naneštěstí zvolena, paní Šabatová.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ta nepřímá úměra mezi podporou Sobotkodienstbierovské vlády u žumpalistů a jejími nelevicovými (protilevicovicovými) kroky je zřejmá. Ještě si užijeme. A díky Lexi, že píšete…
To se mi líbíTo se mi líbí
Dvakrát měř, jednou piš : přímá úměra!
To se mi líbíTo se mi líbí
http://www.blisty.cz/art/72042.html
Tímhle článkem Ivan David (jehož názory vyhledávám) vysvětlil, proč není Anna Šabatová vhodnou kandidátkou na funkci ombudsmana.
To se mi líbíTo se mi líbí
A proč ani Motejl nebyl to pravé ořechové. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Od Motejla jsem skutečně očekával mnohem víc a on na rozdíl od řady jiných měl na víc než na „aktivismus“. Protože se nedivím, že byl David jeho reakcí šokován; také bych byl.
To, co Ivan David popisuje v psychiatrii, je identické v „sociálních službách“. Huráaktivismus všelijakých skupinek, které v životě ani nepřičichly k práci s nemocnými, invalidními a seniory, proudžektismus a formalismus a proti tomu nedostatek financí, personálu a hlavně času na SKUTEČNOU práci s „klienty“.
Od jeho vystoupení na Vratimovském semináři vyhledávám jeho názory rovněž.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, bohužel. V Uhlovic rodině se vyskytuje podivná odnož extrémismu, někdo by snad řekl „levicového“. Ale je to, zdá se mi podobné, jako u Dienstbiera ml.
To se mi líbíTo se mi líbí
Přesně takhle to cítím.
Už se pro tento postoj začíná vžívat pojem lidskoprávní spravedlnost, na rozdíl od té, dle mého skutečné a potřebné, obyčejné lidské spravedlnosti.
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to opět téma, které se dotýká veřejných peněz. 25letá praxe nám jasně ukázala, že:
1) stát byl „zprivatizován“ a slouží jednotlivcům a skupinám
2) stát z důvodu bodu jedna „neumí“ vybírat daně
3) stát z důvodu bodu jedna upřednostňuje individuální a skupinové (a mnohdy zahraniční) zájmy před veřejnými a celospolečenskými.
Proto se místo veřejného zdravotnictví, hromadné dopravy a dopravní dostupnosti, státní bytové výstavby, budování kanalizací a čistíren odpadních vod, údržby silnic, zřizování mateřských školek, podpory živnostenského podnikání na venkově (prodejny potravin, řemesla a firmy využívající místní suroviny a pracovní sílu, zemědělské statky produkující obilí, maso, mléko, ovoce, zeleninu), zkvalitnění života nemocných, nemohoucích a seniorů, údržby státních památek a ochrany životního prostředí vynakládají veřejné peníze na něco, co je z hlediska celospolečenských priorit nedůležité anebo snese odklad.
A tak jako houby po dešti rostou po celé republice soukromé stavby se státní finanční podporou (ale také státní, regionální a městké) jako jsou různá welnesscentra, golfová hřiště, cyklostezky, jezdecké kluby, aquaparky, víceúčelové haly, lyžařské resorty, vodní světy, zábavné parky, luxusní rezidenční čtvrti a bytové domy, administrativní mrakodrapy, galerie, herny a jiná zařízení, sloužící prioritně k čerpání dotací a obohacení jednotlivců.
To se mi líbíTo se mi líbí
OT: Pane Bavore, posel vyrazil směrem k vašemu panství…
To se mi líbíTo se mi líbí
Dokladem toho, jak lze citlivě opravit a zachovat starou industriální stavbu, je areál, který slouží dětem. Nachází se u Vltavy v Braníku a nazvali ho „Kroužky na Vltavě“.
Bývalá Vršovická vodárna, která zajišťovala přísun pitné vody pro tehdejší svobodné město Vršovice. Byla postavena na počátku minulého století podle návrhu architekta Kotěry a vodu dodávala až do 60.let.
Opravené budovy spolu s přilehlým hřištěm slouží k využití volného času dětí, v budovách je zázemí pro matky s dětmi, kde se děti zabaví i při špatném počasí. Najde se tam místo i pro
odpočinek malých miminek a možnost dětské stravy v tamější restauraci.
Doporučuji pro Petrapavla s vnučkou až bude hezky. Nemá to z Prahy 11 daleko.
http://www.prahazelena.cz/areal-u-vrsovicke-vodarny.html
To se mi líbíTo se mi líbí
Ještě než jsem dočetl, než jsem se zaradoval nad vzpomenutím na mě, už jsem věděl, že tam musíme! Natož po dočtení a vyhledání odkazu. Od nás půl hodiny cesty 🙂
Problém je, že často hledáme volný čas (srandovní u pětiletého prcka), ale ono se jí líbí i doma i ve školce i v kroužcích a rozvedený táta má také nároky… Snad nás tam, až bude teplej, pustí 🙂 .
To se mi líbíTo se mi líbí
A ještě jedna perla z naší vrcholné politiky http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/imunita-nema-smysl-rekl-polcak-po-vydani-svobody-konci_297228.html
To se mi líbíTo se mi líbí
K článku samotnému nemohu nic dodat – ve Strakonicích jsem nikdy nebyl, a ze dvou obrázků si netroufám cokoliv usuzovat… K diskusi bych ale měl pár poznámek… které asi budou znít alibisticky, protože se musím architektů mírně zastat… 🙂
Předně je třeba si uvědomit, že jednotlivé stavby (i město jako celek) málokdy vypadají podle přání architekta (někdy je to snad dobře, ale jen někdy). Stejnou (dle mého o fous větší) zodpovědnost za výsledek nese zadavatel, ať už soukromník nebo veřejný zastupič.Ten má nějaký záměr, očekávání, formuluje cíl a také určuje místo (a náklady). Architekt mu pak může předložit řešení, odpověď, jak ten jeho cíl může (!) vypadat. Ale vůbec nerozhoduje o tom, zda se bude realizovat. Nenadiktuje všem okolo: tady bude stát stadion! (Ostatně, stejný je i zmíněný příběh NK. Ať už je Kaplický někomu sympatický nebo ne, on se opravdu nerozhodl svévolně zničit panorama Hradčan. Pozemek na Špejcharu byl vybrán samotným městem, a nikomu z dnešních kritiků to nebylo divné, až do vyhlášení výsledků soutěže. Přitom tam by do panoramatu zasáhla jakákoliv budova. Mnohé soutěžní návrhy i zásadněji.)
Realizace jsou vždy průnikem přání stavitele a návrhu architekta. A navrch má obvykle to přání (co si budeme nalhávat – když to nenakreslíte vy, nakreslí to někdo jiný, doba je zlá a práce málo…). Pokud je přání konkrétní a vážně míněné (zejména co do využití, účelu stavby), může to dopadnout velmi dobře. Pokud je přáním pouhá investice, a účelem vytěžení pozemku, jsou výsledkem ty často zmiňované „nudné krabice“. Objem stavby je pak dán vnější hranicí parcely, povolenou výškou, odstupovými vzdálenostmi k okolním budovám (a nejlíp úředně vyjednanou výjimkou z nich). Čím víc metrů čtverečních k pronajmutí nebo prodeji, tím lepší ‚architektura‘! Fasáda je často taky dána už předem jasným rastrem – vodorovně stropy, vertikálně pak dělícími stěnami v určitém modulu (ať už jde o kanceláře nebo byty), aby šly vnitřní prostory snadno rozšiřovat, slučovat, přeskupovat. Musejí být stejně pružné a víceúčelové jako dnešní člověk… Když zbudou nějaké peníze, je možné uvažovat o „přidané hodnotě“, zpravidla o kvalitnějším materiálu, barvách, obkladu nebo třeba posuvných žaluziích.
Zkrátka, řeči o tom, že současní architekti už nemají smysl pro krásu a uměřenost (jako za starých dobrých časů) nejsou úplně spravedlivé – jsou tu úplně odlišné, nové dobré časy.
Omlouvám se za celkovou neutěšenost a délku příspěvku… 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Zdenku, až se udělá slušné počasí, vypravím se na inkriminované místo a pokusím se vyfotit celé panorama, aby bylo jasné, jak mohou architekti podpořit nebo naopak zničit nějaké místo. A co se týká té knihovny, máte pravdu v tom, že asi nikoho nenapadlo, že zvolené místo je samo o osobě zvolené nešťastně. A nebo žádný z účastníků soutěže nevzal panorama Prahy v úvahu. Protože tady bylo zadání „Knihovna“, cena zatím stanovena nebyla. A žádný z návrhů do panoramatu moc nezapadal. Asi je štěstím, že vyhrál Kaplický a akce zvadla, protože dneska bychom možná tutéž necitlivost vyčítali někomu jinému
To se mi líbíTo se mi líbí
Já se teď trochu(dost) děsím plánovaných úprav dvou náměstí ve staré Kadani – jednomu vyrobili název Löschnerovo náměstí (náměstí tam nikdy nebylo, jen křižovatka a trošku zeleně kolem). V první fázi tam začali kutit místní kutilové – nejspíš z Technických služeb, pokáceli největší a nejkrásnější sakuru ve městě a ještě pár dalších stromů http://kaaden.ufouni.cz/Fotoalba/sakury/img00037.htm a vzniklo to, co je na fotce u článku http://usti.idnes.cz/nove-loschnerovo-namesti-v-kadani-drg-/usti-zpravy.aspx?c=A130322_163827_usti-zpravy_alh
Omlouvám se, že budu psát na pokračování, ale potřebuju sem dát pár odkazů.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pak vypukla soutěž – o jejím výsledku jsem se dočetla na webových stránkách města, kde je pár obrázků, co by mělo vzniknout: http://www.mesto-kadan.cz/sekce-202/loeschnerovo-namesti/strana/0 – zejména ten první barevná obrázek s krásnou, holou betonovou plochou ve mně nevzbuzuje nejmenší nadšení. Bohužel ten prostor nemám vyfocený jako celek, tak aspoň kousek pro představu http://kaaden.ufouni.cz/Fotoalba/bila/page002.htm – jde o ty poslední tři fotky v tomhle albu.
Krom toho se chystají na prostor před městskou bránou – a co jsem viděla obrázky (bohužel je nemůžu nikde najít), tak tam toho betonu má být ještě mnohem víc…
To se mi líbíTo se mi líbí
Tu betonovou plochu odhaduji minimálně, spíš víc, na 12 x 12 m a to už je pro kluky pěkné hřiště na kopanou, pro skateboarding. Vypadá rovná, hladká, jako pro fotbalisty dělaná, a zase případné schůdky by byly pro skejtaře výhodou.
A není-li vedle jiné takové hřiště 🙂 .
Žulová drobná kostka je pěkná, to ano. V Bauhausu jsem je viděl za 1.600,- Kč/m2…
To se mi líbíTo se mi líbí
Málem bych zapomněl : ty zimní fotky jsou nádherné.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nebylo to neutěšené, bylo to vysvětlující, a to je dobře.
K tématu „hodící se – nehodící se“ k tomu kterému místu : předpokládám, že Kaplický splnil všechna zadaná kriteria (asi vyjma podzemních prostor), to znamená umístil objekt tam kde měl být podle zadání umístěn a splňoval i technické zadání. Měla teoreticky vyjít krabice. Co chtít víc, jestliže tvar byl tak zajímavý, originální, upoutávající?
Zkuste někdo navrhnout hranatý míč tak, aby splňoval všechna potřebná kriteria pro fotbal jako ten kulatý!
To se mi líbíTo se mi líbí
No to jsem rád, že neutěšené to zní jen mně… 🙂 U NK je fór v tom, že když Kaplický porušil zadání (a umístil velkou část návrhu do podzemí), objem stavby nad zeměkoulí měl oproti ostatním naopak ‚docela‘ skromný… ale ty další návrhy nebyly tolik publikovány, a národním hromosvodem se stal vítěz (a jeho ‚chrchel‘). Tvar byl určitě ‚upoutávající‘, možná až moc. Ale hranice mezi neotřelým přístupem a samoúčelností je strašně tenká…
K-k.: Zase se mi těžko hodnotí… neznám to u Vás. A nevím, jak Vás uklidnit. Tak třeba – pro perspektivy a zákresy do fotek se používá dost široký úhel, ta plocha nebude v reálu zas tak velká! A na dalších obrázcích asfaltky nahrazují kostky, to je změna k lepšímu, ne? A vůbec – třeba na realizaci nakonec nedojde, známe tydlety soutěže… 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
ale já jsem si jen tak poplakala…stejně s tím nic neudělám. Té sakury je mi moc líto.
To se mi líbíTo se mi líbí
Katy, vzpomínám si jak za hrozného bolševika chtěli v jednom městyse udělat autobusové nádraží z klášterní zahrady. Pár kamarádů se dohodlo, že to tak nenechají a barbarský záměr překazí. Mladí antikomunisté mi to možná nebudou věřit, ale bolševik komunikoval s veřejností a ptal se jí na názor a tak se tato uvažovaná změna územního plánu dostala na pořad zasedání tzv. uličních výborů. Nastal den projednávání, kde byl přečten záměr a jako schválený navržen do usnesení ze schůze. V diskusi oni kamarádi vystoupili a vysvětlili o jak barbarský čin se jedná. Nakonec se přistoupilo k hlasování o textu usnesení a předsedající, jakoby se nechumelilo navrhl, aby byl jeho návrh usnesení doplněn o větu, že záměr vybudovat autobusové nádraží byl schválen bez připomínek. Kamarádi se opět přihlásili o slovo a uvedli, že ne bez připomínek a znovu zopakovali argumenty. Nakonec byly argumenty proti zaneseny do zápisů a záměr se nakonec neuskutečnil. Tento postup se opakoval ještě na několika dalších zasedáních jiných výborů
To bylo za hrozného bolševika. Že by to za dnešních óbr svobodných poměrů nešlo?
To se mi líbíTo se mi líbí
On totiž ten bolševik byl nesmírně vyčůraný. Vypočítavě lidem nenutil to co by nechtěli. Podobné akce probíhaly zcela opačně než teď. To se museli občané napřed dorozumět, iniciovat co by bylo v tom kterém místě potřeba z jejich pohledu, získat pro to místní a stranické orgány, muselo se zjistit zda na to jsou peníze, a teprve pak se rozhodující orgány nechaly přemluvit, a do akce se šlo. A že to někdy trvalo, zadlužovat se nikomu nechtělo, lidé ani firmy se o práci nervaly, byl jen levný materiál z tuzemska, a plovárny se nesmyslně otevíraly na léto, nejlépe na 1.máje, kluziště zase na zimu, nejlépe na výročí VŘSR.
Teď je takové demogratyčtjší. Přijde kamarád za kamarádem, obvykle to bývá znalec dotační politiky české či unijní a architekt, vymyslí „akci“ , pak navštíví dalšího kamaráda, potencionálního zhotovitele díla, nejméně jeden z nich má nutně kontakt na potencionálního zadavatele, občanům se oznámí jak je to nutné a potřebné pro jejich dobro, občané si postěžují tu u bavora, tu u nebavora, a realizace je připravena. Zadlužení je jediný správný ekonomický model, musíme přece myslet na budoucnost, lidé a firmy se rvou o práci ale je jim to houby platné, sami autoří projektu přece ví kdo nejlépe udělá, materiál netřeba shánět – máme své dodavatele, v neplánovaném hospodářství otevření vyjde vždy náhodou před komunálními, obecními, městskými, celostátními, evropskými volbami.
To se mi líbíTo se mi líbí
Možná ještě existuje jedna cesta jak zabránit zabetonování jednoho kadaňského náměstí. Objevit někde na trávníku sviště obecného, nebo kuňkalku zelenou, či podobné unikum a dostat od ekoteroristů potvrzení, že ten ohrožený druh přežije jedině, pokud se betonovat nebude. Tedy já bych zbraněmi ekoteroristů nepohrdnul ve jménu dobré věci.
To se mi líbíTo se mi líbí