A o počasí ve století XVIIII. a jinak


XVIIII

(Já vím že se má správně psát XIX, ale tato forma občas používaného zápisu se mi prostě líbila více)

1800 Studená zima a léto příliš parné. Chřipka v Říši a v Angličanech, v Turecku mor a v Španělsku žlutá zimnice, na kterouž v Sevile 14 000, v Kadiru 20 000 lidí zahynulo; v Říši a v Anglicku spálová zimnice.

1801 Mírná zima, léto dosti parná a suché s krupobitím. Ve Švédsku napadlo v mnohých končinách uprostřed června sněhu na 9 palců. V Holandu se protrhlo moře. Měsíce listopadu povodně v Itálii a ve Francouzsku. Znamenité bouřky na podzim a myší množství nesmírné v Říši.

1802 Krutá zima s velkým sněhem, pak léto velmi parné, bouřlivé a suché. Veliká bouře na moři Adriatickém dne 4. ledna s třesením země a s vylitím se moře. Mnoho bouřek, málo obilí a také málo, avšak výborného vína. Třesení země ve Švýcarsku, v Itálii, Uhrách, Sedmihradsku, Polsku, Turecku a dne 24. listopadu ve Vídni.

1803 Dlouhá, ač ne příliš krutá zima a stále teplé léto. Zhoubné mrazy v září. Etna a Kotopari soptily. Mnoho ohnivých úkazů, v Španělsku žlutá zimnice, na kterouž v Malagu denně 200 lidí zemřelo; v srpnu přišla do Livorna.

1804 Krásné léto s mnohými deštěmi a bouřkami, bouře veliké skoro po celém Holandsku dne 24. února. V Mexiku mráz skoro uprostřed léta, kterýž způsobil hlad. Ve Francouzsku hojná žeň a mnoho vína. Třesení země, zvláště ve Španělsku, kde se město Motril v Granadě pobořilo.

1805 Pozdní a chladné jaro a léto; v Čechách neauroda a drahota; letní auroda dozrávala teprv v říjnu a v horách sváželi jsau oves na saních. V krajinách jižnějších v Říši, Francouzsku, Itálii a Španělsku byla žeň hojnější. Mnoho ohnivých koulí a třesení země, mnoho dešťů a bouřek.

1806 Dlouhá ač mírná zima, Etna soptila. Valné třesení země v Pešti a Budíně dne 22. září. Třesení země v Itálii. Zanícení průdušní trubice panovalo skoro po celé Evropě.

1807 Zima počátkem velmi mírná, stromoví, ano i révy, kvetlo opět. Ode dne 23. prosince nastala zima, ač mírná dlouhá však. Dne 18. února byla nesmírná vichřice ve Francouzsku a v Anglicku. Léto neobyčejně parné a suché po vší Evropě s mnohými bouřkami.

1808 Studená zima zvláště v jižní Evropě. V Holandu se protrhlo moře dne 18. ledna, taktéž i na pobřeží Anglickém. Léto chladné a vlhké, tak že víno ani v jižním Francouzsku neurodilo se. Mnoho krupobití, hojná žeň.

1809 Zima velmi krutá a mnoho sněhu. Všechny velké řeky zamrzly hned v prosinci 1808. Po Rýně a Dunaji načinily ledy škod velikých. Léto velmi mokré. Třesení země na předhoří Dobré Naděje.

1810 Rok mokrý a chladný, mnoho sněhu. Veliké a trvanlivé třesení země v Uhrách a Rakausku dne 14. ledna. Vesuv soptil, podobně i sopky na Azorách. V jižní Říši učinil hmyz škod velikých.

1811 Zima byla mírná a krátká, příjemná povětrnost nastala hned koncem února. Jaro bylo velmi suché, tak že na Rýně, Labi a na Muhanu plavba zastavila se; révy kvetly o 4 neděle dříve než obyčejně, toliko ode dne 10. až do 13. srpna nastaly nenadále dnové velmi chladné. Léto bylo jinak velmi parné. Podobně byl ještě i podzim teplý. Rané a hojné sbírky vína. Na mnohých místech urodily jabloně, ano i révy ovoce dvakráte.

1812 Zima krátká ale krutá, sychravé jaro a nepříjemné léto. V Rakausku mnoho vína, však jenom druhu prostředního. Třesení země v Itálii a v severní Americe.

1813 Zima velmi raná a neobyčejně studené léto; v horách byl dne 25. června mráz a u města Lokte padal téhož dne sníh. Na Dunaji šel led po dvakráte. V Čechách byla žeň špatná, tak též víno i ovoce. V lidu mnoho nemocí, v středu po Evropě hlavničky, v Turecku mor, po severní Americe žlutá zimnice.

1814 Zima dlouhá, ne však příliš krutá, počátek a střed léta byl sice jasný a chladný a teprv srpnem nastalo teplo. V Čechách byly jenom dva měsíce zcela bez přímrazků a jíní. Mnoho mlh; ve Vídni napočítáno dnů mlhavých 78, v dolním Rakausku trvala hustá mlha v listopadu za tři dni bez přestání, při tom zimy 5 stupňů; na to povětrnost mírná až do prosince s bouřkami v Itálii a Holandu. Žeň byla hojná, víno ani ovoce neurodilo se.

1815 Raná a krutá zima, mnoho bouřek s potopami v létě. V Čechách na obilí auroda prostřední, ovoce málo. Špatná vína a v Rakausku, Tyrolsku a v Itálii neauroda obilí.

1816 Zima nestálá a bouřlivá, mnoho sněhu v únoru a březnu. Mnoho dešťů a povodní v létě. V některých zemích byla auroda hojná, v Čechách ale špatná, ovoce ani koncem října ještě zralé nebylo.

1817 Po chladnu brzy nastalém, následovala mírná zima. Vlhký rok, špatné obilí, veliká drahota. Časté třesení země.

1818 Zima dosti krutá a dlouhá, jenom v Čechách byl leden neobyčejně teplý a jaro nastalo brzy; teplé a suché léto, suchý podzim s brzkými mrazy. Žeň byla požehnaná, dobrá vína. Třesení země v Sicílii.

1819 Zima mírná, noční mrazy ku konci dubna, teplé léto s všeobecným suchem. Vesuv náramně soptil dne 28. července. Třesení země. Mnoho hmyzu.

1820 Zima krátká ale krutá po vší Evropě. Březen byl mírný, duben, květen a červen nepříjemný, révy kvetly teprv v červenci. Suchý rok zvláště v Itálii. Vesuv a Etna soptily; třesení země na Jónských ostrovech.

1821 Zima raná, suchá, ne však příliš krutá. Povětrnost chladná, počínajíc v polovici května. Celý rok velmi suchý, jen v Španělsku a v Portugalsku pršelo hojně, z čehož i povodně. Prudké bouře na moři a náramné krupobití v krajinách.

1822 Zima neobyčejně mírná, v Rakausku jen po dva dny zima, i v Čechách dosáhla největší zima v lednu toliko 6 stupňů, v Španělsku a Portugalsku byla přílišná. Mírné jaro, parné a suché léto; v srpnu pršelo v Čechách neobyčejně více; podzim byl jasný a suchý až do listopadu; prosinec byl zimavější než jindy. Počátkem roku mnoho bouří a v létě časté krupobití. Auroda na obilí, ovoce a víno. Sopky Islandské a Vesuv soptily. Třesení země v Bavorách, Uhrách, v jižní Říši a Chile.

1823 Velká zima, která v Čechách v lednu na 21½ stupně vystoupla. Přístav v Konstantinopoli z části zamrznul, jakož i moře Černé. Jaro bylo příkré, v Čechách ale mírnější než jindy. Léto chladné a deštivé, podzimek jasný a suchý; žeň víc než prostřední. Ioful na Islandě soptil strašně a náramné třesení země v Dalmátsku.

1824 Mírná zima s mnohými bouřkami v Čechách a v Říši, zimavo v Španělsku a v Itálii. V Čechách mokré jaro a povodeň dne 23. a 24. června. Též v létě hojných dešťů a mnohé krupobití; i podzim byl mokrý a v říjnu, listopadu a prosinci nebylo ani jediného zcela dne jasného. Hojnost slámy a píce, obilí z husta lehlo a málo sypalo, ječmen se neurodil. Ovoce a víno málo vydalo.

1825 Dlouhá ale mírná zima, březen nejkratší, v dubnu a počátkem května teplo, středem ale mrazy, léto chladné a suché, podzimek teplý a vlhký. Auroda prostřední.

1826 Zima trvale studená až ku konci února; jaro chladné s krupobitím, dne 16. června napadl na mnoha místech v Čechách sníh. Léto velmi parné, horko dosáhlo 28 stupňů, a pršelo málo. Počátkem září teplo a sucho, v listopadu mrzlo a padal sníh, v prosinci pak ještě více. Rok ten byl nadprostředně aurodný.

1827 Studená, dodržující a sněživá zima; mokré jaro, suché a parné léto s mnohým krupobitím. Obilí prostředně urodilo se.
Zdroj (14. 1. 2020): https://kalendar.beda.cz/kronika-povetrnosti

No a jak jsem už naznačil, tak ještě trochu jinak. Nevím, nakolik je následující článek důvěryhodný, ale zajímavá je v každém případě.

 

300letá měření teplot v Berlíně ukazují, že teď je teplo zrovna tak jako v polovině 18. století – žádná závislost na CO2

Globální oteplováníNWO

Jedna z nejstarších sérií měření teplot Berlin-Dahlem se táhne 300 let do minulosti.

Cyklické chování. Zdroj: Free University of Berlin/Wikipedia

Čtenáři by si měli všimnout, že střední teploty bývaly vyšší, než jsou dnes. 90. léta a roky po roce 2000 jsou podobně teplé, jako bývaly uprostřed 17. století.

Navíc dlouhodobý trend od roku 1760 až k roku 1990 byl trendem poklesu teplot, ač tou dobou, zvláště od roku 1850, CO2 neustále narůstal.

Hat-tip: Klima.Wissen.

By P Gosselin on 1. March 2020

Zdroj: https://notrickszone.com/2020/03/01/berlin-300-year-station-shows-temperatures-were-just-as-warm-in-the-mid-1700s-no-co2-fingerprint/

Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na A o počasí ve století XVIIII. a jinak

  1. Josef K. napsal:

    Jen malá oprava evidentního překlepu. 19 se římskými číslicemi píše správně XIX a ne XIV (což je samozřejmě 14).

    To se mi líbí

  2. oh napsal:

    Počasí může letos bláznit, říká NASA. Sluneční aktivita bude nejnižší za 200 let.
    „Sluneční aktivita letos klesne na nejnižší úroveň za posledních 200 let, což může vést k anomáliím v počasí či jeho projevů. Například až nečekaně silná ochlazení, místy též prudké větry. Předpovídají to vědci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) i z jiných odborných pracovišť.“
    Na Nově a části bulváru k tomu přičinili titulky o malé době ledové, což nastartovalo Manipulátory.cz, aby spustili obvyklé litanie o „fejkňjůs“, Sputniku a dezinformační scéně a zprávu prohlásili za Fake, protože někdo jiný – server „Skeptical Science“ – prohlásil, že to není pravda. Z tohoto prohlášení nám manipulátoři.cz laskavě předhodili ke strávení pouze odhalenou identitu jediného pachatele klimatického kacířství, kterým má být jistá Valentina Zharkova, matematička z univerzity Northumbria v anglickém městě Newcastle a vylepšili to tvrzením: „Pokud se budeme ptát, které další zpravodajské weby přišly s podobně závadnou zprávou o přicházející době ledové, tak v Česku s ní přišel jen dezinformační a propagandistický server AC24. Ve světových mediích jsou to bulvární deníky a pseudovědecký konspirační web Climate Depot.“
    Vážně zajímavé na tom je, že můj první odkaz není na AC24 ani Sputnik, ale na Seznam zprávy.. ještě že máme „kvalitní Fact-cheking“ od manipulátorů.cz. Nebo že by Seznam zprávy byly podle manipulátorů.cz taky bulvár?

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.