NEBEZPEČÍ DRUHÉ VÁLKY SVĚTOVÉ – pokračování desáté a poslední


Dostáváme se k otázce dalšího vývoje Německa. Opět je naznačeno, jak se může vývoj zvrtnout do ohrožení míru v Evropě.

42.Bude Německo demokracií?

O této těžké otázce se rozepsal žid Harden- Witkowski v »Neue Freie Presse« o Novém roce 1925. Co je vlastně demokratie? Všeobecně se má za to, že je to vláda lidu, »Herrschaft der Volksmasse«, jak praví Harden doslova. Opakem demokracie jest aristokracie, která může vládnouti buď v dědičné monarchii anebo konstituční monarchii s parlamentem, tedy se spoluúčastí vlády lidu. Plato vysvětlil vládu aristokracie v ten rozum, že osud státu se má svěřit lidem nejmoudřejším. Dosud se však nepodařilo ani v monarchii ani v republice neboli demokracii vyvolati ty pravé mudrce na trůn vladařský. Dosud se nevyskytlo ono zázračné řešeto, které by dovedlo z masy lidu prosévati ty hledané mudrce a odloučiti je od nepotřebného plevele. Svět si proto navykl v demokracii viděti menší zlo, než v monarchii, která se na mnoha místech neosvědčila, jako posledně v Německu s Vilémem II. Harden tvrdí, že již roku 1896 napsal do svého týdenníku »Zukunft«, že se proti Vilémovi utvoří taková koalice, jakou svět dosud neviděl. Každý stát musí míti autoritu, ať je to stát lidový — Volksstaat — anebo stát monarchistický neboli Obrigkeitsstaat, poněvadž bez autority, bez vrchnosti, nemůže žádný stát žiti. Řekové měli nad sebou demokracii v aeropagu. Byl to sněm všech občanů hlavního města Athén, který vládl celému státu Hellénů. Staří Římané měli senát a na praporech státních bylo vždy napsáno: Senatus populusque Romanus. To jest senát a lid římský. Pak se nad senát vyšvihl v poslední době sám caesar. Francie měla po vyhubení dynastie Bourbonů konvent, a pak nějaký čas komunu s Maratem v čele. V Anglii dělí se král o vládní moc s parlamentem Britain cabinet, v Sev. Americe vykonává vládní moc president a kongres, v Rusku po zavraždění cara Mikuláše II. dělí se o moc vlády lidoví komisaři s črezvyčajkou. Ať se ohlédneme, kam chceme, všude je ta »Obrigkeit«, ta vrchnost, která vládne státu a bez ní není stát možným. Bude Německo demokracií, bude ten národ Prušáků, zvyklý panství Hohenzollernů, nakloněn poslouchat svých lidových vůdců? Na tyto otázky si netroufá Harden dáti určité odpovědi. Odvolává se na Nietzscheho, který tvrdil, že Prusové jsou vlastně (německy mluvící) Slované, a že Německo je vlastně předsíní k panslavismu. Harden se posmívá Němcům, že náhle z monarchie přetvořili Německo na lidovou republiku, ale při tom nesmí v Berlíně a v Postupimi nikdo sáhnouti na pomníky Hohenzollernů, na jejich paláce a slavobrány, na pojmenování ulic a náměstí po Hohenzollernech, to vše úzkostlivě se hlídá, jako posvátný majetek národa německého. Harden proto nevěří, že z Německa bude a může býti republika lidová. Máme za to, že Harden dobře pozoruje, jak se věci v Německu vyvíjí. Kolikráte byl říšský sněm německý rozpuštěn? V žádném říšském sněmu německém se nemůže sklížiti většina parlamentní, která by měla spolehlivou většinu hlasů. Jsou tu dvě strany, které spolu zápolí o nadvládu; jsou tu císařští a jsou tu republikánští. Ti císařští, čili junkeři a Prušáci, jsou ve straně německých nacionálů stmeleni, ale nemají tolik hlasů, aby mohli sami vládnout. Bylo by třeba, aby se k nim přidala ještě některá politická strana. Tomu se ovšem brání sociální demokraté, kteří nyní mají 180 mandátů. Tito sociální demokraté chtějí míti z Německa Volksstaat, tedy republiku lidovou, ale nemají k tomu dostatek mandátů v říšském sněmu. Ke komu se přidá katolické centrum, ten bude míti většinu. Katolíci němečtí chtějí ale raději k socialistům než k nacionalistům-junkerům. Tento boj trvá již několik let po útěku Viléma II. do Holandska. President republiky, řemenář Ebert, nemohl sehnati ministerstvo pro tu svou lidovou republiku. Tak se skorem zdá, že si Němci tropí šašky z celého světa. Jelikož nemohou míti spolehlivou zodpovědnou vládu, nemohou také dodržeti smlouvy, jako je smlouva z Dawesova plánu reparačního plynoucí. To budou Němci tropiti tak dlouho, až udeří hodina a pozvedne se k druhé válce světové, aby napravili, co roku 1914 pochybili.

43. Tajné organisace v Německu.

Veškeré tajné organisace v Německu pracují společně o restauraci či obnovení monarchie a pro odvetnou válku. »Vossische Zeitung« přináší úplný seznam těchto organisací, jichž počet je 73. Z politických skupin patří k těmto radikálním stoupencům pravice:

1. Hitlerovci, to jest ponejvíce dělnictvo národně sociální.
2. Německá sociální strana, jejímž vůdcem je poslanec Kunze.
3. Národní sociální strana v Lipsku.
4. Německá strana ve Frankfurtě.
5. Německo-nacionální strana svobody, jejíž vůdcové jsou Greufe, Heming a Wulle.
6. Velkoněmecká strana v Berlíně.

Policie občas některou tuto organisaci rozpustí, ale není to nic plátno. Rozpuštěná organisace se opět stmelí pod jiným názvem a nebo si zadá o nepatrné změny stanov a existuje dále. Pak jmenuje list další organisace. Jest tu organisace

O. C., to jest organisace »Consul«. Jemu podléhá Wiking-Bund a Blücher-Bund. Tyto dva svazy mají organisovanou všeněmeckou mládež. Ústředí organisace »Consul« je na severu v Rostoku, předsedou je dr. Blohme, majitel loděnic, veliký finančník. Druhým vůdcem je kapitán Steber v Brémách. Orgánem této organisace jest list »Heimdall«, který vychází v Rostoku. Na jihu stojí v cele této organisace kapitán Ehrhardt a plukovník Kautter. Orgánem je list »Fridericus«, který vychází v Mnichově. Organisace má vesměs své mužstvo ozbrojené, asi 10.000 mužů.
Lidový bojovný svaz »Der volkische Kampfbund« má na severu za vůdce Knebela, přednostu turnérů. Svaz ten vydává tři listy: »Grossdeutsche Warte«, pak »Meklenburger Warte« a v Berlíně »Der Kamerad«. V Bavorsku vede svaz Hitler a nadporučík Kriebel. V Mnichově má vrchní velení kapitán Göhring; tam vychází list těchto organisaci »Grossdeutsche Zeitung«. Počet mužů tohoto bojovného svazu je 16.000 vesměs ozbrojených.
Organisace V. V. V., to jest Vereinigte vaterländische Verbände, spojené svazy vlastenců. Vedou je poslanci Gessler a plukovník Below. Jsou tu pluky Olympia, kterému velí plukovník Luck v Berlíně. Pluk Waren je v Mecklenburgu. Členů je 12.000, všichni mají zbraně. Na jihu bavorském jsou Einwohner-Wehr, domácí vojsko, kterému velí generál Escherich. Toto vojsko čítá 20.000 mužů. Jsou k němu přičleněny organisace mládeže. Pluk Rossbachův se rozprchl. Rossbach sám a 300 mužů jsou v Solnohradu. Organisace »Stahlhelm«, přilba, se skládá jen ze členů, kteří byli na frontě. Velení mají kapitán Malby v Berlíně, plukovník Düsterberg v Halle a kapitán Wernig v Mnichově. Tato bojovná organisace čítá 200.000 mužů. Je tedy nejsilnější.
Organisace »Hanfreko«, čítající 1000 mužů vyzbrojených a velmi nebezpečných. Organisace »Heinz« má sídlo v Kasselu.
Dále je tu svaz mládeže »Jungdeutscher Orden«, mladoněmecký řád. Čítá 100.000 členů. Jsou však případy, že tyto organisace se někdy navzájem potírají. Čteme-li seznamy těchto organisaci, které záležejí z lidí, kteří si nemohou odvyknouti povolání vojenské, pak se nedivíme, že Francie má stálé obavy o svou bezpečnost. Německo ve světové válce poraženo nebylo, a v tom vězí to nebezpečí, které ohrožuje i také český národ.

A tím končí výběr z knihy. Je tam sice ještě dost co ke čtení, ale tady už si využijte „službu“ paní jaa a knihu si od ní stáhněte a dočtěte.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na NEBEZPEČÍ DRUHÉ VÁLKY SVĚTOVÉ – pokračování desáté a poslední

  1. blbíš napsal:

    omlouvám se, ale dovolím si dokončit „je to marný“, protože Bavor ukončil diskusi.

    O zasvěcenosti, Lexi, tady přece nebyla vůbec řeč, dokonce ani Váš kamarád Jethro se pro jistotu do ní nepouštěl!
    Nemám zásadní rozepři ani s Váma, ani Ohem, ale mám zkrátka problém, když se k již někde fungujícímu, ověřenýmu a hlavně POZNANÝMU furt a furt stavíme jako k něčemu objevnýmu, co bychom právě měli dobývat. Právě takovým přístupem neustále vytváříme živnou půdu tomu, co se Pjakinovi výstižně podařilo = abychom „… umožnili klanům využívat státní systém a státní strukturu pro dosahování svých úzce korporativních cílů“. K tomu není co dodat až na to, že ani Pjakin neřekl, jak proti tomu konečně účinně jít. Snad se Jethro nezblázní, ale proč bych nemohl vidět jednu z cest naznačovanou Vondráčkem a tím humbukem kolem toho? To je ten střed nás blbíšů s mocí. Marně hledáme záchytný body, byť by to měla bejt předhozená provokace, třeba i to, co Jethro v zárodku hned odhalil a utřel z pozice (ne)znalýho, zaběhnutýho, zavedenýho, obvyklýho a neměnnýho. Vyjádřil sem naději, že sem rád, když vidím podobný snahy, zvláště když nemám dosud indicie v tom vidět jenom ten Váš zkurvenej e-shop. I proto sem zdůraznil, že bych si dovolil ještě počkat a nevidět v tom HNED Jírovcova Cimermana.

    Ohe, to Vaše ste asi nemohl myslel vážně, žejo? Nebo si opravdu myslíte, že někdo tady u Bavora by tohle nevěděl či alespoň netušil? To snad né! Aby to bylo, jak píšete, tak to vyžaduje od tvůrce zákonů minimálně loajalitu k vlasti, nikoli sloužit zájmům všelijakejch klanů a prapodivnejch zájmů. Jen si vemte kolik je a bylo vyvedeno prachů a nemovitýho majetku tam, kam nemělo a žádnej Váš údajně provázánej Rychteckýho právní systém vzešlej z jeho kdysi protlačený „zákonný smrště“ tomu nezabránil, tehdá ani teď, ač se to dělo právě že zcela téměř legálníma, známýma a dávno popsanýma machinacema, co byly popsáný a ůplně známý už dávno v demokraciích, ke kterým přes naší západní hranici zbožně již 30 let vzhlížíme. Jak to je a bylo jen možný, se Vás táži, věděl-li Rychteckej, co Vy? Dovolím si tvrdit, že už v roce 1989, kdy Rychteckej nevěděl, jestli bude vládcem či muklem, byly např. zákony potírající ekonomickou kriminalitu u sousedů dávno zavedeny a taky aplikovány, zatímco u nás …, sakra, přece není přece možný, že tu záměrnou souvislost a schválnost nevidíte a školíte mě takovým způsobem? Dyť ti lidi už sou tak daleko, že se už ani nebojí ohrožovat naše zájmy v přímým přenosu!!!

    To se mi líbí

  2. blbíš napsal:

    a ještě jednou omluva!
    …tohle u nás na D1 asi už neuvidím, přátelé:

    uznávám, kam se sere Vondráček, žejo?

    To se mi líbí

  3. Bavor V. napsal:

    A já to vrátím zpět. Povšimněte si, jaké organizace a zejména osoby se připravovaly již roku 1925 na válku. A také „bezmocnosti“ Policie v demokracii, kdy nelze nebezpečné organizace eliminovat, protože stačí malá změna stanov a je tu nová se starými lidmi. I když někdy je to naopak dobře, protože by se tímto způsobem mohlo zakročovat i proti těm nepohodlným i když nikterak nebezpečným pro stát jako takový. Že jsou nebezpeční pro některé kruhy, je jiná věc.

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.