407-Superdolar – měna „hlubinného státu“

O tajemstvích výroby falešných dolarů…

 

Dokonce ani experti nemají jednoznačný obrázek šíření dolarových falzifikátů. Centrální banka Ukrajiny přiznává, že každý pátý dolarový papírek je – falešný. Podle informace časopisu „New-Yorker“ bylo za hranicemi USA počátkem tohoto desetiletí přibližně 20% stodolarovek falešných. Za hranicemi USA koluje, podle různých odhadů,  mezi 60-80% bankovek vyrobených tiskárnou americké centrální banky FED.

 

Množství hotovosti, vytisknuté FED, činí zhruba 3,3 bilionů usd. Z nich na stodolarové bankovky připadá 80% – cca 2,6 bil.usd. Za hranicemi USA koluje suma legálních bankovek o objemu 2 bil.usd. Podíl stodolarovek tam je dokonce vyšší, než v dolarové sumě kolující v USA. Bankovky o nižším nominálu se používají jako prostředek směny a plateb, zatímco stodolarovka je, především v zahraničí, nástrojem akumulace.

 

Vyjdeme-li z hodnocení „New-Yorker“, mohou se za hranicemi USA nacházet falešné stodolarovky v celkové sumě cca 400-500 mld.usd. Centrální banky periodicky publikují údaje o množství zachycených falzifikátů – místních i zahraničních měn. Jde zpravidla o čísla velmi skromná, a pokud bychom soudili jen podle nich, tak se po světě potuluje jen pár miliard falešných bankovek. Ředitel oddělení bankovek Správní rady FED USA Michael Lambert oznámil před sedmi lety, že bylo v celém světě zjištěno 90 milionů falzifikátů, což je 9 mld.usd. – takže falzifikáty představovaly jen něco kolem 1% celého množství stodolarovek ve světě.

 

Jednou z příčin tak nízkého procenta je – mimořádně vysoká kvalita napodobenin mnohých stodolarovek.

 

Pro informaci: tisk dolarových bankovek v USA provádí dvě tiskárny – jedna ve Washingtonu, druhá, otevřená v roce 1991, ve Forth-Worth ve státě Texas. Pracuje v nich kolem 3 tisíc zaměstnanců, je tam instalováno nejmodernější zařízení, jaké na volném trhu koupit nelze. Zvýšená pozornost je věnována surovině – barvám a papíru, složenému v kombinaci z bavlněných a lněných nití, zesílených syntetickým vláknem. Ukazuje se ale, že za hranicemi USA kolují stodolarovky kvalitnější než originální! Identifikovat taková falza je velmi těžké. Tyto falzifikáty se nazývají superbankovkami (supernotes) nebo superdolary.

 

Poprvé se superdolary objevily koncem 80. let (první bankovka vyplavala na Filipínách v roce 1989). Superdolary začaly pronikat i do USA. Washington několikrát oznamoval, že úsilími tajných služeb bylo se superdolary skoncováno. V období 2002-2005 FBI a další americké služby prováděly operaci „Smoking Dragoon“ a „Royal Charm“, v jejímž důsledku bylo zavřeno 87 lidí a konfiskovány falešné stodolarové papírky za 4,35 mil.usd. Je ale pravda, že ani tyto operace nedokázaly zjistit původ falzifikátů. Paralelně provedly tajné služby USA a Británie zátah v Anglii, odhalily buňku penězokazů včele s jistým Anastasiosem Arnaouti a zachytily sérii superdolarů v sumě 3,5 mil.usd. Během vyšetřování, vedeného do roku 2005 se ukázalo, že tajná dílna vyráběla denně bankovky za celkem půl milionu dolarů, přičemž výrobní kapacity umožňovaly produkci zdvojnásobit. Tehdy se zdálo, že jde o bankovky, hledané po celém světě.

 

Nicméně, k všeobecnému překvapení, se začaly objevovat superdolary střídavě v různých zemích. V roce 2013 byla zahájena výroba nové stodolarovky s velmi vysokou ochrannou, což vedlo ke zvýšení výrobních nákladů o cca 5 centů na bankovku. Stejně to ale nevedlo k úplnému vymizení superdolarů. Názor na jejich zdroj není jednotný, jsou ale 3 verze: – CIA USA, KLDR a Irán.

 

• První verze – výrobu superdolarů organizuje CIA. Tuto verzi obhajuje německý expert Klaus Bender v knize „Umění dělání peněz“ (2010). Píše v ní, že výrobu superdolarů potřebuje CIA k financování svojí činnosti po celém světě. Služba by jistě mohla použít zákonných peněz ze svého půlmiliardového rozpočtu. Nicméně CIA je důležitou součástí tzv. „Hlubinného státu“ (DS), který existuje paralelně s oficiální státní mocí, a chce se stát oficiální mocí sám. Tajná činnost DS je financována z různých zdrojů, m.j. i falešnými dolary.

 

• Druhá verze – superdolary vyrábí Irán. Autoři této verze poukazují na to, že už před Islámskou revolucí 1979 zakoupil Irán zařízení pro tisk vlastních peněžních jednotek (rijálů). V té době toto zařízení nezaostávalo za americkými tiskařskými stroji. To položilo základ k tvrzení, že Iránci část zařízení seřídili pro výrobu falešných dolarů. Tyto falešné dolary údajně Iránu pomáhaly překonat po 40 let skoro nepřetržité hospodářské sankce USA.

 

• Třetí verze ukazuje na KLDR. Jednou z výrazných epizod s touto verzí spojovaných, je případ zadržení ekonomického atašé velvyslanectví KLDR v Rusku, který byl ve Vladivostoku nachytán se 30 tisíci „zelených“. Tento přeběhlík tenkrát tvrdil, že se osobně podílel na programu tisku falzifikátů.

Autoři této verze upozorňují že Pchjong Jang dostal z NDR už v 80. letech stroje k tisku peněz, a východní Němci si zařízení opatřili na Západě pomocí svých tajných služeb. KLDR, se, stejně jako Irán, nachází po desetiletí pod sankcemi USA a superdolary, tištěné na zařízení dodaném Němci, jim pomohlo tyto sankce vydržet. Klaus Bender tvrdí, že KLDR tiskla ročně superdolary celkem za 250 mil.usd (k roku 2000). Někteří autoři mají za to, že KLDR touto emisí nejenže pokrývá část vnitřních potřeb, ale spřádá i plány na destabilizaci oběhu peněz v USA.

V otevřených zdrojích jsou podrobně popisovány detaily výroby. Poznamenávají, že výrobu organizuje přísně tajná struktura pod názvem „39. oddělení“, přímo podřízené ÚV Strany práce. V tomto oddělení pracuje cca 130 lidí, kteří mají pod kontrolou nejen výrobu superdolarů, ale i mnohé další podniky. Část z nich se přitom nachází za hranicemi KLDR, m.j. i v Evropě. Toto oddělení vydělává, dle různých zdrojů, ročně mezi 0,5 až 1 mld.usd. Pod toto oddělení patří firmy, které konvertují falzifikáty do skutečné měny, zabývají se byznysem (převážně stínovým) na světovém trhu, vyrábějí a realizují na zahraničním trhu drogy (hlavně heroin).

 

Obecně vzato, druhá a třetí verze vyvolávají řadu otázek. Těžko lze věřit, že bankovky nejvyšší kvality lze tisknout na zařízení desítky let starém – a koupit na světovém trhu supermoderní zařízení, schopné vyrábět bankovky odpovídající americkým bezpečnostním normám, nelze. Někteří experi poznamenávají, že KLDR se neúspěšně pokoušela takové zařízení koupit v Evropě. Kromě toho FBI pravidelně mění složení papíru, barvu a někdy i design bankovek – k čemuž se, při vší úctě, se nemohou penězokazové v Iránu a KLDR rychle na takové korekce, prováděné FED, adaptovat.

 

A tady vznikají nové spekulace.

 

1.DS organizuje výrobu superdolarů na území USA a KLDR a Irán používají k odvedení pozornosti. Spektakulární případy zachycení falzifikátů s přímým i nepřímou účastí občanů KLDR a Iránu jsou jen představeními vytvořenými americkými tajnými službami, která mají ujistit veřejné mínění, že zdrojem penězokazectví jsou tyto země – „ztělesnění světového zla“.

 

2.DS se obává umístění výroby falešných dolarů na svém území. Ať jsou bezpečnostní opatření jakákoli, vždy existuje velké riziko, že bude tato výroba odhalena. V Americe je většina obyvatel naladěna k DS negativně, a proto je lepší přenést takovou výrobu za její hranice.

 

A tady se ze všeho nejvíc připomíná KLDR. Není důležité, jaké vztahy USA s KLDR oficiálně mají – DS může mít s ní konstruktivní spolupráci. A tato verze není tou nejexotičtější. Jeden z jejích přívrženců, známý italský publicista Giulietto de Chiesa, který v článku “Třetí světová válka už začala. Proti Rusům!“ upozorňuje na mimořádně vysoké množství falešných dolarů na Ukrajině, a dále píše: „Moje poslední zjištění: odkud jsou všechny ty peníze? Věděl jsem, že USA vyrábějí každý měsíc 85 mld.usd z ničeho. Vytvořily je počítače. Oni splácejí svůj dluh penězi, které vyrábějí uměle, z nuly. Stodolarové bankovky se vyrábějí v Severní Koreji! Existují tři místa, kde USA svoje peníze vyrábějí: dvě jsou v Americe, a třetí – v KLDR, nedaleko hlavního města. Je to celé město, obklíčené tajnými službami severní Koreje. Tam vyrábějí velkolepé skutečné americké dolary. Pravda, ne zcela skutečné, existuje takový výraz: same-same but different “.

Proč Američané vyrábějí peníze právě tam? Protože KLDR je nejizolovanější zemí světa. Američané udržují u moci korejské diktátory a současně financují tajné služby USA – CIA, NSA a další. Odtud pocházejí i peníze pro Ukrajinu a pro mnohé další. Tak funguje zločin, nacházející se u moci.

Experti ovšem vyjmenovávají i další země, ve kterých může být organizována taková výroba. Například Peru. Tam čas od času odhalují tajné výrobny superdolarů. Je to přibližně jako s bojem amerických tajných služeb proti drogovému byznysu – pořádají se představení s odhalením drobných obchodníků s drogami, aby byli přikryti ti velcí. Ti, kteří chtějí vládnout světu.

Prof. Valentin Katasonov – ruský ekonom

https://www.fondsk.ru/news/2020/01/05/superdollar-valjuta-glubinnogo-gosudarstva-49830.html

Překlad: 200110