Kam spěje výuka matematiky


1. Výuka matematiky v 60. letech dvacátého století: Dřevorubec prodá náklad dřeva za 1000 Kč. Náklady na produkci jsou 4/5 ceny. Jaký je jeho zisk?


2. Výuka matematiky v 70. letech dvacátého století: Dřevorubec prodá  náklad dřeva za 1000 Kč. Náklady na produkci jsou 4/5 ceny neboli 800 Kč.
Jaký je jeho zisk?

3. Výuka matematiky v 90. letech dvacátého století: Dřevorubec prodá náklad dřeva za 1000 Kč. Náklady na produkci jsou 800 Kč. Docílil zisku?
Zaškrtněte  Ano nebo Ne

4. Výuka matematiky v roce 2000: Dřevorubec prodá náklad dřeva za 1000 EUR. Náklady na produkci jsou 800 EUR a jeho zisk je rozdíl. Jaký je jeho zisk? Podtrhněte číslo 200 a podepište se.

5. Výuka matematiky v roce 2020:Navzdory Grétě porazí dřevorubec stromy, protože je sobecký, bezohledný a nezajímá ho klimatická krize. Činí tak proto, aby dosáhl zisku 200 EUR. Co si myslíte o tomto způsobu obživy?
Námět na celo-třídní diskusi (při koronaviru internetovou) na téma: Jak se cítí ptáci, Gréta a veverky, když dřevorubec podřezává stromy?(Žádná odpověď není špatná, neobávejte se ale svobodně vyjádřit své pocity, tedy
hněv, rozhořčení, pocit méněcennosti, bezmoci atd.).Pokud budete po skončení diskuse potřebovat akutní pomoc, budou vám k dispozici psychologové, kteří vám pomohou se přizpůsobit zpět reálnému světu.


6. Výuka matematiky v roce 2050:باهن نم داولراك عيبت وريشتاه فيك .ًارالود
800 وه جاتنإلا ةفلكت .رالود 1000 ؟ملو لاملا نمريثكل 

Příspěvek byl publikován v rubrice Poesie na neděli se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

48 reakcí na Kam spěje výuka matematiky

  1. Slim napsal:

    😀 Jj, to koluje v řadě variant.

    Mně nejhorší připadá bod 3, výběr z několika možností. Tohle začínalo u testů v autoškole a teď se to rozmohlo jako mor. Místo aby žák překonával samostatně všechny nejistoty spojené s úlohou, od pochopení zadání až po nutnost nesplíst se při počítání. Což vyžaduje soustředění.

    Petr Vopěnka říkával, že sečíst zpaměti dvě trojciferná čísla je užitečné pro nutnost na chvíli se plně soustředit. Vidím tu šílenou roztěkanost u svých vnoučat

    To se mi líbí

    • brtnikvbrlohu napsal:

      Ta roztěkanost začíná už u současné nevýchovy, kdy se dítka nechají lozit po stropě – absence tzv. procesu ukázněnosti.

      To se mi líbí

  2. Peter Matej napsal:

    Naše vnúčatá žiadnu matematiku nepotrebujú!Nie len že je podľa istej dámy-profesorky z Ilinoisskej univerzity rasistická,ale prieči sa aj snahám o výchovu detí ku konzumentizmu.Kedysi deti na prvom stupni ZŠ žiadnu matematiku nemali!Až do r.1976 sa ten vyučovací predmet nazýval POČTY ! V budúcnosti postačí,keď si po novom „vyštudovaný“jedinec bude vedieť pri nákupe v Kauflande spočítať,koľko musí zaplatiť pri nákupe jedného až dvoch produktov.Pri zložitejšom nákupe (3 a viac produktov)si pomôže kalkulačkou vo svojom „ajfóne“. NIE matematike ! Nech žijú počty !

    To se mi líbí

    • Slim napsal:

      „Až do r.1976 sa ten vyučovací predmet nazýval POČTY ! “

      NESMYSL, žádný počty na vysvědčení z 50. let nemám!

      (A to ostatní je primitivní propaganda: zaměňování složitého historického procesu degenerace blahobytem, jak ho známe už z dějin starého Říma, nějakým „úmyslem jednotlivce“. Je dávno známo, že takto vznikala první náboženství.)

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Na rozvrhu jsme mívali Počty, na vysvědčení pochopitelně matematiku, protože neexistoval formulář zvlášť pro první stupeň a zvlášť pro druhý.

        To se mi líbí

        • Slim napsal:

          Neexistoval? Vy máte na vysv. z 1. třídy třeba chemii? Já tedy ne

          To se mi líbí

          • strejda napsal:

            1951 – 1. třída: Počty a měřictví
            2. třída: Počty a měřictví
            3. třída: Počty a měřictví a naposledy Náboženská výchova
            5. třída: Matematika
            To je řeč listinných dokumentů a nepotřebuje komentáře.
            Bavor za 1

            To se mi líbí

      • oh napsal:

        Prvním ročníkem si tak nejsem úplně jistý, ale z druhého stupně už mám v paměti jistojistě matematiku.

        Trocha nostalgie: Jak se označuje vdova po četníkovi? 😉

        To se mi líbí

      • NavajaMM napsal:

        Potvrdzujem súkmeňovca, obaja hovoríme o Slovenskej realite, tak to, prosím prijmite ako fakt. Ak to u vás bolo inak, tak to je pochopiteľné, všade inde na svete to bolo inak ako na Slovensku.
        Do 5. ročníka ZŠ sme sa učili počty a od 6. sa to už volala matematika. Dokonca to bolo tematicky nadvojo. Aritmetika a geometria. Na vyučovaní sa to nemiešalo, ale známka bola len z matematiky.

        To se mi líbí

        • brtnikvbrlohu napsal:

          Stejně v zemi předlitavské, učebnice pro první stupeň to moc nerozlišují, ale od šestky je už také geometrie a aritmetika zvlášť kniha, historicky od tereziánsé reformy bylo obsahem trivia psaní, čtení a počítání (kupecké počty) – tedy počty, matematiky byla na gymnasiu. Ale i ty kupecké počty nutí myslet, tedy dávají základy logiky.

          To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Ano, popletl jsem ty formuláře, ale rozhodně se v první třídě učily Počty. A později v matematice jsme mívali na rozvrhu zvlášť Matematiku a zvlášť Rýsování. Dokonce i známkování bylo oddílné. V devítce. Na vysvědčení za 4. a 5. ročník mám dokonce Počty. Formulář SEVT – 49 212 0 roky 1962 a 1963.

          To se mi líbí

      • Peter Matej napsal:

        https://encyklopediapoznania.sk/clanok/2180/vyucovanie-matematiky-v-minulosti-algebra-deskriptivna-geometria-geometria-matematika-pocty-merba-meroveda?pdf=true
        pod písmenom „e“ nájdete – počty!
        Účelom môjho príspevku bolo poukázať na úmyselné znižovanie úrovne výučby matematiky a výchovu nových generácií ku konzumenizmu.Ale keď vy vidíte jeho zmysel v názve toho,čo sa vyučovalo na 1.stupni ZŠ kedysi,tak si poslúžte!Proti gustu,žiadny dišputát !

        To se mi líbí

        • brtnikvbrlohu napsal:

          Prní věta p. Matěji je obecně jasná, takže není o čem diskutovat. Pojem má obsah diskuse nebyla o formě pojmu ale o obsahu pojmu.

          To se mi líbí

        • Slim napsal:

          Tak se vyjasnilo, že to závisí na roku. Já skoro určitě na vysv. z 1. a 2. třídy (55 a 56) počty nemám. Ale podívám se – pro jistotu – až dorazím příští týden domů.

          Ale to není jádro sporu. To je ve vašem slovu ÚMYSLNÉ. To naznačuje nějakého zavilého padoucha se „zámyslem“. Já si ale myslím, že je to důsledek řady okolností, které jsem souhrnně nazval ˇdegenerace blahobytemˇ. Ani děti vládnoucích, řekněme miliardářů (jednoho znám, i s rodinou) nejsou toho vývoje ušetřeny. Samozřejmě, že nějaká TV redaktorka to dělá polovědomě, měli jsme i ministryni Buzkovou, které asi ve škole matyka (sorry v.R) nešla a tak maturu zrušila… ale to je pořád stejné: hloupost, Zeitgeist a tak dál. Nechápou, co činí.
          Dokonce i ti, kteří bona fide chtěli výuku zmodernizovat, bourbakisti, množinoví reformátoři, Kolmogorov, zapomněli, že se to musí udělat rozvážně, neodtrhnout matyku od těch počtů, trochy té geometrie, názoru… vždyť kolik toho průměrný středoškolák potřebuje a zapamatuje si a umí užít? Pythagorovu Bětu? tu ano. Thaletovu? stěží.
          Takže i oni k tomu vývoji přispěli, to není o nějakých tajemných pachatelích, kteří z nás chtějí udělat jen masu konzumentů

          To se mi líbí

          • Peter Matej napsal:

            Lenže slovo „úmyselne“som použil až v odpovedi na váš komentár k môjmu prvému vstupu.V ňom toto slovo použité nie je.

            To se mi líbí

          • brtnikvbrlohu napsal:

            Buziny se musím zastat – ta byla tak pilná že nic nestačila pokazit.

            To se mi líbí

          • Pepánek napsal:

            Pokud se týká počtů a matematiky, významnou roli zde hrají didaktické postupy učitele. Vzpomínám si, jak můj přítel, ruský student, byl nemile překvapen, když zjistil, že jeho dcerka postupuje v české škole v matematických dovednostech velmi pomalu. Tehdy to charakterizoval „Ty děti si ve druhé třídě pořád jenom hrají a jdou dopředu zoufale pomalu“. Je to Rus z provincie, neprošel žádnou elitní „základkou“ a moc se mu nelíbila tendence žáky nezatěžovat a nepřetěžovat, která se kupodivu u nás uplatňuje především v matematice, zatímco ostatní předměty se tomu úspěšně brání. (Viz např. požadovaný rozsah a podrobnosti z gramatiky českého jazyka. Přitom si troufám tvrdit, že s požadavkem určit zda jde o vedlejší větu příslovečně způsobovou nebo příslovečně účelovou se za život člověk setká méně, než s potřebou užít Taletovu větu). Nezvládnutý přechod od počtů k matematice (reprezentované na začátku algebrou) je patrně důsledkem toho, že na ZŠ nejsou děti vůbec připravovány na postup od konkrétního k abstraktnímu, od jednotlivého k obecnému. Tuhle schopnost pak často postrádají i studenti VŠ.

            Líbí se 2 people

            • Slim napsal:

              Rusové byli ve výuce mat. světová špička. Už začátkem století ale V.I. Arnol´d kritizoval tmářské reformy učební látky (to slovo je „mrakoběsije“). I tam to běží…
              http://www.pdmi.ras.ru/~arnsem/Arnold/izv1999.ru.txt

              OT
              Lidovky mají dnes v příloze Kňažka. Prodělal covid, takže je to pod titulkem
              TAK BLBĚ JSEM SE V ŽIVOTĚ NECÍTIL.
              A to měl mírný průběh. Byl 11 dní ve špitále a teď se asi měsíc snaží vzpamatovat. Ale zavtipnil, že strach si nepřipouštěl, neboť prý mají s Lasicou heslo:
              my už umřít předčasně nemůžeme 😀

              Jó, to si říkáme mnozí. Havlíček ten stoicismus vyjadřoval v trochu jiné formě:
              JÁ, OBČAN RAKOUSKÝ, CO VÍC SE MI MŮŽE STÁT ?!?

              To se mi líbí

  3. Hudec napsal:

    Můj prostřední vnuk teď bojuje s matematikou v I.ročníku strojařiny na ZČU. V algebře teď polynomy a tak… a kouká asi jako jelen na všechny ty „tehdy a jen tehdy“.
    Snaží se, ale s těmi základy ze střední školy….. bůh mu buď milostiv.
    Dva kamarádi z jejich trojice už to vzdali.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      To bylo v logice, ne? Pokud platí věta „A“ neplatí věta „B“, věta „A“ platí tehdy a jen tehdy, kdy neplatí věta „C“.
      Nebo se pletu? Je to dávno, ale něco podobného mi zachránilo maturu z matiky.

      To se mi líbí

    • IJ napsal:

      r-79 -80 elektrotechnický odbor ( 7 semestrov matematika a spol) dekanský termín z prvého semestra a na druhý deň prvý termín druhý semester za 2 ….
      Tiež z priemyslovka …
      Všeobecná poznámka – matematika je jazyk – počty tak nejak z významu slova

      To se mi líbí

  4. Bavor V. napsal:

    Aby to nebylo tak jednoduché, přidám perličku:
    poslanec Žáček: BIS posuzovala obsah učebnic dějepisu základních škol na základě vlastních operativních zjištění, a našla v nich panslavismus….

    To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Ach, ten bláznivej svět. Tajní určují co se má učit, lůza jak se má vládnout a verchuška, co má řídit náš Titanic si myslí, že řídí vlak.
      Pokud se ale zamyslíme, tak zjistíme, že nic z toho není samoúčelné a chaotické. Je to jako puzzle, vysypané je nepřehledné ale po poskládání je vše jasné.
      Jen to, jak to dopadne se nedozvíme a to je moc dobře 🙂

      To se mi líbí

  5. Lex napsal:

    Koukám, že samí mlaďoši.
    To já jsem měl v první a druhé třídě ještě poctivé „Počty s měřictvím“.
    Jo, a v první třídě ještě povinnou „Náboženskou výuku“. Dodnes si vzpomínám na jméno faráře – Karel Fródl. A pěkně po křesťansku nás pohlavkoval anebo dával, nevím, jak se tomu říká, takový ten „šmrnc“ proti vlasům na kotletách.

    Jinak – k bodu 6.
    Koho z vás napadlo nechat si přeložit ten arabský text? Nikoho? Pak vězte, že je to pěkná hovadina – překlad od strýčka Google zní „Mýlím se s tvým jménem a obvinil jsem ho za tebe
    800 e“.
    No, vlastně i tak může vypadat moderní islamistická „matematika“.

    To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Přeložil podle hesla důvěřuj, ale prověřuj, ale protože je to od pohledu pohádka, a u nich se nestarám, proč vlk babičku polyká, tak jsem se zabýval jinými záležitostmi. Až vysvědčení a počty mně přesvědčily, že je to vážná věc.
      A to náboženství? Naposledy bylo v povinných (?) ve školním roce 1952/1953. Ledva zemřel president Gottwald, tak vypadlo. Každý si ten nesporný fakt přebere po svém.

      To se mi líbí

      • Pepánek napsal:

        Povinné? To už je tak dávno, že si nevzpomínám, ostatně to byla záležitost rodičů. Vím jenom, že vyučování bylo rozdělené podle konfesí a ti, kdo byli „oficiálně“ bezvěrci, na náboženství nechodili. Měli jsme ve třídě jednoho takového a dost jsme mu záviděli. Na schůzkách absolventů je moc pěkné si prohlížet skupinovou fotografii po 1. svatém přijímání. Vzpomínám si, že se mi tehdy teplem ohnula svíčka a protože jsem klečel v první řadě, tak mne poštípali mravenci do kolena. Prostě, silné duchovní zážitky. Skutečně věřícím člověkem jsem se ovšem stal až ve velmi dospělém věku.

        To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      Lexi, tys možná při počtech ještě používal hliněnou tabulku na psaní….
      Nebo dřevěnou hůlku se zářezy?
      To já už měl v kalamáři inkoust – to víš, modernizace…
      🙂

      To se mi líbí

  6. Miluše napsal:

    Diskuze mne donutila vyhledat svá vysvědčení, neboť jsem si také nebyla jistá jak je předmět úředně označen.. Na vysvědčení z první – páté třídy mám uvedeno „počty a měřictví“. Rok 1948 – 1953.
    Na vysvědčení z 6. až 8. ročníku je již uvedena „Matematika“. Na konci 8. třídy se skládala“závěrečná zkouška“ ze čtyř předmětu, jakási malá maturita. (ČJ, M, RJ a volitelný předmět). Psal se rok 1955/1956. Od té doby zaznamenalo školství různé organizační změny (osmiletka, devítiletka, jedenáctiletka, dvanáctiletka a nyní gymnázium).

    To se mi líbí

  7. NavajaMM napsal:

    Matematika, to nie je len o počítaní. V podstate je to základ zdravého sedliackeho rozumu.
    Keď som v 70. rokoch chodil do školy, tak sa veľmi bazírovalo na numerických chybách a pritom sa nerobili rozdiely, či sa človek pomýlil v prvej platnej číslici, alebo v poslednej ďaleko za desatinnou čiarkou.
    Prípadne veľkorysejší učitelia prižmúrili oko, keď sa použil správny postup.
    Lenže matematika, to je hlavne schopnosť vnímať proporcie problému a súvislosti.

    Mne príliš nevadí, že dnešné mladé predavačky potrebujú kalkulačku aj na to, aby vedeli, koľko mi majú vydať zo stovky. Ale nesmierne mi vadí absencia logiky v bežnom živote. Dokonca vysokoškoláci (napr. novinári v médiách) nevedia narábať s výrokovou logikou. Na gymnáziu sme v prvom ročníku týmto začínali matematiku a ako niť sa to ťahalo prakticky všetkými predmetmi.
    Bez logiky je už len otázka času, kedy sa nám to zosype na hlavu.

    To se mi líbí

    • brtnikvbrlohu napsal:

      Kvůli těm numerickým chybám jsem z počtů nikdy neměl jedničku, na logiku ale byly slovní úlohy, kde jsem byl excelentní – jenom jsem občas používal jiný postup než vyžadovala učebnice což zase byl malér. Na slovní úlohy se dost dbalo a nebylo jich málo.

      To se mi líbí

      • NavajaMM napsal:

        Tiež som mal radšej slovné úlohy, lebo to mechanické počítanie ma nebavilo, hoci som nemal žiadne problémy.
        V praxi ako analytik som pocítil dôležitosť tých slovných úloh. Dnes na všetko existuje softvér a stačí do neho naťukať správne čísla do správnych políčok formulára. Ale skutočný analytický problém je matematizácia reality. To je vlastne sformulovanie slovnej úlohy, ktorá vedie k riešeniu.

        To se mi líbí

  8. brtnikvbrlohu napsal:

    Na čt2 je třídílný „osvětový“ seriál o sexu v Čechách, zatím se věnoval době CaK a až na drobnosti celkem dle reality – tedy i v něm si museli kopnout že za minulého režimu – rok neuveden, ale asi začátkem 70tých byl skartován náklad písniček prostonárodních (ti zlí bolševici) a u tisků z první republiky zapoměli uvést že šlo výhradně o soukromé tisky a že pornografie byla trestná.
    Jsem zvědav na pokračování – i díky podprahovému manipulování diváka – bez jakékoliv kontextu a souvistlosti bez vysvětlení obrazově zamontovaný záběr „vítání“ Gusty a Ljoňky.

    To se mi líbí

    • vonrammstein napsal:

      Tak oni se moc rádi líbali. To do erotiky spadá, ne?

      To se mi líbí

    • Levandule napsal:

      Jak Jste uvedl „podprahově“ na mne teď působí většina nových dokumentů, filmů, komentářů. „Nejstrašnější“ na koranarovirové době mi připadá, že školy již skoro 8 měsíců
      nemají na své žáčky takový vliv, ale spíš rodiče. Děti se v tomto prostředí učí samy! myslet. Myslím si, že je potřeba změnit celou výuku na I. stupni. Hlavně je nutné naučit malé děti dobře číst a počítat.
      Vše ostatní doženou.

      To se mi líbí

    • Hudec napsal:

      Tzv. přátelský polibek je běžný i u frankofónů. Viz například Forsyth a vyvrcholící scéna v Šakalovi.

      To se mi líbí

  9. Stribog napsal:

    Velmi názorně zfilmovaná školní výuka v nedaleké budoucnosti na základě trendů zaváděných ve školství v posledních letech. Autoři filmu parodují nedomyšlenou inkluzi a falešnou korektnost spolu s narůstajícím trendem „nikdo nesmí zůstat pozadu.“
    Ne vše je ale parodované, jak jistě potvrdí učitelé, kterým je čím dál víc jasné, že nikdo na ministerstvu školství nechápe (nebo nemá chápat), že vzdělávání není byrokraticky-mechanický systém, plný tabulek a nařízení. Je to hlavně lidský systém, založený na lidech, kteří buď chtějí učit a chtějí se učit, nebo ne.

    Mechanicky nastavený vzdělávací systém pak VŽDY vede ke dvěma hlavním negativním jevům, jak nám ukazuje praxe u nás i v jiných státech.
    Ke snižovaní náročnosti výuky a tím i vzdělanosti dětí přesně v duchu, nikdo nesmí zůstat pozadu a časem k tomu přibude jev, velmi známý v USA: statisíce dětí školu prostě nedokončí. Jak správně poznamenává Ken Robinson, „Každý student, který předčasně odejde ze školy, k tomu má důvod zakořeněný ve svém způsobu života. Škola je může nudit. Mohou ji považovat za nepodstatnou. Může jim připadat, že je v rozporu se životem, který žijí mimo školu.“

    Ve škole vždy platilo: Děti se nenaučí od nikoho, koho nemají rády neboli, kdo k nim a učení nemá skutečný vztah. Mechanický systém vzdělávání spolu s neúctou společnosti k těm, kteří vzdělávají jejich děti, skutečnou kantořinu nakonec vymezuje na okraj společnosti a zůstávají jen placení učitelé – úředníci.
    Lidé už mají dost placených ideologů a expertů, kteří většinou ve škole ani nepůsobili a ví, že změny nepřicházejí od osvíceného ministra. Na úplný počátek změn stačí si vzít k srdci slova Leo Rostena z knihy Pan Kaplan má třídu rád:
    Učitelův stůl je víc než stůl. Je to katedra, je to kazatelna, je to tribuna. Nechť žádný vyučující nezapomíná, že chová-li se jako soudce, mění třídu v soudní síň, v níž se jeho výroky stávají ortelem a jeho úsudek rozsudkem.

    Pravděpodobný citát Franklina platí na celou společnost.
    „Na světě existují tři druhy lidí: Ti, se kterými nehnete, lidé, kteří to nechápou, nechtějí chápat, vyhnou se tomu za každou cenu. Pak jsou i lidé, kteří jsou tvární, jsou si vědomi potřeby změny a jsou připraveni poslouchat. A nakonec tu jsou hybači, lidé, kteří ty věci dělají. Když podpoříme více lidí, bude z toho hnutí. A když je to hnutí dostatečně silné, bude to, v nejlepším slova smyslu, revoluce. A to je to, co potřebujeme.“

    To se mi líbí

  10. tata napsal:

    KDYŽ tady padlo falšovaní historie……..kdo viděl film pražské orgie?no z mého pohledu hrozný brak,ale nejlepší byla kritika druhý den kde kritik zajedno psal že to přesně popisuje situaci co byla,,pozdrav panbu jestli se takto chovali,,a že to mnozí nepochopili protože ty umělci žili v takovém stresu proto se takto chovali.I KDYŽ je utrpení ten film celí zhlédnout,těžko se to popisuje ale bohužel to dost vysvětluje ty lidé žijí v jiné dimenzi

    To se mi líbí

  11. tata napsal:

    Ritíři já v tý době žil,uznávám že mnozí znás mají rozdilné zkušenosti.Mě šlo o něco jiného myslíte že to co popisuje film je dohnal režim nebo to v podstatě je jejich zpusob života já si myslím to druhé

    To se mi líbí

  12. pepanov napsal:

    Vnučka chodila v USA do vyšší školy, něco jako u nás gympl a byla na větvi s toho, když se učili dělení dvouciferným číslem. Provedla to tak, jak byla zvyklá v Čechách. Po hodině za ní přišla profesorka, aby ji vysvětlila jak to dělá, že je to jednoduché oproti jejich výpočtům. Ve svém mládí jsme měli počty a početnici. Také náboženství, kam jsem jako neznaboh nechodil, ale dětem jsem záviděl obrázky co dostávali.

    To se mi líbí

  13. Jiří Jírovec napsal:

    Už jsem dávno všechno zapomněl. Třeba Thaletovu větu. Zde je i s důkazem:

    Pokud jde o náboženství, bylo v letech 1948-52 součástí osnov a tedy povinné. Rodiče z něj mohli dítě odhlásit. Pokud se pamatuji, z naší třídy chodili všichni. I atheističtí rodiče se zřejmě báli, aby je Pánbůh nepotrestal.

    Později se to obrátilo a na náboženství museli rodiče díte přihlásit. Nakonec byla náboženská výchova ponechána v rukou farností.

    „Staří“ komunisté, kteří se v roce 1948 dostali k moci, měli za svého mládí „nábožku“ povinnou a tak asi zůstali bohabojní. Šli ovšem proti nemakačenkům v klášterech a mezinárodně proti Vatikánu. Je pozoruhodné, kolik mladých, práce schopných mužů se teď rojí za Duky a jinými hodnostáři při poutích a oslavných mších. Samí Čeňkové Jirsákové, kteří sepisují hříchy a sami se jim nebrání.

    Na střední škole, tedy na jedenáctiletce, jsme měli předmět zvaný deskriptivní geometrie. Miluška a Tomáš, co jsem s nimi byl ve třídě, si možná pamatují na profesorku Krulišovou.

    Tomáš vzpomíná na paní katechetku Čisteckou. Tu jsem měl taky, jenže v Hodkovičkách. Neměl jsem ji rád, protože mi při jedné hodině zabavila vreckový nožík a nikdy nevrátila. Taky nám nikdy pořádně nevysvětlila přikázání „nesesmilníš“ a „nepožádáš manželky bližního svého.“ Místo toho nám lila nám do prázdných hlav báchorky (ale vynechala třeba Lotovu ženu a Sodomu), takže jsme nechápali, jak bylo možné, že její syn Pavel přivedl do jiného stavu jakousi holku, přestože nebyl ženatý.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.