Poslední naděje kapitalizmu


Co skrývají za informačním šumem?

 Podstatná část vystoupení ruského experta na čínské politické síly Nikolaje Vavilova na březnové konferenci k otázkám Číny v Moskvě. Otázky a odpovědi z diskuse uvedu příště…

 Ještě před nějakými 200 lety, představovala Čína zhruba polovinu světového HDP. Tento fakt nám uniká a dnes se situace znovu mění a vrací se „na svoje kruhy“, zatímco orientalistika u nás zůstala stejná, v předchozí škole a studuje Východ včetně Číny jako jakýsi objekt působení západních sil. Dnes se ale jak Čína, tak Indie i Irán a Turecko podstatně změnily, a už nejsou objektem působení západních sil, ale subjekt působení. To, co dnes vidíme v působení od Turecka po Čínu, nám říká, že Východ už není natolik závislý na západním systému a koná samostatně, jde samostatnou cestou.

Na Západě velmi intenzivně studují Čínu a Číňané mají úzké vztahy s Británií. Připomínám např. Taipingské povstání na jihu Číny v polovině 19. století, které stálo 60 milionů životů, tedy více než v období 2. světové války – a nikdo o tom nemluví. Organizátorem povstání byl Hong Siguan – rolník a protestant křtěný britským kazatelem. Tady britská orientalistika výrazně předběhla ruskou a máme se od nich co učit.

Pár slov o mně:

Čína je teď módní slovo a všichni se s ním producírují. Experti na Čínu se rekrutují už i z učitelů angličtiny, a mnozí z nich v Číně nikdy nebyli. Pokud jde o mě, tak uvedu dva velké rozdíly mezi mnou a mnoha z nich:

  1. Žil jsem v Číně 10 let, v 5 provinciích od jihu na sever po několika letech a vím, jak žijí lidé v Pekingu, jak komunikují, jakým, jazykem hovoří, jaké mají názory na různé problémy, a jak žijí například v Kwantungu o 2,5 tisíce km jižněji, a plně chápu jak rozdíly dialektů, tak i kultury, historie, atd. Nechci říci, že jde o pochopení vyčerpávající, budeme to studovat dále, – nicméně takový rozdíl je.
  2. Většina veřejných orientalistů, kteří se dnes vyjadřují k různým otázkám, pracují v jedné sféře – například v akademické a jsou to vyučující, kteří obvykle dál, za hranici vzdělání nevykročí, protože nevědí nic o výrobě, ani o struktuře státního aparátu, médií.

Já jsem pracoval jak ve státním aparátu, tak v médiích v čínské státní informační agentuře Xin Hua, ve výrobě i exportu, a krom toho v těchto čtyřech sférách nadále pracuji.

 

Teď státní agentura Xin Hua píše, že se v Číně zastavila výroba. Nezastavila, protože moji přátelé ze závodů, přátelé, kteří pracují pravidelně ve výrobě, mi představují úplně jiný obrázek. A tak mám přesnou představu, co se v Číně děje. Výroba se nezastavila, ani nebyli mrtví odváženi z ulic, což potvrzují moji přátelé z různých konců Číny. Mohu s jistotou říci, že celá ta panika je komplet vymyšlená, je to mýtus, je to fejk. O Číně lze soudit pouze podle faktů a opírat se o názor lidí, kteří tam buď žili, nebo se s Číňany stýkali, a brát v potaz i ty, kteří mluví čínsky. Ale ti, kteří mluví čínsky, mají jistou úchylku – jsou sami podrobeni tomu, co jim sami Číňané říkají a berou to za pravdu poslední instance. Čínská kultura, na rozdíl od západní, je ale kulturou zamlčování a jazyk využívá k tomu, aby vás uvedla v omyl, a ne aby vám řekli pravdu. Musíme chápat, že Číňané vydávají veřejná prohlášení jen proto, aby zakryli nějaké svoje zájmy. To musíme brát v úvahu vždy, když pracujeme s Čínou.

Co se děje v Číně kolem koronaviru

Je to skutečně obyčejná epidemie chřipky, která je pro Čínu typická už posledních 20 let. Za svého pobytu v Číně jsem viděl, jak se lidé před epidemií chrání, a pro Čínu je to normální situace. V Číně při dopravních nehodách umírá denně 300 lidí – a dálnice kvůli tomu nezavírají a neruší autodopravu. Za celou epidemii zemřelo 3.200 lidí… Jedinou příčinou začátku paniky byla činnost regionálních vlád.

Kupř. starosta města WU Han (ze skupiny „komsomolců“ – pozn.překl.) se rozhodl, bez ohledu na ÚV KS Číny, zablokovat tento veliký dopravní uzel. Poté veškeré obyvatelstvo Číny usoudilo, že se v Číně děje něco závažného. Právě fakt zablokování města byl základem panických nálad jak v Číně, tak i dnes ve světě. Dnes vlády, masmédia Západní Evropy hovoří o tom, že je na čase převzít čínskou zkušenost a začít radikálně reagovat na virovou situaci.

Je třeba chápat, co se děje. Pokud to není virus, tak proč se používá k rozdmýchávání paniky ve světovém měřítku? Uvedu zajímavou analogii: – když začalo hroucení fondových trhů v roce 2001, došlo k teroristickému aktu v New Yorku 11.9. Co dnes vidíme? Vidíme rozsáhlou krizi tržního systému (nebo kapitalistického) na vlastní oči, kterou je snaha zakrýt koronavirem – tedy banální epidemií chřipky. Proč? Proč lidem neříci, že tu máme další hospodářskou krizi? Zdá se mi, že tady je velmi zajímavé vysvětlení – a leží na povrchu: – když se rozpadl SSSR, kdy systém kapitalizmu dokázal přežít dalších 10 let tím, že do svých trhů zapojil SSSR, Čínu a celý socialistický systém, nikdo o krizi kapitalizmu nemluvil. Když dnes trh dosáhl své hranice, kdy kapitalistický systém už nemůže růst, se objevuje jen jedna alternativa dalšího vývoje – to je socialistická alternativa bezkrizového plánovitého rozvoje.

Pokud ale dnes otevřeně řekneme, že je krize kapitalizmu (a ona nastoupila definitivně), pak bude nutné oznámit, že existuje jediná alternativa, a tou je socialistická alternativa rozvoje. Nikdo dnes ale nemůže otevřeně říci, že tato alternativa existuje. Proto se před obyvatelstvem, stejně jako v roce 2001, vydává kapitalistická krize, za jakousi situativní teroristickou akci nebo globální epidemii jakési neznámé chřipky, na kterou umírají zlomky procenta, pokud to budeme srovnávat s tuberkulózou, s HIV nebo s čímsi dalším. To v nás musí vzbudit překvapení, cože je to za virus, kvůli kterému se musí uzavřít půlka Itálie, zavírat USA a rušit volby v Británii… Takže jde o další, už poslední velkou krizi kapitalistického systému, kterou nelze vysvětlit nějakým jiným způsobem, než otevřeně říci, že se kapitalizmus vyčerpává, a že ke kapitalizmu existuje alternativa. To je velmi důležitá věc – a to nás v roce 2020 srovnává s rokem 2001.

Ke hrozbám, které s sebou nese Čína

V souvislosti s tím, co jsem právě řekl, se mi zdá, a prosím, abyste se na to soustředili, že na pozadí velkého množství zdánlivých hrozeb, jako například: – hrozba války s Čínou právě teď, -ta je v příštích 5 letech velmi nepravděpodobná, protože mezi námi probíhá velmi těsná součinnost na poli vojensko-technickém s čínskými ozbrojenými silami, a dalších fiktivních hrozeb, chci zaměřit pozornost na velmi vážnou hrozbu ideologickou. Jde o to, že veškerá dnešní orientalistika, a celá současná politicko-ekonomická a sociálně-ekonomická  mysl Ruska apeluje na zkušenosti čínského hospodářského zázraku. Nám v Rusku říkají: – SSSR rostl ročně o 10%, ale Čína roste o 12%, podívejme se  na čínský ekonomický zázrak a na Teng Siao-pchinga… Kdo to byl Teng? Teng představuje novou hospodářskou politiku, tedy čínský „NEP“, systém tržního socializmu, který on zavedl. V podstatě pod vlajkou rudé Číny rozvinul kapitalistické principy rozvoje národního hospodářství na základě čerpání zisku. A naše sociálně-ekonomické myšlení, naši lídři veřejného mínění se stále na čínský zázrak odvolávají. Tedy nikoli socialistické plánovité hospodářství, ale masa podnikatelů s masou zisku zajistí rozvoj. Takže ideologická hrozba dnešního kurzu Číny Rusko ovlivňuje. Ale došlo v Číně skutečně k zázraku? Kam došla Čína během dvou generací čínského NEPu? Především byl zničen lidský kapitál – „Jedna rodina-jedno dítě“, a obrovská masa starého obyvatelstva dnes tlačí na Čínu. Každý Číňan ve městě musí živit svoji rodinu, rodinu své ženy a vlastní rodiče – to je obrovský demografický tlak na Čínu. To je výsledek politiky Tenga, apologeta tržního socializmu. K zemědělské produkci se hodí pouhá 4% půdy v Číně, a bylo zničeno čínské zemědělství. Čína má nejvíce tuberkulózy, žloutenky, onkologických onemocnění. O to snad usilovaly dvě generace čínských občanů? Aby USA nafoukly svou finanční bublinu, aby 100 milionů obyvatel měst žilo v bytech, a 1,3 miliardy velmi nuzně existovalo bez stabilní budoucnosti? To je výsledek čínských reforem.

A dnes, kdy se čínský HDP bude propadat, vznikne uvnitř čínského vedení otázka, zda šli poslední dvě generace správným směrem. Jako důsledek v Rusku rovněž vyvstane otázka, zda je správný kurz, ke kterému nás vábili. Přitom před smrtí Stalina šla Čína cestou plánovaného socializmu a rostla ročně o 12% HDP. Kurz byl zpočátku otočen proamerickou vládou Liou Šao-čchi, pak byla Čína rozvrácena „kulturní revolucí“. A tak nynější krize vyvolává v čínském vedení novou ostrou diskusi o kurzu, kterým je třeba jít. Zda cestou levičáckých nálad typu studentů na Tchien-an-men, tedy primitivního socializmu a sociál-populizmu, který u nás v Rusku rovněž existuje, nebo dál pokračovat v tržních reformách, nebo střední cestou zdravé, ekologické plánované ekonomiky, počítající s potřebami celé společnosti. Z vyjadřování skupiny kolem Si Tin-pchinga plyne závěr, že právě Si představuje skupinu, snažící se jít onou střední cestou – renesance plánovaného hospodářství.

Takže je třeba se na Čínu dívat střízlivě, a střízlivě hledět na „úspěchy“ jejího hospodářského zázraku.

Vojenské nebezpečí

Čína má skutečně velkou vojenskou sílu v pozemní armádě a v Euroasii se s ní může srovnávat jen Indie. Střetnutí konvenčními zbraněmi v pohraničních oblastech by Rusko prohrálo. My ale máme velkou převahu v jaderných zbraních, takže střetnutí by pro Peking skončilo žalostně. Chci ale upozornit na to, že Čína je dnes v situaci, kdy nastává vrchol počtu mužů ve věku 18-21 let, kteří si nemohou najít partnerku pro život. Genderová nerovnováha v Číně představuje 30-60 milionů mužů více než žen, mužů, kteří si nemohou najít ani práci, ani rodinu, ani vzdělání. Východiska pro Čínu jsou dvě: – „oranžová“ revoluce cestou roku 1989 – rozbití Číny, anebo: – válka… Ovšem – jakým směrem? Studujeme-li Si-Ťinpchinga a jeho vojenskou strategii, vidíme, že dnes je vektor čínské expanze nasměrován na Jihočínské moře. Pro nás je Si nanejvýš loajální  a komfortní vůdce. Objevily se nové mapy ČLR, na kterých byla před Si vyobrazena Čína a v pravém dolním rohu jakýsi apendix – kousek Jihočínského moře. Na nových mapách je celé Jihočínské moře namalováno jako čínské. A to zdaleka není Sibiř nebo Dálný Východ…

Pokud ale v Číně dojde k výměně režimu, pak budeme muset zorganizovat další takovéto setkání a hovořit o změně vojensko-politické situace. Já teď nedoporučuji stáhnout obranu z našich hranic, ale vidět situaci střízlivě. Rusko se nemůže bránit hrozbě ze dvou křídel – západního a východního. Ti, kteří nám dnes vyprávějí o čínském nebezpečí, jsou vedeni cílem, abychom se vzdali západnímu křídlu, a začali pracovat na křídle východním. Nevím, co je dnes větší hrozbou: – zda Čína, která se zhroutila pod vlivem koronaviru, nebo 50 tisíc mužů v době manévrů NATO soustředěných u našich hranic v Polsku v Pobaltí a Gruzii, nebo v Německu – odpověď je zřejmá. Nicméně hlasatelé Čínského nebezpečí, pracují na naší porážce právě na západní frontě.

Pokud jde o hrozbu ekonomickou

Náš obchod s Čínou stoupl během posledních deseti let 3-4 krát. Jde o cílevědomou politiku Číny, snažící se nás vtáhnout do asijské pasti a podřídit si nás ekonomickými metodami? Zdá se mi, že Číňané skutečně zčásti pracují s měkkou silou a pokoušejí se  využít páky obchodu, cestovního ruchu a vzdělání tak aby z nás udělali, takříkajíc, loajálního spojence v době svého možného konfliktu se Západem. Existuje objektivní fakt, že pro nás z 5 největších ekonomik jsou 3 asijské. První jsou USA, druhá ČLR, třetí Německo, čtvrté Japonsko, a pátou je Indie, která letos předstihla Británii. Dá se říci, že Východ, stejně jako před 200-300 lety stal centrem hospodářského života planety. A je přirozené, že Rusko, které má s Asií hranici o délce zhruba 10.000 km, nemůže být mimo dosah této ekonomické integrace. Takže hrozba spočívá nejspíš nikoli v tom, že bychom se příliš silně integrovali s Čínou, ale že bychom se neintegrovali podle vlastních pravidel a mechanizmů a výhoda této integrace by zůstala na straně Číny. Bohužel ale, s dnešní úrovní orientálních studií, která se omezila na to, že čínská zkušenost je dobrá, Čína se úspěšně rozvíjí a je třeba její zkušenosti převzít docela –  tak primitivním přístupem bude integrace postupovat pomalu, takže nebudeme moci přehrávat naše Čínské partnery a získávat větší výhodu.

Ekologická hrozba

Čteme různé komentáře, které lze shrnout do tématu, že Číňané vytěžili náš les, spálili naši půdu a brzy vypijí Bajkal. V jistém smyslu mají ti lidé pravdu. Objem exportu dřeva, ale i potravin do Číny je skutečně vysoký, nicméně zdravý rozum nám říká, že dřevařským odvětvím se zabývají sami ruští lidé a vývoz dřeva kamkoli jinam, třeba do Evropy, je ekonomicky neúnosný, a pokud by se export na Východ zastavil, přišlo by tam o práci několik set tisíc lidí. Takže problém je třeba neřešit na čínské, ale na naší místní úrovni, a pracovat s místními společnostmi. Pokud jde o vodu Bajkalu a skandál kolem toho se, dle mého názoru bohužel, našli lidé, kteří obchodu vodou s Čínou zabránili – považuji to za chybu.

Populační hrozba

Loni byl v Šanghaji poprvé zaregistrován úbytek obyvatelstva, letos se podobné zaznamenává v Pekingu. Podle názoru oficiálních čínských demografů bude nulový přírůstek obyvatelstva v roce 2030. Podle neoficiální, amerických pozorovatelů byl pokles obyvatelstva ČLR zaznamenán už loni. Reálně o populační hrozbě bude možno hovořit v případě, že tam začne epocha nestability – pokud se nějaká část čínského státu ocitne v podstatné sociálně-ekonomické krizi – například severovýchodní Čína, což je nejdepresivnější region s problémy v uhelném a ropném průmyslu, problémy celé vrstvy obyvatel. Pak by oněch 120 milionů Číňanů v příhraničních oblastech Číny představovalo totéž, co dnes Sýrie pro Blízký východ. Zatím je ale ČLR relativně stabilní a o tomto problému není řeč. Jakmile ale začne severozápad ČLR sklouzávat do nestability, stane se ohniskem teroristické a nelegální činnosti, především pro Dálný Východ Ruské federace.

Závěr

Protijedem vůči vyjmenovaným hrozbám je naše správná a módním termínem možno říci – ekologická spolupráce s Čínou. Čím více budeme mít kontaktů na úrovni vědeckého, vzdělávacího, politického  společenstva, tím menší bude pravděpodobnost realizace snů západních států o válce mezi Čínou a Ruskem. Musíme se zbavit mýtů, zorientovat se v Číně a pracovat s Číňany s přínosem především pro sebe. Domnívám se, že nás to mnohému naučí, protože Číňané jsou velmi složití, pokud jsou nepřáteli, a stejně nejednoduší jako přátelé… Integrace s Číňany je nejen správným, ale i nevyhnutelným procesem, protože světová hospodářská a sociální, jakož i vědecká aktivita se bude přesouvat směrem k Východní Asii.

https://www.youtube.com/watch?time_continue=712&v=niYEWkMuVes&feature=emb_logo  min. 1 až 31:20

Překlad: 200409

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 reakcí na Poslední naděje kapitalizmu

  1. blbíš napsal:

    hodně zajímavý čtení, příteli, dík

    (… co z toho ale čouhá jako péro z gauče je to, že si nikdo neví rady jak dál! Soc. skončil, kap. kope jak chcípající kobyla a co teď, žejo? Ona ta Čína jde asi taky slepou cestou jako ten „náš“ socialismus s lidskou tváří, i když tušíme, nebo dokonce i víme, že něco tam je (bylo) i životaschopný, ale jako celek to směřuje stejně do kopru. V Číně mi není jasný postavení obyčejných Číňanů! Co je jim platná vedoucí úloha dělnýho lidu (KSČ), když ta jejich „ruka trhu“ zavedená tím Si-Ťinpchinem je drtí úplně stejně jako „naše černý bratry“ na plantážích, blahý paměti?

    No neber pak zástupný problémy, který alespoň na čas zakryjou tu nemohoucnost a neschopnost vizí. Takže proč né, jednou koronavir, po druhý dvojčata, za třetí válčičky, nebo ten dementní strach z ohrožování = okrádání v podobě neskutečných cen za zbrojení! Přesně podle hesla našich politiků – každej den dobrej)

    To se mi líbí

  2. cobolik pacholik napsal:

    clanek precital som mozno 40% mi mocno zavani lepsimy zitrky kdyz soudruh president demisi prijal bo mohlo byt napisane nic sa tam neblisti a tiez neni docista tma proste politrucky clanok a hotovo.

    To se mi líbí

    • blbíš napsal:

      přesně naopak, čobole!
      žádný zavánění lepšíma zítřkama, spíš tušení Vavilova obeznámenýho s realitou Číny o tom, že se neví jak dál a že to zřejmě pude dál podle rčení o tý krátký peřině.

      To se mi líbí

  3. bob napsal:

    Zajímavý článek. Jeho míra objektivity je asi 100x vyšší, než informace od Etzlera, který tam žil taky řadu let. Ten potenciál, když to dá dohromady Rusko a Čína je obrovský. To Západ neskutečně štve. Proto „deštníkové“ demonstrace v Hongkongu (už jsem o nich dlouho neslyšel), proto to neustálé štvaní proti Číně a Rusku.
    Sankce proti Rusku koalici Rusko -Čína podporují.
    Sice nebudou mít liberální demokracii, ale ekonomicky porostou.

    To se mi líbí

  4. Hudec napsal:

    Kdybych nebyl tak líný jako jsem, šel bych teď do komory (archivu). Tam bych ve složce (krabici) „Nostalgie“ našel malou rudou knížečku citátů z díla předsedy Mao a pár jich sem prdnul. Je to docela hezká snůška blbostí – a vida, co nám z toho vyrostlo.
    Až do smrti se nepřestanu divit tomu, co se kolem mě děje. Jako blázen….

    To se mi líbí

  5. hans napsal:

    Chm, ohledně faktografie (např. nesmysl o TBC, chyba s „polovinou světového HDP“ a mnoho dalšího..) je to úplný pitomec, který je líný nakouknout byť jen do wikipedie ao odborných zdrojích evidentně nic netuší.

    Jak pak mám brát vážně jeho závěry?

    To se mi líbí

    • Rosťa napsal:

      Odkazy na Wikipedii u studentů VŠ jsou brány jako irelevantní. Před dvěmisty lety by těch 50% nemuselo být úplně mimo mísu. Kdo to v roce 1820 „hlídal“?

      To se mi líbí

      • Rosťa napsal:

        …dvěma sty…., sorry jako

        To se mi líbí

      • hans napsal:

        No právě, wikipedie je dobrá pro základní laickou orientaci, vš studenti by měli čerpat z odborných zdrojů. (To platí obecně v průměru, v jednotlivých tématech může být wiki přesná a kvalitní. A i tam, kde by se dalo mnohé zlepšit, může být lepší než akademické zdroje. Například ohledně dějin Sovětského svazu je ruskojazyčná wiki, přes její prozápadně-liberální úchylku, určitě kvalitnější než cokoliv, co vyplodí historikové soudobých dějin z českých univerzit, a většinou i ti západní stojí za houby .)

        A autora kritizuji za to, že při svém studiu zatím nedospěl ani k wikipedii, ale zůstal hluboko pod ní, někde na úrovni učebnic pro mateřské školy z předminulého století. Kde jinde by sebral tvrzení, že vůdce tchajpchingského povstání pokřtil britský misionář? Kde jinde by získal názor, že v Číně ženy nepracují?

        K „Kdo to v roce 1820 „hlídal“?“ V roce 1820 nikdo. Ale od cca roku 1970 hned několik ekonomických historiků tráví život počítáním velikosti ekonomik dva tisíce let zpátky. Např. Angus Maddison. Jenže to je pro autora moc odborné, že. (Pro základní orientaci českého čtenáře doporučuji tabulky v Kennedyho Vzestupu a pádu velmocí, i když jen pro prům. výrobu posledních dvou tří staletí.)

        To se mi líbí

        • Slim napsal:

          Oba uvedené zdroje jsou důležité!
          Madison musel hodně věcí „rektifikovat“ 😀 , ale aspoň hrubou představu dává, je to nenahraditelný zdroj.
          No a Kennedy, to je klasika a přitom čtivá. Mimochodem, před pár lety jsem narazil na jeho Architekty vítězství: je tam např. zajímavá historie provleklého zavádění P-51 (Mustang) do výzbroje. Nebo jak Američané za války testovali T-34. Asi to znáte.

          Pokud jde o wiki, má u lidí, kteří hledají jen politická hesla nezaslouženě špatnou pověst. Např. z technických věd a matyky jsou tam věci zpracované výborně, samozřejmě se musíte často dívat do anglické nebo ruské verze. Nebo třeba do franc. nebo německé, když jde třeba o nějakou zejména tam známou osobu. V době překladačů to jde

          To se mi líbí

          • hans napsal:

            ad Kennedy – chystám se na Blackovo Great Powers and the Quest for
            Hegemony, což má být nová verze na téže téma, tak uvidím

            ad wiki: ono je opravdu hodně důležité o jaké téma jde na jaké jazykové verzi. Jasně že v obecné politice je wiki mainstreamová a režimní, ale mimo současnou politiku se pohybuje od „téma chybí“ po „výborně zpracováno“ (vizte https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Nejlepší_články). A samozřejmě když má někdo pocit, že na wiki něco chybí, nemusí si vylévat srdce na wordpressu, ale může to wiki připsat, protože stejně jako jinde, i na wiki platí „když chceš mít něco udělané pořádně, musíš to udělat sám“ (někteří vš profesoři to pochopili, Jan Sokol například).

            To se mi líbí

            • Slim napsal:

              Black je další ilustrace toho, že svět nikdy neměl jednoho hegemona (jak jsem tu taky onehdy citoval Paroubka). Myslím že to někde mám elektronicky, pokud to najdu, můžu vám poslat; je to už možná 10 let, co jsem to měl v ruce, musím se podívat.

              Možná by se Bavorovi hodilo, kdybyste z toho udělal výtah(? (omlouvám se, Bavore)). Je totiž jisté, že naše vidění i znalosti jsou hodně europocentrické

              To se mi líbí

              • oh napsal:

                No, proč ne? Někdo by si to třeba rád přečetl, třebas já. Netvrdím, že s vámi budu souhlasit, 🙂 ale zajímalo by mě to.

                To se mi líbí

    • Rosťa napsal:

      Mě jste, pane Hudče, potěšil. Ač volič Japonce, jsem rád, že to takhle dopadlo. Politika není fotbal, kde ten můj mančaft musí vyhrát, i kdyby dál vítězný gól „božskou“ rukou jako jinak geniální Maradona. Babiš vyhrál volby, je nesrovnatelně lepší než Topol, Tolja, Sobotka, Gross, Špidla a jsem zhnusen, že pirátský dobytek ruku v ruce s dobytkem lidoveckým škodí této zemi žalováním v Bruseli. A jsem rád, že otitulovaný primitiv v čele ODS bude nucen do toho svého flašinetu namontovat jiný váleček, aby nebyl za většího blba, než je teď. O dalších stranách u čáry ponoru se ani zmiňovat nebudu, to je pod úroveň hokyně na Zeleném rynku z Horní Dolní. V politice máme vždy jen možnost volby menšího zla. A lid je moudrý, on to vycítí. Proto nevyhrál knížepán, ani Drahoš. Proto odstrčil Kalousky, Fialy, Gazdíky a Hnědobrádky na druhou kolej. A socany s nimi. A politik ví, že lid je moudrý. Proto nikdy nepřipustí, aby prošlo referendum. A pokud projde, tak jedině o tak důležitých věcech, jako je barva omítky na Obecním úřadě. Mně Babiš nevadí. Je to jistě dravec, ale to byl Baťa taky. Nevím, jaké jsou u něho platové podmínky, ale vím, že platí daně zde. Svůj plat dává na charitu a Čapák stojí a slouží lidem. Navíc těch 50 mega vrátil. NSZ Zeman to stíhání sice bude natahovat, co to půjde, aby se zavděčil, ale stejně to k ničemu nebude. Pokud to tedy Andy psychicky vydrží a nesesype se. Na to se možná také hraje. Hraje se vysoká hra a také bych raději, kdyby byl Andy tvrdý k vrchnosti v Bruseli jako Orbán, ale jsou věci, do kterých nevidíme. Možná to nejde.

      To se mi líbí

  6. Rosťa napsal:

    Dík autorovi za článek. Další z názorů na Čínu, která je pro většinu z nás neuchopitelná, protože jsme konfrontováni s názory, které jsou velmi často protichůdné. Třeba takový expert na Čínu Etzler by s tímto pánem, opravdu, ale opravdu, nesouhlasil. O Číně vím jen to, že jich je moc a Velký Mao se svou kulturní revolucí velkou díru do světa neudělal. Ale člověk tam nežil, ví houbyl a čínský lid ho asi uznává. Co má paměť sahá, tak do válek mimo své území nejde. Asi po tom, jak na Usuri dostala po čumáku od Rusa se raději nepouští do „větších akcí“. Dnes je situace asi jiná, technicky je úplně někde jinde a není dobré ji jakkoliv provokovat. Si si dělá svou politiku a zcela jistě tím leze na nerva Západu, což se projevuje především ječením naší Páté kolony, která bez vlajky Tibetu neudělá krok z baráku. Za třicet stříbrných v Praze dům. Nicméně, bydlet bych tam nechtěl. Možná, kdybych byl ženská, tak by to bylo fajn a nemusela bych být ani moc hezká, protože politika jednoho dítěte zařídila, že každá rodina chtěla mít kluka a když to bylo děvče, tak šup na potrat. To bych se měla. Ale asi neměla. Kamarád, co tam léta pracoval ve vrcholné pozici mi řekl, že jsou tam teploty kolem čtyřicítky naprosto běžnou věcí a to já nerad/a.
    Si je moudrý tvor, krásně se usmívá, jede si svou politiku a je otázkou času, kdy Amíka odstaví na druhou kolej. Neválčí, ekonomicky „pomáhá“ státům, které nebyly dostatečně „demokratické“, takže je ty demokratické v čele s USA rozflákaly do podoby Doby kamenné, což Číňanovi pěkně hraje do noty. A protože Si je moudrý, je kamarád s Rusem, což je zase vojenské společenství, které nemá konkurenci a oba to vědí. A potřebují se.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.