Objem veřejných stavebních zakázek v pololetí stoupl o šest pct


Poněkud jiný pohled na investování, který neodpovídá představám demobloku.

13.7.2020, Zdroj: ČTK

Objem zakázek, které veřejní investoři zadali stavebním firmám, v prvním pololetí meziročně vzrostl o 6,1 procenta na 104,3 miliardy korun. Počet se zvýšil o pětinu na 2221. Největším zadavatelem byla Správa železnic se zakázkami za 22 miliard korun. Hodnota nově vypsaných zakázek vzrostla téměř o třetinu. Vyplývá to z údajů společnosti IS.

Hodnota zadaných zakázek na pozemní stavby, tedy hlavně stavby bytů, kanceláří nebo průmyslových hal, meziročně vzrostla o 51,6 procenta na 29,2 miliardy korun. U inženýrských staveb, tvořených hlavně dopravní infrastrukturou, hodnota zakázek klesla o pět procent na 75,1 miliardy korun.

Průměrná velikost zakázky se do konce června meziročně snížila o 11 procent na 46,9 milionu korun. Podíl zakázek spolufinancovaných z evropských dotací meziročně klesl o deset procentních bodů na 45,3 procenta.

Hodnota 12 zadaných zakázek překročila miliardu korun, v červnu přibyly dvě. Největší byla oprava traťového úseku Mstětice – Praha – Vysočany za 5,08 miliardy korun. Správa železnic ji zadala sdružení firem Subterra, OHL ŽS, Eurovia CS a Elektrizace železnic Praha. Za celý loňský rok veřejná správa zadala 29 miliardových zakázek.

Z firem získal nejvíce zakázek Strabag, který samostatně vyhrál 97 tendrů za 3,89 miliardy korun. Z dalších 4,02 miliardy korun bude mít podíl díky sdružení s jinými firmami.

Z regionů byl největší objem zakázek zadán ve Středočeském kraji, a to 16,7 procenta. Následovaly Moravskoslezský kraj (13,7 procenta), Praha (8,8 procenta) a Vysočina (8,7 procenta). Nejméně jich bylo v Karlovarském kraji s jednoprocentním podílem.

Hodnota nově vypsaných zakázek do konce června meziročně vzrostla o 32,9 procenta na 98,9 miliardy korun. Objem zakázek v pozemním stavitelství meziročně stoupl o 21,3 procenta, v inženýrském stavitelství se zvýšil o zhruba dvě pětiny.

Hodnota 14 vypsaných zakázek překročila miliardu korun, v červnu jich přibylo pět. Největší byla výstavba úseku trasy D pražského metra v úseku Pankrác – Olbrachtova, kterou vypsal Dopravní podnik hlavního města Prahy. Předpokládaná cena je 13,1 miliardy korun.

Veřejné zakázky měly předloni na celkových tržbách stavebních firem podle Českého statistického úřadu podíl 42 procent. Nejméně to bylo v roce 2017 s podílem 32,6 procenta a nejvíce v roce 2002 s 55,1 procenta.

Podle ČSÚ loni stavebnictví meziročně vzrostlo o 2,7 procenta. Letos za leden až květen meziročně kleslo o 2,1 procenta. V samotném květnu kleslo o 7,6 procenta. Podle některých analytiků může stavebnictví zbrzdit očekávaný propad ekonomiky po opatřeních proti koronaviru.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté, Stavebnictví se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na Objem veřejných stavebních zakázek v pololetí stoupl o šest pct

  1. vonrammstein napsal:

    Takže zvýšení objemu zakázek vs propad ekonomiky kvůli koronaviru bude činit ve finále asi kolik? Černou nulu?

    To se mi líbí

  2. Hudec napsal:

    Ne, že bych se v téhle problematice nějak vyznal, ale zkuste sledovat tok mých myšlenek (chce-li se vám).
    Ten nárůst ve stavebnictví je vyjádřen, čtu-li to správně, objemem peněz, do něj investovaných či přislíbených. Jenomže ono stačí, když vrostou ceny a máme tady v tu chvíli sice nárůst jako hrom, ale ve skutečnosti se toho nijak víc nepostaví.
    Statistici tvrdí, že současná inflace je nějak kolem tří procent (tak úplně jim to nevěřím, ale budiž), ale jaká konkrétně ve stavebnictví, to jsem nějak nepostřehl. Ovšem těch šest procent by to klidně být mohlo. Netvrdím, že opravdu je, neb to nevím. Uvažuji jen o možnosti.
    Statistika je totiž roztomilá věda, s jejíž fikanou pomocí se dá dokázat/doložit skoro cokoliv.
    Znehodnocování měny (a cílená záměrná oficiální inflace nic jiného není) bývalo kdysi hrdelním zločinem. Dnes se za ni udělují metály a bankéřská ocenění, pokud je někde kolem dvou procent. Dvě procenta každý rok…. Co to udělá s penězi za dvacet let je zřejmé i bez přesných výpočtů (do nichž se mi nechce). A pak přesvědčujte mladé, ať si spoří na důchod, jehož dosáhnou ne za dvacet let, ale skoro za padesát…. Třeba to je jeden z důvodů, proč se raději nemají moc věnovat matematice… Pro jistotu.

    P.S.: Bavore, příteli drahý, teď vidím na obrazovce tvůj vtipný slogan (vpravo dole 🙂 ! )
    „Když nejsem tady, jsem někde jinde. Ještě se nestalo, že bych nebyl nikde“. Stačí jen počkat a nikde už nebude žádný z nás. Vzhledem k tomu, jak se svět vyvíjí, to možná bude úleva (což je trochu rouhání, já vím).

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Tady je to na principu poptávky a nabídky. Pokus je hlad po zakázkách, ceny se drží dole. Pokud je přetlak zakázek, ceny letí nahoru. Takže tohle je něco, co se nedá moc predikovat. Zažil jsem dobu (Kalouskovu), kdy ceny klesly až o 8%. Po jeho odchodu se k dnešku zvedla asi o +-8%, takže jsme asi tak na stejných cenách.
      Co se týká toho sloganu, tak vždycky budeme někde. I když třeba jako popel v přesýpacích hodinách.

      To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.