V dobách vzniku Jednotných zemědělských družstev se políčka drobných družstevníků sjednocovala rozoráváním mezí, které ta políčka oddělovaly. Vznikaly tím mnohahektarové lány. Z mezí zmizeli zajíci, koroptve a půda ztratila schopnost chránit krajinu před záplavami.
Takto nás to v současnosti učí ideologové tržní ideologie.
Jenže jak je obecně již známo, všechno je jinak. V poslední době se dostává slyšení stále více hlasům, které poukazují na fakt, že denně mizí asi 6 hektarů půdy. A že nám ubývá ta půda, která by jinak byla schopna srážkovou vodu pojmout. A že nám místo obilí rostou skladové haly. Na zeleném. Je to pro všechny zúčastněné jednodušší, protože nemusí odstraňovat staré ekologické zátěže, likvidovat vybourané odpadní materiály.
A také se nám mění skladba pěstovaných plodin a místo obilnin máme řepku do pohonných hmot a cukrovou řepu pro výrobu biolihu.
Jenže mi u těchto zvěrstev nějak chybí ti zlotřilí komunisté, o kterých je známo, že nám ničili přírodu. Kam se asi poděli?
Poznámky pana Bavora 
Vyhláška by dnes narazila.
Lidská práva! Není přece lidským právem také právo trousit?
Retroaktivita! Proč by měl platit dnes za včerejší trousení?
Úměrný trest! Proč by měl platit za odklizení, stačí přece ty,ty, ty…
Advokáti! Státní zástupci! Soudci! Předseda není podepsán, vyhláška je neplatná. Peněžní pokuta a co bude státi odklizení – nelze 2x trestat.
Ústavní soud! Je protiústavní, zrušuje se.
Restituce! Nutno vrátit majitelům ta h…a která od 25.2.1948 do 17.11.1989 byla odklizena, nebude-li možno, vyplatit každému poškozenému 10 000 000,- Kč.
To se mi líbíTo se mi líbí
Po mnoha letech jsem včera viděla na poli u silnice hromady řepy, cukrovky. Ten biolíh mně nenapadl, jsem dumala, kde je ještě jakej cukrovar… Ale aspoň to zpestří osevní postup, udrží povědomí o technologii pěstování a pod stodolou budou stát funkční potřebné stroje. Po dvou krávách v maštali plné koní z letošního jara dvě kupy cukrovky na poli na podzim. Zemědělci jsou zvyklí uvažovat v jiné časové dimenzi…
To se mi líbíTo se mi líbí
Zmizeli zajíci, bažanti……. . Prý proto, že v padesátých byla zcelena pole. Nějak si nemohu nevzpomínat, že v sedmdesátých, možná ještě osmdesátých letech tenhle stav nebyl – teda – scelená pole ano – i když u nás na horách a v podhůří? – ale nedostatek zajíců a bažantů nebyl. Při honebních výřadech (nejsem myslivec, ale viděl jsem dost) ležely před shromážděnými myslivci tyhle kusy v několika řadách. Jednou jsem jel vlakem a řehtal jsem se jak kůň (tehdy ještě jo). Poli šla rojnice střelců a ani rána. A v oplocené zahradě nedaleko vlakových kolejí snad stovka bažantů jeden na druhém skrčeni a přitisknuti k zemi před střelci.
Četl jsem, že v naší ostravské aglomeraci (beskydské – kam byl zanášen popílek) zajíci hynuli na silikózu. Tím onemocněním (kromě havířů) byli ohroženi i dřevorubci, protože při kácení v lesích si prašnost nezadala s čelbou v šachtě. Respirátory byly povinné.
To se mi líbíTo se mi líbí
Rodiče měli domek se zahradou v pohraničním městě. Jako kluk si vzpomínám, že všude bylo plno vrabců a jiného drobného ptactva, naprosto běžné bylo vidět na zahradě ježka nebo žábu. Vše časem zmizelo. S bandou kamarádů jsme trávili veškerý volný čas venku a velmi často v polích a lukách za městem a v blízkém lese. Bylo tam plno potůčků a stružek, studánek a pramenů, několik rybníčků jako dlaň plných žab a čolků, při svých hrách jsme vyplašili nespočet bažantů, zajíců i srnčího. Přestože se tam, na samé státní hranici, žádné meze nerozorávaly a výměra půdy se neměnila, potůčky, studánky a rybníčky vyschly a všech těch dříve hojných živočichů výrazně ubylo, ne-li úplně zmizelo. Nemyslím, že to bylo vinou hospodaření místního státního statku.
To se mi líbíTo se mi líbí
Oline, když čtu, a nemám důvod pochybovat, tak se raduji, že jezdím do kraje zaslíbeného. Čtyřicet kilometrů od Prahy vídám ptactvo všeho druhu včetně strkapouda a kroužících dravců, nedá se to ukrmit, ježky vábím k chatě (když má hlavu v kelímku od jogurtu přestává být ostražitý), žáby se schází na jaře vedle v mokřině a koncertují a množí se, na jejich potomky chodí získat jarní sílu užovky, krtky se přiznám že chytám do pastí, srnčí a zajíci mi okusují kdeco ať zalepuji díry seč mi síly stačí, bažanti se tváří jakoby auto nebyl jejich nepřítel, ale kamarád – ne a ne uhnout z cesty, mloci v lese straší svými bizarními barvami (žluto a oranžovo-černá), jen ty raky a pstruhy už jsem v potoce dlouho neviděl (chataři a odpad 😦 ), ale mokré ropuchy mě tam často vyplaší.
JZD Neveklov pokračuje dodnes v činnosti, jen se jmenuje Neveklov a.s. Jen tu řepu, brambory, oves, luštěniny… a další potřebné plodiny známé z klasických osevních postupů k zajištění kvality půdy nevidno. V kravíně je pár koní, v silážní jámě konědrom, kachní farma u rybníčka opuštěna, slepičí farma je skladiště.
To se mi líbíTo se mi líbí
Když vylezu na kopec nad dědinou, mám na dohled velké město. A v lesích tady potkám jelena, srnky, prasata jsou přemnožený (loni jich střelili na podzim 60, ale jak kdyby nic, letos je to všude rozrytý stejně). V zimě koukám z okna na bažanta v sousedově zahradě (chodí tam asi pod smrk vyzobávat šišky), z druhého okna přes cestu koukám na zajíce hopkajícího po volné parcele… A když sedím kousek odtud v údolí, pozoruju ptáčky: vlaštovky, sýkorky všech odrůd, chocholouše, vrabce, jiřičky, občas přiletí strakapoud, nahoře píská káně, po setmění v lese houká sýček, do stájí před pár lety vlítl za vlaštovkou krahujec a netrefil ven, jsme ho museli odchytit a vypustit. Před lety jsem u potoka viděla ledňáčka, mi to stejně nikdo nevěří, ale byl to fakt ledňáček, jsem měla jeho obrázek od Lady doma nad postelí, a ten u potoka byl úplně stejnej… A na ohradách u řeky seděl kdysi kormorán. A hnízdí tu černí i bílí čápi nahoře v lese. A kvetou tu šafrány ve výběhu, u cesty v příkopě jsem viděla vzácnej áron. Na zahradě mám ježky a loni v létě se na ulici rotili lidi kolem užovky tlusté jak noha hovící si pod autem na zeleném pásu u cesty.
Čumět kolem sebe je potřeba. A k orbě se vyjadřovat až poté, co se poučím o co jde. Jsem dělala agrotechniku ve druhé polovině sedmdesátejch let a nic špatného nás neučili. Každej agronom i zootechnik byl pro praxi poučen naprosto správně, a pokud to někde někdo tak nedělal, nebylo to vinou chybné teorie. A netroufla bych si tvrdit, že to v praxi nedělali, jak je učili, ti, co na to mentálně měli, to měli možnost dělat dobře a taky dělali, jsem měla možnost to na vlastní oči vidět.
Po Plyši se radikálně vše změnilo, osevní postupy pryč, hnůj nemá kdo srát. Kdy jste naposled viděli na poli třeba len? Já si ho pamatuju a taky si pamatuju, jak jsme spali (snad v Bystřici?) na otepích lnu. O řepě škoda mluvit, dnes už ani na Vysočině nejsou pole s bramborama k vidění. V sedmdesátém osmém jsem viděla plně automatizovanou kruhovou dojírnu a u ní dvatsíce černostrakatejch holandskejch krav na loukách, 30 km od toho velkého města, kolem pole, na kterejch se dalo pro ty krávy vyprodukovat všechno. To bylo nerentabilní? Pár kilometrů do Lacrumu a do obchodu pár set metrů. Krmení hned u rypáku, doprava žádná. A v okruhu řádově desítek kiometrů statky, pole, lesy. Všechno hned u huby, tak jsme to zrušili a vozíme syntetický sračky přes půl zemegule.
To se mi líbíTo se mi líbí
Právě dneska hlásili ve zprávách, že máme nejnižší úrodu brambor od roku 192x ❗ (přeslechl jsem přesné datum) A důvod je právě ten malý rozsah osetých polí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Však jo, hlavně že máme vložky a hajzlpapír. Si při vzpomínce na ten papír a současnej stav potravinové soběstačnosti vzpomenu na říkanku, na které se holubičky učily vyslovovat R:
Přestavba má zádrhel, není papír na prdel…
Až bude papír na prdel, budeme se ptát:
Kdepak je ten zádrhel, když není z čeho srát?
Doba pokročila, holubičky jsou už dávno „staré vykousané tykve“ (v dobách přestavby to bylo od pětadvaceti vejš) a závěrečná otázka pomalu nabývá na aktuálnosti.
To se mi líbíTo se mi líbí
😆 ❓ 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Také adept na ministra zemědělství Trnka (ekonom Slušovic), kdysi na počátku devadesátých let, nevěděl že brambory se sází. Ztrapnil se v televizní debatě. Bendl podobně. Tam mi to vadilo, tady ne 🙂 .
bara : na len mám vzpomínku. Děda, soukromě hospodařící dostal, někdy počátkem padesátých let, rozpis dodávek a v něm i len. Nikdy ho předtím, myslím, neviděl, a určitě nikdy nepěstoval. Měl z toho chudák nervy, sel a sklízel, jestli po sklizni močil atd. už nevím, byl jsem ještě dítě, ale i takhle se zajišťovalo plnění plánu v pětiletkách..
To se mi líbíTo se mi líbí
Len se může set v cyklech nejdřív po jedenácti letech, takže na jednom poli se mockrát za život vidět nedá. Si pamatuju, že ho pokosili do řádků, na to je speciální mašina, jeden stonek rovnoběžně s druhým, pěkně položený na řádku. Se to nechává dost douho ležet na poli, abčas se ten řádek otočí (zase spešl stroj, aby se stonky nepocuchaly, pěkně pořád vyrovnané jeden vedle druhého). Až to skoro zčerná (len se vyrosí), je takto narušený povrch stonku po usušení křehký a dá se to z těch vláken v tírně dobře oddrolit.
Tenkrát, co si pamatuju, rostly pod řádkama lnu žampióny. Stačilo otočit metr řádku a byla večeře pro pětičlennou rodinu 🙂 Byly to polní žampiony, a protože jsme je do té doby neznali a nejedli, dali jsme jich nejdřív pár sežrat krávě Jahodě. Do rána Jahoda nezdechla, tak jsme je začali sbírat.
To se mi líbíTo se mi líbí
L.P.1980 jsem coby středoškolák na brigádě v Jeseníkách stroj na obracení lnu i na jeho sklízení tvořil. Len se obracel asi dvoumetrovou tyčí podebráním části řádku adekvátní délky na jednom konci a jeho převrácením a sklízel rovněž ručně, kdy se řádek navaloval na sebe do podoby válce a při průměru okolo 30 cm se válec převázal povříslem. Jediný pokrok bylo povříslo z umělohmotného provázku a dřevěné destičky 2×5 cm se dvěma děrami.
To se mi líbíTo se mi líbí
Do kamene tesat!
To se mi líbíTo se mi líbí
To bylo na komoru báro …
To se mi líbíTo se mi líbí
Zajíců bylo v 70. letech tak mnoho, že se vedle odlovů i nadháněli (často rojnicemi dětí 😉 ) k odchytu do sítí Změna nastala až později, kdy přišly opakované epidemie brucelózy (1979, 1984) a tularémie.
Click to access Myslivci.pdf
To se mi líbíTo se mi líbí
Bylo sjednocování sil a prostředků na venkově dobré, nebo špatné? Uvrhlo republiku do „hladomoru“ a závislosti na dovozu, nebo zajistilo potravinovou soběstačnost a výživu obyvatelstva? Opravdu tak výrazně negativně ovlivnilo životní prostředí, jak je zdůrazňováno? Bylo možné zajistit požadovanou (a potřebnou) zemědělskou rostlinnou a živočišnou produkci statisíci drobných rolníků s jejich prostředky a možnostmi? Nebýt združstevňování a kolektivizace, kam a jak by se zemědělství vyvíjelo?
Já jsem přesvědčen, že zakládání JZD bylo správné a pokrokové řešení. Bylo však mnohde prováděno špatně v duchu hesla, že účel světí prostředky. Jako všechno ostatní – někomu ublížilo, jiným prospělo. Nebylo a není tomu tak i nyní?
To se mi líbíTo se mi líbí
Táta mojí snachy je lesák a ten mi jednou na moji otázku kal ke to s těmi zajíci, řekl že ten zlom ve stavech nastal, při zlomu počasí na přelomu roku 1978/79. Zvěř nebyla připravená, nedostala se ke žrádlu a následně pomrzla. Od té doby jsou tak nízké stavy zajíců. Musím však s radostí konstatovat, že se zajíci chodí vychytrale schovat před myslivci k nám na sídliště. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Byla to brucelóza, viz https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2013/11/08/rozorane-meze/comment-page-1/#comment-20418
To se mi líbíTo se mi líbí
K nám chodí také. A je jich každý rok víc – třeba chtějí do králíkárny.☺A.
To se mi líbíTo se mi líbí
Co já to zase napsal. 😉 „kal ke“ má být „jak je“.
To se mi líbíTo se mi líbí
Omlouvám se ale tento bod je nesmírně důležitý.
Pokud není schopen oligarcha přimět druhého oligarchu ke spolupráci, tak zabezpečí pro kartel alespoň toto:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=794792
Nejen politické strany bojují mezi sebou ale jak je vidět i oligarchové mají své problémy.
Protože pokud se podaří tento záměr pro ANO, tak je naprosto jasné, že ČR je republikou s přímou nadvládou oligarchů.
Taktéž je naqprosto jasné, že oligarcha nařídil zdvih eura a to 27 Kč == € .
Proto prosím mne nekamenujte, pouze jsem chtěl připomenout, kudy vede oligarchická cesta k oživení České ekonomiky.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ještě prosím o pozornost, jedná se o málo používanou masmediální manipulační metodu obráceného trojúhelníku.
Nyní prosím Babi_manipulační skupina s tímto 60 let starým kouskem operuje.
Proto si prosím dovoluji přerdstavit celé manipulační vlákno řízené Babi_propag.
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Udajne-zakulisi-puce-v-CSSD-Sobotkuv-radce-v-USA-Babisova-dama-v-pozadi-i-vlivny-Jansta-292664
http://martinuhlir.blog.idnes.cz/c/192720/Prislusnice-komunisticke-rozvedky-Kleslova-mistostarostkou-Prahy-10.html
To co je prozatím to nejdůležitější je fakt, že ani tak mocný oligarcha jako Babiš, si netroufá nastolit vládu své pevné ruky a to ANO+KDU-ČSL+ODS+TOP09a starostové.
Z toho lze spolehlivě odvodit, že ještě potřebuje zvrátit poměr sil v krajích vůči Bakalovi.
To se mi líbíTo se mi líbí
V r. 1973 jsem začala pracovat ve stájích místního státního statku. Od brzkého jara do pozdního podzimu jsme kravky ve dne i na noc vyháněli do ohrad na pastvu – a zajíci i bažanty se to všude jen hemžilo.. Kolikrát nás polekal bažant, víte, jaké umí vydávat zvuky? A na pastvinách rostlo obrovské množství žampiónů, dávali jsme si je každou chvíli v různých úpravách, vozili jsme je příbuzným v koších 🙂 Tak v polovině osmdesátých let to všechno začalo mizet.. Jinak na naši rozlehlé zahradě se vyskytují ropuchy, párkrát u nás přezimovali ježci, na jaře vídáme slepýše, dokonce se tu párkrát objevila užovka. V části zahradní zdi přebývají ještěrky a ve stodole netopýři, o ptactvu ani nemluvím, to téma jsme probírali loni nad Katčinými fotkami – mimochodem, krmítko už je instalováno 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
🙂 Moc toho v diskusi tady není 🙂
Dobrej odkaz sem dal Wiki (o tom mysliveckým spolku). V otázkách zemědělství, lesů… řečem pro mě neznámých nevěnuji sluchu a spíše naopak, budu oponovat. Často se jedná o zblblíky, kteří si hrají na milovníky přírody a veškeré jejich znalosti jsou na úrovni chovu akvarijních rybiček, křečka či pěstování marijány (v lepším případě pažitky) v truhlíku na okně.
Možná to zní tvrdě, ale dám dva příklady, které ve mě zanechaly hluboké rýhy, a pro takovéto rýhy ho nezměním, spíš naopak. Jedná se o konfrontaci s myšlením a názorem člověka mě blízkého (stejné krve), vzdělaného, inteligentního, šikovného (no prostě biologicky stejných genů jak mám já 🙂 ). V přírodních oborech nevzdělaného (max. na té úrovni křečka či pažitky):
Zděšení 1.
Někdy v devadesátých letech se vedla mezi námi debata na téma vegetariánství. Zcela nepodstatná, čistě teoretická a ve veselém duchu (od mala jsme doma maso jedli, chutnalo a chutná furt). Když došlo na takové ty případy vegetariánů, co jako mlíko jo, ale maso ne, tak jsem zkonstatovala, že teda netoužím po tom, aby mě ten skot ušlapal. ??? Jsem musela vysvětlit, že aby kráva dojila mlíko, musí mít nejdřív tele, a když to tele nikdo nesežere, tak nás tu za chvíli ty přerostlý telata ušlapou… Ten šok pro mě spočíval v tom, že vysokoškolsky vzdělaný člověk, rodič dětí, člověk stejné krve, netuší, že kráva produkuje mlíko až poté, co se jí narodí tele! O tom, že ho nebude dojit až do smrti, ale musí občas mít další tele, už jsem ani nemluvila, ztratila jsem řeč tím strašným poznáním…
Zděšení 2.
Loni jsme spolu jely autem krajinou kdesi pod Javořicí a občas mezi poli stála vodárenská věž (taková ta stříbrná koule na vysoké noze). Dozvěděla jsem se, že prej tomu „disidentští umělci“ říkali „šaltrpáky komunismu“. A pozorovala údiv, že to ještě po dvaceti letech v krajině stojí. Tak jsem opáčila, že ti lidé ve vesnicích pod „šaltrpákama komunismu“ na nich nic špatného nevidí, bo jim z toho do baráku teče voda a nemusej pumpovat klikou pumpy u studny na dvoře. A kdesi uvnitř se mi chtělo brečet: tohle je stejná krev jak já, jak na tom asi jsou ti bojovníci za svobodu, ekologisti, zelení mozci a podobná verbež. V životě to nedrželo vidle v ruce, od mala se to válelo ve vaně, ale bude to žvanit a žvanit a kurvit a pomlouvat práci jinejch.
Rodina je jediný společenství, kde i zákon toleruje soudržnost třeba i ve zločinu. V rodině se nedá z ničeho vycukat a prostě se s tím musí „v míru a soudržnosti“ žit. Ale mimo rodinu blbost tohoto typu nebudu tolerovat nikomu, a s každou kapkou budu zatvrzelejší.
To se mi líbíTo se mi líbí
Baro 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Od jednoho vysoce postaveného pána jsem kdysi slyšel, že panelové byty jsou králíkárny. Hrůza ve které nás nutili bydlet. Zcela nedávno jsem byl u známých silně pokrokových mladých lidí, kteří si v Praze koupili nový byt. No, ta moje paneláková králíkárna je proti tomu aréna. Ložničku mají tak 2.6 m šířky a 4 m délky. Sotva projdou mezi postelemi a zdí. Pokoj a kuchyň dohromady. To již mělo 3.4 m a délku asi 6 m. Jo a chodbička. Koupelna a WC pěkné, větší než v paneláku. Za 30 let splatí poslední půjčku. Ale jsou šťastni jako jsme byli my, když jsme se stěhovali do nového bytu. Žádná půjčka, jen 10 let dobré, ale zase nevalně placené, práce.
A tak, nevyberete si.
To se mi líbíTo se mi líbí
No my měli za socíku 4plus jedna, jeden pokojík byl úzkej.
Ale stačilo
To se mi líbíTo se mi líbí
🙂 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Potlesk …
To se mi líbíTo se mi líbí
No nevím nemohu posuzovat tak zásadní otázky co ekologisti dokážou prosadit a co již je nad jejich síly.
To, že je nutné platit poplatek za prdící krávu, která likviduje svým prdem ozonovou vrstvu, to všichni chápou a proto platí.
Česká republika je po Španělsku druhým největším pěstitelem GM kukuřice v Evropské unii.
A proto pokud se společnosti Monsanto a dalším, nepodaří rozšířit technologii tzv.,“smrtících genů“, kteří zabezpečí jejích monopol na světovém trhu s osivy.
Gen zvaný Terminátor způsobí, že rostliny ,“vyvraždí“ svá vlastní semena.
Zemědělské plodiny, jako například GM obilí či GM kukuřice, se pak nemohou rozmnožovat a zůstávají sterilní.Bohužel se nebudou rozmnožovat ani standardní plodiny tedy ono normální obilí a kukuřice.Nelze tedy využít tradičních metod, kdy se část úrody ponechává na osivo pro příští léta.
Proto pokud nebudou mít společnosti, které financují výrobu GM osiva zabezpečen monopol musí EU příjmout onen zahrádkářský zákon o nešíření semen mezi zahrádkáři,protože výzkum není zadarmo a krást se nemá, tedy ani ožebračovat tyto společnosti o jejich superzisky a propočítanou nadvládu nad národními společnostmi, či zahrádkáři nebo státem atd. jako takovými.
Proto nevím neodsuzoval bych snahu těchto jak Vy říkáte paní baro bojovníků za svobodu, ekologistů, zelených mozků a podobné verbeži.
Neb zpravidla za nemalé příspěvky od Monsanta a jiných společností tohoto ražení pomáhají upevňovat jejich monopolní postavení.
To se mi líbíTo se mi líbí
Něco jsem o Monsantu shlédla, těžko soudit, nakolik jsou nebezpeční. Určitě minimálně jako každý monopol. Ovšem jedná se o nějakou firmu (tj. skupinu lidí) a s tím se v zásadě v krajním případě dá vypořádat.
GM jsou geneticky modifikované plodiny. Obecně jakékoliv šlechtění není ničím jiným, než genetickou modifikací. Buď se to dělá tak, že se něco vzájemně kříží třeba pomocí štětečku a ručního opylovávání (přitom se to musí dost zabezpečit, aby se to náhodou neopylovalo něčím jiným, než požadovaným), nebo při dnešních technologiích se ten genom změní v laboratoři, ale furt jde o to samé: změnit geny. Tím štětečkem to jde blbě, obecně jsou „klasické metody“ na dlouhé lokte, trvá to roky (spíš desítky let), než se to „vyčistí“ a taky často nevyjde zrovna ta sekvence, která by byla žádoucí, ale to je život. I při tom klasickém křížení bývá problém s tím, že vzniklý hybrid nemusí být dále plodný (obecně známější je např. neplodnost mezků a mul – kříženců koně a osla), určitým kombinacím se prostě příroda brání. To je hlavní argument pro boj proti laboratorním GM, bo tam ta přirozená ochrana je potlačena. Každopádně i přirozeně vzniklé hybridy, vykazující požadovanou užitkovost či výnos se v praxi používají, třeba právě ti mezci a muly, nebo v rostlinách zrovna kukuřice, tu si nikdo pro sebe na osivo neudělá, bo v praxi se sejou jen hybridy, které mají vysoký výnos a ve druhé generaci se to pak rozštěpí podle mendela a výnos nula nula prd. Už někdy v těch sedmdesátých letech jsem byla v Čejkovicích, kde pěstovali osivo pro kukuřici – pár řádků samčích, širší pás samičích (u těch se musely odstranit ty samčí vršky) a tak se vypěstovalo osivo křížence F1 (první generace), to se pak selo po celé republice.
Co se týče potlačení klíčivosti semen vlastního druhu, to je pro rostliny přirozená vlastnost! Právě z toho důvodu jsou nutné osevní postupy (střídání plodin), bo druhej rok prostě ta stejná rostlina hůř roste nejen pro vyčerpání určitých živin (pro tu kterou rostlinu potřebných – to se dá kompenzovat hnojením), ale hlavně proto, že v půdě zanechá toxiny, které brání klíčivosti semen stejného druhu! Kdesi výš jsem psala, že třeba len se dá pěstovat až po jedenácti letech! Zrovna kukuřice tyto toxiny nezanechává a dá se pěstovat furt dokola na stejném poli (dokud ho nevyšťaví úplně). Jestli je to tím, že se třeba zrovna u kukuřice pěstují jen hybridy, nebo je to pro ni přirozené, nevím, to nás neučili, spíš mi to tenkrát vyznělo jako „vada“, která svádí k vyčerpávání půdy a nedodržování osevních postupů.
No a to jsou zatím ty dvě věci, o kterých jsem v souvislosti s Monsantem z hlediska změn genomu slyšela. A ani jedna z těch dvou věcí (změna genomu a produkce toxinů bránících klíčení) není nic, co by nebylo už před Monsantem a co by se nějak neřešilo už dřív při klasickém šlechtění odrůd.
Druhou věcí je monopol na osivo a trestání používání „nelegálních kříženců“ rostlin z osiva „patentovaného“. To může vést k tomu, že nakonec žádné jiné, než draze placené „patentované“ nebude k mání a nebude zdroj osiva „nepatentovaného“, tudíž nebude co zaset. Tam velký problém opravdu je, akorát mám prostě pocit, že se plače na špatném hrobě, ječí se proti GM a nějak uniká podstata věci. Asi tak.
To se mi líbíTo se mi líbí
Mi opravdu vadí ti „bojovníci za svobodu, ekologisti, zelení mozci a podobná verbež“, co štvou proti genetické modifikaci, která se provádí po celou historii lidstva a zajišťuje nám žrádlo, bo nějaké původní triticum durum by nás asi na existující ploše opravdu v současném počtu neuživilo.
Až začnou řvát proti konkrétním kriplům, co si chcou uzurpovat a vydrancovat know how celých generací a všeho, co společnost za svou historii ve vědění dosáhla, pak uvěřím, že se jim ty mozky pročistily. Ale zatím se realizují na tom štvaní proti GM , takže nic.
To se mi líbíTo se mi líbí
no jo, to je asi jako když se v Kadani zachraňujou velryby a chráněná přírodní území v katastru města se nechávají na pospas blbečkům s motorkama…
Vono to obecný řvaní je pohodlnější a bez rizika…
To se mi líbíTo se mi líbí
se omlouvám, triticum durum je už ušlechtilá pšenice, jsem měla na mysli nějakou původní trávu, ze které se během tisíciletí vyšlechtily současné pšenice. Mi nějak to durum utkvělo v paměti, bo se využívá při šlechtění, ale samo o sobě už je to kulturní rostlina a žádné divoké pláně.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nějak se vytratilo to podstatné z článku. A tím je zabírání půdy, která chybí na absorpci dešťových vod za současného ponechávání „historických“ zřícenin na samovolné spadnutí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zabírání půdy je zhovadilost, nejen pro absorpci vody, ale hlavně pro to, že se na tom dá něco vypěstovat.
Ovšem název je o „rozoraných mezích“ a o tom se dalo polemizovat. Ne každá rozoraná mez musí být jen ke škodě (naopak může umožnit použití techniky a vyšší produktivitu) a negativa lze vyřešit třeba jinak, než jen prostým štvaním proti „rozoraným mezím“. A jak z debaty vyplynulo, ani stavy zajíců s tím nemusejí zas tak jednoznačně souviset 🙂 A tak dále, až sem došla k „zelenejm mozkům“…
Takže sorry, pokud šlo jen o zabírání půdy a vodu, je tam i o cukrovce či řepce, tam bych to třeba neviděla tak černě, jak když se to zabetonuje, bo jsem vděčná i za to, že to někdo oře a oprašuje pluh, se to možná bude někdy hodit (to pole i ten pluh). A když je to pro dotyčného jediná možnost, jak si na tu orbu a šopu po pluh vydělat, nebudu zrovna proti němu štvát, viděla bych terč někde jinde.
To se mi líbíTo se mi líbí
Rozorané meze byla přece „zhůvěřilost“ komunistů. Ale jde o to, že dneska tu už nejsou, ale dělají se horší akce než rozorávání mezí. I ta skladba plodin je dneska zhovadilost.
To se mi líbíTo se mi líbí
Přírodní plochy (pole, louky, pastviny, lesy, pralesy, městská zeleň) se zmenšují na celém světě. A když se nezmenšují, tak se mění jejich využití. Bohužel ne vždy správně a rozumně. Možná by někdo dokázal spočítat, kolik hektarů „volné“ půdy bylo překvalifikováno na stavební parcely, na kterých po celé republice vyrostly stovky příměstských satelitů, supermarketů, skladů, meziskladů a montoven, pokrytých zámkovou dlažbou a asfaltem. Na takovém „panelákovém“ sídlišti bydlí třeba 1000 rodin na jednom hektaru. Ovšem 1000 rodinných domků zastaví plochu nejméně 10 ha.
To se mi líbíTo se mi líbí
jasne,ze pepikovo nemozno rovnat k tej riti tu,ale videl som polia kukurice,zacinaju v ohio a koncia v idaho,dlzka jak tri ceskoslovenska a jeden struk(neviem cesky jak sa povie )stoji 40centov,ked si chceme uvarit,nevidel som v manitoba canada tam to uz polia ze k CS treba pribrat feferonov aj druhu nemecku klasu pri dunaji,co zije plus psia krev,videl som len na video,kurvy maju tej kukuruzy do bludu a rastie jak burina na tych planinach,ze by nedali cenu dolu a aby sa tocil biznis,vymysleli biopaliva a zo zranice robia naftu a benzin a to drzi cenu hore jak svina,pred 30 rokmi amerika a canada zasypavala afriku kukuricou,ako pomoc hladujucim,len preto,lebo by zhnila na poli tolko sa jej urodi,chcal som okolo cesty kukal,kde oko dovidi polia,kurnik a 2 hodiny jazdy 110km/h len kukurica,mala prerva a zase kukurica.
za robenie benzinu zo zranice stavat pod stenu,lebo kurva vymyslela,aby zradlo nebolo lacnejsie…
To se mi líbíTo se mi líbí