Znovu sa blíži neblahé výročie Mníchova a rozbitia prvej Československej republiky a znovu sa vynorí tá večná Hamletovská otázka, či sme sa mali Hitlerovi brániť, alebo či prijať ultimátum bolo lepšie riešenie. Z duše mi o tom hovorí historik Jan Urban: „I ve chvíli neodvratné porážky – a o to více ve chvíli porážky vojenské – se elita a vedení státu nesmějí v žádném případě vzdát zodpovědnosti. Nikdy.“ O to viac ma mrzí, že naša dnešná slovenská „elita“, napríklad perom Denníka N, tvrdí, že Československo nemalo šancu.
Je to komplexný problém a verím, že v diskusii sa ozve viacero rôznorodých postojov. No chcel by som upriamiť pozornosť jem na jeden čiastkový vojenský aspekt. Československé pohraničné opevnenia. Budovali sa niekoľko rokov, pohltili významnú časť štátneho rozpočtu a vtedajší vojenskí odborníci považovali niektoré úseky za odolnejšie a efektívnejšie ako bola slávna Maginotova línia.
Tieto objekty však nikdy nepodstúpili skúšku v reálnom boji a tak obhajcovia kapitulantskej politiky môžu dôvodiť, že v priebehu druhej svetovej vojny podobné opevňovacie systémy zohrali len málo významnú úlohu. Hlavne však preto, že wehrmacht mal možnosť takéto opevnenia obísť.
Existuje však príklad reálnej bojovej situácie, ktorá účinnosť takýchto opevnení vyskúšala v reálnom boji podobnom tomu, ktorý by zrejme muselo podstúpiť Československo. Ide o náhly útok na ZSSR 22. 6. 1941.
ZSSR po obsadení časti Poľska v roku 1939 plánoval opevniť celú západnú hranicu tzv. líniou Molotova. Tá však v lete 1941 bola ešte len v začiatkoch budovania a tak bola pri zadržaní prekvapivého útoku nepoužiteľná. S výnimkou jednotlivých krátkych úsekov na juhu. Pomerne slušne bol tento systém vystavaný a vybavený v pohraničnom meste Przemysl.
Toto mesto rozdeľuje rieka San na dve časti a v predvečer útoku patril ľavý breh Nemecku a pravý ZSSR. Pravý breh bol v tom čase opevnený niekoľkými desiatkami železobetónových bunkrov. Útok začal pred treťou hodinou rannou dôkladnou delostreleckou prípravou, na ktorú ale sovieti neodpovedali. Mali rozkaz neodpovedať na žiadne provokácie a zbrane použiť až vtedy, keby Nemci prekročili rieku. Počas delostreleckej prípravy však obrancovia zaujali postavenia v bunkroch a keď začal prechod nemeckých jednotiek po železničnom moste, rázne ich odrazili.
Železničný most bol pod krížovým prikrytím guľometných a delostreleckých bunkrov, ktorým delostreľba aj neskoršie ranné bombardovanie zjavne neublížilo, a účinne podporovali malú jednotku, ktorá priamo na moste niekoľko hodín zadržiavala útočiacu pechotu. Predpoludním sa Nemci pokúsili na inom mieste postaviť pontónový most, no delostreľba z bunkrov tento pokus zmarila. Až keď guľomety z obrnených transportérov vyradili z boja hŕstku obrancov mosta, podarilo sa Nemcom preniknúť po železničnom moste do stredu sovietskej časti mesta. Sovieti sa však udržali na okrajoch mesta a Nemcov ďalej nepustili.
Treba spomenúť, že wehrmacht bol strategicky aj takticky cvičený na bleskovú vojnu, nie na úmorné obliehanie opevnených rajónov, preto sa im pokiaľ to bolo možné, snažil vyhnúť. V Przemysli to možné nebolo a sovietske opevnenia sa ukázali ako efektívna prekážka. Pritom sovietska doktrína nepočítala s tým, že tieto opevnenia by mali vzdorovať náporu dlhý čas. Mali zadržať prvý útok a sovietske vojská mali okamžite prejsť do protiútoku a vytlačiť útočníka z územia ZSSR. Ďalšie boje a zničenie nepriateľa malo prebiehať na jeho území. Táto nerealistická doktrína a z nej vyplývajúce rozkazy, ktoré sa sovietski velitelia v prvých dňoch Veľkej vlasteneckej aj pokúšali plniť, nepočítala s tým, že nepriateľ môže mať mnohonásobnú prevahu a v prvých dňoch si vyžiadala veľa zbytočných strát a obetí. (A okrem toho je pre šarlatánov typu „Viktora Suvorova“ zámienkou na tvrdenie, že to naopak – ZSSR plánoval zaútočiť na Nemecko ako prvý, ale nevyšlo mu to…)
V Przemysli sa však stal zázrak a sovietska doktrína zafungovala. Veliteľ obrany Przemyslu, plukovník Dementjev, zorganizoval v noci na 23. 6. protiútok a úspešne vytlačil nemecké jednotky zo sovietskej časti mesta. Ba čo viac, rozbehnutí sovieti prešli cez železničný most a obsadili centrum mesta na nemeckej strane. Prešli do obrany a čakali na posily hlavných sovietskych síl, aby mohli pokračovať v útoku. Posily, z dôvodov, ktoré už poznáme, neprišli a sovieti sa večer stiahli na svoju stranu rieky.
Bol to pravdepodobne jediný úsek celého frontu, kde Nemci nepostúpili ani o meter a ešte boli nútení ustúpiť. Tlak z ústredného velenia bol zrejme enormný. Delostrelecké aj letecké „spracovanie“ sovietskeho brehu sa znásobilo niekoľkokrát, čo si odniesla najmä civilná infraštruktúra a množstvo civilných obetí. Opevnené objekty však väčšinou ostali bojaschopné a umožňovali sovietom účinne zadržiavať Nemcov ešte niekoľko dní. Až 27. 6. dostala jednotka plukovníka Dementjeva rozkaz stiahnuť sa do vnútrozemia, lebo hrozilo odrezanie aj posledných ústupových ciest na Ľvov.
Ústup kryla posádka jedného z bunkrov, ktoré držali v šachu prechod po železničnom moste. Tá sa vnútri zabarikádovala tak úspešne, že dovnútra sa dodnes nikto nedostal a streľba znútra bunkra zmĺkla až 1. 7. Bez podpory zvonku sa mohli útočníci dostať k bunkrom do bezprostrednej blízkosti a konečné umlčanie obrancov vykonali plameňomety.
Ako túto skúsenosť môžeme aplikovať na československé pohraničné pevnosti? V čase pomníchovskej krízy by wehrmachtu úplne chýbal moment prekvapenia. Posádky československých pevností by boli v bojovej pohotovosti aj s posádkami v zázemí a nie je žiadny dôvod myslieť si, že by cez ne útočníci prešli ľahšie ako cez Przemysl. Zvlášť keď víťazné skúsenosti wehrmachtu sa vtedy opierali len o pochod Porúrím a Rakúskom, bez boja.
Zdroje:
http://www.military.cz/army_cr/obrana/obrana.htm
https://www.belfercenter.org/sites/default/files/legacy/files/Blitzkreig%20Final.pdf
https://przemysl.pl/download/attachment/4258/wydawnictwa_linia_molotowa_2012_eng_net.pdf
https://en.wikipedia.org/wiki/Molotov_Line
https://www.przemysl24.pl/historia/barbarossa-nad-sanem-1941.html
https://www.globalsecurity.org/military/world/russia/stalin-line-combat.htm
Poznámky pana Bavora 
Zásadní chybou je nechat se vmanévrovat do přemýšlení o vojenském řešení po Mnichovu 1938. Základem všech úvah – a nejen úvah o obraně ČSR 1938 – musí být posouzení z hlediska geopolitiky. Ta určuje děje.
Tehdy jsme neměli žádnou šanci. Naopak obranou bychom přivodili zničení celého národa. Francie a Anglie by se považovaly za zrazené a ČSR by odsoudily jako válečné šílence a proti Německu by nezasáhly, pokud by mu nějakým nepřímým způsobem nepomohly. ČSR by byla vinna, že do Evropy pro trvalou národností nesnášenlivost Čechů přinesla další válečné hrůzy. K tomu by se přidal silný antisovětismus a tvrzení, že Češi do středu Evropy pustili zuřivé a kruté ruské bolševiky. Ať by pak byl vývoj Evropy jakýkoli, Češi by již nikdy nedostali šanci obnovit svůj stát. Následovali by osud Lužických Srbů.
Musíme si také uvědomit, jak dlouho trvalo, než Anglie a Francie odstoupily od Mnichovské smlouvy a uznaly ČSR v předválečných hranicích.
Pokud toto pochopíme, pak jsou úvahy o vojenské obraně k ničemu. Jen hraní na vojáčky. Obranná doktrína ČSR počítala s vojenskou pomocí Francie a také se stažením armády na Slovensko. A potom s následnou porážkou Německa. Na případné obléhání nebyly zásoby. Lidské ani materiální.
A nejhorší je, že by případnou heroickou obranu nepovažovala historie za hrdinství ale naprostou neschopnost respektovat jiné národy.
Řeči o možné obraně a zbabělosti Čechů jsou stále trvající součástí protinárodního tažení a snah o zlikvidování českého národa jako cizího elementu ve středu Evropy. To je geopolitický fakt se kterým sice musíme počítat, ale dnes ho ignorujeme.
Situace Poláků byla zcela jiná, ti byli přímo napadeni, museli se bránit, nedostali jinou šanci a přitom vojenská pomoc jejich spojenců byla směšná. Byli ponecháni osudu.
Nenechme se vtahovat do takových protinárodních diskusí. Část kritiků se chce zavděčit Západu, část Německu a část nemá schopnosti na posouzení historických událostí. Díky Benešovi a jeho generálům jsme vyhráli nad osudem. Načas, jako vždy.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale to všechno se stejně stalo, i když jsme se nebránili, že? Akorát že jsme teda uhájili existenci státu za tu cenu, že se dneska spousta Čechů stydí za to, že jsou Češi. Pyrrhova kapitulace.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pořád lepší, než aby skončili jako hrdí Polabští Slované a Prusové.
Vy si opravdu myslíte, že při beznadějném boji proti celému světu by byly stejné oběti jako při nebojování? A vlastní stát se vám zdá málo?
Pokud se někteří Češi stydí, že jsou Češi tak není jednoduššího než se považovat za příslušníka jiného národa. Třeba Maora nebo Kurda.
To se mi líbíTo se mi líbí
Takže podle Vás byly všechny tři odboje vlastně bandy kverulantů, který narušovaly poklidnej život v protektorátech, ve kterých se nám toho zas tak moc nedělo.
To se mi líbíTo se mi líbí
Von, teď jste mně zklamal, měl jsem o vašem úsudku přece jen o hodně lepší mínění. Přece musíte vědět, je to o pár řádků výše, že jsem nic takového nenapsal.
Pro mně je k ničemu diskutovat na úrovni malého dítěte, na to opravdu nemám čas.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vycházím z toho, co jste napsal. Pro mě je k ničemu diskutovat s kverulantem, kterej by za dotyčných událostí skončil po právu s kulkou v hlavě. Jak stárnu, soudím méně prudce. Ale Vás bych po boku nechtěl mít v libovolný kritický situaci.
Revidujte úsudek. Já jsem to ve vztahu k Vám momentálně taky udělal. Měl jsem Vás za zbytečně přechytralýho a skeptickýho, ale celkem sympatickýho a neškodnýho strejdu. Teď jste se stal pátou kolonou, nepřítelem ve vlastních řadách. A tak se k Vám budu nadále chovat.
To se mi líbíTo se mi líbí
Howgh
To se mi líbíTo se mi líbí
Co slyším, jsou bubny a píšťaly
Co vidím, vidíte také vy
Kdo mlčí, navždy zůstane umlčen
Kdo křičí a hrozí, toho se varuji
(Raven)
To se mi líbíTo se mi líbí
Strejdo… rozumne znejúca úvaha, ale je to len racionalizácia. Geopolitika, hovoríte? Tak to je len otázka času, kedy Česi (a mne je to veľmi ľúto) s takýmto prístupom k vlastnému štátu budú nasledovať osud Lužických Srbov. Najprezieravejší český politik je teda asi Daniel Herman.
To se mi líbíTo se mi líbí
Navajo, nic ve zlém, ale geopolitika není nějaké mechanické porovnávání a srovnávání. S Hermanem jste úplně vedle. Sudetští Němci byli vždy jen objektem a následně i obětí geopolitiky. Češi problematiku zvládli mnohem lépe.
Geopolitika není nic statického, je vždy dynamická, někdy až neuvěřitelně. A Beneš ji velice dobře chápal.
To se mi líbíTo se mi líbí
Bohužel – a taky na to sudeťáci dojeli.
To se mi líbíTo se mi líbí
Strejdo, chápem a tiež nič v zlom. Beneš bol dobrý výkonný minister zahraničia. Ale ako na prezidentovi už na ňom nenachádzam nič pozitívneho. Bez okolkov poviem, že som zaujatý a neobjektívny. Benešovi ten Mníchov neschválim.
V kritickej chvíli musí mať národ na čele niekoho, kto cíti nielen tú geopolitiku, ale aj „ducha národa“. Toho ducha musia držať pri živote hlavne vedúce osobnosti. Na to ich máme.
S Benešom to bola zlá voľba. Zdá sa mi aj prehnaný obdiv, že počas Mníchova dovidel na koniec vojny. Neverím. V exile nejako prežil prvú vojnu a vedel si predstaviť, že prežije aj druhú. Ak by sa priečil Mníchovu, tak si zarúbe dvere do Londýna aj Paríža. Zmizol po anglicky, kým to bolo jednoduché, lebo dovidel potiaľ, že Hitler zbytok republiky nenechá na pokoji a možno dovidel potiaľ, že by sa mohol ocitnúť v Hitlerovej pracovni v role, ktorú neskôr zohral Hácha. Benešov exil bol motivovaný hlavne jeho egom, nie štátnym záujmom.
To se mi líbíTo se mi líbí
Navajo jste nespravedlivý v hodnocení Beneše jako prezidenta. Nevím, zda jste četl alespoň oboje jeho Paměti, ty z I. a ty z II. války. Pokud ano, tak jej nemůžete takto kriticky hodnotit.
Možná by pro Vás byl zajímavý obsah spisku, který vydala Univerzita Komenského v Bratislavě ve výročí slavnostní promoce prezidenta Edvarda Beneše dne 21. 4. 1937 na čestného doktora práv. Je v něm otištěn projev pana prezidenta s hodnocením tehdejšího mezinárodního vývoje, ukázání, jak by měla reagovat republika i názor na budoucí vývoj mezinárodní krize. Projev byl zcela státnický, žádné povídání ministerského úředníka.
To se mi líbíTo se mi líbí
Áno, Laco, už som napísal vyššie, že som zaujatý a viem, že som neobjektívny, takže asi aj nespravodlivý.
No Beneša tu prepierame s prestávkami celý deň a som tu snáď jediný, kto má voči nemu nejaké výhrady. Inak ho všetci akceptujú „so všetkým všudy“. To znamená aj s jeho presvedčením, že žiadny slovenský národ neexistuje a ani nesmie existovať…
To se mi líbíTo se mi líbí
Všetci nie. Já ho považuju vedle Havla za zrádce národa.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Navajo, prosím, přečtěte si něco od Beneše, co se týká Slovenska a slovenského národa. Například podle spisku, na který odkazuji výše, prezident Beneš při promoci v roce 1937 mimo jiné řekl:
„Budúci rok budeme sláviť dvadciate výročie svojej samostatnosti štátnej a Slovensko dvaciate výročie svojej slobody národnej…
…Podívajme sa len na pole slovenskej kultúry, ducha a umenia. Koľko národných škôl stredných a odborných i iných vysokých inštitúcií, organizácií, spolkov, stará sa dnes o vývoj nášho národného života. Rozvoj národnej literatúry je nečakaný, vlastné umenie všetkých oborov stavia sa s úspechom vedľa českého …“
Takže podle Vás tvrdil Beneš, že žádný slovenský národ neexistuje a nesmí existovat?
Opravdu, pokud chcete o něčem psát, nejdříve si látku nastudujte prosím!
To se mi líbíTo se mi líbí
a ja inak jak strejda musim ta strejdo opravit my cesi,vtedy sme boli my cechoslovaci ja tak vychovany od maleho hovna a nebudem tu rozoberat na jakej technickej urovni boli vtedy cobolici oproti pepikom ja videl tu v riti rozdiely jak kurva a nikto z nich nepovie,ze zeleziarne betlehem pen nsylvania,ci detroit michigan kde hlavne fabriky produkovali tanky a lietadla,ci vojaci z texas lepsi jak z montana, bo novy historici tam krasnaju armiu uz podelili,co nic ti nevycitam je mi jedno ja inac beriem a hotovo,dalej ci sa branit,ci kapitulovat,mali sme na to opevnenia,vyzbroj vyskolenu army to aj volke marsaly zo stabu hovorili maliarovy z osteraich,ze pozor nebude to lahke draha,dalej nase moznosti ekonomicke,geograficke to na kratky boj by bolo,rozhodujuca vec co prve by platilo,aj s druhym podpora spojencov nie len diplomaticka,ale zautocenie na reich v pripade utoku na nas to uz by tak bleskove nebolo, a mozno o tom pisat biblie co aj tak chuj z toho,vtedy bol taky cas,taka chvila tak to poslo,dnes nijake ponaucenie z toho bo na najvyzsej urovni teraz,mame skurvenych kolaborantov co za peniaz preda aj svoju matku a taky priklad mozno debilny z natury ,tu neraz som videl vrana sedi na dome a sleduje na jar mensie vtacky maju mlade hniezda po stromoch tujach zivych plotoch ty maly vtaci lietaju a krmia svoju holotu a vrana sedi a sleduje vletel ten maly do tuje pocka kym vyleti a okamzite vrana tam ten maly vtak to uvidi a leti na vranu rovno do nej nema sancu dalsie male vtaky,skade z pice priletia a uz jebu do vrany aj perie lieta,ale chuj je vacsia a male z hniezda uz zozrate,este kus lietaju ty maly a potom pokoj vrana kdesi odletela,co chcem tym prikladom povedat pojebanym,ze maly sme stat a branit svoju zem a nasu holotu,vtak ma len pud a my rozum…jak ide o vela a zo svojho skurvenho life,ked bolo na male nijaky rozum,ale cisto pud som pouzival,bo kurva slo o velice moc a to velice znamenalo bud budem robit tak,bo vychadzalo,ze bude po mne…
PS dnes uz chuj s tym a ty co sa neskor postavili a zarvali su v tej dnesnej dobe uz pomaly za kokotov,taka je teraz doba,taka vtedy a vyvadzat z toho nieco nam dnesnym myslim neprisluhuje bo sme picu vtedy zazili.o tom sa da diskutovat velice dlouho,ja pisem o malom vtackovy a kurva priklanam sa k nemu.
bo dnes uz jasne a ja jeden z mudrych generalov po vojne,traktare zavahali,dalsi dolezity factor politika tam oni sa postavili a mali na male jak kurva,uz reagovali pudovo strielali ,do kazdeho,co by urobil krok v zad a oplatilo sa,dnes humanista ci zajebany historik napise ze to neludske,ci jak jebali frau ,ked dorazili do fatherlandu,obycajny vojak,ktoreho list od stalingradu bolo lietadlo zostrelene a citali hosi z NKVD,ten vojak vystihol jasne a vsetko bo pisal mutter za to,co sme im tu urobili, necakajme zlutovania.v tych par slovach vystihnute vsetko,no nie dnes, dnes cech a nie nemec kurva, napise ci jebe,jak sa jeho spoluobcania neludsky zachovali ku sudet volke,bo proc bo skurvena vojna,prenesmierna nenavist a holubici povahy sa nedrzali humanneho odsunu,jeden prezident humanista dozivotne letisko ,ten vedel aj ine veci humanne boha mu…
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Ale si to pekne napisal kristusat…dobre pises co pises.
To se mi líbíTo se mi líbí
ze je vsechno vytrzeny z kontextu coboliku ma najmenej zaujima.bo ja mam svoje kontexty uz roky a vobec mi nevadia.
To se mi líbíTo se mi líbí
Samozřejmě jsme se bránit mohli a měli. Že bychom dostali strašlivě přes držku, to je celkem jistý.
Sklapnutím kufrů jsme dosáhli toho, že dostal přes držku jenom někdo. Výměnou jsme získali pocit zbabělců a ztrátu národní hrdosti. Kterou dorazil osumašedesátej.
Byli ti husiti u Baltu opravdu Češi? Že by si Češi někdy v dějinách drze dovolili někde něco vybojovat? Není to fake a vlastizrada?
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
V tomto souhlasím s ritířem….i když co napsal strejda má logiku né vždy ta logika je dobrá se tak chovat i když to má třeba horší dusledky,,jak píše ritíř stejně se fakticky stalo vše i když sme se vzdali.Samozřejmě nemužeme uplně vědět co by se stalo ale pro mě žít v té době by bylo lepší tam padnout než odtáhnout pro ty obránce to muselo být hrozné. asi co píše strejda bylo rozumné ale já bych se rozhodoval srdcem bojovat
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Podepisuji každé strejdovo slovo.
Vytýkat tehdejšímu vedení, že se nebránilo, je to samé, jako kdybychom vytýkali předešlým generacím rok 1948, resp. 1968 ( já už „zodpovídám“ za období po 1968).
A je to to samé, jako když věříme, že komunisty v 1989 svrhli studenti.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pohled ze slovenské strany je poněkud jiný a zapojení slováků do boje proti CCCP bylo na možnosti Slovenské republiky celkem masivní.
„Slováci, Slovenky, občané Slovenské republiky, poslouchejte! V plné solidaritě s Velkoněmeckou říší nastupuje slovenský národ v obraně evropské kultury na své místo. Útvary naší armády překročily hranice Slovenské republiky, aby se připojily k bojující armádě německé.“
Proto si dovolím více jak souhlasit se strejdou a pouze pro přiblížení tohoto, jak se tato cílená manipulace ohledně možné obrany po Minichovu implementuje i v dalších současných postupech.
Zde prosím je to postup američano_čecha „Jana Bárty“. V podstatě se jedná o velmi rozsáhlou skupinu která financuje Dienstbierovce.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/mlady-miliardar-30-milionu-pro-politiky-kteri-pujdou-proti-babisovi-a-komunistum-119339#seq_no=4&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=Wadagr9nD9I-202009140541&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Tož tak.
To se mi líbíTo se mi líbí
Čechu, Čechu, … túto podpásovku som ani nečakal, ale budiž. V konečnom dôsledku ste ma rozosmiali. Tak geopolitika a „okolnosti“ vylučovali, aby sa Československo bránilo, ale jedným dychom mi spakruky predhodíte Tisa, ako si podáva ruky s Hitlerom. To je presne kaleidoskopické myslenie dnešného liberalizmu bez zmyslu pre kontext a integritu. Nepodával si vari ruky s Hitlerom aj prezident Hácha? A vraj to nebol zlý človek…
To se mi líbíTo se mi líbí
Tuhle kapitolu by bylo zajímavé prozkoumat – bylo tam letecké eso které mělo rekordy setřelů sovětů ale i údajně i vojáky co byli jedna ruka s partyzány – Oděsa?
Ono není nic černobílé.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Zajisté, slovenských stíhačů bylo na východě víc a dotyčné eso byl Ján Režňák.
https://sk.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1n_Re%C5%BE%C5%88%C3%A1k
(BTW v Luftwaffe (nebo spolu s ní) létalo na východní frontě řada cizinců. Největší eso mělo kolem 90 sestřelů, nepamatuju se, zda to byl Rumun, nebo Fin.)
„Slovenská otázka“ v dané souvislosti opravdu stojí za prozkoumání, ale tady je to úzké, přidám snad něco dole
To se mi líbíTo se mi líbí
Zde si dovoluji přiblížit situaci s tím, že se nejedná o žádnou podpásovku ale reálný popis situace.
Proto další velmi zdařilou manipulaci ohledně Háchy si lze přečíst zde:
https://www.dotyk.cz/publicistika/v-cele-protektoratu-pred-80-lety-stanul-emil-hacha-hitlerovi-statecne-vzdoroval-20200318.html
Proto porovnávat současné manipulační kroky založené na zkreslení historického kontextu je opravdu velmi nebezpečné.
Tož proto prosím nikterak nestraním Josefu Emanuelu Háchovi za jeho podpis a přátelské vycházení s Hitlerem ale je mi více jak proti srsti článek Ivety Macík Šimkové.
Tož tak.
To se mi líbíTo se mi líbí
On se jeden vůbec dozví netušené věci, na CS filmu je k mání „Století ve filmu“ a tak jsem se poučil: Lenina dovezli do Petrohradu němečtí vojáci (doslovně) – by provedl VŘSR a taky že Lenin zřídil Gulagy kde zavraždil (teď už nevím kolik ale hodně šestimístné číslo) kulaků,
To se musel aby to do smrti těžce nemocný stihnul :).
Při tom tam jsou zajímavé informace třeba o angažování se us bankéřů v 1 WW.
To se mi líbíTo se mi líbí
Bobe, ale veď presne o toto ide. Minulé generácie si odžili svoj život ako najlepšie vedeli a to, čo sa stalo, sa už nijako nedá zvrátiť. Keď si predstavujeme, čo by sme robili my na ich mieste, tak modelujeme budúcnosť. Ako sa zachováme my, keď sa nebodaj udeje niečo podobné. A ak sa neudeje, tak čo vštepujeme našim potomkom.
A napokon aj to, aké je naše chápanie demokracie, čo dovolíme našim vládcom. Vyzerá to, že im v konečnom dôsledku dovolíme všetko. Môžu si s nami robiť, čo sa im zachce. My síce budeme frflať, odvážnejší možno budú aj priamo švejkovsky sabotovať, ale to je tak asi všetko. My tak maximálne pár storočí po smrti tyranov pováľame ich sochy…
To se mi líbíTo se mi líbí
Nebudu Vám oponovat, přesto bych nebyl tak příliš sebekritický. Náš úděl je takový, že máme věrné spojence, kteří se o nás, ať už chceme nebo nechceme postarají (případně nepostarají). Ale to pořád neznamená, že jsme zbabělci.
To se mi líbíTo se mi líbí
Súhlasím, Bobe. Keby som to považoval za beznádejné, tak by som túto tému ani neotváral. Niekde v hĺbke duše to máme v sebe, len nemáme dostatočne silné vzory, o ktoré by sme to mohli oprieť. Husiti sú predsa len príliš ďaleko v minulosti.
To se mi líbíTo se mi líbí
Bohužel máme v minulosti dost černých míst. Měli jsme Sáma, ale měli jsme kníže biskupa Jindřicha, měli jsme Přemysla I., měli jsme Rožmberky na Moravském poli,měli jsme husity, Jiříka z Poděbrad, Jana Lucemburského, měli jsme Rožmberky s mrtvým Rudolfem I. pod Horažďovicemi, měli jsme defenestraci 1618 a Bílou Horu 1620, měli jsme Legie a měli jsme Moravce.Bylo mnoho dobrého, ale bylo mnoho špatného. To nepočítám události u vás, protože o těch jsme se nikdy neučili. Ale i vy jste měli pravé Slováky a Maďaróny.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Moje první reakce na Navaju, když jsem článek dostal, byla hned tato:
Příteli
budu první, kdo bude oponovat.
-Hitler byl rychlejší v tom, že si otevřel předpolí v Rakousku a tam jsme nebyli připraveni
-nejistá byla situace v Maďarsku, které mohlo vycítit příležitost
-bylo možné očekávat hyenismus od Polska, které mělo smlouvu s Hitlerem
-Rusové by nemohli pomoci, protože je ani Poláci ani Rumuni je nechtěli pustit přes své území
To se mi líbíTo se mi líbí
A odpovedal som pánovi Bavorovi toto:
Príprava bola aj na Rakúsku hranicu. Ona nie je priechodná ľubovoľne, je tam Morava a Dyje, aj kopce. Vec je tá, že pripravení neboli ani Nemci. Blitzkrieg ešte nemali nikde vyskúšaný naostro.
Z Rakúska mali do tyla na Moravu vysadiť paragánov a po obsadení celej ČR to urobili ako cvičenie – skončilo to fiaskom. V obrane by sa muselo improvizovať, to vedel každý a počítali sme s tým. Je takmer isté, že Nemci by všade nešli podľa plánu. Možno už po prvom dni by bolo všetko inak a museli by improvizovať aj oni. A v improvizácii sme vždy lepší ako oni, hoci v porovnaní s nimi máme bordel… ale vieme s ním žiť. Oni nie.
Čo sa týka Maďarov, veď tí na Slovensko zaútočili z obsadenej Podkarpatskej Rusi o rok neskôr. A Slováci ich zastavili. Moc vody by Maďari nenamútili ani po Mníchove.
Silný argument je aj SNP – bez opevnení a bez ťažkých zbraní. Proste proti Nemcom sa dalo bojovať.
To se mi líbíTo se mi líbí
sakryš Navajo, musím to zase zopakovat, jak před rokem:
Neměli jsme zbraně, protekční Avia B-534 měla konstrukční vadu, která byla firmou u vyrobených letadel potajmu a zdlouhavě odstranována a použitelné tanky, pokud už byly, nebyly vystrojeny kanony.
Tož tak.
To se mi líbíTo se mi líbí
Rusi v poslednom čase robia remaky starších vojnových filmov, znovu dokumentami pripomínajú Veľkú vlasteneckú. Vedia veľmi dobre, prečo to robia. Dnes tam nie je ani povinná prímes straníckej propagandy, ktorú sme poznali z mladosti a vo výsledku sú fakty ešte pôsobivejšie.
Narazil som na niekoľko dokumentov, v ktorých len čítajú listy nemeckých vojakov, ktoré písali domov z frontu. Asi bude treba, aby som niečo z toho uverejnil tu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, to udělejte – tedy jestli pan Bavor dovolí.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
A proč bych neměl?
To se mi líbíTo se mi líbí
Jsem si myslela, že dovolíte… Já jen pro jistotu 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Navajo ano, proti Němcům se dalo bojovat. Akorát jak to dopadlo a to VŠUDE, kromě SSSR. A i ten Sovětský svaz měl hodně namále. Stačilo, aby Hitler začal Barbarossu o měsíc dřív a Moskva by určitě nevydržela a tím by bylo vymalováno. Británii neberu, ta by bez 50 km moře kolem dokola vydržela ještě kratší dobu než Francie.
Já bych bral za bernou minci v otázce, zda bojovat, nebo ne, hodnocení historika Čorneje ohledně vojevůdcovských schopností Jana Žižky a obecně husitů. Jan Žižka prý nebyl nikdy v bitvě poražen díky tomu, že uměl skvěle improvizovat, ale hlavně, když viděl, že situace na válečném poli není výhodná, raději ustoupil a do bitvy nešel.
Žvásty, že nebojováním po Mnichovu Češi (a Slováci) ohnuli páteř, jsou jen žvásty. Ohnuli je ti, kteří ji ohnutou už měli a dodnes ji mají ohnutou ti, co takové kydy vedou. Čechoslováků bojovalo hafo, možná 200.000? Zrádci a kolaboranti byli vždy a všude ve všech národech.
Takže odpověď na otázku Navaji. Jan Žižka by do války s nacistickým Německem po Mnichovu (takže do předem prohrané války) podle mne nešel, jakkoliv sám čelil úspěšně také přesile a několika křížovým výpravám.
Plně podepisuji, úvahu strejdy, navíc připojuji, že v podstatě Edvard Beneš, na kterého dnes kdekdo plive, od začátku předpokládal správně jak II. světová válka dopadne. Ono se tomu odhadu zas až tak nedá divit. Když se vezme v úvahu ekonomický ekvivalent průběhu I. světové války a sečte ekonomický potenciál USA a SSSR, nemělo Německo, i když za zády s celou Evropou (ať už dobrovolně, nebo ne), šanci. Ve válkách rozhodují nakonec peníze, tuny oceli a počty dělníků v týlu, ani ne tak počty vojáků. I ti husité to věděli a měli v Táboře na náměstí obrovské kádě.
To se mi líbíTo se mi líbí
Až na to, že Beneš neodhadoval, ale doufal, s vámi souhlasím skoro ve všem.
A, Navajo, neberte to jako podpásovku, ale v zádech jsme měli i slovenské separatisty.
Takže suma sumárum – v Čechách a na Moravě tři miliony převážně nepřátelských Němců, na západě a jihu Němce, na severu Poláky (hlavně u Těšína), dále na jihu Maďary, na východě poněkud nejisté Slováky a ještě dále na východě úplně bezvýznamné Rusíny.
Úplně na západě spojence – zrádce, daleko na Balkáně slabou Jugoslávii a úplně na východě SSSR (a Stalinovu snahu usalašit se střední Evropě).
No to je výchozí pozice tak leda na sebevraždu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Hudče, jedna oprava. Sakra dôležitý rozdiel: Slováci boli autonomisti, nie separatisti.
Pred Mníchovom žiadna spolupráca s Hitlerom zo strany Slovákov neprichádzala do úvahy. Tož tak.
Inak, z odpovede pánovi Bavorovi som vypustil, ale dám predsa, že by som vôbec nerozmýšľal nad otázkou „či“ sa brániť, ale „ako“.
Nie som v tom sám. Skúsili by ste sa napríklad opýtať Ludvíka Svobodu a to nebol žiadny gaučový teoretik, bol vtedy medzi prvými na rane.
To se mi líbíTo se mi líbí
Na téma Ludvík Svoboda jsem na Mlýnu napsal nedávno, když na něj v ČT zaútočil ničema Železný. tento článek https://lacogroessling.wordpress.com/2020/09/03/proc-ma-ludvik-svoboda-v-praze-ulici-tak-proto-jakube-zelezny/
Jádrem je můj e-mail, který jsem ničemovi poslal s tímto textem:
Nevážený moderátore Železný,
bývalý prezident ČSSR a armádní generál Ludvík Svoboda má v Praze svoji ulici proto, že se zasloužil o vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Nebýt tohoto vítězství, Vy byste se nenarodil, protože Váš děda by skončil v koncentráku. Následně také český národ by byl vystaven genocidě, jak slibovali Heydrich i Hitler.
Tak proto!
Bohužel, jako hodně lidí Vašeho věku, nejste schopen své znalosti historie využít k pochopení docela jednoduchých souvislostí.
Konec citátu z e-mailu.
armádní generál Ludvík Svoboda svůj souhlasný názor na to, zda jsme se v roce 1938 měli bránit napsal ve své nejznámější knize.
Z výše uvedeného textu e-mailu je jasné, že si generála Svobody a jeho památky hluboce vážím. Přesto si dovolím při velkém respektu k jeho životu s ním v tomto nesouhlasit. Generál Svoboda byl celý život voják. Vojáci chtějí prakticky vždy bojovat, k tomu jsou cvičeni, to je jejich život. Zda ale národ půjde do války, o tom rozhodují politici a to generál Svoboda nebyl. Tak je nutné chápat Svobodův názor, i když byl podložený desetitisíci padlých vojáků jeho sboru.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale jistě. Jako ministr národní obrany a prezident republiky nikdy politikem nebyl.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ani jako ministr obrany politikem nebyl. V roce 1948, když hloupí pravicoví ministři uspořádali puč proti vládě, zůstala armáda neutrální například. Na rozdíl od SNB.
Jako prezident v roce 1968 byl na konci svého života poprvé politikem, když slabochovi Dubčekovi vysvětlil co má dělat, protože jsme byli díky západu ve sféře Sovětského svazu a Západ 20. 8. 1968 udělal pro nás důležitou věc, totiž odvelel od hranic tankové jednotky US Army.
To se mi líbíTo se mi líbí
O.T na skok do žhavé současnosti:
„Otrávení ruského opozičního předáka Alexeje Navalného nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok nezávisle potvrdily také specializované laboratoře ve Francii a Švédsku.“ oznámila německá vláda a současně znovu vyzvala Rusko, aby případ otravy vysvětlilo.
O tom, že by Němci předali výsledky analýz, nebo dokonce vzorky onoho nového novičoku také Rusku, stále ani píp. Jen opakované „přiznejte se!“
(Každopádně, tento nový novičok je hotový zázrak – nejen že je dlouhodobě stabilní, ještě se asi i množí a bude ho nejspíše možno postupně rozdávat do všech laboratoří NATO&spol.)
To se mi líbíTo se mi líbí
„Podle tiskové služby kliniky Charité v Berlíně se zdravotní stav Alexeje Navalného nadále zlepšuje, je odpojen od umělé ventilace a již vstává z postele.“
https://cz.sputniknews.com/svet/2020091412516122-stav-navalneho-se-stale-zlepsuje/
To se mi líbíTo se mi líbí
Rozsáhlejšímu využití tohoto bojového plynu, který jde namazat na kliku, brání drobná vada – účinkuje pouze jednou za rok ).
Ale stejně bych řekla, že celá tahle šaškárna slouží k přebití docela zajímavého výročí – před 30 lety Gorbačov podepsal smlouvu o znovusjednocení německa. A komu ze zúčastněných se dneska chce popisovat co mu slíbili, a nedali…
To se mi líbíTo se mi líbí
To už je delší doba, co naposledy účinkoval na Skřípaly…
To se mi líbíTo se mi líbí
Podle mého jsme se ubránit celkem v pohodě mohli.
Německé vojsko, v rozporu s tím, co se dnes tvrdí, nemělo žádnou morálku, a nemělo jí ani v Polsku.
Němci válčit jednoduše nechtěli.
Váhající Slováci ale i část sudeťáků by v případě boje bojovala o to urputněji.
Německá armáda byla v září 1938 jen iluze, a dokonce ještě za rok v Polsku nasadila plno cvičných tanků a pouhých 1 250 000 mužů, které tedy rok před tím v žádném případě neměla k dispozici.
Strejdův rozbor je dobrý, ale v praxi by šlo o to, jak bychom si reálně vedli.
Údajně by byl Hitler po zahájení útoku zatčen, po Mnichovu už asi ne, ale kdyby si ČSL armáda vedla obzvlášť zdařile, dá se předpokládat, že by nakonec Francouzi Němce dorazili, bez ohledu na Brity, v jejichž vleku tou dobou byli. a kteří měli s Němci úplně jiné plány, jmenovitě jejich tažení na východ.
Němci by totiž ztratili to, čím operovali, kouzlo siláka, kterým tou dobou zdaleka ještě nebyli.
Otázky, jestli se bránit nebo ne, jsem si kladl dávno, a byl jsem vždycky příznivcem vojenského řešení, až do doby Kosova, kdy zjevné oběti, ocitli se v roli vinníků, bez ohledu na zjevná fakta.
Beneš také mohl vědět něco, co se dodnes nezveřejnilo, však oni se lecčím velmoci nechlubí.
V každém případě, kdo nebyl sehnutý, ten se nesehnul, to tady už psal Laco.
A Beneš se v tom smyslu nevzdal Němcům, ale vlastním spojencům, což by měla být jejich hanba.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Kosovo je opravdu zajímavý případ a svým způsobem i ukázka jak se geopolitika dělá. Srbsko, tehdy ještě Jugoslávie, bylo označeno za agresora a podle toho se s ním zacházelo. A nakonec mohlo být rádo za to, jak dopadlo. Svět se s těmi, které prohlásí za hříšníky, nemazlí.
Češi se nesehnuli, desetitisíce jich bojovalo a umíralo.
A k té slabé německé armádě. Jak je tedy možné, že plně vyzbrojené a připravené Polsko, hrdé na svoji armádu, se za dva týdny zhroutilo. Tam je zřejmý rozpor.
A s převratným tvrzením, že se Beneš (ČSR) vzdal vlastním spojencům máte pravdu. To by se mělo zdůrazňovat!
To se mi líbíTo se mi líbí
Polsko nebylo ani plně vyzbrojené, ani připravené.
Ti byli připravení tak leda na to, jak potáhnou s Němci na Moskvu, což dnes není tajemství.
Problémem byl také polský důstojnický sbor, který pomalu celý zbaběle utekl, většinou do Rumunska, dávno před koncem bojů.
Armáda se de facto ocitla bez velení, a hrdinství vojáků s tím prostě nemohlo nic udělat.
Polská válečná doktrína byla spíše útočná, Polsko byl agresivní,a expanzivní fašistický stát.
Moc se o tom nemluví, ale dle mého Polsko ve skutečnosti útok Němců nečekalo vůbec, jinak by tak rychlý průlom Němců nebyl- použitou technikou a silou- možný, už kvůli rozdílu morálky.
Útok na Polsko neukázal sílu, ale slabost německého vojska, malý počet vojáků, i značné množství případů zbabělosti a neochoty bojovat musel řešit sám Hitler, který zuřil.
Také je třeba si uvědomit, že Němci měli v tu dobu obrovskou válečnou kořist právě z ČSR, výzbroj pro milion vojáků je pořádná vzpruha, a též za ten rok se německé vojsko v nasazeném tempu vyzbrojování a výcviku zlepšilo minimálně 5x oproti r. 1938.
Sám se kolikrát divím, co proti nám chtěl Hitler vlastně nasadit, neměl tanky ani cvičené vojáky, k dispozici měl max. 500 000 jakž takž připravených vojáků, a relativně silné, ale operačně nevyzkoušené letectvo.
Myslím, že údajná převaha Němců se dnes propaguje jako omluva pro kolaps zahraniční politiky Francie a Británie.
A když jsme u toho Polska, ČSR se neměla bránit jen Německu, ale i Polsku, potažmo Maďarsku.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Podívej se na osudy X. polské pěší divize.
To se mi líbíTo se mi líbí
Strejdo, myslel som, že Vám dnes už dám pokoj, ale toto, že treba zdôrazňovať ako sa Beneš vzdal spojencom… to je brutálny lapsus.
Beneš predsa 5. 10. 38 abdikoval a do Londýna odletel ako súkromná osoba. Niekoľko mesiacov potom žil v USA a prednášal najmä v Chicagu. Keby to inak nešlo, tak pohodlne mohol dožiť ako exilový akademik. Veď rovnako bol na tom Albert Einstein.
Beneš sa teda nevzdal spojencom, ale prijal úlohu, akú dnes hrá Guaidó alebo Navaľnyj – živý casus belli a potenciálny signatár „pozývacieho listu“.
A vďaka, že ste zaviedli reč sem. Toto prirovnanie mi prišlo na um vôbec po prvý raz dnes vďaka Vám.
To se mi líbíTo se mi líbí
Navajo, máte pravdu, i tak se to dá vykládat. Dobře, že jste to poznamenal. Ale to si musím promyslet. Takto jsem nikdy neuvažoval a nerad bych dělal unáhlené závěry. Snad někdy v budoucnu na to ještě narazíme.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Příteli
tady jste to asi nepochopil. Beneš se vzdal spojencům ve významu, že se vzdal jejich nátlaku. Co bylo poté, je věc jiná. Ale strejda má v tomhle pravdu.
Jinak bych chtěl připomenout, že dnes je výročí úmrtí našeho prvního presidenta T.G.Masaryka. Což nám ovšem nikde nikdo nepřipomene. Masaryka plné huby, a v hlavě jen 💩
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Tak Beneše srovnávat s Navalným a Guaidiou, to chce opravdu velkou dávku fantazie. Oba jsou jen nelegitimními loutkami nepřátel Ruska.
Beneš byl politik, který se zasloužil o vznik ČSR a desetiletí pracoval pro Československou republiku, byl zvolen prezidentem v demokratických volbách. Byl považován za nástupce TGM a tak byl přijímán i politickou opozicí v republice.
Ještě k těm snahám Slováků o autonomii, nebo separatismus. Vaši Maďaři Navajo také nemluví o separatismu, oni jen chtějí tu maďarské nápisy, tu něco jiného, prostě jen prstíček do dveří separatismus otevírající prostrčit a odčinit Trianon.
V roce 1993 se mne moji dobří slovenští známí z Martina, kteří mají české manželky a děti měli na studiích v Praze ptali. co rozdělení říkám. Pro ně to bylo děsné dilema už s ohledem na ty česko-slovenské vztahy sahající až do manželských postelí.
Ale já se Slováků vždy zastával a v roce 1993 jsem jim rozdělení schvaloval, protože opravdu byli českým pragocentrismem ukracováni na národním vyžití. Jenomže na konci třicátých let minulého století i ta snaha o autonomii znamenala ohrožení státu jako celku.
Prostě na každou akci je třeba zvolit vhodnou dobu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Laco, som sklamaný z toho, čo píšete, hoci to znie ako sympatie k Slovákom. Počas Mníchovskej krízy šla otázka autonómie do úzadia a určite v tých kritických chvíľach to nebol podstatný faktor ohrozenia štátu. Nič nemohlo naše národy zblížiť viac ako spoločná obrana, takže pomlčme o nespoľahlivých Slovákoch.
Slováci
Čo sa týka 1993, tiež som už viackrát napísal, že som to nikdy neschvaľoval a ani dnes si nemyslím, že rozdelenie bol dobrý nápad. Hlavne ten spôsob.
A som si istý, že by sme (naše dva národy) tú chybu nepripustili, keby sme nemali v anamnéze aj neústavný a nedemokratický Mníchov.
To se mi líbíTo se mi líbí
Buďte rád za to, čo bolo dnes napísané. Strejda aj Laco odkryli karty. Už vieme, že títo ľudia nám nikdy s ničím nepomôžu, aj keď napríklad nebudú priamo kolaborovat. Nie sú a nebudú oporou v žiadnom zmysle. Sú príliš zatrpknutí a starí, nevidí žiadnu nádej.
Strata času.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Navajo, já jsem spíše federalista, a mám Slováky celkem rád, ale rozdělení republiky v r.1993 bylo svým způsobem nutné.
Globalistům byla z ruky vyražena páka šíření nenávisti mezi národy ve federacích.
V Jugoslávii to skončilo masakrem, a byly to vlastně tehdejší „horké“ maidany, vyprovokovaný střet mezi národy, které leckdy objektivně ani nejdou moc rozlišit, vlivem společných manželství.
Slováci si vyzkoušeli samostatnost, a kdyby bylo třeba, můžeme se zase nějak spojit.
V r. 1939 neměli Slováci moc na výběr, nicméně jejich aktivita- protičeská- byla asi nepříjemné překvapení pro české obyvatelstvo, mnoho z toho bylo zbytečné.
A ano, společná obrana sbližuje, a Slováci, Rusíni i mnozí sudetští Němci by se s Čechy nejspíš sblížili, v případě úspěchu, který tedy osobně předpokládám, resp. pokládám za pravděpodobný.
Ještě k tomu rozdělení.
Vy jste federalista každým coulem, ale ne každý Slovák je federalista.
Řešení to bylo smutné, ale v těch politických podmínkách nezbytné, a jeho kultivovanost dodnes vzbuzuje oprávěný údiv, a troufám si tvrdit, že to pro zkurvené Němce a jejich nohsledy v EU bylo nepříjemné překvapení.
To se mi líbíTo se mi líbí
don vitta vojak wehrmachtu a nehovorim o SS to disiplinovany jak kurva,presvedceny o boji za nemecko,SS jednotky to na dnesne pomery special force,ty kurva oni pri stalingrade mrzli a zamrzli,ale zbran nezlozil,ze tam hral rolu strach to maximum 10 %,ale na 90% to umieral z presvedcenia za fatherland a to nepisem o tych jebanych samurajoch to najpojebanenjsi vojaci na svete na nich nema nikto,us marines vedia najlepsie,ty bojovali,aj s nozikom rybka v ruke,tam zeny a deti napadali americkych vojakov na okinavwa,japoncik to kurva nad kurvy,ja tu nechvalim nemcov to realita ich mentalita to taka nie slovanska,oni inac stavany jak my mentalne v rusii narazili,bo balsaja zemla a jich bylo mnogo to zo zaciatku platilo,potom uz isli vojensky bo sa otukali niekto tu pise,ze by nemci dobili moskvu,ani v lete keby pred nu by boli prisli okolo rzeva lezi sa pocita az 2 miliony ruskej holoty to uz bolo na jesen,keby v lete by tam lezalo 5 milionov rusov a moskvu by wehrmacht v zivote nedobil bo by ju ruske kurvy predtym,keby volke dorazili rozjebal na sracky,oni nekukali nic viedli boj na zivot a smrt,holota o tom vedela a ani by nepipla uz som tu pisal oni samy palili polia myslim traktare,zabijali dobytok travili vodu,tie chtrce spalili do tla,aby navstevnici,ked pride chladnejsie chuj mali a tam casom chladno jak kurva a zdochynali ty rusi jak kobylky po postreku nijaky vojaci,ale civilna holota,oni kurvy by vyhodili do luftu pol ruska,zomrela by by ich vecsia polovica ,ale nepochybujem,ze by stali v berline to kurvy nad kurvy,za to ich uznavam klacali na kolenach,o zime ze im pomohla nech mi nikto bajky nepise,bo jim bola kosa taka jak kurtom z reichu,oni vedeli kombinovat,oni kurva zrali z dreva nejaky chlieb,pri blokade lenigradu to nie do zajebania nacia,jich jak pritisne to su este tvrdsi,jim islo o vsetko,tam nijaka humanita nebola a nemohla ani byt,bo islo o ich bytie a ktokolvek cokolvek napise nejaky historik ci humanista nisa sport jasne ukazuje,oni vyhrali,ale kurevsky zaplatili u nich platit nema problem ten kurva car jich dobre povedal to lepsieho vystihnutia nema povedal american da posledny dolar na obranu svojej zeme a rus da aj poslednu kapku svojej krvy… dobre bo som sa vykontextoval a hej slovaci bojovali po boku volke a horska divizia cobolov s chorvatskymy horskymi strelcami mali dobru reputaciu u volke na rozdiel o madarov a rumunov,uz kolko nabojovali to jiny cafe bo kopa utiekla k traktarom sme kolaboranti este sme dali odjebat ponad 60000 jude,,ale pozor pepici barz nepodskakovat ,ze vy muzikanti kazdy vtedy prispel na vitazstvo nemeckej zbrane vy tiez,tu nijake podpasovky nedavam pepikom ci cobolikom ,mne ukradnute co si kto mysli,mali sme kopu vlastencov,ktory nesanovali svoj zivot jak pepici,tak cobolici a ty zachranili kus nasej cesti ty pre mna bohovia na olympe na tych nedam dopustit.
a preboha nepisme,ze by sme vsetci ihned isli do prvej linie na gulomety,kazdy nech sa zamysli,ci by mal odvahu,co aj tazko mysliet drzat radsej picu,bo keby sme zazili to nic nepopviem ,ale nikto z nas nema pary a ty starsi to sa na ubanika hrali v uhliaku asi tak kurva ze jo…
To se mi líbíTo se mi líbí
Existuje velmi dobrej novodobej ruskej film Ržev. 2019 nebo 20. Koukni na to. A když už u toho budeš, podívej se na stejně novej film Kalašnikov. Bude se ti to líbit.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nikomu se nechce válčit a chcípnout někde v bolestech.
Nikomu, a v r. 1938 se nechtělo ani Němcům.
Nic méně obránce je na to morálně vždycky lépe, než útočník.
Útočník chcípe za nějaké pochybné zájmy, a ví to, obránce brání svou rodinu, svůj majetek, a svou domovinu.
To umožňuje dosáhnout vysokého nasazení, na hranici sebeobětování.
Útočník tohle už z principu nedokáže.
Fanatický výkon Němců u Stalingradu pak nebyl dán touhou po dobytí toho města, ale úplně obyčejně bránili vlastní holé životy.
To se mi líbíTo se mi líbí
Čobolík, jeden z tých SS šturmbanführerov, čo som spomenul na inom mieste, napísal v liste domov, že 7. 7. 41 pochopil, že tú vojnu nevyhrajú, keď videl, ako bojovala posádka z jedného ruského guľometného hniezda. Bol vo vojne dva roky a prešiel cez Poľsko, Francúzsko aj Juhošku, ale skutočná vojna sa mu začala až v ZSSR.
A iný, pred Moskvou v Rževe, čo tu spomenul AFB, napísal, že Rusi absolútne nectia pravidlá. Veď Nemci ich rozbili ešte v lete 41 a Rusi to odmietajú pochopiť. Tož tak asi. Hovorí sa, že porazený je človek vtedy, keď to vzdá – a nie je to len fráza.
To se mi líbíTo se mi líbí
Příteli Navajo,
nezlobte se, ale při čtení Vašeho dnešního článku a Vašich komentů se nemohu zbavit dojmu, že nečtu texty od tolik vzdělaného a zkušeného člověka, jak jsem Vás poznal.
Tolik nepřijatelných předpokladů, závěrů a argumentací na jedné hromadě, to se fakt vidí málo.
To množství omylů a chybných úvah, to množství přehlížení faktů, které určovaly tok událostí,
mi brání na ně jednotlivě reagovat.
A Vaše strefování se do prezidenta Beneše, kterému si dokonce klidně dovolíte připisovat, že – “ Benešov exil bol motivovaný hlavne jeho egom, nie štátnym záujmom.“, to už je snad vrchol neomalenosti.
Nebudu to dále rozvádět.
Jen řeknu, že jste dneska šlápl do pořádného hovna a ještě ho dále matláte. Po čí bok jste se tím zařadil, raději nedomýšlím.
Byl jste fakt při smyslech při psaní????
L.
To se mi líbíTo se mi líbí
Priateľu Lexi, mrzí ma, že Vás moje dnešné písmená rozrušili, no uisťujem Vás, že som pri zmysloch a dokonca tieto moje dnešné postoje nie sú impulzívne. Keby sa dal urobiť rešerš toho, čo som v minulosti napísal tu aj na iných blogoch, nájdete v tom integritu.
Mrzí ma, že nemáte ochotu počúvať a chápať, no možno to príde časom.
Mám len prosbu. Nepokúšajte sa operovať tým, po boku koho som sa zaradil. To je manipulácia. Ja nie som hovorcom nikoho. Hovorím sám za seba, ako by to v demokracii aj malo byť.
Niekto vyššie (tuším pán domáci) spomenul, že nič v histórii nie je čiernobiele. Ani Beneš. A tak si nemyslím, že jeho kritikou robím niečo neprípustné.
Mrzí ma, že sa Vás to dotklo, ale odvolávať to nebudem.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Příteli Navajo,
nic mě nerozrušilo.
Jen s Vámi ohledně tohoto tématu bytostně nesouhlasím. V ničem. Píšete v podstatě nesmysly. Z tepla obýváku v situaci víc jak třičtvrtě století po. Nezohledňujete základní premisy globálního vývoje. Neberete v potaz, že kdyby se Československo bránilo připojení Sudet k Říši vojensky, bylo by to Československo, kdo by byl v mezinárodních vztazích považován za agresora a iniciátora války. Neberete v potaz, že by se tím naplno otevřela původní idea agrese „demokratického“ Západu /kde ovšem jinde byla v té době demokracie západu, než v jediném Československu?/ proti bolševickému Rusku. Neberete v potaz, že Československo by bylo poraženou zemí s následky mj. v podobě reparací.
Neskutečná manipulace!
Snad jen Laco Grössling….
Nejsem ochoten nic z toho akceptovat.
Navíc na podobné úvahy obvykle oponuji známou povídačkou na téma „co by kdyby“ – „Kdyby byly v ř..i ryby, nebylo by třeba rybníka. Sáhli bychom…… .“
Neberte, prosím moje trochu obhroublé vyjadřování osobně, není namířeno „ad hominem“, ale proti tomu, co v tomto případě píšete.
Nechce se mi věřit, že to myslíte vážně.
Berete v potaz, že nebýt Slovenského národního povstání a Beneše, bylo by Slovensko poraženým státem hitlerovské koalice se vším, co k tomu patří, tedy s okupační správnou Sovětského svazu, bez státoprávní suverenity etc. etc. ?
Ne, nevěřím, že své řádky tentokrát myslíte vážně.
To se mi líbíTo se mi líbí
Priateľu Lexi, chápem, že emócie dokážu zabrániť hlave, aby uvažovala rozumne. No kvôli poriadku pripomeniem z úvodu svojho článku tieto vety:
„Je to komplexný problém a verím, že v diskusii sa ozve viacero rôznorodých postojov. No chcel by som upriamiť pozornosť len na jeden čiastkový vojenský aspekt. Československé pohraničné opevnenia.“
Vo zvyšku článku som sa snažil spochybniť tézu, že Československá armáda by bola porazená.
To je meritum článku. A to som myslel smrteľne vážne.
A aj som sa snažil vysvetliť, že mi nejde o žiadnu revíziu niečoho, čo sa stalo, ale ide o to, ako chápeme svojich „volených zástupcov“. Dovolíme im urobiť čokoľvek? Aj nerešpektovať ústavu a zákony?
Dovolili sme im takto rozdeliť spoločný štát. A precedens vznikol práve počas Mníchovskej krízy. Hovoríte o medzinárodnej situácii a dohodách, ako keby úplne prirodzene mali byť nadradené našej ústave a zákonom. Presne to sa aj stalo. Medzinárodné dohody sa zmenili takmer zo dňa na deň a naša ústava nezaujímala vôbec nikoho.
§ 3 Ústavy ČSR:
„(1) Území Československé republiky tvoří jednotný a nedílný celek, jehož hranice mohou býti měněny jen ústavním zákonem.“
Chápem, že moje subjektívne morálne dôvody nemusia byť pre každého pochopiteľné a prijateľné, ale to, že odovzdanie pohraničia Nemecku sa udialo v rozpore s vtedy platnou Ústavou, to je neodškriepiteľný fakt.
Fakt je aj to, že jedným z hlavných garantov ústavnosti by mal byť prezident.
Myslím si, že nikdy a v žiadnom prípade prezident republiky nesmie uprednostniť vôľu cudzej moci (a tam počítam aj formálnych spojencov) pred ústavou a zákonmi vlastnej krajiny.
Ak v tejto veci so mnou bytostne nesúhlasíte, tak sa s tým naučím žiť bez zloby a zášte, ale neuhnem.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Po můj bok. Až bude třeba bránit Čechy, povolám Slováky Navaju a Čobolíka. Protože na takový „Čechy“. jako jste Vy, Laco nebo strejda se spolehnout nedá. Vy zvedáte ruce už v časech, kdy ještě nikdo neútočí.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Bránit Čechy? Čechy, nebo Čechy?
Odkdy Ramštajne katolíci jsou obránci Čech a Čechů?
To se mi líbíTo se mi líbí
Od vzniku Čech a Čechů. Teda hned poté, co jsme vám vymlátili z hlav pohanství.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ramštajne, moc toho asi o historii katolictví v Čechách (a na Moravě) nevíte. Už sv. Václav byl podle Vašich měřítek zbabělý defetista. Ale dobrá, ještě tak Jan IV. z Dražic, nebo Karel IV., či Václav IV. se Čechů zastali a potom konec, finito.
Od dvacátých let 15. století 200 let v Zemích koruny české převládali utrakvisté, kteří tvořili cca 80% obyvatelstva a vy katolíci jste se s tím nedokázali vyrovnat, kolaborovali jste proti národu s papeži a Habsburky. Nakonec jste z 80 % utrakvistů udělali násilím 100 % katolíků, dopomohli jste cizákům k získání velké části země na úkor Čechů. V roce 1627 se ani katolický Habsburk nesnažil přeložit Obnovené zřízení zemské do češtiny. Zavedl na 300 let tvrdou diktaturu meče a kropáče, včetně neméně tvrdé germanizace.
Vrcholem byla kolaborace katolické církve s Habsburky v nahnání národa do ničemné I. světové války. I během I. republiky jste se nedokázali s novými poměry srovnat.
Stručně, 500 let kolaborace s Římem a Vídní proti národu. Už jen Hitler byl horší. Tvrdil, že Habsburkové byli na Čechy málo tvrdí.
Tož tak jste byli ochránci Čech a Čechů.
To se mi líbíTo se mi líbí
No vidíte, jakej jste semiaktivní idiot. Protikatolický spisky máte zjevně v malíku. Takže pokud byste se třeba v hluboký intoxikaci pokusil o objektivní pohled, budete muset prozkoumat i tu druhou půlku dějin. Tu, která se Vám nelíbí, ale stala se.
A pokud byste potřeboval nějak osvětlit některou stránku církevních dějin-což zjevně potřebujete-, jsem Vám k vole dispozici.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ramštajne, obávám se, že člověk s mluvou ze VI. cenové skupiny můj rozhled těžko obohatí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Když ona církev je opravdu příliš široký pojem, aby se pod její křídla mohlo schovat jen část dění. Protože byli i Bolzanové a podobní vlastenečtí kněží. Byl i katovický páter Jílek, kterého nacisti umučili a bylo jich opravdu spousta. To, že „vrchní velení“ církve podporovalo Habsburky také není úplně pravda. Počínaje Marií Teresií se vztahy mezi klérem a vládou také hodně rozvolnily. Takže ono je to jako se vším. Procento zrádců národa v církvi odpovídá jejich procentu v populaci. Jen je na ně víc vidět.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ach jó, Bavore, jak se ti Češi báli, že by mohli přijít v roce 1918 o laskavou vládu Habsburků a většina vojáků z fronty se hrnula do kostelů pro útěchu, že?
To se mi líbíTo se mi líbí
Poněkud mícháte hrušky a pomeranče.
To se mi líbíTo se mi líbí
Opet dobre tema!
Podle meho byla vojensky, ale predevsim statopravne urcujici sudetonemecka „minorita“, cirka 3,5 milionu lidi, neloajalnich k vlastnimu statu a neochotnych jit do boje proti bratrum v reci.
Mnohonarodnostni stat nema narok na vlastni existenci, neni-li tato garantovana nejakou mocnosti (rise o velkych plochach, kde jsou narody mimo kontakt, na vlastich uzemich je neco jineho).
Bratia Slovaci by o tom mohli psat cele romany…
Takze shrnuto: Dle meho, i kdybychom se ubranili, po „valce“ (anebo i bez uvozovek) by se CSR stejne rozpadla.
Jak jsem Benesovi dlouho nedokazal prijit na chut, casem se mi jevi jako zasveceny skoro-genius, kteremu bylo jasne, ze tehle slamastiky lze vylezt pouze lavirovanim a priklonenim se k nejake velmoci- a Benes, po zkusenost se Zapadem, velmi pragmaticky zvolil Rusko, ktere nam pote garantovalo statnost na dalsich 40 let.
Ten clovek by mel mit pozlaceny pamatnik namisto byvaleho Stalina.
*
Co se tyce uvah o vlivu odpiskani obrany na ceskou moralku: podivejme se na udalosti poslednich 30 let a jak se osvedcil a dopadl „cesky sebevedomy narod“. Podle meho i tohle Benes vedel.
A nejde o moralku, ale o „amoralni vlastnost“, hasterivost. Staci pitome rousky, a uz je to 50:50.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pokud to tak je.
Nezapomeň, že roušková hašteřivost je v zájmu (sudeťáckého) mainstreamu.
A tak se o tom může hodně psát, ale ve skutečnosti to jsou případy spíše vyjímečné.
U nás žádná hašteřivost není, nebo jsem jí nezaznamenal.
Lidé jsou opatrní, sice si mnozí myslí, že je to zbytečné, ale…co kdyby…
To se mi líbíTo se mi líbí
Ja videl hasterivost v druhe pulce normalizace, kdy lidem nic nechybelo a na zacatku kapitalismu, kdy lidem dvakrat nic nechybelo. Hasterivosti se tehdy projevovala jako vzajemne okradani, jak za sociku, tak za kapiku, okate, bez skrupuli, bez vycitek.
Kdo nehasteril (nekradl), ten spatne dopadl- za sociku byl z nej otloukanek vysmivany, za kapiku takto byla odpalena cela jedna generace prvotnich slusnych podnikatelu.
Kdo nekrade okrada rodinu je heslo hasterivcu.
Neni treba zde delat narodnostni osvetu, ci se sebepresvedcovat v tom, ze vse je v poradku. Tohle neni verejnopravni, nazorove-tvurci web, ktery by dokazal ovlivnit rozviklane. Duvera v Rusko klesa, naopak v EU a Berlin stoupa. Jak pise cobolik- Nemci jsou kurvy s velkou vydrzi, zatimco Cech/ Slovan nema duvod vydrzet, chce normalne zit a uzivat si jako clovek a ne pouze prezivat jako vec (predmet).
Rus zije na rozhrani a coby slovan ma prvni a posledni zbran- sebeobetovani. Rus se sebeobetovat musi, chce-li zit, Cechovi staci se nalepit na Germana, ten ho uz proveze.
Neni duvod mit duveru v Rusko, pozadujici obet.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ještě k té otázce bránit, nebránit. Velmi si vážím toho, co udělal pro Československo Edvard Beneš. Ale ani on neměl sílu změnit mezinárodní vlivy, které přispěly k pádu Československa v roce 1938, resp. 1939. Beneš to věděl a tak jako I. válka smetla definitivně aristokracii německou a rakousko-uherskou, tak II. válka smetla určitou vlivnou vrstvu buržoazie, která nebyla ochotna se vzdát kolonialismu a přizpůsobit se sociálnímu hnutí. Z tohoto pohledu byla volba Beneše po Mnichovu sice tragická, ale jen epizodní.
Československá republika mezi válkami neměla bohužel dobrou mezinárodní perspektivu, byť asi nebylo rozumnějšího režimu v tehdejší Evropě, navzdory snahám jejich zakladatelů.
Musely přijít nové masakry II. války, aby se prosadily síly, které poskytly novému Československu lepší mezinárodní perspektivu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Navíc se mu podařilo odsunout rozkladný prvek- Němce.
Né všechny, ale zásadní část.
Nyní jsme bez Slováků, kteří potencionálně mohli být problém, a tím jsme se zbavili problému Maďarů.
Moravské strany zaznamenaly kolaps, tahle myšlenka se nechytla.
Rozvrátit republiku mohou zase jenom Němci, ale k našemu štěstí mají svých starostí dost, a nemají na nás čas.
Pokud se jim nepodaří nacpat sem svoje negry, budeme na tom v podstatě dobře.
Kromě to, jakkoliv mainstrem dělá co může, obliba Ruska pomalu, ale jistě stoupá.
Za těch 30 let stoupla minimálně 3x, i když dle nějakých statistik dosahuje kolem 40%.
Neobliba je ale ještě menší.
Nevedeme si tak zle, jen najít dalšího Zemana na post prezidenta.
Tam vidím hlavní problém.
To se mi líbíTo se mi líbí
Rozvrátit republiku může „naše“ pátá kolona, a taky na tom usilovně pracuje.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jistě, ale v čím zájmu?
To se mi líbíTo se mi líbí
Na osobě prezidenta valně nezáleží. Myslím směrem dovnitř. Co se zákonných pravomocí týče, můžem tu funkci rovnou zrušit. Význam má až jeho projev vně, jakožto reprezentanta země.
A zase-je celkem jedno, kdo a s jakým světonázorem to bude. Musí mít ale nezbytně dvě věci: Ksicht a koule.
To se mi líbíTo se mi líbí
NavajaMM napsal v hlavním článku :
„chcel by som upriamiť pozornosť jem na jeden čiastkový vojenský aspekt. Československé pohraničné opevnenia“.
Já jsem to zde již jednou psal, ale zopakuji to. V jednom těžkém pěchotním srubu byl v září 1938 i můj otec. Líčil mi,že vojáci, kteří tvořili posádku bunkru měli strach. Ne z těch Němců, kteří přijdou zepředu, ale z těch Němců, co přijdou zezadu (ze Sudeťáků).
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Moudrej muž.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vážený NavajjaMM,
pokud jste si zvolil jako základní východisko povídánky J.Urbana dopustil jste se opravdového omylu. Tenhle Urban není historik. Je to bývalý novinář a známý čechožroeut a benešobijec, objektivní názory se u něj neobjevují. Patří do party tzv. stipendistů jako byli Mlynárik, Doležal , Mandler a další. .Cílem této party je hlavně štvaní. A mimo jiné je spojuje např. se sudeťáky.ale i nacisty nenávist k Benešovi. Hlavní vlastnostní těch jeho spekulací je naprostá účelová ignorance reality, faktů a především mezinárodní situace.
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky, Josi,
za připomenutí Jana Urbana, který Navajovi „hovorí z duše“.
Zařadil jste ho naprosto přesně – vedle Mlynárika, Mandlera, Doležala a dalších. Takoví „krychtálci“ v popřevratové době od 1989. A s nimi v jednom šiku Halíkové /ne ti z Černých baronů/, Hermanové a další a další. A ti nás učí „dějinám“.
Děkuji, já už jsem byl.
A zase je mi na zvracení….
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Jos, o Urbanovi som pred napísaním tohto článku nevedel zhola nič. Google mi našiel jeden jeho text a keďže s tým uvedeným citátom sa stotožňujem, tak som ho zaradil do článku. Bola to chyba. Vôbec to nie je moje „základné východisko“, zafungovalo to ako červené súkno a k väčšine čitateľov sa potom nedostalo, čo som chcel povedať.
Absolútne neviem, čo ešte ten Urban kde napísal a s kým sa kamaráti.
Myslíte ale, že odteraz by som si mal dávať pozor? Mal by som bedlivo skúmať, či sa moje názory náhodou v jednotlivostiach nezhodujú s niekým, „kto nie je s nami“? Že by som sa mal začať hanbiť, že si občas niečo prečítam z Nietzscheho, počúvam Wagnera a nejem mäso?
Ak máte pocit, že by ste mi na tieto otázky odpovedali kladne, tak ste proti demagógom úplne bezbranní. Nemajú s vami žiadnu prácu, stačí im na to strašiak do maku. Je zlé, že to platí asi na väčšinu populácie a to znamená zbohom snom o demokracii. Zatiaľ nehrozí.
To se mi líbíTo se mi líbí
kurva ja ziram ,jedny by bojovali,druhy ,by to riesili politicky a vastina si zvykla na okupaciu,ja neviem jak povedat,ja nemozem pochopit,sak nikto z nas nebol vtedy,ani benes,ani vojak,ani hacha,ani tiso,ani kolaborant,ani partizan ci len prizdisrac bo nikto vtedy nezil,nezazil tu tobu proste nevaril sa v tej stave a vidim,ze kazdy ma svoju pravdu,kurva uznajte,ze sme len prizdisraci,vatsina z nas to nehne ritou,bo sa prisposobi,kurva to si treba priznat a nie kurva kazdy ma nejake moudro ja tiez…
To se mi líbíTo se mi líbí
co kto z nas nieco urobil,kurva jak my menime ci robime nieco,aby nasa zem nebola kokotovo,ja tam nezijem,aby mi nejeblo z toho blahobytu tam,tu som otrok velka pravdepodobnost ,ze skoncim invalid a to budem mal stastie jeden chuj co bude,co sme my zrobili pre zmenu v nasej zemi,kurva AFB aspon strielat chce ja tiez bo kurva inac neide ,ale nestrielam,AFB tiez nie,dristame jak dakedy v hospode a kurva povedzte ze nie hej JIcko ten kurva aspon pise niekde co tiez maju jeho dopisovanie v pici bo ja napisem tiez,nie jak jicko ja pisem jak donecky kozak,ci do pepikova na vladu,ci na prezidenstku kancelariu cobolova,nemienim uz pisat,bo aj tak chuj z toho trbe a strielat zamer mam do coho este neviem,uznajme si,vedieme tu len hospodske reci jak za soudruha a skutek utek…kurva ked tak citam to co druhy benes,ci svoboda ja uz pomaly zukov…bo som sa len nieco dozvedel a chuj zazil…
To se mi líbíTo se mi líbí
Přeme se z klidu svých domovů o dvou různých věcech.
Tou první je přijetí Mnichovské dohody. Československo mohlo říct, aby si ji ti čtyři strčili za klobouk. Protože se tak nestalo, možný další vývoj je čistou spekulací. Odhodlání Československa bylo samozřejmě narušeno třímilionovou německou menšinou. V úvahu musíme vzít i to, že existovala zfašizovaná pravice. Vedlo by odmítnutí Mnichova k válce? Těžko říct, Hitler možná měl i plán B.
Beneš neměl kontrolu nad celou zemí. Zrovna tak jako ji nemá současný vrchní velitel armády Miloš Zeman. Co kdyby došlo k válce a polovina, která ho nepovažuje za „svého presidenta,“ odmítne poslušnost?
Druhou věcí je, zda bylo možné Československo v případné válce s Německem ubránit. Na první pohled to tak mohlo vypadat, proběhla mobilizace, kterou provázelo jisté nadšení. Pochodovat a zpívat ale vydrží jen chvíli. Chtěli Češi, kteří měli v paměti jatka první světové války, opravdu bojovat? Nechci to zlehčovat, ale nadšení nelze spojovat s účastí.
Máme skvělý příklad z USA, kde všichni nadšeně mávají fanglemi, ale do války se (po Vietnamu) nikomu nechce. Služba v armádě již není nejsvětější povinností občanů. Našla se náhrada v podobě držitelů „green card,“ tedy povolení k trvalému pobytu. Ti mohou vstoupit do armády.
To je obrovská změna.
I v současném Česku máme žoldáky, kteří by to za nás „odbojovali.“ Žoldák bojuje za žold, neboli prachy. Jeden z těch tří, kteří zahynuli v Afghanistánu, byl na páté misi. Boj o Prahu u Kábulu mu byl u prdele. Potřeboval peníze na střechu svého domu.
Beneš asi tušil, že se blíží velká válka. Možná nechtěl, aby k ní došlo kvůli Československu a tak vzdal Sudety. K válce nakonec došlo protože cílem nebylo Československo, ale Rusko. Akorát se to zašmodrchalo s Polskem a Francie s Británií zplakaly nad výdělkem.
No a my můžeme u Bavora spekulovat o tom, co se tehdy nemělo stát.
To se mi líbíTo se mi líbí
„Francie opevňovala podstatně delší dobu – dvanáct let – a my jsme začínali v roce 1935. Za tři roky jsme opevnili nejdůležitější směry. Koncepce obrany byla pro nás rébusem. Nejvíce jsme byli ohroženi operací z Kladska na Brno a Břeclav nebo naopak. Ale nejpravděpodobnější byl útok oběma směry, ze severu i z jihu, když Hitler obsadil Rakousko. Většina našich záloh byla orientována proti tomuto nebezpečí. V případě nutnosti by vojska z českého prostoru ustupovala směrem východním, aby ohrozila západní bok nepřátelských vojsk, pronikajících na Moravu.
Téměř okamžitý zásah spojenců byl podmínkou úspěšné obrany republiky. Byla utvořena Malá dohoda s Jugoslávií a Rumunskem. Hlavni štáby konaly každoročně porady v hlavních městech. Zavraždění jugoslávského krále Alexandra a francouzského ministra zahraničních věcí Barthoua zabránilo Jugoslávii spojit se s námi proti Německu, což by možná ovlivnilo i Rumunsko. S Polskem na něco podobného nebylo možné pomýšlet, neboť nám polofašistická beckovská vláda nemohla zapomenout tradiční rusofilství a Těšínsko.
To mělo vliv i na naše obranné kalkulace. Vzhledem ke společnému spojenectví s Francií jsme se rozhodli riskovat a ponechali hranici s beckovským Polskem nezajištěnou. Ve skutečnosti jsme neměli, co bychom na ní dali. Skrytě jsme mohli doufat v zásah SSSR. Také pak po vypovězení menšinové smlouvy s Polskem a soustřeďování polských vojsk podél našich hranic v období před Mnichovem Sovětský svaz důrazně upozornil polské vládnoucí kruhy, že by vypověděl smlouvu o neútočení, kdyby Poláci napadli ČSR.“
(..)
„Byl jsem uveden do modrého salonku, kde zasedala politická pětka nebo sedmička. Ani jsem všechny neznal, jen Dérera a Šrámka. A tam jsem k překvapení zjistil, že kapitulace je vlastně hotová. Potom zasedala vláda pod předsednictvím dr. Beneše a v té době francouzský a myslím i anglický vyslanec telefonovali, aby president odstoupil, že by byl Hitler povolnější. Ale zvednout telefon do Berlína ve prospěch Československa se báli Francouzi i Angličané.“
(..)
„Poslali jsme z hlavního velitelství vládě, ještě než přijala mnichovský diktát, memorandum, v němž jsme ji ujišťovali, že armáda je připravená. A před Mnichovem jsme rovněž poslali prohlášení NROS (Nejvyšší rada obrany státu), o kterém se nikde nehovořilo. Bylo to po našem zásahu proti řádění henleinovských bojůvek v pohraničních oblastech, kdy tam došlo k obnovení pořádku. Stálo v něm, že je třeba kout železo pokud je žhavé. Končilo větou: Když zemřít, tak čestně! Tehdejší předseda vlády [gen. Syrový] napsal, abych se nepletl do politiky. “
(..)
„Uvědomoval jsem si, že zůstaneme-li sami, můžeme se bránit určitou dobu, jak nám bude štěstěna přát, ale nemůžeme se sami ubránit.“
(časopis Reportér. č.38 z října 1968 ke 30. výročí Mnichova přetiskl a doplnil starší rozhovor s armádním generálem Ludvíkem Krejčím (1890-1973), náčelníkem československého hlavního štábu.v letech 1933-1939)
To se mi líbíTo se mi líbí
To pravděpodobně neodpovídá realitě, a to z toho prostého důvodu, že v r. 1938 ještě nikdo bleskovou válku neznal, a v podstatě kažý teoreticky bojoval válku minulou.
Tedy se dalo předpokládat, že zakopané ČS jednotky mohou odolávat německým útokům celé měsíce.
Tím spíše, že bleskovou válku neznali tehdy ještě ani Němci, neměli na ní dostatek výzbroje a plánů, protože přejít skrze pokraniční hory pomocí těch pár špatných tanků, co Německo mělo, by nikdo soudný nemohl navrhnout.
Plán Grün byl z r.1937 a je s ohledem na pomnichovskou situaci směšný a neproveditelný.
Počítal totiž s momentem, překvapení, které proti plně mobilizované armádě neměl, navíc klíčová místa byla obsazena českými posádkami s maximální bojovou morálkou.
České tanky převyšovaly ty německé ve všech směrech, a ještě ukázaly své kvality při útoku na Francii.
Též v něm bylo počítáno s úderem sudeťáků, ti ale byli poměrně malým zásahem pravidelné armády rozprášeni, a utekli jak zajíci do říše, což bylo výhodné, protože na území Československa zůstali Němci do značné míry váhající, a obávající se budoucnosti, než že by se angažovali až tak aktivně v politice- něco jiného je plácat hubou a pochodovat s bubínky, a něco jiného je válčit proti cvičenému vojsku.
Proto si myslím, že tyto různé paměti a analýzy jsou buď fejky, nebo se texty upravily, či se vybrali jen ti autoři, kteří zapadali do koncepce silného, neohroženého Německa a slabého, nebránitelného Československa.
Tím by se zajedno mohlo nakydat na Dr. Beneše, a za druhé na český národ jako celek, a za třetí by to ospravedlnilo trapnou, pronacistickou politiku Británie, která do ní z mnou nezjištěných důvodů zatáhla i Francii, která na ní neměla žádný geopolitický zájem, právě naopak.
Bez likvidace Československa nebylo možné Francii napadnout, Francie s Československem jako vojenským spojencem byla pro Němce nedobytná.
Historie se nechutně falšuje, a Německo v r. 1938 byla průměrnou vojenskou mocností a průměrnou armádou, která se nemohla československé rovnat, natož aby se mohla rovnat francouzké.
Proto tvrdím, že Dr. Beneš byl do kapitulace vmanipulován a donucen vydíráním, a dokonce nám hrozila přímá vojenská intervence, protože bychom nedodrželi „mezinárodní dohodu“, za což byl- a už zase brzo bude, ostudný Mnichovský diktát považován.
Moje kladné postoje k Dr. Benešovi jsou zde dlouhodobě známy, a byl to náš nemazanější, a nejschopnšjší prezident, a v žádném případě to nebyl zbabělec, nebo dokonce kolaborant.
To se mi líbíTo se mi líbí
„To pravděpodobně neodpovídá realitě“
Tomu, že by náčelník hlavního štábu armády nevěděl, co mluví.zase pro změnu nevěřím já. Základní koncept „bleskové války“ není nic extra nového: využití rychle manévrujících jednotek a momentu překvapení se zatraceně podobá staré pruské vojenské škole z doby Fridricha II. Velikého, která vycházela z ještě starších úvah švédského krále Gustava II. Adolfa. (Používat se to přestalo víceméně proto, že zvýšení palebné síly pěchoty a později kulomety vymazaly jezdectvo jako rychlou efektivní údernou sílu, schopnou obchvatů a prorážení nebráněných nebo slabě bráněných míst v linii nepřítele a omezily rychlost manévru armády na rychlost pohybu pěšáka.) Tanky a letadla tu rovnici zase změnily.. .
Československá armáda měla k dispozici cca 400 tanků LT-35 – cca 250 u prvosledových jednotek a dalších 150 u záloh, k tomu asi 50 LT-34 a 70 kulomety vyzbrojených (a standardní puškou průstřelných) tančíků LT-33. Náš vůbec nejlepší tank LT-38 existoval jen na papíře a v několika prototypech. První sériové kusy určené pro armádu byly vyrobeny až na jaře 1939. Proti tomu mohlo Německo nasadit 1700 tančíků PzKpfw.I (včetně velitelských), 800 PzKpfw II a cca 130 PzKpfw.III a PzKpfw.IV.
Individuálně byly československé tanky lepší, ale Němci měli IMHO mnohem lepší představu, co a jak se svým „cirkem plechowym“ chtějí dělat a měli možnost si to omezeně vyzkoušet na cvičištích v SSSR, dokud ještě platily staré dohody mezi SSSR a „Výmarskou republikou“, a o něco později i přímo v bojových podmínkách ve Španělsku. Ve Španělsku si mohli vyzkoušet i pojetí úlohy letectva v (tehdy) moderním vedení boje. A ve vzduchu jsme naprosto nekompromisně tahali za kratší konec. Tehdy základní německé bombardéry Do-17 a He-111 byly rychlejší než naše stíhačky B.534, proti cca 500 Bf 109.jsme neměli co postavit a k nim měli Němci ještě cca 600 stíhacích dvouplošníků He-51 a Ar-68, které by byly pro našich cca 400 B.534 už samy nepříjemně vyrovnaným soupeřem.
To se mi líbíTo se mi líbí
No moment překvapení zjevně naplněn nebyl, a překvapit neměli německé jednotky jen samotným úderem, ale i taktikou a výzbrojí.
A o to právě jde.
Pancer 3 a zejména pancer 4 byl na tom podobně, jako naše 38.
Tanky pancer 1 a 2 byly použitelné jen s notnou dávkou fantazie, snad někde na hané, ale v pohraničních horách, navíc obsazených československými vojáky v tom žádný bleskový efekt nevidím.
Ono to tam zdaleka nevypadalo jak dnes, těch málo silnic navíc bylo už zablokovaných stromovými zásek ya dobře střežených.
Počty letounů se také v různých publikacích zpochybňují, a počty posádek ještě víc.
Já vím, že se dobře orientuješ v odkazech, ale já zpochybňuji celou epizodu, tedy vlastně tvrdím, že proklamované počty nejsou reálné, a síla německých vojsk obecně byla úplně jiná, než píší oficiální zdroje.
Jako důkaz snad může posloužit to, že do Polska bylo posláno kolem 1 250 000 německých vojáků, a vyslány byly i cvičné tanky.
Ale moc dobrý důkaz to není.
Za to připravenost československé armády se zpochybnit nedá, porážka a útěk ordenrů také ne, a zablokování silnic, a tudíž faktická nemožnost použít tanky je také holým faktem.
Jeden dobře postavený tank pak je roven 10 tankům špatně útočícím, a české tanky LT 35 prorazily pancíř všech použitých německých tanků pancer 1 a 2, zatímco jejich výzbroj český tank prorazit nedokázala.
To je jen úvaha, já nic nedokazuji, to ani nemohu, jen se zamýšlím.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Příteli „oh“,
dík za autentický komentář „insidera“.
Co myslíte, měl pravdu předseda vlády gen. Syrový, když gen. Krejčímu napsal, aby se nepletl do politiky, nebo NROS resp. gen. Krejčí?
Podle mého názoru jednoznačně předseda vlády. Konec konců, od toho je vláda, aby dělala politiku, a armáda od toho, aby té vládní politice sloužila, ne ji fabrikovala.
Už jsem to částečně napsal Navajovi, Mnichovská dohoda nebyla mezinárodní smlouvou v jejímž rámci by byla Československá republika jedním ze smluvních subjektů, těmi byli jen Německo, Velká Británie, Francie a Itálie. Československo bylo OBJEKTEM oné dohody vrcholných představitelů čtyř států v Evropě. Vůči Československu to by DIKTÁT, a je lhostejné, jestli ho Československá vláda přijala či nikoliv. Jestli někdo z pohodlí svého obývacího pokoje vynáší soudy o přístupu československé vlády či dokonce prezidenta Beneše, pak mu doporučuji, aby si dobře přečetl tenhle „Záznam československé delegace o pobytu v Mnichově“ https://www.fronta.cz/dokument/zaznam-ceskoslovenske-delegace-o-pobytu-v-mnichove Třeba se mu trochu otevřou oči a třeba i pochopí o co a jak šlo, a jak stupidní je dneska vynášet autoritativní soudy.
Znovu musím zdůraznit, že neuposlechnutí „Mnichovské dohody“, tj. nekompromisního diktátu čtyř evropských mocností té doby, a ozbrojená obrana území Sudet a Těšínska res. maďarského příhraničí by znamenalo, že Československo je agresorem a že rozpoutalo válku, do níž by se podle tehdejších bilaterálních dohod s Hitlerem zapojila vedle Německa též Velká Británie a Francie, a německý fašistický souputník Itálie. A neskončilo by to jenom katastrofální porážkou Československa se všemi z toho vyplývajícími důsledky, ale dalším tažením imperialistických mocností na východ a zničením „bolševického“ Sovětského svazu.
A v prostoru dnešního Česka a dnešního Slovenska by nebylo nikoho, kdo by mudroval, co a jak ohledně Mnichova či Beneše /což je obzvlášť obskurní/. Připustil bych ovšem, že pokud by se Slovensko, jak se to skutečně stalo, i za takové situace připojilo k hitlerovskému „Drang nach Osten“, možná že by nějací obyvatelé na tom maličkém území, které by jim Maďaři a Poláci ponechali, mohli zůstat.
„Zas ta prokletá nausea!“
To se mi líbíTo se mi líbí
Rozšiřující četba.
https://www.kosmas.cz/knihy/106016/v-promenach-evropy/
Dr. Masařík byl jeden z našich nejkvalitnějších diplomatů. Měl důvody k trpkosti proti E. Benešovi, ale měl taky formát. O Benešově významu píše:
To nic nemění na mém úsudku o jeho osobnosti, o tom, jak se v kladném slova smyslu trvale zařadil do historie našeho národa a státu…
.. Benešův výkon vidím v jeho práci za světových válek, a pak hlavně ve výsledcích na pařížské mírové konferenci 1919-20. Vydal ze sebe vše, a měl nečekaný úspěch….
Heroický, i když marný byl jeho boj proti oslabování mírových smluv v období mezi válkami, a jeho postoj za mnichovské krize, i když snad v tomto období udělalo Československo několik chyb proti pravidlům diplomatické hry. Beneš však nebyl suverénním pánem vnitropolitické scény, měl za spoluhráče Hodžu, s nímž se neměl rád, cítil se zcela osamocen pod břemenem odpovědnosti.
Obdiv pak zaslouží jeho zápas za odčinění Mnichova a obnovu Československé republiky za druhé světové války, jemuž obětoval zbytek zdraví.
Do světových dějin se Beneš zapsal – přes všechny své nedostatky, slabiny a omyly – především jako mimořádný diplomat a politik i jako úporný bojovník, limitovaný ovšem možnostmi svého národa a státu. To musí konečně uznati všichni jeho spravedliví kritikové, čeští, slovenští i zahraniční,
To se mi líbíTo se mi líbí
Řekl bych, že spravedlivých kritiků Beneše je momentálně akutní nedostatek. 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Dík, Slime,
od Vás bych to fakt nečekal.
Ještě jednou, dík.
L.
To se mi líbíTo se mi líbí
Proč byste nečekal, to nevím. Ale zkuste si přečíst poslední čtyři odstavce z článku, který jsem (po několika dalších) napsal pro Kosu loni, 30.6.
Tam je stručně shrnuto to, co si myslím, že se dá Edvardu Benešovi vytknout. Není toho nijak moc, byl to člověk stíhaný okolnostmi. Osudem, dalo by se říct.
* *
Byl jsem příjemně překvapen kolik přesně mířené kritiky se sneslo na článek, naposled přesná citace od Karla B.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ono dneska je každý expert na zahraniční politiku, na armádu, na vojenské plánování. Tehdejší naši generálové – a ti naši armádu znali velmi dobře! kdo by jí měl znát líp? – to ale viděli poměrně jasně: https://www.fronta.cz/dotaz/nazor-cs-generalu-na-vyhlidky-valky-s-nemeckem-30-zari-1938
Bez účasti Francie neviděli možnost úspěchu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Naši armádu znali dobře, ale neznali armádu německou.
Hitler byl hráč, a hrál nízkými kartami.
Jinými slovy, blafoval.
Samozřejmě, značnou roli hrál postoj Polska, ale i Maďarska, nic méně se dnes ne neodůvodněně tvrdí, že kdyby nás Poláci napadli, SSSR by okamžitě napadl Polsko, čemuž se dá celkem v pohodě věřit, protože v zájmu SSSR nebylo bojovat na svém území.
Vstup Francie a Británie do války na straně Německa lze předpokládat v případě boje ČSR proti Německu, ale s ohledem na nechuť válčit, a v případě Britů i reálně nemožnost vést pozemní operace (Británie měla tou dobou jedinou divizi), by se tak nestalo, kdyby SSSR napadl Polsko- a ať už by Polsko napadl nebo ne, Poláci s tím museli počítat.
Tohle samozřejmě nejsou žádná historická fakta v tom slova smyslu, jen úvahy, stojící na zkušenostech ze špatného vedení politiky- třeba zrovna v současné době.
Domnívám se, že součást jakékoliv války je přesvědčení protivníka, že mám větší sílu, než reálně mám.
To se Němcům rozhodně povedlo, a proto nemohu JÁ (jiní ať si myslí co chtějí) brát hodnocení našich generálů jako plně výpovědní o skutečné realitě.
Ohledně mezinárodních dopadů obrany republiky je věc zdá se jasná, podle stejného klíče- tedy zkušenosti, uvedl jsem už Kosovo, ale jde třeba i o Rusko, které je viněno s kde čeho, často až do absurdna.
Na ČSR by byla hozena veškerá vina, a naše území by si rozebrali vítězové, nebo by byl ustaven nějaký „nekonečný“ mezinárodní protektorát, možná stejný, jak ten německý.
To se mi líbíTo se mi líbí
Přesně.
Ale novodobých rozumbradů jako když nase./j/e.
A takhle je to s veškerým soudobým hodnocením historie. Nelze historii hodnotit optikou současnosti.
Anebo lze, ale člověk se tak dobrovolně vydává v nebezpečí, že bude za hlupáka. Tím spíš, když se montuje do posuzování a hodnocení těch nejsložitějších politických procesů a událostí, aniž má sebemenší možnost přemýšlet tehdejší úrovní poznání a v rámci tehdejších okolností a vztahů.
Což se samozřejmě nevztahuje jen na Mnichov a války, ale vůbec na dějiny, ty od roku 1945 do roku 1989 naprosto nevyjímaje. Jakkoliv jsou relativně nové a námi zažité, nicméně přehlušené propagandou, za kterou by se nemusel stydět ani její hitlerovský „tatínek“.
A současnost?
To už je v informační společnosti téměř výlučně propaganda. Pro nás, odkojené Rudým právem, ale ještě čitelná.
Bůh suď, jak je to s těmi „mladými“.
Ono to vlastně je vidět, čím „žije“ soudobý svět. Úpadek mravů, dekadence kultury, odmítání tisíc let osvědčených přírodních zákonů a zákonitostí, nastolování a vynucování nesmyslných témat včetně „poručíme větru dešti“ a půjdeme proti procesům samotné Země, cenzura a zakazování jiných názorů než „oficiálních /tj. fabrikovaných/ pravd“ etc. etc.
Zase se mi chce zvracet.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pozorne som si prečítal ten zápis o pobyte v Mníchove (vďaka za link, Lexi). Čo Vám na to poviem? U nás sa hovorí, že strach má veľké oči. Ohľadom reakcie spojencov na neprijatie diktátu tam stojí:
– nato Gwatkin řekl zcela slavnostním hlasem: „Když byste to nepřijali, tedy to znamená, že si to budete vyřizovat jedině sami s Německem. Francouzi snad vám to řeknou hezčími frázemi, ale věřte mi, že jsou stejného názoru s námi – budou se dezinteresovat.“
Takže interpretácia „by znamenalo, že Československo je agresorem a že rozpoutalo válku, do níž by se podle tehdejších bilaterálních dohod s Hitlerem zapojila vedle Německa též Velká Británie a Francie, a německý fašistický souputník Itálie“… je len výplodom široko roztvorených očí. Pravdepodobne tento mýtus stvorili médiá. Ale my fakt nie sme povinní nekriticky preberať z médií všetky názory. Veď vieme čítať a máme tiež svoj rozum.
Čítal som aj o tom, ako sa „ťažko jednalo“ s Hitlerom. Aj aké divadlo robil pred Háchom. Robiť nátlak a púšťať hrôzu, to on vedel. Ale povedzte, načo nám kedy boli takí spojenci, keď mali pred Hitlerom brániť naše záujmy a oni dosiahli ešte tvrdšiu verziu plánu, než bol pôvodný návrh?
No bravo!
A že sa Hitlerovi nedalo oponovať? Počuli ste tú anekdotu „Wo ist mein hut?“, alebo o tom mám tiež v nejakom článku napísať?
Na záver ešte niečo, čo považujem za úplne najdôležitejšie zo všetkého a ešte to v tejto diskusii nezaznelo. Je úplne bezpredmetné zaoberať sa históriou cez hodnotiaci princíp. Keď výsledok našich úvah by mala byť buď oslavná óda alebo zatratenie. Táto rovina ma necháva úplne ľahostajným.
Historia magistra vitae. Ale len s triezvym úsudkom bez šablón a predsudkov máme šancu niečo sa naučiť. Ja o sebe viem, že sa stále mám čo učiť, aj z histórie, ktorú som už x-krát počul. Mojim cieľom je čo najlepšie zvládnuť život, nie dosiahnuť stav, keď už viem všetko, nič sa nepotrebujem učiť a vždy mám pravdu. Taký stav mi ani neimponuje.
To se mi líbíTo se mi líbí
Koukám, jsme na tom podobně, pane Navajo.
I když nevidíme situaci úplně shodně, nedržíme se zažitých – až frází.
Používat vlastní hlavu ale není moc populární, Bohužel v žádných kruzích.
Osobně se mi nemůže stát nic horšího, než že se budu v mých odhadech mýlit, ale historici, pracující se zkreslenými informacemi, na tom jsou úplně stejně.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Příteli,
nechápu, jak otázku Mnichovské dohody a války interpretujete jako izolované události /ne vůči sobě, ale v dějinách/. Jakkoliv jste to Vy, kdo v otázkách současného dění dokážete díky znalosti angličtiny a vytěžováním v ní psaných světových zdrojů, a díky svým schopnostem do nich nahlížet velmi informovaně, a tak je posléze také interpretovat.
Ale tady, tady mě neskutečně nemile překvapujete.
„Dějiny“ nezačaly Mnichovskou dohodou ani tzv. „druhou světovou válkou“, jak proběhla. Dějiny „druhé světové války“ začaly minimálně první světovou válkou a vším, co se dělo okolo ní a po ní.
Možná byste měl sledovat i zdroje, které říkají, že ve skutečnosti nebyla žádná „první“ a „druhá“ světová válka, ale že šlo o fakticky jde o kontinuální proces trvající dodnes, jen občas vedený „horkými“ a jindy „studenými“ válkami. Přece se nebudeme přít, že v současnosti probíhá nová „studená válka“. Války začínají za účelem dosažení předsevzatého cíle a končí jeho dosažením nebo totální eliminací agresora. Ten proces má stále jednoho agresora a prakticky stále stejný cil. Tím agresorem je světový imperialismus bez ohledu na tu ten či onen stát nebo státy, a tím cílem vše, co odporuje jeho zájmům – dříve to byly kolonie a později zdroje nerostného bohatství, zdroje „nekonečné rozlohy /Lebensraum/, a konečně lidské zdroje, stejně jako odlišná ideologie, nepřátelská té buržoasní. „Osoby a jejich obsazení“ si klidně dosaďte sám, i místa těch agresí. Jako příklad uvedu třeba Krym. Kdo všechno ho chtěl „vlastnit“, kdo o něj vojensky usiloval a proč. O Rusku jako takovém to platí desateronásobně.
Jestli jste přesvědčen, že nějaká slova nějakých osob byla zárukou, že jejich země se nespojí s hitlerovským Německem k porážce ruského „komunismu“ a k získání ruských zdrojů, tak u toho klidně zůstaňte.
Ale ne já. Já si uvědomuji, že toho imperiálního cíle dosud dosaženo nebylo. A to, co se proti Rusku děje od skončení horké fáze „druhé“ světové války, a to už v rámci Evropy s dříve hitlerovským Německem na čele, to je jen důkazem těchto tezí.
Zkuste si přečíst něco o tom, jaký je mj. jeden z důvodů přítomnosti NATO /ve skutečnosti amerických ozbrojených sil/ v Evropě –
„My máme zájem na tom, aby se NATO udrželo, protože si neumím představit, že by Německo zbrojilo a dalo 4 procenta HDP na obranu, což by bylo 100 miliard dolarů. Kdykoli Německo takto zbrojilo, tak začala světová válka. Zbrojilo před 1. světovou válkou i před 2. světovou válkou, a pokud by se takto stalo velkou vojenskou mocností v Evropě, tak potom vystoupí zase duchové ze záhrobí a bylo by zle. 100 miliard dolarů z německého rozpočtu by nevydýchala žádná evropská země, ani Rusko.
Takže máme stále zájem na tom, aby se NATO udrželo a Německo bylo nějak limitováno. Protože když odejde Velká Británie, tak Německo hospodářsky ovládá Evropskou unii. Se vším všudy. Francie je slabá, Itálie a Španělsko jsou v ekonomické krizi. Německo zaplatilo řecké dluhy, ale už nezaplatí italské ani španělské. A když bude krizová situace, tak nevíte, co se stane. Tím, jak Merkelová otevřela hranice uprchlíkům, se v Německu mění nálada. AfD je už ve všech spolkových zemích, je to třetí nejsilnější strana v Německu.“
https://www.kupredudominulosti.cz/novotny-jaromir-1d-evropske-dejiny-jsou-historii-vyvoje-nemecka-a-jeho-vztahu-k-carskemu-sovetskemu-i-soucasnemu-rusku/
A ten článek z rozhovoru s Jaromírem Novotným, bývalým předním českým diplomatem, který mj. vyjednával naše přijetí do NATO, si raději přečtěte celý, a nejen tenhle, ale všechny čtyři jeho díly. Velmi, velmi poučné.
No nic, každý máme právo na svůj názor a na jeho šíření, dokud nás nesežere soudobá cenzura.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ďakujem, prečítam.
To se mi líbíTo se mi líbí
„Dějiny“ skutečně nezačaly Mnichovem, ostatně jsem tu uváděl kapitoly z knihy „Nebezpečí druhé války světové“ sepsané asi šest let po WWI, kde byla WWII předpovězena. A nepředpověděl ji ani Beneš, ani jiný politik, ale katolický kněz Rudolf Vrba. „Dějiny“ začaly už po nástupu císaře Viléma na pruský trůn. Ona bitva u Hradce Králové byla vlastně první bitvou té Světové války, kde si Prusové vyzkoušeli, že by snad mohli mít úspěch. Pak už stačilo málo a skutečná válka začala.
To se mi líbíTo se mi líbí