K důchodové komisi


Bože, odpusť jim, neboť nevědí co činí

Mohl bych české politiky a jejich rádce, umístěné do komise odbýt konstatováním, že jsou blbí. Je to složitější, protože ti hloupější nedovedou definovat problém, takže nevědí, co mají činit, kdežto ti chytřejší vědí, že činit nemohou, protože k řešení problémů, které přinesl kapitalismus, nemají ideologicky vyfutrované, v Česku přijatelné nástroje.

Již od doby Potůčkovy komise  se pokouším upozornit na kanadský systém zabezpečení občanů ve stáří. Nemám žádný strach před velkými zvířaty a neostýchám se jim psát. Potůčkovi byla  nějaká Kanada šumafuk a zjevně nezajímá ani dámy Maláčovou a Nerudovou..

Současná důchodová komise připomíná Haškovu Stranu mírného pokroku v mezích zákona.

Maláčová patrně nemá analýzu problému a i kdyby ji měla, není ochotna bouchnout pěstí do stolu, aby z ní udělala celospolečenskou téma.

Vytvořená komise prý bude hledat konsensus, což znamená, že případná shoda bude dosažena na nepodstatných věcech, které nepoškodí žádnou ze zúčastněných stran.

Maláčová učinila pověstný Cimrmanův „krok stranou“, když prohlásila, že důchodovou reformu vlastně nepotřebujeme. Prý jde o to, aby důchody byly „spravedlivé“. Z této pozice předem uznala komisi Nerudové za úspěšnou, protože jakékoli navýšení učiní důchody spravedlnějšími. To dá rozum.

Záplata je dokonce třístupňová. Když nedojde na tu nejstředřejší, je to vina oponentů. Oslaďte to kazisvětům a volte ČSSD.

V mediích se objevily obavy, patrně pocházející z jednání komise, že za 30 nebo 40 let se systém důchodů zhroutí.

Člověku se chce říct: „Vy volové, vždyť nevíte co bude za týden, co se stane se světovou ekonomikou, jak se změní trh práce, jestli náhodou nebude již za rok opravdu pořádná válka, co se stane s migrací z Afriky, a co udělají šílení generálové a politici. Víte velké kulové.“

Politici jsou pod tlakem části populace, která si stěžuje, že celý život pracovala a důchod nestačí na pokrytí životních nákladů (bydlení, energie, potraviny, léky a s odpuštěním možná i trochu té kultury).

Vědí, ŽE to tak je, ale zůstává jim utajeno PROČ. V panice tedy začnou záplatovat důchody. Nechápou, že orientace na důchody vylučuje ze hry lidi, kteří na ně nedosáhnou. Deset procent populace, která žije na hranici chudoby, je absolutně nezajímá.

Základem všeho je bytový problém. Do roku 1989 byl v podstatě vyřešen pomocí tří nástrojů:

Přerozdělování bohatství  (vyvlastněním činžovních domů a rozdělením velkých bytů);

Regulací nájmů  (sem spadá i omezení plochy/osobu podle kategorie bytu); a

Masivní výstavbou bytů (králikáren, jak byty jevily hlupákovi z nábřežního luxusu).

Celý systém byl stabilizován pomocí dekretů na byt. Ty zaručovaly právo na doživotní užívání státních bytů. Vyšší formu vlastnictví představovaly družstevní byty a tu nejvyšší byty v osobním vlastnictví, které bylo možné volně prodávat.

Po roce 1989 byl systém hospodaření s byty rozbit. Neváhám použít slovo zkurven. Došlo na deregulaci nájemného. Města se začala zbavovat obecních bytů a řadu z nich nechala „vybydlet“ až ke zbourání.

Ve Sněmovně bouřil Pirát Michálek, a obvinil Pražský Magistrát, že státním zástupcům a soudcům pronajímá sociální byty za směšné nájemné. Korupce má ovšem dvě strany – jedna dává a druhá bere. Zástupci a soudci museli vědět, že bydlí zatraceně levně. O to snadněji se pak nežaluje a nesoudí.

Neschopnost platit nájem (netýká se jen důchodců) vedla k záplatám, které známe jako příspěvek a doplatek na bydlení. To je nesystémový způsob, jak zvyšovat zisk majitelů bytů.

Ve Sněmovně sedí šmejdi, kteří umožnili vznik vyloučených oblastí (tedy ghett), obchod s chudobou, lichvu a rasismus.

Zabezpečení občanů ve stáří

Maláčová a její komanda odmítá pochopit, že důchody nejsou a nemohou být jedinou složkou příjmů ve stáří, protože existují lidé, kteří mají nízký nebo žádný důchod. Její přístup je ovšem politicky výhodný, protože odráží pečlivě pěstovaný sentiment společnosti,  která rozeznává poctivě pracující, kteří si zaslouží „spravedlivý důchod“ a nepřizpůsobivé, kteří si zaslouží málo a nebo nejlépe nic.

Jenže Listina základních práv a svobod mluví v článcích 30 a 31 o právech každého občana bez ohledu na jeho zásluhovost.

Článek 30

(1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.

(2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.

(3) Podrobnosti stanoví zákon.

Článek 31

Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

Pokud bereme Listinu vážně, je zřejmé, že musíme definovat, na co má právo „každý občan“, tedy částku, řekněme X korun/měsíc, kterou potřebuje každý občan pro zajištění základních životních podmínek a teprve pak hledat způsob, jak takový příjem zajistit. V principu existují dvě situace:

  1. Pro dané X hledáme jak zaručit že každý občan dostane částku Y která se blíží X;
  • nebo
  1. Je-li společnost schopna generovat pouze částku Z (Z<<X), musíme snížit X.

Nedostupnost bydlení je základní faktor ovlivňující X:  Platy od roku 1989 vzrostly přibližně 10x, kdežto nájmy 40-50x. Jak již bylo řečeno, čast naší populace má jen nízký nebo žádný důchod. To znamená, že jejich příjem je hluboko pod částkou X.

V obou případech musí hrát klíčovou úlohu stát. To je v podstatě jediný užitečný závěr Potůčkovy důchodové komise.

Ptát se musíme, jaké nástroje má stát k dispozici. Teoreticky to je regulace nájemného, progresivní daňový systém a masová výstavba levných bytů. První dva narážejí na odpor ekonomů, kteří kdysi našprtali několik pouček o všeléčném trhu a o škodlivosti daní a regulace.

Pokud jde o bytovou výstavbu, je zřejmé, že vůbec nevíme, kolik bytů potřebujeme, kolik budou stát a kde na ně vezmeme.

Je zřejmé, že částka Y, zmíněná v (1) musí být mít dvě složky, pevnou (nezásluhovou) a druhou drhou zásluhovou, tedy důchodu, je-li na něj nárok.

Návrh Maláčové, podle kterého mají mít nárok na nezásluhovou složku pouze ti, kteří pobírají důchod, vyvolává vzpomínku na Jana Vodňanského, který vysvětloval, že jsou situace, kdy se nedá určit, jestli jde ještě o idiocii a nebo již o genialitu.

Kdyby se ministryně alespoň maličko zajímala o kanadský systém zabezpečení občanů ve stáří, zjistila by, že tam mají nárok na nezásluhový pilíř (s určitým omezením) všichni občané nad 65 let a důchod, pokud na něj mají nárok, tvoří zásluhovou složku celkového příjmu.

Pevná složka, v Ontariu valorizovaná podle inflace, umožňuje přežít. Univerzální kanadská penze je silně zastropovaná, ale asi 60% občanů má přístup k pensijním plánům, které mají podobné benefity, tedy 2% průměru nejlepších pěti let za každý odpracovaný rok. Při započítatelném maximu 35 let to znamená důchod ve výši 70% (!) onoho průměru.

Ontárijští učitelé například mají vlastní investiční společnost, která pracuje jen pro ně. Typický podíl „nezásluhové“ a „zásluhové“ složky příjmu je asi 15 a 85%. Jejich systém je průběhový. Je podporován, podobně jako účty zvané Registered Retirement Saving Plan (RRSP) vládou, která povoluje, odečítání vložených příspěvků z hrubého platu. Stejně tak není zdaňován výnos investic v těchto účtech.

Kdyby měla ministryně zájem, mohl bych jí sdělit sladké tajemství, že progresivní daň a právo spořit do účtu partnera poskytuje během několika let výnos kolem 20%. To je pobídka jako hrom.

Fachidioti z důchodové komise zjevně mají hrůzu z informací, které přicházejí z komunismem nepoznamenané země. Ekonomie bohužel není věda a proto nemá v krvi testování hypotéz – tedy, co se stane, když…  Kdykoli najde žvandání „pravých“ ekonomů o škodlivosti daní a regulací politickou podporu, je výsledek katastrofální.

Otázka důchodů je početní úloha odkázaná na nepřesná vstupní data. Zabezpečení občanů ve stáří je politická záležitost s přesahem do teoretických pouček o škodlivosti daní a regulace.

Příspěvek byl publikován v rubrice Pozdravy z Královských Vinohrad se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

63 reakcí na K důchodové komisi

  1. bob napsal:

    S těmi byty má autor pravdu, Neříkám, že bytová otázka před 89 byla ideální
    Ale po restitucích, kdy majitelé prosadili deregulaci nájemného se bytová otázka zvrhla.
    Takže nadlidský úkol důchodové reformy je, aby důchodci měli na bydlení (ať už přispěli do systému hodně nebo málo). Po splnění tohoto úkolu už nezbydou peníze na zásluhovost.
    Vymyslet všelijaké koeficienty a další proměnné, aby důchody byly spravedlivé není problém.
    On není ani problém, kde na to vzít. Jelikož mávnutí kouzelného proutku nefunguje, tak bude třeba vybrat na daních ( samozřejmě progresivních) , soc, pojištění.. , tolik, kolik bude třeba,
    Důchody budou vždy založeny na principu solidarity, takže ti úspěšní budou „trestání“.
    Dále bych položil otázku, zda jsou důležitější peníze na zbrojení, podporu všelijakých neziskovek, či peníze na důchody

    To se mi líbí

  2. Zappa napsal:

    Ten článek napsal Tožička, nebo Kostlán?

    To se mi líbí

    • kočka šklíba napsal:

      Co takhle místo blbých výkřiků napsat s čím nesouhlasíte a také napsat co byste navrhoval? Ale na to viditelně nemáte mozkovou kapacitu že?

      To se mi líbí

      • Zappa napsal:

        Vy jste právě tu svou kapacitu vyjevila dost zřetelně, tak nějak po bolševicku. Zarazilo mě, jak se v článku zažonglovalo s rasismem. Já ho kol sebe nepozoruji, s vyjímkou toho naruby. Věta “ Města se začala zbavovat obecních bytů a řadu z nich nechala „vybydlet“ až ke zbourání “ je hodně podivná. Ti, kdož si byty v panelácích koupili rozhodně nemovitosti vybydlené nemají. Naopak. Trošku to souvisí s mým úvodem; protože se daly kvartýry za nula cigánům, zhouba je neminula. My ostatní jsme zaplatili za jejich postavení, provoz, jakož i demolici. Takže, kočko šklíbo, pokud se ještě budete dožadovat nějaké diskuse, laskavě tak v mém případě čiňte slušně a bez hlupáckých výkřiků. Sama jste k tématu uvedla kulový, s tupou snahou flusat jedy.

        To se mi líbí

  3. Josef K. napsal:

    Ještě k Peorutkovi.
    Ferdinand Peroutka Češi, Němci a židé Přítomnost 22. února 1939:
    „Každý organismus brání se otravě cizí látkou. Lze předpokládat že roztok židovského elementu v německém životě byl tak silný, že na to německý organismus reagoval jako na otravu. Proč židovstvo v určité době spělo za německou kulturou a civilizací jako mouchy za světlem, to je snad jedna ze záhad historie. Z historie Rakouska po válce je třeba říci, že tento stát byl ovládán dvěma židy, o nichž jest holá pravda, že zbohatli na neštěstí a bídě jiných: byli to Bosel a Castiglioni.
    Jejich fantastické majetky povstaly z inflace, která rozdrtila ostatní obyvatelstvo. Nějakou dobu měli dokonce více moci než rakouské vlády. Rozdělili se o vliv, jeden kontroloval celou rakouskou kulturu, druhý administrativu a platil ze svých peněz i část platů vídeňské policie. Aby neštěstí bylo úplné, přistěhoval se z Maďarska do Vídně třetí žid, jménem Békessy, který za krátkou dobu svou hnusnou teroristickou a vyděračskou žurnalistikou ovládl zbytek.“

    To se mi líbí

    • cobolik pacholik napsal:

      hele josefe chazariky jak workoholici a velmi inteligentny ludia so zajebistym charakterom pomoci druhemu nebudu na madagaskare,ani na sahelskej casti sahary ostatok si dodumas preco boli niekedy v espana rusii germanii a teraz dojebu tu rit…

      To se mi líbí

  4. blbíš napsal:

    omlouvám se, ale:
    Kdybych měl jet já někam na dovolenou (i před těma prázdninama), tak bych byl za sraba, protože bych určitě nejel. Proto nechápu lidi, který:

    Hygienická stanice hlavního města Prahy se potýká s náporem lidí, kteří se kvůli obavám z nákazy koronavirem snaží dovolat na jednu z jejích telefonních linek.

    Asi sem fakt mimoň, ale fakt to nechápu. Tady máte názornej příklad, jak ten zážitkovej přístup k životu vytlačil zbytky zodpovědnosti, v který sem doufal, na rozdíl od našeho strejdy, že je lidi ještě maj.

    Proto sem už, podobně jako náš strejda, taky dost skeptickej, když hledím do naší budoucnosti a děsně se bojím vo svý vnoučata!

    To se mi líbí

    • Joda napsal:

      Vy jste neviděl tu pitomou reklamu v TV „Letos doma nezůstaneme!“, kde ze staříkova jásotu vyplývá, že loni nebyl nikde v zahraničí a měl z toho nekonečné trauma?

      To se mi líbí

      • Bavor V. napsal:

        Ano, to je reklama ještě blbější než zelený parchant Alzák.

        To se mi líbí

        • Hudec napsal:

          TV reklama všech českých dob byla „Bóóóbika“.
          Měla však jednu vadu – byl to tak skvělý skeč, že nikdo nevnímal, na co že ta reklama vlastně je, jaký produkt nabízí/doporučuje/vnucuje.
          A právě to bylo na celém tom mikropříběhu nejveselejší.

          To se mi líbí

      • blbíš napsal:

        ne, příteli, já koukám jen na opakující se smyčky Skřítka Racochejla a spol. a taky ještě na Hercula Poirota. A protože ti momentálně skončily, tak sem opravdu neviděl!

        To se mi líbí

    • cobolik pacholik napsal:

      ty stara krabice musis byt velky optimista ked si este len dost skeptickej tvoje vnoucata budu zit v systeme kde budu volat jak si utriet rit bo system tam speje…jak zili ludia v case ciernej nemoci ked vacsia polovica nevedela citat a nejaky cip bubnoval a potom uz islo co u nich bolo rovnake jak teraz na pizdny chlp smrt vtedy a teraz nebola ina smrt len jedna…

      To se mi líbí

  5. čtenář napsal:

    „Maláčová učinila pověstný Cimrmanův „krok stranou“, když prohlásila, že důchodovou reformu vlastně nepotřebujeme“
    ——————
    řekla ale toto:

    „Česko zásadní důchodovou reformu nepotřebuje a neumí ji ani pořádně připravit.“
    —————–
    já sice chápu,že jste dlouhodobě rozladěn z toho jak nikdo nechce reagovat na návrhy kanadského systému který jim nabízíte,ale alespoň citujte přesně.

    To se mi líbí

  6. lujjza napsal:

    OT
    No hurá…
    https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/diplomat-sedivy-povede-evropskou-obrannou-agenturu/r~a8e40fe85ee411ea95caac1f6b220ee8/?utm_source=centrumHP&utm_medium=newsbox&utm_content=default&utm_term=position-0&utm_campaign=Aktualne
    (…) „Evropská obranná agentura (EDA), která sídlí v Bruselu, je určená pro rozvoj společné obrany EU. To se týká například momentů, kdy členské země musí reagovat na krizové situace.“ (…)

    To se mi líbí

  7. Lex napsal:

    PROSÍM, NEČÍST.
    JE TO TOTIŽ K TÉMATU A DOMNÍVÁM SE, ŽE PŘÍMO „NA KOMORU“. /mj. taky dlouhé/

    ne 6.5.2018 11:22
    Potůček Martin (potucek@fsv.cuni.cz)

    Vážený pane Potůčku,
    na portále i.ROZHLAS jsem si přečetl článek a poslechl Váš rozhovor pro INTERVIEW PLUS ohledně chystané valorizace důchodů https://www.irozhlas.cz/ekonomika/martin-potucek-duchody-zvyseni-seniori_1805051200_pj . Již předtím jsem příležitostně sledoval Vaše výstupy z titulu předsedy komise pro reformu důchodového systému.
    Nezabývám se těmito otázkami podrobně, moje orientace je trestněprávní, nicméně to neznamená, že nemohu mít názor, a to jak na Vaše myšlenky vyslovené v INTERVIEW PLUS, tak ohledně reformy důchodového systému obecně (i po rozpuštění „Vaší“ komise).
    A není asi náhodou, že Vaše vyjádření v INTERVIEW, jakkoliv se to někomu nemusí zdát, korespondují s Vašimi přístupy v „komisi“.
    V rádiu se poměrně expresívním způsobem vyjadřujete o chystané valorizaci důchodů připravované vládou Andreje Babiše (čemuž se nedivím s ohledem na Vaši stranickou orientaci – zde musím poznamenat, že od roku 1996 jsem byl voličem ČSSD, až předvolební kampaň Bohuslava Sobotky a jeho nohsledů v roce 2013 mě od tohoto konání definitivně odradila /výraz „nohsledové“ by Vám mohl připadat dost příkrý, nicméně předvolební kampaň 2017 a dění v ČSSD po volbách 2017 ukázaly, jak je ten výraz přiléhavý/).
    Odmítl jste akceptovat, naopak jste se opět celkem razantně vymezil proti názoru Hospodářské komory prezentovanému moderátorem, ačkoliv onen názor HK je naprosto exaktní, protože jednoprocentní zvýšení základní výměry starobního důchodu z devíti na deset procent průměrného příjmu odčerpá z částky, která by jinak byla určena na zvýšení procentní výměry důchodů více než 300,- Kč u každého důchodu (a tato částka se tím pádem i vylučuje z příštího procentního růstu).
    Ve Vašich slovech v interview jsem zaznamenal absenci zmínky o skutečnosti, že procentní výměra starobního důchodu se neodvíjí toliko od výpočtového základu, ale také od doby pojištění – zjednodušeně řečeno od počtu odpracovaných let s účastí na sociálním pojištění.
    Horujete pro rovnostářské zvyšování nízkých i vyšších důchodů bez ohledu na tuto stránku problému. Protože je rozhodně rozdíl, jestli starobní důchod pobírá dřívější zaměstnanec s účastí na pojištění třeba 45 – 50 let, nebo ten, kdo byl účasten jen minimálních 25 roků, a to už ani nehovořím o těch, kteří prakticky nikdy nepracovali a na sociálním pojištění nebyli účastni, a přesto pobírají minimální důchod (základní výměru plus minimální procentní výměru).
    A konečně, myslím si, nejde oblast výše jednotlivých vyplácených důchodů oddělit od celkového pohledu na oblast sociálního zabezpečení. Protože byste možná zjistil, že příjmy těch s nejnižšími důchody jsou v souhrnu se sociálními dávkami, které v různých podobách pobírají ze systému, v některých případech vyšší, než příjmy lidí se středními a možná i vyššími důchody, kteří na žádné „sociální dávky“ nedosáhnou.

    A na závěr ještě pár slov ohledně různých reforem důchodového systému, co jich tu jen bylo.
    Obávám se, že všechny komise, včetně té Vaši, narazily na stejný limit „provozní slepoty“. Limit spočívající v „zabetonovaném“ pohledu, že výše příjmové stránky „důchodového účtu“ resp. odvodů na sociální zabezpečení se musí odvíjet od sumy vyplácených mezd zaměstnanců. Bylo proto jen signifikantní, že konflikt příjmů a výdajů na vyplácené důchody se řešil „snižováním“ výdajů prodlužováním věku pro odchod do důchodu (což, samozřejmě, s prodlužováním průměrného věku dožití nemohl vydržet donekonečna).
    „Zoufalý“ pokus pravicových vlád se zavedením soukromého důchodového pilíře, který ovšem odčerpával prostředky (a to právě těch nejvíce příjmových skupin, tedy část těch nejvyšších) ze státního systému, musel být při nízké úrovni českých mezd odsouzen k nezdaru (právě ten byl asociální, právě ten vedl k rozevírání důchodových „nůžek“), a jakkoliv mám nepřekonatelné výhrady k sociální demokracii Bohuslava Sobotky, bylo zrušení onoho pilíře snad jedinou skutečně pozitivní zásluhou jeho koaliční vlády, širokou veřejností, žel, málo doceněnou.

    Použil-li jsem výše výrazy o „provozní slepotě“ a „zabetonovaném“ pohledu, mám na mysli skutečnost, že právě tento pohled na zdroj příjmů sociálního systému je do budoucna neudržitelný. Jakkoliv to teď v době enormní konjunktury nevypadá, potřeba pracovních sil se bude s rozvojem automatizace a robotizace snižovat. Lidskou práci a tím i odměny budou do budoucna přebírat stroje. Tedy, abych byl přesný, přebírat budou tu práci, „odměny“ za ně budou přebírat držitelé kapitálu, jejich vlastníci, a žádné odvody do sociálního systému z nich odvádět nebudou (byť se tyto myšlenky na „západě“ už objevily, byly však těmi, kdo ve společnosti reálně vládnou – tedy držiteli ekonomické moci – rychle zapuzeny). Děje se tomu tak ve velkém už dneska, jen to není zatím tak do očí bijící. Snad jen když nahlédneme do moderních automobilek, kde je lidská ruka vzácným úkazem. A tento trend bude pokračovat. Zisky vlastníků (globálního) kapitálu strmě stoupají a sumy mezd, z nichž se sociální odvody vypočítávají, stagnují nebo rostou tempem zdaleka neodpovídajícím onomu růstu zisků.
    Stručně a jasně řečeno, dochází čím dál více k větší a větší disproporci mezi částmi, na které jsou děleny výnosy z ekonomických činností.
    Půjdu-li na dřeň problému, z čeho chcete financovat sociální systémy za dvacet třicet let, kdy potřeba pracovní síly bude poloviční? A pokud tuto myšlenku dovedu do absurdna, kde budete čerpat, až bude jeden jediný zaměstnanec?!

    Jinými slovy – žádná reforma důchodového systému založena na dosavadních náhledech na zdroj jeho příjmové stránky nemůže mít úspěch.
    Sociální (důchodový) systém bude muset být zabezpečen též ze zcela jiného způsobu rozdělování oněch výnosů z ekonomických činností, než je tomu dosud.

    S úctou
    ….. alias „Lex“

    A nakonec kontrolní otázka – „Co myslíte, že mi pan profesor odpověděl?“
    Bingo! – nic.
    Tyhlety okované hlavy jsou totiž nejen „pomazané“, ale také povzneseny nad obyčejné lidi.
    Prosté – géniové. Ve svém přesvědčení často sami sebe považující za zneuznané, co do své „velikosti“.

    To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Lexi, překvapil jste mně. Kde máte záruku že pan Potůček Vaše psaní vůbec četl?
      A druhý pohled, mnohem tristnější, to co píšete je obecně známé natolik, že to pan Potůček musí znát. Ovšem je to mimo jeho „bublinu“ či politickou orientaci a tak dost dobře nemůže reagovat. Přece nemůže napsat, že Vy nebo pan Jírovec máte pravdu. Přes optimismus pana Jírovce jsme v jiné situaci než Kanada. Ta by měla být mezi hlavními pilíři kapitalistické budoucnosti kam by se jednou mohlo utíkat se svým bohatstvím. Florida není jistota. To Česko a ani střední Evropa není. Jsou jen objektem dějin. S tím se po „dobrovolné“ volbě musíme smířit. A na to abychom se smířili, je dostatek mechanismů. Zatím jemných, rukavičkářských. Zatím.

      To se mi líbí

    • Lex napsal:

      Nevím, strejdo, čím jsem Vás překvapil.
      Jestli mám jistotu?
      No, jak bych mohl mít?
      Jenže mezi slušnými lidmi se doručené e-maily čtou. A systém mi nehlásil, že by můj e-mail nebyl doručen. Kdyby nebyl, hlásil by.
      Nemám páky, jak někoho donutit číst.
      Je to věc „vychování“.
      Stejně jako odpovědět. A já jsem odpověď nedostal.

      Ale opáčím stejně:
      „… to co píšete je obecně známé natolik, že to pan Potůček musí znát:“
      Fajn, když je to tak obecně známé, pošlete mi, prosím, link, kde jste to kdy četl nebo dokonce sám publikoval. Budu Vám vděčný a rád se poučím. A že to musí znát pan Potůček? No, měl by. Tak proč o tom nemluví, nepíše? Proč omílá ty své mantry /viz onen radiožurnál/?

      Ano, reálné pohledy na věc jsou mimo „bublinu“ pánů Potůčků i většiny politiků. To ale neznamená, že se musíme cpát těmi blivajzy, co produkují. A že se nesmíme ozvat.
      Já to tak dělám.
      A co Vy?

      Apropós, já Vás varoval – Nečíst.

      To se mi líbí

      • strejda napsal:

        Lexi, začátek mého mailu je určitá nadsázka.
        Nevíme kolik mailů pan Potůček dostává, nevíme kolik má času na jejich čtení. Nevíme zda mu je někdo nevybírá z velké pošty. Možná má sekretářku nebo sekretáře, kteří mu poštu vybírají. Souhlasím s Vámi, že je slušnost na mail odpovědět, já to také očekávám. Ale kdybych podle toho měl hodnotit své známé, nechci napsat přátele, tak jich mám pramálo. Neodpovídají. Také občas na nevyžádanou poštu neodpovídám. Jsou tací, kteří neodpoví ani na vyžádanou poštu. I když ve Vašem případě se jednalo o velmi relevantní názory, na které by měl reagovat nejen potvrzením přijetí, ale i náležitou odpovědí. Možná i nějakým odkazem. Pustil se do něčeho a tak by měl mít i odpovědnost. Nereagoval. C´ est la vie.
        Když ode mne někdo něco chce, dám mu svoji mailovou adresu ať to napíše. Dobrých 90% se neozve. Tak to v moderní době chodí. Zvyknul jsem si, ale také se mně to nelíbí.
        Obecně známé přece neznamená, že to vychází z jednoho zdroje, naopak, skládá se to z mnoha a mnoha porůznu uveřejněných informací, odborníky počínaje a laiky konče. Nelze dát jednoznačný link. Důchodová reforma mně zase tak příliš nezajímá, právě pro neschopnost řešení za současných politicko-ekonomických podmínek. Ale čtu články na toto téma, důkazem je i tento páně Jírovcův článek.
        Samozřejmě je dobře, že se ozýváte, je dobře že se ozývá pan Jírovec a další a další. Ale nevěřím, že to padne na úrodnou půdu.
        Z napsaného můžete usoudit, že nikomu nepíši, dávám jen své názory vědět na dvou fórech. Na víc nemám čas. Mám své soukromé zájmy.
        Nijak netvrdím, že je to správné, nebo že to někomu doporučuji. Je do mé osobní rozhodnutí dané mírou mého poznání. A těch pár let co mně zbývá necítím potřebu něco v mém jednání měnit.
        Snad Vás moje odpověď uspokojí, vždyť každý člověk je jedinečný.

        To se mi líbí

        • Hudec napsal:

          „Když ode mne někdo něco chce, dám mu svoji mailovou adresu ať to napíše. Dobrých 90% se neozve“
          To je dobrá metoda a používal jsem ji i profesně. Když po mě někdo (s výjimkou přímého nadřízeného) něco chtěl, zadal jsem mu k tomu nejdříve nějaký drobný úkol (např.: Jo, to udělám, ale zjisti mi k tomu parametr xy). Tím jsem eliminoval dobře 75% požadavků, neb přibližně tři čtvrtiny se už osob se už neozvalo.
          A teprve ten, který reagoval pozitivně, měl nárok na moji spolupráci a pomoc.

          To se mi líbí

          • strejda napsal:

            Přesně tak. Je to levná, spolehlivá a jak vidno i osvědčená metoda. Doporučeníhodná, hezké to slovo.

            To se mi líbí

    • Jos napsal:

      Vážený Lexi, to co píšete panu Potůčkovi je jasné každému uvažujícímu člověku. Jenže Potůček je nanejvýše ouřada a bezvýznamný. O naprosto nesouměřitelném zacházení s penězi a kapitálem už psalo více sociologů, včetně na př. Kohlera. Sorry jsem starý sklerotik a teď si nevybavuji název knihy kde o tom píše. Kdybyste si přál, prohledám knihovnu a sdělím vám to. Podle mne to co jste popsal je vlastně revoluce. Nějaká nadnárodní firma vydělá hromadu peněz, třeba v ČR a teď je potřeba jim říct: ty prachy vám zdaleka všechny nepatří. Vy tady v této zemi necháte xy % peněz na provoz země, kterou používáte a která vám umožnila tak tučně vydělávat. Nějak mi to připomíná nadhodnotu z Marxe. A o tu se nakonec vedly války. Žádná sranda.,

      To se mi líbí

    • čtenář napsal:

      zrušení 2.pilíře nebylo pouze jedinou pozitivní zásluhou Sobotky.
      podařilo se mu zastropovat věk odchodu do důchodu na 65letech,i ten Potůček na tom měl zásluhu.

      Babiš i přes svůj nesouhlas a označování tohoto návrhu za populismus nakonec pochopil,že musí souhlasit.

      za připomínku také stojí,že Babiš na konferenci seniorů na konci loňského roku prohlásil,že MY jsme snížili věk odchodu(chlubit se cizím peřím mu šlo vždy nejlépe) a že je určitě další potenciál toto zastropování snížit.

      To se mi líbí

  8. blbíš napsal:

    Příteli, tudle v létě sem pozoroval v zahrádce restaurace u vedlejšího stolu skupinu mladejch cyklistů (jejich kola měla hodnotu mýho baráku), kterou bych klidně zařadil do kategorie zážitková, věk spíš přes 30, o dětech vůbec nemluvili, na parkovišti naleštěný auta a z jejich hovoru:

    “… ten můj kretén chce po mně, abych vymyslela slogan na ten jeho pos*anej produkt a já mám v hlavě prázdno … smích
    … z toho si nic nedělej, u nás v bance jen píšu projekty, pěkná nuda a někdy se nemohu dočkat padla … smích
    … holky to máte blbý, mě šéf moc nebuzeruje, vlastně tam jen vařím kafe a ty jeho kšefty mu přepisuju do exelu, aby to hezky vypadalo … smích
    … to máte, holky, dělat jak já, já jako produktovej manažér na ty tabulky mám lidi a nějak se mi poslední dobou zdá, že se flákaj, tak asi budu muset někoho z nich pro výstrahu vyrazit … smích
    …vole, až ho vyrazíš tak pojedeme jako na služebku a ve fitku si naložíme, bude to zase hustý jak posledně … smích

    a co s tím má co společnýho Lexova věta, ke který se dopracuje každej, kdo jen trochu používá selskej rozum a zrovna do toho nebude plést politiku a svůj vlastní prospěch?

    i>Sociální (důchodový) systém bude muset být zabezpečen též ze zcela jiného způsobu rozdělování oněch výnosů z ekonomických činností, než je tomu dosud.

    Musí bejt splněny dvě podmínky! Musí se uskutečnit státní převrat, kdy bude nastolen spravedlivej řád práce (=jiný způsob rozdělování), aby mohla bejt splněna druhá podmínka, tedy tím spravedlivým řádem práce zabezpečana tvorba výnosů!

    Nebo se někdo z vás domnívá, že s těma výše popsanýma tu tvorbu výnosů zabezpečíme? … a bude hůř, nastoupenej trend našeho školství nikoho nemůže nechat na pochybách, že lidí pseudopráce bude neustále přibývat a že se s nima žádnej výnos z ekonomických činností nezajistí… nebo se zase mýlím, příteli?

    To se mi líbí

    • Lex napsal:

      Příteli,
      normálně vzdělanému člověku /klasicky, ne podle současných vzdělanostních měřítek a oborů studia/ je známo, že jakákoliv HODNOTA se vytváří toliko v přímé materiální výrobě, ať průmyslové /včetně individuálně rukodělné/, nebo zemědělské. Hovořím-li o „materiální výrobě“, mám samozřejmě na mysli všechna „tři V – výzkum, vývoj, výroba“ a samozřejmě i distribuci, která umožňuje užití. Tedy všechny tři sféry.
      Používám takovou otázku – máte ve svém nejbližším okolí, nebo znáte bezprostředně někoho, kdo pracuje v materiální výrobě v průmyslu nebo v zemědělství?
      Co tím chci říct – jak neskutečně produktivní ta materiální výroba, ta průmyslová a zemědělská výroba je. Jak málo lidí v ní přímo pracujících stačí nejen lidi uživit, ale také je zásobit vším potřebným i nepotřebným pro život.
      A jen právě tato skutečnost umožňuje existenci těch „pijavic“, jak o nich píšete. A jen zparchantělý systém /režim/ zajišťuje, že tyto pijavice – ale nejen tyto, ale všechny ty pijavice přisáté na výnosy materiální výroby – mají nesrovnatelně vyšší příjmy než ti, kteří v té materiální výrobě pracují.
      Jenomže – chválabohu – příjmy těchto pijavic dotují systém sociálního zabezpečení /byť v části, přesahující nezdanitelnou hranici už ne/.
      Potud tedy si myslím, že ten Váš poslední odstavec jde trochu mimo podstatu.
      Podstata nezajištění dostatečné úrovně sociálních systémů spočívá v tom, že ony výnosy ekonomických činností jsou nespravedlivě rozdělovány. Že jejich větší část plyne do rukou vlastníků kapitálu a odtamtud i k jejich zahraničním správcům, a že se trvale rozevírají nůžky mezi tím, co plyne k těm, co – a to stále v dostatečné míře /dokonce tu máme „krize z nadvýroby/ – tu produkci bezprostředně vytvářejí, a těmi, kdo se na ní podílejí právě „jen“ oním kapitálem.
      Mluvit přímo o revoluci v souvislosti s přeformátováním parametrů dotování sociálních systémů myslím ani není zcela na místě.
      Ono by to šlo, jen chtít.
      Náš stát totiž poskytuje /zejména zahraničním firmám/ takový komfort, že je to až nemravné /a jim k tomu není cizí, že i tak „ojeb…jí“ erár i na těch daních, které na ně legitimně i legálně dopadají – viz „digitální firmy“ etc. etc..
      Pan Jírovec píše i o bydlení. Ukažte mi dnes jednu velkou zahraniční, nebo i domácí firmu, která pro své zaměstnance staví byty. Jen – obci, město, kraji, státe – postarej se!

      No, nic.
      To jen takové pindy starého zbrojnoše.

      To se mi líbí

      • NavajaMM napsal:

        „Podstata nezajištění dostatečné úrovně sociálních systémů spočívá v tom, že ony výnosy ekonomických činností…“
        Priateľu Lexi, k tomuto Vášmu odstavcu: tie nožnice sa roztvárajú aj preto, že časť tržieb si majitelia kapitálu (dnes zväčša finančného) odoberajú ako zisky a ukladajú ako poklad do neproduktívnych aktív. Časť ziskov teda odchádza z kolobehu ekonomiky. Táto časť prostriedkov teda nie je k dispozícii na strane dopytu a znižuje kúpnu silu vo vzťahu k ponuke. Niektorým pozorovateľom sa tento stav javí ako „nadvýroba“.
        Ten stav by bol riešiteľný napríklad defláciou – znižovaním cien. To je však neprijateľné pre investorov, lebo by to znižovalo ziskovosť, a v druhom slede je to neprijateľné pre majiteľov štátu, lebo by to znižovalo daňové príjmy. A tak sa chýbajúca kúpna sila saturuje tvorbou dlhu.
        Ale zrejme už tušíte, že táto hra (ako každá pyramída) nemôže fungovať večne.

        To se mi líbí

        • Lex napsal:

          Příteli,
          ono je to přece ještě mnohem složitější, že. Kdyby si ti majitelé kapitálu odkláněli zisky vytěžené „jen“ z produktivní činnosti, nebylo by to nic proti ničemu, to by byl ten ryzí „Mehrwert“. Jenže – nebojím se říct že možná většina – zisků těch, o nichž tu mluvíme, nevzniká v produktivní materiální ekonomické činnosti, ale právě z finančních operací, tj ze spekulací s penězi /s digitálními jedničkami a nulami na účtech/, a co ještě hůř, s jejich „deriváty“, které jsou – chtěl jsem napsat prostými ale ve skutečnosti velmi komplikovanými továrnami na sny. A ty výnosy jsou astronomické.
          Šlo by namítnout – a na co jim ty astronomické sumy peněz jsou?
          Jak prosté, milý Watsone.
          Ony totiž nesou zase pěkné penízky. Protože za ty sumy si ONI kupují STÁTY, eráry ve formě půjček státům. Jistě ne všechny deficity, tedy dluhy státních rozpočtů všech zemí na světě jsou v jejich rukách, něco někde mají státy přímo na základě dluhopisů i od občanů, lze se ale důvodně domnívat, že naprostá většina pochází z oněch zmíněných zdrojů proceděných skrze – samozřejmě, zase soukromé, banky.
          A jsme na konci řetězce, politici takto „koupených“ států skáčí jako oni pískají – mají na to i své instituce jako MMF etc.

          No, a pokud by někdo chtěl vědět, kolik nás ten státní dluh ročně stojí, najde to tady https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/naklady-statniho-dluhu V minulém roce to bylo 39,4 mld Kč. Což je druhý nejnižší výsledek /po roce 2018/ od roku 2008, kdy to bylo 37,5 mld – ovšem nutno vzít v úvahu, že výše státního dluhu https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/struktura-a-vyvoj-statniho-dluhu tehdy byla „pouhých“ 999,8 mld Kč proti dnešním 1.640,2 mld.

          Tož, tak nějak.

          To se mi líbí

          • NavajaMM napsal:

            Áno, priateľu, máte pravdu. Akonáhle prišli na to kúzlo robenia peňazí z dlhu, tak sa to už nedalo zastaviť. Len sa to snažia obmedzovať cez FED a BASEL 2, ale ako píšete, v tých virtuálnych menách a derivátoch si to žije vlastný život. Kým je to v tom virtuálnom matrixe, tak ešte-ešte, ale má to obrovský smrtiaci potenciál v tom, že sa to môže chcieť vyliať do reálnej ekonomiky. To keby sa stalo, tak tá biblická potopa bola len detská hra vo vani.

            To se mi líbí

      • blbíš napsal:

        Nevěřím tomu Vašemu, příteli:
        Jenomže – chválabohu – příjmy těchto pijavic dotují systém sociálního zabezpečení /byť v části, přesahující nezdanitelnou hranici už ne/.

        a že:

        Mluvit přímo o revoluci v souvislosti s přeformátováním parametrů dotování sociálních systémů myslím ani není zcela na místě.</i

        Vaše věta: A pokud tuto myšlenku dovedu do absurdna, kde budete čerpat, až bude jeden jediný zaměstnanec?! .. Vás usvědčuje, že myslíte na dobu (jako já), kdy budeme tahat za ten kratší konec, kdy už v brzké budoucnosti očekávám ekonomické potíže až zásadní otřesy – vynechejme ozbrojené střety – a právě z tohoto nadhledu sem psal o těch cyklistech, o tom v současné době až nenápadném, zato zásadním problému, který představuje nejistá využitelnost pseudopráce pro „Vaši“ budoucí tvorbu výnosů . Věřte starci, příteli, při prvním otřesu IHNED přestane platit Vaše výše uvedená první věta, ti mladí pijavicovití IHNED přestanou dotovat systém soc. zabezpečení a pro svoji celkovou neupotřebitelnost se akorát tak dokážou postavit před úřad práce s nataženýma prázdnýma rukama neschopnýma cokoli nabídnout. Dopadnou úplně stejně jako ty „Vaše“ robotizované systémy ve výrobě, protože nebude, kdo by od nich práci kupoval!

        A proč inklinuju spíš k Josovi, protože NIKDY za současného fungování naší společnosti nebude splněna Vaše podmínka, Lexi, v které je skryt ĎÁBEL celé té Vaší úvahy, že:

        Ono by to šlo, jen chtít.

        Hrozně rád bych se mýlil, ale bohužel, co napsal Jos, z toho až mrazí, tedy, když to domyslíte do konce. Já to jen pojal ze stínu zahradní restaurace, tedy o trochu příjemněji!
        P.S.
        Řekl bych, že nejsem mimo mísu, řekl bych proto, protože bez převratu se prostě nebude chtít, vězíme v tom, bohužel, už po uši…. = ISLAND

        To se mi líbí

    • Minorita napsal:

      Vážený příteli, co se týče onoho spravedlivého rozdělení zisků, etc. – nic proti, naopak souhlas, jen jsme oklikou u toho Marxe a především fundamentálním problémem, to se zove vlastnictví výrobních prostředků …

      To se mi líbí

      • NavajaMM napsal:

        „vlastníctvo výrobných prostriedkov“… ortodoxní marxisti sa stále držia tejto tézy, ale jednak je to mylná téza, a jednak kapitalistická realita je už úplne inde.
        Skutočne fundamentálny problém je ten, že kapitalizmus považuje prácu za zdroj – presne tak ako nálezisko nerastných surovín, les alebo pole.
        Lenže práca nie je zdroj (ľudský), je to kapitál a investícia, a preto človek, ktorý sa prácou podieľa na vytváraní hodnôt, by mal byť spoluvlastníkom týchto hodnôt. Skutočný fundamentálny problém je v tom, že kapitalizmus predstiera, že tie hodnoty vytvoril finančný kapitál a nie ľudská práca.
        Riešenie nie je zospoločenštenie výrobných prostriedkov (finančného kapitálu), ale emancipácia práce – aby bola považovaná aspoň za rovnocennú kapitálu.

        To se mi líbí

        • brtnikvbrlohu napsal:

          Ale to jsme zase u Marxe.

          To se mi líbí

        • blbíš napsal:

          Kurva, přátelé, proč já se tady vůbec snažím, když to de napsat jednou větou, sakramenskej Navaja:
          Lenže práca nie je zdroj (ľudský), je to kapitál a investícia, a preto človek, ktorý sa prácou podieľa na vytváraní hodnôt, by mal byť spoluvlastníkom týchto hodnôt
          .. jenže by mě zajímalo, čeho sou, nebo by měli bejt, spoluvlastníci ti naši „cyklisti“? Fakt by mě to, příteli, zajímalo! A o tom to moje bylo!

          To se mi líbí

          • NavajaMM napsal:

            Priateľu, tí cyklisti dnes nie sú spolumajiteľmi, ale strážnymi psami systému, aby fungoval. Sú to novodobí baníci a zlatokopi, ktorých hlavnou úloho je „vyťažiť tie ľudské zdroje“ a za to dostávajú svoje kráľovské odmeny.
            Ak už máte skúsenosti s MLM-marketingom, tak sú niečo ako regionálni manažéri, prípadne viac. Musia zabezpečiť, aby ich podriadená vetva bola schopná uživiť z x % tržieb aj tie ich odmeny.

            To se mi líbí

            • Minorita napsal:

              Navajo, jak docílíte tak kardinální změny v chápání významu oné definice, jak slovní, tak obsahové, jak jej vynutíte, jak budete motivovat stávající formu uplatňující a na ní vydělávající ku otočce, a dobrovolnému „chudnutí“, jak je donutíte zatím nedefinovaná ( dle mne vcelku komplikovaná a rozsáhlá ) pravidla dodržovat ???
              Jak chcete dosáhnout takřka „geneticko-mentálního“ zázraku rovnajícího se kvalitativního skoku z neandrtálce k Hommo Sapiens Sapiens moderního „typu“ ???
              Celý systém je postaven na lidské chamtivosti, na touze mít víc, než kolega, soused, soupeř, atd., a Vy do toho házíte vidle, ovšem jen teoretické – předestřel jste přání, které by by bylo možná pochopeno „jiným člověkem“ , jehož chtěl vychovat socialismus. Ovšem Vy to implementujete na sortu tyjící z obětí druhých, na její vlajkonoše a jádro …
              To je ještě více utopické, než onen „nový člověk“ Navajo, nic ve zlém…
              Nějak unikl fundament – stinná stránka lidské, opičí psychiky …

              To se mi líbí

              • NavajaMM napsal:

                „Celý systém je postaven na lidské chamtivosti…“ – to nie je pravda, Minorito. My momentálne žijeme v mentálnej bubline, v matrixe. Dokonca to, čo vidíme okolo seba nie je platné ani pre celý súčasný svet, vari ani pre celú Európu.
                Mám našťastie ešte celkom dobrú pamäť a tak pamätám aj 80-te roky a ako sme sa vtedy cítili. A zažil som ako tá bublina praskla.
                Vtip je aj v tom, že ja nechcem meniť celý svet na „svoj“ obraz. Rád by som aspoň nejakej skupine ľudí vysvetlil, že ak ich tá ekonomická hra okolo nebaví (a viem, že takých ľudí je už veľmi veľa), že tú hru nemusia hrať a môžu sa pustiť do inej hry s inými pravidlami. Keďže som v jadre demokrat, tak nechcem nikomu tie nové pravidlá vnucovať, je to vec dohody.
                Ďalší vtip je v tom, že aj táto bublina praskne. Je to len otázkou času. V roku 2008 sme už boli len kúsok od toho… Podľa toho biblického podobenstva o potope by bolo neskoro začať stavať archu vtedy, keď už stúpa voda. Človek proste musí vedieť, že sú aj iné možnosti, než sa utopiť. …a ten, kto sa na to pripraví, bude schopný zachrániť aj nejaké tie hoviadka zo svojho okolia.

                To se mi líbí

              • Minorita napsal:

                Rozprostřel jste „problém, otázku“ takřka širokopásmově, ale zkusím se ve zkratce obhájit.
                Matrix možná ano ( tím myslím masivní masáž digitalizované mediální ideologie plus zřejmý nástup „sjetých“ , či aktivně drogy konzumujících „pomazaných“ v mnoha sférách ), nicméně ekonomicky i sociálně se naopak začínáme vracet k „věky panujícímu pořádku“ .
                K průlomu, doslova revolučnímu, v sociální oblasti – a to téměř celosvětově, došlo především díky několika děsivým faktorům, mezi které počítejme dvě WW, epidemii španělské chřipky, krach na burze v letech dvacátých v USA, a následnému bipolárnímu rozdělení , kdy kapík ukazoval na čas“přívětivou tvář“ Nového údělu“ . To období trvalo cca 20-30 let, přičemž již v letech šedesátých je zřejmý nástup neokonzervativců, jehož evropským potvrzením je nástup Margaret T. ,a její skutky – od té doby Navajo je liberalizace, trh, monetaristé,atd. všelék, což se masivně děje v USA za vlády Ronalda R.
                Nebo-li právě 80- jsou začátkem konce „sociálního státu“ , přičemž se prosazovaly, a s různou intenzitou prosadily tzv.iberalizační opatření, jejichž okruh se díky mizejícím mantinelům rychle zvětšoval…
                Tedy 80-tá léta jsou labutí písní něčeho, co bylo poraženo už v letech sedmdesátých, a dožívala z „luxusu“ oné finančně, legislativně, a s mírou sentimentu řečeno i morálně vlídné doby po skončení krvavé II.WW.
                Svoji roli , v otázce živ.úrovně, kladnou, minimálně v Evropě, hrál také fakt bipolárního světa, tedy konkurence jak ideologické, tak hospodářské, sociální, i vojenské …
                Dnešek je nutné vnímat mimo jiné také optikou mimořádného skoku a uplatnění IT technologií napříč mnoha oblastmi lidské společnosti, a díky tomu i mnoha dalším příležitostem, jak systém „rychle, efektivně podojit jinde, než kde se krmí“, nebo-li globál v praxi i běžného Franty z Horní Dolní.
                My jsme – s téměř celým öst blokem“ kolonie se vším všudy, tedy i specifickými pravidly, nicméně zaměstnanci kdysi ceněných telekomunikací zde neskáčou z oken díky přepracování a šikaně tak, jako ve Francii… O „jiných“ problémech starých členů EHS nemluvě.
                Koncentrace kapitálu, a jeho přirozená vlastnost nenažraného, stále rostoucího Otesánka velice rychle srostla s IT, a vytvořila si náležité legislativní a mravní prostředí.
                Jde dnes spíše o dobývání renty, a v globálu mají ZATÍM ti opravdu velcí hybatelé v pozadí strach z klasického receptu na „na ozdravění systému, respektive restart a regulaci přemnoženého plebsu“, tedy velké války.
                Rozumím Vám, a fandím, jen ta realita lidské povahy, duše, mentálně-morálních vlastností v momentě majetkových, finančních záležitostí, mne rychle vrací na zem…

                Liked by 1 osoba

      • Lex napsal:

        Příteli Navajo,
        víte, co je taky /hořce/ úsměvné?
        Ale začnu trochu zeširoka – bude to návod na tu myšlenku:
        Přijde Roubíček do obchodu ke Khonovi, koupí mouku, cukr a kafe, dají si po achtlíku režné a Roubíček se ptá Khona – „Tak vůbec, a jak jim dou kšefty, Khon?“ – a Khon odpovídá – „Ále, špatně, špatně, pořád jsem ve ztrátě, nemám ani fenik, Rebeka nemá co na sebe, dcera Ráchel namůže pořádně mezi lidi, špatně, Roubíček, špatně.“ – „No, a když je to tak špatný a sou furt ve ztrátě, Khon, tak proč ten kšeft neprodají, aby nebyli?“ – „A z čeho bych byl živ, Roubíček?“, odpoví Khon.

        Chápete, co tím chci říct?
        Že totiž v té materiální výrobě a vlastně skoro i ve všem ostatním podnikání ŽÁDNÝ vlastní kapitál producentů /podnikatelů/ není. Všechno je na dluh, na bankovní úvěr. Z toho úvěru se hradí náklady na produkci a teprve z příjmů za realizaci produkce na trhu se – v lepším případě – saturuje ten dluh a třeba vznikne i nějaký zisk, v horším případě se ten dluh umořuje dalším dluhem, protože příjmy nestačí ani na ty dluhy, natož na vytvoření zisku.
        Běžná realita v českých podmínkách – samozřejmě jsou výjimky.
        Pak bankrot, za firmami zůstávají obrovské dluhy, konkurzní podstata sotva stačí uspokojit odměnu správce.

        Zestručněný závěr – „téměř každý zisk je produktem dluhu“. Ekonomie postavená na hlavu.

        No, ale to jen tak na okraj.
        Však těm bankám ty ztráty z bankrotů zhojí zase erár nebo obyčejní lidi.
        Klasické schéma – privatizace zisků, socializace ztrát.
        L.

        To se mi líbí

        • NavajaMM napsal:

          Priateľu Lexi, áno, mne je toto jasné. Zisk a dlh, to je ako vajce a sliepka. Spojené nádoby. Varufakis to v jednej prednáške nazval „Twin Peaks“.
          Ten vtip o Kohnovi a Roubíčkovi má však pre mňa aj inú pointu. Človek (obyčajný nemajetný, ale aj drobný živnostník), aby prežil, tak musí byť zapojený do diania. Keď každý niečo pre niekoho robí, tak napokon všetci prežijú. Bez ohľadu na peniaze, zisk a stratu. A to je vlastne to, čo som vyššie písal Minoritovi.

          To se mi líbí

          • Lex napsal:

            OK!
            Nejsem ekonom, ale jsem přesvědčen, že zlo v tržním hospodářství /nemyslím chamtivost a odírání jiných/ představují na prvním místě ony „továrny na sny“.
            Vždycky se musím chechtat, jak noviny po poklesu akcií na burzách píší o tom, o kolik zchudl který boháč.
            No, a dalším zlem na našem malém evropském dvorečku je systém dotací.
            L

            To se mi líbí

  9. Slim napsal:

    „Stručně a jasně řečeno, dochází čím dál více k větší a větší disproporci mezi částmi, na které jsou děleny výnosy z ekonomických činností …
    Jinými slovy – žádná reforma důchodového systému založena na dosavadních náhledech na zdroj jeho příjmové stránky nemůže mít úspěch.“

    Jj, taky si to myslím. Je to věc neřešitelná v rámci stávajícího politicko-společenského systému. Všiml jsem si už před lety (možná je to teď trochu jinak), že statistiky struktury rozdělení nějak nejsou k mání, přičemž se ale ví, že koncentrace bohatství v rukou stále se zužující skupinky (0,1% ?) roste (viz třeba Piketty Kapitál ve 21. století) ).

    A tuplem neřešitelné to je, když se k tomu přidá substituce lidské práce stroji. A to může být taky důvod, proč Potůček Lexovi neodpověděl; neví a je to na něj moc radikální.

    A otevřeně řečeno, nikdo moc neví, co s tím. Možná – nevím, to si jen vymýšlím – jsou ozvěnou takové ty úvahy o zaručeném minimálním příjmu pro každého (tedy bez ohledu jestli pracuje)
    Když si ovšem představím společnost, v níž stamiliony od mládí nepracují a dostávají něco mírně nad existenčním minimem… moc stabilně to nevypadá, že?

    (Je to vlastně zvláštní. Starší z nás o tom čítávali v mládí, u Lema, nebo u Jefremova
    (https://cs.wikipedia.org/wiki/Mlhovina_v_Andromed%C4%9B )
    Práci vykonávaly „automaty“, jak tomu říká Lem a společnost se skládala ze samých jaderných fyziků, astronavigátorů a tak, případně myslím, že tam byl i historik. Vzpomínám si na futuristické jméno jednoho z hlavních géniů, co to vedli: Ren Boz )

    To se mi líbí

    • Slim napsal:

      MÁ BÝT: struktury rozdělení bohatství

      To se mi líbí

    • oh napsal:

      To společnost podle Tevise vypadá stabilně, tedy pokud jednomu nevadí velice stabilní vymírání a rozpad kvůli pokaženému senzoru, který nikdo z lidí neumí najít (a ani neví, že by ho měl hledat), natožpak opravit. A jediný kdo ví a umí, pro změnu nechce 😉
      A nad Farmerem si mohu uvažovat, jestli to 0,1% Důležitých o pár dalších generací a vybudovaných impérií neskonči jako nějaký ten Stvořitel vesmíru, vybavený všemocnou technikou a znalostmi, které čudlíky ve správném pořadí zmáčknout a které naopak nemačkat. A zcela bezmocný v případě, že nějak ztratí ke svým hračkám přístup, protože už dávno zapomněl, jak a proč ta udělátka fungují.. a bez nich si nedokáže stvořit ani novou tkaničku do boty.

      To se mi líbí

  10. Lex napsal:

    A kola automatu se roztočila. Někomu /nebudu jmenovat/ devatenáct plusů! Blahopřeji za velmi kvalitní názor.
    Jinému, samozřejmě – jak jinak – za blbý názor – správně osmnáct mínusů.
    Blb.

    To se mi líbí

    • blbíš napsal:

      Příteli, Vaší nevýhodou je to, že stíháte víc věcí najednou! Zatímco já sotva stačím stíhat nahozený témata a udržet moč, tak Vy si všímáte i palců! … no to se pak nedivte, že to máte těžký!

      To se mi líbí

  11. čtenář napsal:

    https://ekonom.ihned.cz/c1-66548510-byt-jako-benefit-firmy-lakaji-zamestnance-na-bydleni-ve-firemnich-bytech

    Luxus v Pelhřimově

    Hned dvě firmy, které se rozhodly byty postavit, sídlí v Pelhřimově. „Byty stavíme s cílem nabídnout současným i budoucím zaměstnancům možnost žít přímo v Pelhřimově,“ vysvětluje Lubomír Stoklásek, šéf a majitel strojírenské společnosti Agrostroj. S nedostatkem bydlení se podle něj potýkal i Pelhřimov. A jelikož se výstavba příliš nehýbala, Agrostroj v roce 2015 koupil od města pozemky. Na nich dnes vyrůstají domy, v nichž bude k dispozici zhruba stovka bytů určených především pro zaměstnance. „Zahájili jsme výstavbu 100 nadstandardních bytů na atraktivním místě, které je vzdálené 15 minut chůze od fabriky. Dvoupokojový byt bude mít plochu 70 metrů čtverečních a třípokojový 92 metrů čtverečních,“ doplňuje Stoklásek. První z bytů mají být hotové letos, celý projekt chce firma dokončit do roku 2021.

    Pět bytových domů v Pelhřimově staví i jiná místní firma, Conteg. „Máme záměr, že nové byty budou jednak služební, pak nájemní, ale část jich plánujeme zaměstnancům prodat do osobního vlastnictví,“ vysvětloval před časem záměr Contegu jednatel Vít Voláček.

    Příklad firemní bytové výstavby lze ale najít i ve středních Čechách, a to v Hořovicích. Podnikatel ve zdravotnictví a majitel místní nemocnice Sotirios Zavalianis chce během letoška a příštího roku postavit desítky bytů zhruba za 150 milionů korun, a to právě pro pracovníky nemocnice. V komplexu složeném z šesti bytových domů tak má vzniknout bezmála 90 jednotek.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Bohužel jedna vlaštovička (tady dvě) jaro nedělá. Přístup je samozřejmě správný, ostatně i já jsem se kdysi stěhoval „za bytem“. Jenže to bylo v dobách hluboké totality. Od té doby se mnohé změnilo.

      To se mi líbí

      • čtenář napsal:

        s tím se dá souhlasit,o těch malých zaměstnavatelích,kteří koupí jeden dva byty aby je nabídli jako bonus pro zaměstnance se ale nikde nedočtete.

        ale i tací existují,jednoho znám,prozatím jeden byt k tomuto účelu koupil.

        To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.