413-Evropa se pokouší vymyslet pro Rusko nové problémy


Na Mnichovské bezpečnostní konferenci  se bude mnoho hovořit o Rusku. Přičemž Rusko považují současně i za tu „nejpřímější výzvou“ Západu, a zemí, která „už si dávno bere na sebe víc, než unese“. Přitom, jak jsou problémy rozkolu Evropy zřejmé, tak se tam, stejně jako dřív, kojí nadějí na globální problémy Moskvy a všemožně se snaží najít jejich první příznaky.

Na Mnichovské konferenci, která zůstává hlavní atlantickou zahraničně-politickou platformou, se sjedou desítky významných politiků ze 40 zemí – prezidenti, premiéři, ministři zahraničí a obrany. Bude tam Macron, Pompeo, přijede i Lavrov. V předvečer zahájení konference byla zveřejněna zpráva, věnovaná především problémům slábnoucího Západu: už tři roky přiznávají sami atlantisté to, co Rusko říkalo už před Krymem a zvolením Trumpa. Doba západního panování skončila, a ani jednotný Západ už nebude.

Jak ve zprávě, tak i v různých rozhovorech vedoucího konference Wolfganga Ischingera se opakuje myšlenka, že „sledujeme rozpad Západu jako relativně stmelené geopolitické konfigurace“. USA a Evropa, přinejmenším od počátku Trumpova prezidentování, už nesledují stejné cíle. Rovněž Evropané mezi sebou už dávno nejsou tak jednotní, jak doufali po skončení druhé světové války.

Změnila se i váha Západu ve světě: v hospodářství USA a Evropa už dávno nezaujímají čelní postavení, a i Západ jako celek „který byl základem světového pořádku, se dostal pod tlak“. Přitom ale Ischinger je především atlantistou, ale i Evropanem:

Jsem nanejvýš znepokojen neadekvátností evropského společenství. To, že EU se skoro 500 miliony obyvatel, nemůže v mnohých krizích předvést svou akceschopnost, kterou prokázat měla, je nanejvýš ostudné. Proč vlastně jsme absolutně neschopni vnést svůj vklad do ukončení války v Sýrii? Dělá se mi špatně, když se dívám na situaci v Sýrii, Iráku a Libyi“.

Blízký Východ německý analytik jmenuje jako příklad. Ale v samotné zprávě se přímo mluví nejen o tom, že EU nemá efektivní řešení pro ohniska napětí a válek u svých vnějších hranic, na Blízkém Východě a v Severní Africe, ale i o tom, že dnes Evropa není stavu bez pomoci USA odrazit útok Ruska na Pobaltí. A v celku není bez USA obrana Evropy ani možná. Kdo ale Evropu ohrožuje?

Nebo se nejedná o hrozbu vojenskou a ne v Evropě – ale o hrozbu jednotě Západu, která se i bez vměšování zvenčí, destabilizuje a sype?

Možná se Evropa a USA od sebe vzdalují proto, že chápou a cítí zánik epochy západní hegemonie – tedy fiasko modelu globalizace, kterou se společně snažili vnutit celému světu a pokoušejí se zachránit každý sám sebe?

Západní experti pojmenovali ty, kteří pomáhají Putinovi „rozkládat Západ“.

Mnichovští řečníci v takových kategoriích nemyslí:-  jsou přece jen antlantisty, a přestože považují nynější krizi západní jednoty za vážnou zkoušku, tak doufají v „lepší“, tedy na zachování západní jednoty. Proto větší pozornost věnují výzvám zvenčí – těm, kteří se snaží destabilizovat puklou jednotu Západu: „V době, zformované relativním úpadkem Západu a relativním vzestupem světa nezápadního, se ještě důležitějšími zdají být existence společné západní strategie. Bohužel, v posledních letech pozorujeme odcizení a neshodu v názorech na důležité politické výzvy – kontrolou zbrojení a světového obchodu počínaje, až po změny klimatu nebo roli mezinárodních institucí. Proto není divu, že se ostatní snaží těchto puklin využít k vlastním cílům. Na loňské Mnichovské bezpečnostní konferenci představitelé Číny Íránu a Ruska přispěchali, aby zdůraznili transatlantické rozdíly a za nejlepší partnery nabídli sebe“.

Všimněte si, že to navrhli těm, kteří nesou schopni nic rozhodnout jak z důvodu přetrvávající závislosti na anglosassky zaměřeném vedení, tak i v důsledku zakořeněného zvyku být v rámci jednotného Západu těmi vedenými. Jestliže ale tato jednota už není, přesněji řečeno končí před očima, je nutné přijímat nějaká strategická rozhodnutí, a neomezovat se na prosté opakování pěkných slov o tom, že „Evropa musí vzít svůj osud do vlastních rukou“, jak to dělají Merkelová a Macron.

Mnichovská zpráva dokonce přiznává, že Evropa stále více ztrácí iniciativu jak na světové scéně, tak i ve vztahu ke vlastní budoucnosti. V projevu často připomínají a citují Macrona, který se v poslední době všemožně snaží Evropany vzpružit:

Vezměme si, například, Indii, Rusko a Čínu. Dnes mají mnohem více politické inspirace, než Evropané. Oni se drží logického přístupu ke světu, mají skutečnou filozofii, vynalézavost, kterou jsme my do jisté míry ztratili. A tento rozklad karet nás vážně ovlivňuje“.

A právě Rusko je v projevu označeno za „nejpřímější a otevřenou výzvu“ Západu v posledních letech. Oceňuje ruské úspěchy na světové scéně v roce 2019 – „Moskva i bez silných trumfů dokázala Moskva dosáhnout řady zahraničně-politických vítězství: obnovit úplné členství v PACE, prodat systémy S-400 členské zemi NATO Turecku, ukotvit svoje postavení „hlavního hráče“ na Blízkém Východě“.

Všechny tyto úspěchy jsou ve skutečnosti výsledkem strategie, které se Rusko drželo celá poslední léta, nemluvě už o tom, že prodej S-400 Turecku a upevnění vlivu Ruska na Blízkém Východě proběhly dlouho před rokem 2019. Loni se jen výrazněji projevily (např. se začátkem dodávek S-400), vše to bylo ale předvídatelné i dřív, jakož i návrat Ruska do PACE, který potřebovala Evropa neméně než Rusko.

Normalizaci vztahů s Ruskem Evropa potřebuje v souladu se svými vlastními zájmy.

To stále připomíná Vladimír Putin, a právě na to sází Moskva. Jakmile se v Evropě začnou méně ohlížet na atlantickou solidaritu (velmi relativní dnes kvůli prezidentu Trumpovi, který, obecně vzato, je odpůrcem atlantizmu), pak se vztahy s Ruskem začnou stále viditelněji narovnávat.

K tomu, vlastně, vyzývá Macron, který stále připomíná, že bez projasnění vztahů s Ruskem se žádnou bezpečnou budoucnost Evropy vybudovat nepodaří. Macron, který od počátku byl svými názory atlantistou, se nestává eurazijcem. On se jen pokouší Evropu vyvést z nevýhodné pasti konfrontace s Ruskem. V odpověď na jeho návrhy mu vykládají o ruské hrozbě a útoku na Pobaltí..

Evropa se musí sama rozhodnout. Nemá smysl čekat na změnu pozice Ruska k Ukrajině nebo jakékoli další ústupky ve sféře našich národních zájmů. Stejně tak i sázet na politickou krizi v naší zemi, díky níž by se Moskva stala povolnější. Nicméně, v mnichovské zprávě je cítit spíš naději na takový vývoj událostí:

V podmínkách pokračující hospodářské stagnace, absence reálných příjmů a nanejvýš nepopulární penzijní reformě, se úroveň podpory Putina prudce snížila. Tyto události, ale také změny ve vládě počátkem roku hovoří o tom, že vnitřní základy pro globální projekci ruské moci se postupně opotřebovávají a slábnou. Moskva už dávno na sebe bere víc, než unese“.

K tomu lze doplnit i ve zprávě obsažené „předpovědi“ vážných zkoušek rusko-čínských vztahů, a posměšné označení Ruska za „putěmkinovu vesnici“, tedy stále stejné naděje, že Rusko klopýtne a splaskne.

Nejde o to, že taková hodnocení jsou podjatá, ale o to, že se bůhvíodkud bere jistota, že Rusko „si na sebe bere víc, než unese“. Je dobré připomenout, jak v roce 2014 Rusku předpovídali hospodářský krach, povstání elit a lidovou vzpouru. Spíš se to podobá sebeuspokojení Evropanů: – ano, jednota Západu praská ve švech, nemáme vůli a geopolitickou strategii, nejsme schopni se rozhodnout, jak máme budovat vztahy s Ruskem, – ale Rusové se brzy vyčerpají, takže si můžeme počkat.

Tak se také mohou dočkat. Ale nikoli ruských ústupků, ale vlastního pádu, smutného a naprosto temného…

Pjotr Akopov – deník „Vzgljad“

Zdroj:              https://vz.ru/world/2020/2/12/1023207.html

Překlad: 200214

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

60 reakcí na 413-Evropa se pokouší vymyslet pro Rusko nové problémy

  1. strejda napsal:

    Evropští politici jsou nepoučitelní. Do lodi EU teče, voda, tedy ne voda ale připrchlíci, v podpalubí stoupá, EU se rozpadá a je z ní legrační entita, která mluví jazykem, který neužívá žádná členská země. Už to samo o sobě říká velice mnoho. EU je pouhopouhý přívěšek Anglosasů a podle toho skončí. Utěšit ji může jen to, že Anglosasové na tom nebudou lépe.
    Světovým hegemonem bude Čína. Nějaké radování se nad jejími problémy s epidemií koronaviru je hodně hloupé. Jak by asi postupovala EU nebo USA. A Rusko si jde svojí cestou, posiluje a řeší své vnitřní problémy. Předpovědi politiků, politologů a Kremlologů o jeho krachu kolem roku 2018 se nevyplnily. Dnes mělo být Rusko v chaosu a žebrat o pomoc Západ. Nevyšlo to a tak se předvídá dále. Ruská penzijní reforma je měkčí než ta česká, ruská společnost je tradiční, nemá desítky pohlaví a nepřipravuje se na to, jako my, že změna pohlaví bude jen administrativní úkon. Pouhé prohlášení. Vousaté ženy a prsatí muži. Tedy pokud to šaria dovolí.
    Jednou nám Rusko bude ukazovat cestu, jak z toho marasmu.

    To se mi líbí

  2. Laco G. Mlynář napsal:

    Strejdo, opravuji Vaše konstatování, že „Ruská penzijní reforma je měkčí než ta česká“.
    Ono je to tak, že ruská penzijní reforma je měkčí než předreformní česká přítomnost.

    To se mi líbí

  3. Laco G. Mlynář napsal:

    Impotence EU se nejnověji projevila v rozhodnutí patrolovat na moři a ve vzduchu mimo teritoriální vody Libye a zabránit tak pašování zbraní. Což ovšem zasáhne leda našeho spojence Turecko, protože Rusko pašuje zbraně skrzeva hranice Egypta. Proč se takhle zesměšňují pantátové v Bruseli?
    Pompeo na bezpečnostní konferenci v Mnichově zvolala: „Západ vítězí!“
    Fakt klauni.

    To se mi líbí

      • blbíš napsal:

        Strach je bezkonfliktní a přemýšlivej mladej MUŽ, vo tom žádná, ale myslím, že trochu víc jednou prozře (dozraje), až si za toho jeho slušnýho člověka, ke kterýmu se snaží dojít slušným člověčenstvím, jednou bude muset dosadit sám sebe … hádám, že to bude mít krapánek složitější než teď, tedy alespoň takový to mám teď jako stařec. Ale na rozdíl vod těch 16 mínusáků za mě dobrý!

        To se mi líbí

      • Laco G. Mlynář napsal:

        Dobrý rozhovor, mám jen dvě výhrady.
        1.
        Strach také řekl:
        „Bohužel, toto je problém celé naší západní civilizace, která ráda druhé poučuje, co a jak má dělat. Vy to děláte špatně, my to děláme dobře. A dokud to nebudete dělat podle nás, tak jste hloupí a my se s vámi nebudeme bavit.“
        Jó kdyby jenom, „nebudeme se s vámi bavit“. Ono je to spíš „a dáme vám přes držku, jestli se nebudete chovat, jak chceme my.“
        2.
        Nejoceňovanější filmy u nás vznikaly za minulého režimu. Není to paradox?

        „Bylo to dobou, která šlapala po lidství. Aby si člověk svou důstojnost zachránil, začne na ni myslet o to víc. A to se projevovalo i v umělecké tvorbě. Jejím specifikem bylo vytváření jinotajů. Něco jste chtěl divákovi říct, ale nešlo to prvoplánově. Musela se hledat metafora.“

        Za nejlepší film české kinematografie je považována Vláčilova Markéta Lazarová. Jsem asi natvrdlý, ale žádný protirežimní jinotaj jsem v ní nenašel a dosud nevidím. Asi proto, že vznikla na základě novely exkomunisty Vančury.
        Rozpočet filmu byl překročen o 100% a komunistický režim to zacáloval. Navíc tržby odhaduji nezaplatily ani 25% utraceného rozpočtu. Asi v tom je nějaký jinotaj.
        Čím to, že žádné pořádné filmy za 30 let nevznikly. Kolja a Tmavomodrý svět jsou kýče. Ostatní tak maximálně špatné veselohry.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Markéta Lazarové není jediný film té epochy Zlatého fondu české kinematografie

          To se mi líbí

        • Slim napsal:

          Když už jste tedy musel zmínit, že Vančura byl „exkomunista“, bylo by dobré to rozvést. Byl vyloučen roku 1929 pro nesouhlas s tvrdě promoskevským kurzem Klementa Gottwalda a „karlínských kluků“.

          Je dost pravděpodobné, že kdyby se dožil 60. let, patřil by k příznivcům reformního komunismu. V té atmosféře taky vznikl dotyčný film (asi 1965¨) a největší zásluhu má pochopitelně Vláčil.
          Ostatně Markéta je volba kritiků, a, jak (asi) ukazují tržby, široké obliby sotva dosáhla. I když je to báječný film, ale stály snad fronty na Rubleva (který je v něčem podobný)?

          Netahal bych takhle natvrdo do umění politiku.

          To se mi líbí

        • O.k. napsal:

          Pane Bavore, ono těch jinotajných filmů zas tak moc nebylo – třeba Sedmikrásky nebo O slavnosti a hostech a ještě pár, teď v noci si nevzpomenu. A taky byly trezorové, třeba Skřivánci na niti. Ale pak byla třeba Vláčilova Holubice a pak desítky dalších, např. oskarové Ostře sledované vlaky. A co komedie, Světáci atd atd. Víte, to by to musel režisér Strach konkretizovat a ne paušalizovat. A vsaďte se, že naše vaše ČT nikdy neodvysílá film podle klasika Svatopluka Čecha jménem Jestřáb kontra Hrdlička. Zase trezor…

          To se mi líbí

  4. Jethro napsal:

    Jen technická poznámka nebo dotaz:
    Tahá mne za uši v překladech z ruštiny „Pojmenovali“, „nazvali“ v kontextech, kde bych v češtině očekával „označili“, „určili“ anebo „obvinili“.
    „Západní experti pojmenovali ty, kteří pomáhají …“. Jak toto vzniká? Nejen v tomto článku ale v nejrůznějších překladech – třeba i Sputnik apod.

    To se mi líbí

    • blbíš napsal:

      To vzniká necitlivostí k mateřštině, příteli, kdy mnoho-smyslnost-výkladovost našich slůvek už nedokážeme rozlišovat, ani barvu jazyka už nedokážeme v našem černobílým vidění vnímat. Ale mnohem závažnější se jeví fakt, že se nedokážeme zamyslet už ani nad smyslem sdělovaného. Prostě kloužeme po povrchu. To Vaše „tahání za uši“ má v uších (obecně vzato) už jen stará a starší generace a ti, co hodně čtou…Ale taky si mnohdy kladu otázku proč tomu tak je, ale vím na tuty, že to má příčiny a kořeny už ve škole, četbě i samotný výchově? A ti co to uměj a přesto to mrvěj to dělaj z blbýho důvodu bejt cool, nebo jen z nepozornosti.
      P.S.
      To buďte rád, že to rovnou nepíšou v angličtině.

      To se mi líbí

      • Jethro napsal:

        Nebyl bych až tak příkrý, tento překlad se objevuje dost často a z různých zdrojů. Myslím, že spíš je příčinou podlehnutí zvyklostem původního jazyka – viz „letadla v nebi“, „pojmenovali viníky“, apod.
        Takže než na školu bych sázel na „zakořenění“ ustálených frází překládaného jazyka a to se pak patrně promítne do vlastního překladu.

        To se mi líbí

        • blbíš napsal:

          nojo no, Vy o překladateli a já o čtenářovi. Vy ale mluvíte o svých uších, pochopil li sem dobře? Překladatel má za povinnost nás za uši netahat, když pracuje s jazykem, to se holt nedá nic dělat. Je to jen a jen jeho boj jak se ze „„zakořeněním“ ustálených frází překládanýho jazyka“ porve, ale výslednej produkt nám musí překládat bez „podléhání“ čemukoli. Nebo dobře, ať podlehne „zvyklostem původního jazyka“, když ztratil onen cit k češtině, ale pak ten svůj překlad musí dát nějakýmu češtináři ke kontrole. Jiná cesta není, příteli. Ale tipl bych si spíš na mávnutí ruky nad důsledností a profesionální ctí a … a jede se dál.

          To se mi líbí

          • Bavor V. napsal:

            Ona je také otázka jak koho co „tahá za uši“. Když já narazím na něco, co mi v článku nesedne, tak to opravím dříve než to pustím ven. A Hroch o tom ani neví. A stalo se mi, že jsem mu článek vrátil a on to vzal a upravil. Jenže jak píšu, jsou věci, které někomu vadí někomu ne. Hodně totiž také dělá náš krajový původ.

            To se mi líbí

            • blbíš napsal:

              přítel hroch nám zprostředkovává myšlenky jiných a ty beru i s „letadlem v nebi“, to mi k zdejšímu stolování naprosto stačí a sem mu za to hodně vděčnej. To říkám Bavore, aby bylo jasno. Kdyby hroch překládal pro Akademii věd ČR, jistě by to „letadlo v nebi“ sundal, vo tom vůbec nepochybuju!

              To se mi líbí

              • Jethro napsal:

                A jé. Koukám, že se to trošku otočilo proti panu Hrochovi, kterého si, včetně jeho práce pro nás, velice vážím.
                Rozhodně nešlo o nějakou kritiku jeho překládání a z tohoto pohledu jde o prkotinu, drobnost, která mne zaujala na překladech z ruskojazyčných zdrojů.
                Opravdu jsem se nechtěl točit na myšlence, že já, geniální lingvista, jsem našel panu Hrochovi jedno divné slovo. Takový vůl opravdu (doufám) nejsem. Já nejsem g.l. a u překladu pana Hrocha jsem si tohoto všiml poprvé.
                Je to drobnost, prkotina, nezkresluje smysl, jen mne zajímal důvod nebo původ.
                A pane Hrochu, díky za spousty překladů, které od Vás čtu. Sám bych to asi nevyhledal a hlavně bych to v originále asi „nedal“.

                To se mi líbí

              • blbíš napsal:

                … i já to takhle chápal, že Vám jde o obecné „tahání za uši“, proto jsem preventivně hned v úvodní reakci napsal:
                „(obecně vzato) už jen stará a starší generace… “ to pro případ, že by to přítel hroch četl, tak aby si to blbě nevykládal!

                To se mi líbí

    • Pepanov napsal:

      Pane Jethto mne zase tahá za uši a oči když vidím a čtu na př. spojení bude se účastnit. Když v češtině jednoduše napíšeme zůčastní se.

      To se mi líbí

  5. Rosťa napsal:

    Já bych to zkrátil. Západ jako takový se prostě zbláznil. Možná, že ne občané, ale ti, kteří tyto státy vedou už pěknou dávku let nevymysleli nic, co by mělo nějakou logiku. Pokud tedy nepočítám, jak východní státy, k naší škodě, vpodstatě zkolonizovali. To neustálé okopávání Kremlu je hloupé a nikam nepovede. Pokud ty suroviny potřebují, musí si je koupit, RF není ČR ani Ukrajina, tam se s Pátou kolonou nemažou.

    To se mi líbí

    • tata napsal:

      KULTURA bude vždy jen o uhlu pohledu,vubec už bych se neoháněl kritiky,ty jsou tak většinou na tom jako politici otrženi od reality.Měřítko bude vždy zájem lidí a ten dokazuje pravý opak ML je víceméně jen pro naročného diváka,vtomto ohledu vždy rozhoduje masa

      To se mi líbí

      • brtnikvbrlohu napsal:

        A jestlipak by mohla vzniknout dneska????

        To se mi líbí

        • vonrammstein napsal:

          V žádným případě. Je to brutální, sexistickej brak. Leda by Markétu hrála Whoopi Goldberg a Kozlíka Morgan Freeman. Pak by to mohlo aspirovat na Voskara.

          To se mi líbí

          • Laco G. Mlynář napsal:

            Ano Rammsteine, tak nějak nyní točili film o Žižkovi. Taky byl drahý a měl „světové obsazení“.

            To se mi líbí

            • vonrammstein napsal:

              Vážně? Oni to teď přetáčejí s J. E. Jonesem v hlavní roli? Nebo už to mají předjednaný na příští Oskary? Nebo proč jste takovou píčovinu napsal?

              To se mi líbí

              • Laco G. Mlynář napsal:

                Protože jsem myslel, že máte dobrý vkus a svoji poznámku jste pojal ironicky. Ale vy ne. Tak sexistickej brak říkáte?
                No není to tak dávno, co jeden popřevratový „nadějný“ filmový režisér tvrdil, že v každém filmu musí být mrd (takhle natvrdo to řekl).
                Nahrávám si do cloudu z YouTube kvalitní filmy, hodilo se to, když mne přinutili vloni ležet 14 dní v nemocnici. A tak se mi podařilo dát dohromady mimo jiné téměř všechny filmy Františka Vláčila. Mezi nimi třeba Ďáblovu past. Je to taková studie na ML. Tam hlavní hrdinové mají sex, který Vláčil pojal filmově jako detailní záběr dlaně hlavní hrdinky, která ve chvíli orgasmu sevře trávu, na které se děj odehrává. Žádné vzdechy a výkřiky, žádné brutální zobrazení tělocviku. Vláčil byl velmi kultivovaný režisér.
                Už se z toho rigidního latinského katolicismu probuďte!

                To se mi líbí

              • Laco G. Mlynář napsal:

                Mimochodem Oskary, stejně jako Nobelova cena za literaturu a za mír jsou totálně zkompromitovaná ocenění, která berou vážně jen neinformovaní lidé, když to napíšu hodně slušně.

                To se mi líbí

              • vonrammstein napsal:

                Ovšemže jsem to myslel ironicky. Snad mě už trochu znáte. Ale Vaše reakce nijak nenaznačovala, že byste to tak pochopil.

                To se mi líbí

      • Joda napsal:

        Souhlasím s tatou, že kultura je o úhlu pohledu. Jestli se líbí kritikům, nebo divákům. Já po zkušenostech nechodím na filmy, které dostali Českého lva. Oni i sami umělci to vidí různě. Někteří jsou hrdí, že stvořili dílo, které je oceňované kritikou, jiní jsou rádi, že jejich díla se líbí lidem.
        Vzpomněl jsem si na jednu historku starou právě 30 let. Havel letěl na první návštěvu USA a do letadla vzal sebou spoustu „umělců“, kterým údajně minulý režim zakázal tvořit. Sekali se i s Milošem Formanem, kterému si stěžovali, jak nemohou točit filmy, zatímco nýmand Troška točí jeden film za druhým. Forman se zeptal, zda na ty Troškovy filmy chodí diváci. Když mu řekli, že kina jsou nabitá, tak se dočkali jen „Co tedy řešíte?“

        To se mi líbí

      • Laco G. Mlynář napsal:

        Měřítkem kvality uměleckého díla je zájem obecenstva? Tato to nemyslíte vážně. Kinematografie je sice umění pro masy, jak pravil V.I.L., to ale neznamená, že hlasování mas může být měřítkem kvality. A to v žádném uměleckém oboru.
        Je fakt, že s růstem životní úrovně a turistického ruchu jsou umělecké památky zavalovány nájezdy „zájemců“, z nichž někteří spoléhají na výklady průvodců a někteří si i předem něco přečtou. Většina ale postupuje podle pravidla USáckých turistů, „Pokud je pondělí, musíme být ve Vídni“. Prostě masa je jen masa, jejíž názor nesvědčí o ničem rozumném a to ani v politice.

        To se mi líbí

  6. oh napsal:

    Evropa stále něco vymýšlí. Momentálně v Bruseli vymysleli, že
    Facebook se má přiklonit na stranu dobra.
    „Bavorské hlavní město o víkendu hostilo další ročník „Mnichovské bezpečnostní konference“, na kterou organizátoři letos pozvali také Marka Zuckerberga. Po cestě se stavil v Bruselu, kde si popovídal s komisařkami Margrethou Vestagerovou (hospodářská soutěž) a Věrou Jourovou (hodnoty a transparentnost).“
    Errorkomisařka Jourová míní, že FB se má sám rozhodnout, zda je na straně Dobra! (a bude sám ochotně cenzurovat podle nevyslovených přání bruselské byrokratury), nebo zla, Mareček Cukrová Hora se naopak domáhá, že když už po něm Brusel chce, aby páchal Dobro, ať tedy EU tedy konečně spíchne nějakou tu zákonnou regulaci a stanoví závazná pravidla €dobra.
    „Stručně řečeno, jde jen o to, kdo tu regulaci vymyslí a převezme za ni pochopitelně i společenskou zodpovědnost. A jak ukázaly i mediální výstupy z aktuálního setkání Zuckerberga s komisařkami, nikomu se do toho úplně nechce a hází zodpovědnost na toho druhého.“
    Ema má mísu! My máme Věru. Ó, my se máme!

    To se mi líbí

  7. cobolik pacholik napsal:

    toto to docista blabol nejaka europa cosi rusku vymysli ci stazuje normalny buran mojho razenia vie ze bez tych jebanych traktarov to sa tie mocne europske staty na cele s nasim bananistanom mozu polapat za ruky a spievat pec nad spadla,ked si vania zmysli nieco na europu a to nezacenga sablickou to nebude po europe ,ale po vsetkom ja ked vidim taky clanok ani necitam to strata casu,to podobne do toho vtipu,ked blcha stoji na plazi pri kabinke a vnutri sa slon preoblieka na plaz a blcha krici slon pod von bo dostanes na picu a slon hovno tak blcha zopakuje par krat slon sa nakoniec vkurvy a hvari co chces ty pizdo,ale len som myslela ci nemas moje plavky jasne vsetko je zlozitejsie nie som kokot aby som nevedel ale co viem naisto kym rus zacne mat nejaky problem a nie srat od strachu to po nas uz bude na hrobe vysoka trava nazdar…

    To se mi líbí

  8. Bavor V. napsal:

    Citace z Atlasu hub (FB)
    Karolina Stonjeková
    17. února v 2:01 ·
    Moc nechápu, proč se všichni diví, že Meloun chvilek šlápnul s „kauzou Křeček“ tak děsně vedle. Vysvětlení je přece jednoduchý. Miguel de Cervantes y Saavedra kdysi řekl: „Je krásné něčemu velet, i kdyby to bylo jen stádo dobytka.“ A Mikuláš Minář má pocit, že on velí přímo davům. Má pocit, že je teď jeden z nejmocnějších týpků v zemi, že mu stačí lusknout prstíkem a 300 tisíc lidí mu zase přiběhne na Letnou jak leghornky na zrní.
    Jednají s ním i předsedové antiBabiš stran, média mu zobou z ruky a veřejnoprávní ČT dokonce o jeho další akci informuje v hlavním vysílacím čase. Mikýsek má prostě pocit, že je kápo, že je king a že je z něj hlavní arbitr špatnosti/ správnosti tuzemského politického dění (a nově už dokonce i dění v Polsku a Maďarsku). Zkrátka – namlsal se mocí, chlapec. A za takové situce se šlápne vedle raz dva, protože člověk, opojený pocitem vlastní jedinečnosti a moci, má prostě tendenci chybovat.
    Jenomže s tou mocí je to u Mikýska poněkud problematické. Bertold Brecht totiž řekl, že „skutečnou moc má ten, kdo platí“. A to je u Milionu chvilek stále záležitost notně nejasná…

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.