NADĚJE JMÉNEM VAKCÍNA


Očkovací látka může ukončit pandemii, dostane se i na nás?

Martin Uhlíř, Tomáš Brolík

  1. 11. 2020

Uğur Şahin bral riziko ničivé pandemie vždy velmi vážně. Před dvěma lety tento německý výzkumník a podnikatel v biotechnologiích na konferenci v Berlíně prohlásil, že kdyby se světem šířila vážná infekce, jeho firma by dokázala rychle vyvinout vakcínu pomocí nové, převratné genetické technologie. Nezdálo se ovšem možné ani pravděpodobné, že by kdy mohl svým slovům dostát. Şahinova společnost BioNTech byla v té době malý neznámý evropský startup. Žádnou vakcínou na zmiňovaném principu se nikdy neočkovalo. A slovní spojení covid-19 tehdy nikdo neznal.

Dnes patří Şahin a jeho žena, vědkyně Özlem Türeci, s níž firmu založil, k nejbohatším občanům Německa. Podílel se na tom hlavně úspěšný vývoj vakcíny proti novému koronaviru, na němž BioNTech spolupracuje s americkým farmaceutickým gigantem Pfizer. Příběh manželského páru je podle listu The New York Times pozoruhodný také v tom, že Şahin a jeho žena ani po úspěchu svých firem (první startup založili již v roce 2001) nevlastní auto, žijí s dcerou ve skromném bytě a do práce jezdí na kole. Oba jsou navíc potomky imigrantů z Turecka, takže jejich úspěch je vnímán nejen jako ukázka síly inovací a tržní ekonomiky, ale také otevřené společnosti.

Žádná z vyvíjených vakcín sice zatím řádně neprošla všemi koly klinických testů, předběžné výsledky jsou ale tak nadějné, že se očkování stále jasněji jeví jako finální odpověď na pandemii. Na světě ovšem žije téměř osm miliard lidí, z nichž skoro miliarda a půl patří do ohrožených skupin, u nichž může mít nemoc covid-19 fatální průběh. Ti by měli přijít na řadu jako první, nebude to však stačit – aby se svět mohl vrátit k životu, jaký jsme znali před pandemií, bude nutné vakcínu nabídnout i těm ostatním. „Nikdo nikdy nezkusil očkovat celou planetu. Postupem času mohou dojít injekční stříkačky, lékařské sklo i zdravotníci,“ obává se týdeník The Economist.

A jsou tu i další otázky. Pokud se bude někdy vzpomínat na to, jakým způsobem lidstvo „zatočilo“ s koronavirem, může to být hlavně příběh velké křivdy. Ne všichni totiž mají stejnou šanci se k vakcíně brzy dostat – a není to jen tím, že například ta vyvinutá zmíněným manželským párem musí být přechovávána při téměř minus 80 stupních, což pro distribuci v méně rozvinutých zemích znamená velký problém. Potíž je hlavně v tom, že si většinu vakcín pro sebe zabraly vyspělé země.

 

Nadšení i pochybnosti

Nejblíž k cílové pásce se dnes zdají být tři vakcíny. Kromě zmíněného konsorcia je krok od úspěchu americká firma Moderna, která přišla s očkovací látkou na podobném principu – takzvanou RNA vakcínou. Třetím želízkem v ohni je sérum vyvíjené Oxfordskou univerzitou ve spolupráci s farmaceutickou firmou AstraZeneca. Každá z těchto vakcín musí být aplikována ve dvou dávkách, a i když žádná z nich zatím souhlas úřadů nezískala, jejich výroba se již v masovém měřítku rozběhla.

Společné mají rovněž to, že se je podařilo vyvinout a začít testovat za pouhých deset měsíců, což je bezprecedentní rychlost. Genetička z Oxfordu Catherine Green na stránkách The Economist vzpomíná, jak s kolegy na jaře pracovala ve dne, v noci i o víkendech. Ani to by však nevedlo k cíli, nebýt obrovského pokroku, k němuž v posledních desetiletích došlo v genetice. Oxfordští vědci vyšli ze svého dvacetiletého úsilí vyvinout pomocí genetických metod vakcínu proti malárii, tvůrci RNA vakcín pak navazují na genové modifikace myší prováděné už v devadesátých letech.

Pandemie toto úsilí extrémně urychlila a výsledek může úplně proměnit boj nejen s covidem, ale mnoha dalšími nemocemi sužujícími lidstvo. Výhoda genetických vakcín je v tom, že v ideálním případě připomínají univerzální montážní klíč, v němž k utahování různých šroubů stačí vyměnit hlavici; podobně táž vakcinační platforma může teoreticky chránit před více chorobami, pokud v ní „hlavici“ pozměníme.

Zmíněné očkovací látky proti covidu do lidského těla nevpravují přímo původce nákazy nebo jeho část, jako se to dělalo dřív, ale pouze kousek dědičné informace nového koronaviru. Liší se její nosič – u RNA vakcín je zabalena do kulovité struktury připomínající mikroskopický kopací míč, v té oxfordské ji do těla dopravuje virus způsobující mírné nachlazení u šimpanzů. Lidské buňky si pak podle předloženého návodu vakcínu samy vyrobí – začnou vytvářet takzvaný S-protein, povrchový výčnělek koronaviru. V organismu je to cizí element, takvaný antigen, který vyvolá tvorbu protilátek a vyprovokuje k reakci imunitní systém, jenž pak při skutečné infekci dokáže adekvátně zakročit.

Obrovským překvapením jsou zatím hlavně slibné výsledky obou RNA vakcín. Jejich tvůrci během listopadu postupně oznámili, že chrání proti covidu více než devět z deseti očkovaných, přičemž třeba účinnost vakcíny proti chřipce je zpravidla pouze 40–60 procent. Sérum od Pfizeru navíc údajně funguje stejně dobře u seniorů i u mladých, ačkoli imunitní systém starších lidí už bývá slabší. Vedlejší účinky jako bolest hlavy a únava postihují jen několik procent očkovaných dobrovolníků a zatím se nezdají závažné, i když tenhle aspekt budou úřady ještě několik měsíců sledovat. „Očkovací látky od Pfizeru a Moderny mě naprosto nadchly. Je to něco nového, žádnou RNA vakcínou zatím lidé očkováni nebyli,“ hodnotí předběžné výsledky testů virolog Ivan Hirsch, který se řadu let podílel ve Francii a Spojených státech mimo jiné na výzkumu vakcín proti AIDS.

Pfizer již v pátek požádal americké úřady o souhlas s takzvaným nouzovým nasazením své vakcíny, což otevře cestu k tomu, aby se ve Spojených státech a zřejmě také v Británii ještě letos začalo s očkováním rizikových skupin, jako jsou senioři, chronicky nemocní lidé a zdravotníci. Podobný krok brzy učiní také Moderna a do konce roku zřejmě i AstraZeneca, přičemž všechny firmy budou žádat o schválení také Evropskou lékovou agenturu. Na jaře by pak mohly klinické zkoušky dospět do finále a firmy požádají o schválení vakcín k běžnému užití, což postupně – budou-li vakcíny naprosto bezpečné – umožní i očkování lidí, již k rizikovým nepatří. A pokud séra uspějí u evropských a amerických úřadů, bude to důležitý signál i pro nasazení v rozvojových zemích.

Přesto není zdaleka jisté, že trh ovládnou právě zmíněné vakcíny. Z asi 320 vyvíjených očkovacích látek je jich ve třetí, finální fázi klinických testů více než deset. „Největší dojem na mě udělala vakcína Novavax,“ upozorňuje na možného černého koně soutěže odborník na biotechnologie Jaroslav Petr. Toto americké sérum, které do těla dopravuje S-protein koronaviru získaný pomocí motýlích buněk a má se vyrábět i v Česku, podle časopisu Nature vyvolává v lidském těle mnohem silnější imunitní reakci než konkurenti od Pfizeru a Moderny. To mimo jiné znamená, že by mohlo očkovaným také propůjčovat dlouhodobější ochranu proti covidu.

To je důležitý aspekt. Jak dlouho budou vakcíny účinkovat, totiž zatím nevíme – firmy věří, že to bude aspoň rok, nepříjemná překvapení ale nejsou vyloučena. Netušíme také, zda budou chránit jen před propuknutím nemoci, nebo i před nákazou koronavirem. V prvním případě by očkovaní stále mohli virus šířit, což by v boji s pandemií znamenalo zásadní komplikaci. Odpovědi bychom měli patrně znát na konci klinických testů v zimě či na jaře 2021, možná však bude nutné ještě další sledování toho, jak si vakcíny vedou.

 

Nedostatkové zboží

Příslovečné světlo na konci tunelu každopádně už svítí, ne však každému stejně jasně. „Po většinu příštího roku bude vakcína nedostatkovým zbožím,“ předpovídá The Economist a podle analýz americké Dukeovy univerzity nebude vakcíny dost pro celý svět nejméně do roku 2024. Chudší státy přitom pocítí její nedostatek daleko víc než ty bohaté.

O spravedlivém rozdělení budoucí vakcíny se debatuje již od jara a zpočátku se zdálo, že svět tentokrát už nebude opakovat chyby z roku 2009, kdy vakcínu proti pandemické chřipce předem vykoupily vyspělé země, a Austrálie dokonce zabavila sérum vyráběné na svém území, ačkoli ho měl zamluvené jiný stát. Světová zdravotnická organizace (WHO) letos přišla s iniciativou COVAX, která sdružuje zhruba 150 zemí světa a vakcínu by mezi ně měla spravedlivě rozdělit. Bohaté země by měly do tohoto fondu vložit peníze a zároveň si jeho prostřednictvím zakoupit vakcíny pro své obyvatele, nejchudší státy by séra dostaly zdarma. Podle plánů WHO by se vakcíny měly distribuovat do celého světa rovnoměrně tak, aby příští rok zajistily v každé zemi očkování tří procent obyvatelstva, ve druhém kroku pak 20 procent.

Situace se ovšem vyvinula tak trochu ve stylu okřídleného výroku někdejšího ruského premiéra Viktora Černomyrdina „měli jsme ty nejlepší úmysly, ale dopadlo to jako vždycky“. I přes neúčast Spojených států se fondu sice zřejmě podaří sehnat plánované dvě miliardy dolarů na nákup vakcín od výrobců (k významným dárcům peněz patří například Francie, Španělsko, Jihokorejská republika nebo nadace manželů Gatesových), patrně za ně však ještě dlouho nebude co kupovat. Řada vyspělých zemí totiž začala s producenty vakcín jednat již před vznikem fondu a uzavřela s nimi vlastní dohody. Kanada tak má od několika různých výrobců objednáno téměř deset dávek vakcíny pro každého obyvatele, takže bude pravděpodobně moci proočkovat celou zemi hned několikrát. Británie má objednáno pět dávek na člověka, Spojené státy a Evropská unie zhruba tři – Evropa konkrétně od firem Pfizer, Moderna, Sanofi-GSK, Novavax a dalších. Zato na celý fond COVAX dnes vychází méně než polovina dávky na obyvatele a chudé země jako Bangladéš nemají samostatně nasmlouváno vůbec nic.

„První dávky vakcíny od Pfizeru půjdou do Spojených států, další do Evropy,“ přibližuje nizozemská právnička Ellen ’t Hoen z nevládní organizace Medicines Law & Policy rozdělení očkovací látky, jejíž vznik měl být synonymem otevřené společnosti a rovnosti. Trochu lépe se jeví aspoň zmiňovaná „oxfordská“ vakcína: „Zatímco spolu mluvíme, vyrábí Indie tisíce dávek,“ říká právnička – jen do konce listopadu by měl Indický sérologický institut vychrlit 100 milionů dávek a v případě schválení vakcíny, k jejíž distribuci stačí obyčejná lednice, jich chce vyrobit rovnou miliardu; polovinu pro vlastní potřebu, polovina má jít do fondu COVAX. Vyrábět si vlastní vakcínu dokáže z chudších zemí také třeba Mexiko či Jihoafrická republika, ani to ale nebude stačit. „Potřebujeme výrobní kapacitu zvýšit na všech kontinentech,“ varuje ’t Hoen.

Při WHO proto na jaře vznikla znalostní banka označovaná zkratkou C-TAP, do níž měli výrobci vakcín nebo třeba univerzity vkládat své know-how, které by spolu s investicemi do výrobních závodů umožnilo chudším státům rozjet vlastní produkci. Jenže zatím C-TAP připomíná prázdný měšec, do kterého nikdo nic nevložil. Podle Ellen ’t Hoen firmy i výzkumné instituce banku ignorují a vlády je k větší odpovědnosti nenutí, ačkoli jim na vývoj očkovacích látek na jaře daly velké peníze.

„Co by bylo potřeba udělat, víme, ale neděláme to. Povede to k velkým konfliktům, diplomatickým nebo možná i horším,“ obává se ’t Hoen. Některé jiné hlasy nicméně situaci tak černě nevidí, například podle The Economist se může podařit výrobní kapacitu nakonec zvýšit i díky továrnám v zemích jako Belgie či Švýcarsko, které celou produkci zdaleka nevyužijí a mohou ji nabídnout právě fondu COVAX.

Česko každopádně patří do té šťastnější části světa. Podle ministerstva zdravotnictví má země v plánu nakoupit vakcíny pro 5,5 milionu lidí. Do Česka mají podle úředních odhadů dorazit nejdřív na konci února příštího roku. Stát je bude objednávat skrz Evropskou komisi, jež se zahraničními firmami jedná. Kolik přesně vakcín od které firmy do Česka dorazí, ministerstvo nedokáže říci.

Plán, jak očkovat, má erár od září. Nejprve dostanou vakcínu chronicky nemocní a lidé nad pětašedesát, zdravotníci, pracovníci sociálních služeb a jejich klienti. Celkově bude součástí „první vlny“ tři a půl milionu lidí. Pak přijdou na řadu obvodní lékaři nebo policisté a hasiči – a až potom zbytek obyvatel. Oproti zářijovému plánu nyní ministerstvo uvádí, že vakcínu bude hradit stát všem, původně měl stát platit jen první dvě vlny. Velké logistické manévry – dostat látku k praktickým lékařům, kteří především mají lidi očkovat, zajistit mražení vakcín při převozu, což je potenciálně velký problém – budou hradit zdravotní pojišťovny.

Na logistických problémech se očkovací kampaň může zadrhnout. Jak již bylo výše zmíněno, vakcína firmy Pfizer potřebuje teplotu až minus 80 stupňů Celsia. Tak výkonných mrazáků je logicky málo. Podle Libora Grubhoffera je možné improvizovat s transportními bednami se suchým ledem, ale i tak mohou nastat problémy. Podobných potíží se dá čekat více – očkování v ordinacích praktických lékařů bude muset běžet jako po másle, každé zdržení plán zkomplikuje.

Zásadní roli může hrát i malá ochota lidí nechat se očkovat, která je teď v Česku nižší než v jiných zemích. „Mám pocit, že tady jde hodně o důvěru lidí ve vládu. Chybí nám nějaká osoba, která by měla morální autoritu a velká část obyvatelstva by jí věřila. Společnost je rozdělená,“ říká již citovaný virolog Ivan Hirsch a upozorňuje, že právě v hluboce rozdělených zemích, jako jsou Spojené státy s Donaldem Trumpem v čele, Belgie s jejími spory mezi Vlámy a Valony či Británie s debatou o brexitu, se epidemie často vyvíjí velmi nepříznivě. „K vyřešení koronavirové krize nestačí většina 51 procent. Potřebujete mnohem silnější konsenzus.“

Ať už bude ochota veřejnosti podstoupit očkování jakákoli, mladí a lidé ve středním věku budou i v bohatých zemích muset projevit trpělivost – patrně přijdou na řadu nejdříve v druhé polovině příštího roku. „Udržování vzájemných odstupů a nošení roušek tu proto s námi zůstane i nějakou dobu poté, co se očkování stane běžným. Na o něco normálnější způsob života přesto nebudeme muset čekat dlouho,“ shrnuje The Economist svůj výhled na průběh příštího roku v bohatší části světa.

poslal Slim

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky, Slimova pošta se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

54 reakcí na NADĚJE JMÉNEM VAKCÍNA

  1. strejda napsal:

    Divný článek, podle něj to vypadá, že ze nám zeměkoule rozdělila na dvě části. Zcela chybí Rusko a Čína, které také vyvíjejí vakcínu proti koronaviru.
    Můj vnitřní filtr zaměřený na oddělení kvality od šuntu tento článek poslal do koše z důvodu naprosté nevyváženosti ač se snaží „o objektivitu“. Co za tím je, je těžké odhadnout, některé části působí jako placená reklama.

    To se mi líbí

    • Jethro napsal:

      Vzal jsi mi to z klábosnice. Skoro slovo od slova. Podle autora půlka světa (nejméně) neexistuje, protože to není politicky vhodné.

      To se mi líbí

      • lujjza napsal:

        Připojuji se – propaganda toho „jedině správného“ názoru, a tím pádem i „jedině politicky správných vakcín“ z toho čouhá jako sláma z bot.
        Článek má pro mě nulovou faktickou hodnotu.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          To se mi líbí

          • Rosťa napsal:

            Jestli mě něco děsí, tak tento pán. Pokud se tato smažka dostane na jakýkoliv post ve vládě, to teprve něco uvidíme. Nejhorší je, že dnes už v čistotu voleb nevěřím, viz TOP09 a výpadek proudu při sčítání. O estrádě v USA se ani nezmiňuji.

            To se mi líbí

      • Cech napsal:

        První očkování proti covidu-19 v lednu či únoru. „Na přelomu roku by se měly do České republiky dostat první vakcíny. Jakmile Evropská léková agentura schválí jejich registraci, tak začnou být používány. Zdravotníci nebo senioři jsou tou skupinou, která bude primárně očkovaná.“
        Škoda že se nepodařilo u nás to co v Maďarsku, proto Martin Uhlíř a Tomáš Brolík koncipovali svůj článek tak, že vypadá jako reklama.
        V opačném případě by jim prostě nevyšel.
        Stačí se podívat jak skončil pokus vyhnout se německé vakcíně s 70 % účinností.
        https://www.novinky.cz/domaci/clanek/kvuli-prymulove-dopisu-muze-cr-hrozit-arbitraz-40343208#seq_no=3&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=cBgVRZiq8fV-202011250705&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
        Snažil jsem se totiž vypátrat toho statečného fotografa co Prymulu vyblejsknul a nakonec to vypadá, že ředitel STS Chvojkovice – Brod má ty správný a pohotový fotografy a jsou o několik tříd lepší než má Radek Lain.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Fakt je, že Orbána Maďarům závidím. Tam se dělá opravdu nezávislá politika. Klidně ruská vakcína, klidně ruská jaderka…

          To se mi líbí

          • Rosťa napsal:

            Takový suverén mně také schází. On má však výhodu, že za ním stojí většina občanů. Pokud tam má práskače do Brusele, jako my smažky od pirátů a černoprdelníky, tak to v Maďarsku nikdo neřeší. U nás balalopresstituti a především žumpa na Kavkách 25 hodin denně pracují na špinění premiera ( a prezidenta ), za pomoci trpasličích stran, včetně té koaliční a v tomto prostředí si dupnout není nic jednoduchého. Ten hlad po moci už přerostl v obludnost, která je schopna tento stát totálně zničit.

            To se mi líbí

  2. Slim napsal:

    To, co jsem v čl. zvýraznil, ta analogie se šroubovákem, by měla vysvětlit námitky, že jde o něco narychlo splácaného. Podrobněji ten princip platformy vysvětlil virolog prof. Grubhoffer v rozhlasovém rozhovoru.

    https://dvojka.rozhlas.cz/libor-grubhoffer-vakcina-proti-koronaviru-bude-stejny-historicky-moment-jako-8364566

    „Laikovi by to mohlo navodit představu, že se skutečně jedná o jakousi podezřele urychlenou kampaň, která nebudí důvěryhodnost. Ale opak je pravdou. Rychlost je důsledkem moderních biotechnologií a všech procesů, které se v biotechnologiích na rozhraní biologie, chemie, medicíny a technologických disciplín v posledních letech odehrávají,“ vysvětluje virolog.

    Vakcína jako stavebnice
    Upozorňuje také na fakt, že všichni úspěšní hráči na poli vývoje a výroby imunobiologických přípravků nebyli nepřipraveni. „Velmi často za sebou měli bohatou historii vývoje vakcín. V posledních desetiletích se jednalo zejména o pokusy o vakcínu proti SARS. To s sebou přineslo poměrně pokročilý výzkum.“
    Profesor Grubhoffer také vysvětluje, že v moderní vakcinologii se dnes nehovoří o vakcínách, ale o vakcínových platformách. „Tím se rozumí určité technologické rámce, na kterých daný výzkumný tým staví. Jinými slovy je to postup, který umožnuje vytvářet vakcíny na jakémsi stavebnicovém principu. Jestliže tedy měly společnosti ve vysokém stupni rozpracovanosti vakcínu například proti SARS, MERS nebo ebole, tak z toho hodně použily a už jen doplnily poslední kamínek skládačky týkající se nového viru SARS-CoV-2.“

    Asi je lepší si to poslechnout v rádiu, je toho tam víc, např. proč se nenakazí malé děti.

    2) Grubhoffer je, jak vidno, nadšeným přívržencem genetické vakcíny. (Už to srovnání s přistáním na Měsíci.. Ale ano, záležitost je silně zpolitizovaná, vždyť Rusové přišli u své vakcíny s názvem Sputnik 😀 a nakonec i zdejší reakce na článek leccos ukazují)

    Jsou ovšem i názory opatrnější. Vakcinolog Marek Petráš – šéf týmu vyvíjejícího českou vakcínu – se pro nedostatek zkušeností s gentickými v. zatím přiklání ke „starému“ typu vyzkoušených vakcín (nevím, říká se jim adenovirové? Taková asi byla vakcína Jonase Salka proti obrně, kterou jsem polykali jako děti ve škole.).
    https://domaci.ihned.cz/c1-66845750-s-vakcinami-jsme-na-tenkem-lede-je-otazkou-jestli-je-pokus-pfizeru-na-miste-rika-vakcinolog-petras

    Dr. Petráš je zdrženlivý, ale sympaticky věcný, nedá se dryáčnickou Drtinovou zatlačit do „politiky“ a drží se jádra věci.

    Je jasné, že teprve praxe a zkušenost s jednotlivými vakcínami rozhodne, který přípravek bude úspěšný, či úspěšnější. Budou, jak se zdá, teoreticky aspoň tři možnosti: nedat se očkovat, a pokud ano, tak starou nebo novou metodou.

    3) Správné datum článku je 22. 11., Bavorovi to zřejmě WP uříz´.

    To se mi líbí

  3. Bavor V. napsal:

    To se mi líbí

  4. Rosťa napsal:

    Je to obrovský kšeft, proto se zainteresovaní snaží z myslí lidí vyzmizíkovat, že existuje nějaký Sputnik a že Číňani také nespí. Já osobně nemám už k Západu ani za nehet důvěry ( snad mě za to nezavřou ) a pokud mi to někdo nenarve násilím, pokusím se tomu vyhnout. Nejsem odborník a je možné, že to bez vakcinace celé planety nepůjde, nicméně, měl bych mít možnost si vybrat, které věřím víc. Já osobně mnohem víc věřím Sputniku a ten bych si nechal dát bez problémů ( Izrael si je už objednal ). Zdravotnictví by nemělo podléhat pol. vlivům, stejně, jako výstavba jaderek, když každý, kdo dělal v energetice, ví, že Rosatom je už úplně někde jinde a ostatní mu čumí na záda.
    Z článku mám, slušně řečeno, smíšené pocity.

    To se mi líbí

  5. Miluše napsal:

    Zprávy o výsledcích vědy a zejména vývoji vakcin proti virovým onemocněním považuji za nadějné a povzbuzující. Vážím si vědců, kteří zasvětili svůj život vědě ve prospěch zdraví.. Vzpomněla jsem si na Marii Sklodowskou a jejího muže Piera Curie. A také znovu na Čapkovu Bílou nemoc.
    Vím, že spravedlnost ve věci rozdělování vakcin jednotlivým státům nelze očekávat. Vždycky budou mít přednost bohatší země před chudými. (I když to bohatství pochází z těch dnes nejchudších). Čína a Rusko mají dost obyvate,l natož aby se dělily..Ale obchod bude hrát velkou roli.

    Z článku vybírám:
    Zásadní roli může hrát i malá ochota lidí nechat se očkovat, která je teď v Česku nižší než v jiných zemích. „Mám pocit, že tady jde hodně o důvěru lidí ve vládu. Chybí nám nějaká osoba, která by měla morální autoritu a velká část obyvatelstva by jí věřila.

    Jsem optimista, zatím věřím ministru Blatnému.

    To se mi líbí

    • Peter Matej napsal:

      Nuž,závidím vám vašu vieru a optimizmus.
      Viete,vždy sa nájdu ľudia,ktorí si radi pochutia na hubovej praženici z vlastnoručne nazbieraných húb,aj keď huby vôbec nepoznajú.Každý rok u nás zomierajú takýto ľudia na otravu muchotrávkou zelenou.Sú aj ľudia,ktorí si pokojne „zobnú“ peknú jahôdku z košíka plného jahôd aj keď vedia,že jedna z tých jahôd v košíku je,alebo môže byť napustená jedom.No a sú aj ľudia,ktorí sa nechajú zaočkovať vakcínou,ktorá neprešla požadovanými klinickými skúškami, o ktorej neškodnosti má pochybnosti aj samotný výrobca a preto sa už vopred zbavil právnej zodpovednosti za možné vedľajšie zdravotné následky svojho výrobku.Tie sa môžu,ale nemusia vyskytnúť a ak sa vyskytnú v rade rokov po vakcinácii,tak môžu byť mierne,stredne ťažké,ťažké a keďže sa v prípade proticovidovej vakcíny jedná o produkt genetického inžinierstva,tak aj postihujúce budúcu populáciu.Istotu,že k tomu nemôže dôjsť nemá nikto!Ani tí renomovaní vedci bojujúci proti tejto nákaze.Ruská vakcína má tú výhodu,že funguje už 10 rokov na princípe dvoch typov ľudského adenovírusu,ktorý spôsobuje u ľudí ochorenie horných dýchacích ciest s ľahkým priebehom.Tieto adenovírusy dopravia do bunky tú časť genetického materiálu Sars-CoV-2,ktorá v organizme vyvolá imunitnú odpoveď a produkciu protilátok.Takto to funguje už dlhú dobu u vakcíny proti Ebole.Vakcína,ktorú zakúpili naše vlády síce používa ako nosič(vektor) tiež adenovírus,no tento sa vyskytuje len u šimpanzov.Nikdy pred tým sa opičí adenovírus v žiadnej vakcíne nepoužil!Takže ja osobne,sa takouto vakcínou zaočkovať nedám a nedoporučím to ani príslušníkom svojej rodiny a priateľom.A keď už máme tú „slobodu“a“demokraciu“,tak chcem mať to výsostné právo,aby som si mohol vybrať vakcínu,ktorú považujem za najmenej nebezpečnú pre moje zdravie.A v prípade Covid-19,je takou ruská vakcína Sputnik-V.
      ps. No a teraz uvidíte tú záplavu palcov nadol!

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        U každého léku, který vám kdy lékař předepíše i který si kdy sám koupíte, je tzv.příbalový leták. A v něm jsou kromě jiného vypsány možné vedlejší účinky. A je na vás, jestli si budete věřit, že právě vás se to nedotkne a nebo budete patřit mezi těch 1 z xxxx případů, kdy se ty účinky projeví. Pokud se budete dívat jen na toto kritérium, může vás zabít obyčejná alergie. Protože i lék na ni může mít nežádoucí účinky. Takže je na vás, zda to risknete, že chcete přežít nebo se poděláte strachy. Já osobně tohle spíše zariskuju a nechám se očkovat. Patrně to budu mít s ohledem na věk zdarma.

        To se mi líbí

        • Peter Matej napsal:

          Problém je v tom,že u nových,proticovidových vakcín nemáte na príbalovom letáku vymenované žiadne vedľajšie účinky.Z jednoduchého dôvodu.Neboli vystavené klinickým skúškam po dobu ktorá je požadovaná Úradom pre kontrolu liečiv:Takže sú potenciálne nebezpečné!Pichnú vám ich,po troch rokoch sa objaví(nemusí) problém ,zistí sa,že je to následok vakcinácie,výrobca sa predvídavo zbavil právnej zodpovednosti už teraz a štát vás potom možno(!)finančne odškodní,ak pravda bude mať na to prostriedky v nejakom fonde založenom za týmto účelom.A za tri roky môže byť ekonomická situácia u nás taká,že nebude ani čo do úst (nedajbože!).

          To se mi líbí

          • brtnikvbrlohu napsal:

            Ta právní odpovědnost není ani u léku ktzerý se používá 50let – protože i u toho se může objevit nějaké vedlejší účinek – nemusel být s lékem spojován nebo je tak vzácný že se zatím ještě nevyskytl – je to řešené jednak tím že je lék na předpis a pak tím že je vyjmenován neskutečně dlouhý seznam projevů který je ukončen tím že pacient má při jejich objevení se kontaktovat lékaře – pak je věcí právníků jak se s tím případně vypořádají, ale končí to klauzulí viz maior – s tím že v medicině nexistuje 100% jistota.
            Předpisující lékař to řeší podpisem tzv.informovaného souhlasu pacienta – čili prohlášením že pokud se v léčbě něco nepodaří tak nelze nic vymáhat – zase s tím že v
            „informaci“ je sdělení že „není 100% jistota výsledku léčby“.
            Takže svým způsobem je „potenciálně nebezpečný“ a výrobce se zbavuje právní odpovědnosti – každý lék a léčebný postup.

            To se mi líbí

            • Peter Matej napsal:

              Liek nemožno uviesť na trh,ak ku tomu nedá súhlas ŠÚKL.Súhlas sa udelí až po stanovenej dobe klinických skúšok,ktorá je tak dlhá,aby sa zistili všetky vedľajšie účinky nového lieku.Tie sa potom vypíšu do príbalového letáku lieku.Lekár ktorý liek predpíše,upozorní pacienta na možné riziká vyplývajúce z užívania lieku ktorý predpíše,nastaví liečbu a nechá si od pacienta potvrdiť,že túto svoju povinnosť voči nemu splnil.A u novovyvinutých vakcín proti Covid-19 tým,že nie sú vystavené požadovanej dobe klinických skúšok nie je možné zistiť,či nebude mať zdravie ohrozujúce vedľajšie účinky.Ak by sa f.AstraZeneca nemusela zbavovať zodpovednosti za možné vedľajšie účinky svojho výrobku ktoré by v budúcnosti mohli ohroziť zdravie alebo život užívateľov vakcíny,tak by to nerobila!Za kvalitu každého výrobku je vždy zodpovedný výrobca výrobku.
              Ale ja som chcel len vyjadriť svoj názor a nijak vám nechcem brániť vo vašom rozhodnutí.Ak ste presvedčený o tom,že tá vakcína bude pre vás prínosná,pokojne sa zaočkovať nechajte.Ja si to svinstvo pichnúť nenechám z dôvodov,ktoré som už uviedol.Som zvedavý,aký postoj k vakcinácii zaujmú lekári,ktorí po absolvovaní lekárskej fakulty skladali Hippokratovu prísahu v ktorej prijali záväzok,že nikdy a za žiadnych okolností neurobia nič,čo by mohlo uškodiť pacientovi.

              To se mi líbí

              • Peter Matej napsal:

                Poučenie a informovaný súhlas

                (1) Ošetrujúci zdravotnícky pracovník je povinný informovať o účele, povahe, následkoch a rizikách poskytnutia zdravotnej starostlivosti, o možnostiach voľby navrhovaných postupov a rizikách odmietnutia poskytnutia zdravotnej starostlivosti (ďalej len „poskytnúť poučenie“), ak tento zákon neustanovuje inak

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Pokud ten lékař je přesvědčený, že dělá vše pro zdraví pacienta s tím, že mu píchne vakcinu, pak neporušil žádnou přísahu.

                To se mi líbí

              • kočka šklíba napsal:

                Můžete mně vysvětlit pana Bavore jak může být „lékař přesvědčený“ když nezná nejen účinnost vakcíny ale i možné vedlejší účinky? A to rozhodně nezná. I Slim použil úžasné tvrzení : „Je jasné, že teprve praxe a zkušenost s jednotlivými vakcínami rozhodne, který přípravek bude úspěšný, či úspěšnější.“ Jen zapomněl na to, že přípravek nemusí být účinný vůbec nebo dokonce škodit.

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                A vy víte, že nezná?

                To se mi líbí

              • Peter Matej napsal:

                re:p.Bavor!
                Lekár musí pri liečbe pacienta vždy zvoliť postup“lege artis“(v súlade so zákonom) a okrem toho musí(!) jeho postup liečby spĺňať dve podmienky :postup musí byť odborne medicínsky uznávaný a musí byť v súlade s aktuálnym stavom vedy v danej oblasti.
                Ak sa pozrieme,koľko naozaj významných lekárskych kapacít vo svete spochybňuje nie len vyrábané vakcíny ale aj samotnú pandémiu Covid-19,tak o nejakom odborne medicínsky uznávanom postupe možno hovoriť ťažko. A keď o bezpečnosti vakcíny má pochybnosti aj samotný jej výrobca,tak je ťažké hovoriť aj o súlade s aktuálnym stavom vedy v oblasti výroby vakcín.Výroba vakcín,ktoré sa v súčasnosti urýchlene začali vyvíjať sú vynútené šírením sa vírusu Sars-CoV-2 a sú experimentálne a nič podobné sa pred nimi nevyrábalo.A keď sa použijú bez zákonom požadovaných klinických skúšok,tak to má s lekárskou etikou len málo spoločného.Stáva sa z toho politikum a otázka biznisu.
                Lekári sú rôzni a rôzne môže byť aj ich presvedčenie.A to naozaj nechcem spomínať v tejto súvislosti istého MUDr.Mengeleho!Aj on bol totiž presvedčený,že konal správne!

                To se mi líbí

              • brtnikvbrlohu napsal:

                Postup „Lege artis“ není postup který je v souladě se zákonem, ale postup který je „v souladě s pravidlem umění“ (léčit) – tj. momentálně obecně uznávanými postupy.

                To že někteří lékaři se vyjadřují odmítavě není argument pokud jejich postoj není podepřen – ZKUŠENOSTÍ a ověřenou PRAXÍ – v dějinách medicíny je spousta příkladů odmítání nových metod – jen proto že se to tak nedělalo, na druhé straně je dost příkladů kdy se riskla neověřená metoda či postup a ukázalo se že to jedině správný přístup.

                A taky je známo že se některé metody odmítají ba přímo kriminalizují i když jde o život zachraňující postup – proto ta pravidla umění a etika jako regulativ jak postupovat (ostatně ten tu byl vždycky – i za těch kuko) Problematika etiky je složitá záležitost – často otázka svědomí kdy se musí volit mezi dvěma špatnými volbami nebo kdy se narazí na materiální či kapacitní limity – stav trvající co lékařství jako věda existuje – že nejsou materiální a kapacitní podmínky léčit všechny podle nejnovějších metod a možností a tak.

                Současná tragedie je v tom že medicinou vládne trh – potažmo cílem není aby medicína mírnila utrpení, ale stala se prostředkem jak vydělávat.

                Zdejší debata je tragikomická – dělají se kategorické závěry aniž je dostatek informací – ty nemají (viz některé rozhovory v tu jsoucích odkazech) ani specialisté – a které dělají laici.
                Získávání imformací je proces probíhající až do nutnosti finálního stavu kdy už nejde čekat a musí se rozhodnou – což je ještě za dost dlouhou dobu. Jako NE!! LAIK vycházím z postupu lege artis s tím že svůj postoj budu modifikovat pomocí možného maxima dalších informací – a i jako ne-laik mi nezbývá než doplňovat své znalosti protože věda jaksi postupuje neskutečně rychle dopředu.

                Opakuju – celá debata mi připomíná situaci kdy pacient stahuje kalhoty a vystrkuje musculus glutealis maximus v době kdy ještě není jasné jestli se vůbec bude ordinovat – neřkuli se nějaký lék bude podávat píchancem. Zaměstnáváme se s plným nasazením zástupným problémem – co třeba se podívat na hrátky kolem daní a rozpočtu.

                To se mi líbí

              • Peter Matej napsal:

                Keď už teda chcete bazírovať na slovíčkach,tak náš zákon o zdravotnej starostlivosti hovorí,že poskytovateľ zdravotnej starostlivosti je povinný poskytovať zdravotnú starostlivosť správe,t.j.lege artis!Synonymom pojmu „správne“ je „lege artis“,čo sa v tomto prípade prekladá ako „v súlade so zákonom“(predpisom,zásadou).Hlavne,že vieme o čo ide!A máte pravdu!Škoda sa ďalej o vakcinácii baviť!

                To se mi líbí

        • vega napsal:

          Problém je také v tom, že příbalový leták vakcíny většinou ani neuvidíte. Vakcíny málokdy dostanete do ruky, pacient je vakcinován buď u lékaře nebo v očkovacím centru. Vakcíny a očkovací látky se musí uchovávat za předepsané teploty. Nikdo nemůže zkontrolovat, zda dotyčný vyzvednutou vakcínu nenosil týden v tašce nebo naopak ji nedal doma do lednice a nenechal zmrznout než si ji nechal aplikovat. Proto se vakcíny nedávají lidem do ruky. Takže příbalový leták, kde se uvádějí všechny pomocné látky, můžete dohledávat jedině v nějaké databázi, která může být přístupná pouze odborníkům. A kdo to ví? Jen doufám, že se najde někdo, kdo zveřejní podrobné konečné složení vakcíny, která bude zakoupena.

          To se mi líbí

      • Rosťa napsal:

        Jsem téhož názoru. Pokud se budu muset očkovat, ať mi stát nechá vybrat. Já si klidně ten Sputnik, nebo jak se to jmenuje, zaplatím. Mimo chřipky jsem prošel očkováním na kdeco a nikdy jsem proti tomu nebrblal, ale tady jsem opatrný. A s těmi palci si vrásky nedělejte. Když si to tu projdete zpětně za delší dobu, tak když se tu objeví jeden diskutér, tak se u nás ostatních začnou mínus palce množit, jak hraboši polní. Skoro by se dalo přijmout „konspirační“ teorii, že má s těmi Kartousovými trolly sepsanou Smlouvu o dílo.

        To se mi líbí

  6. Hudec napsal:

    O vakcínách toho vím tak málo, že prakticky nic. Asi jako většina zde diskutujících. Jenom jsem jimi „prošel“ jako většina mých vrstevníků, počínaje tou výše zmíněnou obrnou, přes nějaký ten tetanus a později „proti klíšťatům“ (lidový název).

    A tak ani nevím prakticky nic o těch nových covidvakcínách a tudíž si o nich samotných ani nic nemyslím. Uvidím. Obavu ale mám, a to pořádnou. Sledujte, chce-li se vám, prosím, tok mých myšlenek:
    Covidvakcinace se totiž může pro stát či „nadstát“ (a nejen pro ně) stát podmínkou pro spoustu jinak samozřejmých činností. Třeba cestování do zahraničí. Ale v tvrdší verzi i při cestování doma.
    Nejsi očkován? Nepustíme tě nejen do letadla, ale ani do vlaku. Autobusu.
    Je to málo? Tak ani do MHD (nadsázka).
    Mám stařičkou alzheimerovou maminku ve „starobinci“, teď jsou tam zakázány návštěvy. Co když je v budoucnu povolí jen tomu, kdo je očkován?
    Takových buzerací může být celá řada, od drobností až po záležitosti opravdu důležité, na které jsem třeba ani nepomyslel.

    Aby bylo jasno, já nejsem a priori proti očkování, jenže zkušenosti z posledních třiceti mně nabádají k ostražitosti k tomu, co přiletí shora jako nějaká dobročinnost. EU, NATO, EURO, imigranti, elektromobilita…. Všechno tak trochu (dost) „vlci v rouše beránčím“.
    Vakcinace? Kdo ví….

    To se mi líbí

    • brtnikvbrlohu napsal:

      Ale to o čem píše přítel Hudec je produktem dnešní společnosti – za těch kuko – tedy kurev komunistických podobný problém nebyl, prostě to tak bylo a basta – a pokud bylo nějaké očkování povinné tak se sklaply kufry – ne že by se to nedalo obejít, ale musel vědět jak a byly to opravdu marginální případy spočítatelné na prstech za celou republiku, ten kdo věděj jak by to šlo taky věděl že by tím škodil sám sobě – a zdůvodnění že je to pro blaho celku se v podstatě nedalo okecat. Chřipka je specifiký případ – inu proč trápit tělo když mi to pravděpodobnost onemocnění nesníží ani na polovinu.
      Navíc nebyl prostor pro žádné konspirativní teorie, i ta svobodná evropa s ními byla opatrná. Svou roli hrál i vliv školského systému – učilo se o prospěšnosti očkování a úroveň znalostí daných školou klesá. Prostě společenské problémy a politika deformuje cosi co by mělo být výhradně v rukou lidí znalých. Ostatně to očkování proti obrně – blahé paměti taky nevymysleli tajemníci v budově co dneska je ministerstvo dopravy.

      To se mi líbí

      • Slim napsal:

        Tajemníci vskutku ne.

        Jonas Edward Salk (28. října 1914 – 23. června 1995) byl americký lékař židovského původu, jeden z nejvýznamnějších virologů 20. století, který proslul především objevem vakcíny proti dětské obrně.
        Svůj objev si nedal patentovat a poskytl ho k volnému šíření. Odhaduje se, že se tím mohl připravit o asi 7 mld. dolarů.
        Svůj krok zdůvodnil tím, že nechat si patentovat lék proti obrně by bylo stejné jako „nechat si patentovat slunce“ – jeho odpověď se stala memem.

        To se mi líbí

        • brtnikvbrlohu napsal:

          Ale nééé – tajemníci museli rozhodnout o tom že se nebude čekat a hrrr na očkování a to v době kdy to ještě taky nebylo 100% otestované a tak díky tajemníkům !!! co poslouchali odborníkům !!!!!!!! ČSSR bylo na světové špičce v eliminaci dětské obrny.
          To že si to nedal patentovat mělo vliv na jinou maličkost – nešlo patent embargovat, takže podle zveřejněných informací šla zavést výroba u nás.

          To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Já vím, že mne každý může poslat …až tam…, ale jak to řeší třeba teď Němci?
      Hotely, restaurace a tělocvičny zůstanou zavřené

      To se mi líbí

      • brtnikvbrlohu napsal:

        Včera jsem mluvil se známým který do NSR jezdí velice často služebně – maršruta – hotel – jednání a ppět svým autem, při jednání – koukání na hodinky – už tu sedíme 20 minut – vyvětrat, všude sedinfekce rukou, roušky. max 4 lidi v místnosti – striktně. Opakovaně se mudí nechávat testovat – za svoje.

        To se mi líbí

  7. brtnikvbrlohu napsal:

    1) Na výroku očkovat ano, ale definitivní rozhodnutí až to bude aktuální což dřív než na jaře nebude.
    2) V plné nahotě se ukazuje že současný systém zdravotnictví – jeho financování a ponechání volného řádění trhu hlavně ve výrobě léků – je nejmíň efektivní a nejrizikovější pro pacienty.

    To se mi líbí

  8. vonrammstein napsal:

    Sci-Fi.

    To se mi líbí

    • oh napsal:

      U Hamáčkova ministerstva si – minimálně od té doby, co odtamtud jakýsi Henych počítal procenta chybných hlasů prezidentským kandidátům a pak si nebyli líní objednat znalecký posudek, že matematiku zmršili dobře – nejsem jist, že by zvládli jednoduše vyhledat deset čísel.
      Ovšem čistě mezi námi, kdybych na takovou žádost měl odpovídat já, poslal bych vlivnou paní advokátku do někam pryč opravdu velmi nevybíravým slovníkem. Především proto, že Český statistický úřad na to má veřejně přístupná data včetně moc hezkého grafu a najít ho vyžaduje položit JEDEN dotaz strejdovi Googlovi a kliknout na první odkaz, který z toho vypadne.
      Napadá mě tedy otázka, zde je na to dotyčná vlivná advokátka příliš líná, nebo jen příliš hloupá?

      To se mi líbí

      • lujjza napsal:

        Umím si – kromě té její Vámi předpokládané přílišné lenosti nebo přílišné hlouposti – představit i pár dalších důvodů, které mohly paní advokátku vést k tomu, že se poptala na „Hamáčkově ministerstvu“.

        To se mi líbí

        • oh napsal:

          Vlivná madam advokátka vlastně vůbec nechtěla informace, ona „testovala“ (a vyráběla aféru), jak se sama pochlubila na baktuálním blogu:. .
          Žádost jsem podala jako občan, bez advokátní hlavičky. Záměrně – u advokátní hlavičky totiž každý úředník přece jen zpozorní. A já si chtěla otestovat, jak naše státní správa aktuálně funguje, když „mé“ obce a města dusí kvůli každé maličkosti – třeba i v případě žádosti o informace, které zejména na malých obcích nezvládají vyřizovat tak rychle, jak říká zákon, protože je třeba podává někdo záměrně obsáhlé, opakovaně apod., aby radnici tzv. „dusil“.“
          No, reprodukční číslo nám hezky stouplo, takže ‚madame‘ Hamplová bude mít nepochybně ještě spoustu příležitostí k dalšímu svému „testování“..
          Když jsem kdysi sloužil socialistické vlasti, používali jsme pro podobné testy označení „buzerace“.

          To se mi líbí

  9. oh napsal:

    Předseda Evropského parlamentu David Sassoli míní, že je třeba zrušit právo veta jednotlivých států a převést více kompetencí na EU

    Podle mě nejspíš proto, aby toho mohla EU nenapravitelně kazit ještě víc a rychleji, než dosud. Kam se na tohle hrabe nějaký covid.. 😦

    To se mi líbí

    • Lex napsal:

      Pan David, ať už se jmenuje jakkoliv, si může myslet cokoliv. Jeho „vlhké sny“ by ovšem musely být posvěceny změnou SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2016/C 202/01). Což je proces, který si dobře pamatujeme v souvislosti se snahou prorazit s Evropskou ústavou, a který byl jakž takž dokonán tzv. Lisabonskou smlouvu, o níž si také pamatujeme, jak měla na kahánku.
      Netřeba si trhat žíly z kdejakého debilního vyjádření kdejakého trouby, co si myslí, že sežral Šalamounovo hovno, anebo že mu Pánbůh dal s úřadem i rozum.

      To se mi líbí

  10. Lex napsal:

    Pro „lujjzu“ a „oh“

    „Test fungování státu – 28.900 Kč za poskytnutí informace
    Jana Zwyrtek Hamplová
    26. 11. 2020 | 02:08
    Přečteno 2121 krát

    Aneb 28.900,- Kč bez DPH za třicet pět minut práce. Přesně tolik času mi totiž trvalo vyhledat informace, které MV ČR chtělo hledat deset dnů za 340,- Kč za hodinu, a řeklo si za to neuvěřitelnou sumu 28.900,- Kč bez DPH. Šok.

    Po mnoha letech jsem využila zákona o svobodném přístupu k informacím a požádala MV ČR o informaci o počtech zemřelých za jednotlivé roky 2010 – 2020.

    Žádost zněla takto:

    „Dovoluji si tímto požádat o následující informace:
    Počet zemřelých občanů ČR v letech 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, a doposud v roce 2020.
    Děkuji.“

    Žádost jsem podala jako občan, bez advokátní hlavičky. Záměrně – u advokátní hlavičky totiž každý úředník přece jen zpozorní. A já si chtěla otestovat, jak naše státní správa aktuálně funguje, když „mé“ obce a města dusí kvůli každé maličkosti – třeba i v případě žádosti o informace, které zejména na malých obcích nezvládají vyřizovat tak rychle, jak říká zákon, protože je třeba podává někdo záměrně obsáhlé, opakovaně apod., aby radnici tzv. „dusil“.

    Test se povedl, bohužel, dokonale. Posuďte sami.

    Podala jsem žádost zcela primitivní, jednoduchou, o deset údajů z centrální evidence obyvatel.

    Obdržela jsem dopis, ve kterém mi MV ČR sděluje, že na této informaci musí pracovat deset dnů za hodinovou sazbu 340,- Kč, a to vzhledem k technické náročnosti mého požadavku, a proto mi sděluje, že to bude stát 28.900,- Kč bez DPH, ať to tedy zvážím a napíši jim co nejdříve závazné stanovisko (tedy zda informaci i za daných podmínek chci).

    Tak. To bychom měli. Musím říci, že až takový šok jsem ale opravdu nečekala.

    Usedla jsem proto k počítači, a z veřejně dostupných oficiálních zdrojů Českého statistického úřadu jsem naprosto bez přípravy zvládla připravit sobě sama uvedené informace za 35 minut čistého času. Zcela v pohodě. Takže vím, že v roce 2010 zemřelo 106,8 tisíce osob, což bylo o 0,6 tisíce méně než v roce 2009, v roce 2011 zemřelo v České republice 106 848 osob, což je téměř stejný počet jako v roce 2010, v roce 2012 bylo 108,2 zemřelých osob, v roce 2013 celkem 109,2 tisíce osob, a tak dále. To ale není to podstatné.

    Podstatný je nehorázný obsah daného dopisu, a požadavek dané sumy za zcela primitivní informaci.

    MV ČR mne přitom mohlo, kdyby se mne chtělo elegantně zbavit, nasměrovat na Český statistický úřad, nebo na veřejné zdroje (i když i tak musí informaci poskytnout, protože ji třeba chce občan mít tzv. s razítkem), anebo mohlo udělat to, co já, za 35 minut mi odpověď coby obyčejnému občanu – žadateli, připravit. Jenže to bychom museli žít ve státě, kde stát chce sloužit občanům, a ne být jejich vrchností.

    Tedy v dopise se mi sděluje, jinými slovy, ať si to rozmyslím, zda danou informaci, podle MV ČR tak náročnou, za tuto částku vůbec chci.

    Tož jsem se rozmyslela. Ať si ji strčí víte kam. Už ji mám, a za pouhých 30 minut vlastní práce.

    ALE

    1. Budu chtít sdělit, jak došli k onomu výpočtu, a v čem spočívá ona technická náročnost, a že to chápu jako snahu o protizákonné odmítnutí informace pro účelově vytvořenou překážku.
    2. Žádost o informace a odpověď MV ČR pošlu příslušným výborům Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR s žádostí o sdělení, zda tento postup považují za zákoný a především normální.
    3. Vše pošlu současně ministru Janu Hamáčkovi, aby se k této praxi postavil jako ministr vnitra.

    Měla bych konečně chuť poslat ministerstvu vnitra jako gesto fakturu za práci, kterou jsem za ně v zájmu porovnání tvrzeného času vykonala, ale vem to čert. Podobné gesto nic neřeší. Šlo mi o to primárně ověřit, jak se k poskytování informací staví stát, když na obce a města má tak vysoké nároky, a to i tehdy, jde-li o případ, kdy práva na informace je evidentně až zneužíváno – četností žádostí, náročným obsahem apod.

    Tedy – co státní úředník odhadl na deset dnů své práce, já dala za 35 minut.

    Možná je to inspirace pro ušetření státního rozpočtu, protože pokud tam všichni pracují takto efektivně, a trvalo by jim deset dnů to, co nám v privátním sektoru 35 minut, je státní rozpočet zachráněn. Stačí vyměnit ty lidi tam.

    Omlouvám se tímto úředníkům, jejichž práce si velmi vážím, plně ji respektuji, a a to i tehdy, když máme odlišný názor. Nemají to taky někdy snadné. Nicméně pak stačí jeden, který se k věci postaví takto, občana pojme jako „obtížný hmyz“, a pokazí reputaci všem. Takže je třeba zamést si před vlastním prahem.

    Jedinou dobrou věc jsem na tom ale přece jen našla – mám skvělý doplněk do přednášky o svobodném přístupu k informacím. Do části odstrašujících případů. S radostí předmětný dopis za 28.,900,- Kč bez DPH promítnu na velké plátno. Věřím, že sál to pobaví.“
    Jana Hamplová – Názory Aktuálně.cz (aktualne.cz)

    Já tuhle epizodu beru jako projev neskutečné hlouposti úředníků Ministerstva vnitra, jako projev mimořádného „bafuňářství“, o kterém jsem přesvědčen, že je imanentní těm, co si myslí že termín „vláda lidu“ je ve významu „vládnutí lidem“.
    Přesto se nemohu zbavit jistého pocitu hořkosti na jazyku, která mi říká něco o profesionálních prudičích.

    To se mi líbí

    • oh napsal:

      Jistě, měli jí poslat ke všem čertům zadarmo a jako bonus jí přidat odkaz na web Českého statistického úřadu.
      Osobně si přesto myslím, že „stošestka“ nebyla napsána proto, aby JUDr. Hamplová mohla dle libosti testovat, ale především proto, aby se normální občané mohli dostat i k informacím, které veřejně tak snadno dostupné nejsou.

      To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.