Počasí za dva a půl tisíce roků


Jak známo, existují tací, kteří burcují lidstvo k jakési záchraně planety. Planeta zachraňovat nepotřebuje, ta si poradí. Horší je to s člověkem. Ten se dostal do fáze, kdy škodí sám sobě zejména úpornou snahou překonat přírodní jevy. Nevyhnutelné přírodní jevy. Ano, klimatické změny tu byly jsou a budou. Ostatně mnoho pozůstatků z dob teplotně odlišných, než jsme zvyklí, je přece známo. Vždyť co znamená vlastně jméno největšího ostrova v Atlantiku Grónsko? Je to Groenland, čili Greenland, česky zelená země. Nejslavnější Viking  Leif Erikson byl synem neméně slavného Erika Rudého, který na svých cestách po Atlantiku objevil právě ono Grónsko a pojmenoval jej tak, jak se mu ostrov jevil. Zelená Země.  Tedy beze stop po ledovcích.

A lidé si v různých kronikách zaznamenávali nejdůležitější události své doby. Války a počasí. Takže jsem pro vás připravil (díky Rosťovi) volný výpis důležitých událostí právě se týkajících onoho počasí. A začneme roku 428 před Kristem.

428 před Kristem bylo tak sucho, že ve Vlaších toliko ve větších řekách dosti málo vody zůstalo; dobytek dostal na kůži vyraženinu a hynul žízní.

390 před Kristem bylo velké parno; to byl rok vpádu Gallů do Říma.

181 před Kristem bylo velmi suché léto ve Vlaších, načež krutá zima následovala.

88 před Kristem. Ten rok vyznamenal se velmi přísnou zimou.

44 před Kristem byl rok úmrtí Gaia Iulia Caesara. Byla úplná neauroda; Slunce zdálo se, jakoby svůj lesk ztratilo; zároveň bylo zemětřesení a chrlení ohně sopky Etny v Sicílii.

14 po narození Krista bylo ve Vlaších Slunce jako zatměné, celé nebe zdálo se hořeti. To byl rok, kdy první římský císař Oktavián Augustus skonal.

42 Hlad vůbec v tehdejším známém světě.

60 Velký hlad ve Vlaších a v Řecku.

70 Tak neobyčejné sucho, že se na Rýně loďmi plaviti nemohlo.

107 Velké zemětřesení v Malé Asii, 4 města propadla se.

154 Hlad v Malé Asii, zemětřesení.

203 Zemětřesení a prudké soptění Etny

217 Velké rozvodnění z příčiny neustálých dešťů ve Vlaších.

250 Velká zima v Anglii. Temže, která málokdy zamrzne, byla po 9 neděl zamrzlá; zároveň byl velký
výraz Etny a zemětřesení po Asii a Africe; moře vystoupilo a pohltilo mnoho měst, morové mlhy kryly
elé země, načež velký hlad následoval.

312 Byla neauroda a hlad ve Vlaších a v Řecku.

356 Bylo ve Vlaších velké sucho, které po tři léta trvalo.

376 Hlad ve Vlaších.

401 Bylo pro krutou zimu Černé moře zamrzlé.

446 Hlad v Anglii. Zemětřesením zbořila se městská zeď v Konstantinopoli.

457 Nesmírné mokro v Řecku, všechny řeky vystouply z příčiny neustálých dešťů.

481 Pro velké sucho zahynuly v jižní Evropě a v Africe vinné révy a olivové stromy docela.

502 Vystoupily ve Vlaších a ve Francii po dvacetidenním dešti všechny řeky.

531 Bylo Slunce ve Vlaších docela zahalené, tak že se zdálo jakoby svůj lesk navždy bylo ztratilo; všeobecný hlad povstal z toho a pouze ve městě Picenum zemřelo 50 000 lidí.

542 Byl tak teplý podzimek, že ovoce a hrozny dvakráte dozrávaly.

557 Byl Dunaj z následku přísné zimy až k svému ústí zamrzlý; v Malá Asii a v Konstantinopoli bylo po 10 dnů zemětřesení.

587 Byl dlouhý a teplý podzimek, révy a ovocné stromy nasazovaly podruhé na ovoce. V Vlaších bylo rozvodněno jako při potopě světa.

605 Neobyčejná zima, načež nesmírně horké léto.

620 Trvala zima a led přes 300 dní.

647 Po celý rok hodně zemětřesení v Evropě.

671 Byl po 60 dní kouř na vejšce, načež velké sucho.

678—681 Pršelo v mnoha zemích, přitom panoval velký hlad.

695 Zahynul vinný keř z příčiny velkých mrazů v celé Evropě.

716 Bylo velké rozvodnění ve Vlaších a rok na to velká zima, tak že sníh v Konstantinopoli, kdežto velmi neobyčejné jest, přes sto dní ležeti zůstal.

733 Panovalo po delší čas zatmění Měsíce a Slunce.

761 a 762 Bylo v mnoha zemích velké sucho a hlad, v Čechách nepršelo 8 měsíců, mnoho lidí zemřelo hladem, načež roku 763 tak přísná zima připadla, že Černé moře zamrzlo, u Konstantinopole byl led na třicet loktů tlustý; i vůkol Vlachy bylo moře zamrzlé; v Čechách začala zima již v říjnu a sníh ležel na mnohých místech na dvacet loktů. Na tu přísnou zimu přišlo takové sucho, že žádný pramen vodu nevydával. Zima od roku 764 byla opět nejvejš krutá a trvala od počátku října až do konce února, na to přišlo opět suché léto a na nebi ukázala se rozličná znamení ve vzduchu.

772 Bylo velké parno a sucho

784 Panovalo velké mokro a mnohé rozvodnění přihodilo se v létě. rovněž tak roku 785, za kterého všechny potoky v Němcích vystoupaly; načež přišla velká zima, která až do máje 786 trvala. Mnoho ptáků zmrzlo v povětří.

800 Byla tak krutá zima. že Černé a Středozemní moře na mnoho mil od břehů zamrzlo; v Čechách zahynulo mnoho lidí a zvířat zimou, led byl na půldruhého lokte tlustý a ryby v rybnících polekaly.

806 Byla mírná zima; taktéž tak roku 807; na nebi bylo mnoho úkazů viděti.

819 Bylo v Čechách po 28 dní zemětřesení.

823 Následovalo na přísnou zimu, která v Čechách již dne 19. září roku 822 započala a 26 neděl trvala, suché léto s hojným krupobitím.

849 Trvanlivé sucho, po němž takový nastal hlad, že lidé poráženi byli. Sucho trvalo až do roku 851.

872 Bylo suché léto, na nějž roku 873 hlad v Němcích následoval, který až do roku 874 trval a bezmála třetí díl lidstva usmrtil.

880 a 881 byly dlouhé zimy, které nedostatek píce v průvodu měly, tak že mnoho dobytka zahynulo.

893 Byla tak dlouhá a krutá zima, že včely, dobytek a vinné révy zahynuly.

912 Byla velká rozvodnění v Němcích, zemětřesení ve Vlaších a hlad v Egyptě.

928 Následovalo na velmi krutou zimu velmi horké léto, neauroda a hlad. Tím způsobem připadl

943 na krutou zimu velký hlad.

962 Byla v celé Německé říši velmi krutá zima a velká drahota; v Čechách bylo toliko sněhu, že lidé ze svých bytů nemohli, a že střechy a celá stavení se prolamovala, i stromy se lámaly. Jihnutím sněhu povstaly povodně, v nichž množství lidu zahynulo.

968 Zuřily prudké bouře v Čechách drahota a hlad panovaly; v Malé Asii bylo zemětřesení.

973 a 974 nastoupily dvě kruté a dlouhé zimy za sebou, na ně neauroda a hlad.

987 Bylo velké horko, mnoho povodní, pak dlouhé sucho, které žně zkazilo; v Čechách řádil bouřlivý vichr, který celá stavení rozkotal. Rok na to bylo opět velké horko, neauroda a po obě léta hlad.

990 Bylo v Čechách velké sucho a trvalo až do roku 992, kteréhož roku sv. Vojtěch se navrátil. Zem byla toho času v církevní kletbě a bída nesmírná.

999 Bylo po celé Evropě napořád sucho, mnoho osení seschlo, na to přišla krutá zima, pak opět sucho, tak že ryby z nedostatku vody lekly. Zemětřesení bylo po oba roky.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

14 reakcí na Počasí za dva a půl tisíce roků

  1. strejda napsal:

    Cituji: Grónsko a pojmenoval jej tak, jak se mu ostrov jevil. Zelená Země. Tedy beze stop po ledovcích.
    Odborníci, jsou to ovšem jen pouzí odborníci, tvrdí že zalednění Grónska je staré asi 110 000 let. Nemusíme jim věřit. Tisíc let je také dost. Vrstva ledu v Grónsku je v některých místech až 3 000 metrů vysoká. Tomu věřit musíme, změřilo se to exaktně.
    Pak ovšem, protože před 1000 let bylo, jak víme, Grónsko bez ledovců, musel být každoroční nárůst ledovce 3 metry. Tedy přesněji 2 850 km krychlových ročně. Možné to je, ale opravdu málokdo tomu uvěří.
    Patrně je nejlepší mít přístup k problematice skeptický.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Vycházel bych z té varianty, že „v některých místech“ se nachází hodně na severu, kam Vikingové patrně nedošli. Přesto území, které opanovali, bylo dost veliké na to, aby stálo za osídlení. To, že dneska je pod ledem, je důsledkem oné klimatické změny, ke které docházelo o pár století později. Jak také bude patrné z dalších výpisů z kronik postupně zveřejňovaných.

      To se mi líbí

      • strejda napsal:

        Dlouho dobu se název Gronland považoval za reklamu, stejně jako Vinland. Tam víno – tedy doufám – také nerostlo. A ku podivu Island, tedy Ledová zem ledem není pokryt dosud. Příliš se za těch 1000 let nezměnil.
        Zánik vikingských osad na jihu Grónska byl patrně způsoben malou hustotou populace a přerušením styků s Islandem, kde byla populace silněnjší. K tomu přišlo i ochlazení a s tím zkrácení vegetační doby. Ale Inuité na podmínky vybavení, přežili.
        V Grónsku byl nedávno objeven další Lightning ztracený roku 1942. Je asi 90 m pod ledem. To by cynicky a mechanicky aplikováno na Rexuse znamenalo, že za 3 roky se navršila vrstva ledu o síle 50 m. To by ovšem za těch 1000 let mohlo být 15 kilometrů ledu a to mně nepřipadá moc pravděpodobné.
        Zakopaný pes bude tedy asi jinde.
        Patrně je nejlepší mít přístup k problematice skeptický.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Na možnosti růstu ledu by patrně věděl odpověď nějaký glaciolog, ale s ohledem na to, že existuje kromě růstu ledu i proces jeho odtávání, který se každoročně opakuje, je možná odpověď i tam. Prostě jak ani stromy nerostou do nebe, tak ani ten led.

          To se mi líbí

        • oh napsal:

          „V Grónsku byl nedávno objeven další Lightning ztracený roku 1942. Je asi 90 m pod ledem. To by cynicky a mechanicky aplikováno na Rexuse znamenalo, že za 3 roky se navršila vrstva ledu o síle 50 m. To by ovšem za těch 1000 let mohlo být 15 kilometrů ledu a to mně nepřipadá moc pravděpodobné.“
          Nějak mi ta čísla, metry, roky a kilometry nepasují dohromady. Nebude náhodou něco z toho špatně?

          P.S. Sice nejsem zrovna glaciolog, ale troufnu si dopustit se poznámky, že aplikovat mechanicky průměrné roční přírůstky ledové vrstvy je u dynamického procesu poměrně bezpečná cesta, jak dospět k výslednému nesmyslu.

          To se mi líbí

          • strejda napsal:

            Samozřejmě, po pečlivém přečtení zjistíte, že taková mechanická porovnávání nemám rád – viz Rexus.
            A ta čísla? Rexusův Lightning z roku 1945 38 m pod ledem, ten „můj“ z roku 1942 90 m pod ledem. Rozdíl tedy cca 50 m ledu. Z toho usuzuji, že za 3 roky narostla podle systému Rexus vrstva ledu o 50 m. To je jednoduché. Vydělením třemi mně vyšlo, 15 m za rok. O nějaké drobné se neperu a zaokrouhluji dolů, jsem slušně vychovaný. No, a vrátil jsem se o 1000 let zpět do času zeleného Grónska strdtím a …. Ale nechme toho, pouhým mechanickým výpočtem 15 m x 1000 let mně vyšlo 15 000 m ledu.
            Že je to blbost víme oba, stejně tak, jako usuzovat něco podstatného z Lightningů 38 m a 90 m pod ledem. Jako důkaz toho, že tehdy bylo Grónsko bez ledu je to víc než zvláštní. Průkazná hodnota nula, to jsem chtěl ukázat.
            Já jsem zastánce Occamovy břitvy, tedy opatrného rozumu a nejjednoduššího řešení. Tehdy i nyní bylo v Grónsku v podstatě stejně ledu. Vliv počasí byl malý – pochopitelné u takové obří ledničky. Tehdy i dnes byla na pobřeží místa vhodná k životu, ovšem tvrdšímu než na Islandu. Lepší to bylo na Vinlandu, ten ale byl již za hranicí tehdejších vikingských možností. A opuštěné Grónsko se nemohlo udržet. Stejně jako osadníci první španělské kolonie Navidad. I otci poutníci z Mayfloweru měli na mále. Kolonizovat na hranicích možného je riskantní.
            Proto doporučuji skepsi (a rozum, jenže skepsi může mít každý).

            To se mi líbí

            • oh napsal:

              Já klidně budu věřit, že před tisíci lety mohlo být v Grónsku nějakou dobu tepleji – klima se mění tak nějak průběžně, ať už do toho člověk zasahuje, nebo ne a faktorů, ovlivňujících i lokální změny klimatu je hafo – takže mohly být pobřežní oblasti relativně obyvatelnější, ale celkem jistě ne až tak, aby bylo celé Grónsko zcela bez ledu, taková změna by byla na tak krátkou dobu příliš razantní a pak by se IMHO musela projevit i jinde..
              Nemluvě o tom, že tím by vyvstal mnohem zajímavější problém: Kde se v Grónsku vzal 110 tisíc let starý led.. 😉

              To se mi líbí

  2. Rexus Orbis napsal:

    Tak na pobřeží Gronska jsou základy bývalých osad normanských Vikingů, dále odváděli po jistou dobu z gronských osad do Říma tzv. papežský poplatek, který jednoho dne přestal, následně vyslanec z Říma, pověřený pátrat, proč se nekoná, tak zjistil, že osady jsou již opuštěné, prostě se opět změnilo počasí, k horšímu. Dále další osady založili na Vinlandu cca New Foundland, plus základy vikingských dvorců , další také až na Růžovém ostrově, ale spíše již jako Normani a dále se dostali až do Massachussets, kde na skále je nápis plus obraz ve Westfordu, kde je zmínka, o spolehlivě identifikovaném Normanu jménem John Gunn z města Caithness. Takže Gronsko opravdu v těch místech bylo bez ledovců. Nakonec, jih Gronska je jižněji, než Island samotný. A jinak přes Gronskou úžinu alias Dánský průliv to je cca 480 km a i velmi přibližná navigace na západ vede nezadržitelně na gronské pobřeží. Dosahnout gronských břehů od nejzápadnějšího bodu Islandu mohli zvládnout tak za 2-3 dny, Zkrátka, ikdyby jen 10 km za hodinu, což je reálné, a loď pluje ve dne i v noci. Složitější je pak plavba na New Foundland, nicméně země stále již v dohledu. A jinak k tomu ledu, sběratel letadel chtěl do své sbírky letadlo P-38 a z archivů letecké armády USA se dozvěděl, že na počátku 1945 přistála letka P-38 na pobřeží Gronska na jihu, ale jelikož konec války v Evropě se již blížil, tak do bojů v Evropě již letadla nezasahla. Pak je prostě asi z pohodlnosti nechali, kde jsou, (podobně, jako mnoho techniky na tichooceánských ostrovech), asi to bylo levnější a také bylo již po válce, A po prakticky 50 letech onen sběratel je dohledal, jenže jak, na pobřeží již vidět nebyly, když kdysi v 1945 přistály, bylo to na povrchu terénu, na kterém byl také led a sníh. ale za oněch 50 let, jelikož zeměpisnou polohu měl z archivu se zjistilo, že jsou v hloubce cca 38 m pomocí detektorů kovu a průzkumných mikrovrtů, pak nalezené. Takže si to shrňmě, aby přibylo 38 m kompatního ledu, tak musí na každý metr ledu být mnohonásobně nejprve sněhu, led obvykle prostě se na zem nesnáší. Takže za 50 let kdy po hornicku onen sběratel musil nechat vykopat svislou jámu a v ní pak letadlo jedno, na nejmenší součásti rozebrat a z té 38 m hluboké ledové jámy vytahat. A součásti pak odvézt do USA a tam opět sestavit do sbírky. Takže za 50 let 38 metrů kompatního ledu = cca 3/4 m ledu za rok, ale aby vznikl 1 m kompaktního ledu tak je třeba minimálně 10 m běžného sněhu, (sníh má tak desetinu hustoty, co voda), který svým tlakem na podloží přemění sníh na onen kompaktní led. Takže není třeba se dívat na řeči nějakých „odborníků“, ale skutečných lidí z praxe, kteří na vlastní náklady a vlastní prací něco dokázali. Toto vše (letadla pod ledem, Vikingové a Normani v Gronsku i Americe, a k tomu přidružené důkazy) zde je zcela nepopiratelný fakt, dobře zdokumentovaný a doložený, který dokazuje, že možné to bylo.

    To se mi líbí

  3. Rosťa napsal:

    Pokud má nějaká lidská činnost dopad na změny, tak bych to viděl jen v plundrování amazonských deštných pralesů a s nerozumným nakládáním s odpadem, především plastovým ve státech, kterým říkáme rozvojové. Se vším ostatním si příroda poradí. I s námi, když to uzná za vhodné.

    To se mi líbí

    • oh napsal:

      Přinejmenším ještě jedna lidská činnost mívá závažný dopad; když se Evropská komis nebo Evropský patlament rozhodnou páchat nějaké to dobro.
      Evropští poslanci vyzvali k přijetí normy, která by stanovila podmínky povinného zavedení jednotných nabíječek pro telefony a další mobilní elektroniku. Že prý
      „Podle odhadů evropských úřadů vyprodukuje každý Evropan téměř 17 kilogramů elektronického odpadu ročně. Celkem se v EU každý rok vyhodí 12,3 milionu tun elektroniky, z čehož samotné nabíječky tvoří asi 50 tisíc tun.“
      Tak trochu by mě zajímalo, kolik z ze všech těch tun elektronického odpadu má na svědomí jedno EU již spáchané dobro, zvané bezolovnatá pájka.. ❓
      Případně unií velkoryse přehlížená, nebo někdy dokonce vyžadovaná, nerozebiratelnost logicky způsobující i neopravitelnost.

      To se mi líbí

      • Rosťa napsal:

        Pořádek musí bejt, jak říkával Pepek Švejků. A kdyby nad námi nebděla unijní ochranná ruka a netrousila všeobjímající dobro, tak tu za chvíli budeme lézt po stromech. To také říkal Švejk ( nebo někdo jiný ). A s tou pájkou jste mě doběhl. Já mám ještě železnou zásobu té komunistické s olovem a tak nevím, jestli to není trestné, páč neznalost zákonů neomlouvá.

        To se mi líbí

  4. lujjza napsal:

    Nedokážu posoudit, jestli je to blábol, nebo ne…:
    https://www.cdc.gov/flu/weekly/index.htm

    „(…) Tento týden bylo hlášeno 15 dalších dětských úmrtí, čímž se celková částka za sezónu zvýšila na 54. V této sezóně tvoří viry chřipky B 37 z 54 hlášených dětských úmrtí souvisejících s chřipkou.
    CDC odhaduje, že zatím v této sezoně bylo nejméně 15 milionů chřipkových chorob, 140 000 hospitalizací a 8 200 úmrtí na chřipku.(…)“

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.