Dostal jsem emila. S článkem. Jaroslav Hudec se potřeboval „uklidnit“. Chápu proč a vy pochopíte proč zrovna dnes.
xoxoxoxoxoxoxoxoxox
Něco objevného v mém věku už těžko nalézt, ale dnes jsem vyslechl jednu přeslechnutou větu. O ní až v závěru. Ale musí to ze mne jako z té kozy…..
Včera
Škoda, že jsem je nedonutil to psát, protože vyprávěné, zprostředkované – to nemá už tu sílu.
Kterak mi vyprávěla babička (a po ní maminka, ale ta byla tenkrát ještě mrňavá), jak nad tím nádražím v Katovicích nedaleko Strakonic nad „transportem smrti“ dvakrát přeletěli 20.dubna 1944 hloubkaři (jak bylo jejich zvykem) aby mohli cestující utéct, než pokropí z hlavní svých leteckých kanonů především lokomotivu jako součást eliminace fašistické dopravy.
Jenže tihle cestující utéct nemohli, byli ve vagonech zavřeni cestou z Osvětimi někam. Našel se statečný železničář (zní to jako z Cimrmana, ale kurva – ten chlap teda musel mít koule), který do toho vyběhl a nějaké ty vagony otevřel. Maminka znala jeho syna, říkali mu prý „kluk z nádraží“.
Většinu uprchlíků chytili a zastřelili. Jednoho našel můj děda v lese Vraník u Novosedel (znám to místo důvěrně), byl to Rus a bylo mu sedmnáct let. Byl o dva roky starší, než teď můj nejstarší vnuk…. A nechtěl do domu, protože byl plný vší a byl si toho vědom. A skoro umíral hlady. Děda ani babi nebyli žádní hrdinové, ale měli ho nechat umřít? Nebo udat? Riskli to a nechali si ho doma (v domku za vsí) těch pár dnů do konce války. Jmenoval se Filip už nevím jak a do osmašedesátého jsme si s ním psali do Novosibirska (tam nebyl za trest, ale doma), ale pak to pochopitelně chcíplo.
Bratranec mého táty Pepík Houska z Novosedel utekl z reichu z „totálního nasazení“ těsně před koncem války. Bylo mu osmnáct a mému tátovi patnáct. I já ještě pamatuji tu švestku v esíčku silnice (už tam ten strom nestojí) těsně před vesnicí ve směru od Katovic. Strejda Pepík (dobrodruh a divoch) někde sehnal flintu a pár nábojů a zastavil tam 5.května kolonu německých vojáků, kteří tudy zadem prchali do Sušice směrem k Američanům. Čerti vědí jaké by to vzalo konce, když tu náhle přijel první džíp s americkými vojáky a Němci se dočkali kýženého – mohli zvednout ruce a vzdát se.
V Katovicích se nad řekou Otavou klene most. Dnes je nový, bytelnější, ale když k tomu původnímu přijel (od Sušice a tedy od Novosedel) první americký tank, zaváhal a kroutil věží sem a tam. Pak to zkusil a most pomalu přejel. Zastavil pak přímo nad řekou na malém plácku u kapličky sv. Jána (ta je tam dodnes) před holičstvím pana Zedníka – to byl můj druhý děda. Všichni koukali z okének u sklepa co bude dál. A moje babička „stará“ – tedy prababička – vzpomínala až do smrti na to, jak se nahoře na věži otevřel poklop a ona prvně v životě viděla živého černocha. Pak už bylo veselo.
Dnes
Pro mnohé to bude také včera, ale pro mne jako by to bylo dnes. Můj táta přišel v 70.letech nějak do styku s ruskými/sovětskými vojáky. A když se nějak zmínil, že k nám do vsi a okolí přijeli ve 45. Američané, zavládlo truchlivé ticho. A pak že prý to muselo být hrozné – kolik lidí tu povraždili, kolik žen znásilnili, co všechno ukradli. Můj táta na to, že to bylo trochu jinak. Že všichni chlapi hned pět minut po příjezdu těch Amíků kouřili jejich cigarety a úplně všichni bez rozdílu pohlaví jedli jejich konzervy a možná že někoho znásilnili (to se nedá vyloučit), ale on sám (tedy můj táta) si spíš myslí, že jim holky lezly do postele samy. Marná lásky snaha….. přesvědčit se nedali, ti Sověti, věděli své.
My jsme nebyli žádní disidenti, ale o Američanech v Plzni se prostě mluvilo celá ta desetiletí, spíš potichu. Nejspíš s pocitem studu. Nechme stranou velmocenské zájmy USA i SSSR. Ale přijeli k nám ti kluci ze Samary nebo z Nebrasky a když nic jiného, poděkování si fakt zaslouží.
Ty současné Slavnosti svobody v Plzni začínají být už trochu omšelé, nikdy už nebudou jako v roce 90., kdy jsem měl na náměstí Republiky postavený přenosový vůz Čs. rozhlasu a vysílali jsme to živě 5.května dvě hodiny spolu s Lídou Rakušanovou společně na stanici Československo a na Svobodné Evropě.
Dnes
Nějak se pro pozdější příkoří zapomíná na ty hochy z východu, padlo jich prý u nás 140 tisíc. To je skoro současný počet obyvatel našeho městyse. Není dobré, když jednu nespravedlnost vystřídá jiná.
V sadech pod divadlem (mám to za rohem, dnes jsem tam byl) stojí v rámci letošních oslav panely s fotografiemi, které mapují cestu těch amerických hochů přes západní Evropu k nám do Plzně. Kromě jiných je tam i pár obrázků „Příběh Jamese Duncana, seržanta roty F 38.pěšího pluku 2.pěší divize.“ Bylo mu 19 let….
Dva podobně staří hoši si to dnes prohlíželi. Vysocí, štíhlí, viditelně dobře živení, sportovci, od pohledu inteligentní a asi i svému věku úměrně vzdělaní – alespoň tak vypadali. Sympaťáci. A zaslechl jsem úryvek věty, tedy jak říkávám „věty přeslechnuté“. „Kdyby ty kreténi otevřeli druhou frontu v roce 42, nemusel tu být bolševik.“
Asi stárnu. Nelíbilo se mi to.
Zítra
Kdo ví ????
xoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxox
A já děkuji panu Hudcovi. Nemám, co bych dodal. Snad jen technikálii. Ten most je stále stejný, jen dostal omlazovací kúru.
Poznámky pana Bavora 
Díky za doplnění o mostu, to jsem nevěděl, pane Bavore. Já jezdívám do Novosed z Plzně zadem z Horažďovic na Volenice, je to takový sympaticky zapadlý kraj, a ne přes Katovice po hlavní, i když to je rychlejší. A přes most nemusím ani když se jedu do Kátouc koupat na jez 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Omlouvám se za OT (zítra se k vašemu tématu připojím, pane Hudče):
Pro studenty historie je zajímavé tohle,
http://www.blisty.cz/art/68382.html
zejména pak ten odkaz tam uvedený na Podvigovu studii.
To se mi líbíTo se mi líbí
V říjnu nastane velikej průser (doufám, že „jen“ v diplomatické oblasti; i když i to nás bude stát pěkných pár ztracených obchodních miliard), protože Zeman se chystá do Izraele. Už když tam byl jako premiér, měli jsme z ostudy kabát…
To se mi líbíTo se mi líbí
Bacha, buď na odkazu nebo přímo v té studii je „trojan“. Zrovna mi psal firewall, že ho požral.
To se mi líbíTo se mi líbí
A do háje! Co s tím? Vochrana mi nic nehlásila
To se mi líbíTo se mi líbí
Mně taky ne, až s odstupem a s dotazem, zda si to chci zamordovat sám, nebo přes operátora 🙂 Sežral ho Commodo a Awast, takže v poho.
Spíš jsem to sem dal jen aby se čtenáři nepolekali, když se jim cca půl hoďky po přečtení vyskytne hláška. A protože jsme zatím otevřel jen Poznámky, Kosu a ten odkaz, vylučovací metodou jsem usoudil, že koník asi bude na odkazu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Hudče,
veliký dík! Napsal jste to úžasně, protože od srdce.
Moje rodina pochází od Brna a Vyškova; a tam na amíky vzpomínají s rozporuplnými pocity. Protože na samém konci války, kdy už bylo Německo zcela nezvratně poraženo, rozbombardovali co šlo. Ne proto, aby „oslabili nacisty“, ale protože jsme v Jaltě spadli do ruské zóny. Ale co Vám, městysákovi z Plzeňska, budu o tomhle účelovém bombardování vykládat…
Relativně nedaleko Katovic i Strakonic vyvrcholila WWII hrozným zločinem – povražděním asi 1000 vězenkyň v průběhu pochodu smrti, směřujícího z bavorského Helmbrechtsu (pobočka KL Flossenbürg) přes Volary na Husinec. Celou cestu byly ty ženy zabíjeny hladem, vyčerpáním, střelbou, bitím – A KAMENOVÁNÍM sudetskými Němci. Kamenování se účastnily hlavně děti, ale často i jejich matky.
Z Helmbrechtsu jich vyrazilo 1100, konce války se dožilo asi 100, přičemž z nich další zemřely na následky útrap krátce po skončení války. Trasa pochodu byla strašná – Svatava, Aš, Cheb, Mariánské Lázně, Chodová Planá, Tachov, Domažlice, Klatovy, Horní Vltavice, Kvilda, Lenora, Volary, Husinec (nacisté se patrně chtěli dostat do Mauthausenu, alespoň zvolený směr tomu nasvědčuje).
Jak vypadaly ty, jež se dožily umístění do polní nemocnice ve Volarech, kterou pro ně zřídili američtí vojáci ve volarské škole, se lze podívat ve fotoarchivu webu USHMM.
Ti dva kluci měli svým způsobem pravdu.
Protože „spojenci“ čekali, jak se to vyvrbí v Rusku, a teprve když nacisté dostali sodu u Stalingradu a Kurska a bylo jasné, že od té chvíle je Rusové před sebou pohrnou jak buldozerem až kdovíkam, zapojili se také. Neochotně a selektivně. Kdyby byli otevřeli západní frontu dřív, mohly se konce války mj. dožít tisíce vězňů z koncentráků, věznic a ghett (někdy mě tak napadá, že o to západní „spojenci“ nijak zvlášť nestáli).
To se mi líbíTo se mi líbí
Na tu hrůzu se reagovat nedá. Na ten závěr komentu ale ano. Zítra ve Slimově článku bude hodně k zamyšlení.
To se mi líbíTo se mi líbí
To je přehnané, občane!
Už jenom proto, že u spojenců byly různé názorové proudy. Truman nepatřil do toho Rooseveltova, nebo dokonce k Henry Wallaceovi. Ještě že ho FDR na poslední chvíli vyměnil, třeba bychom neměli studenou válku.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Henry_A._Wallace
A nesmíte zapomenout, že SSSR byl během války v západní veřejnosti velmi populární
To se mi líbíTo se mi líbí
Se obávám, že ani moc ne a mám pro to pár důvodů. Ale navrhuji, abychom to nechali na zítřek 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Jasně! Oslavíme 9. květen bojem. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo 🙂
Akorát už si nemůžem navzájem roztrhat občanky 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Občane, btw, první bombardovací nálet na Berlín byl v červenci 1940 – to jen k Vašemu komentáři minule – o větroních.
To se mi líbíTo se mi líbí
Možná byste měl, pane Hudče, dovysvětlit, proč se vám ten výrok nelíbil.
I já mám důvod, proč by mě nenaplnil nadšením. Nemám totiž ráda „coby kdyby“, když se mluví o historii.
To se mi líbíTo se mi líbí
Těžko k tomuhle článku cokoliv dodat.
Jen ve mě evokuje myšlenku o vítězích a poražených, a o vinícíh a obětech. A o 68 letech co uplynulo od kapitulace Německa v té evropské části 2. světové války.
O tom, že na Československé straně padlo 25 tisíc vojáků, civilních obětí byly 63 tisíce a židovskému holocaustu padlo a oběť 277 tisíc lidí.
Že po válce došlo na základě dohody vítězných mocností k preventivnímu opatření proti rozpoutání nových válek v podobě odsunu německého obyvatelstva z Československa a z obnoveného Polska.
Že druhá světová válka je hlubokou minulostí, že už ani my, generace, která je první na řadě se svým odchodem i se svou pamětí, jsme tu válka většinou nezažili.
Zatímco v tom Německu, které je od té doby samo garantem míru a demokracie na kontinentě, stále existuje organízace s primárním cílem v podobě revanše (já vím, je to tvrdé slovo, když jde jen o „návrat“ a zpětné získání majetků), a že v tom (dříve) Československu s těmi 365 tisíci mrtvými, z toho stovkami, možná tisíci v posledních dnech před kapitulací*, a dokonce i po ní, je pořád dost takových, kteří cítí potřebu se za to donekonečna omlouvat.
Nevím, který z citátů „klasiků“ tohle vyjadřuje přesněji – zda „To jsou paradoxy, pane Vaněk!“, anebo – „A povedzte mi, Kefalín, čo vy ste mysleli hentym slovom „absurdné“?“.
* ty oběti v posledních dnech války byly především obětí nejsprostších vražd ze strany nacistů. Jako u nás ve vsi – ustupující vojáci německé armády posbírali desítku mladých kluků, odvedli je do lomu a tam je naprosto bezdůvodně postříleli.
A zatím, co německým vojákům se u nás stavějí pomníky a kříže, na místech vražd těch kluků?
A my furt ty omluvy.
To se mi líbíTo se mi líbí
Lexi,
jen drobnou poznámku.
Těch cca 280 000-320 000 lidí, to jsou oběti WWII celkem. Židů z ČSR zahynulo během WWII, dle údajů Židovského muzea v Praze, asi 88 000. „Zbytek“ do 280-320 tis. jsou křesťané, bezvěrci a jinověrci.
Jinak zcela souzním.
Ještě bych doplnil, že u nás WWII vlastně neskončila ani 9. května 1945, protože na Rokycansku nacisté bojovali a vraždili ještě další dva dny. A navíc jich tu spousta (především z řad SS) zůstala jako členové Wehrwolf až do r. 1956 (kdy byly konečně zlikvidovány jejich poslední zbytky). A dál vraždili, loupili a vypalovali…
To se mi líbíTo se mi líbí
Určitě se údaje budou podle toho, o který zdroj jde, lišit. Já jsem vzal do svého vstupu „wikinu“, protože rozděluje na vojáky, civily, holocaust a celek, což jsem na jiných zdrojích – třeba zde http://druha.svetova.cz/clanky/statistiky/ nenašel.
I zde se ovšem uvádí obětí holocaustu v Československu na 245 tisíc (tj. méně než na „wiki“), ale naproti tomu celkový počet je o 35 tisíc vyšší.
Asi to přesně nikdy nikdo nespočítá, ale v mém vstupu vůbec nejde o přesnost těch počtů, ale kontrast podílů odpovědnosti a flagelantství (všimněte si, že ti flagelanti těmi důtkami nešlehají po svých zádech, jak to dělají skuteční sebemrskači, ale po zádech nás ostatních. Svoloč.).
To se mi líbíTo se mi líbí
Protože jsem skorosoused, tu situaci strejdy Pepíka si dovedu vybavit naprosto živě. Protože i já znám tu serpentinu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Je hezké Vás číst, když opustíte svůj obvyklý ironizující postoj :-). Pěkný článek…
Moje babičky mi taky předaly svoje zkušenosti (a že by to vydalo na román). Další jsme vsákli při návštěvě Terezína. No a potom samozřejmě ve škole od stařičké dějepisářky a ze spousty dokumentů a knih (ohromně tísnivý dojem jsem měla z knihy o atentátu, kterou jsem náhodně prolistovala v práci v knihovně).
Mám pár „kavárensky intelektuálních“ přátel, kteří zdůrazňují odsun jako velké zlo páchané Čechy. Po velmi dlouhé debatě s nimi jsem je přesvědčila alespoň o tom, že jedna věc je o odsunu otevřeně psát v popisných historických dílech (která ho ovšem zasazují do kontextu konce strašlivé války), ale druhá je se za něj omlouvat nebo se k němu dokonce vracet na politické rovině.
Mimochodem k tomu Terezínu. Byl plný německých turistů. Proč tam nejezdí školy? Proč se nedělají trochu „zážitkové“ výlety, aby děti pochopily jak příšerné to muselo být! Paní, která hlídala u krematoria říkala, že její dcera dělala kompars ve válečném filmu. Prý je v té scéně nakládali do transportu (za běžného nadávání, střelby apod.). Paní vyprávěla, jak byla její dcera z toho zážitku otřesená, i když celou dobu věděla, že to není realita… Myslím, že je rozdíl to zažít, slyšet vyprávět příbuzného, který to zažil, a až v poslední řadě jen o tom číst. Těm, kteří už nemají nikoho, kdo vy vyprávěl, je potřeba ukázat, že nejde o film, ale o realitu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Někdy v roce 1960 jsme byli se školou na výletě v severních Čechách. Při té příležitosti jsme navštívili Malou pevnost v Terezíně (tenkrát bylo normální pořádat školní výlety do těchto míst). Dodnes to mám hluboko v paměti. Hlavně proto, že se ukázalo, že jeden náš učitel tam strávil dva roky (jako vězeň). Když se to průvodkyně dozvěděla, přesvědčila ho, aby se podělil o své zážitky. Jeho autentické svědectví bylo něco úplně jiného, než oficiální výklad té průvodkyně!
To se mi líbíTo se mi líbí
To věřím. V práci občas ošetřujeme válečné veterány. Jsou to dnes devadesátníci (jednomu bylo 103 :-)), takže si většinou nepamatují, co měli k snídani, ale válku nezapomněli a vyprávějí o ní (nutno dodat, že je bohužel málokdo poslouchá a většina lidí se k nim chová jako k „roztomilým dědečkům“)… Myslím, že právě o to jde, vybrat jednotlivé příběhy a ty vyprávět. Dělat to formou, která děti a dospívající zaujme, ne suše vykládat.
To se mi líbíTo se mi líbí
Velice rozumná slova, děkuji vám i panu Bavorovi, za postoj a názor, slušná tolerance, je cestou, jak dnešním mladým lidem ukázat pravdu. Vše začíná být jen zprostředkované a přímí pamětníci již téměř nežijí, nepřipusťme, aby mladí byli manipulováni. Děkuji
To se mi líbíTo se mi líbí
Když jsem psal svůj předchozí vstup, ještě jsem netušil, že na akt.cz je zavěšeno něco takového http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-urban.php?itemid=19879
a v rámci toho také tento příspěvek:
„Sylva Šauerová napsal(a):
Jo, jo, pane Urbane, mohou být rádi, že byli jenom „odsunuti“, taky mohli přece dostat trest smrti. Eduard Beneš, ten, který se zasloužil se o stát, by měl dostat (za vylikvidování českých Němců) Nobelovu cenu míru, jak dobře ví jeden z našich nejlepších ústavních právníků. Vyhnání, jemuž se u nás ohleduplně a mírumilovně říká ODSUN, dodnes považuje za správné 42% Čechů a Moravanů, a tzv. Benešovy dekrety, ostudu našeho právního řádu, stále schvaluje 49%.
Čtete, krom Miloslava Bednáře, také Antonína Raška, případně Václava Vlka st., pane Urbane ? A sledujete složení poradního týmu, včetně poradců „neformálních“, pana Miloše Zemana ? Nemůže to tedy (zatím) být jiné, jakkoliv se veřejné mínění pomalu, hlemýždím tempem, leč přece, postupně v letech vyvíjí, politikům navzdory.
Nevadí. Jednou budem dál. Podívejte do tváří těch mladých lidí pod pódiem. Ti už na sudeťáky číhající na západní hranici, aby uchvátili NAŠE (!) majetky, neslyší. Na Zemana s Klausem, Vlastenecké fórum či Klub českého pohraničí a potrhlé právníky snažící se zavděčit tu tomu, tu onomu páníčkovi, totiž kašlou.
07. 05. 2013 | 20:26 “
Komentovat to nebudu, ta slova by se nehodila k dnešnímu svátku.
To se mi líbíTo se mi líbí
Lexi, tuhle „obecně oblíbenou středovou voličku“ opravdu nemá cenu komentovat – přiznám se, že nad jejími vstupy většinou jen nevěřícně zírám. Navíc se zdá, že rozumí úúúúplně fšemu!
To se mi líbíTo se mi líbí
Ten Urban je na kinedril … Ona dáma je odpad … A Vám Lexi palec hore za argumentaci jinde 6.5. pod článkem o revoluci zdola …
To se mi líbíTo se mi líbí
Lidi, a víte co je hrozný?
Poplyšákové vlády (vyjma mezidobí 1998-2006) rozhodly, že obětmi WWII jsou jen ti, kteří stihli utrpět újmu, zemřít nebo „se nechat“ zavraždit do 8. 5. 1945. Všichni, co zemřeli nebo utrpěli újmu později, mají smůlu a nejsou obětmi WWII.
Odskákali to hlavně lidé propuštění z ghett, koncentráků, nucených prací a vězení, ale i vojáci, u nichž se projevily následky zranění nebo útrap. Symbolické odškodnění je po r. 1990 přiznáváno pouze těm, kteří to stihli a prokázali k 8. 5. 1945…
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak to je hrozné.
“ V době mezi 6. a 16. květnem epidemie (skvrnitého tyfu) kulminovala. Vzhledem k možnosti dalšího šíření nákazy i do okolí byl Terezín hermeticky uzavřen a vyhlášena čtrnáctidenní karanténa. Nemocní byli izolováni ve spěšně zřízených infekčních nemocnicích a již zmíněných polních nemocnicích. Dostávali již odpovídající péči, léky a stravu. Díky tomu se od 20. května počal snižovat počet nových onemocnění a na konci května bylo možno vydat souhlas se zahájením repatriace bývalých vězňů. V červnu již mohl odjet sovětský zdravotní personál.
Bilance epidemie skvrnitého tyfu, jakož i dalších nakažlivých nemocí, byla strašlivá. Ještě v posledních dnech války a v prvních týdnech míru zemřelo více než 1500 bývalých vězňů. Bylo mezi nimi i 34 židovských zdravotníků. V boji s epidemií zemřeli i 4 zdravotníci z České pomocné akce a řada obětí byla i mezi sovětským zdravotním personálem.“
Zdroj http://www.terezin.cz/konec-valky-v-terezine/d-28112
To se mi líbíTo se mi líbí
Co čekat od tzv. reprezentace, jež se jezdí osobně omlouvat …
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Hudče, číst rodinné vzpomínky z minulosti je vždy zajímavé. A jde-li o dobu válečnou, tak ještě zajímavější, protože o té době sice najdete velké množství odborných knih a pojednání, probírajících tuto dobu ze všech možných úhlů pohledu, poukazujících na všechny možné aspekty a vztahy, analyzující stav a okolnosti.. Pro svou komplexnost, nadhled a odstup ale postrádají právě onen osobní charakter. Neberou ohled na jednotlivce, jeho osud a zážitky. Jsou vzdálené od brutality, křivd a násilí, které válka působí.
Většina z těch, kteří válku zažili, mluví velmi střídmě a neradi o zažitém – asi právě kvůli tomu násilí, křivdám a brutalitě, které zažili a které překračují hranice lidského chápání, hranice lidskosti. Můj děda zažil válku v nuceném nasazení v Bitterfeldu u Lipska, psal si během té doby deník. O válečné době nepovídal rád a deník, který napsal, měla babička zničit, což naštěstí neudělala. A zhruba před rokem z něj moje teta udělala malou knížečku – na jedné straně kopie deníku a na straně druhé přepis, pro ty, kteří nemohou přečíst rukopis – je to velmi emocionální čtení.
Chápu Vaše pohoršení nad oním výrokem těch mladíků. Jejich odstup k válečné době je větší, než náš. Slyšeli o ní nanejvýše od učitelky či učitele ve škole. Mají k ní odstup a nejsou jí zasáhnutí. Neptají se proč, jak a co bylo. Pro ně to je jen dějinná událost, která silně ovlivnila dějiny světa. A pro Evropu měla fatální dopad. Jak pro vítěze, tak i pro poražené. Nic víc a nic míň.
Říká se, že čas vyléčí všechny rány – ale tomu tak není jen kvůli časovému odstupu a mizící generaci, která dobu zažila, je tomu tak také kvůli zapomenutí a již chybějícím osobním vztahům k době. Dnešní mladá generace má již jiné „starosti“ a jiné priority.
To se mi líbíTo se mi líbí
Čtyřspřeží jede do Bavorska
To se mi líbíTo se mi líbí
Co je čtyřspřeží, Slime?
To se mi líbíTo se mi líbí
To nic, to patří do mého sídla.
To se mi líbíTo se mi líbí
OK, teď již chápu. Zmátlo mně to Bavorsko. Kdyby bylo psáno do Bavorova, pochopil bych hned.
To se mi líbíTo se mi líbí
Čtyři kozáci na koních ve směru na Regensburg
To se mi líbíTo se mi líbí
Slime, když zvládnou zhruba 90km severně víc, tak mně můžou navštívit!
To se mi líbíTo se mi líbí
TRESEN
A mohu VÁM ODPOVĚDĚT já,protože mám tu samou odpověd jen nevím jestli stejné důvody…….ale to je snad jedno.
A TO Z MOHA pohledů a uhlů z kterými zakonitě nemusíte souznít a tak je to i správné každy má svoje zkušenosti a pohledy………škoda že ty pohledy se nesjednotí na darebácích a to v současné době bezpochyby je pravice nebot vládne.
1/ že ten pohled vysloveně dokladuje jak opět masáž probíhá,jen s opačným znaménkem,vté větě je totiž scela opomenuto co pro nás a celí svět RUSOVÉ udělali bez toho co jsou zasluhu maj největší oni nebýt oni možná já bych zde nebyl a VY TAKY NE.
2/ZDE SE URČITĚ NESCHODNEM,přesto že 50 leta považuji za něco co bych jako levičák nejradši vymazal vtom kontextu dnešní doby a srovnání celé období vlády komunistů…………. s tím co sde produkuje tato vláda………nebyt 50 léta asi bych nebyl dalek říct zlatí komunisti
ana ta věta totiž je jasně jednostraná taková ŠTĚTINOVSKÁ………….chápu ale že VÁM JE BLÍŽ než ten můj pohled
třeba pan HUDEC to odpoví také abysme to srovnali
To se mi líbíTo se mi líbí
Musím se přiznat, že vám moc nerozumím.
Jak jste té větě, kterou reprodukoval pan Hudec, vlastně rozuměl?
Možná bych vám dala za pravdu, kdybych pochopila, jaký smysl jste jí dal.
Já jsem jí rozuměla tak, jak píšu výš. Tedy považuju ji za ahistorickou, a to nemám ráda, ale jinak mě na ní nic moc nepohoršilo. Nadávat západnímu velení do kreténů sice není moc vkusné, ale budiž.
A myšlenka, že bychom tu v případě dřívějšího otevření západní fronty neměli bolševický režim, mě taky neuráží, i když mi ta možnost vzhledem ke všem okolnostem nepřipadá moc pravděpodobná.
To se mi líbíTo se mi líbí
S tím, co se stalo v průběhu Druhé světové války, již nic neuděláme. Můžeme se však poučit. Například v tom, proč vůbec k válce došlo, v čem spočívají kořeny příčin jejího vypuknutí, proč se politikové chovali tak, jak se chovali.
Jednou z hlavních příčin byly důsledky PRVNÍ světové války. Wikipedie zmiňuje Leninova slova, že tato válka „VYPUKLA JAKO DŮSLEDEK KRAJNÍHO ZOSTŘENÍ ROZPORŮ MEZI SVĚTOVÝMI MOCNOSTMI V ZÁPASE O SFÉRU VLIVŮ, KOLONIE, ZDROJE SUROVIN, ODBYTIŠTĚ A TRHY.“
Tyto rozpory v důsledcích skončené války nijak nezanikly, ale dále se zostřovaly. Spolu s Velkou hospodářskou krizí 1929 dopomohly k nástupu fašismu, německého nacismu a v r. 1933 Hitlerovi k uchopení moci.
Nemyslíte si spolu se mnou, že Leninova slova bychom si měli vzít jako poučení i pro dnešek? Nic na tom nemění skutečnost, že byla vyřčena před sto lety. Vždyť, co jiného se dnes ve světě děje?
Volte pravici a podporujte kapitalismus. Příští válku budete mít na svědomí i vy! Protože válka je pokračováním politiky jinými, totiž násilnými, prostředky.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zdalipak půjdou taky zítra na Olšany?
http://www.novinky.cz/domaci/301316-spicky-statu-si-na-vitkove-pripomnely-konec-valky.html
JEDNA ČTENÁŘKA PÍŠE.
Jana Janoušková, Olomouc
Středa, 8.května 2013, 11:12:11 | Souhlasím | Nesouhlasím | +86
Slyšela jsem relaci, jak mladí nacisti těsně před ukončením války vyháněli z krytů ženy a děti a stříleli je- to je fakt hrozné, ty válečné útrapy…a pak se roní slzy nad Sudeťáky, že byli po válce odsunuti!
TAKY JSEM TO SLYŠEL, V RÁDIU PŘED 8. MASAKR V KRČI
SENKOVÁ(?) DOST BALANCOVALA, BYLO VIDĚT, ŽE NEMÁ JASNOU MARŠRUTU.
POZVALA SI ČVANČARU, ABY JÍ TO VOBJASNIL. NO…
A NA PŮL DEVÁTOU ANONCOVALI STEHLÍKA. TAK TO JSEM SI RADŠI PUSTIL BACHA
To se mi líbíTo se mi líbí
No, a já jsem zaznamenal tohle:
„Řezníček z Brna napsal:
Květen 8, 2013 v 12.27
Na Českém rozhlase plus říkali zajímavou informaci: Žádní verwolfové neexistovali, historici o tom nemají žádné poznatky. Verwolfové byla jen mystifikace, aby mohli zavládnout protiněmecké nálady a ospravedlnit pak následný odsun. Dost mě tato informace překvapila. Budu rád když se k tomu vyjádří někdo z diskutujících.“
Možná se za pár let dozvíme, že žádná WWII nebyla a v r. 1945 se prostě krvelační Češi jen tak bez příčiny rozhodli zmasakrovat své mírumilovné německé spoluobčany. Čemuž bylo zabráněno hrdinnými spojeneckými vojsky, která dočasně okupovala Československo a zprostředkovala humanitární převoz utlačovaného německého občanstva do Německa.
To se mi líbíTo se mi líbí
Za slovy „spojeneckými vojsky“ tam chybí upřesňující „….generála Pattona, za tím účelem přišedšími od západní hranice,….“
To se mi líbíTo se mi líbí
Sakryš, to je nepříjemné faux pas, na to jsem úplně zapomněl. No, co se dá dělat – jdu si to odklečet na struhadlo a přísahám, že už ideově neselžu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ono po 6 letech působení Protektorat Böhmen und Mähren bylo ještě nutno zvlášť vyvolávat protiněmecké nálady? To je mi novinka… 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Já si sice Bacha nepustil, ale na ně si dávám bacha už hodně dlouho.
To se mi líbíTo se mi líbí
OT: Pane Bavore, nákladní posel pádí k vašemu panství! 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky
mají se návštěvníci opět na co těšit.
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji za vaše rerakce na moje poněkud osobní povídání.
Na dvakrát vyslovenou otázku co mě tak rozladilo, musím věci uvést na pravou míru.
Používám termín „přeslechnutá věta“. To jsem si vypůjčil od Miroslava Horníčka. Je to něco vytržené ze souvislosti, zaregistrované jen náhodou. Zpravidla to bývá spíš komické.
Já tedy nevím, o čem, co si ti dva kluci u tabulí s fotografiemi říkali kompletně. Třeba to nebylo nic hrozného ani urážlivého, třeba to celé nevyznělo nijak blbě. Třeba dodali, že ten seržant byl borec – co já vím? Přeslechnutá věta bývá vytržena ze souvislostí.
Souhlasím s tím, že diskutovat o neuskutečněných „scénářích“, o něčem co mohlo nastat v nejrůznějších podobách, dává smysl jen v dílech scifi. Co by bylo kdyby bylo…..?
Mě jen trochu zarazila za arogance. Hoši stáli před fotografiemi svého „vrstevníka“. Zdá se pravděpodobné, že sami ještě žádnou těžkou životní zkouškou neprošli (i když kdo ví?) – a vedou řeč o kreténech.
Nějak mi to zapadlo do celkového vývoje – tlaku na přehodnocení příčin a následků druhé světové války a okupace Československa. Přišli mi už něšjak zmasírovaní. Byl to právě při těchto každoročních oslavách docela přímý zásah. Jen proto jsem připomněl rok 1990 – tehdy se ještě fakt nic nepřehodnocovalo.
Ohledně „ironizujícíhop stylu“ – paní Hairyfish. Já zastávám názor, že legraci si lze dělat ze všeho (i o Terezíně znám jeden skvělý vtip, který byste asi nevydýchala) a kdyby si někdo tady dnes dělal legraci z mého textu, určitě bych se neurazil a dodal nějaké veselejší vzpomínky na ten den 5.5.1945 na okraji šumavského podhůří (ostatně ta historka o švestce určité veselí nepostrádá a k těm Amíkům v Katovicích bych také uměl ledacos dodat).
Kdyby ti hoši u tabulí s fotografiemi byli ironičtí, z něčeho měli legraci atd., nejspíš bych to přešel a v paměti neudržel. Ale to nebylo ani ironické, ani veselé, jen arogantní.
Jako v tom českém filmu: „Ale ten tón, ten tóóón…. !“
A ty otazníky u „Zítra“ myslím spolu mnozí sdílíme.
To se mi líbíTo se mi líbí
Myslela jsem to jen a jen pozitivně. Souhlas, když to někdo umí, může žertovat o čemkoli, bohužel černý humor má často tendenci k plytkosti :-). Ostatně jeden velký člověk kdysi řekl, když se ho ptali, jak přežil války, zajetí, mučení a další strasti, že to bylo jen díky smyslu pro humor :-)… Za sebe můžu říct jen tolik: nebojte, rozdýchám toho docela dost :-).
To se mi líbíTo se mi líbí
Já jsem to také naprosto a zcela a úplně pozitivně přijal, takže vlastně díky za pochvalu (až se pýřím).
Víte, já jsem napsal jednu knihu (spíš je to na hranici obsáhlejší reportáže a učebnice, než skutečné literární dílo) a zjistil jsem jak je to těžké si z něčeho dělat legraci a aby to přitom nebyla jen legrace. Nejspíš se mnou nebudete souhlasit, ale vrcholem je v tomto pro mne Haškův Švejk.
Pokud to někdy zkouším zde a nevychází to ani zdaleka dokonale, přičtěte to, prosím, na vrub mojí literární neschopnosti. Hemingway zaručeně nejsem a ani ten Hašek ne a asi už ani nebudu. Sebekritický pohled do zrcadla (nic moc) mi jasně ukázal, že více už ne.
Takže už neobtěžuji platící čtenáře a literární ambice si (kromě několika firemních časopisů, které vydávám) ukájím zde na webu. Díky toleranci pánů vlka a Bavora (i když mají teď spor), u Stejskalů už jsem to nevydýchal.
Ostatně – hezké jaro vám přeji. Snad už bude.
To se mi líbíTo se mi líbí
Hemingwaye jsem na gymplu baštila. S Haškem je to horší, to přiznávám :-). Já jsem se tak nějak uchýlila k severu, můj nejoblíbenější autor je Mika Waltari, nicméně jeho knihy příliš humorné nejsou… Psát je těžké. Psát o těžkých tématech tak nějak humorně ještě těžší, takže jste si na sebe pravděpodobně ušil pěkný bič :-). Ale jak říkám, dnešní článek naprosto na jedničku a vašemu pohoršení v podstatě rozumím :-).
To se mi líbíTo se mi líbí
Souhlas. Hašek je v Top ten všech dob.
Zrovna dnes mi napadlo, že jsem zmeškal 30. dubna napsat na něj vzpomínku. Hlavně že jsem se staral o blbosti.
To se mi líbíTo se mi líbí
Aha, už chápu, co vás rozčililo. Ale bez vašeho vysvětlení by mě namouduši nenapadlo, že by slovo „kretén“ mohlo patřit klukům, padlým při osvobozování Evropy. Já jsem to totiž pochopila tak, že tím mysleli politiky a generály, kteří rozhodovali, kdy se půjde proti Hitlerovi, neboli kdy dojde k invazi.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já nejsem schopen definovat koho tím mysleli. Ale naštvalo mě to stejně. Možná už popudlivý stařík. Asi.
To se mi líbíTo se mi líbí
PROSBA O RADU:
Od stopáže 6:10 této ukázky (film Záblesk) se v pozadí hraje píseň, kterou bych potřeboval identifikovat. Je to zřejmě známý šlágr z dob swingu.
NEVÍTE NĚKDO? Nebo rodiče?
To se mi líbíTo se mi líbí
Slime je to hned v názvu I´ll be seeing You
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky.
V názvu to sice je, ale není ta melodie od 6:10, která nejsilněji zní od 7.02
To se mi líbíTo se mi líbí
http://www.youtube.com/watch?v=V0Go8Xep9fY Tohle je moje nejoblíbenější verze I´ll be seeing you. Ale to na konci je vážně jiná, podle mě je to tahle http://www.youtube.com/watch?v=TWexuHVh9W8
To se mi líbíTo se mi líbí
Slime, tady je seznam skladeb z toho filmu:1. Main Titles [2:08], 2. My Cousin Sophie [2:55], 3. Airport Goodbyes [1:57], 4. Enter Berlin [3:48], 5. The Boathouse [5:05], 6. Kinderstrasse [5:04], 7. Escape to Margrete [3:49], 8. Gestapo Search [4:17], 9. Exit Berlin [5:30], 10. The Swiss Border [3:31], 11. End Credits [2:24], 12. I’ll Be Seeing You – Deidre Harris [3:26],
a potom jsem našel ještě tohle:“Goodbye Dear, I’ll Be Back In A Year“
Written by Mack Kay
Performed by Dick Robertson
Courtesy of MCA Records
„Goodnight Sweetheart“
Written by Ray Noble, Jimmy Campbell, Rudy Vallee and Reginald Connelly (as Reg Connelly)
„In the Mood“
Written by Joe Garland
„I’ll Be Seeing You“
Written by Sammy Fain and Irving Kahal
„Moonlight Serenade“
Written by Glenn Miller
“ (I’ve Got A Gal in) Kalamazoo“
Written by Harry Warren and Mack Gordon
To se mi líbíTo se mi líbí
Voilà! Vy jste webový démon!!
Teď jen musím zjistit, která to je. Má to pro mě sentimentální význam
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to tenhle krásnej cajdáček
Moc děkuji moskyte!
To se mi líbíTo se mi líbí
Sakryš, já moskyta ani Vás, Slime, nečetla. No vidíte :-).
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale zrovna jsem vám chtěl poděkovat.. Smím tedy?
Kam jste se ztratila, že vás není slyšet u muziky?
To se mi líbíTo se mi líbí
Já to spíš většinou nestihnu celé projít včas (teď jsem nemocná, tak mám čas číst a psát :-)). Ale čtu a poslouchám a je to skvělé :-).
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Hudče, prima článek, jak jinak, je od profíka, ale vámi zmínění sympaťáci u panelu fotografií patrně nejsou tím správným vzorkem, dle kterého lze usuzovat povědomí mládeže o podílu zásluh na vítězství jednotlivých států. Na mnoha místech naší země stojí pomníčky padlým Čechům, Rusům, Američanům … tak, jak kde. Okolo jsou upravené zahrádky. Stará se většinou o ně mládež. V Benešově byl pietní akt k uctění památky padlých, na několika místech. Za účasti gymnazijní mládeže. Projev učitele excelentní. s varováním, že zapomínání osudných okamžiků dějin a optimismus, pramenící z nedostatku informací, může být počátkem nových katastrof. Na tvářích studentů byl k vidění jenom zájem, leckde pohnutí. Netřeba tu mládež vidět tolik černě.
Ani úroveň školství.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale ne, já mládež vůbec nevidím černě. Už jsem to vysvětloval výše. Proto i ta skorozávěrečná poznámka o stárnutí.
Protože jsem jako OSVČ firma, sponzoroval jsem před pár lety vydání puiblikace „Spolužáci“. To studenti jednoho místního gymnázia (jejich duší byl syn mojí sousedky a účetní) pátrali po osudech svých židovských „spolužáků“ za okupace. Všechno to dělali sami a bylo to udělané velmi pečlivě a profesně výborně a bylo to v plné souvislosti velmi otřesné. Mám to v knihovně i s jejich poděkováním.
Já nad mladými pověstnou hůl nelámu, ani náhodou.
To se mi líbíTo se mi líbí
Také mám jednu vzácnost v knihovně. Tah střelcem. Půjčenou, ale nepospíchám s vrácením. Mám ráda knihy, jiskřivé. Tato srší. Škoda, že je pouhým jedináčkem v autorově tvorbě. Ovšem předpokládám, že autor Tahu střelcem by nešel do projektu profesně slabšího, tak po Spolužácích zapátrám.
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji za květiny. Spolužáci nebyly mým dílkem, jen jsem na ně přidal nějakou pětku. Jinak moje zásluha žádná.
Nerad bych tu zasvińoval diskusi velkými úvahami, ale já se chystal napsat něco většího, beltristického. Materiálu jsem měl nadbytek. Ale když jsem to rozplánoval tak jsem si uvědomil, že bych se takovým psaním strašně odkopal. To se mi pak nechtělo.
Z čehož je snad zřejmé (doufám), že až takový grafoman zase nejsem.
Ale příběh z prostředí (tehdy) velkého byznysu i politiky (věděl jsem jak se předávají ty obálky z osobní zkušenosti), novinářů, nějakého cestování po světě v polovině 90.let kdy to ještě nebylo obvyklé (ostatně koho třeba přijal k osobní audienci ruský premiér nebo jemenský prezident?) včetně jednoho dosti intenzivního vztahu s jednou tehdy významnou (a mladou) novinářkou (pssst) – nu, atraktivní by to tenkrát bylo, což o to… :-). A kauza obchodu s ropou a pár mrtvých kolem toho také z osobní zkušenosti….a nějaké to konkurzní řízení a tehdy veřejně netušený začátek kauzy plzeňský práv. Příběh jako bejk. Možná díky tomu, že jsem nic takového nenapsal ještě žiju :-).
Zhomtnělé vzpomínky starého zbrojnoše s velkým archivem.
Raději dobrou noc.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zůstanu tedy jenom u tichého přání. Aby autor zvolil téma méně riskantní a své vzpomínky dočasně uložil ve velkém archivu. A než nadejde ten správný čas otvírací, tak napsal román stejně jiskřivý, jako Tah střelcem, však na téma méně nebezpečné.
Dobrou noc i vám.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak i partyzáni se ještě budou muset ospravedlňovat:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=779066
To se mi líbíTo se mi líbí
Jenom na dokreslení historie:
mí prarodiče byli smíšeného manželství z brněnska. před válkou měli prosperující řeznictví a celkem velké polnosti a hospodu. Většina mužských musela narukovat za Němce na východní frontu. Vrátila se polovina. Ta byla po válce odsunuta do Německa. Děda protože měl za manželku češku, tak mohl zůstat. Ale přišli o všechny majetky a nakonec ho estebáci dohnali k sebevraždě. Majetky si rozebrali komunisti. Kteří na tom neuměli hospodařit, tak to dali v 48 do družstva a v 90 zrestituovali. My jsme neměli žádnou šanci na vrácení. Mamince vzali i střechu nad hlavou, nakonec se ji zželelo nějakým místním komunistům, že ji vzali do podnájmu a nechali ji na pokoji.Za války děda na černo porážel dobytek i čechům a někteří češi na něho posílali němcům udání. Ti co se s transportem dostali do Německa to také neměli lehké, protože se tam na ně dívali jako na čechy a nechtěli je přijmout.
Tak jenom na dokreslení.
To se mi líbíTo se mi líbí
Mezi dvěma mlýnskými kameny se tomu, myslím, říká.
Blbá doba to byla, o tom není sporu. Pro slušné lidi.
Neberte to, prosím, jako atak. Ale vyprávěla ta polovina z východní fronty se navrátivší něco o tom, co tam prováděla? Jak se přátelila s místním obyvatelstvem? Jak zacházela se sovětskými zajatci?
To se mi líbíTo se mi líbí
Chudáci Sudeťáci, hulákali, že chtějí do Říše a když je tam nakonec poslali, zase hulákají, že chtějí zpět. Stěžují si na špatné zacházení ze strany těch „českých sviní“ a zapomněli, jak byli z Konráda u vytržení a jak se k Čechům chovali.
„Majetky si rozebrali komunisti, kteří na tom neuměli hospodařit…“. Tak to jste tomu nasadil korunu. Hmm… oni ti komunisti byli vůbec nešikové, nevzdělanci, lenoši a flákači.
Jak ale psával jeden diskutér: Nebrat osobně 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Tady jste trochu ujel. Ono to v těch česko-německých nesudetských rodinách bylo po válce opravdu dost složité. A že by ti čeští Němci bývali toužili po kvéru, to mi také není známo. Tady vím, o čem píšu. Mám v rodině trochu podobný případ. Jen s lepším koncem.
To se mi líbíTo se mi líbí
Správně jste napsal „nesudetských rodinách“. Také mám v rodině takovou rodinu (jeden dokonce jako voják Wehrmachtu bojoval u Moskvy) a takových smíšených nesudetských rodin znám osobně nejméně deset. To oni mi o tehdejších náladách, situaci a činech ve Šluknovském výběžku, na Litoměřicku a Ústecko-Orlicku za první republiky, za války a po ní vyprávěli. Vím, že „není Němec jako Němec“ a že ne každý Sudetský Němec byl fanatickým henleinovcem. Jenže současně mi vadí tendence „obracení“ viny a trestu. Při současném způsobu výkladu dějin se můžeme dočkat toho, že z viníků se stanou oběti a z obětí viníci.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ono je to stále stejné, to obracení, a od stejných.
Blbec usne v práci, a ještě si dělá srandičky kterými chce situaci obrátit ve svůj prospěch:
http://www.novinky.cz/domaci/301350-zeman-me-velice-poctil-poznamenal-probuzeny-schwarzenberg.html
To se mi líbíTo se mi líbí
Done Bavore, mailík 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Já nevím. I Slováci asi říkají Škóti, nebo Škótovia. Nechme to být. 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Já taky nevím, ale vy jste majitel. Jestli vás jednou nad ránem přijde zatknout Ideopolicie z Ústavu pro jazyk český ČSAV, budu se soustředit na to, abych se od vás dištancoval..
To se mi líbíTo se mi líbí
Nemyslím, že to zrovna hrozí. Tam každý blábolí něco jiného. Takže postmoderně je jedno jak to řeknete či napíšete pokaždé je to správně.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano. Oni jsou schopni omluvit i „budu se soustředit“.
Někdy mám dojem, že mnoho mladých blbců (často mluvidel v rozhlasu) někde školí centrálně, aby věděli, jaká jazyková patologie je právě v módě. 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Taky vás tahá za uši ta makarónština? Já vždycky přemýšlím, cože je to jejich máma učila od kolébky za jazyk.
To se mi líbíTo se mi líbí
Toto je šestadvacáté vážné varování! Už NIKDY přede mnou „nevyslovujte“ název té instituce 😀
Protože „vysvětlovat“, že Odolena Voda se skloňuje podle žena žena, je na rozbití tlamy. A přesně tohle se nám snažila na semináři o novinkách v češtině nakukat jedna jurodivá paní z oné instituce; vedle mnohých dalších jazykových hrůzostrašností. JIŽ NIKDY ÚJČ!!!
To se mi líbíTo se mi líbí
Laco, tato, nenechte se u vlka vyprovokovat! Raven je stará firma s novým nickem! 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Není to náhodou profláknutý kolektiv „Josef K.“ z Aktualne.cz?
Silně mi to připomíná jak obsahem, tak formou.
Jinak se k výzvě/prosbě připojuji.
Nenechte se vyprovokovat, ty existence za to nestojí!!! Vyleze to zpod šutru a když to nezaznamená zájem, zase to pod ten šutr zaleze. Tak ty šutry u vlka prostě nenadzvedávejte 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
K/K
UŽ si to taky myslím a před 3 minutami sem napsal že to zavání Danem
To se mi líbíTo se mi líbí
přesně tato…:)
To se mi líbíTo se mi líbí
a vidím, že i Lex… 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Občane, osoby z Akt. neznám – tenhle pán používá mnoho nicků, dost často vystupuje jako „Dan“ a je to velmi zkušený provokatér – zatím ještě nemá plnou provozní teplotu. Potkala jsem ho už na řadě webů, některé se mu podařilo i zlikvidovat…
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo Višeň?! 😀
To asi nebude on, tohle je jiné. Takové … strojové. On je rapl a bere to citově, ale tohle je naprosto chladné, s přesným kalkulem a cílem.
To se mi líbíTo se mi líbí
jo, takhle vždycky začíná, raplovat začne později, teď si chystá záminku a hledá oběť
To se mi líbíTo se mi líbí
http://www.vasevec.cz/blogy/baro-hrzanova-proc
To se mi líbíTo se mi líbí