Školství před a po

Ke dni učitelů

Myslím tím před listopadem a po listopadu. Čerpám ze vzpomínek mé nebohé ženy. Učila češtinu a angličtinu „před“ na Střední ekonomické škole a „po“ na Obchodní akademii. Celkem strávila za katedrou SEŠ a OA (což byla táž škola) 33 roků.

 

PŘED

Uča: pochopte, že já nemohu vašeho syna pustit k maturitě. On má katastrofální neznalosti v češtině. Mimo jiné dělá jednu pravopisnou chybu za druhou. Až přijde do zaměstnání a tam to zjistí, co si pomyslí o naší škole a o mně samotné?

Otec (komunistický papaláš na podnikové úrovni) to nemusíte mít strach soudružko profesorko. Já mám pro něj již zajištěné kádrové místo a tam nikdo nebude jeho znalosti zjišťovat. Jenom potřebuji, aby měl papír, že má maturitu.

PO

Uča: pochopte, že já nemohu vašeho syna pustit k maturitě. On má katastrofální neznalosti v angličtině. Mimo jiné má otřesnou výslovnost. Až přijde do zaměstnání a tam to zjistí, co si pomyslí o naší škole a o mně samotné? Pokud by chtěl na vysokou, tak nemá šanci projít přijímačkami.

Otec (majitel středně velké firmy): to nemusíte mít strach paní profesorko. Já už mám domluvené na jedné soukromé univerzitě, že mu tam dají magistra. Ale aby ho mohli přijmout, musí předložit maturitní vysvědčení. A o tu angličtinu nemusíte mít obavy, on po mně převezme firmu a na angličtinu tam bude mít svoje lidi.

 

PŘED

Otec (komunistický papaláš okresního formátu): vy asi nevíte, kdo já jsem. Jestli necháte mojí dceru propadnout, tak s vámi zatočím. Nejen, že vás nechám vyhodit ze školy, ale ještě budete mít problémy s bydlením.

Ředitel školy (jinak kovaný komunista): tak takhle soudruhu ne. Na této škole jsem ředitelem já a nikomu zde vyhrožovat nemůžeš. Soudružka profesorka koná svou práci dobře a já za ní stojím.

Papaláš odtáhl se staženým ocasem a nic z výhružek neuskutečnil, i když dcerka propadla (zkušenost – ne všichni komunisté byli hajzlové, ani ti kovaní ne).

PO

Otec K. (podnikatel v čemkoli): vy asi nevíte, kdo já jsem. Jestli necháte mojí dceru propadnout, zatočím s vámi tak, že se budete divit.

Ředitelka školy (sice předtím komunistka, ale do ředitelské funkce schválená OF) k uče: paní kolegyně, ještě to rozvažte. Buď mu dejte čtyřku, nebo ho ještě jednou vyzkoušejte, aby si mohl známku opravit. On pan K. je významným sponzorem školy. K otci K.: nebojte se, já už to nějak zařídím.

Když to uča odmítla, tak dceru pana K. nechala ředitelka přezkoušet jinou učitelkou. (zkušenost – vždy se našel někdo, kdo se mohl přetrhnout, aby paní ředitelce vyhověl).

 

PŘED

Vedoucí účtárny (známý učy): co vy je na vaší škole učíte. My jsme teď přijali vaší absolventku Janu L. a ona skoro nic neumí.

Uča: kdybyste se o ní při přijímání více zajímali, tak byste si všimli, že měla na maturitním vysvědčení samé čtyřky. Ostatně pokud vím, tak se o to místo zajímala i Alena V. Ta měla na vysvědčení samé jedničky a já vím, že je to slušná a pracovitá dívka. Vy jste ale vybrali Janu L.

Vedoucí účtárny: no jo, když náš náměstek je strýcem Jany L.

PO

Podnikový manažér na střední úrovni (známý učy): to jsem si myslel, že vaše škola má vyšší úroveň. My jsme teď přijali vaší absolventku Pavlu K. a ona skoro nic neumí.

Uča: kdybyste se o ní při konkurzu více zajímali, tak byste si všimli, že měla na maturitním vysvědčení samé čtyřky a nejen v angličtině, ale i v odborných předmětech má velké neznalosti. Ostatně pokud vím, tak se konkurzu zúčastnila i Zuzana H. Ta měla na vysvědčení samé jedničky a já vím, že má široké znalosti nejen ve vystudovaném oboru. Vy jste ale v konkurzu vybrali Pavlu K.

Podnikový manažér na střední úrovni: no jo, když otec Pavly K. je náš významný obchodní partnér.

 

PŘED

Kolegyně učy: byla jsem vybrána do funkce předsedkyně ZO KSČ na naší škole. Nikdy bych si nepomyslela, že budu jednou mít vyšší postavení, než ředitel školy.

PO

Táž kolegyně učy: z manžela se stal úspěšný podnikatel. Já tady končím. Na manželku tak významné osoby se nehodí, aby se zahazovala jako učitelka.

 

Ono výše uvedené „PO“ se vztahuje k létům 1990 až 2001. Podle mladších kolegyň mé ženy se situace na středních školách od té doby zhoršila. Zhruba od roku 2003 začalo učitele buzerovat ministerstvo školství, poté školní inspekce a konečně i přímí nadřízení. Logicky se výrazně zhoršily i mezilidské vztahy v učitelském sboru. Dříve se učitelé ještě mohli realizovat při výuce. V každé třídě se vždy našla část studentů, kteří při hodinách spolupracovali a evidentně měli zájem se něco naučit. Dnes prý není domluva možná ani s menšinou těch studentů.

Joda