NEBEZPEČÍ DRUHÉ VÁLKY SVĚTOVÉ – pokračování deváté


Jsou předkládány další důkazy o věrolomnosti Německa a nebezpečí, které odtud hrozí. Je naznačena i možnost spolupráce se sovětským Ruskem. Zatím se ale jedná o dohodu Ruska s Německem předhitlerovským. Je to podloženo tím, že Němci a Sověti se navzájem respektují, zatímco ostatní velmoci se staví k Rusku odtažitě. 

36.Generál Deimling zapírá, že Německo nezbrojí na odvetu.

Pověstný německý generál Berthold Deimling rozepsal se ve »Vossische Zeitung«, jak by se Německo osvobodilo z pout, do nichž ho uvrhnul mír versaillský. Gen. Deimling zná jen dvě cesty a sice: 1. Německo splní podmínky mírem versaillským jemu uložené, 2. Německo pozvedne odvetnou válku. Nyní se dušuje Deimling, že válku odvetnou Německo podniknout nemůže, jelikož nemá zbraní. Technika a chemie mají ale v budoucí válce větší význam jak samotné vojsko. Druhá světová válka začne tam, kde první přestala. Vyrukují tanky, dalekonosná děla, a rozletí se letecké formace, z kterých se budou vrhat spousty bomb s otravnými plyny. To vše nemůže si dnes Německo opatřit, jelikož jeho závody k výrobě válečných potřeb jsou přeměněny na továrny pro výrobu kupeckého zboží. V případě, že by odvetná válka byla Německem přece zahájena, mohou Francouzové a Belgičané ostřelovati území Německa na vzdálenost 150 km. Bylo by tedy celé Porýnsko i Westfálsko okamžitě v ohni dalekonosných děl. Na východě Německo by bylo v ohni dalekonosných děl Čechů a Poláků, kteří by ostřelovali celé Sasko. Francie může postaviti do pole 3.5 milionu mužů, její spojenci, čsl. republika,, Polsko, Rumunsko a Jugoslávie mají veliký počet tanku, létadel a dalekonosných děl. Francie sama má již nyní ve službě 3400 vojenských létadel. Tyto letecké formace mohou vrhati ohromné bomby naplněné otravnými plyny, před nimiž je marna každá ochranná maska. Plyny ty jsou těžší jak vzduch, klesají do hloubky a otráví veškeré vodní prameny, čímž by všechno civilní obyvatelstvo bylo ohroženo na životech. Nyní prorokuje gen. Deimling, jak by ta válka začala. Letecké sbory francouzské by napadly Berlín a jiná větší města a zničily by je. Současně by válečné lodě francouzské pálily na Hamburk a ostatní přístavy Německa, (zen. Deimling tvrdí, že by Německo bylo zničeno dříve, než by Němci mohli narukovati do pole. Dále varuje gen. Deimling Němce, aby nespoléhali na pomoc rudé armády. Tovaryš Kameněv Finkelstein se sice onehdy Německu nabízel, že kdyby se okupační vojsko Francie chtělo odvážiti ještě hlouběji do Německa, že by poslal rudou armádu Německu na pomoc. Tuto nabídku generál Deimling necení mnoho. Rudí by byli nuceni převalili se přes Polsko. Bylo by tedy třeba, aby odpravili Polsko. To by přece trvalo nejmíň několik měsíců. V tomto případě by rudí do Německa přišli pozdě na pomoc, jak již dokazoval generál Wohr. Na konci svého elánu žádá gen. Deimling, aby Německo se podrobilo versaillskému míru, aby vstoupilo do Svazu národů, aby šetřilo své mládeže do budoucna k velikému rozmachu Německa. Jen tím může Německo se osvoboditi a zvítěziti. Jest nutno, aby Německo se dorozumělo se všemi ostatními národy světa. Tato úvaha vyšla 19. dubna 1924 ve »Vossische Zeitung«. Snad vyšla současně i v jiných listech. Důvody zde uvedené, že Německo nemůže pozvednouti odvetné války jsou velmi krásné, ale nevěříme jim. Jsou dělány na klam a šalbu.

39.Vojenská kontrola nad Německem, Maďarskem, Rakouskem a Bulharskem.

Bývalý vládce Francie Herriot pravil v parlamentě francouzském, že v míru versaillském je dostatečně postaráno o bezpečnost Francie. Mír ten ustanovil odzbrojení Německa a jeho spojenců. Němci nyní tvrdí, že odzbrojení to je již dávno provedeno a že odvedli nebo že zničili: ručnic a karabin 5,000.000, děl všech kalibrů 50.000, strojních pušek 100.000, vojenských letadel 20.000. Zda vojenská kontrola, vedená generálem Nolletem, nynějším ministrem války, tyto údaje zjistila, není nám známo. Poněvadž se mezi tím ozvaly hlasy v Anglii i v Americe, že údaje ty nejsou pravdivý, rokovalo se v minulé radě Svazu národů o nutnosti opětné vojenské kontroly nad Německem a spolu bylo uznáno za spravedlivé, aby kontrola ta se konala také u bývalých spojenců Německa: u Rakouska. Maďarska a Bulharska. Máme za to, že vojenská kontrola Bulharska mohla odpadnouti. Bulharsko není již pod Ferdinandem z Koburku. Rozumí se samo sebou, že nad tímto usnesením obnovy vojenské kontroly nad jmenovanými státy nastal v denním tisku německém všeobecný nářek a spílání, hlavně Francii. Poněvadž dohodová komise vojenská, vedená generálem Nolletem neexistuje, usnesla se rada Svazu národů ustaviti dozorčí komisi jinou, která se má postarati o obnovu vojenské kontroly nad jmenovanými státy. Odzbrojovací komisi Svazu národů předsedá splnomocněnec Francie, a ostatní státy, které zasedají ve Svazu národu jmenují svého zástupce. Dosud je v komisi odzbrojovací zastoupeno Polsko, Československá republika a Belgie. Zda také Anglie má svého zástupce, neuvádí se v seznamu tom. Odzbrojovací komise má úkol jmenovati znalce a sestaviti jich listinu, aby se mohli vybrati z ní členové létací vojenské kontroly, která má právo kdykoliv a kdekoliv v Německu, Maďarsku a Rakousku prohlížeti továrny a skladiště, zda se někde neukrývají zbraně, nebo zda se nevyrábí válečný materiál a zbraně. Pro toto ustanovení rady Svazu národů jsou Němci velmi rozezleni a žádají urychleně, aby Německo vstoupilo do Svazu národů jako člen a této další kontrole zabránilo. Německé listy si stěžují, že zase udavači budou míti práci a budou oznamovati radě Svazu národů do Ženevy, kde asi v Německu jsou skryty zbraně a kde se vyrábí střelivo, nebo jiný válečný materiál. Americký generál Morgan, který meškal delší dobu v Německu, přesvědčil se však, že Německo stále cvičí své vojsko, jakoby míru versaillského vůbec nebylo. Poincaré proto se odhodlal obsaditi Poruří, aby tak zabezpečil východní hranice Francie a znemožnil Německu předem nějaký nástup německých vojsk na hranice Francie. Poincaré padl a Herriot provádí totéž dílo, které prováděl ve Francii před 50 lety žid Gambetta, až to dopracoval k Sedanu. To vše bylo čistě dílo Gambettovo. To se dnes opakuje. Obrovský jásot v německém tisku zaznívá, jakmile dochází zpráva, že francouzské okupační vojsko opouští některé město Poruří. Největší jásot zazníval ovšem, když okupační vojsko francouzské opouštělo Dortmund. Francouzští voličové budou jednou proklínati ty, kteří dali své hlasy 1. května 1924 socialistům. Bude však již pozdě. Kde pak jsou francouzští vlastenci a katolíci a kde je maršálek Foch. Všichni jakoby zmizeli v nějakém propadlišti. Židovské listy oznamují, že v Paříži přestal vycházeti list »Libre Parole«, založený Drumondem. Vycházel 30 let, — To je také znamení doby. Francie provádí tolstojovštinu neodporovati zlu a octne se jednou tam, kde je dnes Rusko. Rada velvyslanců zaslala vládě do Berlína přípis, ve kterém oznamuje, že bezpečnost Francie vyžaduje, aby byla obnovena vojenská kontrola nad Německem, zda odzbrojilo a zda zachovává předpisy versaillského míru. Tento přípis velice rozčílil německé vlastence, kteří tvrdí, že kontrola ta je porušením státní svrchovanosti neboli suverenity říše německé. Jest však známo, že přípis vládě německé zaslaný pochází od samotného Macdonalda a učinil tak Macdonald proto, aby bylo zjištěno, zda Německo skutečně odzbrojilo a po tomto zjištění má Německo povinnost přistoupiti do společnosti Svazu národů a podrobiti se stanovám svazu tohoto. Tak chtěl Macdonald odstraniti zbrojení velmocí a zajistiti světový mír. Z Berlína se pak oznamuje, že vláda německá chce žádati, aby i ostatní státy odzbrojily jako Německo. Na popud generála Nolleta konala se v Paříži porada o nutnosti obnovy vojenské kontroly nad Německem. Následkem této porady zaslala rada velvyslanců 10. listopadu 1923 přípis německé vládě, že je nutno obnoviti nad Německem vojenskou kontrolu. Vláda berlínská odpověděla, že Německo již koncem roku 1921 odzbrojení skončilo, že zničilo veškeré zbraně a válečné zásoby, jako střelivo, letadla a jiný válečný materiál, a že proto generál Nollet a ostatní důstojníci kontroly nemají již v Německu co hledati, a že také neručí vláda německá za bezpečnost osoby jak generála Nolleta, tak ostatních důstojníků kontroly. Dne 19. února 1924 konala se v Paříži za předsednictví maršálka Focha mezispojenec. vojenská porada, na které Foch resolutně žádal obnovu vojenské kontroly nad Německem. Jelikož zástupce Anglie odporoval, pozvedl se maršálek Foch a pravil, že kontrolu tu vykoná Francie sama. Toho se zástupce Anglie zalekl a svolil, aby kontrola ta se prováděla společně jako před tím. Hned po této bouřlivé poradě zaslal Macdonald Poincarému obšírné dopisy, jak si představuje smír anglo-francouzský, jak upravení otázky zabezpečení Francie, a jak by se měla rozřešiti otázka reparací Německa. V notě zaslané do Berlína žádají velmoci toto: Policie nesmí v Německu přebývati hromadně v kasárnách. Znemožnění výroby válečného materiálu v továrnách. Vydání válečných zásob dosud neodvedených. Soupis válečného materiálu po válce. To jsou požadavky přípisu, který byl velmocemi zaslán do Berlína. Němci jsou nad tímto přípisem velmi rozčíleni a vytýkají hlavně Anglii, že se chce na úkor Německa opět smířiti s Francií. Stoupenci mírového hnutí v Německu však tvrdí, že vláda musí povoliti, aby tak bylo Macdonaldovi umožněno prosaditi své záměry a přivoditi pak odzbrojení nejen Německa, ale i ostatních států Evropy. Daily Telegraph proto žádal, že Německo povoliti musí, jinak že zůstane kontrola Nolleta nad Německem v permanenci. Po míru versailském, dokud byl Wilson ještě v Paříži, žádal Leon Bourgeois, aby byla utvořena mezispojenecká armáda na Rýně pro ochranu a bezpečí Francie. Wilson požadavek ten zamítl. Na to byl učiněn návrh, aby Porýnsko bylo prohlášeno za území neutrální. I tento požadavek byl zamítnut. Tak stojí dnes karty. O válečné psychose Německa se v poslední době množí neustále nové doklady. Poslední aféra padělaných listin, uveřejněných v »Berliner Tagenblattu« řadu těchto zjevů jen rozmnožila. I v Americe nyní poznávají, že okupace v Essenu na zabezpečení Francie daleko nestačí. Jak se dále věci vyvinou, nelze ovšem předvídati. Vše záleží na tom, zda národ anglický povede svůj odpor proti Francii dále, anebo zda zavčas pozná svou chybu a napraví, čím Francii bylo ublíženo. Vojenská kontrola nad Německem není jen nutná pro bezpečnost Francie, jest nutná též pro bezpečnost Československé republiky.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.