Niečo nie je v poriadku s armádou nášho najväčšieho spojenca


Portál Who.What.Why mal v jednom zo svojich pravidelných podcastov unikátneho hosťa. Tim Bakken je prvý civil, ktorý sa stal profesorom práva na elitnej vojenskej akadémii vo West Pointe. No nielen to. Je to prvý whistleblower, ktorý upozornil federálnu prokuratúru na korupciu vo West Pointe a na porušovanie zákonov v armáde – a mašinéria armády ho neprinútila rezignovať. Stále učí na West Pointe.

Nižšie uvediem najdôležitejšie myšlienky z tohto podcastu.

Tim Bakken začína tým, že armáda je tradične svetom samým pre seba. Cielene sa izolovala od zvyšku občianskej spoločnosti a žije podľa úplne iných pravidiel a zákonov. Toto sa posilnilo najmä po Druhej svetovej vojne. Dnes je stav taký, že verejnosť sa o armáde a jej vnútornom živote dozvedá len od hovorcov a vybraných vysokých dôstojníkov prostredníctvom médií a výsledok je taký, že má úplne skreslený obraz o tom, čo sa v armáde deje. Keďže armáda by podľa ústavy mala byť pod kontrolou verejnosti na čele s Kongresom, takáto situácia vôbec nie je v demokracii žiadúca.

Veľmi adresne je to vidieť na čerstvej afére, ktorá v amerických médiách dostala prívlastok „Afghanistan papers“ a prevalila sa koncom roka 2019. Tim Bakken má s touto aférou osobnú skúsenosť, lebo nejaký čas pôsobil v Afganistane a v tíme amerických poradcov pomáhal budovať afgánske ozbrojené sily. Takže ako právnik sa podrobne zoznámil s výpoveďami vyšetrovaných dôstojníkov v rámci Afghanistan papers.

Podstatou aféry bolo, že v istý moment pôsobenia americkej armády v Afganistane, keď už bol Taliban zbavený moci nad krajinou a už existovala zvolená miestna vláda, bolo najvyššiemu veleniu afgánskej misie zrejmé, že ďalšie pokračovanie americkej angažovanosti nemá význam ani perspektívu. Štáb amerického kontingentu už nevedel, aký je ďalší vojenský cieľ, aktivita bola len reaktívna bez najmenšej ani hmlistej predstavy, ako je možné túto gerilovú vojnu víťazne ukončiť. Napriek tomu nikto z hlavných veliteľov neinformoval vládu. Hoci sami títo velitelia boli presvedčení, že ďalšie zotrvávanie v Afganistane je bez akéhokoľvek významu, nepovedali to a tak namiesto sľubovanej rýchlej vojenskej kampane je americký kontingent v Afganistane už 19 rokov.

Korene tohto prístupu vidí Tim Bakken už po víťazstve v Druhej svetovej vojne. Armáda vtedy získala obrovskú prestíž po vyhranej vojne. Potom nasledovalo úspešné ťaženie v Kórei a armáda aj politici nadobudli presvedčenie, že armáda je všemocná a pomocou armády sa dá riešiť akýkoľvek zahraničnopolitický problém. Toto mylné presvedčenie potom viedlo k vojnám vo Vietname, neskôr v Iraku a Afganistane. Všetky tieto vojny mali byť krátke, niektoré sa nemali viesť vôbec, a ich výsledky sú tristné. Za posledných 75 rokov, počas ktorých USA viedli vojnu plných 49 rokov, padlo vo vojnách viac ako 100 000 amerických vojakov a kolaterálne obete na civilnom obyvateľstve sa nedá spočítať, ale odhaduje sa na niekoľko miliónov. Pritom geopolitické výsledky sú úbohé. Komunistické krajiny Severná Kórea a Vietnam porazené neboli a Irak s Afganistanom sú politicky v horšom stave než pred intervenciou.

Na otázku, ako sa armáda zo svojich chýb poučila, odpovedá Kim Bakken, že prakticky nijako. Armáda vytvorila vlastnú oddelenú kultúru a spoločnosť, ktorá je zámerne celkom oddelená od občianskej. V tejto kultúre sú najvyššími hodnotami vlastenectvo a najmä lojalita (k armáde). Armáda od svojich členov vyžaduje lojalitu absolútne a nič nie je také silné, aby lojalitu zatienilo. Ani pravda. A tak sa stalo, že vo všetkých vojnách, ktoré USA za posledných 50 rokov viedli, bola verejnosť informovaná klamlivo.

Tim Bakken ako príklad hovorí o Vietnamskej vojne. Náčelníkom generálneho štábu vo Vietname bol generál Harold Johnson a ten bol presvedčený, že táto vojna sa nedá vyhrať. Sťažoval sa na to, že vrchný veliaci generál Westmoreland nadsadzuje počty vietnamských strát a pritom tvrdil, že Vietnamci nie sú schopní tieto straty dopĺňať, že víťazstvo je teda blízko. Dnes, keď poznáme archívne informácie aj z druhej strany, vieme, že to nebola pravda a že vojna do väčšej miery vyčerpávala USA ako Vietnam. Generál Johnson krátko pred smrťou povedal: „Mal som vtedy sto chutí nabehnúť do Bieleho domu k Lyndonovi Johnsonovi, praštiť mu na stôl svoje štyri hviezdy a vykričať na verejnosť, že tú vojnu nie sme schopní vyhrať.“ Nikdy to však neurobil a tak si len povzdychol: „Toto morálne zlyhanie si ponesiem na chrbte do hrobu.“ Je však jeden z mála amerických generálov, ktorí zakrývanie pravdivých informácií považovali za morálne zlyhanie.

Na otázku, či sa v mierových časoch armáda správa inak ako počas vojny, Tim Bakken znovu pripomína, že od skončenia Druhej svetovej vojny USA 2/3 celého obdobia boli niekde na svete vo vojnovom stave, takže čiste mierových rokov zažili USA málo. No aj tak má armáda USA jeden vleklý, endemický, ale veľmi rozšírený problém, a tým je sexuálne násilie.

Už počas štúdia je na akadémii West Point sexuálne zneužívanie spolužiakov 5 x častejšie ako na civilných vysokých školách. Aj keď si je armáda vedomá tohto problému a snaží sa ho minimalizovať, v rámci celej armády sa ani v jednom roku nepodarilo znížiť počet sexuálnych útokov pod 20 000.

Tim Bakken hovorí, že čiastočným dôvodom môžu byť osobnostné charakteristiky ľudí, ktorí sa rozhodnú vstúpiť do armády. Je medzi nimi určite väčší výskyt násilníckych typov, no veľký podiel má aj vnútorná kultúra v armáde. Veľký dôraz sa totiž kladie na hierarchiu, autoritu a poslušnosť. V takom prostredí je veľmi ľahké zneužívať iných a aj pokušenie je oveľa častejšie.

Hlavným heslom v armáde je „disciplína, jednotnosť a zodpovednosť“. Pod týmto heslom prebieha aj výuka na vojenských akadémiách a všetky vojenské postupy sú hlboko fixované ešte od roku 1800, v ideálnom prípade veci prebiehajú aj dnes presne rovnako. Tim Bakken ako kritik a whistleblower sa aj vo West Pointe, hoci vedenie akadémie dostalo súdne nariadenie, že ho nesmie nijako obmedzovať v profesii a vedeckej práci, potýka s rôznymi ústrkmi a prekážkami. Napísal o armáde aj niekoľko kníh, no jeho knihy nie sú k dispozícii v univerzitnej knižnici. Posťažoval sa, že v knižnici sú knihy od všetkých absolventov, ktorí nejakú knihu napísali, a nájdu sa tu knihy aj od Marxa alebo Hitlera, ale on je zrejme pre armádu a jej kultúru príliš nebezpečný.

Zmeniť túto kultúru je pre civila, ako je on, príliš ťažké, hoci v armáde pôsobí už 20 rokov. Tým skôr je to nemožné pre kohokoľvek mimo armády. Armáda je schopná vzdorovať aj Kongresu, a boli kongresmani, ktorí chceli niečo urobiť napríklad proti sexuálnemu zneužívaniu, ale bezúspešne.

Armáda má vlastný právny systém a vlastné postupy, ktoré sú pre civilných právnikov a súdy nepreniknuteľné. Pri akomkoľvek priestupku alebo trestnom čine v armáde totiž rozhodujúce slovo, či daný páchateľ bude obvinený, má veliteľ posádky danej vojenskej základne. Teda nie nezávislý vojenský prokurátor ani dôstojník vojenskej polície, ale jedine tento veliteľ. On tiež menovite určuje, ktorí vojenskí sudcovia a právnici budú sedieť v súdnej sieni. Bez ohľadu na to, do akej miery je daný veliteľ spravodlivý, je v jasnom konflikte záujmov.

Americká armáda je už mnoho desaťročí nadmerne zbožňovaná. Každoročne môže počítať s rozpočtom 750 miliárd dolárov a má vynikajúce zbrane, ale napríklad v Iraku a Afganistane sa dostáva do situácií, keď nevie tieto skvelé zbrane efektívne využiť na dosiahnutie víťazstva a tak sa vojna bezvýsledne naťahuje už druhé desaťročie. Americká spoločnosť by mala prestať armádu zbožňovať, mala by ju dostať späť pod svoju kontrolu, podriadiť ju občianskej spoločnosti a výsledkom by možno bolo to, že by USA viedli menej vojen. Lebo armáda si nesmie žiť vlastným životom. Je určená na to, aby občanov chránila pred vonkajším ohrozením, a treba popravde povedať, že zvonku USA dnes prakticky nikto neohrozuje.

Tim Bakken sa zmieňuje ešte o jednej zaujímavej problematike, ktorej sa dotýka výskum psychológa Hugha Gustersona. Ten zistil, že od roku 1984 dodnes boli v 33 % prípadov masového zabíjania v USA páchateľmi armádni veteráni, hoci ich priemerné zastúpenie v populácii kolíše medzi 16 a 19 %. Podobný výsledok sa zistil aj v štúdii chovania policajtov v Dallase. Armádni veteráni 2 -3 x častejšie pri výkone služby použili strelnú zbraň. Tim Bakken hovorí, že príčinou môžu byť charakterové vlastnosti ľudí vstupujúcich do armády, ale príčinou môže byť aj výcvik a návyky, ktoré vojaci dostávajú v armáde a ktoré si so sebou odnášajú do civilu.

***

PS: Je zaujímavé, že negatívne javy, ktoré pomenoval Tim Bakken, sa výraznou mierou podpísali aj na porážke generála Custera pri Little Bighorne v roku 1876. Americká armáda túto skúsenosť spracovala úplne opačne, ako by bolo optimálne, ignorovala chyby a zvýšila dôraz na lojalitu.

Ak sa v diskusii prejaví záujem, vrátim sa k Little Bighorne samostatným článkom.

 

Zdroje:

https://whowhatwhy.org/2020/05/15/not-all-it-can-be-the-us-military-is-failing/

https://en.wikipedia.org/wiki/Afghanistan_Papers

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Navaja se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

25 reakcí na Niečo nie je v poriadku s armádou nášho najväčšieho spojenca

  1. strejda napsal:

    Generál Custer a Little Big Horn je zajímavé téma, už se těším.
    Všechny armády jsou světem samy pro sebe. Ta největší, nejbohatší a téměř stále bojující musí být velmi exkluzivní společností proti vnějšímu světu uzavřená. Obzvlášť když se jí v bojích proti asymetrickému protivníku příliš nevede. Porážky demoralizují každého a je nutné je zakrýt kouřovou clonou.
    Když se podíváme na naši armádu, tak zjistíme, že má moc velkou, těžkou a drahou hlavu. Svalů má pomálu, tak na okresní přebor. Pro budoucnost mají perspektivu armády švýcarského typu, postavené na miličním principu a k tomu velmi profesionální jádro. Ovšem taková armáda nemůže vyrážet do expedičních válek a je použitelná jen na obranu vlastního území. Tam se povýšená exklusivita nepěstuje.

    To se mi líbí

  2. Hudec napsal:

    Přesně.

    To se mi líbí

  3. cobolik pacholik napsal:

    za soudruhu to na nas bolo revane od rana do vecera a este ked sa spalo ta sa rvalo na nas, prve tri mesiace to taky zmagoreny som bol,ze by som vystrielal cele nase burakovo a pol sveta vcetne mojej matky a blizkych bez rozmyslu ja myslel,vtedy som barz nedumal bo som nemal tolko oleja v siske jak teraz ja myslel,ze to nas len pilovane ,ale tu to tiez uroven to rycia na nich horsie jak na dobytok a bez prestania ten drilovany numer reve yes sir,jasne,ze to ma ucel jak svina to vojaci a nie misionari,su urceny na zabijanie,nebat sa a minimum rozmyslat,ci kona spravne co logika,jasne starsie kusy co maju uz viac odjebane to uz inaksie,ale ma v krvy pocuvat rozkaz ,elitne jednotky ich clenovia to lamany az kde je najhrubsi to nevydrzi hocikto a ty co ich lamu velmi dobre vedia,ze to vydrzi len zo zeleza a presvedceny , zelezny moze byt,ale ked nema presvedcenia zlamu ho,co bacha tu na nich jasne ina doba bo za soudruha,niekde v nejakom lese ci hocijakej pici to prve by sme odjebali lampasakov ak by sme nabrusili bodaky a dostali municiu vatsina to boli synovia smrti co nas nelamali to nas lamali radovy vojaci ty nam davali vediet, lampasaci vatsina,ze hovno je viac,ale tu to opak velitel to respekt jak kurva a preco bo kazdy vojak vie,ze ho nema za kokota a maximalne sanuje jeho zivot pricom ten vojak vie,ze moze zarvat,suhra a citenie jeden s druhym to dalsi doraz tu jak kurva ale hlavne to sluchaju velitelov na smrt vacsina urcite cosi take pride ku nim general,ale dava im jasne na javo ja taky jak vy a vedia,ze ked treba umrie s nimi to kurva asi najmocnejsie,kde vojaci budu stat do konca,co pise strejda co sa tyka nasej army no za soudruhu to musel nepritel davat kurevsky pozor imperialisticky aspon co moje poznatky na letisku to suhra jak svajciarske hodinky a to jedna letka nocna elitna prepadova sme mali asi viac masin jak teraz cesky vorly,nic na nahodu,perfektnost vykonania a nenavidel som to jak kurva,ale sverenou techniku pracujicim lidem to sme mali jak oko v hla,ve doraz na bezpecnost a najmensi detail,ked som ucil zobakov pri predbeznej ci uz na litani museli davat ruku do sania v predu masiny a to uz turbina ledva sa tocila a ked mu sarplo dnuka ruku dojeden sa osral a hned som rycal,ked bude mat len volnobeh vam tie sisky odjebe a ked na max plyn to ani na parky nebudete toto robilo a hlavne pozor kazdy na kazdeho,kym to nedostane do krvy neboli sme majstri sveta,ale gola by sme len tak nepustili a ta army teraz to taka pozberanka co si zapusti bradku,poniektory zarobia v afganistane a cesku trebovu neubrania od 6 rano do pol deviatej a jaka trieda su ,na to co sa o nich drista kto zazil sluzbu vlasti a videl tej techniky co nam sveril pracujuci lid to ty teraz oproti nam zabari koncit pozor ,pohov volno, psalo hovno…

    To se mi líbí

  4. bob napsal:

    Maně si vzpomínám, jak jsme se učili o válkách spravedlivých a nespravedlivých.
    Úkolem velení je přesvědčit vojsko, že vede spravedlivou válku. Tam je ten problém. Jak dlouho budou vojáci např. věřit, že V Afgánistánu bojují za Prahu, resp. proti terorizmu. Je otázkou času, kdy se začnou ptát, co tam vlastně dělají…..Je paradoxní, že v USA nesmyslnost v Afgánistánu pochopili dříve, než u nás.
    Jinak situace v armádě, jak je popsaná v článku je zřejmě v každé profesionální armádě.
    Hlásí se tam hodně lidí se sklony k agresivitě, které sebelepší psychotesty nejsou schopny 100% eliminovat.
    Tímto se vůbec nechci dotknout většiny vojáků, ani armády, ani její zejména obranné úlohy.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      V USA je celkově něco v nepořádku

      To se mi líbí

  5. Slim napsal:

    Nejde jenom o americkou armádu.
    To co zkompromitovalo legitimitu většiny světových armád (možná s výjimkou izraelské; tu snad její veřejnost vnímá jako nezbytnou), je zvýšený výskyt asymetrických konfliktů. Ty se vyhrávají těžko.
    (Heslo „as. v.“ lze snadno najít v české wiki, nepřidávám ho, protože chci dát dva jiné odkazy.)

    Určitou variací je pojem válek čtvrté generace, resp. klasifikace válek historie do čtyř odlišných typů. Uvedené odkazy jsou jenom úvodem v češtině (navíc ten druhý je blbě přeložený),
    více najdete např. v článcích Williama S. Linda (pamatuju se, že kolem roku 2003 byl předem velmi skeptický k oficiálnímu názoru, že válku v Iráku lze vyhrát, nebo že už byla vyhrána, což se pak potvrdilo).

    https://hlidacipes.org/je-dnes-vubec-mozne-vyhrat-valku-koncepce-valek-ctvrte-generace/

    https://cs.qwe.wiki/wiki/Fourth-generation_warfare

    Důležité je si uvědomit, nakolik je myšlení mnoha lidí naší generace ovlivněné Druhou světovou, což je ale model, který se nehodí pro války dnes vedené. Je dobré přečíst si hlavně uváděné příklady. Jak válek asymetrických, tak válek různých generací.

    To se mi líbí

    • LB napsal:

      Velmi zajímavé, i odkaz u p. Cecha, díky! Dosud jsem o 4GW nic nevěděl (jméno Lind funguje na angl. odkazy dobře). Tohle je pro mne benefit diskusí na webu, něco se dozvědět. Ne utvrzovat se ve vlastních předsudcích, nebo se emocionálně vybíjet v hádkách. Bohužel to druhé daleko převažuje.

      PS. V článku jsem ocenil tu známku. Zdá se mi, že ve West Pointu se inspirovali kaplí King´s Coll. v Cambridgi, která je velice krásná a pro mne milá 🙂

      To se mi líbí

    • vittta napsal:

      Přečetl jsem si ten článek na Hlídacím psu, a z mého pohledu je to kapitální propagandictická sračka.
      Divím se, že to má zrovna tady tolik plusů.
      Tam se třeba píše:
      „A propaganda. Neboli mediální obraz války, jak bylo záhodno, aby jej viděli občané. Díky němu se dařilo mobilizovat do té doby poklidně žijící masy obyvatel, aby opustily svůj dosavadní život a šly do nejistoty se zbraní v ruce hájit abstraktní pojmy stát, národní hrdost, svou zemi.“
      Nic blbějšího snad ani nemůže nikdo napsat, protože ani jedna strana nehájila žádné abstraktní pojmy, ale vlastní kejháky a svou budoucnost.
      Němci bojovali za 3. říši, a v případě vítězství by všichni pohádkově zbohatli.
      Na úkor těch poražených, kterým se to samozřejmě nelíbilo, tím spíš, že by asi ztratili nejen svou zemi, ale i holé životy.
      A když už tam uváděla ty zmatené příklady, jedna věc jí nějak unikla.
      Jak vede válku 4. generace muslimsko- negerská verbež na vysněném západě.
      Vyvolává strach terorem, členové komunity jsou vesměs (nelegálně) ozbrojeni, a získávají pomocí propagandy a voleb čím dál větší podíl na státní moci, a jakmile získají nějakou zásadní část, celá západní civilizace se zhroutí.
      Jo…na to autorka zapoměla, protože se věnovala (zlému) Rusku a (hodné) Ukrajině.

      To se mi líbí

  6. Cech napsal:

    Problém armáda a společnost je jednosměrný:
    Jaká je společnost takopvá je armáda.
    Naopak to nefunguje proto mohou mít švýcaři armádu švýcarského typu a dokonce i přímou demokracii, protože mají příslušnou konstrukci společnosti.
    https://mv.iir.cz/article/view/1174/1224
    Na druhou stranu ovšem je; jakou armádu za jakým účelem si ta která společnost vytvoří. Pokud je cílem armády zabezpečení ekonomických zájmů země, tak se opravdu optimální jeví struktůra a působení US armády. Při ochraně životně důležitých ekonomických zájmů v zahraničí potom civilně-vojenské vztahy jež jsou tradičně spojeny s existencí a fungováním státu mají onu americkou podobu.
    Tak jak je naše profesionální armáda postavena na jednotných základech NATO, tak přirozeně nese většinu vnějších znaků US armády. No ale to neznamená, že se potýká se stejnými problémy v otázkách vztahu armády X společnosti, stejně jako US armáda X US společnost.
    Čtvrtá generace válečnictví jejiž cílem je generace padlých států a občanských válek s použitím placených nestátních účastníků. Zakotvení těžko řešitelných etnických nebo náboženských problémů a vedení boje s velkými konvenčními vojenskými rozdíly. Velké množství těchto konfliktů se odehrává v takových geografických oblastech, – dle Thomase P. M. Barnetta – které ještě nejsou plně integrovány do západního modelu.
    Bojovníci čtvrté generace používají tři úrovně válečnictví:
    fyzickou (boj je považován za nejméně důležitý),
    mentální (vůle bojovat, víra ve vítězství a podobně)
    morální (ta je nejdůležitější, zahrnuje tvrdé prosazení západních kulturních norem a podobně).
    Válečnictví 4 generace postrádá hierarchickou autoritu i formální strukturu, typickými znaky je trpělivost a flexibilita, malý rozpočet a malá velikost.
    V prvopočátku tato armáda může používat taktiku povstalců, teroristů nebo gerily ve způsobu vedení války proti infrastruktuře státu. Bojuje na všech frontách:
    ekonomické,
    politické,
    mediální,
    vojenské,
    civilní.
    K tomuto v současnosti bylo vyprácováno mnoho studií zdůrazňující myšlenku, že se tradiční vojenský konflikt cíleně transformuje v konflikt ekonomický.
    No a co je opravdu velmi důležité, že cena firmy Academi je poměrně vysoká a její spolehlivost není nikterak úžasná a jeví se výhodnějši ji použít pouze pro první úder a zahy nahradit jednotkou spojenců z NATO.
    Tož proto si myslím, že problémy naší armády a naší společnosti jsou odlišné a nesmí být v žádném případě řešeny podle US šablony.

    To se mi líbí

      • vittta napsal:

        To je zákeřnost.
        Ovšem na Slovensku mají hezkých ženských dost, ale nasadit tohle v Německu, nebo dokonce USA, tak je po těch zemích do 14 dnů veta!

        To se mi líbí

        • vittta napsal:

          I když v USA nasazují, jak se zdá, hnusné, negerské opice, a také po nich asi bude brzy veta.
          Takže tam je to jedno.

          To se mi líbí

          • vittta napsal:

            To je mínusů…to je snad rekord.
            To bych rád věděl, komu se líbí negryně- přesněji, americké negryně.

            To se mi líbí

            • brtnikvbrlohu napsal:

              Přidal jsem po mínusu aby to víc vynikalo. 🙂

              To se mi líbí

              • vittta napsal:

                Dík.
                Ale jen tak pro zajímavost, vám se americké negryně líbí?

                To se mi líbí

              • brtnikvbrlohu napsal:

                Vitta zase trefil kozla 🙂

                To se mi líbí

              • vittta napsal:

                Jen mě to zajímalo.
                To víte, proti gustu…
                Ale já vám to prozradím, já si myslím, že jste mi žádné mínusy nedal, a napsal jsem tam jenom „dík“ pro efekt.
                Jenže pak jsem si řekl, že by někdo mohl napsat, že se mu americké negryně nelíbí, protože si myslím, že vám se nelíbí, i když samozřejmě jedna z tisíce může být klidně kost, to neříkám.
                Ale nic…

                To se mi líbí

            • brtnikvbrlohu napsal:

              Seděl Ivan Sviták se Škvoreckým v předzahrádce jedné hospody v NY —- a po dvou hodinách konstatovali, jak to že tu ještě nešla kolem hezká ženská. V Praze už bych ji byl tucet.

              To se mi líbí

            • Hudec napsal:

              🙂

              To se mi líbí

      • Joda napsal:

        To není nic nového. Už v roce 1973 nás na vojně politruk varoval před pohlednými ženami, které nasazují imperialisté jako špionky.

        To se mi líbí

    • Minorita napsal:

      Fajn řádky Cechu 👍 … To hlavní jste vypíchl: Jaká je společnost, taková je armáda … A armáda bude taková, jakkou si ji ona společnost vytvoří, jaké „úkoly“ idea, náplň jí bude dána, popřípadě po ní bude společností ( politiky ) požadována…
      Myslím, že problém vztahu us army versus samotné USA se nás netýkají, neb v jejich případě jde v tento moment vlastně o střet dvou „států“, dvou světů pod jednou vlajkou , v jedněch hranicích , za vlády jedné politické reprezentace pro obě strany …
      Jen cifra reprezentující „oficiální vojenský rozpočet“ dávají na srozuměnou, s čím mají za louží čest, podotýkám, to je oficiální položka, kdo ví, jaká čísla jsou skryta v jiných kapitolách … A cudně se při poměřování síly gravitace těchto dvou entit zamlčuje vliv zbrojního průmyslu na USA …
      Gró mnohého je zmíněno – vojáci v USA dnes překonávají své civilní „vládce“ vlastně ve všech směrech ( stav a kvalita „volených“ jde 100% děsivá i tam, ostatně to sami demonstrují ) , a ona „echt liberální doktrína“ zjevuje pomalu svoji pravou tvář …
      Rozhodně bych se nemíchal do způsobů řešení role armády ve společnosti v USA – nás tak jako tak zasáhne z mnoha důvodů jakýkoliv důsledek nebo projev onoho procesu.
      Řekl bych, že zde, v Bohemii by s onou definicí neměl být problém – jednak vzhledem k velikosti státu, salónní armády a množství finančních prostředků.
      Jenže proč mi instinkt říká, že všechno bude a dopadne ouplně jinak, samozřejmě špatně 😉 …
      Na to vsadím dolar proti bobu …

      To se mi líbí

  7. Bavor V. napsal:

    Překvapivé podání redaktorky Primy vůči Zdechovskému.
    https://cnn.iprima.cz/porady/k-veci/22062020-hostem-byl-tomas-zdechovsky-0

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.