Přebráno na twitteru

https://www.info.cz/svet/evropska-zprava-o-islamofobii-cesi-pry-nemaji-dostatek-soucitu-45529.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=MjcOocWS8IA-202007021312&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Evropská zpráva o islamofobii: Češi prý nemají dostatek soucitu

Společnost se radikalizuje proti muslimům a politici tyto nálady ve společnosti ještě posilují. Tak hodnotí situaci v České republice aktuální „Evropská zpráva o islamofobii“, kterou údajně s podporou EU vydala nadace SETA, blízká tureckému prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi. Autoři dokonce v případě Česka spekulují o státem řízené islamofobii.

V tomto duchu alespoň vyznívá kapitola o České republice, kterou pro studii zpracovala socioložka Selma Muhič Dizdarevič z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Ve svém příspěvku podrobila přístup Čechů, včetně politiků, k lidem muslimského vyznání tvrdé kritice. Nadace SETA od roku 2015 hodnotí míru „islamofobie“ ve 32 evropských zemích a jejím každoročním hodnotícím zprávám je v muslimském světě věnována pozornost.

„V roce 2019 pokračoval trend normalizace islamofobie, která se zároveň stala součástí hlavního proudu ve veřejném diskurzu, zejména mezi politiky a na sociálních sítích,“ píše se ve zprávě o České republice. Autorka ale zdůrazňuje, že protiislámské nálady mají v Česku novou tvář, spočívající v naprostém odmítání uprchlíků. „Odmítání muslimů a uprchlíků splynulo do jakéhosi komplexu projevů nenávisti a nepřátelských proklamací politiků, novinářů, umělců, veřejných osobností a uživatelů sociálních sítí,“ tvrdí mimo jiné zpráva.

Přestože počet a viditelnost muslimů a muslimské komunity zůstávají nízké, panují prý všeobecně vůči obojímu strach a nedůvěra. „Z tohoto důvodu je muslimská komunita extrémně opatrná a limitovaná ve svém potenciálu se svých členů a členek zastávat a kontrolovat škodlivý diskurz, který v souvislosti s muslimy dominuje v české společnosti,“ píše se ve zprávě. Většina medií v České republice údajně i sebemenší prohřešek komunity využívá jako nástroj proti této komunitě a proti islámu jako náboženství.

Selma Muhič Dizdarevič ve své zprávě zmiňuje, že na popud občanů, občanských iniciativ a některých politiků a političek vznikla iniciativa, týkající se přijetí 50 sirotků z řeckých táborů. „Přestože se přihlásilo kolem 200 rodin, ochotných sirotky ubytovat a postarat se o ně, politici z vládnoucí strany ANO a jejich koaliční partner ČSSD blokovali veškeré kroky k uskutečnění iniciativy, která tím pádem skončila“. Tato aféra podle zprávy poukazuje na „hluboký nedostatek soucitu s těmi, které majorita považuje za nežádoucí“. Díky takovému radikálnímu odmítání je údajně celá společnost více zranitelná, pokud jde o falešné a poplašné zprávy, „které najdeme v souvislosti s muslimskou komunitou ve většině médií“.

Schvalování terorismu

Evropská zpráva o islamofobii, která je volně dostupná ZDE, zmiňuje i některé konkrétní příklady vyvolávání protiislámských nálad v Česku. Třeba výrok poslankyně za Stranu svoboda a přímá demokracie (SPD) Karly Maříkové, která prohlásila: „Je zakázáno dovážet invazivní nepůvodní druhy rostlin a zvířat do Evropské unie. Muslimští přistěhovalci jsou také nepůvodní obyvatelé v Evropě a stejným způsobem jako ostatní invazivní druhy představují neočekávanou expanzi a postupné nahrazování původních obyvatel Evropy. Proto by jim měl být zakázán vstup do EU.“

Dizdarevič zároveň ve zprávě, šířené do celého světa, informuje o tom, že po teroristickém útoku na muslimskou komunitu v novozélandském městě Christchurch se v České republice objevila záplava komentářů, schvalujících zabíjení věřících. „Mnoho z nich tvrdilo, že se jedná o oprávněnou pomstu za teroristické útoky spáchané muslimy na Západě,“ píše se ve zprávě. Autorka zároveň zmiňuje příspěvek od jednoho z diskutujících, který se údajně objevil na facebookovém profilu „krajně pravicového vůdce“ Tomia Okamury. Pisatel měl hájit vraha a pachatele teroristického útoku na muslimy slovy: „Já to neodsuzuji. Alespoň jim ukázal, že se těch kryplů nebojíme!!!!“

I když ale může podobný popis míry „islamofobie“ v České republice vyvolávat dojem, že zpráva ukazuje vztah Čechů k muslimům v tom nejhorším světle, není tomu tak. Na rozdíl od jiných zemí policie v České republice loni prakticky (až na naprosté výjimky) nezaznamenala žádné fyzické útoky vůči muslimům, což se o jiných zemích zdaleka říci nedá. Například v sousedním Rakousku (jak zmiňuje zpráva) nevládní organizace loni zdokumentovaly 1051 různých protiislámských útoků (včetně napadení), představujících meziroční nárůst o 100 %.

Kdo to je islamofob?

Ani v jiných ohledech (alespoň podle závěrů zprávy) míra „islamofobie“ v Česku nijak výrazně nevyčnívá v porovnání s většinou takzvaných západních zemí. Výjimečná je ale v některých ohledech údajně právě již zmíněná teze o „hlubokém nedostatku soucitu Čechů s těmi, které majorita považuje za nežádoucí“.

Kritice však neušla ani samotná Evropská zpráva o islamofobii, kterou za poměrně velké mediální pozornosti vydává „think-tank“ SETA už pátý rok za sebou. Někteří rakouští komentátoři si například všímají, že prezidentu Erdoganovi blízká nadace ve své zprávě útočí nejen na „islamofoby“, ale také na umírněné, liberální muslimy a odpůrce takzvaného politického islámu.

Velmi spekulativní je také fakt, že za příklad rostoucí nenávisti k muslimům v Evropě zpráva označila i loňské udělení Nobelovy ceny za literaturu rakouskému spisovateli Peteru Handkemu. Ten islám nijak prvoplánově nekritizuje, ani se vůči němu nevymezuje, byl ale známý jako zastánce Srbů během válek na Balkáně. To stačilo autorům zprávy k závěru, že udělení Nobelovy ceny právě tomuto muži je „nejvýraznějším příkladem normalizace islamofobie v roce 2019 v Evropě“.

Jak ale připomíná například rakouský komentátor Manfred Maurer v deníku Volksblatt, to, že Handke obdivoval bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, z něj automaticky nedělá islamofoba. Miloševič totiž kromě války proti bosenským muslimům vedl válku i proti „křesťanským“ Chorvatům a Slovincům. „A stejně tak by proto mohl být považován za křesťanofoba,“ napsal Maurer. Zpráva o „islamofobii“ v Evropě podle něj obsahuje ještě celou řadu dalších tvrzení, které lze poměrně snadno zpochybnit nebo dokonce zcela vyvrátit. A to například včetně tvrzení o „islámském rasismu“ v Evropě, což je podle politologů logický nesmysl. Tím, že se někdo vymezuje vůči nějaké náboženské skupině či náboženství, se nestává rasistou.

Nejasné také zůstává, zda vypracování zprávy, jejímiž hlavními autory jsou salcburský politolog Farid Hafez a ředitel nadace SETA pro Evropu Enes Bayrakl, i letos spolufinancovala Evropská unie. Někteří evropští poslanci totiž loni proti finanční podpoře této studie ze strany EU protestovali. Autoři letos neuvádějí žádný odkaz na konkrétní program či fond, z kterého měli čerpat, přesto ale při propagaci studie opakovaně použili spojení: tento projekt je financován EU. Na dotazy rakouských novinářů, jaký evropský fond jim podporu poskytl, ale údajně neodpověděli.

Například rakouský europoslanec za lidovce Lukas Mandl zprávu proto tvrdě kritizoval. Doslova uvedl, že se jedná o „zákeřný akt, který se snaží rozdělit naši západní společnosti“. I když se podle něj postava rakouského spisovatele Handkeho určitě neobejde bez kontroverzí, demokracie vždy musí bránit „svobodu uměleckého vyjádření“.