Novinky z prastarej histórie (2020-apríl)


Portál Ancient Origins, covid-necovid, prináša denne nové zaujímavosti zo starej histórie. Nižšie pripájam výber toho najzaujímavejšieho z minulého mesiaca.

Koronavírus prerušil 1000-ročnú tradíciu v Yorku (zdroj)

Kvôli koronavírusovému locdownu sa takmer po celom svete zastavil život a nevyhlo sa to ani starobylej tradícii prísahy nového šerifa v Yorku. Šerif je vo svojom úrade jeden rok a každý rok približne o tomto čase verejne skladá prísahu. Táto tradícia má preukázateľne viac ako 1000 rokov a siaha až do histórie pred príchodom Normanov do Británie. Po prvýkrát v písomne zaznamenanej histórii sa táto ceremónia neudiala verejne, ale cez internet.

 

Jeden z najstarších výsledkov inteligencie a zručnosti patrí Neanderálcom (zdroj)

Objavuje sa čoraz viac nálezov, ktoré svedčia o tom, že Neandertálci neboli žiadni primitívi. Pred časom sme tu u pána Bavora uviedli článok o kostenej flaute nájdenej v Slovinsku a dnes je tu článok o 41 – 52 tisíc rokov starom artefakte, ktorý sa našiel v Abri du Maras na území dnešného Francúzska. Ide o zväzok prírodných vláken, ktoré boli vzájomne spletené tak, že vytvorili špagát. Doteraz sa z tohto obdobia nachádzali opracované kamenné a kostené nástroje, no tento artefakt dokazuje, že Neandertálci boli schopní nájsť vhodné vlákna, prispôsobiť ich a upliesť šnúru. No nielen to, nájdený zvyšok povrazu bol obtočený okolo opracovaného kameňa. Výskumníkom zatiaľ nie je jasné, akú funkciu malo toto spojenie povrazu a kameňa, a či ho nedopĺňala aj nejaká súčiastka z dreva alebo iného menej trvácneho materiálu, ktorý sa dodnes zachovať nemusel.

Na tomto archeologickom nálezisku sa našlo už viacero dokladov o tom, že Neandertálci vedeli dômyselne loviť malé živočíchy a ryby. Spomenutá šnúra bola z vláken lyka nejakého ihličnatého stromu, pravdepodobne borovice, a jej štruktúra a spôsob spletenia sa nelíšila veľmi od toho, akým spôsobom sa spletajú povrazy dnes. Výskumníci hovoria o vysokej inteligencii Neandertálcov, lebo nejde len o zručnosť pri spletaní, ale aj biologické vedomosti o tom, v ktorej časti stromu sa tieto vlákna nájdu, a v ktorom ročnom období sú najvhodnejšie ako surovina na takéto výrobky.

Nález je o to významnejší, že druhý najstarší nález špagáta, nájdený v Izraeli, pochádza z obdobia spred okolo 19 tisíc rokov.

 

Trójsky kôň bol skutočný (zdroj)

Vari každý pozná Homérovu legendu o dobytí Tróje, aj s legendárnym úskokom Odysea s dreveným koňom. Neuveriteľná legenda o naivných Trójanoch, ktorí sa takto hlúpo nechali dobehnúť, má však reálny základ. Trójania boli slávni chovatelia koní a výsledkom ich chovu bolo jedinečné trójske plemeno. Po dobytí Tróje sa aj s utečencami z Tróje dostali niektoré tieto kone na sever Talianska, do Benátska. Historické doklady o introdukcii týchto koní prináša napríklad aj Titus Lívius. V Benátsku chov pokračoval a týmto, teraz už „Benátskym plemenom“, známym tiež ako „Paduan“, sa preslávila najmä oblasť okolo Piavy. Ich vyobrazenie sa zachovalo napríklad aj v jazdeckej soche Gattamelata v Benátkach, alebo na Bazilike sv. Marka. Tieto kone boli robustné, mocné a rýchle, boli teda mimoriadne vhodné na nesenie ťažkého jazdca v zbroji. V stredoveku boli veľmi žiadané a aj Napoleon pri svojom ťažení do severného Talianska mal záujem odviesť si ako vojnovú korisť čo najviac týchto koní.

Je nešťastím, že tieto kone, napriek snahe súkromných chovateľov, v roku 1974 vyhynuli a dnes už nežije ani jeden. No ich genetická stopa sa nájde aj v jedinečnom plemene lipicanov zo Slovinska. Posledné dni bojovej slávy zažili počas Veľkej vojny, keď Taliani v Piave zastavili Rakúsko-Uhorskú ofenzívu, aj za pomoci práce týchto koní. Vyobrazenie tohto koňa si na svoje lietadlo dal namaľovať aj stíhací pilot Francesco Baracca a jeho emblém sa stal prototypom loga Ferrari.

 

Podmorská archeológia môže znamenať prielom v medicíne (zdroj)

Hurikán Ivan v roku 2004 odkryl staré sedimenty v Mexickom zálive a vďaka tomu skupina podmorských hľadačov pokladov objavila 60 tisíc rokov starý zaplavený les. Pravdepodobne podobnou náhlou katastrofou ako hurikán, lebo vo veľmi dobre zachovanom dreve týchto stromov sa našlo okolo 300 doteraz neznámych živočíchov.

Medzi týmito objavmi sa ukazuje ako najvýznamnejší malý morský obojživelný mäkkýš, ktorý sa živí drevom. Medzi námorníkmi to bol veľmi obávaný škodca, známy ako „morský termit“. V tejto časovej schránke sa však vo vnútornostiach týchto mäkkýšov našli zvyšky neznámych baktérií s mnohými doteraz neznámymi sekvenciami génov, ktoré by mohli byť základom na produkciu antibioticky účinných látok. Niektoré snáď aj proti vírusom.

 

Štyri objavy starogréckych astronómov, ktoré dodnes udivujú expertov (zdroj)

Aj posledný dnešný článok je o tom, že by sme nemali byť príliš pyšní na súčasnú úroveň vedy a schopnosti skúmať svet, lebo starobylé národy s oveľa menej rozvinutou technikou sa dopracovali k poznaniu, ktoré nás dodnes usadí v úžase.

  1. Aristarchos zo Samosu (310 – 230 p.n.l.) tvrdil, že Slnko je centrálnym ohňom vesmíru a usporiadal známe planéty solárneho systému v rovnakom poradí, aké poznáme aj dnes. Išlo o prvú známu heliocentrickú teóriu a mrazí v chrbte z toho, že ju „znovuobjavil“ až Koperník o 18 storočí neskôr, dokonca so zmienkou o Aristarchovi vo svojich prácach, teda ten inšpiroval aj Koperníka.
  2. Aristarchos bol autorom aj ďalšieho objavu. Išlo o približný pomer medzi veľkosťou Zeme a Mesiaca. Jeho prostriedkom bolo len starostlivé a presné pozorovanie zatmení Slnka a Mesiaca a pytagorovská geometria trojuholníka. Jeho výpočet mal chybu menšiu ako 20 %.
  3. Výpočet polomeru Zeme. Autorom objavu bol Eratostenes a vychádzal z presného merania a porovnania dĺžky tieňov v Alexandrii a na Rodose. Výpočtom získal údaj 40 000 km, čo aj vzhľadom na nepravidelný tvar Zeme predstavuje chybu menšiu ako 10 %.
  4. Mechanizmus z Antikytéry. Pravdepodobne najstarší výpočtový stroj na svete. Veľmi dômyselná sústava ozubených kolies. Po výskume počítačovým modelovaním a doplnením chýbajúcich častí sa zistilo, že prístroj dokázal obyčajným otáčaním kľuky presne vypočítať fázy a zatmenia Mesiaca, vzájomné polohy piatich vtedy známych planét a presne počítal aj s retrográdnym pohybom planét – to je zdanlivo spätný pohyb po oblohe pozorovaný u planét, ktoré sú k Slnku bližšie ako Zem.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Navaja se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

18 reakcí na Novinky z prastarej histórie (2020-apríl)

  1. cobolik pacholik napsal:

    neandertalec bol na svoju dobu ,jeho technicke a rozumove schopnosti naisto o par priecok vyzsie jak terajzsie ludstvo dosiel som k tomu cisto buransko gazdovskym expertnym dedukovanim,budovatelia pyramid to novodoba historia oproti neandrtalcom,to my oproti nim a to len 5000 jari dozadu zajebane buranstvo jak technicky tak rozumovo bo dodnes nikto nema jasnu sajnu jak to dokazali a hlavne jak to pekne ustavili a vypocitali ze?bo dnes virus k tomu clanku jasna ukazka,jak tak technicky a rozumovo vyvinute ludstvo priposrane a bezradne co hlavne robia masmedia a kurva uzernivcka,ktora nemoze bit prachy z ojebu bo jak expert keby umrelo aj 100 milionov ludi je to miziva strata na pocet holoty na svete,jasne nepocitam sa k tym,co umru,ale moznost je sakra…

    Liked by 1 osoba

  2. Devana napsal:

    Videla som zaujímavý dokumentárny film „neandertálska apokalypsa“ a v ňom odborníci hovorili aj o tom, že Neandertálci dokázali vyrábať prírodný tér z brezovej kôry, ktorý používali ako lepidlo a mnoho iných zaujímavostí…
    Napríklad aj o príčine ich vymretia a to by malo pre nás ponaučením…
    Ďakujem za článok…

    Liked by 1 osoba

  3. rexus napsal:

    Ve skutečnosti určil poměrově, kolikrát je Slunce vzdálenější od Země, než Měsíc od Země. Ale jelikož neměl čím změřit úhel, bylo by třeba aspoň minutový teodolit aspoň s šedesátinným dělením kruhu, dřevěný kvadrant s průzorem bez záměrného obrazce a bez opticky realizované osy dalekohledem a bez ustanovek je málo a dělení kruhu nedostatečné, tak mu vyšlo, že Slunce je cca 19 krát dále od Země, než Měsíc od Země. Ve skutečnosti to je (Země-Měsíc) / (Země Slunce) = cca 1/400. Skutečné hodnoty pomocí délkových ekvivalentů neměl, jelikož by potřeboval mít základnu, kterou je průměr Země, který ale asi neměl. Nicméně i s hrubým kvadrantem se dalo dojít k poměrům velikostí těles co do průměru, tedy vyšlo mu, že Země má průměr asi 3 krát větší, než Měsíc a Slunce má průměr asi 7 krát větší, než Země. Ve skutečnosti tedy 12756/3476 = cca 11/3 = RZemě / RMěsíce, RSlunce / RZemě cca 1392000/12756 = cca 873/8. Dejme tomu, že na více, než 1 celou cifru (průměr Země / průměr Měsíce) tedy poměr ani odměřít s těmito pomůckami nešlo. Pak 11/3 na poměr daný celým číslem ku jedné je 4 krát , jelikož (RZ/RM +- epsilon RZ/RM byl tehdy v nejlepším případě cca 3 +- 0.08 a dnes RZ/RM +- epsilon RZ/RM 11/3 +- 8* 10-7. Přesnost takového poměru je daná nejméně přesnou hodnotou, takže chyba v odměření poměru bude 4/3-1 (= dnes ku tehdy, což dá 33 procent), tedy nikoliv (11/3)/3-1, (dnes ku tehdy, což by dalo 22 procent). Podobně v odhadu poměru průměru Slunce ku průměru Země tedy (873/8+-7*10-7)/(7+-0.1)-1, tedy cca 110/7-1 = 1470 procent (dnes ku tehdy).
    Co se týče Erathostena, tak měřil s Archimedem a ten odcestoval do Syené. V určitý den v tamní hluboké studni nebyl již stín. Mezitím Eratostthenes den po dni vždy v pravé poledne, poměřoval stín vůči výšce kolíku nad terénem. Takže získal od Archimeda časový údaj, které pravé poledne to bylo, kdy v Syené nebyl v studni žádný stín=Slunce v zenitu. Takže se podíval na svou časovou řadu a ten údaj, který tomuto datu odpovídal, použili, čili získal poměr délka stínu/výška kolíku. Dále znal, ale bohužel jen zhruba, vzdálenost studna v Syené a daným kolíkem. Odhadoval ji na 5000 stadií. (Jenže i stadií bylo v každém větším městě všelijak různě dlouhých). A jelikož pro malé úhly tg úhlu = cca přímo argument, tak provedl přepočet na celý kruh, čili vyšlo mu jako 7°12´ což je 1/50 celého kruhu. Takže celý obvod = 5000 stadií krát 50 = 250 000 stadií. Jenže, vzdálenost osy studny v Syené a kolíku v Alexandrii znal sotva na 100 stadií (to je vidět z okrouhlé hodnoty na celé tisíce stadií, čímž je dána přesnost délky části poledníkového stupně), dále úhel, připusťme znal díky tangentě dost přesně na zlomky pusů a nahradil tak úhel jako takový, zkrátka kolík mohl mít 5 000 mm našich a stín od kolíku na zemi 632 mm (vše ve zlomcích pusů), potom chyba činí v úhlu 7°10´53″ – 360°/50 = 2´53″. Takže tyhle dvě chyby dají nepřesnost v určení obvodu Země ve stadiích cca : vliv úhlu cca 50 * 2´53″/ro°*5000 stadií = 251 stadií, vliv určení části délky poledníkového obloku na 100 stadií = 50 * 100 = 5000 stadií. Čili celková chyba v určení obvodu Země tak 251(vliv chyby v úhlu) + 5000 (vliv chyby v délce) = 5251 stadií. Dejme tomu, že by se použila délka jednoho stadionu 165 m, pak chyba v určení obvodu činí 5251 stadií * 165 m = 866 km. Délka obvodu Země jim vyšla 250 000 stadií * 165 m = 41 250 km.Ale to jen za předpokladu, že užili pro délku poledníkového oblouku 5000 stadií stadii z atenskou. Z toho poloměr Země 6565 km, a vliv chyby měření na povrchu na poloměr Země 137 km. Dejme tomu, že střední poloměr Země vhodný pro Evropu a Asii použijeme 6368 km, pak chyba vůči dnešku činí 6565/6368 -1 asi 3 procenta. Jenže to bylo v Alexandrii a tam by nejspíš použili stadii ptolemaiovskou tedy 184 m. Pak by obvod vycházel cca 46 000 km, z toho poloměr 7321 km, pak chyba by činila 6565/7321 -1 asi 10 procent, spolu s chybou v měření 5251 * 184 = 966 km (asi 15 procent), čili v případě aténské stadie byl určen poloměr na 6368 +-866 km, v případě ptolemaiovské alexandrijské stadie 7321 +- 966 km. V obou případech sice dnešní hodnota do mezí přesnosti zapadá, jenže je vidět, jak velmi záleží na určení délky oblouku poledníku a na úhlu stínu a ta byla nevalná. Tak zkusit si to může doma každý a bude musit měřit úhly na obou místech , stačí si půjčit dva staré teodolity a dva lidi ve stejný den a zaměřit na témže poledníku zenitový úhel na Slunce v pravé poledne, například v Sázavě a Jindřichově Hradci, ale určitě pokud možno na stejném poledníku a vyjde to dost přesně.

    To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Vďaka za technické doplnky, vynechal som ich aj z časových dôvodov. Je však veľmi dôležité ich poznať. Je úžasné, že na tieto výpočty stačia klasické grécke geometrické pomôcky – pravítko, kružidlo a paper s ceruzkou. A môže sa k tomuto zisteniu dopracovať ktokoľvek.
      Fakt, že dnes zase cez internet stúpa počet prívržencov hypotézy „plochej Zeme“ považujem za dôkaz rapídneho pádu úrovne vzdelanosti.

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Na „plochou“ Zemi mám takový pomocný argument. Když letí letadlo přímo nad vámi tak nejprve jej vidíte, jak stoupá, v nadhlavníku letí „po ploše“ a pak začne klesat. Proč, když je Země plochá? Asi proto, že je kulatá.

        To se mi líbí

        • NavajaMM napsal:

          Obávam sa, že toto nie je príliš platný dôkaz. Rozmery Zeme sú príliš veľké. Typicky vidíme okolo seba do 50 km, pri výbornej viditeľnosti z nejakej vyvýšeniny možno niekoľko stoviek km. To je stále príliš málo, než aby to zaoblenie bolo viditeľné voľným okom, zvlášť, keď to komplikujú terénne nerovnosti. No uznám, že geodet s dobrým prístrojom to už v triangulačných výpočtoch vidieť môže.
          Uvediem ešte jeden kuriózny protipríklad. Horizont, keď si odmyslíme vyvýšeniny terénu, je dookola približne vo vodorovnej (horizontálnej) rovine. OK? Keď som ako záklaďák na vojne párkrát visel na padáku, tiež som videl horizont všade dookola vo vodorovnej rovine a pritom zem bola hlboko podo mnou. Videl som okolo seba zhora pologuľu oblohy a zdola pologuľu Zeme. Jeden by si z toho mohol odvodiť, že Zem je vlastne dutá a my žijeme vnútri. 😉

          To se mi líbí

        • vera napsal:

          Nojo, jenže taky se říkávalo že rovnoběžky se sbíhají v nekonečnu, a malířská perspektiva není o zakulacení země.
          Čím výkonnější dalekohled máte, tím vzdálenější předměty lodě vidíte – co je pouhým okem vidět zdánlivě mizející za obzorem, s dalekohledem je vidět celé (Hlavně lodě na moři, na souši překážejí kopce a tak)
          A děda vždycky říkával – voda nikdy neteče do kopce. Tu neošidíte)

          To se mi líbí

          • strejda napsal:

            … co je pouhým okem vidět zdánlivě mizející za obzorem, s dalekohledem je vidět celé. ..
            To je názor laika. Dalekohled pouze a jen zvětší velikost obrazu. Tedy to, co mizí pod obzorem není ani v žádném dalekohledu vidět. Dalekohled nevidí nic navíc.
            Rovnoběžky se opravdu sbíhají v nekonečnu, tady nikde. Je to dáno jejich definicí.
            Voda teče vždy ve směru největší tíže, přítažlivosti zemské. A centrum tíže je ve středu zeměkoule. Jsou řeky které tečou tisíce kilometrů a někdy v nepatrných spádech. A protečou tak velký úsek zeměkoule. Amazonka, Mississippi, Ob a další.

            To se mi líbí

            • vonrammstein napsal:

              A přesto jsou místa, kde řeky tečou do kopce. Zapomeňte na Euklida. Spousta věcí funguje jinak.

              To se mi líbí

              • vonrammstein napsal:

                Ale pokud náhodou víte, jak se rovnoběžky zachovají v zakřiveném prostoru, pak smekám a beru zpět. A „rovnoběžky se opravdu sbíhají v nekonečnu…“ Fakt? Proveďte důkaz, Euklide. Vezměte mě do nekonečna a ukažte mi to.
                Pracujete s čistě teoretickou, neprokazatelnou tezí, spíš axiomem. Euklides nepočítal se zakřívením prostoru ani s více rozměry, než třemi. Řada jeho východisek už je dávno neplatná. Pátý Euklidův axiom vznikl tři století před naším letopočtem. Od tý doby toho přece jenom o matematice a o vesmíru víme o něco víc. Jeho teorie rovnoběřek je dávno neplatná. A spousta dalších.

                To se mi líbí

              • strejda napsal:

                Fajn, platí, ukažte mně Boha, trochu si ho proklepnu a pak se domluvíme na dalším

                Liked by 1 osoba

              • strejda napsal:

                Jo, a těmi řekami tekoucími do kopce. Dejte příklad a případně nevěřte novinářům. Jsou tak zvaná místa, kde auta jezdí do kopce, ale je to jen pouhý optický klam. Netušil jsem, že věříte v zázraky mimo víru. To jste mně silně překvapil.
                P.S. Takové místo jsem znal, vodil jsem tam návštěvy, ale po změně okolí už voda do kopce neteče. Místo ztratilo zajímavost. A ještě drobnost, to že tam voda jistě nepoteče mě málem stálo prémie. Tekla.

                To se mi líbí

              • vonrammstein napsal:

                Čekal jsem ten argument. Boha Vám ukazovat nemusím, potkáte se s Ním i bez mýho přičinění. Můžu Vám maximálně ukázat příklady Jeho působení, ale byla by to ztráta času, protože jste stejně předem odhodlanej nevěřit. Bůh nemá exaktní veličinu-což ovšem neplatí pro matematiku.
                https://epochaplus.cz/muze-voda-tect-do-kopce-i-to-se-stava/
                https://tn.nova.cz/clanek/zpravy/zahranici/voda-tece-do-kopce-neverite-podivejte-se.html
                Jistěže to nejsou zázraky.

                Click to access krump.pdf

                To se mi líbí

              • vonrammstein napsal:

                Komentář nevimproč čeká na schválení, tak si budete muset počkat taky.

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                3 odkazy už jsou zakázané

                To se mi líbí

              • vonrammstein napsal:

                Jo, uvědomil jsem si to až později.

                To se mi líbí

    • vonrammstein napsal:

      Jak se sebou dokážeš vydržet v jedný cimře?

      To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.