Centrální covid


Koronavirová karanténa postihla i státní úřady. Není důvod, aby úředníci byli zbytečně v ohrožení nákazou. A ty, které já potřebuji k životu, se i celkem vstřícně zařídily.  Finanční úřad i sociálka mají ve vstupních dveřích schránky, do kterých se mohou vhodit roční výkazy OSVČ. VZP to dokonce vylepšila o razítkovací mašinku, takže ten, kdo vhazuje svůj roční přehled do schránky získá i potvrzení o datu onoho vhozu. Až potud by bylo vše v pořádku.

Od Finančního úřadu žádnou zprávu neočekávám, tam jsem si jist, že není co rozporovat. Za celou dobu, co pracuji jako OSVČ jsem s nimi měl jediný zádrhel, cosi jsem zapomněl vyplnit, takže jsem se musel dostavit na úřad a opravit. Jenže od té doby uteklo v Řece více vody než o povodni roku 2002.

Se sociálkou jsem to měl horší. Pokaždé jsem v přehledu nějakou chybu. Kupodivu v můj neprospěch. Proto jsem odmítal elektronická podání a radši vše vyřizoval osobně. Ostatně i na VZP jsem vždy opravoval. Takže osobní kontakt s děvčaty na těchto dvou institucích byl (a věřím že za rok opět bude) naprosto nezbytný.

Letos to prostě nešlo. Vzal jsem to na vědomí a neřešil, prostě jsem do příslušných schránek vhodil příslušné papíry.

Uplynul asi týden a přišlo mi vyrozumění od sociálky. Pochopitelně Přehled musel být opraven a opět v můj prospěch. Na to, že se živím počítáním, tak tam mi výpočty nikdy nesedí. Ale dobrá, beru a zaplatil jsem podstatně menší částku, než jsem předpokládal. Rozhodně se nezlobím.

VZP je jiný případ. Mělo mne varovat už to, že když jsem chtěl informaci o tom, zda mají otevřeno či mají aspoň schránku, dovolal jsem se na „centrální“ číslo. Známým způsobem jsem se proklikal až k příslušnému referentovi, jenže ten „hovořil s klienty, kteří se dovolali dříve“.  To jsem vzdal a risknul to. Naštěstí ta schránka, jak už jsem zmiňoval, tam byla.

Jenže uplynul už skoro měsíc a výsledek žádný. Teoreticky by mi to mohlo být jedno, ale přece jen bych rád věděl, jestli opravdu nemusím těch šest měsíců nic platit nebo tady ano a kolik.

Takže jsem opět zavolal na ono centrální číslo, proklikal se k referentce a optal se, kdeže se můj přehled nachází. Kde by… Na centrálnom trhovisku… eh, čo to táram.. na centrálním zpracovatelském pracovišti v Brně. Takže to, co jsem rok co rok vyřizoval takřka obratem (omezeným pouze počtem lidí přede mnou) na pobočce ve Strakonicích, musí zpracovat centrálně kdosi kdesi. A mají na to měsíc.

Jó centralizace je dobrá věc, ale když se přežene…

01

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktualitka se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

17 reakcí na Centrální covid

  1. brtnikvbrlohu napsal:

    V diskusi u Valenčíka je zajímavý odkaz kdože se u kolebky koroňáčka vyskytoval:
    http://radimvalencik.pise.cz/7802-komentare.html#komentare

    To se mi líbí

  2. Slim napsal:

    Někdo tady upozorňoval na slovenskou záhadu
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/matovic-valci-s-mudrosraci-i-tak-slovensko-porazi-koronavirus-103618

    Je to záhada i pro mne, a protože nemám nic proti Matovičovi (na rozdíl třeba od vlka, který je zcela pod vlivem Michelka), klidně předpokládám, že na ten úspěch může být i jeho

    To se mi líbí

    • brtnikvbrlohu napsal:

      Zajímavé že ze Slovenska takové nadšení neprosakuje.

      To se mi líbí

    • JanDrda napsal:

      Zásluha předchozí vlády Pellegriniho. Matovič je Zmatovič.

      To se mi líbí

    • Ladik napsal:

      To upozornění na Slovensko je ode mne. Je samozřejmě možné, i docela pravděpodobné, že za výsledky může také vláda Pellegriniho, ale zrovna tak je jasné, že ev. debakl, třeba o Velikonocích by dotyční „přátelé“ už přičítali (Z)Matovičovi. To už se tak dělá, že? 😀

      Je zajímavé, že jsou ještě úspěšnější státy než Slovensko. Vietnam například

      https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/mame-pandemii-pod-kontrolou-hlasi-vietnam-chuda-zeme-vsadila/r~66625a248ae711ea842f0cc47ab5f122/

      Druhé střetnutí s USA vyhráli opět a s mnohem menšími ztrátami, zatímco USA je budou mít ještě vyšší než tehdy. Však je taky vede „stabilní génius“.

      Ještě musím dodat, Slime, že jsem si po vašem upozornění, přečetl včerejší pokračování J. Marka v Lidovkách. Je to zajímavé, vzal to s hodně detaily, podívám se po celém seriálu, noviny už dneska moc nečtu. Ovšem ještě větší dojem na mne udělal Váš článek „Sedm osmin“, který jste přilinkoval. Brilantní, čtivé, vyvážené, smekám!
      Přemýšlel jsem, jestli nejste náhodou historik: pokud ano, umíte bezvadně popularizovat. Ovšem když jsem se podíval na prameny, které odkazujete, zjistil jsem, že mě toho hodně minulo, povědomý mi byl jen ten Glanz.

      A tak by mě zajímalo, která je ta kniha, kterou byste ještě přidal, jak se zmiňujete??

      To se mi líbí

      • Zdena napsal:

        Momentálně čtu Saigon od Anthonyho Greye. V románu je zachycený časový úsek od roku 1925 do roku 1975. Před národem Veitnamců hluboce smekám…

        To se mi líbí

      • Slim napsal:

        Doplnil bych Overyho knížku Proč spojenci zvítězili. Čtěte anotaci.
        https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/proc-spojenci-zvitezili-79693

        To je mistrovské! dílo jednoho z nejlepších historiografů WWII. Její novum je hlavně v syntéze řady aspektů té války. Týlu a fronty, techniky, války na souši, ve vzduchu a na moři. Souhry východní a západních front, jak se doplňovaly a ovlivňovaly. Psychologické a morální faktory. Prostě pohled na 2. válku VCELKU.

        Je to ovšem četba pro čtenáře, který zná základní materii, není tam mnoho popisu jednotlivých bitev apod., ale spíš souhry těch uvedených faktorů. Navíc to Richard Overy udržel v optimálním rozsahu (416 str.), další znak mistrovství.

        (Zábavný je překladatel, který se autora pokouší občas školometsky opravovat v malých detailech. Ale to spíš u jiné Ov. knihy – Rusové ve válce. Což je taky znamenitá věc, podle hodnocení se zdá, že u nás ještě oblíbenější, asi že to není tak abstraktní, není tam tolik dat, tabulek ap. ´Spojenci´ už jsou prostě tak trochu „vyšší dívčí“.)

        Věnujte také pozornost v literatuře mého článku uvedené Elingerově knížce, téma appeasementu je u nás chápáno velmi jednostranně. Good luck! 😀

        To se mi líbí

  3. oh napsal:

    O.T.
    Na dnešek připadá 75. výročí poslední popravy v Terezíně.
    .

    To se mi líbí

    • brtnikvbrlohu napsal:

      K těm popraveným je nutné připočítat i ty vězně které nechali vyloženě pochcípat na tyfus nejen v Malé pevnosti ale i podzemí dolu Richard. Nemají ani hrob, popel byl koncem dubna a v prvních květnových dnech rozsypaný kolem cihelny v Litoměřicích.
      Čest jejich památce.

      To se mi líbí

  4. Jiří Jírovec napsal:

    S proklikáním se „k referentvi, který má na drátě (spíš na háku) klienta“ mám zajímavou zkušenost. Cosi jsem potřeboval zařídit v Kanadě a to z Prahy. Skončil jsem u anglicky mluvící slečny, která kupodivu věc vyřídila. Nechtěl jsem hovor jen tak utnout a tak jsem ji poděkoval za odvedenou práci a, protože jsem věděl, že v Ottawě zrovna silně mrzne, vyjádřil naději, že mrazivý weekend přečká. No a ona řekla: „Ale já jsem na Filipinách.“

    V našem ontárijském maloměstě mívala policie nouzové číslo, na které se dalo přímo zavolat ohledně přepadení nebo požáru (hasiči sídlili v místnosti hned policie).

    Pak se dostavil pokrok a v případě nouze bylo třeba zavolat na číslo 911, tedy na jakousi centrálu, která zjistila (možná z Toronta nebo Filipin), kde to zatracené maloměsto vlastně je a zavolala na jakousi podcentrálu v sousedním, ale větším městysi Pembroke a ti zavolali naší polici, že má problém.

    Abych potěšil vonrammsteina dodám, že v Kanadě málokdy funguje první instance, na kterou se obrátíte. Pokud nastane problém, musíte se probojovat o dvě manažérské úrovně výš, abyste narazili na někoho, kdo ví a může problém vyřešit.

    Když jsem přesídlil do Prahy, potřeboval jsem občanku, vyměnit řidičák (což teoreticky nejde) a techničák na auto. Všechno šlo hladce. Jedné z těch slečen za přepážkou jsem se zeptal, komu mohu poslat děkovný dopis a ona spráskla ruce nad hlavou: „Proboha jen to ne.“ Asi by si mysleli, že si o dík řekla.

    Chabé jsou zkušenosti s úřadem práce. Tam nehledají možnost, jak pomoct, ale proč to či ono nejde. Jaká Maláčová, takové ministerstvo.

    Vím o případu, kdy žadatel o příspěvek na bydlení dostal na svůj účet přeplatek za energii. Po změně dodavatele totiž přistoupil na fintu, aby si zálohu zvýšil. No a ÚP považoval přeplatek za jeho nový příjem.

    Vím o případu, kdy ÚP buzeroval klienta, aby prokázal, že určitý bankovní účet je jeho. Nemohl být. ÚP dobře věděl, že je můj. Jenže buzerovali, protože nechápou, že český občan žádný účet mít nemusí.

    Znám řadu lidí, kteří žádají o příspěvek na bydlení. Nejde nepřizpůsobivou nebo práce se štítíci spodinu

    Vím o případu dvou vysokoškolačky, které vychovaly po dvou dětech a jinak pracovaly celý život a neobejdou se bez příspěvku na bydlení.

    Je to důsledek deregulace nájmů. Ty se zvýšily 40-50x, kdežto platy po roce 1989 řekněme 10x. Źádost se podává čtvrtletně. Je to ponižující. Navíc úspory zamítnutím jsou s velkou pravděpodobností menší než administrativní náklady. Kdyby ministryně nebyla neschopná, nechala by si takovou analýzu udělat. Je to jen aritmetika, kterou by zvládli na základní škole.

    Maláčová, která je podle mého názoru hloupá, nedávno přišla s programem „Změna za přepážkou.“ Nalítl jsem, protože jsem předpokládal, že na druhé straně bude sedět úředník, který s úsměvem pomůže.

    Jenže ono se jedná o software zvaný Kompas, jakousi databázi, která propojí informace (které ŮP nemůže jen tak zjistit a legálně aktualizovat) se situací na trhu práce. Po stisknutí gombíku vyplivne stroj návod jděte se poptat do Albertu ve vedlejší ulici, jestli tam náhodou něco nemají. ÚP o volných místech neví, protože zaměstnavatelé nemají povinnost volná místa ohlašovat.

    Je to jako v písni V+W Polka specielně aktuální: „… městská rada zasedala, řešila, jak by se zničila ta kríse, co nám tolik dodala. Po debatě hlučné dosti, proti nezaměstnanosti jeden kos náhle pak, zdvihnul nos, božskou káp ať se natiskne leták. V tom letáku ať stójí, ať se nikdo nebójí, město na stráži stójí, pomoc mají jistou, že na ně vzpomínáme, že peníze nemáme, tak jim ten leták dáme, nemaj co dělat, ať si čtou.“

    Liked by 1 osoba

    • oh napsal:

      To se mi líbí

    • cobolik pacholik napsal:

      hele jicko muj bracha ma odjebane v pepikove 24 jari,ked sa zacal starat o mati bo stara jak uhlie v ostrave doslovne na tom urade prace mu picka povedala jak si dovolil nechat pracu,ze nic nedostane a hned ,ze jake vazby ma ten zajebany bananistan,ked tolke roky maka v pici u pepikov,nenapadlo ho kokota povedat,ze tym zajebancom nevadilo uzivat prachy,ktore najebal u pepikov toto dobre,to nemuknu,ale vazbu hladaju preto tam nemozem zit,aby ja v mojej zemi bol za kokota,som za kokota,ale v cudzej s mojim suhlasom a ja si riadim ,tu sa ma pytat na urade prace nebude preco som vystupil z prace mam 2 roky pravo brat podporu 720$ na tyzden,ale pozor na to treba najprv roky zamakat a docista mu jedno pritom nevie moje meno vyslovit v PC jasne ukazuje otrok treba 2 roky platit a nijake sasoviny typu preco,za co …
      ciganom na tom skurvenom vychode gadzovia rubu drevo a dovazaju do osady stat plati,aby si mohli navarit a ty co idu jebat mater za hranice musia za svoje zaplatit test,cigan ma zadarmo a este kokot tam da ja by jebal…

      To se mi líbí

  5. Jiří Jírovec napsal:

    Potíž je v tom, že neexistuje možnost změnit nevyhovující systém. Který hlupák kdysi zavedl komplikované odvody na zdravotní pojištění?

    vonrammstein promine (zase ta Kanada): Zde existuje jednoduchý systém pro daňové přiznání. Příjem či zisk se očistí o několik odečitatelných položek a ze zbytku se vypočítá daň. „Dal na dani “ se odečte od „měl dáti“. Přeplatek se vyinkasuje nebo dluh doplatí. Finanční úřad přiznání zkontroluje, pokud zjistí přeplatek, poctivě částku poukáže.

    Neexistují odečitatelné paušály, jen provozní náklady, které finanční úřad vyhodnocuje pomocí statisticky stanovených rozmezí. Jednou za čas můžete třeba odepsat počítač, ale ne třeba dva nebo tří za rok.

    Pro řadového občana vše funguje jednoduše a bez problémů. Daňové přiznání lze podat buď písemně vyplněním jednoduchého formuláře nebo elektronicky přes internet, žádné datové schránky a elektronické podpisy. Stačí social insurance number (obdoba rodného čísla) a zaškrtnutí několika políček ohledně bydliště a osobních údajů. Ke své složce na Finančním úřadu se dostanete vložením jména a hesla.

    Pravidla pro investory jsou složitější. Ti se většinou neobejdou bez dańových poradců. Pro ty nejbohatší existuje řada dobrých rad, jak ulít peníze před státem a nebo bývalou manželkou.

    Kanada zjednodušila daňový systém tím, že zrušila „výrobní daň“, kterou si mezi sebou účtovali jednotliví účastníci řetězu od výrobce ke spotřebiteli. Teprve konečný uživatel platí federální prodejní daň (v naší terminologii DPH). Neexistují tedy „vratky DPH“ nebo daň z nezaplacených faktur. Nezaplacené faktury stát nezajímají. Jestliže poslední část řetězce prodává nezaplacenoé zboží, musí odvádět příslušnou daň.

    Přechod na finální prodejní daň měl být finančně neutrální, protože zrušení výrobní daně zlevnilo konečný výrobek, zákazník zaplatil zhruba stejně jako dřív a stát svou daň dostal. Přibližně tak to fungovalo.

    To se mi líbí

    • NavajaMM napsal:

      Tú finálnu predajnú daň sme v ČSSR a ČSFR mali do 31. 12. 1992 (teda symbolicky až do konca). Volala sa daň z obratu. Vtedy ju začala nahrádzať DPH. Vrátiť späť to ide len „cez mŕtvolu EÚ“, lebo sme viazaní zmluvou o členstve harmonizovať legislatívu s ostatnými členskými štátmi.

      To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.