Počasí převážně za vlády Marie Terezie


S doplněním událostí, z nichž některé jsou velice zajímavé

XVIII

1700 Dlouhá zima s mnohými nehodami v lednu. V severní Říši mnoho bouřek. Po čtyřletých neaurodách požehnané žně. Podzim byl mokrý. Na ostrově Jamaice a v Římsku třesení země.
Car Petr I. v rámci reforem zavedl v Rusku juliánský kalendář.

1701 Zima byla velmi sněživá, sníh roztál teprv ku konci března; po tom následovalo parné léto a vína v Rakausku hojně urodilo se.

1702 Zima mírná, jaro a léto velmi suché, tak že všecko osení hynulo, v Itálii třesení země.
V Čechách proběhlo sčítání obyvatel, tzv. Solní sčítání (Seznam konzumentů soli).

1703 Deštivá zima až do konce ledna; pak následovala suchá zima a mnoho prudkých větrů. Veliká neauroda ozimu i jaří. Dobrá vína. V Itálii třesení země po celý rok, čímž mnoho lidí stonalo na bolení hlavy a mnozí umřeli mrtvicí. Mnohé prameny zakalily se a některé řeky na dno vyschly.

1704 Mnoho severních světel. Po studené zimě následovalo teplé jaro a po tomto suché léto, načež i suchý podzim. Vína výborně podařila se, ovoce ale pošlo. Vesuv a sopky na Kanárských ostrovech propukly ohněm

1705 Zima krutá, jaké po mnoho let nebylo, zima a sníh trvaly až do konce května, stromy pak se pod břemenem sněhu rozklesaly; přece však byla auroda hojná jak na polích tak i v štěpnicích; toliko víno neurodilo se. Na podzim bylo mnoho povodní a bouřek. Moře na pobřeží Francouzské, a Irském vylilo se. Vesuv soptil dne 23. července.
Po 47 letech vlády zemřel císař Leopold I. a na trůn nastoupil jeho syn Josef I.

1706 Zima byla krutá a suchá. Dne 21. května nastala po jižní Říši znamenitá temnota za dne. V Itálii třesení země, jímžto se město Travani sesulo a 36 měst jiných porouchalo se, lidí pak zahynulo přes 15 000.

1707 Veliké bouře, mnoho severních světel. V Neapoli třesení země; Vesuv propukl ohněm dne 28. července.

1708 Opět světla severní; mírná zima; květiny kvetly hned v únoru. Dobrá vína. Bouře v Itálii a třesení země.

1709 Zima byla počátečně velmi mírná s teplými deštěmi; dne 6. ledna počalo za severních větrů silné mrznutí, kterážto zima krutá napotom až do konce března dotrvala, tak že promrzla zem na některých místech na tři lokte a všechny řeky i jezera zamrzly. Štěpnice i vinice a rovněž i ozim pokazily se, a jenom ječmene hojně se urodilo. Zvěř i ptactvo pomrzly. V Itálii zahynulo zimou lidí množství. Na jaře nastalo mnoho povodní, v létě krupobití a bouře. V Turecké zemi padly kobylky.
Byl zachráněn trosečník Alexander Selkirk, jedna z možných předloh pro postavu Robinsona Crusoe spisovatele Daniela Defoea.
V bitvě u Poltavy, rozhodující bitvě severní války, porazila ruská armáda švédská vojska.

 

1710 Tento rok vynikl mírnou zimou, léto bylo velmi suché, tak že jaří poschlo; také se vyjevily mnohé ohnivé koule a severní světla; v severní Říši bylo třesení země.

1711 Mnoho sněhu, veliké povodně, mnoho bouřek, ohnivých výjevů a severních světel; polní myši načinily velikých škod. V Itálii a po Rýně třesení země.
Po 6 letech vlády zemřel císař Josef I. a na trůn nastoupil jeho bratr Karel VI.

1712 V Itálii třesení země jakož i v Řecku po celý rok, ve Vídni dne 10. dubna. Vesuv soptil od počátku února až do konce roku.

Ve Švédsku byl mimořádně do gregoriánského kalendáře zapsán 30. únor.

1713 V Polsku veliké povodně, taktéž i v Říši a v Itálii. Velikým mokrem neauroda. Vesuv počal soptěti dne 26. května.

1714 Suchá zima; veliká bouře po cele Evropě dne 27. února, mokré léto, v Říši povodně. V Neapoli třesení země, Vesuv dne 21. června vypukl ohněm. Špatná vína.

1715 Mírná zima, málo sněhu, mokré léto, mnoho bouřek, ve Vlašsku povodně.

1716 Po veliké části Evropy krutá zima, mnoho bouří, husté mlhy a velká severní světla v březnu; pak následovaly veliké povodně po Dunaji a po Rýně. Myši zkazily osení na polích. V Neapoli třesení země, pak v severní Americe a v Limě, v Islandu soptění hor. Mnoho severních světel v březnu, dubnu a prosinci, největší po celé Evropě patrné bylo dne 6. března.

1717 V Americe veliká bouřlivá zima, o Vánocích v Říši veliké bouře a povodně, kterýmiž 18 000 lidí zahynulo. Mnoho severních světel a smrduté mlhy v Říši. Vesuv propukl dne 6. června ohněm.

1718 Po kruté zimě s bouřemi a severními světly následovalo parné a suché léto s mnohými nečasy; sucho trvalo až do října, prameny i řeky vyschly, žně byly špatné, vína ale dobrá. Vesuv propukl ohněm dne 6. září.

1719 Veliké a trvající teplo, tak že tráva i obilí poschly, mnohé bouře, špatné žně; dobré víno; korec žita stál deset zlatých. V Španělsku, v Řecku a malé Asii třesení země; dne 9. července propukl Vesuv ohněm.

1720 Opět parné léto a dobrá vína. V Dolansku veliké povodně a taktéž i po severní Říši. Neauroda. V Číně třesení země, na ostrovech Azorských a v Islandě. Vesuv vypukl ohněm dne 17. května. Do Benátska padly kobylky.

1721 Bouře a zhoubné povodně, v Petrohradě veliká severní světla, ve Vlašsku a ve Francouzsku špatná vína a kobylky.
Zaznamenána poslední morová epidemie v Evropě.

1722 Mírná zima, mnoho severních světel, auroda vína.

1723 Zima velmi krutá, osení v severní Říši zmrzlo. Parné léto, tak že řeky vyschly. Mnoho prudkých větrů, severní světla, Vesuv dne 25. června soptěním propukl.

1724 Po mírné zimě následovalo parné suché léto a po něm mokrý podzim; mnoho vína a ovoce, na obilí ale byla v Říši neauroda. Mnoho severních světel. V Španělsku drahota. Vesuv a Hekla propukly ohněm.

1725 Mnoho bouřek a nehod, ve Francouzsku mnoho dešťů, čímž drahota povstala. Třesení země v Itálii a v jižní Americe. Mnoho severních světel, v Španělsku drahota. Vesuv a Hekla soptily ohněm.

1726 Krutá zima, Sund zamrzl, tak že jsau z Dánska do Švédska na saních jezdili; mnoho severních světel, potom následovalo parné léto. Vesuv soptil; deště a nečasy v Palermu a veliké třesení země dne 1. září, tak že se 1600 domů sesulo.

1727 Ve Španělsku a v Anglicku příliš mnoho sněhu; severní světla, nehody, povodně a trhání se oblaků v Neapoli; vína velmi dobrá. Soptění Vesuvu a sopek Islandských.

1728 Mokrý rok, při tom studené léto, v Říši třesení země; Islandské sopky soptěly; mnoho severních světel.

1729 Krutá zima třikráte přetržená; řeky zamrzly třikráte. Ve Vídni dne 3. února veliká povodeň; špatná vína. Na Sicílii třesení země. V Islandu sopky soptěly. Mnoho severních světel.
Jezuita Antonín Koniáš vydává seznam zakázaných knih; českých knih je na seznamu 1233.

1730 Bouře a nečasy; kobylky vpadly až do Braniborska. V Itálii třesení země, taktéž i na Kamčatce. V Islandsku soptění vrchů.

1731 Ve Švýcarsku dne 30. ledna hrozná bouře; na jaře větrno a bouřlivo; dlouhé suché léto. V Neapolsku veliké třesení země, mnoho stavení sesulo se. Mnoho severních světel.

1732 Zima vlahá, léto teplé; veliké povodně; časté třesení země v Neapoli, jimižto se skoro všechna stavení po celém království porouchala. Mnoho severních světel.

1733 Zima bez sněhu. Mnoho severních světel. Vesuv soptil od ledna až do června. V Neapoli, po Rýně a ve Vídni třesení země.

1734 Krutá zima bez sněhu; mnoho severních světel; dobrá vína. V Limě a v Islandě třesení země.

1735 Mokré chladné léto, hlad v zemích severních. Po Rýně třesení země.
 Carl Linné publikoval své dílo Systema naturae, ve kterém popsal všechny tehdy známé organismy krátkou latinskou charakteristikou a označil je dvojslovnými názvy, tj. rodovým a druhovým jménem (tzv. binomická nomenklatura), z nichž většina platí dodnes.

1736 Chladná a mokrá zima, v Říši povodně, neauroda a krupobití, v Itálii veliká parna. V Neapoli třesení země.

1737 Zima suchá a bez sněhu, léto příliš parné; veliký nedostatek a hlad po celé Říši; auroda vína. Na Indickém moři neslýchaná bouře, kteraužto prý 20 000 lodí zničeno a 300 000 lidí zahynulo. Dne 4. prosince zaklopila hustá mlha severní Evropu. Vesuv soptil příliš. V Smyrně, Konstantinopoli, ve Švábsku a v severní Americe, jakož i na Kanárských ostrovech třesení země. Dne 5. prosince veliké severní světlo s mnohými ohnivými koulemi.

1738 V horní Itálii třesení země; špatná vína.

1739 Veliká drahota v Říši, na podzim mnoho dešťů a bouřek. Ranná zima.

1740 Neobyčejně dlouhá a velmi krutá zima od října až do května; stromoví i vína pomrzly. V Španělsku napadlo sněhu na 10 střevíců; Sund i moře vůkol Anglie zamrzly; na jaře mnoho povodní. Hojné žně zvláště obilí jarního; dobrá vína; v zemích severních nedostatek a hlad.
Marie Terezie se na základě pragmatické sankce ujímá rakouského trůnu. Její nárok je ale okolními panovníky zpochybňován.

1741 Zima velmi krutá, mnoho sněhu a větru, mokré a mlhavé léto; nedostatek píce vůbec. Severní světla.

1742 Zima krutá, sněhu hojnost; povětrnost sychravá trvala až do května; přece však neaurody nebylo.

1743 Adriatické moře rozlilo se v Benátkách; v Limě a Neapoli třesení země.

1744 Dlouhá a krutá zima, v Holandsku v měsíci lednu hustá, tmavá mlha; musiliť jsau ve dne rozsvítiti luceren; dne 8. března veliká povoděň ve Vídni; dobrá vína; v Neapoli třesení země, veliká pobludice čili kometa poděsila lid.

1745 Suché léto, třesení země v Itálii a v Americe, mnoho ohnivých výjevů.

1746 Tento rok byl pro neobyčejné parno a sucho v létě rok neaurodný; potoky a prameny vyschly všechny, tráva a stromoví poschly, víno jenom podařilo se. V Americe soptily mnohé vrchy a mnohé zemětřesení událo se.

1747 Tímto rokem bylo mnoho bouřek, zemětřesení v Itálii, Sedmihradsku a v jižní Americe, kde se města Lima a Kallao mahem pobořila; Etna soptila, v měsíci prosinci veliká bouře na moři východním a severním. Ve Walachyi a Sedmihradsku mnoho kobylek, jakých po mnohá století nebývalo.

1748 Léto velmi parné, mnoho bouřek, lijavců a povodní. Kobylky zalétly až do říše Německé.
vstoupil v platnost první tereziánský katastr – zrevidoval poddanský majetek, majetek duchovenstva, šlechty měšťanů i Židů; přihlížel k bonitě půdy, ale přeceňoval pozemkové vlastnictví ve srovnání s řemesly

podpisem smlouvy v Cáchách končí Válka o rakouské dědictví

1749 V Bavorsku učinily kobylky škod velikých, ježto i stromy ožraly. Ve východní Indii strašlivé bouře; v Anglicku, Francouzsku a Neapolsku třesení země.
ve Španělsku nechal zahájit španělský král Ferdinand VI. tvrdé stíhání cikánů, známé jako Velká razie, s cílem zajistit je, uvěznit a následně ve svém království vymýtit.

1750 V Čechách, Rakausku a v Švédsku krutá zima, po kteréž následovalo léto velmi parné. V Itálii povodně. Třesení země v Londýně dne 19. března, ve Fiumě, v Lapplandu a Peru. Kotopari, veliká sopka v jižní Americe, propukla ohněm.

1751 Zima velmi krutá, zvláště ve Švédsku a v severní Americe. V Itálii zima suchá. V Říši povodně, jakož i ve Francouzsku. Dne 17. března bouře velmi prudká na pomoří Francouzském a v Jamaice. Veliká severní světlice, v Římansku veliké třesení země; Vesuv a Etna soptily ohněm.

1752 V Petrohradě a v Ostende bouře a povodně, povodně po vší Evropě; v Kartageně v Americe, V Konstantinopoli a v Islandu znamenité třesení země.

1753 Mnoho škodných povodní, v Evropě parné léto; výborná auroda na víno. Etna soptila. Mnohé úkazy na obloze a mlhy.

1754 Mnoho bouří; v prosinci Vesuv soptil. V Itálii, Konstantinopoli a Kairu veliké třesení země; zde při tom 40 000 lidí zahynulo.

1755 V zimě mnoho sněhu, druhá krutá zima; u Benátek zamrzlo moře dvakráte. Na jaře mnoho povodní a bouře, na Islandu soptila hora Iaful dne 17. října; třesení země a ohnivé koule, podobně soptily i Etna a Vesuv. Zničení Lisabonu třesením země dne 1. listopadu, při čemž 60 000 lidí zahynulo. Toto třesení země trvalo zároveň také v Abo ve Finladsku, u jezera Ontario v severní Americe, na ostrově Madeira a v Barbadosu v západní Indii; v Čechách prameny horké v Teplicích zastavivši se, napotom mnohem silněji se praudily. Po všem pomoří Evropském zdýmalo se a opadlo moře mahem.

1756 Po mnohém třesení země na podzim roku minulého následovala zima krutá a dlouhá, a po této velmi suché léto s častými bouřkami a povodněmi. Po Rýnu veliké bouřky a třesení země, taktéž i v Itálii a Portugalu. V Sedmihradsku byl mor a v Holandu pád dobytka.

1757 V Čechách a v Říši zima mírná. V Itálii povodně. Mnoho bouřek. Etna soptila. V Římsku třesení země.

1758 V Říši zima mokrá, ve Švédsku velmi suchá. Kotopari soptila. V Levantě třesení země, v Malé Asii tudy 50 000 lidí zahynulo.

1759 Zima velmi mírná a léto příliš parné, zvláště v druhé polovici. Vesuv soptil. Na Libanonu silné třesení země a taktéž i po Evropě severní.

1760 V Evropě a v severní Americe raná zima a mnoho sněhu, ještě dne 3. května, když stromoví již kvetlo, padal sníh velmi silně. Potom následovalo léto velmi parné s mnohými bouřkami a s krupobitím. Špatná žeň v Rakausku, za to ale dobrá vína. Vesuv soptěl.

1761 Parné léto s častým krupobitím; povodně. Špatné žně v Rakausku, vína ale dobrá. V Španělsku dne 1. května třesení země, podobně ve Francouzsku, v Malé Asii, v jižní Americe a na Azorských ostrovech.

1762 V Německé říši a v severní Americe léto velmi parné. Ve Francouzsku, Španělsku a v Říši veliké povodně, v Itálii ale rok velmi suchý. Mnoho bouřek a krupobití. V Rakausku špatná žeň opět, vína ale dobrá. Třesení země v Sýrii. Dne 10. října stalo se všeobecné zatmění v severní Americe.

1763 Zima byla velmi studená v Anglicku a severní Americe, na to pak parné, krátké léto. V Říši byl rok velmi suchý, v jižní Evropě ale mnoho povodní a potop. V Rakausku veliké krupobití a špatná vína. Etna soptila. Ve východní Indii, v Uhrách a ve Vídni dne 27. června třesení země.

1764 V Říši mírná zima, ve Švédsku zima krutá bez sněhu; země trvala zmrzlá až do července a stromoví ovocné pohynulo.

1765 Rok požehnaný v Čechách i Rakausku.
Zemřel císař Svaté říše římské a manžel Marie Terezie František I. Štěpán Lotrinský. Novým císařem se stal jeho syn Josef II.

1766 Zima po vší Evropě velmi studená. V březnu následovala po množství sněhu zima nová, pak ale léto velmi suché. Mnoho bouřek, větrů, krupobití a povodní. Vína špatná, v Itálii a v Americe neauroda. Hekla i Etna soptily. Třesením země pobořilo se město Kumana v jižní Americe dne 21. října.

1767 Zima po vší Evropě velmi studená, ve Francouzsku ležel sníh až do konce dubna. V Angličanech zahynulo v sněhu mnoho tisíc ovcí. V létě bylo mnoho bouřek a krupobití. V severní Americe hrozná povodeň. Vesuv soptil

1768 Trojnásobná studená zima a mnoho sněhu po vší Evropě, zvláště ve Francouzsku, Holandu a v Angličanech. V únoru tání a povodně, pak zima nová až do konce dubna. Potom v Říši a v Itálii suché léto s mnohými bouřkami. Třesení země a povodeň ve Vídni dne 27. února.

1769 Mírná zima a dlouhé léto s mnohými bouřkami a potopami. Všeobecná neauroda, zvláště v krajinách východních; v Hyndostanu a v Egyptě nebyla žeň takřka žádná, načež následoval hlad. V Říši a hoření Itálii třesení země. Veliká severní světlice.

1770 Krutá zima, mnoho sněhu. Veliké povodně ve Francouzsku, v Říši a Holandsku. V Evropě a v Americe mnoho bouřek a větrů. Obilí deštěm pokazilo se. V Hyndostanu hlad neustálý a první vypuknutí cholery tamtéž, na kterouž hned rokem prvním mnoho milionů lidí zemřelo. V Uhrách byl mor, v Říši těžké nemoce a v Holandu dobytčí pád, kterýmž 113 600 hovad zahynulo. V Říši, v Itálii, Portugalu a v Jamaice třesení země. Severní světlice.

1771 V severní Říši zima krutá až do konce března a mnoho sněhu, jaro pozdní a vlhké, veliké povodně ve Francouzsku, v Říši a severní Americe. V Rakausku prudké větry a neauroda. V Čechách neauroda na obilí a na víno, podobně i středem Evropy, z čehož následovala drahota a hlad. V Moskvě umíralo lidí skrze tři měsíce denně přes 1000 na morové nemoce.
Císařovna Marie Terezie zavedla číslování domů.

1772 V Říši a v severní Americe krutá zima, pak mokré jaro a parné léto s mnohými dešťmi. V Čechách a v Rakausku neauroda, drahota a nouze ustavičná, z čehož nastalo mnoho nemocí v Říši, ve Francouzsku a v Angličanech. První vyjevení se zanícených trubic a spály. Po Rýně, ve Švédsku a v Itálii třesení země. Severní světlice.

1773 Mnoho krupobití a bouřek, v Rakausku neauroda opět a špatná vína. Veliký dobytčí pád v Evropě a v severní Americe. V Itálii a v Španělsku třesení země, podobně i v Portugalsku, nejsilnější ale v Angličanech.

1774 Mokré jaro s mnohými povodněmi, potom parné a suché léto s bouřkami a krupobitím. Špatná vína. Vesuv soptil. Dne 7. června třesení země v Nové Španii, kterýmž město Guatemala rozbořilo se; dne 11. září třesení země v Říši. Velmi mnoho kobylek v Uhrách a v Papežsku.
Císařovna Marie Terezie zavedla všeobecnou školní povinnost.

1775 Zima velmi krutá s velkým sněhem a s častými mlhami; řeky na jaře vylily se. V Holandsku moře rozlivše se velikých škod načinilo. V Rakausku mnoho bouřek, mnoho větrů a veliké sucho. Dobrá vína. V Horvátsku teplo a třesení země dne 13. října. Severní světlice. Chřipka panovala po vší Evropě jak u lidí, tak také u zvířat.

1776 Zima krutá po vší Evropě. Sund a Temže zamrzly. V Dolansku se vylilo moře. Mnoho bouřek, větrů a krupobití. Dne 28. prosince třesení země po Rýně, ve Švábsku, Švýcarsku a v hoření Itálii.

1777 Velmi mnoho sněhu a parné léto. V Petrohradu povodně i na pomoří Švédském. Mnoho bouřek. Hojná dobrá žeň v Čechách a v Rakausku. Měsíce ledna třesení země v Říši a Vesuv soptil. Dne 6. června třesení země v Tyrolsku a v Sicílii. Severní světlice.

1778 Suché léto, mnoho bouřek s krupobitím v Říši. V Rakausku dobrá žeň. Dunaj a Rýn vylily se v měsíci říjnu. Mnohé třesení země po Rýnu, v Itálii, Uhrách a v Smyrně, kde 6000 domů rozbořilo se. Kobylky v Sedmihradsku, u Astrachánu a Smyrny. Mor v Konstantinopoli a po všem Turecku, kterýmž skoro polovice obyvatelstva zahynulo.

1779 Zima mírná v krajinách po Evropě severních a studená s velikým sněhem v krajinách jižních. V Říši chladné léto s velikými potopami. V Uhrách a v Říši mnoho bouřek a větrů. Špatná žeň a špatná vína. Vesuv soptil a třesení země v Itálii, v Říši a v Peru. Severní světlice.

1780 V lednu krutá zima s velikým sněhem, v severní Americe zima z nejukrutnějších, všechny řeky i moře po nábřeží zamrzly. Na jaře mnoho dešťů, léto vlhké a mnoho povodní. Dobrá vína. Etna soptila dne 21. června. V severní Americe dne 19. května zatmělo se velmi. Kobylky ve východní Evropě.
Zemřela panovnice Habsburské monarchie Marie Terezie a na trůn nastoupil její syn a římskoněmecký císař Josef II.

1781 Mnoho sněhu, vlhké jaro a parné léto v Říši; stromoví dvakráte kvetlo a dvakráte urodilo ovoce. Podzim byl vlhký; tímto rokem bylo všady mnoho bouřek a povodní. Špatná žeň v Rakausku, Uhersku a v Itálii, vína ale dobrá. Dne 20. září soptila Etna. V Itálii třesení země po celý rok. Kobylky v Sedmihradsku a ve Valachyi. Severní světlice.

1782 V zimě mnoho sněhu za povětrnosti se střídající. Koncem dubna ve mnohých zemích nová zima. Mokré jaro a pozdní velmi parné léto, suchý podzim. Mnoho těžkých bouřek i také v zimě. Strhání se oblaků, mnoho vichrů ve všech zemích. V Rakausku, Anglicku a v Itálii špatná žeň. Za celý rok povětrnost velmi nestálá a časté střídání se horka a chladna. Chřipka panovala vůbec, v mnohých místech roznemohlo se na ni devět desetin obyvatelstva, ač jen málo kdo umíral. V Neapoli třesení země. Kobylky vedraly se až do Uherska a Štýrska.

1783 Mírná zima, časté deště. V Evropě vlhký rok; hustá smrdutá mlha rozlehla se po Evropě a po severní Americe. V Itálii a v Říši mnoho povodní, jakož i mnoho nehod a bouřek. Hojná auroda vína i v Čechách. Vesuv soptil a v Islandu Iaful. Nová sopka vypukla na ostrovech Liparských. Ve Vídni dne 18. ledna třesení země a v Sicílii dne 5. února, kterýmiž Messina pobořila se, a které i po Itálii velikých načinilo škod, mimo to bylo třesení země v Rakausku, Tyrolsku, v Uhrách, zvláště ale v Kalábrii, jimžto se země na mnohých místech znamenitě proměnila. Kobylky v Uhrách. Severní světlice.
Císař Josef II. vydal manželský patent, kterým byly manželské spory vyjmuty z kompetence církevního soudu.
Císař Josef II. vydal patent, kterým se zakazovalo zvonit proti mračnům a bouřím.

1784 Zima neobyčejně dlouhá a krutá, sněhu velmi mnoho, kterýžto i v zemích jižních až do dubna padal. Ku konci února veliké povodně při stržení se ledu a na jaře ve všech zemích; v Čechách a v Sasku pozůstaly mnohé památky až do dob našich. V létě časté deště, mnoho bouřek a krupobití; vzdor toho všeho byla předce žeň lepší než prostřední. Třesení země po celý rok v Kalábrii, Sicílii a v západní Indii. Vesuv soptil v prosinci. V Uhersku kobylky. Severní světlice.

1785 Zima nastala hned prosincem roku minulého, chladnější ale uhodila teprv koncem února a trvala až do 8. dubna, v Anglicku pak, v tomto podnebí mírném, vystoupila až na 26 stupňů. Rovněž byla i v Čechách zima krutá a roztáhla se až do Neapole. Sněhu bylo všady množství, na jaře pak nastalo mnoho povodní. V Čechách a v jižní Říši byl rok velmi mokrý, ve Francouzsku a v Anglicku léto velmi parné s mnohými bouřkami a krupobitím. Ve Francouzsku, Španělsku a Švédsku špatná žeň, za to ale v Čechách, Rakausku a Uhersku auroda veliká. Vína neurodila se. Vesuv soptil v listopadu. Třesení země v Kalábrii, Portugalu, po Rýnu a v Rakausku. V Kanadě den se zúplna zatměl 9. října. Vzteklina zde onde po Říši valně vypukala; mor v Asii a Africe, v Kairu umřelo denně 3000 lidí.
Císař Josef II. vydal patent, kterým nařizoval zavedení tzv. Josefínského katastru.

1786 Časté deště a potopy v létě, předce ale aurodný rok. Třesení země v mnohých zemích po Evropě.

1787 Vesuv a Etna soptily. Mnohé ohnivé koule.
V Habsburské monarchii začal platit josefínský trestní zákoník, který nahradil dosavadní Hrdelní řád Marie Terezie (Constitutio criminalis Theresiana).
Císař Josef II. vydal patent nařizující židům přijetí německých jmen s účinností od 1. ledna 1888. Byl vypracován seznam přípustných jmen a hebrejská jména zakázána.
Císař Josef II. doprovázel carevnu Kateřinu II. Velikou při cestě na Krym. Během cesty přes Nové Rusko jim Grigorij Potěmkin údajně ukazoval tzv. Potěmkinovy vesnice, dokládající úspěšnou kolonizaci nově dobytého území.

1788 Léto velmi proměnlivé. Prudké bouře ve Francouzsku, v Anglicku, východní a západní Indii. Mnohé ohnivé koule.

1789 Zima velmi studená, ne méně i v jižní Evropě; vlhký rok, špatné léto a bouřlivý podzim. Drahota ve Francouzsku, Anglicku a Holandsku; v severní Americe veliký nedostatek, třesení země v Islandě a v Itálii.

1790 Mírná zima, v Švédsku a v severní Americe rojily se včely hned 2. ledna; mnohé ohnivé výjevy.
 Umírá Josef II, Leopold II. byl zvolen císařem Svaté říše římské.

1791 Zima byla velmi proměnlivá, toliko na počátku února bylo několik studených dnů. Léto bylo až do polovice srpna parné a suché. Vesuv soptil v březnu. Ohnivé koule a třesení země ve Francouzsku.

1792 Studená zima v severní Americe, v Evropě byla chladnější než vlhčí.
Zemřel císař Leopold II. a na trůn nastoupil jeho syn František I.

1793 V severní Americe zima velmi krutá, v Evropě pak léto velmi parné, teplo vystoupilo na některých místech až na 31. stupeň, v Paříži ale až na 32½. Na ostrovech Molukánských vypukla sopka, jiná ale tudy zmizela. Nastání žluté zimnice v severní Americe, kteráž daleko roztáhla se.

1794 Ve Vídni třesení země dne 6. února; Vesuv soptil dne 15. června, tak že popel 30 hodin daleko až dovnitř Kalábrie se zanášel.

1795 Krutá zima v severní Evropě, mírnější v severní Americe, kde nastalo léto velmi parné a mrtvé, z čehož pošly mnohé nemoce. V Anglicku dne 18. listopadu třesení země. Mnohé ohnivé znamení.

1796 Léto velmi teplé a suché. Rozboření Kumany třesením země dne 27. prosince.

1797 Dlouhá a studená zima po vší Evropě a severní Americe, v létě chladno a deštivo, mnohé třesení země a soptění vrchů. Ve Quitě v jížní Americe zahynulo zemětřesením 40 000 lidí. V severní Americe panovala žlutá zimnice a rozmáhala se víc a více.

1798 Dlouhá a chladná zima v severní Americe, na to suché léto. Potopy z lijavců povstalé. Červenec byl velmi parný a vzduchu vlhkého. List stromový zežloutl a spadl před časem. Soptění hor. Třesení země v Itálii a v severní Americe; v létě znamenité mlhy.

1799 Zima příliš krutá, nastavši již v prosinci; zima vystoupila v Čechách na 24. stupně; pak následovalo vlhké jaro a léto. Veliké mlhy; špatné obilí i vína; drahota v Angličanech.
Brumairový převrat Napoleona Bonaparta ukončil ve Francii vládu Direktoria. Skončila Velká francouzská revoluce.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Počasí převážně za vlády Marie Terezie

  1. MT napsal:

    Epidemie moru. Války. Oheň – další strašný nepřítel, hlavně za větrného počasí dokázal způsobit nedozírné škody a lidská neštěstí. Záplavy nebyly tak časté jako červený kohout, ale i po jen krátkých bouřích s průtrží mračen se z okolních polí přihnal tak mocný proud vody a bahna, že voda zaplavila nejen sklepy, částečně i stavení a než stačili obyvatelé jakž takž odstranit nejhorší příděl, přišla druhý den další taková bouře! Zde letopočty neuvádím, zejména u požárů by jich bylo!! Doškové střechy, dřevěná stavení …
    Tady níž už ano, jen p r o s r o v n á n í s výše zaznamenanými údaji, kdy podobné popisky uvádí i místní kronikář:
    – Roku 1709 uhodily tak tuhé mrazy, že lidem omrzaly údy a musely jim být amputovány.
    – Roku 1740 byla tak strašná zima, že obydlí nebylo možno vytopit, slina ve vzduchu mrzla, ptáci padali mrtvi na zem a podobně mrzl i dobytek (v Uhrách zmrzlo na třicet tisíc volů).
    – Roku 1748 z jihovýchodu přilétla velká hejna kobylek na prst dlouhých, které způsobily na polních porostech velké škody …
    V roce 1712 vypukl dobytčí mor, kterému na Moravě podlehlo na dvacet tisíc kusů hovězího dobytka. Také polární záři kronikáři zmiňují, lidé ji měli za zlé znamení v obavě, že zvěstuje válku.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Mne nejvíc zaujal španělský král se svou Velkou razií proti cikánům. Škoda, že se to nerozšířilo po celé Evropě. Mohli jsme mít od vyžírků pokoj.

      To se mi líbí

  2. oh napsal:

    Tesla vyhrála nad borovicemi.
    Soud tozhodl, že Tesla může vykácet les u Berlína kvůli stavbě své Gigafactory Proti stavbě se ozvaly (místní) ekologické organizace, kterým se nelíbí vykácení 300ha lesa ani velká spotřeba pitné vody v blízkosti přírodní rezervace. Soud kácení povolil, byť pro něj stanovil určité podmínky. Jejich dodržení je ale IMHO obtížně kontrolovatelné, nevymahatelné a hlavně – Tesla už má z větší části vykáceno. Zaujal mě v článku zmiňovaný postoj zástupce strany Zelených.
    „Němečtí ekologové nejsou v názoru na vykácení lesa jednotní. I zástupce strany Zelených prohlásil, že není potřeba vždy protestovat proti všemu a je absurdní mluvit o lese, když jde ve skutečnosti o borovicovou plantáž. Stromy byly v bývalém východním Německu vysázeny kvůli výrobě překližky..“.
    Jj, uměle vysazené stromy zjevně CO2 nepohlcují a vůbec nijak nepřispívají k ochraně klimatu. Navíc, kvůli vyššímu ekodobru fabriky na baterky a ekomobily musí ustoupit. Beztak z nich ti endéráci chtěli udělat překližku, a boj proti klimatické krizi není žádná sranda, tak jakýpak copak: „Všetko popílit!“

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.