Válka mezi Indií a Čínou je docela možná.


Velmi zajímavý rozhovor populárního ruského experta na Čínu Nikolaje Vavilova o aktuální situaci v regionu, a předpokladu dalšího vývoje…

 

O Číně, o tom, co se tam děje, a jak si této situace prakticky nevšímají v Rusku ani na Západě, a jak se podobá situaci, která se teď rozvíjí v USA – jde prakticky o „oranžovou“ revoluci, kterou iniciovali „demokratičtí“ protivníci Trumpa.

 

Michail Chazin neustále hovoří o tom, že ve světě stále probíhá jakýsi zápas mezi izolacionalisty, jakýmisi ochránci a přívrženci silového bloku a těmi, kteří představují jakýsi globalizmus, jakousi demokratickou stranu USA s jejími filiálkami. Tak tuto teorii o tom, že „komsomolci“x) v Číně iniciovali Lock-down (izolaci) čínského města Wu-han a několika dalších měst, což se stalo modelem pro Američany – ve městech, kde jsou demokratičtí starostové (New York,), kde jsou demokratičtí guvernéři – jsou právě oněmi filiálkami, nebo také spojeneckou skupinou těch demokratů USA, kteří se nacházejí v Číně. Jsem Michailu Leonidovičovi vděčen za to, že popularizuje tuto moji teorie, ve které je velmi mnoho důkazů – ačkoli s ní mnozí experti na Východ nesouhlasí. Systém jejich argumentace je ale velmi slabý. Já jsem připraven vám říci, čím začal koronavirus, což je možná největší událost 21. století, která fakticky začala už ve století dvacátém, a prakticky není prostudována…

 

Vše začalo historicky bezpříkladnou izolací města Wu-han. Blokády, jaká nikdy v historii lidstva nebyla. Šlo o úplnou blokádu všech ekonomických funkcí, úplné odříznutí od všech dopravních komunikací, včetně nákladní dopravy, což je důležité, protože do města nedocházely nejen ochranné pomůcky, ale zpočátku ani potraviny. A za touto blokádou, ať se nám jakkoli pokoušejí vykládat, že stojí centrální moc, stojí místní „komsomolští“ vedoucí, za jejichž zády stojí čínské opoziční síly – sociál-demokraté – alternativní socialistický systém v Číně, které bojují proti izolacionistické skupině Si-Ťinpchinga, a jejich strukturální vzájemné vztahy jsou identické s vztahy republikánské a demokratické strany USA.   Z našich dlouhodobých analýz vyplývá, že to byli lidé vzešlí z komsomolských organizací, a zdůrazňuji velmi důležitou skutečnost, že to byli tito vůdcové, kteří organizovali události na Náměstí nebeského klidu v Pekingu v roce 1989, právě tito lidé se zúčastnili tzv. „transferu moci“ v období epidemie SARS v roce 2002-2004, kdy odstranili od moci armádní velení, přesněji od vedení Ústřední vojenské rady ČLR, právě za použití SARS v Kwang-tungu, kde bylo několik tisíc nakažených a několik set zemřelých – nicméně mediální efekt této události umožnil vyvolat tak silný světový tlak na ČLR, že skupina vůdců, kteří vedli čínskou armádu, v čele s tehdejším generálním tajemníkem KS Číny Jang-Tsemingem. Takže pomocí mediálního vlivu, pomocí neznámé epidemie, která vyvolává paniku, prodělala Čína transfer moci v letech 2002-2004.

A právě tato politická skupina přivedla ČLR k rozvalu v roce 1989, který byl zastaven Teng-Siaopchingem tanky na Tien-an-men. Stejná skupina působila v roce 1989, 2002 a v roce 2020.

 

Ti komsomolci ale přece za ta léta vyrostli…

 

To je velmi podstatný detail. U  nás v SSSR jste musel projít postupně pionýrem, komsomolem, a následně se stát členem partaje. V Číně nebylo nutné být komsomolcem, abyste mohl vstoupit do řad komunistické strany. Do komsomolu vstupují studentští vůdci na univerzitách, ve vědeckých organizacích, atd., a tam pokračují ve své kariéře. Teď nemluvím o řadových členech komsomolu, ale o těch, kdo zaujímali vedoucí pozice. Například starosta Wu-hanu, je bývalým vedoucím jednoho z městských oblastních výborů komsomolu v provincii Hu-bej. Dalším, kdo zorganizoval izolaci v sousedním městě je bývalým vedoucím komsomolu, pekingský starosta je bývalým vedoucím komsomolu Pekingu, atd.

 

Pokud si vezmeme předpisy naší armády, zjistíme, že budou úplně stejné – blokovat, nikoho nepustit tam ani zpátky, a ať si tam třeba pomřou – takže postup bude stejný. Otázka je jen tato: – zda byla hrozba, odpovídající např. moru, nebo to je přece jen virus vymyšlený. Alk u nás na něj zemřelo 500 zdravotníků…

 

Já netvrdím, že COVID vymysleli „komsomolci“, nejsem odborník ve virologii. Chci Vám ale říci, že jsem prožil 10 let v Číně a žil jsem v ohništích vzniku všech minulých epidemií, i ve městě Kwan-jou. Ale když u nás byla dokonce Ebola, tedy onemocnění s úmrtností jen o málo nižší než COVID-19, dokonce ani tehdy nezrušili veletrh světového měřítka se statisícovými návštěvami i cizinců – tam neblokovali spoje, nerušili veletrhy. Ale tady především je nepochopitelný vznik ohniska ve Wu-hanu. Proč? Nikdy tam nic takového nebylo – snad před 20 lety hongkongská chřipka. A úmrtnost 6 lidí… I kdyby snad Číňané všecko zkreslili, tak na 15 milionové město… V Číně ročně zahyne při dopravních nehodách 65.000 lidí, a žádné onemocnění v Číně nevyvolalo izolaci 15 milionové megapole. Ebola byla ve 20 milionovém Kwang-jou, a nezavřeli ho.

 

Jak to, že Čína docela chladně přechází dosavadní protesty v Hongkongu (HG), třebaže k tomu možnosti má?

 

To je velmi důležitá otázka, protože dnes (1.7.) vstoupil v platnost Zákon o národní bezpečnosti HG. HG je, totiž, polonezávislý stát, s vlastní měnou, emitovanou vlastními bankami, kam dokonce i Číňané potřebují povolení ke vstupu a zaplatit za ně, Mají třeba i vlastní fotbalové mužstvo, které na mistrovství Asie hraje i proti ČLR, jsou tam zastoupení mezinárodních finančních institucí – je to poloautonomní území. Dnes tam Si-Ťinpching v podstatě dělá to, co provedl Putin na Krymu – vrací HG Číně. Protože na území HG dodneška fungovala vlastní jurisdikce. Ode dneška všechna porušení zákona ČLR budou trestána podle zákonů ČLR, včetně možnosti extradikce na území pevninské Číny, soudu, atd. Krom toho dodnes tam působila jen posádka čínské armády, ale nyní tam bude, oddělení kontrarozvědky, filiálka ministerstva veřejné bezpečnosti ČLR. Pokud jde o protesty, tak se jich účastní nejen mládež a v 7 milionovém městě skoro 1 milion účastníků je hodně. Pokud říkáte, že tam nedošlo k potlačení, tak je možné, že tomu tak bylo – ale teď tam přichází rozšířený kontingent lidové armády a lidové policie, podle některých zdrojů jde až o několik divizí.

 

S čím souvisí protesty? Nejen se ztrátou nezávislosti, ale o přechod do plné závislosti na Číně. A připomeňme si, že ještě loni tam kotvily americké letadlové lodi… Co skutečně vyvolává protesty v HG? Ten byl dříve jediným můstkem mezi ČLR a Západem – i v rámci investičního procesu. Lze říci, že tam jsou soustředěni všichni zběhlí korupčníci, opozičníci, atd., které odtud nebylo možné vydat. Byl to jakýsi všečínský ofšór a prostředník.   Roli prostředníka postupně přebírala další města, Kwang-jou, Šanghaj, kde otevřeli volné zóny, a řada dalších – jeho role G se snižuje a propadá se jeho ekonomika

se snižuje, a jeho ekonomika se propadá, k tomu přidal koronavirus 8% propadu HDP v 1. čtvrtletí, To vyvádí lidi, hongkongské úředníky do ulic, USA se je snaží jaksi svést do prodemokratických organizací, spojených s demokratickou stranou USA – to všechno se teď v HG děje. Přitom jde o otázku právně velmi delikátní, protože v roce 1997 ho Britové vraceli po skončení 99 leté lhůty smlouvy o pronájmu mezi Britskou korunou a Čínou dynastie Quin, ale ČLR není právním nástupcem této dynastie, takže teoreticky může Británie tuto dohodu denonsovat a znovu přiznat, že tu není ten, komu to mají vrátit. Takže Si koná proti Britské koruně, proti Američanům, takže je to globální, nicméně Britové i Američané přehlédli prudký obrat ČLR pod vedením Si-Ťinpchinga, m.j.také to, že na rozdíl od předchůdců nebyl jen nominální vrchním velitele armády, ale byl skutečným vojákem a měl skutečnou generálskou vojenskou hodnost. Si provedl během několika let úplný obrat od USA směrem k Eurazii.

 

Před příchodem Si k moci v zemi reálně vládli „komsomolci“ včele s bývalým 1.tajemníkem komsomolu a v letech 2002-4 Chu-Ťintao, za kterého vzkvétal čínsko-americký obchod, obchodní obrat se zvýšil několikanásobně, až na 600 mld.dolarů (pro srovnání – s Ruskem je to 100 mld.). Obama se tam stal nejpopulárnějším a nejpropagovanějším politikem, zejména v jižních oblastech Číny, vyšla o něm řada knih, atd. Byla to zřetelná westernalizace a podstata ideologie komsomolu – začlenit se do globálního systému, v naději, že potom mírným vzestupem se Čína stane „starším bratrem“ USA. Tak to i probíhalo, proti nim stála armádní vrchnost, která nebyla beneficiantem tohoto procesu a navíc, k pochopení toho, že se Číňané oním „starším bratrem nestanou“ a nevytlačí Američany, došlo ještě za Obamy, když začal realizovat strategii přesunu v Tichém oceánu. Tehdy Číňané, jejich genštáb armády a politický systém pochopili, že v budoucí světové krizi, která se nevyhnutelně dostaví, budou Číňané odhozeni a použiti jako prostředek záchrany USA a jejich korporací. V podstatě k tomu došlo v krizovém roce 2008, kdy byl za „komsomolců“ vyhlášen program podpory vnitřního trhu. Ve skutečnosti o žádnou podporu napumpováním peněz do vnitřního trhu nešlo, ale zvýšil se dovoz amerického zboží, a tak se zachraňovala Amerika před krizí v roce 2008.

 

K tomu, aby opět Čína nezachraňovala USA nyní, prosadila armádní lobby do vedení země svého člověka – Si-Ťinpchinga a ten tu loď otočil. Jistěže existuje i „třetí síla“ – Šanghajská. Čína je samozřejmě ohromná. Je tam spousta subetnických skupin, které mezi sebou neustále konkurují.

Takže existují dvě hlavní viditelné síly. Platí ale pravidlo, že když se dva perou… K tomu došlo na Náměstí nebeského klidu, kdy se vedoucí Ústřední vojenské komise Teng-Siaopching se svou skupinou politiků utkali v urputném boji s komsomolem, který tlačil na „oranžovou“ pozici, armáda se angažovala v potlačení „barevné revoluce“ … a kdo přišel k moci? – Šanghajští vůdcové, kteří spolupracovali s každou ze soupeřících stran, a koncem roku 1989 se dostali do politbyra, ovládli moc a prakticky po celých následujících 14 let v Číně vládli, a dosud jsou velmi silní.

 

Kdo jsou oni „Šanghajci“? Jestliže „Komsomolci“ jsou prozápadní nicméně spojení s levicovými globalisty (demokrat.strana USA), pak „Šanghajci“ jsou spojeni s pravicovým globalizmem, a vždycky prosazovali síly pravicového globalizmu v Číně, a podporovali ekumenické hnutí, m.j. se skotským protestantizmem. Takže tyto tři síly: – nacionální, levicově-globalistické, a pravicově-globalistické jsou hlavními v politickém procesu Číny. Kromě nich ale existují provincie po 100 milionech lidí, z nich každá existuje jako nezávislý stát s vlastním jazykem, kulturou, náboženstvím, vlastními odstíny vůbec ve všem. Čína existuje jako složený, fakticky federativní stát, legitimizovaný existencí parlamentu. Podle Ústavy ČLR je parlament nejsilnějším orgánem moci – na základě hlasování jmenuje předsedu ČLR, všechny ministry. V Číně není autoritarizmus, tam existuje konsensuální demokracie subetnických skupin, které každá parlamentní frakce deleguje, a kteří se na základě dohody dělí o moc.

 

Co je to globalizmus po čínsku?

 

Začněme, jak říkal Konfucius, od opravy jmen a etymologií vůbec. Co je to dnešní Čína – dva hyeroglify – „Říše středu“ – podnebeská, tedy vše, co se nachází pod nebem. Představuje se od počátku jako ústřední stát. Ten může prodělat úpadek, barbaři mohou překročit jeho hranice a považovat se za bůhvíkoho. Ale stejně nakonec se centrální stát pozvedne a zaujme vedoucí roli ve světě. Chci zdůraznit, že v historii už Čína zaujímala jednu z vedoucích roli – byla to dynastie Tang v 6.-9.století n.l., kdy na tuto dynastii připadala skoro polovina světového HDP. Podle západních výzkumů pak na dynastii Ming a Quin ve 3. století př.n.l. připadalo 20-30% světového HDP. Dnešní USA mají kolem 25-30%. V podstatě už Čína hegemonem byla, a to co se děje teď, to je vlastně návrat ke stavu, jakým si Číňané myslí, že by měl být jejich globalizmus. Oni myslí hierarchicky, nesnaží se vnucovat – hrubě řečeno – aby všichni četli Konfucia a Lao-ć, a přestože se Konfuciánský institut snaží darovat svoje knížky, zvát na školení, atd., chápou Číňané, že jsou jiní a stačí jim být v centru, nevnucovat, neexportovat nějaký model.

 

Chci obrátit vaši pozornost na to, co je dnes indoevropský svět. To je celý konglomerát států, indoarijských, jsou to Iránci, Rusové, Portugalci, Američané, Kanaďané, Mexičané… Všichni jsou v různých státech. Čína ale je unikátní státní útvar, který do sebe vtáhl skoro všechny sino-tibetské národy. To je jakési „Římské impérium“, pokrývající všechny, kteří hovoří kulturně nebo blízko kulturně k nim. Jediný, kdo pod nimi není, je Barma.

 

A teď konkrétně – kromě geokulturní a geostrategické myšlenky, jsou tu konkrétní věci, jako například: – projekty čínské expanze, spočívající v tom, aby většina zemí nacházejících se v Euroazii, patřila pod jejich vliv. Oni to chápou jako etapu, k budoucímu dosažení globálního vůdcovství. Je to také vůdcovství v Africe, v Latinské Americe a také v Evropě –  a teprve potom globální. Oni si nemyslí, že lusknutím prstů ovládnou svět. K získání Asie a Afriky, celého akvatoria břehů Indického oceánu, se realizuje strategie „Jeden pás, jedna cesta“ – rozdávání mnohamilionových úvěrů na budování čínských infrastrukturních projektů čínskými dělníky pro čínské cíle. Tím cílem je pevninské spojení „dynastie Tang, dynastie Quin“, jako svého času byla propojena „Římská říše“ Augustových dob. Tedy cestou, na kterou by nemohly mít vliv nějaké letadlové lodi, atd. Takových projektů jsou desítky, nejspíš přes sto – v Bělehradě, v Budapešti, atd. To je ekonomická expanze, probíhá skupování půdy – tady si Čína konkuruje s Indií. Čína nepodporuje vlastní „oranžové revoluce“, podporuje stávající režimy (viz. Maduro), Iránu, Turecka, atd. Oni neusilují o výměnu existujících režimů – poskytují konzervativní podporu těm, kteří jsou. Důležitá ve vztahu k Číně je její náboženská politika – nejdůležitějším regionem, který by chtěli připojit, je Blízký Východ – ropa. Čína 75% ropy dováží, a první, čím začínají Američané Čínu rozkládat, je jejich uhlovodíkové embargo. To Číňané chápou a snaží se především vybudovat svoje vztahy s Iránem (mimochodem, vpád do Afghánistánu se uskutečnil hned poté, co byla podepsána dohoda mezi Iránem a Čínou o výstavbě plynovodů a ropovodů přes Afghánistán). Náboženská politika vůči muslimům je ta nejvýhodnější pro ně. Pokud Si-Ťinpching letí na Blízký Východ, navštíví nejdřív, Teherán, potom Rijád, a pak letí do Egypta (tedy naprosto různé směry islámu, vzájemně si mnohdy konkurující) – to by neudělal žádný evropský politik. Ale nikdo v muslimském světě v tom nevidí rozpor. Podstatné v čínském zahraničním obchodu je to, že do Číny jde ropa, a odsud prakticky veškeré zboží – ČLR tedy nebude dělat problém kdykoli převést obchod do juanu, a ustanovit tak světový řád s čínskou specifikou obchodu v juanech bez vměšování se do práv politického režimu a jeho náboženského systému.

 

Co se děje mezi Indií a Čínou?                       

 

Musíme vycházet z důležité teze, že genštáb čínské armády považuje Indii s případnými spojenci a Západem za zády, za největší nebezpečí pro existenci Číny. Jen Indie může narušit život Číny a definitivně zarazit čínský globální projekt. Indie má mohutnou pozemní armádu, jaderné zbraně, ambice a miliardu obyvatel. Čínský genštáb je složen z důstojníků a generálů, kteří tak či onak pracovali buď kolem Indie, nebo v Ś-čchuánském vojenském okruhu. Je to strategie možného blokování možného napadení Indií a dokonce existuje strategie „Nit perel“ – celá řada základem kolem Indického oceánu, které budují Číňané třeba pod názvem „civilní přístav“.

 

Je tu i ekonomický aspekt: zaprvé – jak Indie, tak Čína jsou recipienty blízkovýchodní ropy. V určitém momentě sim Blízký Východ začne vybírat, komu bude ropu dodávat. Za druhé Indie i Čína soupeří o exportní zbožové trhy na Blízkém Východě a v Jihovýchodní Asii, a stejně tak i o půdu. To je nejpravděpodobnější konflikt. Co dělá Čína? Obklopuje Indii svými spojenci (Bangladéš, Srí lanka, Pákistán, Bhútán) – všichni jsou klíčovými spojenci Číny. To, co teď sledujeme, to zdaleka není jednoduše incident na hranicích, ve kterém poprvé za 45 let zahynulo na obou stranách 45 lidí. To je vrchol ledovce, který se může změnit ve válku lokální, jako v roce 1962, nebo se změní v jadernou válku mezi nimi, poprvé v historii, protože Indové i Číňané mají specifický vztah k lidským obětem. Lze předpokládat, že dojde k další eskalaci po celé pololetí, i vzhledem ke vnitropolitickým problémům. Jak čínská, tak indická ekonomika    se velmi silně propadly v důsledku virové epidemie, v obou zemích je mnoho pracovních migrantů, v Indii už byly protimuslimské pogromy, takže obě země mají zájem na navrácení společnosti do stavu mobilizace. Takže taková válka, s 10-30 tisíci obětí na každé straně, by mohla odepsat jak budoucí hospodářské ztráty z globální krize, i udržet u moci vojenský režim v obou zemích.

 

Jak je to se vztahem Vietnamu a Číny, vždyť spolu v minulosti válčili?

 

V jejich vztazích se změnilo mnohé. Čína velmi moudře ze svých nepřátel dělá své přátele. Tak i s Vietnamem. S Vietnamem Číňané v posledních 10 letech posilovali obrat zboží, a v podstatě z něho udělali přítele. Vietnamci ale tomu všemu výborně rozumí, a proto šikovně hrají na dvě strany, tedy i s Američany. Američané vidí ve Vietnamu případnou údernou sílu proti Číně a Číňané se snaží tuto hrozbu blokovat tím, že navyšují závislost Vietnamu na čínském obchodu. Navíc, podle mých vlastních informací, používají Vietnam jako centrum kontrabandu všemožného zboží (mj. i z Ruska) do Číny. Dělají to záměrně, s cílem vtažením Vietnamu do čínské ekonomiky. V době koronaviru velmi prudce propadl objem čínského obchodu cca o 14%, zatímco Rusko a Vietnam byli jedinými, kdo svoje dodávky zvýšili, a Vietnam vůbec o 25%. Číňané používají zahraniční obchod jako element zabránění hrozbě války. Vietnamci bojovali proti Číně velmi tvrdě, a jsou připraveni válku zopakovat. Číňané to chápou. Odhadnout ale další vývoj je velmi těžké, je to 50/50.

 

Projekt „Jeden pás, jedna cesta“ je pozastaven, zapomenut…?

 

Zcela jistě zapomenut není. Si-Ťinpching svoje dítko i nadále rozvíjí, ale koronavirus zpomalil všechny projekty, ale i přes koronavirus představuje „Jeden pás, jedna cesta“ 30% čínského zahraničního obchodu. Zůstane-li Si u moci, bude projekt pokračovat. My mu přejeme, aby u moci zůstal. Krom toho, s ohledem na ztížení letecké a námořní dopravy, bylo na některých tratích  množství nákladu zvýšeno ze 30% až na 70%. Za pololetí jde o exponenciální růst.

 

Co v chápání Číny znamená „Společenství jednotného osudu lidstva“?

 

Jde o komsomolské heslo, zavedené „komsomolským“ premiérem Wen-Siaobanem , době vlády Hu-Sintao, vládnoucího v letech 2002-2012. Celé toto heslo je: „Před tváří globálních živelních neštěstí se semknout ve společenství jednotného osudu“ – například před koronavirem. Toto heslo bylo zařazeno do Ústavy roku 2018, kdy došlo k zařazení tam maxima Si-Ťinpchingova i maxima „komsomolců“, protože síly byly tehdy vyrovnané. „Společenství jednotného osudu“ je heslem komsomolu a v podstatě vyjádřením mírumilovnému pozvednutí Číny – s nikým neválčit, zařadit se do globálního trhu, do globální politického společenství, a v tomto režimu pracovat a koexistovat.

 

Čínská expanze do Kazachstánu a vyjádření Putina – proč republiky, které v roce 1922 vstoupily do SSSR s určitými územími, měly vystupovat ze svazku s dárky, vytvořenými na účet Ruska. Nesouvisí toto vyjádření se směřováním Kazachstánu na stranu Číny?

 

Domnívám se, že Putinovo prohlášení se týkalo především západních území – běloruských a ukrajinských, a teprve v druhé řadě otázek Kazachstánu. Pokud jde o vztah Ruska, tak iniciativa „Jeden pás, jedna cesta“ byla vyhlášena v Alma-Atě při setkání tehdejšího prezidenta Nazarbajeva a Si-Ťinpchinga, jako směr možné integrace, ale nemohu říci, že je Si dnes natolik politicky silný, aby se rozhádal s Ruskem kvůli dosažení nějakého budoucího profitu v podobě Kazachstánu. Si je teď obležen ze všech stran nepřáteli. Má konflikt s Tajwanem, nestabilní režim Kima v KLDR, který musí díky spojenecké smlouvě podporovat, nestabilní je situace v Jihovýchodní Asii, hoří mu pod nohama Indie… V této situaci se Číňané Kazachstánu držet nebudou. My jim poskytujeme ropu, strategický severní týl, že jim nikdo do zad nevpadne. Proto jsem hluboce přesvědčen, že pokud procesy integrace Ruska s Kazachstánem půjdou rychleji, než se předpokládalo v rámci EAES, Čína nic nebude podnikat stejně tak, jako nic nepodnikla po vstupu Krymu do svazku Ruské federace. Přitom někdejší ukrajinský prezident Janukovyč odletěl do Pekingu a podepsal dohodu o faktickém předání Krymu Číně. Rusko jako globální hráč, je jako klidný severní týl pro Číňany mnohem důležitější, než kterékoli z území, nemluvě už o nějakém Bělorusku, nebo o Kyrgízii, či o něčem dalším. Běloruský prezident Lukašenko se pokoušel manévrovat a pokoušel se ropné rafinerie, které jsme se my chystali koupit, nabídnout Číňanům. Číňané z toho vycouvali – proč by šli do konfliktu s Ruskem? Pro ně to znamenalo otevření 4.200 km dlouhé fronty na severu, a s Kazachstánem je to celých 10.000 km. To by se dostali do patové situace…

 

https://www.youtube.com/watch?v=zdb5npRcOFE

1)Komsomolci – vedoucí představitelé ČLR a jejích regionů, vyšlí z čínského komsomolu – sociál-demokraté a přívrženci spolupráce s USA.

Překlad: 200703

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

11 reakcí na Válka mezi Indií a Čínou je docela možná.

  1. strejda napsal:

    Zajímavý komentář. Je to patrně jen část nějakého většího pojednání, ale i tak doplňuje naši mozaiku znalostí o Číně a především potvrzuje, že Čína nemá zájem o expanzi na úkor Ruska a že její zahraniční politika je zaměřena na obchodní expanzi. Zajímavý je aspekt „obkličování“ Indie, která má také své mocenské zájmy. To je ale politika, které v Česku rozumí velmi málo politiků. Pro nás je to další potvrzení, že máme budovat „politiku všech azimutů“ podle vzoru EU. Ovšem vliv USA na naši politiku – patrně máme být zkušebním králíkem – je velmi silný. To může být i nebezpečné, protože USA jsou na prahu změn a o Česko mohou ztratit zájem.
    Potvrzuje se, že tak popularizovaný Fukuyamům konec dějin bylo jen přání a špatná interpretace vývoje světa. KLDR, Kuba a Bělorusko se nezhroutily a USA a EU se dostaly do kritického budu svých dějin.
    Takže, Hrochu dík za další dávku neotřelých informací.

    To se mi líbí

  2. vonrammstein napsal:

    https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/florentska-galerie-usporada-program-o-cernosske-kulture_545523.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

    Klasickej faul klamání titulkem. Nebude to o černošský kultuře, ale o bělošský, zobrazující černochy. Kam to ještě zajde?

    To se mi líbí

  3. lujjza napsal:

    „Dělejte si klidně ten Zelený úděl, ALE NE ZA NAŠE PENÍZE!“ – Ivan David

    Střípky z článku:

    (…) V textu výbor vyzývá, aby EU zavedla nové daně, které by občané a firmy museli platit rovnou do pokladny EU. Finanční úřady členských států by je sice vybíraly, ale všechen výnos by byl rovnou odesílán do Bruselu.
    V žádném případě nemohu souhlasit s tím, aby občané byli nuceni platit do Bruselu novou daň z plastů nebo z oxidu uhličitého. (…)

    (…) Evropská komise chce na tzv. Plán obnovy hospodářství EU v rámci Víceletého rozpočtového rámce pro léta 2021 až 2027 zdvojnásobit množství peněz v rozpočtu EU. Což znamená, že by členské státy měly platit do Bruselu dvojnásobné odvody ze státních rozpočtů. Kromě toho však chce Komise v rámci Zeleného údělu na občany a firmy uvalit další daně, jejichž výnos by byl placen rovnou do pokladny EU.

    Z nových daní, které by měly zdražit motorová paliva až na 90 Kč/litr, elektřinu na dvojnásobek současných cen a teplo na troj až čtyřnásobek – podle způsobu výroby – by komise chtěla financovat tzv. „klimatická opatření“. Tedy dotace elektromobilů, fotovoltaických a větrných elektráren. Jenže jen výnos nových daní, které chce Komise zavést, by však na provedení předraženého Zeleného údělu nestačily. Komise si to dobře uvědomuje. Proto v novém návrhu Víceletého fiskálního rámce pro léta 2021 až 2027 navrhuje snížit dotace zemědělcům o 34 miliard eur. (…)

    (…) Protože nesouhlasím s odebíráním peněz zemědělcům hlasoval jsem jasně PRO pozměňovací návrhy o zákazu škrtů zemědělských dotací. Protože však nesouhlasím ani se Zeleným údělem a nechci, aby byl financován z nových daní, hlasoval jsem PROTI návrhu usnesení jako celku. Zavedení nových daní by totiž nutně poškodilo zemědělce zdražením potřeb pro pěstování rostlin a chovu zvířat a tím potravin pro spotřebitele. (…)

    http://www.novarepublika.cz/2020/07/delejte-si-klidne-ten-zeleny-udel-ale.html

    To se mi líbí

  4. lujjza napsal:

    Hana Lipovská:

    (…) Schodek rozpočtu půl bilionu korun pravděpodobně projde.
    Otázka je, jak vláda hodlá tento obrovský dluh splácet. Bude vláda v dalších letech zvyšovat daně? Které? Kdo to zaplatí? Anebo bude škrtat výdaje? Sníží důchody? Zpoplatní vysoké školy a zdravotnictví? Propustí úředníky a vojáky? Přestane stavět dálnice, zdraží vlakové jízdenky? Donutí centrální banku, aby začala tisknout peníze, způsobila hyperinflaci a znehodnotila naše úspory? Začne prodávat majetek státu? Půjde snad do dražby Karlštejn nebo Karlův most? Vyhlásí státní bankrot? Očekává zázračný ekonomický růst, který všechny dluhy vyrovná? Anebo vyhraje první cenu v loterii? Kde v takovém případě vezme peníze na losy? (…)

    (…) … cílem vlády nemá a nesmí být pomáhat všemožným skupinám obyvatel – jejím cílem by mělo být nikoho nepoškodit… (…)

    (…) Zaprvé, Unie problémy neřeší, Unie je problém.

    A zadruhé, Unie s žádnou pomocí nepřišla. Unie pouze hledá způsob, jak od občanů členských států získat co možná nejvíce peněz na hraní.

    To, co Brusel provádí, je čiré gamblerství. Velmi zvláštní gamblerství, neboť vystupuje ve dvojjediné roli – zároveň jako hráč i jako provozovatel kasina. Česká republika se do tohoto hráčského doupěte dostat nesmí, jinak se z něj živa a zdráva nedostane. Záchranný fond navíc evidentně nemá zachraňovat dělníky, řemeslníky, důchodce, zdravotní sestřičky nebo podnikatele. Má zachraňovat krky těch, kdo nás do krize přivedli.

    A má nám podloudně vnutit agendu, kterou jsme mnohokrát odmítli – migrační, zelenou, modrou nebo duhovou politiku. (…)

    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Lipovska-Toto-mi-rekli-v-CT-a-nerozumim-tomu-A-z-tohoto-nemusime-vyjit-zivi-629804

    To se mi líbí

    • brtnikvbrlohu napsal:

      Neskutečné, jak se nám tlučou do hlavy zásady kupeckých počtu které jsoiu úúplně o něčem jiném než fungování makroekonomiky. Onen tzv schodek není nic jiního než jen velmi malé sanování vyvedené nadhodnoty z reálné ekonomiky – asi tak:
      tchyně mi každý měsíc pálí čtvrt výplaty, tak si (vyráběje schodek) polovinu z toho spáleného zase natisknu.

      To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.