Počasí ve století 16.-17.tém

XVI

1500 Velmi povlovná zima; velké povodně; drahota hlad a mor; soptění Vesuvu.
Proběhla bitva u Lepanta

1501 Stálé deště v létě až do podzimku; dne 6. a 16. srpna rozvodnění Vltavy; Dunaj vystoupil v srpnu 14 loktů nad svůj obyčejný stav, obilí přišlo nazmar; hlad ve Švábsku.

1503 V Němcích a Vlaších velmi dlouhá a tuhá zima, řeka Po zamrzla; jaro bylo mokré, léto horké a suché, takže v Čechách, aby se vytrousení zrna zabránilo, obilí s kořeny se vytahovalo, místo co se žíti mělo, tráva byla zaschlá, prameny vyprahlé; zemětřesení v Němcích.
Kolumbus objevuje Kajmanské ostrovy

1506 Tuhá zima; sníh ležel ještě v červnu, suché léto; mokrý podzimek; bouře, na to drahota; výraz Vesuvu.

1507 V jižním Francouzsku byla krutá zima, sníh ležel na 3 střevíce výšky (pro onu krajinu, kde sníh nikdy nepadal, něco nesmírného); ve Švábích a Čechách velké krupobití, mnoho lososů a vydatné žně v Čechách; na to mor.

1511 V Čechách bylo v máji zemětřesení, kteréž se zvláště v Slaném a v Litoměřicích pozorovalo.

1512 Byla velmi mírná zima, v Čechách padlo ale dne 11. března mnoho sněhu, na to zima; ve Vlaších byla zima a sníh až do máje. Léto bylo parné, v Čechách mokré s krupobitím a bouřkami. V říjnu kvetly z následku teplého podzimku růže na Vyšehradě podruhé; zemětřesení v Tyrolsku a v Konstantinopoli.

1513 Krutá zima v Němcích, řeky byly zamrzlé, vinné révy vyhynuly; v Čechách napadlo dne 13. března množství krup; v létě bylo mnoho dešťů a bouřek, totéž i v Rakausích; ukrutný hlad v Římě, jímž prý 50 000 lidí zhynulo.

1514 Nesmírná zima, která již dne 11. listopadu 1513 započala, všecky řeky byly zamrzlé, tak že se v Čechách mlýti nemohlo a z toho nouze o chléb povstala; při největší zimě bouřky a zemětřesení; povodně po celé Evropě, jakéž na 200 let nebyly.

1515 Dne 4. března v Čechách vichřice, která střechy s domů strhala, na jaře a v létě povodně; Vltava vystoupila dne 21. července až k Bradáčovi; hlad pro špatné žně.
Vídeňský kongres, který stanovil dědické dohody mezi Habsburky, českým králem a králem polským
1516 Velmi povlovná zima, mnoho bouří v Němcích; v Čechách bylo okolo Čáslavi dne 25. června mnoho stromů z kořene vyvráceno a množství střech s domů strháno; hlad trval neustále; v Němcích žádné víno.
Umírá Vladislav Jagelonský, nastupuje jeho syn Ludvík
1519 Zima trvala od srpna 1518 až do polovice března. V Čechách začaly žně v červnu; dne 22. července prudká bouře.
v Mladé Boleslavi byla vytištěna první česká porodnická příručka s obrázky Zpráva o naučení ženám těhotným a babám pupkořezým
1522 Volná zima, fialky kvetly v únoru; v létě prudké krupobití, na podzim kvetly stromy opět a v říjnu přinášely se jahody na trh.

1523 Studené jaro a léto až do června, v srpnu velké horko s strašlivými bouřkami. Povodně ve Vlaších.

1524 Byl v Čechách dne 25. máje tak silný mráz, že se na řekách led ukázal; v létě neobyčejné povodně a dne 22. září krupobití, které všechny vinice potlouklo.

1525 Velmi tuhá zima, krupobití v Čechách, kroupy padaly tak velké co husí vejce.

1526 a 1527 Byla neaurodná léta s častým krupobitím. 1527 množství kobylek v Polsku.
Umírá Ludvík Jagelonský a dle dohod nastupuje Habsburk Ferdinand I.
1528 Bylo v Čechách dne 26. a 27. června velké krupobití, které celé žně zničilo; léto bylo studené a mokré; v Němcích, Francouzích a Vlaších velká drahota a hlad.

1529 Vlažná zima, mokré léto, špatné žně; v Čechách o letnicích velká bouře.

1530 Opět takměř žádná zima, v létě mokro; hlad trval neustále, víno bylo ale laciné. Velká povodeň v Římě v říjnu, Ibera vystoupila na 14 střevíců. Vystoupení moře a povodeň v Nizozemí; zemětřesení v Lisaboně po 8 dní, 1500 domů sesulo se.

1531 Opět volná zima, v létě mokro; velká povodeň v Čechách v březnu; přibývání drahoty; vzedmutí moře ve Flandersku.

1532 Na dlouhou, volnou zimu připadl pozdě na jaře mráz v Čechách, který vinný keř pokazil; léto bylo mokré a studené; povodně v Holandu a Frieslandu; zemětřesení.

1533 Zima opět velmi povlovná, na niž v Čechách tuhá zima; po tři měsíce nepršelo docela; drahota trvala neustále. V Holandu opět povodeň; zemětřesení a velká bouře ve Švýcarech.

1534 Po mnoha letech byla opět první studená a tuhá zima; v Čechách byly v březnu bouřky, v dubnu a máji horko jako v létě, v polovici léta padal sníh. V celé Evropě velké sucho, pouze v Polsku velké povodně; žně byly v Čechách požehnané.

1535 Byla všady požehnaná auroda obilí a vína, ovoce ale neurodilo se. V Němcích, v Angličanech a ve Vlaších byl mor.

1536 Bylo léto příliš suché a parné, obilí a vína hojnost. Soptící hora Etna v Sicílii propukla ohněm.

1537 V Čechách byl rok mokrý, nastaly mnohé povodně, největší dne 23. května. V Rakausku bylo mnohého krupobití. V Baselu třesení země, jakož i v Neapoli a Sicílii, kdežto dne 13. května hora Etna náramně soptila. V Rusku padlo mnoho kobylek.

1538 Zima byla velmi mírná, pozdní přímrazkové však uškodili vínu, léto bylo suché a parné; v Čechách byla dne 9. dubna hrozná bouřka a nenadálá vichřice, načež pak vytrvalo sucho až do Vánoc; mnohé prameny, studně i řeky vyschly až na dno a lesy zapálily se. Vína ale hojně se urodilo. V Neapoli byla mnohá třesení země; Vesuv a Hekla soptili ohněm.

1539 Na studenou zimu následovalo velmi suché léto. Ve Vlaších a Dolansku nastala drahota a hlad, v Německu byla hojná auroda obilí, vína i ovoce. Vesuv soptil. V Čechách byla dne 30. listopadu veliká vichřice se sněhem, při kteréž mnoho lidí i dobytka zahynulo. Dne 6. prosince rozjihl sníh nenadále, načež veliká následovala povodeň; dne 24. prosince prudká vichřice a lijavec, tak že se Vltava v Praze vylila.

1540 Léto bylo velmi parné a suché, v Německu a ve Vlaších vyschly prameny a řeky, v Čechách a Sasích bylo mnoho ohňů. Vzdor velikého sucha bylo hojnost obilí a vína, toto zvláště dobré. V Čechách a v Slezsku padlo mnoho kobylek.

1541 Léto nastalo příliš záhy, bylo parné a suché, podzim pak bouřlivých větrů. V Tyrolsku kvetly třešně již v lednu, tamť byly týmž rokem dvoje žně.

1542 V Čechách bylo mnoho bouřek a hromobití s krupobitím, mimo to zkazily kobylky všecko, leželo jich na mnohých polích na píď tlustě; léto bylo velmi suché, v Rakausích bylo špatné víno. V Turecku a v horních Vlaších bylo mnohého třesení země.

1543 Zima krutá, hojná sněhem, léto velmi suché.

1544 Zima byla ve Francouzsku tak studená, až víno pomrzlo; dne 22. září veliká povodeň v Čechách, v Praze na Malé straně porušila mnohé domy.

1545 Byl rok vlhký, studený a mlhovitý; v Čechách dne 24. července povodeň.

1546 Bylo mnohého hromobití, v Čechách mnoho kobylek.

1547 V Čechách svítilo Slunce v dubnu po kolik dní do krve zardělé; padlo opět mnoho kobylek

1548 Po kruté dlouhé zimě následovalo suché léto a podzim, řeky vyschly, tak že se ryby u Roudnice v Labi rukama chytati mohly.

1549 Mokrá zima, Labe bylo ustavičně vylité; léto a podzim byly vůbec suché.

1550 Po suchém a chladném podzimku následovala opět mokrá zima; v Čechách nastal zde onde hlad.

1551 Zima byla mírná bez sněhu a mrazů; jaro mokré; zvodněná Oharka strhala v Žatci 130 domů; léto bylo parné a suché. Na obloze bylo viděti mnohých povětrných světel.

1552 Nastalo mnoho povodní; na Veliký pátek byl v Čechách takový mráz, až víno vyhynulo, v létě pak bylo mnoho bouřek. Byl to rok vůbec parný a léto suché; v Holandu panovaly prudké bouře, po Rýnu znamenité povodně, tak že se pak nacházeli ryby na polích a ve sklepích. Tamtéž bylo i třesení země.

1553 V Čechách veliké bouřky a povodně u Žatce jimiž víno pohynulo.

1554 V Čechách těžké bouřky hned v lednu. Krutá zima, tak že severní moře zamrzlo. Bouřlivé vichřice a povodně v Dolansku. Víno jarními mrazy pohynulo.

1555 Velké lijavce, krupobití a bouřka v květnu způsobily v Čechách velikých škod; započali pozdního deště, nastaly bouřky s hromobitím a blesk na mnohých místech zapálil.

1556 V Německu bylo jaro jakož i léto příliš parné, tak že všechny potoky vyschly; nastaly mnohé bouřky. V Čechách byl rok vlhký, drahota panovala všady. Ukázaly se také mnohé severní světlice a v březnu vyšla veliká kometa čili vlasatice, ježto podle tehdejšího smýšlení drahotu přivolávali.

1557 Zima trvala v Čechách od prosince minulého roku bez přestání až do března; pomrzlo i mnoho stromoví. Ve Vlašsku způsobily vylité řeky, zvláště Ibera, veliké povodně; v Římě jsau se plavili po ulicích na lodičkách, z toho povstala veliká drahota.

1558 Bylo léto velmi parné s mnohým hromobitím, zvláště v Praze, podzim byl suchý, rok vůbec velmi bouřlivý.

1559 Zima byla vlahá, místo sněhu pršelo, Labe a Vltava ustavičně se vodnily, mrazy nastaly teprve na jaře a pokazily osení. Ve Vlašsku panovalo veliké sucho od května až do listopadu. V Německu bylo mnoho bouřek, po Rýně mnoho vína, v Sasku třesení země.

1560 Po dlouhé a kruté zimě následovalo vlhké léto; třešně kvetly dvakráte a putna broskví stála bílý groš. V Rakausku se víno nepovedlo.

1561 Zima trvala v Čechách od Vánoc až do 24. února bez sněhu a mrazů, o Hromnicích kvetly fialky; teprve v březnu nastaly severní větrové a kruté mrazy a mnoho škod způsobily. Jinde byla zima velmi přísná, v létě bylo mnoho krupobití. Třesení země v Anglicku a ve Vlašsku.

1562 Byla zima opět velmi mírná, v březnu nastaly veliké bouře, truchlivá neauroda, za které v Čechách drahota a mor panovaly.

1563 Pršelo od Vánoc až do března, přitom nastalo mnoho prudkých vichřic, které vozy i stavení skácely. Zvodněnými potoky se protrhly mnohé rybniční hráze a v Praze a po okolí byly mnohé mlýny a mnohá stavení strhány. Auroda byla přece, práce ale byla drahá, poněvadž minulým rokem mnoho lidí na mor zahynulo. Na podzim učinily dešťovky na ozimním obilí mnoho škod.

1564 V Rakausích byla zima krutá, révy, jakož i ovocní stromové, pokazily se; léto bylo suché a chladné, v Německu a ve Vlašsku nastal hlad.
Umírá Ferdinand I. a nastupuje Maxmilián II.
1565 Krutá zima po vší Evropě, stromoví pohynulo; řeky v jižním Francouzsku stály po tři měsíce zamrzlé. V Rakausku byl tento rok velmi mlhovitý a na vína velmi nepohodlný. Povodně. Krupobití dne 6. června u Žatce.

1566 Povodně dne 6. února; celý rok vůbec velmi deštivý, podzim ale suchý a parný.

1567 Povodně po Dunaji v Rakausku.

1568 Ve Francouzsku byla zima krutá, tak že se po ledě přes řeku Rhonu s těžkým nákladem jezdilo.

1569 Po kruté a dlouhé zimě nastalo vlhké a studené léto. V Holandsku protrhlo moře hráze. V Čechách nebylo zimy skoro žádné. Nastaly povodně, Vltava vystoupila v Praze až po oči Bradáči (kamenná to hlava na klenutí přes průliv u Křížovníků, podle kterého se výška vody za tehdejších let měřila), také pak zde nastal mor. V Německu a Rusku byl veliký hlad, kterýmž mnoho tisíc lidí zemřelo. V Americe byla mnohá třesení země.

1570 Zima byla studená a sněživá, řeky zamrzly všechny, ano i v jížním Francouzsku. Dunaj v lednu se vylil, taktéž i moře v Dolansku; v Praze vystoupila Vltava Bradáči až po ústa, povodeň trvala dlouho, mlýn šel jenom jediný. Nastal nedostatek chleba. V Čechách se také téhož času severní světlice ukázaly.

1571 Rok byl mokrý, osení i víno pohnilo. Bylo viděti severní světlice. V Německu hojná auroda, v Anglicku a Rýně třesení země.

1572 V Německu mokrá zima, v Rakausku povodně. Veliká drahota, ač byla auroda. Rok tento jest znamenitým objevením se hvězdy neobyčejně jasné v nebeském znamení Kasiopeji, kterouž bylo na tomž místě přes celý rok viděti, ano i ve dne. V Čechách bylo viděti v polovici měsíce ledna severní světlice.
Bartolomějská noc – vyvraždění Hugenotů
1573 Po krátké, studené zimě následovalo mokré léto. Slunce neukázalo se, tak že lidé se mnozí domnívali, že zmizelo. U Sedlic a Kutné Hory potloukly kroupy stromoví, obilí, ptáky i dobytek. Dunaj se vylil v Rakausích; drahota a třesení země v Řecku.

1574 Počátek léta byl velmi parný, později nastala chladna, podzim byl vlhký; málo bouřek, mnoho krupobití zvláště v Čechách, dne 15. září padaly kroupy jako slepičí vejce, ano tolik liber. Severní světlice a ohnivé koule ukázaly se.

1575 Počátek jara byl studený, léto velmi parné. V Anglicku bylo mnoho hmyzu.
Po Maxmiliánovi II. nastupuje slavný Rudolf II.
1577 Mnohá škodlivá krupobití a bouřky; dne 29. září hrozná bouřka s krupobitím v Praze a vůkol. V Mexiku třesení země.

1578 Po kruté zimě následovalo vlhké léto, špatná žeň a drahota.

1579 Povětrnost velmi nestálá; v listopadu mnoho sněhu.

1580 Krutá zima, chřipka rozmohla se, bylo mnoho hmyzu a myší a ty obilí velmi škodily.

1581 Veliké povodně v Čechách dne 27. února, tudy zahynulo více jak 150 lidí; dne 4. června veliké krupobití u Velvar. V Německu veliký nedostatek.

1582 Mnoho lijavců, trhání se oblaků, krupobití a povodně. V Praze zemřelo 20 000 lidí morem. Prudká vichřice vyhnala z rybníka a zatopila pole, stromy z kořene vyvrátila a střech strhala. V Německu bylo třesení země. Dne 14. května vyjevila se veliká vlasatice čili kometa, této, jakož i zatmění na Slunci a na Měsíci, připisovali jsau mor; tento rok byl nazván znamenitým.

1583 V Islandu propukla sopka; ohnivé koule. Ježto tímto rokem všecky oběžnice byly patrny, udávali to hvězdoslovci za poslední jich setkání a předpovídali množství věcí, které však nevyplnily se.

1584 Vlhká zima, mnoho krupobití v létě, hojné sbírky vína. Po Rýně třesení země. V Čechách zavedení nového kalendáře.

1585 V Čechách zvláště mnoho bouřek a větrů, které vozy do povětří vznesly, střechy strhaly, stromy vyvrátily a vody z rybníků vyvrhly.

1586 V Německu panovala teplá zima, obilí zrálo již o Velkonocích, stromoví kvetlo dvakráte. V Čechách byla zima kromobyčejná. V Šumavě napadlo dne 27. března sněhu množství veliké, kterýž nenadále rozjihna, povodně způsobil. Mezi Strakonicemi a Volyní zdvihl se vodní vír a zdvihna vodu i s rybami ze dvou rybníků do povětří, ryby po polích rozházel. Ve Vlašsku a v Dolansku nastal hlad; v Limě v jižní Americe veliké třesení země, město Kallar spláchnuto a pohlceno mořem. Tento rok byl počátkem drahoty 12leté.

1587 Zima trvala ode dne 6. prosince min. roku až do konce dubna ustavičně za krutých mrazů, na silnici z Prahy do Jihlavy zmrzlo 50 lidí. Révy, ovocné a ořechové stromoví pohynulo, rybníky a řeky zamrzly až na dno; pak následovala veliká povodeň; žeň, zvláště v horách, neurodila se.

1588 Opět krutá zima, na jaře ustavičný déšť, dne 8. června všeobecné vylití se řek, rybníků a potoků, což pole i stavení pokazilo; dne 21. června veliký vítr blíž Stříbra.

1589 Dlouhá a krutá zima.

1590 Neauroda. Třesení země v Čechách a v Rakausku, dne 15. září odpoledne o hodině 4., pak v nastalé noci a příštím dnem; v Litoměřicích to rozhoupalo na věži veliký zvon, tak že zvonil, střechy praskaly. Ve Vídni se otřásly skoro všechny domy a Štěpánská věž byla porouchána. Veliká drahota vína.

1591 Byla zima mírná, suchý rok, zvláště v Anglicku.

1592 Veliká auroda v Německu, znamenité mokro ve Španělsku, prudké vichřice v Anglicku.

1594 Příliš hubená zima, Rýn, Šelda, ano i moře blíž Marseille a Benátek na kolik neděl zamrzlo.

1595 Opět příliš krutá zima v Německu, kdežto řeky skoro všechny zamrzly, led šel od 23. února až do 8. března; pak následovalo vlhké léto, jehožto následkem žito pokazilo se, načež nemoce povstaly.

1598 V Čechách panoval rokem tímto i následujícím mor, nastaly také mnohé povodně.

1599 Studená zima, v Rakausích mnoho vína.

XVII

1600 Neauroda, ve Vlašsku mnohé povodně.

1601 Krutá zima, mnoho větrů a třesení země po veškeré Evropě.

1602 Mnoho vichřic, v Čechách burácely ode dne 24. až do 30. ledna, a dne 3. a 4. listopadu. V Anglicku a v Rusku nastal hlad. Zemětřesení trvala i tímto rokem, vrch Etny soptil; do Španěl vpadlo mnoho kobylek.

1603 Krutá zima v jižních krajinách, řeka Rhona zamrzla, tak že se po ledě s nákladem jezdilo; V Čechách byla zima mírná; dne 7. února ukázala se severní světlice. V létě mnoho bouřek; vrch Etny soptil, v Sicílii třesení země.

1604 Dlouhá a krutá zima, v Německu studené jaro, v Čechách byla zima mírná, s mrazem a sněhem střídajíc; v létě hojných dešťů a bouřek, na podzim náramné větry, dne 18. prosince severní světlice. Víno a obilí urodilo se, ovoce špatné. Po Rýně třesení země a v jižní Americe soptily hory. Znamenitý hvězdář Kepler, tehdáž v Čechách obcující, vynalezl novou hvězdu v noze Hadonoše.

1605 Ohnivé koule v lednu, hromobití v únoru, severní světlice v listopadu, ostatně aurodný rok na obilí, víno a ovoce.

1606 Krutá zima v Německu, v Čechách ale minula pravidelně za mírných mrazů.

1607 V Čechách byla zima mírná, více deště než sněhu, dne 23. února se ukázala severní světlice. V Anglicku byla zima velmi krutá a léto příliš suché; v jiných zemích byly z jara veliké povodně; mnoho větrů, v Čechách hrozné hromobití dne 25. prosince. Vrch Etny soptil.

1608 V Čechách zima neobyčejně krutá, trvala od počátku ledna až do 22. března, tak že i vlci z lesů do vesnic přicházeli; jaro nastalo pozdě, přece však byla auroda obilí i ovoce. Také i v Německu a ve Vlašsku byla zima krutá, na jaře povodně, na to parné léto a auroda hojná.

1609 Pozdní přímrazky pokazily v Čechách květ; žně byly mokré, nastala drahota; v listopadu veliké větry. V Limě třesení země.
Rudolf vydává svůj Majestát
1610 V Čechách bylo tímto rokem víc sucho než mokro, na podzim vypukl mor. Třesení země na Rýně; Etna soptila.

1611 V Čechách zima mírná, jinde studená; mnohá hromobití s krupobitím.
Vymírá rod Rožmberků a do Čech vtrhli Pasovští
1612 Krutá zima, v Čechách hromobití v únoru a v březnu, načež zima. Prudcí větrové u Litoměřic v prosinci; v Německu třesení země, kteréž i v Čechách bylo znáti. V Anglicku zima velmi suchá; ve Vlašsku mokro a bouřlivo; v Německu neauroda, v Islandu soptily hory.
Matyáš se ujímá vlády, Rudolf v ústraní umírá.
1613 Mokrý a bouřlivý rok; v Čechách se velikým větrem spustily zvony. Povodně. V Polsku, Německu, Francouzsku a Anglicku mnoho kobylek. V Čechách mor.

1614 Mokré léto; mnoho bouřek s krupobitím, zvláště v Čechách; zde také zhynula drůbež; na Rýně třesení země a na ostrovech Azorských. Etna soptila.

1615 V Čechách zima velmi krutá, kteráž ovocnému stromoví uškodila, na to parné léto, a to polní aurodu pokazilo. Lesy na mnohých místech se vzňali. Třesení země v Čechách dne 19. února, kterýmž se každý poděsil, na to veliké větry.

1616 Studená zima a suché léto; v Rakausku mnohé krupobití, v Čechách špatná žeň.

1617 Mírná zima a parné léto, v Rakausku a ve Španělsku potopy, kterýmiž 50 000 lidí zahynulo.

1618 Suché parné léto. Veliké třesení země. Ohnivé úkazy veliká vlasatice, kteráž ode dne 24. listopadu po 55 dní vycházela a lidi poděsila.
Pražská defenestrace zahájila povstání v Čechách.
1619 Mokré léto, veliké povodně v Německu, zvláště ale v Dolansku. Zemětřesení na Rýně a ve Frankobrodě u Meyna.
Po Matyášovi nastupuje Ferdinand II. Dočasně i Fridrich I.Falcký
1620 Mnohá veliká krupobití v Německu; dne 19. května bouřka a stržení se oblaků ve Vídni; třesení země v Německu.
Bitva na Bílé Hoře.
1621 Veliká zima v lednu, řeky všecky zamrzly, ano i moře u Benátek; na Rýně třesení země.
Poprava 27.českých pánů
1622 Veliká zima, v Dolansku byly všechny řeky přikryty ledem. Mnoho povodní. Neauroda a drahota v Čechách.

1623 Mnoho těžkých bouřek. Nedostatek a hlad v Rakausku. V Čechách drahota vzrostla, tak že stál v listopadu korec žita 20, korec pšenice 30, ječmene 20 a ovsa 7 grošů českých.

1624 Dlouhá zima, led šel dvakráte. Ve Vlašsku mnoho sněhu; parné jaro, mokrý podzim; potopy a zhoubná krupobití. V Čechách hromobití v prosinci.

1625 Krutá zima a mnoho sněhu ve Vlašsku, za to ale zima velmi mírná v Německu, kdežto skřivánci již v lednu pěli. Rané a parné léto, mnohá hromobití. Veliká povodeň v Pomořanech.V Dolansku vystoupilo moře. Dobytčí pády a kobylky v Čechách. Ohnivé úkazy.

1626 Krutá zima v Čechách, dne 26. května bouře, krupobití a sníh. Ve Španělsku ustavičné deště a veliké povodně. V Islandsku soptění hor.

1627 V Německu veliké bouře, rovněž v Uhersku, v Čechách a v Sasku; dne 19. července se strhl oblak v Litoměřicích; dne 6. listopadu veliká bouře a hromobití. V Čechách bránilo mokro žni. Ve Vlašsku a Německu potopy. V dolním Vlašssku dne 30. července veliké třesení země, za kterého více než sedmnáct tisíc lidí zahynulo.

1628 Léto bylo studené a neaurodné, proto také pozdní a špatná žeň. V Polsku mnoho děšťů a povodní. V Německu veliké bouřky, jakož i ve Francouzsku. V Čechách dne 17. listopadu veliká bouře s hromo- a krupobitím, na to mrazy, jimiž osení zahynulo. V Sasku mnoho bouřek. Na Azorách třesení země.

1629 Mrazy zkazily vína a osení. V Čechách veliká drahota. V Dolní Itálii třesení země.

1630 V Rakausku bouře a krupobití, v Čechách veliké hromobití a příval dne 6. prosince. Mnoho větrů. V Limě třesení země, jakož i v Apulii, kde 14 000 lidí zahynulo. V Čechách mor.

1631 V Římě na štědrý den veliká bouře. Ve Vídni dne 11. a 12. prosince veliký vítr, který mnohé věže skácel. V Neapoli třesení země v prosinci a Vesuv soptil, což po 30 dnů trvalo; přitom zahynulo na 5000 lidí.

1632 Parné a suché léto; v Kostnici dne 25. června prudká bouře, kteráž skoro všechny domy porozkula. V lednu veliké třesení země.

1633 Dne 19. května padl sníh. Ve Vlašsku veliké potopy, taktéž v Holandsku; v Prusku a v Holandsku znamenitá hromobití v květnu. V Anglicku třesení země. Vrch Etny soptil. Severní světlice v Čechách.

1634 V Německu veliké sucho na podzim, tak že byla nouze o mletí. Ve Vlašsku potopy. V Holandsku se protrhlo moře, a tudy na 5000 lidí a na 50 000 kusů dobytka zahynulo. Mnohé bouřky; Etna hrozně soptila.
Zavražděn Albrecht z Valdštejna
1635 Zima krutá velmi, tak že i mnoho vlků pomrzlo. Léto i podzim velmi suché, přitom mnoho znamenitých bouří. Potopy na Rýně. Etna soptila kolikráte.

1636 Léto velmi parné s mnohými bouřkami, větry a krupobitím; dne 14. července poplenilo krupobití v Čechách aurodu polní i zahradní, roztlouklo střechy, poranilo a omráčilo lidi a mnohá zvířata utlouklo. Krupobití to trvalo půl hodiny a kroupy byly co husí vejce veliké. V Říši způsobily kobylky drahotu a hlad. Hekla a Etna soptily ohněm.

1637 V létě veliké parno, U Chrudimi prý se země přílišným parnem (snad hon hořákový? čili rašelina) vzňala. V Čechách, v Moravě a v Rakausku neauroda. Ve Vlaších škodlivé krupobití; ku konci roku časté buráky.
Ferdinanda II. nahradil Ferdinand III.
1638 Krutá zima ve Francouzsku, kdežto marseillský přístav zamrzl. V Říši nedostatek a v Rakausku hlad. V Dolansku a Kalábrii třesení země, kdežto se město Efemia celé propadlo.

1639 Dne 20. července krupobití v Chrudimsku, v Čechách mor; láce, korec žita stál 45 kr., korec ovsa 10 kr. V Rakausku a ve Švýcarsku škodili parní větrové.

1640 Mokrý rok s mnohými povodněmi a zátopami na jaře a v létě. V Bavorsku krupobití, v Holandsku mnoho větrů, v Dolansku třesení země. V Čechách mor ještě.

1641 Povodně. V Bavorsku auroda; v horní Itálii třesení země. V Čechách, ježto nastal válkou nedostatek tažného dobytka, museli se lidé ke pluhu zapřahati a pole zdělávati.

1642 Zima příliš krutá. V Říši bouřky a mnohé krupobití. V Rakausku neauroda, taktéž i v Uhrách a ve Francouzsku. V Itálii třesení země a ohnivé výjevy.

1643 V Čechách raná zima, měsíce ledna a února prudké buráky, pravilo se také o třesení země. Bouřky v Sasku a v Rakausku; veliké povodně v Itálii a v Říši. Ve Vídni dne 3. července veliké krupobití.

1644 Ve Francouzsku krutá zima a mnoho sněhu; v Čechách dne 4. června veliký vítr a bouře, kterýž zdě povracel a lidé zachovali se jen tím, na zem se uvrhnuvše. V Rakausku dobrá a hojná vína.

1645 Léto velmi parné, v Říši a ve Francouzsku nesmírné bouře. V Moravě krupobití a povodně. V Rakausku neauroda vína; v Manile třesení země, jímžto se třetina města rozbořila.

1646 Krutá zima a suché léto. Povodně v severní Říši. Prudké větry. V Manile a po Molukách třesení země.

1647 Léto velmi teplé a suché. V Polsku povodeň a u Vídně Dunaj se vylil, Po a Tibera v Itálii. Ve Švédsku bouře, taktéž i v Holandsku a v Rakausku. V Čechách kobylky, zvláště po vůkoli Domažlickém, kdežto trávu vyhryzly, tak že příštím rokem po jednotlivých pýrkách vorážela. V Rakausku špatná vína. V Chile třesení země, jímžto se hlavní město Sago na polovic sesulo.

1648 V Říši měsícem lednem a únorem a v Pomořanech měsícem prosincem veliké bouře. Ve Vídni a v Paříži veliké povodně. V Čechách veliká drahota následkem přílišného sucha roku minulého a kobylek, které se rokem tímto v Říši a ve Vlašsku povyskytly. V Manile třesení země.
Vestfálský mír znamenal konec války třicetileté
1649 Mnoho krupobití, bouřek a povodní v Říši a v Itálii. V Rakausku a v Říši náramné bouřky. V Čechách auroda velmi požehnaná, načež láce, korec pšenice stál 24 kr., korec žita 36 kr., ječmene 21 kr., a hrachu 43 kr. V Anglicku třesení země.

1650 V Říši bouře, nehody a povodně; moře protrhlo se do Holandska. V Čechách veliké krupobití u Domažlic dne 25. července, kterýmž zhynula auroda polní i stromoví; v říjnu pršelo ustavičně. V Řecku třesení země.

1651 Den 10. května bouře s lijavcem v Praze, voda vystoupila tak, že bylo v některých ulicích loděk třeba. Po parném létě následoval vlhký podzim; v Říši stále nehody a bouře. Veliké povodně v severní Říši a v Itálii. Dunaj se u Vídně vysoko vylil. Vína hojně urodilo se.

1652 Teplé léto hojných bouřek, silné lijavce a strhání mraků, povodně a zátopy v Říši. U Horažďovic se zňal les následkem přílišného parna, obilí brzy uzrálo.

1653 V Čechách trvala zima až do února velmi studená a suchá, tak že se nemohlo mlýti, čímž nastala nouze chleba. V létě mnoho bouřek a krupobití v Rakausích a severní Říši; v Čechách ohnivé výjevy.

1654 V Čechách zima mírná, chladné jaro a studené léto, obilí mnoho zrostlo. Jinde bylo léto suché. V Říši bouře a nehody; v Čechách povodně. Vodárna v dolním Novém Městě zbořila se a pádem roztloukla mlýn; v Litoměřicích strhala voda mlýn a 40 domů, lidí množství utopilo se. Obilí bylo laciné, avšak spíše z nedostatku peněz, korec pšenice stál 1 zl., žita 30 kr., ječmene 36 kr., ovsa 11 kr. V Rakausku hojnost vína.
Berní rula v Čechách
1655 Zima nastala krutá hned předešlým rokem a trvala až do konce února. V Říši, ve Francouzsku a ve Švédsku zimy takové mnoho let nebylo; u Paříže byla Seina dlouho zamrzlá. Rychlé tání sněhu způsobilo v Čechách velikou povodeň. Krupobití, strhání oblaků a povodně v Říši a Uhersku. V Čechách pršelo dne 15. a 16. července bez přestání. Vltava vystoupila v Praze až na Staroměstské náměstí. Obilí bylo ještě lacinější než roku minulého. V Rakausku špatná vína. V Limě třesení země.

1656 Krutá zima trvala až do Hromnic, sněhu napadlo množství; jaro bylo chladné a mokré, v květnu pršelo každodenně. Léto bylo také mokré v Říši i v Itálii, časté bouřky a krupobití; řeky vylily se. V Rakausku a v Čechách veliké bouřky. V Čechách láce: korec žita stál 30 kr., pšenice 1 zl. 15 kr., ječmen 30 kr., oves 14 kr., hrách 1 zl. 26 kr., žejdlík másla 4 kr. a 7 vajec za 1 kr.

1657 Krutá zima, mnoho sněhu; zima počala se hned 21. prosincem a trvala až do 14. února; řeky i Sund (mořská úžina) zamrzly; jaro bylo studené s mnohým krupobitím. Ozim pokazil se. Obilí nemohlo pro studené severní a východní větry růsti, a bylo se neaurody báti. Září se ale krásně urodilo. Podzim byl mokrý; nastaly mnohé povodně v Říši, v Rakausku, ve Francouzsku a ve Švýcarsku. Veliká láce.
Po Ferdinandu III. nastupuje Leopold I.
1658 Krutá zima, mnoho sněhu i v Římě. V Paříži trvala přísná zima ode dne 21. prosince až do 8. února, Seina zamrzla. V Angličanech trval sníh od počátku prosince až do března. Balt zamrzl, tak že Karel X. král Švédský s vojskem přes něž táhl. Léto bylo velmi parné. V Holandsku a Anglicku bouře, v Čechách o svatodušních svátcích ale tak veliké, že se až domy pobořily. Ku konci roku třesení země.

1659 Krutá sice, v Čechách ale mírná zima, v lednu ani sněhu ani mrazu. V létě stálé sucho. V Čechách bouřky, krupobití a přívaly, zvláště u Rokycan, kterýž tam byl příčinou veliké povodně. Mokrý podzimek, osení podzimnímu škodný, obilí zůstalo však vzdor tomu laciné pro nedostatek peněz. Vesuv soptil, jakož i sopky islandské. Ve Francouzsku třesení země, taktéž i v Anglicku a v Americe; mnohé ohnivé výjevy.

1660 Krutá zima, v prosinci roku předešlého počavši trvala až do února; jaro bylo studené a vlhké, načež suché léto následovalo. Žně byly hojné. Podzim byl vlhký. V říjnu dozrály jahody opět a hrušky kvetly na mnohých místech. Prosinec byl velmi studený, načež kvapný jih koncem roku nastálý povodně způsobil. Vesuv soptil.

1661 Tento rok byl počátkem v Čechách mlhavý a deštivý, zima byla mírná, jaro mokré; dne 22. května učinilo krupobití v Plzeňsku a v Žatecku na obilí velikých škod. Léto bylo velmi suché, obilí dozrálo pře časem; nastala neauroda, po které se korec žita po 2 zl. 30 kr., pšenice po 3 zl., ječmen po 1 zl. 30 kr., hrách po 3 zl. prodával. Tímto rokem bylo vůbec mnoho bouřek a hromobití, i také na severním moři; třesení země, ohnivé výjevy, dobrá vína.

1662 V Čechách zima mírná beze sněhu, tráva a osení rostlo bez přestání; jaro bylo studené a dne 15. května napadlo sněhu, kterýž však hned se rozplynul. Mnoho bouřek a hromobití. Drahota v Říši a v Čechách, kdežto v měsíci červenci žito 5 zl. 30 kr. stálo; lidí mnoho pomřelo hladem. Třesení země v Brně.

1663 Přísná zima, mnoho sněhu, kterýž hned počátkem měsíce prosince minulého roku padati počal a až do 21. března poležel. Zmrzlí lide i ptactvo našli se. V Čechách drahota; krupobití v Plzeňsku dne 9. června. V Anglicku vlhký rok; mnoho povodní; třesení země v severní Americe.

1664 Mokrý rok. Mnoho bouřek. Etna soptila. V Čechách dobytčí pád.

1665 Zima neobyčejně krutá; Dunaj trval zamrzlý až do března. Vína i stromoví zahynula zimou. V Rakausku a ve Francouzsku mnoho sněhu a povodní. Dlouhé, suché léto; v Čechách vyschly studnice i řeky; v některých končinách museli jsau vodu na 6 mil přivážeti; suchem tímto pohynulo mnoho lidí i dobytka. Veliké krupobití, kteréž v stádě 50 kusů hovězího dobytka a kolik set ovcí i s pastýřem utlouklo. V Angličanech třesení země. Poslední mor v Londýně.

1666 Léto suché a velmi parné v Rakausku, v Uhrách i v Anglicku, kdežto vyschla tráva i stromoví a řeky vyschly. V Evropě a v Asii mnoho bouřek. Veliký oheň v Londýně.

1667 Zima velmi krutá dvojnásobná, neboť v březnu zamrzala okna poznovu. Ve Vlašsku povodně, taktéž i v Čechách a ve Slezsku. Mnoho bouřek. V horní Itálii třesení země, tak také v Řecku a v Persii.

1668 V Říši mnoho nehod a bouřek. V Uhrách, ve Franzouzsku, v Itálii a v Holandsku potopy. V Říši veliká láce. Ve Vídni třesení země, ve Vlašsku stálé sucho.

1669 Zima velmi krutá, tak že moře i u Konstantinopole zamrzlo. Mnoho bouřek a krupobití. Ve Vlašsku a v Říši řeky se vylily. Mnoho bouřek, vína výborná. Etna soptěla ode dne 25. března až do konce července. Mnohá třesení země.

1670 Zima neobyčejně krutá, veliký i malý Belt zamrzly. Mnoho dešťů, trhání se oblaků a bouřek v Uhersku. Povodně po Dunaji i po Rýně; v Tyrolsku zemětřesení.

1671 Rok velmi bouřlivý; časté hromobití.

1672 U Kolína veliké krupobití, kroupy vážily až do 3 liber. Počátkem září veliká bouře a vítr, kteráž u Mělníka lípu vyvrátivši, dům rozbořila a lidi v něm zabila. Ve Švédsku třesení země.

1673 V Říši a v Anglicku veliké povodně. Mnoho bouřek, hromo- a krupobití. V Španělsku po čtyři léta trvala povětrnost obrácená; jaro studené a suché, léto vlhké a chladné, podzim mokrý a parný a zima tepla, tudy neauroda.

1674 V Říši a ve Francouzsku povodně; veliké krupobití V Čechách velmi mokro s mnohými povodněmi, největší o Janě. Špatná vína, neauroda píce, tudy pád dobytka.

1675 Mokré a studené léto s hustými mlhami. V Prusku a v Čechách povodně, mnoho bouřek. Na Rýně třesení země.

1676 Dne 26. června bylo v Praze hromobití, po kterém následovala vichřice s přívalem. Léto bylo chladné; mnoho nehod a krupobití. Dobrá, hojná vína.

1677 Ve Francouzsku byla Seina po 35 dnů zamrzlá. V létě bylo mnoho bouřek; v severní Říši povodně; v Čechách severní světla a ohnivé výjevy.

1678 Léto parné a suché. V severní Říši veliká povodeň. V horní Itálii a v Limě třesení země. Počátek moru ve Vídni.

1679 Jaro velmi nestálé, léto příliš parné a mokré, později teplé. Bouřky a lijavce, rok vůbec mokrý a v Rakausku neauroda; vína se urodilo sice mnoho, špatného však; ve Vídni prý zemřelo lidí morem více než 100 000. Ku konci roku ukázala se veliká pobludice čili kometa, kterouž se lid poděsil, byloť ji ode dne 21. prosince až do 20. února 1681 viděti, ohnivá její metla byla 80 stupňů dlouhá a 4 široká.

1681 Rok s ustavičnými bouřemi.

1682 Vlažná zima, v lednu teplé deště, mnoho povodní v Říši a v Holandsku. Ustavičné bouře; mnoho smrdutých mlh, načež pád dobytka. V Španělsku velmi sucho. V Peruánsku třesení země, kde se mnohá města sesula. Vesuv soptil.

1683 Zima velmi krutá v Říši, ve Vlašsku a v Anglicku; led na Temži v Londýně byl 11 palců tlustý a moře Adriatické zamrzlo. Léto i podzim byly chladné a mokré; mnoho bouřek a povodní; v Říši třesení země.

1684 Mokré léto; ustavičné bouře a nehody.

1685 V severní Americe krutá zima. Suché léto, krupobití, bouře a povodně; špatná vína. Vesuv soptil.

1686 Bouřky a nečas. V Itálii povodně. Dobrá vína. Na Rýně třesení země.

1687 Mnoho bouřek a povodní. Vína bylo mnoho, ale špatného. V Limě veliké třesení země, město pobořilo se.

1688 Deště a bouřky panovaly po celé Evropě. V horní Itálii se obloha ani nevyjasnila, tak že za 8 měsíců Slunce jenom šestkráte vysvitlo. V Peruánsku v jižní Americe a pak ve Smyrně v malé Asii veliké třesení země, kdežto dne 10. července 20 000 lidí zahynulo. Vesuv soptil.

1689 Zima byla velmi nestálá; jaro a léto velmi mokré, mnoho bouřek a povodní. Na obilí padl rez, špatné žně. Na podzim mnoho mlh. V Bavorsku a Tyrolsku třesení země. Vesuv soptil.

1690 Bouřlivá zima, spolu mírně a deštivo. V létě mnoho nehod. Rez padl na obilí i na ovoce. Ve Vídni porouchalo třesení země Štěpánskou věž. Třesení země bylo i také v Sasku a Štýrsku, jakož také v Jamaice a Limě. Do Říše vpadly tři hejna kobylek z Ruska, Polska a z Uher.

1691 Zima byla velmi krutá, zvláště v Rakausku, kde se vlci až k Vídni vedrali; na jaře nastaly povodně v Říši a v Itálii. Potom následovalo suché a parné léto s mnohými bouřkami; na obilí padl rez jak v Evropě, tak také v Americe. Ve Francouzsku a Švýcarsku neauroda.

1692 Zima velmi krutá a mnoho sněhu v Itálii, Španělsku a ve Francouzsku. Na jaře mnoho povodní; v létě mnoho bouřek a krupobití. Bouře ve všech dílech světa. Ve Francouzsku a ve Švýcarsku neauroda. Po Evropě a Asii rozlehlá třesení země, mnoho ohnivých výjevů a severních světel.

1693 Moře vylilo se; mnoho bouřek. V Sicílii třesení země a Etna soptila, čímž město Katanea zničeno. Hekla v Islandsku soptila velmi. Na ostrově Jávě vznikla nová sopka.

1694 Zima velmi krutá a mnoho sněhu v Itálii a Španělsku. V Itálii léto suché, v zemích jiných bylo mnoho bouřek, trhání se oblaků a povodní. Špatná vína. Vesuv počal dne 12. března soptěti.

1695 Zima nastala již měsícem říjnem m. r. a trvala až do dubna s množstvím sněhu a s krutými mrazy. Na Dunaji se strhl led teprv v březnu. Na jaře bylo mnoho hustých mlh. Léto bylo chladné a deštivé a předc i mnoho bouřek. Žně i vína nepodařily se skrze veliká mokra, načež nastal nedostatek obilí. V Itálii třesení země.

1696 Po mírné zimě následovalo parné a suché léto. Nastala neauroda a všeobecná drahota. Vína jen povedla se. Vesuv se provalil dne 4. srpna.

1697 Zima neobyčejně studená a množství sněhu v Říši, ve Francouzsku, Španělsku a v severní Americe. Veliké bouře. Neauroda. V Limě třesení země. Vesuv soptil dne 15. září.

1698 Zima byla velmi jasná beze sněhu. V létě mnoho přívalů a všady veliké povodně. V Říši pozdní a špatné žně; drahota. V Peruánsku třesení země. Vesuv propukl ohněm dne 25. května.

1699 Krutá zima. Mnoho vína, málo obilí. V Limě a Batávii třesení země.
Období končí za vlády Leopolda I. Habsburského, Rusku vládne Petr Veliký, Francii Ludvík XIV, Anglii Vilém III.Oranžský.