NEBEZPEČÍ DRUHÉ VÁLKY SVĚTOVÉ – pokračování třetí


A nadále se projevují akce proti republice

15.Hnutí Němců proti republice.

V poslední době čteme v německých listech časté zprávy o protestních schůzích, které se konají v celé republice ve všech obcích německých proti vládě republiky. Němci nechtějí více jen tak nečinně přihlížeti a žádají podíl na vládě nad čsl. republikou. Okresní správy politické nestačí Němcům povolovati takové protestní schůze, na kterých mluví poslanci, senátoři a vůdcové němečtí všech stran a politických odstínů. V Liberci konala se schůze německých voličů na Střelnici, na které mluvili poslanci dr. Lehnert, Simm, Bobek a hlavní řeč měl dr. Medinger. Tento poslanec je velkostatkářem na Malé Skále u Turnova. Má tam také pivovar. Mluvil následovně: »Čechové v roce 1919 pracovali na vybudování národního státu československého. Tehdy byli Němci na celém světě v nenávisti a proto mohli Čechové státníkům dohodových velmocí vůbec počet Němců v republice zamlčeti. Ale jest otázka, zda poměry roku 1919 jsou ještě dnes v plné platnosti. Ptáme se samotných Čechu, zda si myslí, že prospějí státu, když třetina jeho občanu je vyloučena na vládě republiky, a sice ta třetina, v jejíž moci a vlastnictví je skorém všechen průmysl a obchod republiky? Co tím získají Čechové, pak-li před světem vyhlašují republiku za stát čistě československý? Od té doby se poměry valně změnily a Němci požívají na příklad v samotné Francii mnohem větší přízně, než Čechové. Republika by proto jen získala v cizině, kdyby také Němci zastávali v republice úřady vyslanců, ministru a vyšších úředníků. V cizině mají Němci ve světě průmyslovém a obchodním mnohem větší vliv a lepší pověsť, než Čechové. Dnes národ německý zápolí na trhu světovém se všemi jinými národy a vítězí nad nimi. Kdyby byl v Praze finanční ministr Němec, je jisto, že by snáze a rychleji opatřil republice v cizině půjčku, než ministr český. Republika by rázem získala na vlivu a moci v cizině, kdyby změnila svou ústavu ve prospěch Němců, aby i Němci mohli mí ti podílu ve vládě republiky. — Svým odporem proti Němcům se republika zbavila svých nejlepších a nejspolehlivějších pracovníků. Tvrdí se mylně, že Němci jsou odpůrci a nepřátelé republiky. To je lež. Kdyby vláda republiky byla k Němcům spravedlivou, pak by tito Němci byli nejlepšími občany této republiky. Jak nespravedlivo je na příklad vynucovati dávku z majetku v nynější korunové valutě, když byl odhad této dávky proveden v době, kdy čsl. koruna platila třikráte méně, než platí dnes. Také německé dělnictvo dnes se prohlašuje jako solidární se svými prácedárci a jde s nimi společně. Všechno zlo v republice pochází z toho, že jeho občané nejsou hodnoceni jako jeden státní celek, nýbrž že jedna část se prohlašuje za vládnoucí a druzí mají prostě se podrobiti. Čechové se notně mýlí, jestli se domnívají, že mohou bez Němců v republice vládnouti. Již před rokem žádal jsem pro republiku finančního kontrolora a nyní volají po něm v samotné Anglii. Nebude v československé republice klidu, dokud se Čechové s Němci nedohodnou na společné vládě.« Tak mluvil v Liberci poslanec Medinger ke svým posluchačům, kteří mu ovšem tleskali. Tažení Němců proti republice a její vládě nabývá stále větší prudkosti. Je tu zřejmě znáti vliv z Berlína.

Němci československé republiky mají za to, že opora jejich o Německo je vydatnější a spolehlivější. Čím více se vzdalujeme od chvíle uzavření míru versaillského, tím více roste vliv a moc říše německé na Němce v československé Republice. Oni dávají tím znáti. že Německo dnes je pánem situace v celé Evropě. Francie se ocitla v moci komunistů a socialistů a zdá se, že jsou s tímto stavem malomoci Francie v Londýně velmi spokojeni. Od té chvíle, kdy začalo okupační vojsko Francie opouštěti Porýnsko, roste sebevědomí Němců v československé republice. To, co dnes mluvil dr. Medinger v Liberci, nebyl by mluvil před rokem, když ještě byla vláda Poincaréa při vesle a když ještě bylo vojsko francouzské v Essenu. Uvidíme, jak se věci vyvinou v Berlíně a zda tu se chopí vlády Tirpitz nebo Ludendorff. Jakmile by se tak stalo, tu by se Němci v československé republice nedali déle udržeti a přešli by ku zjevnému útoku. Zdá se, jakoby naši poslanci toto hnutí Němců neviděli a nepozorovali. Že Němci československou republiku v klidu nenechají, o tom přinesla »Národní Politika« 9. dubna 1925 tento doklad: Doporučujeme ke čtení »Sudetendeutsches Echo«, orgán »říšskoněmecké Arbeitsstelle a zemských svazů sudetskoněmeckého Heimatbundu«, vydávaný v Berlíně a odtamtud houfně do Československa rozesílaný. Jest to měsíčník, věnovaný na posílení německé iredenty v Československu, psaný v jejím duchu, jenže upřímněji, bezohledněji než u nás vycházející něm. nacionální listy á la pražsko-děčínská »Sudetendeutsche Tageszeitung«. V čele »S. Echa« umístěna jest »sudetskoněmeckým územím« okleštěná mapka Čech, Moravy a Slezska a celý obsah listu vyplňují články, zostouzející a tupící čsl. republiku, vládní systém, koalici, parlament, otírající se o presidenta a snižující vše, co české jest.

Dubnové číslo začíná úvahou, nadepsanou »Česká loupež kultury a umění,« v níž se právě tak jako v Bretholzově feuilletonu dokazuje, že na počátku byli Němci, hlavně v Čechách, a jen Němci a zase Němci a pak teprve stvořil Bůh svět, v jehož zemi české vše, co krásného a kulturního a uměleckého pořídili jen Němci, ba i výstavbu Národního divadla a Musea, neboť i architekta Schulze reklamují pro sebe. Zvláštní článek věnován panu presidentu a jeho poměru k našim Němcům. Rozlišuje se tam průhledným a srozumitelným způsobem mezi profesorem Masarykem a na konec se usuzuje: »Jeho jméno kryje brutální šovinismus státních držitelů moci. Každé jiné obsazení presidentského úřadu bylo by naši (německou) národní jednotu ve vnitrozemí méně oslabilo a rychlejší poučení ciziny o skutečných poměrech v českém státě přivodilo. Vážíme si Masaryka, ale nečekáme nic více od něho: nemilujeme ho, ale také jej ne nenávidíme. Mezi námi a Hradčany stojí nezakletí duchové 118 zavražděných Němců, jichž zločinem bylo, že se dožadovali sebeurčení. Nenalézají klidu mrtvých a každoročně, dne 4. března – tři dny a tři noci před narozeninami prvního českého státního presidenta cítí životní náš nerv krváceti otevřené rány a hrdlo nám to svírá, když slyšíme držitele moci tohoto státu mluvit o lidstvu, právu a spravedlnosti. Naše právo jest zakotveno ve hvězdách a co se jménem Masaryka ušlapává, lest jen stín tohoto jak slunce jasného práva. Při jubilejních slavnostech českého národa na počest jeho tatíčka Masaryka«, jichž naše děti z donucení musí se účastniti. modlíme se proto k vyššímu vládci: »Těžké jsou Tvé zkoušky, o Pane, je-li však třeba, pak učiň je ještě těžšími, bychom brzy byli hodni, stati se nástrojem Tvé spravedlnosti!«

16 . Budeme platit za naše osvobození?

Táto důležitá otázka jaksi upadla v zapomenutí, a přece je známo, že reparační komise v Paříži na tuto palčivou otázku nezapomíná, nýbrž o ní stále pracuje. Věc je rozhodnuta tím, že na mírové konferenci v St. Germainu bylo rozhodnuto, že nástupnické státy: Polsko, Rumunsko, Jugoslávie a čsl. republika mají závazek a povinnost zaplatiti 1500 milionů franků ve zlatě velmocím dohody, jako dluh za své osvobození. Pro Čsl. republiku bylo stanoveno, že nemá platiti více, než 750 milionů franků ve zlatě, to by byla polovina celkové sumy. Máme tedy zaplatiti velmocím za naše osvobození 4500 milionů Kč, bylo-li by to 750 milionů franku švýcarských; kdyby to byly franky francouzské, platili bychom 1500 milonů Kč. Usnesení to stalo se v mírové konferenci v St. Germainu 10. září 1919. Kromě toho však určuje § 208. mírové smlouvy Saint Germainské, že nástupnické státy mají povinnost zaplatiti dohodě veškeré státní statky po rakouské vládě zděděné. K tomu úkolu zasedá v Paříži komise, zvaná Comité des Biens Cèdès. Komise ta pracuje nepřetržitě o odhadu státních statků také v Čsl. republice. Z tohoto paragrafu 208. plyne vsak závazek, že Polsko, Rumunsko, Jugoslávie a Čsl. republika mají místo republiky Rakouské a Maďarské platiti reparace, to jest válečné odškodné, které měly vlastně platiti Rakousko, tedy Vídeň a Maďaři, ale ti prý platiti nemohou, jelikož nemají z čeho, a proto mají platiti tyto reparace místo Vídně a Pešti, státy výše uvedené. To se přece povedlo. Tedy váleční vinníci jsou osvobozeni od placení škod, a tyto škody mají platiti právě ti, kterým byly způsobeny. Dále již to jiti nemůže. Jest přece zřejmo, že § 208. mírové smlouvy St. Germainské nemůže pro Čsl. republiku míti žádných platných důsledků. Z těchto reparačních platu, ve Spaa ujednaných, má obdržeti Itálie 40%, a ta nejvíce na to tlačí, aby státní statky, které převzala Čsl. republika, byly hodně vysoko ceněny. Rumunsko a Jugoslávie mají to k dobru, že mohou podati protiúčty škod od Němců v Rumunsku a Srbsku způsobených a nebudou tedy platiti reparací žádných. Ale naše republika nemá škody a má tedy ty státní statky zaplatiti velmi draho. Tato záležitost byla projednaná na poradě dra. Beneše s Mussolinim 28. září 1923. Na této schůzi se dr. Beneš Mussolinimu zavázal, že Čsl. republika tyto státní statky zaplatí. Komise des Biens Cèdès ukončila účty pro Rakousko a rozhodla, aby se Rakousku připsalo k dobru 3000 milionů franků ve zlatě na účet reparací. Tedy Rakousko dle toho nebude platit nic. – Co tomu řekne náš parlament ?

Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

25 reakcí na NEBEZPEČÍ DRUHÉ VÁLKY SVĚTOVÉ – pokračování třetí

  1. strejda napsal:

    Nikdy, a obzvlášť dnes, se nesmí zapomínat na naše vřelé přátelství se Západem a jeho nezištnou pomoc při budování Republiky. Musíme si uvědomit, že se časy sice mění, ale způsoby ne. Jednou jsi se narodil ve Střední Evropě a tak plať a drž hubu! Mocnosti si vždy najdou své ochotné slouhy, kteří za pohlazení, případně malý bakšiš, jim předají i to co nemají. Je 30 let po změně politických poměrů a stále probíhá předávání českého majetku do cizích rukou. Skončí to až v českém státě nebude co předat a homogenní bělohnědý lid bude poslušně plnit přikázání mocných.
    A ti nejhorší z nás již považují osvobození v roce 1945 za okupaci a znemožnění českých ambicí.
    Můžeme si za to sami, nejsme jediní.

    To se mi líbí

    • vonrammstein napsal:

      Ti nejhorší z nás považují za okupaci a znemožnění českých ambicí bratrskou pomoc v r. 1968.

      To se mi líbí

      • cobolik pacholik napsal:

        musim opravit ceskoslovenske ambicie, a aj keby sme sa boli vtedy posrali vsetci,maskva by nas nepustila budovat akekolvek ambicie,to jak tu hovorim amikom,ze san diego nedaleko mexican border,by sa v referendu chcelo pripojit k mexico,do rana tam 50000 marines, a americka vlada by jebala na akekolvek ambicie,ci demokracie,podobne vybavil vania s krymom,tam zdochlo strelim kus asi 1.5 miliona rusov pri obrane sevastopola,ani najambicioznejsi cholol s tatarom ci svetova demokracia,by tomu nezabranila,hej uvalily sankcie,ze rusi z tych sankci postavili jeden z najvacsich mostov na svete,tak rusko ohrozuju sankcie a v amerike nemaju peniaze na vyrazenie necele 2 kilometre tunela pod hudson river do toho skurveneho city,teraz to cisto pepici maju ambicie,do soudruhu podobne a este jedna istota,ze demokraticky zapad jebe z vysoka na nejake ceske ambicie,bo kto si mysli,ze pepikovo nejaky strategicky partner bejvavalo,hej pre china,ale prazskej magistrat zhatil aktivity,china,aby oslabil jej ekonomicke zaujmy,co sa odzrkadlilo,ze ustupili amerike….

        To se mi líbí

      • Hudec napsal:

        Neblbněte, pane kolego. V osmašedesátém to byl jen boj jednoho komunistického křídla proti druhému komunistickému křídlu. Všechno ostatní nabalené kolem bylo bez šancí.

        To se mi líbí

        • brtnikvbrlohu napsal:

          A můj pocit je že kdyby se to nechalo tak by to maximálně rozes..li na ultimo a smál by se třetí – ten co musel ještě 20let čekat.
          Asi jako v Rusku v 17tým – tam taky moc zvedl prostě ten třetí vzadu co byl líp formovanej.

          To se mi líbí

        • vonrammstein napsal:

          Nemluvím o motivu, ale o důsledcích.

          To se mi líbí

    • jaa napsal:

      Taky jste si toho všimnul?
      Jo Piráti – zdá se mi že poslušně chystají akce proti těm, který se podařilo alespoň část výdobytků z české social. éry zachránit pro Česko navzdory všem snahám „klausových privaatizátorů“ . Nejen zachránit, ale i rozvíjet. Samozřejmě, že se to velení a těm kterým to vyfoukli nelíbí a tak se snaží je zlikvidovat jinak. Jo jo k čemu jinému by
      https://www.seznamzpravy.cz/clanek/novy-strateg-piratu-problemem-neni-jen-babis-ale-i-kellner-a-dalsi-korporace-86148
      bylo. Lidu zamotáme hlavu „podporou“ malého podnikání a to cizí velké se bude pakovat na lidské blbosti a těžit z blbosti či naivitě lidu obecného.
      smrdí to smrdí.
      Akorát že mlaďoši to nejsou schopni pochopit.

      To se mi líbí

  2. Joda napsal:

    M.T.
    Helena Válková si to u mne definitivně rozlila již před léty, když v parlamentu řekla tu nehoráznou větu, že Čechům se za protektorátu nic tak hrozného nedělo. Přesto s úžasem hledím, jak je snadné někoho profesně odrovnat soustředěným tlakem, ruku v ruce, medií a opozičních politiků.

    To se mi líbí

  3. SaturniN napsal:

    Děkuji Bavorovi za dokument. Dost věcí dává do souvislostí.
    V některých detailech ale dokument není přesný. Schůzka ministra zahraničí E. Beneše s Mussolinim nebyla 28. 9. 1923, ale už 28.8.1923 a hlavně nedošlo tam k dohodě, že Československo “státní statky” zaplatí, na to Beneš ani neměl oprávnění, jemu šlo hlavně o ujištění, že Itálie dodrží mírové smlouvy. A to mu klidně Mussolini dal, aby to už za necelý rok nedodržel. Jen to dokresluje Benešovu naivitu, že se mu podaří sjednat podporu západních mocností, zejména Francie (odkud k Mussolinimu tehdy přijel) a též Anglie, kde ČR žádala o půjčky i na zaplacení “válečných škod” vůči Malé dohodě, které nám ale Anglie zamítla, dala je (licoměrně) Maďarsku. Hned rok nato (od 1924) začala Itálie Maďarsko forsírovat tajnými dodávkami zbraní!! Mussoliny v ČR viděl zejména profrancouzkého spojence (Masaryka a Beneše považoval za “zřízence“ Francie) a proto v nás viděl větší nebezpečí, než třeba v Jugoslávii. Bohužel tohle všechno Beneš nepochopil / si nepřipustil a nadále se domníval, že bezpečí pro republiku dojedná se západním mocnostmi smluvně jako rovný s rovnými. Západ nás nikdy za sobě rovné nepovažoval. Pokračovalo to ponižujícímu inspekcemi Anglie (Runciman) a vyvrcholilo Mnichovem.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Nemůžete očekávat od knihy sepsané z jednoho pohledu, že bude přesná. Tady spíše jde o dokument doby, odkaz na některé souvislosti i na věci, které možná spolu nesouvisí. Uvidíte postupně.

      To se mi líbí

      • SaturniN napsal:

        Ještě jedna zajímavost: Tento vámi publikovány dokument ofiko dějepisná literatura neuvádí/asi nezná. Proto to považuji za cenné.

        To se mi líbí

        • Bavor V. napsal:

          Nezkoumal jsem, je to i možné.

          To se mi líbí

          • Bavor V. napsal:

            Ostatně která dějepisná literatura by mohla mít zájem o takto podané dějiny? Ta komunistická, když autor je tvrdě odsuzuje Lenina a jeho druhy a spojuje je s militaristickým Německem, tak ta těžko, a současná přece nemůže ukazovat, jak jsou naši západní bratři v podstatě hrozné svině.

            To se mi líbí

            • SaturniN napsal:

              No, jistě jsem neměl na mysli totalitní historiky. Ti o Vrbovi neměli ánung.
              Uvažoval jsem, proč Rudolfa Vrbu nebrali “meziváleční” a neberou ho moc ani současní historikové, přestože např. tato jeho práce je doslova nabitá fakty, ale od r. 1925 se dalšího vydání dosud nedočkala.
              Domnívám se, že jistá předpojatost i pokrytectví historiků k Vrbovi vyplývá z jeho sporů s Masarykem kvůli postoji k hisneriádě a zejména proto, že Vrba, katolický kněz, byl velmi aktivní antisemita (kdo tehdy nebyl, že pane Peroutko?) a proti židům vystupoval veřejně. Zároveň ale psal a přednášel proti germanizaci republiky.
              Takže publikace vybraných důležitých kapitol z Vrbovy knihy zde na blogu je defakto “druhé částečné vydání” a za to patří můj dík panu domácímu …

              To se mi líbí

  4. jaa napsal:

    malér je v tom, že v porovnání s dnešními „zkušenostmi“ řekla svým způsobem bohužel častečně pravdu. Vždyť dnešní „bijci za pravdu“ nedělají v důsledku nic jiného, než tehdejší udavači, kolaboranti , a podobná verbež jako včil. Lid obecný pokud držel hubu a krok, byl v normálu – jako včil. Proč si myslíte že jsou ti umělečtí aktivisti tak bez sebe … a nadávají…no protože na ně lidi kašlou. Nedaj na jejich moudré žvásty a jedou si po svým, po vzoru předků…..
    Nezapomeňte že v každém režimu – co svět světem existuje, byly nejmíň dvě skupiny pro a proti. No a po těch hytrých toho moc nezůstalo, jejich následníci sice dál zneužívají některá hesla/citáty, která vznikla za úplně jiných podmínek, protože vlastního myšlení nemají , zatím co ti hloupí nesli dál pochodeň země a života…………

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.