Koleda na sv.Štěpána


🙏🙏🙏 Dodržujte sváteční pohodu 🙏🙏🙏  ❗️

Den sv. Štěpána: 26. prosince.

Sv. Štěpán je a byl mezi lidem slovanským a německým patronem koni, a stoupil tu na místo jakéhosi pohanského boha, snad Velese i Svatovita.

Horlí náš Štítný vřele proti zneuctívání sv. Štěpána takovým úřadem, jako i jiných svátých. Pravi totiž r. 1374: Mnozí ctí svaté jen pro zdejší odplatu, právě pohanským obyčejem: jako sv. Štěpána aby v koně byli šťastni. — Lepší má úřad sv. Štěpán něžť by koňmi vládl, ano koni byli dříve, než byl sv. Št., ktoj jimi vládl? či-lij‘ se ten bohu pronevěřil, ještoj’ vládl jimi dřéve, žej odjat jemu jeho úřad a dán sv. Št. ? — Hledajž, žejsú to pohanští obyčeji a brzo by z nich mohl blud býti

Němci jmenovali den sv. Št. groszer pferdstag a dávali koňům svěceného ovsa a sena potravou, pouštějíce jim zároveň žilou, poněvadž krev ta prý byla léčivá mnohým nemocem. Světili v kostele též oves To se stává i v Polště. Haliči zachoval se u Rusínů i Poláků v tom ohledu obyčej prastarý. Pohazují t. až podnes kněze, když přichází mši svátou sloužit i když od ni odchází, ba i stojícího před samým oltářem, odzpívavšího : ite missa est,  plnými hrstmi ovsa a to staří i mladí, mužští a ženské tak dlouho, dokuď nepokropil je svěcenou vodou Pohazovati je jeden z pohanských obyčejů darovati něco, jako nakládání, zavazování. Viděl jsem sám v Haliči, jak nejen kostel, než i oltář obsypán a postlán takořka byl ovsem.

U nás pekávali a pekou ještě místy pečivo v podobě podkov a jmenují je též podkovy i podkůvky. Pečivo to bývalo zvláště darem vánočným. Teď ale pekou podkůvky místo rohlíků i na den sv. Martina a rozeznávají je od podkůvek sv. Štěpánských nádivkou. V jednom starém rukopise ve Vídni jsou zaznamenány spůsoby zaříkati neduhy, jeden zní takto : „Petrus, Michahel et Stephanus ambulabant per viam, sic dixit Michahel : Stephani equus infusus, signet illum Deus, signet illum Christus et erbam comedat et aquam bibat  Byli však koně o vánocích zvlášť proto v úctě větší, poněvadž bývali v bájích vždy symboly rychlosti a tedy i světla a jakož zimní bohové pohybovali se po vozích, jezdívali vždy světlobohové. Za tou příčinou slaví až podnes Švédové den sv. Štěpána tím, že jezdí o závod V pověstech jsou koně též symbolem vzduchu a větru, ba i oblak nebeských.

V Polště vystupovali zvlášť na den sv. Štěpána ze služby, jako u nás na vánoce vůbec, pročež, dí jedno Kašubské písloví : na svjęti Ščepon koždi sob pąn.

V Čechách „na den sv. Štěpána chodí děti „po koledě“ t.j. sbírají dary zpívajíce při tom zvláštní písně, počínajíce : „Koleda, koleda Štěpánku, o kterýchžto koledách my ihned bližšího povíme. Někde ku př. ve Vysokém Mýtě jsou děti koledující opatřeny žilkami (pomlázkami)

Koledy v čas 12 nocí vánočných,

V starších dobách byl čas od 24. prosince až do 6. ledna svátečným hodem, jak výše už povědíno, za této doby bylo přáni k nastávajícímu novému létu a obdarování hlavný účel toho, proč chodili lidé od domu k domu. Tento čas se končil dnem 3 králů co „koledu zavirati“ v Čechách sluje.

Němci jmenovali týž čas „die zwölf nächte, anklöpferleinsnächte, rauchnächte‘‘ a p.

Že obřady za noci těchto jak u Slovanů tak po celé téměř Evropě v podstatě jedny a též bývaly, shledáme ihned ze zprávy jedné středovké „Sunt, qui in his 12 noctibus multas vanitates exercent, qui cumulos salis ponunt, per hos futura praegnosticant, qui calceos per caput jactant, qui arbores stramineo vinculo cingunt, qui cum micis et fragmentis, quae tolluntur de mensis in vigilia navitatis Christi sua sortilegia exercent, ex umbra accensae candelae mortis, ex 12. dierum tempestate futura totius anni auguria capiunt.“

Dnové tito; obřady za nich odbývané a písně při těchto zpívané sluly v středověku po celé téměř Evropě kalendae, ale jen u Slovanů a Litvínů se ve slově koleda, kaldos jméno toto zachovalo.

Brávalo se dříve a béře se ješt někdy slovo koleda za slovanské a vyvádělo se tedy z. něho (pátráním po kořeni) nejrůznějších významů.

Jedni brali koledu, rus. koljada, kaleda za boha a to dosti slovútní spisovatelé, jako Popov, Rakoviecki, Karamsin, jmenujíce ho boha slavnosti a míru vsadili ho i do slavného Kieva jiní cestovali po koledě až do Indie, a našedše tam bohyni Kalandu spojovali ji se slovanskou koledou, která prý v Dalmatsku co Kolenda bohyně jara býti má Po této bohyni prý, jak jiní opět se domnívali, vzal národ polabský Koledici tak jméno své, jako od boha Stádo, Stodo (Staete), Stadici a Stodororané, od boha Vološa Veleti Zdá se ovšem, že myšlénka tato docela planá není, ponvadž mezi knihami staroslovanskými či bulharskými jedna rovná kniha se jmenuje kolednik; tak i jiné podobné knihy jmenuji se gromnik, molnijanik, vlchovnik a p. V Ruském je koldovanje až posud tolik co čarováni. Jiní opět měli na mysli krainské slovo kaldujem, zabiji obět, kaldovnica stůl obětný, star. slov. kalati, kláti, zabijeti, obětovati. Ještě jiní rozloživše jméno koleda v Ko-Lada zrobili z bohyně Lady boha Lado ! Lada je ovšem v staroruském někdy tolik, co manžel, muž, choť Nechybělo též těch, jižto koledu odváděli z latinského collecta t. j. almužna jak skutečně u nás a u jiných Slovanů koleda též dar a koldus Chorvatům žebráka znamená; jiní brali středo-lat. colenda dar, za původ, ještě jiní ale myslili na latinské collaudemus t. dominum, ještě jiní na „kolen-dáni“ t. klekání a na „kolem dáti“ t. dary — a tak dále až do sytosti

Zdá se však, že se věc jinak má. Jako t. u starých Římanů za těch dob se světívaly Saturnalie, světivaly se v středovku po celé Evropě Kalendae, festa Kalendam, podle Du-Cange „publicae illae ac superstitiosae laetitiae , quas Kalendis Januarii, quibus annus aperitur , exhibuere primum gentiles, usurpavere etiam postmodum Christiani et quas utrique indecoris choreis, mulierumque aut ferarum assumtis formis ac vestibus foedabant.“ Že ale svátek koled nesvětíval se jen 1. ledna, než po celý čas vánočný, je věc vůbec známá, ba právě 17. prosince, kde se u Římanů počínaly Saturnalie, počínali i v středověku místy k tomu svátku voliti jak říkávali biskupa či předního. Ale juž Caesarius biskup Arelatský (t 542) kázal proti „kalendám paganissimos ritus “ právě tak jako proti : augures , lignicolas, fonticolas. Slovanům pak zvláš zapovídalo juž Trullanské concilium v Cařihradě r. 691 odbývané světiti: kalendas, vota a brumalia, co snad jsou ti toliko jména téhož svátku : kalendae, koleda, vota (3. ledna u Římanů), přání a brumalia, zimné hody.

Poznali jsme už výše, že ve Francouzsku zvali badňaka calendeau, chalendal a vánoce calendas, chalendas. Rozšiřením svátků těchto po Evropě vešlo i slovo kalenda ve význam každého svátku, každé veselosti, každého hýřeni (srov. Kalandsbrüder). Z toho se dá též vysvtliti, proč u Rusínů koljadka, koljada, koljeda píseň vůbec, hlavně pak šestislabičnou v čas letného slunobratu zpívanou, znamená, naopak v Rusku (v Pskovsku t.) naše vánoce slovou s o b ó t k i, což u jiných Slovanů hody jsou svatojanského ohně.

Jména svátků mátla se, jakmile původný význam jich se trácel z mysli lidu. U Srbů je „čitava“ koleda t. hotová, celá, když je mnoho lidí pospolu, a u nás říkáme o opilém, že mu nohy jdou po koledě. Slyšmež, jak si ruský metropolita Misail stěžuje : „v Kursku v voskresnyje (velikonoce) gospodskyje (letnin) a b o g o r o d i n yj e (vánočné) dny umnožilos velikoje pijanstvo i běsovskoje hlumlenje (žerty) i skomoroševstvo (šprymy) so vsjakimi běšovskimi ihrami: schodilis po večeram i po vsenošnych pozorišach (celonočných divadlech) po ulicam i na poljach slušat bohomerzkich pěsěnej i vsjakych běsovskich ihr a o roždevstv (narozeni) Christa i do b o g oj a v l e njago dne (zjevení, 3 krále) sbirali-sja po večeram i v noši na běsovskaja ihry“ . Připomínají se tu „igruše“ dnešní, ježto se od Vasilija dne (Silvestra) až do 3 král zpěvy, hrami, hádankami v Rusku vykonávají. Při hrách těch bylo převlékati se ve zvířata a jiné podoby nejhlavnějši zábavou, což, jak jsme už podotkli, mythického významu do sebe má. ‚

U Slovanů jižných a to zvlášť v Turecku baví se i hrami houpacími (kolyske dzivne jmenuje je Strijkovski, očitý jich svědek). V Dubrovníku (Ragusa) běhají děvečky ráno na vánočný svátek po domech dobrých známých svých pánů a dostávají pečiva darem, jemuž prý jméno luk dávají od okrouhlé jeho podoby o veliké noci ale dostávají koláč v kterém uprostřed je vejce. Koláč ten jmenuje se prý teharica.

U Poláků, jakož jindy i u nás chodí koledníci s gwiazdou; hvězdou s jesličkami totiž odříkávajíce rozličné rozprávky při tom; na den sv. Štěpána kde se i u nás hlavně koleduje, chodí v Polště, jak praveno juž, s vycpaným vlkem, někdy i s turem, pozdravujíce každého hospodáře zpěvem a očekávajíce koledy. Vyložiti, co vlastně vlk při koledě znamená, není snadno. Mimo to, co jsme výše juž o tom povědli, dotýkáme se i toho, že vlk co nepřítel stád narážeti by mohl i na pastýře před Bethlehemem, již by ho pak chyceného co koledníci na odiv nosili. Avšak nelze zapomenouti, že pohané slunce pronásledovaným býti si myslili od zlé moci, ježto někdy v podobě vlka slunce i sežíralo ku př. při zatmění, může tedy býti, že i při narození slunce o vánocích na tuto zlou moc pamatovali ji zažehnávajíce, aby neuškodila více slunci. Ve Vídni u sv. Štěpána zažehnávali vlka při jitřní ještě na konci 16. století

U nás v Praze stavíme pohyblivé „jesličky k velké zábavě dětí svých od nového roku až do Hromnic, zbytek to her vánočných starších (weihnachts-spiele)

BÁJESLOVNÝ KALENDÁŘ SLOVANSKÝ
čili
POZŮSTATKY POHANSKO – SVÁTEČNÝCH OBŘADÚV SLOVANSKÝCH.
USPOŘÁDAL: J.J.HANUŠ

🙏🙏🙏 Dodržujte sváteční pohodu 🙏🙏🙏  ❗️

Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

15 reakcí na Koleda na sv.Štěpána

  1. vonrammstein napsal:

    Dobrá práce, múj pane. Díky!

    To se mi líbí

  2. cobolik pacholik napsal:

    za zvuku skupiny sabaton primo victoria,najprv sa rozjebe kavci hory a potom sa vyhlasi novodoba kriziacka vyprava,rusi uz viedli v syrii su krestania jak my,keby im neboli zajebali ich turistov na ceste z egypta do rusie neboli by tam robili velke bu,bu, pravoslavna holota chrani krestansku a jasne dokazala,ze je toho schopna,to aj ukazka zapadu,ze ked sa odjebe rusku holotu,nebudu kukat a su schopny reagovat kdekolvek na svete.
    aby bolo jasne ja nie som nejaky religijny fanatik,ja len vidim,co sa robi s tymy ktory patria ku mne a je mi chuj,ze cierny,bo ciernych,ale alahistov to uz v zapadnej europe najebane viac jak obyvatelov ceskoslovenska a len otazka casu,ked sa biologicky rozmozia a potom na nejaky cas bude trebalo zabudnut na jedno prikazanie nezabijes…bo ten,kto ho dodrzi,bude sam zabity…

    To se mi líbí

  3. cobolik pacholik napsal:

    ja tu stavam betlehemy,jak velke sochy,tak aj male,ci take z keramiky,drahe jak sto kurvy ten u ich matky bo custom hand made,ked som to zacinal stavat,oni vzdy osla niekde z boka postavili,proste si stavali postavy,jak chceli a ja jak od maleho hovna pamatam,ze vol a osol za jaslickamy,maria a jozef okolo kinga,pred nim krali z vychodu 3 ja a pastieri,co mu jahnata darom priniesli,bo ten co ukazujes tu AFB to jelena a snehu nemali,kde sa narodil king,jak pisem vyzsie a nijake jak tu na harley pokerovany dabel 130 kg zivej vahy stoji pred betlehemom z darom pre kinga,to u mna kokotina jak rampa ja este aj idem na farmu a nejebm dookola,soch sena,bo king to kral biedakov,jeho ucenie o nicom inom,ani nehovori,pokora,chudoba a sluzba bohu,jak pisem nebo bude prazdne bo ja sam vyjebanec,co nedodrzujem ucenie king of kings a co sa tyka moravce a tej picky,to mozno z boka betlehemu postavit a odjebat…idem spat mam ponad 10 dni volna mne jebne…

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.