Z listov nemeckých vojakov z boja v ZSSR


Keď sme minule búrlivo diskutovali o Mníchove, spomenul som, že môžem priniesť ukážky z listov vojakov wehrmachtu, ktorí bojovali za Hitlera na východnom fronte. Takže tu sú niektoré z nich.

Walter Kring, poddôstojník 28. ľahkej pešej divízie, píše svojmu strýkovi:

Strýko Konrad, ja viem, že sme sa nerozlúčili spolu v dobrom pred tým, než ma poslali na front. Aj dovtedy bývali naše vzájomné vzťahy zložité. Často si so mnou nesúhlasil a nie vždy si ma chápal. Mne až teraz začína dochádzať, že si v mnohých veciach mal pravdu… Už nemám komu inému napísať. Nemám nikoho, s kým by som sa podelil o myšlienky, čo mi nedajú pokoj.

Som tu už tretí rok a niekedy sa mi zdá, že celý život. Z predchádzajúceho života, čo bolo pred vojnou, si skoro nič nepamätám. Za tri roky som tu prišiel o dvoch bratov. Včera som od mamy dostal správu, že už medzi nami nie je Jürgi… Na nejakej lesnej ceste medzi dedinami sa jeho auto dostalo pod paľbu ruských lesných banditov. Možno je teraz rad na mne a tento rok sa možno ja stanem obeťou ďalšieho červeného fanatika? Každý rok jeden brat, vari len v Rusku si z nás môže osud robiť takéto zlé vtipy.

Strýko, túto vojnu je nesmierne ťažké vyhrať, neplatia v nej žiadne pravidlá, žiadna česť. Ako sa dá poraziť tých, čo nikdy nepochopia, že prehrali? Sovieti utrpeli porážku ešte v 1941-om, ale oni to nepochopili a nepriznali si to. Prečo Rusi nedokážu bojovať čestne? Prečo sú takí úporní? Za každú cenu sa snažia zvrátiť už prehrané bitky, bez ohľadu na straty sa ako divé zvery zahryznú do svojich dedín, v ktorých už nie je nič okrem hliny, slamy a starých obhorených komínov.

Vari kvôli tomuto Jürgiho s láskou opatrovali, chodil do cirkevného zboru, vychodil školu, aby jeho nákladiak rozstrieľali negramotní a podlí banditi, ktorí chodia v handrách a strieľajú z hrdzavých bambitiek? Pred vojnou sme s Jürgim a Markusom precestovali pol Európy, usmievali sa na nás najkrajšie dievčatá Korziky, slnko nám opaľovalo ramená, keď sme sa prechádzali po gréckych Aténach a obdivovali pamiatky.

Táto ruská černota vo svojom úbohom živote nevidela nič. Je im všetko jedno, či les, či blato, okrem nenávisti a umenia zabíjať sa na nich, odkedy sú na svete, vôbec nič nenalepilo.

Markusa sme stratili v auguste 1941-ého kdesi pod Novgorodom, teraz sme prišli o Jürgiho. Možno aj ja kdesi stúpim na mínu červených, alebo mi nejaký Rus strelí do chrbta v ďalšom desivom meste, akým sa pre Ríšu stal Stalingrad? Mohli sme vedieť, keď sme sa v škole učili o hordách Attilových Hunov, že presne s takými budeme musieť bojovať?

Načo nás sem poslali? Čím sme si to zaslúžili, strýko?

_*_*_*_

Ďalšie sú úryvky z listov vojakov:

 

Už je to viac ako tri mesiace, čo som v Rusku a už som toho zažil veľmi veľa. Áno, drahý braček, priznávam, bojím sa ich. Niekedy mi ide duša z tela vyskočiť, keď sú Rusi len nejakých 100 metrov odo mňa.

_*_*_*_

Sme asi 90 km od Moskvy a stálo nás to veľa zabitých. Rusi kladú ešte veľmi silný odpor pri obrane Moskvy. Kým sa dostaneme do Moskvy, budú boje ešte urputnejšie. Mnohí z našich, s ktorými som hovoril, majú v očiach strach. Všetci sme presvedčení, že ideme na istú smrť. Pri tomto ťažení sme mnohí oľutovali, že Rusko je oveľa väčšie ako Francúzsko a dnes vieme, že niet silnejších vojakov, ako sú Rusi. Ak to ešte bude trvať dlhšie ako pol roka, sme stratení.

_*_*_*_

Otec,

Čím dlhšie som tu, tým viac sa mi zdá, že Boh neexistuje. Je možné, že niekde existuje, ale určite nie je v Stalingrade. Sedíš v kryte, na zakúrenie máš len nábytok, máš 26 rokov a si celý rád, že ešte máš hlavu na pleciach. Ešte nedávno som sa tešil z tunajšej samohonky a spolu s ostatnými som reval – Heil Hitler! A teraz mi ostávajú len dve cesty – buď zdochnúť, alebo na Sibír. Teraz by som už nekričal Heil Hitler.

_*_*_*_

Večer sme pochovali neznámeho ruského vojaka. On sám stál pri dele a dlho strieľal po kolóne tankov a pechoty. Tam aj zahynul. Všetci sme boli v úžase nad jeho chrabrosťou. Oberst nad jeho hrobom povedal, že keby sa všetci führerovi vojaci bili tak, ako tento Rus, ovládli by sme celý svet. Vystrelili sme tri salvy z pušiek. Načo také ceremónie? Veď aj tak to bol len Rus.

_*_*_*_

Stalingrad, to je dobrá lekcia pre nemecký národ. Škoda je len to, že tí, čo túto lekciu absolvujú a tých pár z nich, ktorým sa podarí prežiť, asi ťažko v ďalšom živote využijú to, čo sa naučili.

_*_*_*_

Stalingrad je peklo. Toto mesto z nás urobilo tlupu bezcitných zombie. Každý deň útočíme. No keď sa nám ráno podarí dostať 20 metrov vpred, do večera nás zatlačia naspäť.  Rusi asi ani nie sú ľudia. Sú vyrobení zo železa, sú neúnavní, ničoho sa neboja. Námorníci v krutom mraze idú do útoku v tričkách. Fyzicky aj mentálne je jeden ruský vojak silnejší ako celá naša rota.

_*_*_*_

Boj vo Francúzsku bol urputnejší, než tu, no bol aj oveľa ľahší. Francúzi sa vzdali, keď zistili, že ďalší odpor je zbytočný. Rusi, aj keď to už nemá žiadny zmysel, pokračujú vo fanatickom boji.

_*_*_*_

Ahoj, kamarát!

Píšem Ti taký neregulérny list, ktorý by, samozrejme, žiadna pošta nikdy nedoručila. Možno aj tak ho nikdy nikto neprečíta. Rozhodol som sa poslať Ti ho po našom ranenom krajanovi. Poznáš ho, je to Fritz Zaulger.

Každý jeden deň utrpíme ďalšie straty. Prichádzame o našich bratov a koniec vojny je v nedohľadne. Nikdy neviem, čo so mnou bude zajtra. Dokonca neviem, čo sa so mnou stane o hodinu. Už som stratil všetku nádej, že sa niekedy vrátim domov a že toto celé prežijem. Som presvedčený, že každý nemecký vojak tu nájde svoj hrob. Mám smrteľný strach z týchto záľah snehu, z mrazu a strašných snehových búrok. Tento národ sa nedá poraziť. Myslím, že čo sa týka Rusov, sme sa hrubo prerátali.

_*_*_*_

Zvečerievalo sa. Nebo nad západom bolo presne také krvavé ako celý uplynulý deň. Stratili sme mnoho ľudí, no v porovnaní s inými dňami bol tento veľmi úspešný. Za deň sa nám podarilo dobyť celý jeden činžiak. Kedysi, keď sme za deň prešli len stovku kilometrov, tak sa to považovalo za pomalý útok. Dnes sa za úspech považuje, keď sme za deň dobyli jeden činžiak a pri tom stratili skoro polovicu pluku. Keby sme stratili len rotu alebo dve, tak by také straty ani nestáli za reč.

Toto mesto nás všetkých pripravilo o rozum. Aj proti nám bojovali Ivanovia bez zmyslov a boli sme si istí, že už plánujú, ako získať späť stratené pozície. Preto sme si nemohli vydýchnuť ani na chvíľu. Oni nám to ani nikdy nedopriali. Celú noc Rusi spievali pieseň, od ktorej nám tuhla krv a potom šli do útoku. Keď spievali, náš hauptmann, ktorý s nimi bojoval ešte v prvej svetovej, nám povedal, že spievajú starú romancu a dokonca aj sám z nej trochu zanôtil. Po vojne som si k nej špeciálne našiel slová:
Не для меня придёт весна.
Не для меня Дон разольётся,
И сердце радостно забьётся
С восторгом чувств не для меня.
Не для меня журчат ручьи,
Бегут алмазными струями.
Там дева с чёрными бровями,
Она растёт не для меня….

No vtedy nám nebolo do spevu. Valili sa na nás rojnice ruských vojakov so zúfalo mŕtvolným výrazom. Oni sa už ako keby sami pokladali za mŕtvych a rozhodli sa z posledných síl zobrať nás so sebou a vtiahnuť do pekiel. Hoci Stalingrad bol sám osebe peklom.

_*_*_*_

Drahá Gerda, píšem Ti posledný list. Ďalší už odo mňa nedostaneš. Preklínam deň, keď som sa narodil ako Nemec. Som otrasený z toho, čo som videl zo života našej armády v Rusku. Rozvrat, zbojstvo, násilie, vraždy, vraždy a vraždy. Zabití starci, ženy, deti. Zabíjajú ich len tak. Hľa, prečo sa Rusi bránia tak zúfalo a odhodlane.

 

Zdroje:

https://www.youtube.com/watch?v=2Ye_rCMl2kg

https://www.youtube.com/watch?v=-CX17DzVAmw

https://www.youtube.com/watch?v=YZ-RvKnGhTA

https://www.youtube.com/watch?v=MuLa7CM9mEg

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Navaja se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

33 reakcí na Z listov nemeckých vojakov z boja v ZSSR

  1. strejda napsal:

    Kolik se v těch dopisech najde sebereflexe? Vesměs jen pláč a lkaní nad svým mizerným osudem. Jeden jediný nenapsal, proč jsme tam šli, co jsme v té zemi pohledávali. Jen lkaní, to jsme dopadli.
    A toto musel napsat nepoučitelný blázen:
    Ako sa dá poraziť tých, čo nikdy nepochopia, že prehrali? Sovieti utrpeli porážku ešte v 1941-om, ale oni to nepochopili a nepriznali si to. Prečo Rusi nedokážu bojovať čestne?
    Bohužel takových bláznů máme dnes i u nás celé pluky. Myslí si, že válka je sport, něco jako hokej. Jsou schopní vlastní blbostí nás nahnat na podobná jatka a pak brečet nad svým osobním osudem. Jak je zlý a ošklivý nepřítel nechápe v jejich vznešenosti.
    Když takové litanie čtu, mám radost, že je na světě takový národ jako jsou Rusové. I se všemi jejich chybami.

    To se mi líbí

    • cobolik pacholik napsal:

      strejdo vojak wehrmachtu bol vojak jak ma byt, akykolvek vojak nemoze mat sebreflexiu,oni volke ,drviva vatsina dodrzala prisahu fatherlandu do konca bo kurvy taku mentalitu maju,my sa im nemozeme v tom rovnat bo zo 100000volke to by desat dezertovalo z nasej army 65000,to prve co pisem to nijake chvaly,ale realita a to druhe to barz malo pritazene za vlasy,co sa tyka listov bola kopa sebereflexie,NKVD co prechytilo citalo kazdy jeden a dodnes su drzane v archivoch rusie,mna jebel uryvok z jedneho uz som tu pisal ,mily moji drahy doma,stalingrad to jeden velky hrob,boha nema ,bo by nemohol dopustit toto,co sa deje tu,je to moj posledny list a neviem ci ho dostanente(nedostali) ,za to co sme im tu urobili necakajme zlutovania ostatne slova vystihuju vsetko do puntiku a nasi obcania hladaju biile mista, natacaju filmy a vysvetluju,ze cesi tak nemali postupovat pri odsune,mne lepsie znie kopnutie do pice, tych kuriev sudetackych,co pisali volke chuj s tym,rusi mali cenzuru jak kurva,bojujeme nevzdavame sa sa pobeda bude nasa a cofali sa tisice km to na zaciatku aj uz islo traktarom,pisali to iste bojujem,nemcov zenene nebojte sa o mna pobeda bude nasa,najhrubsi odhad hovori o 13 milionoch gerojov co zarvalo cisto vojaci,vsetci pisali nebojte sa o mna,mali prejebane docista a drviva vatsina holoty na svete nie v nejakom pepikove nema sajnu co oni vyzrali,jasne ze ich hnane na istu smrt,ale keby boli len vyjebky zarvalo by ich 20 milionov a nie 13,jak sa obculi po prvych 10 mesiacoch,nabrali praxe,vatsina volke potom pisala a nebola to sebereflexia,ale tvrda realita,ze kurva ivan to bojuje jak sto kurvy to nie z mojej palice vatsina volke to pisala a podla toho,stavka vedela,ze veli kurvam nad kurvy,to v historii toho zajebaneho ludstva dokazali len traktare tak 100 svetelnych rokov a tma a tak mozno hladat nejake zbytky jak furt opakujem volke a samuraje to tiez vojaci jak kurva tak dalsie 1000 svetelne roky nic a potom ostatok,hej aby bol zjeb komplet,netreba zabudat na tu rusku civilnu holotu ich zeny a deti,co makali na vojnovu masinu,bez nich by sebemensi rusky vojaci nedokazali to co dokazali a jebanie o humanite ci nesanovani ivanov to len smiesne zjeby ,nisa sport jasne rusia reich 1:0 najparanejsie je jak sa oni tesili,ked pod ten mur hadzali tie paradne flagy volke divizii a potom ich spalili a popijali vodku za pobedu a za svojich,dobre este by som tych jebanych ivanov pochvalil,ale chuj staci co oni vyzrali to nema obdoby…

      To se mi líbí

      • cobolik pacholik napsal:

        nejake rusofilstvo,ci hocijake filstvo,mi nepisat stocit si to do rulicky a strcit do kokotovej dierky,bo pisem o tcyh ivanoch len realitu vyvazenu da sa povedat. a ze prejebali pol milona ci kazdu jednu nemku nehra nijaku rolu citat,co pisal ten vojak domov tam vysvetlenie,ze mam velmi jednoduche myslenie ja mozem jebat tych co ma velmi zlozite a vypuntikovane,dobre toto je poznamka autora,keby dakto nepolapal hej…

        To se mi líbí

        • cobolik pacholik napsal:

          a do tretice, aby bol vyvazeny ten moj zjeb ,samy traktare dodnes vedia a to aj gavaria,ze americka tuzsonka znacky luncheon meat bola bohova,zral ju tak jebnem z glaza, jeden z pol miliona tej ruskej holoty co sa zucatnovala toho divadilka ,pre mnohych dnes demokraticky zmyslajucich parchantov.

          To se mi líbí

  2. Laco G. Mlynář napsal:

    Když jsem po dvou letech základní vojenské služby zůstal na Karlovarsku, pracoval jsem ve firmě, kde k mému překvapení bylo tak 20% Němců, kteří nebyli odsunuti po roce 1945. Vesele spolu německy žvanili během práce a tak jsem si vzpomněl na naši středoškolskou profesorku němčiny a dal se s nimi do řeči. Nejdřív byli nedůvěřiví, ale později se otevřeli a říkali věci, které nebyly určeny pro noviny.
    Prý z městečka, kde stála naše fabrika narukovalo hned po roce 1939 hodně spolužáků do války a jen málo se jich vrátilo. Nejdřív do Polska, potom Francie, ale nejhorší to bylo do Ruska. A tam jich taky nejvíc zůstalo. I ptal jsem se přátelsky paní, co mi to vyprávěla, co že tam u toho Stalingradu ti její spolužáci dělali. Vždyť Stalingrad je tisíce kilometrů daleko od Karlových Varů a ti obyvatelé Stalingradu jim určitě nic neudělali?
    Neměla vysvětlení, jen opakovala, že oni, jako obyvatelé Sudet na válku doplatili pomalu hůř než ti v Říši a rozhodně podstatně hůř, než Češi. Bylo nějakých 20 let po válce a pořád nic nepochopili. Oni se cítili jako oběti, ne jako ti, co aktivně Hitlera a celý nacismus podporovali.
    V sedmdesátých letech mohli ti, co chtěli, legálně se vystěhovat do SRN. Z těch 20% to asi polovina udělala. Mnozí také proto, že tu neměli závazky, nebo jim kynul v SRN důchod za padlé příbuzné. Dnes se u nás žvaní o tom, jak se v SRN vyrovnali s nacistickou minulostí. Je to velká lež. Možná, že nyní je to už o něco lepší, ale tehdy, kolem roku 1970 ani náhodou.

    Líbí se 1 osoba

    • oh napsal:

      Jasně, že se v SRN vyrovnali s nacistickou minulostí – zrovna včera jsem v jakémsi dokumentu o 2. světové viděl na vlastní vytřeštěné bulvy, jak šedivý a spokojený německý důchodce – bývalý SS – říká, že je na svou službu u SS hrdý. Byl s ní tak krásně vyrovnaný, že už ani nevadí se tím chlubit. 😉

      To se mi líbí

    • pepan napsal:

      Bych to doplnil:
      https://www.zbozi.cz/vyrobek/dopisy-z-wehrmachtu-fanny-chassain-pichon-marie-moutierova/
      Je to průřez celou válkou, od počátečního nadšení a optimismu, že rozkradou celý svět, až po, pro ně fatální srážku s realitou napadením Ruska.
      Co se našeho území týče, tak autorky vybraly dopis německýho lajtnanta své manželce, který ji psal, že dosud nenašel vhodný dům, který by u nás mohli zabrat. Dopis dokonale doplnuje vyprávění mých prarodičů, kteří okupaci popisovali jako příležitost pro Němce nás vyžrat – to sloveso cituju doslovně.
      Pro pana Navaju, skláním se s úctou před Vaším, plasticky ilustrujícím výběrem. Dík za to.

      Líbí se 1 osoba

    • mongol napsal:

      co to bylo za mestecko?

      To se mi líbí

  3. Hudec napsal:

    Někde jsem onehdy četl, že z vojáků, kteří v roce 1941 vykonávali v SSSR základní vojenskou službu (asi ročník 1920, pokud si dobře vzpomínám), a kteří si tedy prošli celou válkou od prvního dne, přežila asi dvě procenta. DVA KLUCI ZE STA ! To je šílená představa.

    O německé „sebereflexi“ jsem tu kdysi něco psal, ale nějak se mi to nechce hledat.

    To se mi líbí

    • Joda napsal:

      A také jsem četl, že kdo v Rudé armádě začínal válku jako poručík, končil jí jako generál. Tedy pokud přežil. Povedlo se to dvěma.

      To se mi líbí

  4. brtnikvbrlohu napsal:

    Celkový obraz dějin je mozaika složená z tisíce střípků, její skládání je mravenčí práce, nelehká práce – až na jejím konci se začíná rýsovat obraz — a až pod ním je kořen všeho, prapříčina, původci všeho, ti kteří manipulojí, předhazují pozlátka na kterých je pak možné vláčet davy jako na vařené nudli. Ä pak přicházejí další otázky, přímo provokativní otázky –
    – kde se berou ti různí fanatici, náboženský, chřipečkářský, sluníčkářský ……….
    – proč dav skáče na vidinu barevnějšího žvance zabaleného hovna v líbivějším staniolu
    – z čeho pramení nenažranost přežraných
    – z čeho plyne legitimita „vyvolených“ na přivlastňování si práce druhých
    – na čem je postavená právo „vyvolených“ manipulovat lidmi
    – na čem je postavené právo „vyvolených“ působit jidem utrpení

    Budu provokovat – velká část Němců BYLI OBĚTMI manipulace mocných kteří jim předhodili žvanec po bídě Výmarské republiky a o podstatě systému věděli – nebylo jím říkáno – velice málo, ba mnozí ani nebyli schopni pochopit oč jde – na výsledek pak koukali jak špatně vyvorané myši a ani pak nepochopili.

    A budu provokovat ještě víc – jaký je vlastně rozdíl mezi hýkajícím davem sudeťáků vítajících Dolfika v Chebu a hýkajícím davem na různých náměstích při příležitosti „barevných revolucí“ – chvilek či zvoněním klíči

    Mohl bych pokračovat ….

    A teď hoď kamenem kdos bez viny

    protože se ptám jménem obětí plynových komor, mrtvých z Ruských stepí na obou stranách konfliktu, mrtvých dětí z hořících Drážďan – ale i i těch co o několik dní nedožili konec války v litoměřickém dole Richard a jejich popel skončil ve výmolech cesty — a i jménem obětí z Hirošimy ………….
    KDO ZA TO MÚŽE

    Líbí se 1 osoba

    • Bavor V. napsal:

      Lidská povaha. Ani to zvíře se tak nechovám jako se chová člověk.

      To se mi líbí

      • brtnikvbrlohu napsal:

        O té povaze je co vím dostupný Koukolík – vzpoura deprivantů, ale jde o ty manipulátory kteří ji zneužívají a kde je mezi nimi těch „deprivantů“ právě víc než zdrávo.
        Jako obranu proti nim vznikla etika – potažmo i lecos z filosofie a také některé segmenty spolvěd a proto musela příjít postmoderna a další slepé uličky filosofie aby to podstatné – pro budoucnost společnosti – zrelativizovali.

        Tak jako mám palce na háku – tak jsem čekal heurekom těch dolu během 10 minut a ejhle – potrefené husy čiňte se. 🙂

        To se mi líbí

  5. tata napsal:

    Pracoval jsem na mnohých místech Ruska,přestože se dá pochopit jejich mentalita těžko,jsou velice pohostiný ale zaroven s oceleni těžkým životem přesto hrdí na svuj národ,kdy svět pochopí že je nikdo na kolena nepoloží,pravý opak NĚMCÚ,kteří jsou pořád stejný,respektive si to myslí nadlidi,přesně to vystihují ty dopisy jejich mentalitu

    To se mi líbí

  6. Jiří Jírovec napsal:

    Války jsou vždy za nějakou „svatou věc“ nebo „vznešenou“ ideu. Do takových věcí plebs nesmí, demokracie sem, demokracie tam, zasahovat. Kdepak referendum, které by války mohlo odsoudit. Proto vidíme Hurvínky typu Metnara, Černochové nebo Vondry, kteří chtějí ještě víc peněz na zbrojení nebo vojenské základny, aniž by si sami dovedli představit, jak příští válka bude vypadat.

    Měli jsme Havla, který dávno zapomněl na humanismus a podepsal dopis bývalých předsedů vlády, který podporoval přepadení Iráku. Naši politici mají napřímenou páteř, a tak se mohou sebevědomě tulit k mocným tohoto světa. Spoléhají na to, že pro politiky, kteří války plánují a vedou, neexistuje žádný soud, takže ani tuličům nehrozí nebezpečí.

    Doma v zájmu mocných posilujeme lásku ke zbraním. Co jiného jsou Dny NATO než ohlupování obyvatel. Ví alespoň jeden z těch 200000 běžných návštěvníků, kolik zbraně stojí, kolik letadla svrhla bomb na Vietnam a Laos a kdekoli jinde, kolik lidí upekl napalm a otrávil Agent Orange?

    Nezajímá nás to, protože jinak bychom museli připustit, že neexistuje demokracie ani Bůh. Víte o Vánocích 1914? Tehdy vojáci obou stran přestali bojovat, stáhli mrtvé a raněné z prostoru mezi zákopy, vzájemně si ukazovali fotografie svých rodin, pokouřili a popili. No hrůza!

    Jakýsi zkurvený biskup tehdy dal kapky knězi, který poskytl poslední pomazání umírajícímu nepříteli a nepustil ho zpátky k jeho jednotce. Pak se vzpamatovali generálové i panovníci a válku vrátili do žádané podoby.

    Ve Vatikánu sedí „druhý po Bohu,“ který by mohl exkomunikovat z katolické církve politiky a vojevůdce, ale neudělá to, protože církev sama je součástí problému.

    Oslavujeme veterány, kteří se nechají koupit několika řády, místo aby řekli strčte si je za klobouk a dodali po krylovsku „že bych šel znovu a rád.?…nasrat, jó nasrat!“

    To se mi líbí

  7. berkowitz napsal:

    28. září 1944 76 let

    Miloši, tak to vydrž do konce svého mandátu!

    To se mi líbí

  8. Rosťa napsal:

    V periodách nepravidelně po sobě jdoucích vyvolává Německo tragedii, na kterou svět šeredně doplatí. Nikdy nebude jiné, což blahé paměti pronesla Železná Lady MT, když protestovala proti znovusjednocení BRD a DDR.
    Velkopanské manýry skopčáci mají v genech a není síla, jak to z nich dostat. Nemohu se smířit s tím, že jim lezeme do zádele a přitom víme, že nás za lidi nepovažují ( a souběžně kopeme do stejné části těla jiný stát, který nás před nimi zachránil ).

    To se mi líbí

  9. brtnikvbrlohu napsal:

    Toto je třeba číst a šířit:

    https://www.osel.cz/11383-chripeckari-dosahli-sveho-cesko-se-nekontrolovane-promoruje.html

    na první pohled to s tématem nastoleným článkem nesouvisí, ale ono vlastně jde o jeden z kořenů které bdyž se nechají bujet tak vedou ke katastrofickému konci – jde i lidskou iracionalitu, nenažranost a potažmo i omezenost.

    To se mi líbí

  10. blbíš napsal:

    dík, přátelé, těmi dopisy a následným jste připomněli dny zrady v 38.

    To se mi líbí

  11. pepanov napsal:

    Jsem zvědav na naší (vaší) ČT co na to hlavně na obsazení části ČSR německou armádou (Nikoliv nacistickou, nacisticko nevím kde leží.)

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.