436-Nemyslitelné: – válka Číny s USA.


Nikolaj Vavilov

 

Dnes si promluvíme o nemyslitelném – konkrétně o možnosti války mezi USA a ČLR. Koho by napadla taková blbost, že dvě jaderné mocnosti, vlastnící jaderný potenciál schopný zničit celé lidstvo, mohou rozpoutat přímý konflikt?

 

Je to nemožné a nepravděpodobné,  jak z hlediska právního, protože obě země jsou členy RB OSN, a pokud by jedna strana chtěla rozpoutat konflikt, druhá je schopna zablokovat příslušné rozhodnutí Rady, a první strana se tak stane zemí, která je podle práva světovým agresorem, a bude trestána zbylou částí členů OSN.

 

Stejně tak není pravděpodobná válka s hlediska ekonomického, protože obě země váží velmi těsné hospodářské vazby. Před nějakým rokem, nebo o trochu dříve, představoval čínsko-americký obchodní obrat 650 mld.usd. Pro srovnání – celý rusko-čínský obrat je 6x nižší. Bez přehánění – statisíce čínských studentů studují v USA, statisíce Číňanů ve Státech trvale žijí, čínský civilní i obranný komplex je velmi silně závislý na amerických technologiích, čínští vědci pracují v USA a přednášejí na tamních vysokých školách, a představují významnou část amerického vědeckého establishmentu. To je řada okolností, podle kterých teoreticky, ve vakuu, tato válka vypuknout nemůže.

 

Nicméně se letos stalo něco neuvěřitelného. To když prezident prohlásil, že má informace, že Čína v podstatě vyvíjela na svém území bakteriologické zbraně, známé jako koronavirus, a v podstatě destabilizovala americké hospodářství, což vedlo ke 30 mil. nezaměstnaných, ke smrti více než 60 tisíc Američanů, a prakticky přivedla USA na hranu nové Velké deprese. Pokud takové prohlášení učiní prezident USA, pak k němu musí mít velmi vážný podklad, a nemyslitelné se stává v tomto roce možným. Jako jakési doplnění k prezidentovi USA, zveřejnily přes masmédia země anglojazyčné informační služby důkazy o tom, že Čína skutečně, pokud nevyvíjela takovou zbraň, tak připustila řadu kroků ke skrytí nebezpečnosti viru, což vedlo k rozsáhlým ztrátám v rámci celého světa. Tak prohlášení vysokých představitelů anglojazyčného světa že scénář, o kterém jsem psal, že je nemyslitelný, by se mohl uskutečnit, pokud ne letos, tak velmi brzy.

 

Teď si pojďme rozebrat každý argument „nemyslitelného“ zvlášť:

 

Jaderné zbraně: – žijeme-li v iluzorním světě, pak jaderná válka možná není. V reálném světě ale otázka použití jaderné zbraně je otázkou morálního vůdcovství, vojensko-politického vedení té, či oné země. Pokud obyvatelstvo takové země poskytne právo k použití jaderné zbraně, pak vojensko-politické vedení země může, bez obavy o svoji autoritu, tyto zbraně použít. Položme si otázku: – pokud se celý svět kvůli několika stům tisíc obyvatel zastavil, vypnul svoje hospodářství, paralyzoval svůj život – je tento svět ochoten použít jaderné zbraně? Dokonce, i kdyby to bylo technicky možné… – se mi zdá, že použití jaderné zbraně je vyloučeno ve světě, který je ochoten se postavit na hranu paralýzy, kvůli dětské slzičce – jak koncem 19. století psal Dostojevský v Bratrech Karamazových. Svět na požití jaderné zbraně není připraven. Svět a čínské obyvatelstvo není ochotno poskytnout svému vůdci možnost použití jaderných sil. A to nás, v rámci posouzení čínsko-amerického vztahů, staví zpátky na zem, a vypovídá, že je konflikt možný, a že bude probíhat za použití konvenčních zbraní. Nikdo nedá ani čínskému ani americkému vedení morální právo k použití jaderné zbraně. Ani čínské obyvatelstvo, rozmazlené čtyřicetiletím  čínských reforem, ani americké, nebudou hotova k masovému umírání svých spoluobčanů, ať se budou nacházet v jakkoli těžké pozici. Protože koronavirus otestoval ochotu obyvatelstva k obětem a masovým ztrátám, dokonce i kvůli smrti jednotek lidí – což je nesrovnatelné s jakýmikoli epidemiemi a válkami. Takže jaderné zadržování u tohoto konfliktu nefunguje.

Druhým faktorem „nemyslitelnosti vojenského konfliktu“ – členství obou stran v RB OSN: – jde o to, že před několika dny Státní departament USA (SD) začal intenzivní kampaň pro zapojení Tajwanu do RB OSN a do WHO. To je testovací akcí k získání možnosti přítomnosti Tajwanu jako rovnocenného člena OSN. Připomínám, že od roku 1973 je namísto Tajwanu zastoupena ČLR. Hned po přijetí Tajwanu budou Američané, jako země kontrolující OSN, schopny vyvinout maximální úsilí k vyloučení Číny v souvislostí s koronavirovou epidemií, nebo kvůli něčemu jinému (např. agresi proti KLDR s cílem obrany režimu) z RB OSN. Tak by se i právní stránka, zdánlivě nemožného konfliktu, stala myslitelnou.

 

Třetí část „nemyslitelného konfliktu“ – těsné čínsko-americké hospodářské styky, styky politické, sociální, vědecko-technické, se rozbíjejí. Jen za rok 2019 čínsko-americké obchodní vztahy ztratily 150 ml.usd., a jen za 1. kvartál t.r., kdy se zastavilo americké hospodářství, hovoří o tom, že se letos vzájemný obchodní obrat sníží o dalších 15-20%. Tak se obchodní obrat sníží na 300 mld.usd, nebo blízko k tomuto číslu. To znamená, že ve struktuře obchodních partnerů bude Čína silně vytlačena Kanadou a Mexikem a evropskými zeměmi, a americký trh bude pro čínské exportéry uzavřen. Tak se ekonomické vztahy prudce ničí, a už nejsou oním zadržovacím mechanizmem, který by mohl donutit politické elity vzdát se srážky. To se týká i čínských turistů, studentů, přednášejících. Nejspíš víte, že v poslední době probíhá v USA hon na čarodějnice a masově jsou odmítání čínští vědci a přednášející a i tato stránka se hroutí. USA chystají zákaz vývozu citlivých technologií do Číny, takže už fakticky vyhlásily Číně vědecké embargo.

 

Tak se všechny tři zmíněné faktory možného konfliktu v roce 2020 rozplynuly jako dým. Nejen to: – pokud si myslíme, že USA nebudou schopny udeřit konvenčními zbraněmi a hodnotíme-li odhodlání vedení k takovému úderu, stačí si připomenout 3. leden tohoto roku, kdy letectvo USA zaútočilo na území suverénního státu Irák, kde zlikvidovalo vojenského velitele státu, se kterým USA válku nevedly. Jde o iránského generála Sulejmáního. USA tak demonstrovaly nejvyšší odhodlání k takovým akcím. Po tomto útoku pomsta Iránců nenásledovala, a to dalo na vědomí jak mezinárodnímu společenství, tak vojensko-politickému vedení USA, že mohou konat rozhodně a beztrestně.

 

Pokud jde o Čínu, tak pro příklad netřeba daleko chodit. V rámci vojenské operace USA v Jugoslávii, bylo raketami zasaženo čínské velvyslanectví, přičemž (podle oficiální verze) zahynuli čtyři lidé. Po tomto raketovém útoku nezačala válka mezi Čínou a USA, strany urovnaly konflikt, USA vyplatily postiženým 4,5 milionu dolarů, plus 28 milionů jako kompenzaci za materiální škody. Tím byl konflikt mezi ČLR a USA vyčerpán – to je skutečná událost, vypovídající o tom, že boj konvenčními zbraněmi, včetně útoků na objekty státního významu a diplomatické mise, je nejen možný, ale už k němu docházelo.

 

Nyní se podívejme na druhou stránku konfliktu, který není myslitelný, nicméně je v dnešních podmínkách reálný. Z vojenského hlediska je mnoho veřejně přístupných informací o srovnání vojenských sil obou států. Při porovnávání není třeba odcházet od skutečnosti, kterou je rozsáhlá operace USA proti režimu Saddáma Husajna v roce 2003. Co se tam dělo před sedmnácti lety, jaký byl poměr sil? Zjevně v neprospěch USA. Proti armádě USA, představené 4 divizemi a 5 brigádami Británie, stála násobně větší irácká armáda – 23 divizí, což by, čistě teoreticky, nebylo možné zničit. Rovněž silné irácké letectvo a reálné vlastnictví chemických zbraní. Nicméně, vojenská operace za osvobození, započatá 20. března, skončila 7. dubna obsazením Baghdádu. Nevelká vojenská síla USA, dopravená tam válečným loďstvem, uštědřila drtivý úder irácké armádě, která v podstatě nekladla odpor, nehledě na to, že irácká armáda proti útočícím vojskům nepoužila zbraně hromadného ničení. Nejsilnější armáda jihovýchodu byla zničena během 3 týdnů. Hlavní boje následovaly podstatně později, už s rozptýlenými zbytky pozůstatků irácké armády, spojenými do ozbrojených band. Takže nikoli s iráckou pravidelnou armádou. Irácké letectvo bylo nalezeno zakopané v písku. To je poučný příklad m.j. i pro ČLR.

 

Srovnáváme-li sílu armád, musíme vycházet ze srovnání sil loajálních s vládnoucím systémem. Podíváme-li se do hluboké historie, pak opiová válka před 170 lety ukázala stejný poměr vojsk Mandžuské dynastie a nevelkého kontingentu anglo-francouzských sil, což nebránilo anglo-francouzským silám zaútočit nejdříve na Kwangjou a pak na území dnešní Šanghaje a obě obsadit. Totéž je třeba brát v potaz při hodnocení síly lidově-osvoboditelské armády ČLR se zhruba milionem mužů a mobilizačním potenciálem cca 200-300 milonů lidí (o čemž ráda rozumuje řada expertů vzdálených realitě). Celý tento potenciál představuje ale jen 70-100 tisíc příslušníků sil rychlé reakce armády ČLR, kteří v případě vojenského konfliktu budou stát proti celé vojenské mašinerii USA.

 

Nicméně, na rozdíl od USA nebude Čína útočit, ale bránit se, protože k útoku proti USA Čína možnosti nemá. Čínská armáda se, i při nejlepší vůli, nemůže ocitnout na pobřeží Kalifornie – byla by zničena letectvem a flotilou USA. Takže při posuzování možnosti úderu USA proti armádě čínské, je nutné si objektivně představit, co znamená geografická past Číny. Čína je souvislé obrovské nechráněné území, ohromná pobřežní linie o délce 60 tisíc km, kterou není možné úplně zařídit pro obranu, a bránící armáda, která neví, kde protivník zaútočí, bude nucena rozptýlit síly minimálně do tří směrů: – Šanghaj, silami severovýchodního vojenského okruhu, Peking a Šenjang, silami pekingského a severního vojenského okruhu a Kwangžou silami jižního vojenského okruhu. Takže dokonce i v případě námořní operace USA, nemluvě o vzdušném výsadku v případě, že stejně jako v Iráku, čínská letadla nevzletí, bude mít Čína k dispozici po 30 tisících vojáků sil rychlé reakce pro každou oblast. S ohledem na nejednoduchou vnitřní politickou situaci, angažovanost prozápadní části čínské elity, není vyloučeno, že se Čína setká s ostrým problémem zrady (stejně jako Irák). A problém takové zrady povede k podobným problémům, jaké měl v roce 1941 SSSR, kdy byl běloruský směr obnažen a nepřipraven. V důsledku zrady generála Pavlova, vojska německé skupiny „Mitte“ poměrně velmi rychle postoupila na východ, až k hlavnímu městu SSSR Moskvě. Riziko zrady existuje ve kterýchkoli ozbrojených silách, a pro dnešní Čínu je velmi aktuální. Je zřejmé, že jedna ze skupin vojsk, nejspíš šanghajská, nebo kwangžouská, se buď do boje nezapojí, nebo rovnou přejdou na stranu protivníka, a Čína narazí na kontingent těch, či oněch sil OSN, kterém budou zahrnovat vojska desítek členských zemí – jak tomu bylo v případě Iráku – a to už v hloubi svého území.

 

Válka proti Číně bude vedena s přesnými údery proti infrastruktuře, energetickým nejaderným objektům, včetně velkých hydroelektráren jakou jsou „Tři soutěsky“ v provincii Hu-bei, které jsou schopny vyvolat humanitární katastrofu v půldruhamiliardové Číně, a část čínských vojsk bude nuceno bojovat s rostoucí nespokojeností obyvatelstva a šířením zločineckých band na svém území.

 

To je ale jen polovina problému. Druhá polovina spočívá v tom, že je Čína obnažena nejen ze strany mořského pobřeží. Problém může mít ČLR s Vietnamem, ještě větším problémem ale může mít s nejsilnější pozemní armádou regionu, s Indií. Konflikt, ke kterému může dát impuls západní koalice zemí, bude proveden za aktivní účasti Indie. Proto není vojenská operace proti Číně nemyslitelná.

 

Pokud jde o obranu území, je faktem, že čínský režim bude schopen přestát tento úder jen v případě, že v této koalici nebude Ruská federace, ale naopak bude k Číně příznivě nakloněna. V ČLR to velmi dobře chápou, a z toho musí vycházet i ruská pozice jako garanta čínského režimu. Domnívám se, že v ČLR nejsou lidé, kteří by nedoceňovali příznivou pozici Ruska, což jsme si ověřili v průběhu epidemie koronaviru. Tuto pozici je třeba aktualizovat, a tato pozice musí vést k další integraci Ruské federace a Číny, a poskytnutí doložky nejvyšších výhod pro investice a další projekty Ruska na čínském území. Tato pozice nemá být naším dárkem Číně, ale musí se jí dostat adekvátní odpovědi ČLR v rámci obchodně-ekonomické spolupráce.

 

Pokud jde o otázky dalšího vývoje situace v čínskou-americkém konfliktu: – co je skutečnou příčinou, a co je jen druhý plán – pokud bude konflikt odložen? Příčinou konfliktu je Si-Ťinpchingem označená samostatná role Číny, která poprvé vystupuje z pozice objektu koloniální agrese západního světa – Východ prakticky získává v podobě Číny subjektivitu. To objektivně probíhá. Za růstem subjektivity Číny nevyhnutelně bude následovat růst jeho vlivu na politické procesy ve světě. Čína, na rozdíl od Japonska, je schopna globálního vůdcovství, protože má lidské zdroje a síť zahraničních diaspor, jadernými zbraněmi a silnou historií a ideologií. Všichni, kdo tvrdí, že Čína nemá globální plány, se velmi mýlí. Nejhlavnějším argumentem pro to, že je Čína globální mocností, je její název „Říše Středu“. Sám název odráží její roli jako centra světového systému.

 

Čína má globální plány a je připravena k jejich realizaci, a růst subjektivity Číny s následným vzestupem na regionální vůdcovství je základním rozporem a ontologicky patřícím od zrodu k čínské civilizaci. Vzestup Číny nevyhnutelně povede k vytlačení zájmů Západu a omezování západního projektu v Číně. Aby tomu zabránil, přistoupil Západ k intenzivní fázi formování plánů na zničení Číny, protože plány na zapojení Číny jako rovnocenného nebo podřízeného partnera nefungovaly, což zjevně ukázal příchod Si-Ťinpchinga a jeho nezávislá strategie „Hedvábné stezky“, atd. Ale pokud o zadržování Číny hovořili jen na úrovni plánů a strategií Pentagonu, Bílého domu, tak v souvislosti s hospodářskou krizí západního systému, a s obrovskými rezervami Číny se Západ ocitl před hrozbou svého urychleného utlumování a náhradou svého vůdcovství Čínou.

 

Jaké ještě mohou být reálnější a konkrétnější příčiny zahájení bojových akcí proti Číně, teoreticky nemyslitelných? Ohlédneme-li se za historií vůdcovství Saddáma, vidíme vážné problémy ve finančním systému USA počátkem roku 2001. Saddám, který jako jeden z mála jihovýchodních vůdců, zapochyboval o spolehlivosti amerického dolaru, se postavil do čela určitého hnutí v islámském světě za odmítnutí dolaru ve svých obchodech ropou, především s EU, a přechodem na euro. To prohlásil v listopadu 2001 a hned poté začala vojensko-propagandistická mašinérie USA s vypracováním plánů na přípravu vlastního obyvatelstva k přechodu na mobilizační scénář války s Irákem. Především byl obviněn z vývoje jaderných a chemických zbraní a spolupráce s Al-Kajídou. Tato obvinění se i přes úsilí amerických tajných služeb, později ukázala jako lživá. Nicméně, byl vojenský útok, připravený Američany, úspěšně proveden a vedl k likvidaci Saddámova režimu. Při úderu proti Saddámovi byly použity síly Kurdů i Šiítů. Takové skupiny obyvatelstva, stojící proti všečínskému paradigmatu, takové specifické národnostní menšiny jsou v Číně ve velkém počtu. Pozornost poutá stejná hloupost a nepodloženost obvinění, která ale nezastavila USA před útokem na Saddáma, který měl v úmyslu odmítnout dolar jako mezinárodní zúčtovací měnu při obchodu ropou.

 

Podobnou situaci máme prakticky dnes v případě Číny. Docela nedávno zástupce ředitele šanghajské zlaté burzy prohlásil, že je Čína připravena vzdát se dolaru a vytvořit se skupinou zemí nadnárodní měnu, založenou pravděpodobně na zlatě. Kromě toho Čína spustila i futures pro obchod ropou. Nejzajímavější je, že byly spuštěny 18. února 2018 hned po oznámení schválení dodatku Ústavy, umožňující Si-Ťinpchingovi zaujímat funkci předsedy ČLR po neomezený počet období. Vše bylo provázeno rozsáhlými manévry čínské armády a šanghajská burza zahájila obchody ropou v juanech. Přechod na juan bude znamenat jakousi finanční jadernou válku proti dolaru. Pokud Čína přejde na juan v obchodě s okolními zeměmi, mezi které patří mnoho příhraničních států, jako např. Jižní Korea, která se nedokáže vzdát exportu svých mikročipů do Číny, protože je nedokáží dodávat do stahujícího se trhu USA,, ale ani Japonsko, Afghánistán, Pakistán, Malajsie, všechny země Jihovýchodní Asie, Středního východu, Afriky i Ruska – pro které je Čína hlavním obchodním partnerem. Znamená to, že část jejich obchodu je svázána výhradně s Čínou. Sporné je jen území Evropy, které se může obchodu s Čínou vzdát, a kde může být Čínský dovoz nahrazen dovozem z USA a Německa. Nicméně je Čína připravena na takovou jadernou finanční válku, a to je nejvážnějším argumentem k zahájení bojových akcí proti ní – ať se v mírové epoše posledních 15 let zdály jakkoli nemyslitelné. Tato možnost rychle přerůstá z potenciální v reálnou.

 

Záminek k takové válce může být hned několik:

  1. Oslabení režimu Korejské strany práce v KLDR a pokus o státní převrat, po kterém bude nevyhnutelně následovat vstup vojsk ze severovýchodní Číny, s cílem podpořit spojenecký režim.
  2. A možná závažnější záminkou může být pokus vládnoucí Progresívní strany Tajwanu o změnu Ústavy země, přerušit tak proces integrace s Čínou a nazvat se Nezávislým čínským státem, změnit Ústavu a název země na Republiku Tajwan, což v ČLR považují za akt separatizmu, před kterým oficiální představitelé ČLR nejednou otevřeně upozorňovali s pohrůžkou vojenským zásahem. Prostředky k tomu ČLR má. Navíc byl Si-Ťinpching sám předsedou oblastního výboru provincie Fu-tien, která bezprostředně s Tajwanem sousedí, a zaujímal funkci vojenského komisaře provincie, takže tématika možné války s Tajwanem je mu dostatečně známa. Takže po inauguraci nové prezidentky Tajwanu 15. května mohu následovat výše zmíněné kroky Tajwanu.
  3. Konflikt se skupinou zemí Jihovýchodní Asie (Vietnam, Indonézie, Malajsie) kvůli kontrole nad Jihočínským mořem. Může tam dojít ke střetnutí lodí, nějaký ozbrojený konflikt pohraniční ochrany, anebo smrt čínských rybářů (ke kterým dochází každý měsíc) v rámci střetnutí s pohraničními službami zmíněných zemí. Analogická situace je na hranici s Indií, kde dochází k častým inscenacím pohraničních konfliktů.
  4. V krizovém období, kdy továrny nejsou vytíženy, a obyvatelstvo je rozladěno ztrátou práce, zachraňuje politický režim hledání vnějšího nepřítele. Nejenže zachraňuje režim, ale je i východiskem z krize – nahradí civilní odvětví rozsáhlou vojenskou výrobou. A právě toho využily např. USA v období před 2. světovou válkou. Mohutná válka v Evropě poskytla americkému hospodářství šanci v období 1. i 2. světové války. Tento efektivní způsob není nikdy pozdě použít znovu.

 

Znovu opakuji, že klíčovým důvodem k možnosti střetnutí s USA s Čínou, do kterého se bude Čína ochotna zapojit, bude pozice Ruské federace. Prohlásí-li Rusko svou neutralitu v konfliktu, nebo vyzve strany ke smíru, pak bude Čína ochotna do války jít, protože politická opozice Si-Ťinpchingovi nedokáže postavit nevyhnutelnost porážky v tomto konfliktu. Jakékoli vznešené, teoretické úvahy neodradí strany od tohoto konfliktu – který se možná stane spásným pro existující politické režimy v Číně i v USA. Tím spíš, že k jaderné válce nepovede…

 

https://www.youtube.com/watch?v=Xmm2lCPWqAY&t=186s

Překlad:  200518

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

31 reakcí na 436-Nemyslitelné: – válka Číny s USA.

  1. strejda napsal:

    Velice spekulativní úvahy. Jsou samozřejmě zcela legitimní a možná i potřebné. Ale srovnávat vojenskou sílu pouštního Iráku bez průmyslu a zbrojní výroby s Čínou, která má obrovské průmyslové zázemí a vyrábí celý potřebný sortiment zbraní je zavádějící.
    Při válečném konfliktu jsou vždy definovány cíle. Co by mohlo být cílem USA? Jen změna režimu a podřízení Číny USA. To nebude příliš populární ve zmiňované Indii a Vietnamu. Lehce si spočítají, že by i je postihl stejný scénář. Obdobné by to bylo i s Ruskem. Porážka Číny by byla porážka Ruska a jeho rozpad na menší, snadno ovladatelné znepřátelené státy.
    Zajímavé je, že úvaha nepočítá s vnitropolitickou situací USA. Jen bombardovat Čínu by nestačilo. Tak jako v Iráku by muselo dojít k obsazení významné části Číny a nastolení vlastních pořádků. To by vyžadovalo statisíce vojáků a velké množství padlých. Čína 21. století není zubožená Čína 19. století.
    Přitom, jak ukazuje úvaha, je možných příčin těžkých konfliktů ČLR -USA dostatečné množství.
    Zajímavé je, že se opakovaně probírají možnosti rozpadu Ruska či Číny a ne USA. Tam se vnitřní konflikt neustále vyostřuje – jeho sílu brzy poznáme při volbě presidenta.

    To se mi líbí

  2. bob napsal:

    Velice zajímavý a (bohužel) uvěřitelný článek.
    Tak v Iráku to byly chemické zbraně, v Číně COV 19, resp. biologické zbraně.
    Vždycky to zjistí tajné služby. Takže důkazy o těchto zbraních jsou, ale jsou tajné. To je přece úžasný axiom, který se propagandě hodí. Zlá Čína dodává do světa digitální technologii, kterou proti nám použije, další v podstatě axiom (přece to potvrdil náš ÚKIB).
    Další snaha je destabilizovat Čínu zevnitř Hongkong, Ujguři, nyní se hodně nejen u nás skloňuje Thaiwan .
    Jestli lze výše uvedenou propagandu pojímat jako přípravu na válečný konflikt by byla spekulace.
    USA mají velkou výhodu, že eventuální války (aspoň si to myslí) by se neodehrály na jejich území.
    Ta jejich občanská jim myslím stačila :-).
    Nejsem válečný stratég, takže víc průběh eventuálního konfliktu komentovat nebudu.

    To se mi líbí

  3. bob napsal:

    Ještě bych dodal, že největší sranda je, že z velkých hráčů je nejmírumilovnější Německo.
    Zřejmě se poučilo, že válkou svět ovládnout nejde a tak se o to úspěšně snaží ekonomicky (taky To USA pěkně sere). Na rozdíl skoro od všech má nebo se snaží mít korektní vztahy jak s Ruskem, tak s Čínou. V Německu bohužel hrozí, že se stane kalifátem.

    To se mi líbí

  4. pepík napsal:

    Myslím, že autor přeceňuje vojenské možnosti USA a podceňuje obranné schopnosti Číny. Čína intenzivně pracuje na vývoji protilodních raket (mluví se o dosahu 1.000 – 1.500 km), aby v připadě konfliktu zabráníla v přístupu US letadlovým lodím. Také již má protidružicové zbraně.

    Čína bude schopná blokovat vzdušný most na Taiwan, eventuelně by se pokusila ho obsadit na počátku konfliktu. Vědoma si výroku o nepotopitelné letadlové lodi USA.

    Start amerických letadel z Filipín, Japonska, Jižní Korey je možný, ale výrazně by snížil jejich operční možnosti a znamenal by pro ony země nenapravitelné škody ve vztahu s Čínou.

    Bombardování nebo ostřelování raketami z dálky by nemělo požadovaný efekt a na krátkou vzdálenost se US army nedokáže beztrestně přiblížit, protože se zkracujícíse vzdáleností obranný potenciál Číny exponenciálně roste.

    Pro mne z toho vyplývá, že konvenčními zbraněmi již nelze Čínu potlačit.

    To se mi líbí

    • pepík napsal:

      Jediná možnost jak Čínu zadržet by byla ekonomická blokáda a zpřetrhání hopodářských styků. USA to nemohou provést samy, musel by se zůčastnit celý „západní svět“ včetně Japonska, Jižní Korey. A stále by zůstalo minimálně Rusko jako „neutrální mocnost“.

      To by znamenalo přeformátování světové ekonomiky za cenu ztrát investic v Číně. V případě námořní blokády Číny (ropa) by byl doprovodný vojenský konflikt nevyhnutelný.

      Čína nemá motivaci pro vyvolání zásadního konfliktu – čas hraje v její prospěch a ona dobře ví, že ve střeně- nebo dloudobém horizontu se stane světovým hegemonem.

      USA nemají na rozpoutání takového konfliktu odvahu. Resp. Jejich finančním (= vládnoucím) elitám je jedno odkud peníze jdou. Nejsou vlastenci a počítají s tím, že v čínském modelu kapitalistického komunismu se budou mít stejně dobře jako dnes.

      Jediné vážné riziko zásadního konfliktu je Taiwan, kde by nechtěně mohlo dojít k zásadní konfrontaci. Pro Čínu je otázka jednoty zásadní a nediskutovatelnou. V USA a u jejich spojenců by se našla veřejná podpora na „obranu svobodného světa proti Čínské agresi“.

      Něco jako konflikt začínající malým nechtěným a neplánovaným střetnutím ve sporných vodách, přecházející v plnohodnotou válku Číny a Taiwanu, kdy se Čína pokusí Taiwan obsadit. Ten se ubrání ale za cenu potopení několika letadlových lodí a USA nakonec nasadí mini-nukes aby zničila čínské předmostí na pevnině …

      To se mi líbí

  5. Joda napsal:

    Myslím, že autor podceňuje, jak moc jsou číňané zadrápnuti v ostatních státech světa. I v zemích spojenců USA. Třeba můj syn je zaměstnán v pražské pobočce jedné dánské firmy. Ta firma sídlí oficiálně v Kodani, ale na jejím hlavičkovém papíře jsou na prvním řádku čínské znaky a až na druhém řádku je anglický název firmy. Na posledním řádku je odkaz na bankovní spojení. Je to nějaká banka se sídlem v Šanghaji. Jo a CEO té dánské firmy se jmenuje Lin Pim Bim, nebo tak nějak.
    Ta dánská firma funguje v oboru jemné mechaniky. Je ale vyloučené, že Čína má pod palce i část západní zbrojní výroby? Nevylučoval bych ani US zbrojní výrobu.
    Perlička. Na začátku května byl syn, spolu s několika kolegy, vyslán do mateřského závodu nedaleko Kodaně na školení. Musel si vyřídit velký test na koronavirus včetně anglického certifikátu. Protože letadla do Kodaně nelétají, vezli je tam mikrobusem. Po příjezdu na místo se dozvěděli, že si certifikát o koronaviru mohou strčit někam, že stejně musí do čtrnáctidenní karantény. S tím, že za to nemůže dánská vláda, že ani vedení firmy s tím nic nenadělá, protože si to vynutili dánští odboráři. Podle dánských odborů není zdravotnictví v ČR na evropské úrovni, a tudíž ani český koronavirový test není důvěryhodný.

    To se mi líbí

    • lujjza napsal:

      Je jasné, že jsou Dánové naprosto v obraze.
      K dnešnímu dni mají 11.044 postižených a 551 zemřelých, tj. 1.907/mil. a 95/milión obyvatel.
      ČR má 8.647 postižených a 302 zemřelých, tj. 808/mil. a 28/milión obyvatel.
      Metodiku posuzování „příčiny smrti“ přitom nechávám bokem, protože ani v EU není jednotná.

      To se mi líbí

    • Ladik napsal:

      A ještě bych se zeptal jak se synovi těch 14 dní v karanténě v Dánsku líbilo. Starali se o ně slušně?
      (Já v Dánsku stážoval i pracoval, a je to velice příjemná země, která se stará o své občany, nic lepšího bych si pro nás nepřál…)

      Pokud jde o ty poměry, co uvádí lujjza, takové Slovensko má těch 28 mrtvých na celých 5,5 mil. obyvatel. Čili je nejméně 5x lepší než (na metodiku nehledě)

      To se mi líbí

    • Minorita napsal:

      A už se onu formulaci Dánů o kvalitě českého zdravotnictví dozvěděl Šmucler, toho času dle absolvovaných debat odborník na kompletně všechno ???
      Onen „širokopásmový“ ( mediálními žvásty ) dentista by mohl svojí bezvadnou angličtinou za doprovodu stejně jazykově vybarvených redaktorů z CNN Prima, ČT, 168 hodin, Reportérů, ČT 24, etc. přesvědčit dánskou vládu, firemní management, a konečně i ty odboráře o jejich hlubokém, ale opravdu hlubokém omylu ??? 😱😵

      To se mi líbí

  6. strejda napsal:

    Již se o tom umiňuje Pepík. Konvenční válka proti Číně by byla sebevraždou bez naděje na nějaký úspěch. USA mohou Čínu bombardovat, Čína jim to oplatit nemůže, může jen zničit US základny na Guamu, Okinavě, jižní Korei, Filipínách atd. Ale úspěšně se vylodit na čínské pevnině nejde. USA nemá základny ze kterých by zaútočila. Na to letadlové lodě nestačí. Ty mohou sloužit jen jako krytí. Ztráty by byly obrovské již na moři při cestě – po pravdě není ani odkud zaútočit. Tichý oceán není Kanál a USA nemají tisíce výsadkových lodí.
    Čína je na tom vůči USA stejně, také nemůže USA na jejím území napadnout.
    Jaký by mělo efekt vzájemné bombardování a ničení bez obsazení území a změny vlády? A Formosa? Pokud se Čína rozhodne ji vojensky obsadit, není to nutné pokud se nestane US vojenskou základnou, tak ji obsadí byť za velkých ztrát. Je to ale zbytečné, obě země se postupně tak sblíží, že se jednou v nějakém volném formátu spojí. Společná obrana a finance a ostatní jen volné. Kdyby USA netlačily již by k tomu došlo.
    Problémy světa jsou jinde a hlavním problémem je současná verze kapitalismu, která se přežila. I současná demokracie se svými zákazy je špatnou cestou. Ale to je již o něčem zcela jiném a reálnějším.

    To se mi líbí

  7. tata napsal:

    Srovnávat Čínu s IRÁKEM je naprostá fantas magorie,tím pro mě stratil celý článek na hodnověrnosti.Jen šilenec by rozpoutal takovou válku,nevylučuji že se muže najít nebylo by ale vítěze a použití atomek by planetu zničilo.Takže vubec nemá cenu to rozebírat

    To se mi líbí

  8. Minorita napsal:

    Zatím spekulace, těžko uvěřitelná spekulace, nicméně i tak „kvalita“ této spekulace o viditelný vesmír překonává „spekulace made in Czech media“ ( ostatně ty nepřekonat snad nelze ) . Nejsem stratég, ani H.Kisinger, ani jeho ekvivalent z druhé strany, věci budoucí na Zemi mají co chvíli vícero řešení, jde o příliš mnoho zájmů příliš mnohých, díky čemuž není vůbec jasné, co a kdo píše scénář.
    Alespoň prostým duším, jako jsem já… Zlaté časy 2 velmocí 😁 …
    Na té spekulaci je pravdivé upozornění na opakovaně používané a nejspíše opět použitelné scénáře a argumenty, sloužící k rozpoutání konfliktu. A to autor nezmínil možnost použití modelu alá rozhlas Gliwice, s níž má West své zkušenosti, popřípadě kombinace obého …
    Bohužel roste počet západních „demokratických“ fanatiků neohroženě propagujících jakákoli „tvrdá a pádná“ řešení – za jakoukoli cenu, kterou samozřejmě zaplatí plebs a samozřejmě bez jejich fyzické účasti na těch „pádných“ akcích – pampersky se pod oblek od Bosse blbě schovávají …
    Nám, běžným smrtelníkům, vnímajícím rostoucí napětí, eskalaci nálad, nástup fanatismu a ostré ideologie nezbyde nic jiného, než se „nechat překvapit“ věcmi budoucími stejně jako drtivá většina aktivistických zmrdů snažících se to peklo vyvolat, rozpoutat …

    To se mi líbí

    • Cech napsal:

      „Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost situaci nezvládl,“ prohlásil podle serveru Babiš minulý rok na vídeňském fóru Evropa Afrika. Varování označil za překvapivé a zároveň nedomyšlené.“
      Premiér Babiš pozval do Česka šéfa americké diplomacie Pompea, má přijet na konferenci o 5G sítích.
      Z první pražské bezpečnostní konference vzešel dokument Pražské návrhy (The Prague Proposals), na který nová deklarace navazuje. Stejně tak na takzvaný 5G security toolbox, který připravil náš NÚKIB dle návrhu bezpečnostní komise NATO a který se převedl dnem 15. května do českého prostředí.
      Předseda vlády Andrej Babiš a americký ministr zahraničí Mike Pompeo vedli telefonický hovor, ze kterého mimo jiné vzešel podpis společné deklarace o bezpečnosti 5G sítí (security toolbox).
      Cílem nové česko-americké deklarace má podle Úřadu vlády být „společnými silami vybudovat sítě 5. generace, které budou chráněné před neautorizovaným přístupem i případným napadením a které zajistí občanům soukromí a ochranu jejich základních práv.“
      „Konkrétně se bude oběma stranami posuzovat, zda „dodavatelé nepatřičně nepodléhají zahraničním vlivům třetí strany a následně i možnosti soudního přezkumu v souladu s jurisdikcí obou partnerů dohody, zda dodavatelé mají transparentní vlastnickou strukturu, dohledatelná obchodní spojení a standardní strukturu řízení společnosti, zda se dodavatelé zavázali své produkty pravidelně inovovat a zda respektují právo na duševní vlastnictví platné u obou stran a zda se dodavatelé především hardwaru ale i softwaru chovají v souladu s etickými standardy korporátního chování a zda jsou součástí takového právního prostředí, které vynucuje transparentní chování firem.“
      Tož dalo by se říci dále není co dodat ale ono bohužel je :
      „Vláda nedávno v režimu tajné schválila bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele nového jaderného bloku v Dukovanech. Uvedl to v neděli Deník N na základě čtyř na sobě nezávislých zdrojů. Podle zdroje blízkého přípravě tendru dokument obsahuje bezpečnostní zájmy, které by měly garantovat, že zakázku nedostane někdo, kdo je strategickým rizikem. Zmínil konkrétně Rusko a Čínu.“
      Proto také vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády v pondělí 27. dubna uvedl, že kabinet ANO a ČSSD přijal návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového bloku.
      Tož nyní se pouze čeká na další dohodu kde předseda vlády Andrej Babiš a americký ministr zahraničí Mike Pompeo v telefonickém hovoru nebo na konferenci, ze které mimo jiné vzejde podpis společné deklarace o bezpečnosti dostavby Dukovan.
      „Ten důraz na opakovaně používané a nejspíše opět použitelné scénáře a argumenty je u akcí ve prospěch Dienstbierovců příliš do očí bijící.“
      Well, that’s all dear voters..

      To se mi líbí

        • Minorita napsal:

          Jsem zvědav Cechu, jak se budou obě causy vyvíjet … Zatímco 5.generace je již „ošetřena“, dostavba JE Dukovany je jiná káva … Pokud zakázka bude znamenat v souvislosti s touto akcí jakoukoli reinkarnaci jisté firmy za louží, pokud poslouží ona dostavba jako „argument“ pro přítomnost jednotek jisté údajně spřátelené velmoci ( což je pravděpodobné, dokonce v časové ose čím dál pravděpodobnější ), měl by nastat voliči iniciovaný „fíčák“ – to by byl důvod, proč zaplnit, skutečně zaplnit Letnou…
          Já vím, už jsem procitnou 😉, je mi jasné, co a kdo je schopno „motivovat“ pražského voliče, plus voliče odjinud …
          http://www.novarepublika.cz/2020/05/kdo-z-toho-ma-prospech.html

          To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Koupil jsem si knihu Roberta Šlachty. Zatím jsem teprve asi u desáté kapitoly, ale už se stihl o Kmentu otřít. Kniha je psaná ve spolupráci s J. Klímou. Hned u nějaké kauzy, kterou tam popisuje, zmiňuje i to že jej Kmenta nesnáší. Což bych považoval za kulantní vyjádření jejich vztahu.

          To se mi líbí

          • Minorita napsal:

            Pane domácí, Kmenta je zmetek, óbr zmetek, pochází z líhně zvané MF Dnes v letech devadesátých … Tento titul, společně s Lidovými novinami, byl líhní drtivé většiny, tedy téměř všech mediálních zmrdů, kteří dnes „tvrdí muziku“ v mnoha redakcích napříč mediální scénou. Bohužel tyto kreatury formují a vychovávají svoje stejně prolhané, prodejné, morálně zmrzačené následovníky …
            Ovšem dnešním mladým to tak nepřijde – je jim to ABSOLUTNĚ JEDNO …
            Asi naše generační selhání …

            To se mi líbí

      • Cech napsal:

        Babiš v Táboře poděkoval vojákům za nasazení během pandemie. A začne se prý modernizovat, abychom se cítili bezpečněji.
        Zde zdůraznil především jejich nasazení v zahraničních misích ale i v Česku v období koronavirové krize.
        Zřejmě mínil to nasazení speciálů z nemocnice v Těchoníně na Orlickoústecku v domově důchodců. Potvrzuje se, že armáda je připravená vždy, když přijde nečekaná krize.
        Modernizace především nákupem vrtulníků ale i obrněných transportérů, má v současnosti nejvyšší prioritu, zdůraznil.
        V druhé řadě dojde i na útočné pušky Bren a nové balistické přilby a vesty, které již budou splňovat požadované normy.
        Tož doufejme že ty vrtulníky zde budou co nejdříve i s těmi obrněnými transportéry.

        To se mi líbí

  9. hans napsal:

    Vtipné. Rus si myslí, že Amerika Čínu roznese, naopak Američan ve Washington Postu (viz https://www.blisty.cz/art/99902-mysleli-jste-ze-usa-maji-vojenskou-prevahu-nad-cinou-prehodnotte-to.html ) si myslí, že Čína americká invazní vojska smete.

    PS. K názoru, že na „obsazení významné části Číny a nastolení vlastních pořádků“ je třeba statisíců vojáků: podle amerických vojenských norem je pro okupaci země třeba 1 voják na každých 20 okupovaných civilistů. I když to asi normovali pro venkovské země.

    To se mi líbí

  10. Laco G. Mlynář napsal:

    Tak USák si neporadil za 20 let s bosými Talibánci vyzbrojenými kalašnikovi a podle článku má na to zdolat ČLR. Autore, vrať školné do ZŠ!

    To se mi líbí

    • Minorita napsal:

      Třeba ctí motto jistého barona de Coubertina: není důležité zvítězit, ale zúčastnit se 😉 …
      Jako by jim nešlo o to „vyhrát“ ( pravda, v Iráku to měli jednoduché, rovinatý terén, kde mohli masivně nasadit obrněnou techniku, kterou krylo dominující letectvo, respektive kdy po masívním náletu přijeli pozemní síly vyčistit lokalitu – to vše za použití zbraní novějších o několik generací, bravo ), ale řádně region rozesrat, demonstrovat odhodlání zasáhnout i za cenu krve, ohromit, mediální demonstrace heroismu a síly ozbrojených sil, za potlesku vděčných „obdarovaných“ tou demoškou a hambáči …
      Jde o komplexní destabilizaci regionu, a totální ekonomicko-politický plus společenský, krvavý rozval dané země, a jasný signál pro jiné neposlušné: koukněte, co Vás čeká …
      No a dnes jsme v pozici uslintaných podržtašek právě pro takové „echt demokraty“, aneb bojujeme u Kábulu za Prahu …
      Kurva, to máme kamarády … ( o těch ostatních nemluvě )

      To se mi líbí

      • Minorita napsal:

        To se týká stávajících „obětí“ us válečníků, tedy kozomrdi, nebo technologicky a vojensky značně „opožděné“ státy. Čína je jiný případ, jiná váhová kategorie …
        V ten moment černou práci odvádí někdo jiný …

        To se mi líbí

    • Slim napsal:

      Čína je civilizovanější, zalidněnější a proto zranitelnější, než Afgh. Takže to přirovnání je úplně špatně a tady by se mělo vracet školné.

      Čímž nechci obhajovat článek, obsahuje divoké kombinace, zřejmě nějaké autorovy utkvělé představy. Lze si ostatně povšimnout, že USA ani SSSR si nikdy nezačaly se soupeři jen přibližně stejně silnými. Ty stálé představy, že USáci chtějí napadnou RUSáky, nebo Čínosy, nebo naopak, to jsou zpozdilé fantazie, které jsou asi pozůstatkem mládí, prožitého ve stínu akci jednoho ojedinělého dobrodruha

      To se mi líbí

    • oh napsal:

      Poradit si s ke všemu odhodlaným bosým chlápkem s puškou, který si odmítá připustit, že už prohrál, je jedna z nejobtížnějších věcí – pokud vám hodně nepomůže terén, třeba poušť s minimem vody, nebo mraznička Antarktidy.
      Na tohoto si nakonec museli sehnat jeho původního velitele, který mu osobně musel předat psaný rozkaz, že už je vážně po všem.

      To se mi líbí

      • Minorita napsal:

        Přesně tak, navíc je potřeba vzít v úvahu de facto rodový způsob fungování společnosti, kdy víra a náboženství jsou nedílnou součástí jakéhokoli rozhodnutí a skutku … Plus terén, nesmírně náročný, hornatý terén … V Afghánistánu si vylámali zuby všichni , snad až na Alexandra Velikého 😉 …

        To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.