Veselé vánoce


🙏🙏🙏 Dodržujte sváteční pohodu 🙏🙏🙏  ❗️

Jména slovanská štědrého večera a vánoc

Jméno štědrý večer (ščodry dzien u Poláků, largus vesper, largum sero v latině středověké) je samo sebou jasné. Slovenský výraz „dohvězdný večer“ a ruský „zvjezda“ je bezpochyby církevného původu. Též slovinský „sveti večer“ i „božina bila“ (vigilia) je dílem aspoň církevný. Lužický„svačina“ naráží co svatčina na posvátné hodování, „patoržica“ co znamená, nevím. Českoslov. výraz babí večer souvisí báječně s výrazem starých Anglosasů modra-neht t. matek noc Srbský badni večer a badňak odpovídá, skandinávskému jul-block a litevskému bluku-vakars. Ruský sočeljnik je štědrý večer,, rovněž jak svatvečer tří králů.

Jména vánoc jsou: rus. karačun, koročun (ve Psovsku sobótky), srbsky i vlastně jihoslov. boži, božiť, božien dan, česky: hody, vánoce, světlé svátky, štědrovnicové sv., slov. vjanoce, kračún, kračoun, bulh. kračun, rumunské kréčunu, madyar. karáczony, lužické gody. (Jiná. jména, jako st. sl. bogoroždenje, rus. roždevstvo, gviazda, české hod boží, polské. bože narodzenie jsou křesťanského původu).

Slovo vja-noce, vá-noce zdá se býti skraceninou nesnadno to ale na jistotu povýšiti. Myslilo se, že vá-noce je německé weih-nacht, čemuž ale odporovati sluší. Nižádného velkého svátku jméno nevypůjčili si Slované ode Němců. Štítný juž zná „vá-noce,“ tehdáž (r. 1376) nevyslovováli Němci ješt weih-nacht než wíhen-naht i wí-nechten a z toho nepovstalo hláskoslovně nikdy vá-noce. — Poněvadž Bohemarius má vánoce aequinoctium, rovnodenni, mělo se slovo vánoce za váha-noce, co by ovšem na rovnodenni nikoli ale našim hodům slušelo. Zdá se to býti jen výmyslem Bohemariusa, jako mnoho jiných středověkých jmen. — Snad povstala skrácenina — jestliže vůbec vá je skráceninou — z kořene vie, vě (ku př. vě -hlas), jenž dle zákon hláskoslovných za starodávna slouti musil vai, proměniv se ve via (vja-noce slovenský) vie  v v á. Znamenal velký, dobrý ku př. st. české vie-hlas, věhlas (Výhon, Vace-rád) velká moudrosť, vě-hodný tolik co vel-hodný a vjanoce, vánoce byly by stejného významu co ve-likonoce t. slavné noce, hody. Pro příbuznost indoeuropských jazyk uvádím, že rovněž u Němců slůvko wie, wei, wí, wé znamenalo svátý ku př. V-Freyia, svátá Freja. Ve (genit. Vea) je též jeden bůh z trojice skandinávské. Odhinn, Vili, Ve jsou bratři, jako Odhinn, Thorr a Freyr. Sesilněn spatřuje se kořen ve slov staroněmeckém víh, svátý, víh-an, weih-en, světiti. Avšak i kořen va ve slov va-tra, oheň t. světlo-noš je pozoru hoden, o čemž nížeji bude řeč.

Co slovo kračún původně znamenalo, není snadno určiti, nebral bych je rád co krat-šun, kratšínoce než za slovo původného kořene. Nejstarší forma jeho musila by býti karakunas, kar-ak, korak je krok.

Kořen kar znamená řezati (obětovati), kár-as je litevsky boj, vojna, kár-a u nás trest, u Slováků kar, tryzna, domácí hody po pohřbu, lat. car-men, původně zpěv věštící. Polabsky je prosinec trebe-mon měsíc třeb či oběti. Kračun je tedy buď měsíc i doba oběti, buď vztahem na slunce kráčející, pokračující, sol invictus. Srov. „krok slunce “ v Kralodvorském rukopisu. je bůže a naráží na pána Krista, jestliže v užíváni vešlo u Jihoslovanů v křesťanské už době, jestli pak v pohanské, znamená mladé slunce, kračúna (25. prosinec byl u Římanů dies natalis solis invicti, jemuž předcházely Saturnalie).

Všechna sláva vánoc byla sústředěna v štědrém večeru a málo tedy máme pozůstatků pohanských obřadů za dne vánočného samého. V Haliči vyšperkují sice chrám smrkovými letorostmi, ale zpívají juž církevní koledy ku př. „dzieciatko się narodzilo, všistek sviat uveselilo, vesoła novina, poviła nam syna Maria“ jako též u nás. U Srbů snad ješt nejvíce pozůstatků z dávnověkosti. Tam, hlavně pak po Bosni a Hercogovině, chodí časně ráno hospodář sjačati t. křičeti : sjaj (sviť) bože i božiť našemu … a jmenuje toho, komu přeje blahobytu. U nás chodí prý též hospodář, jako o veliké noci, se díva na východ slunce do zahrad, modle se tam. V Srbsku přináší vyvolený Polazajnik žito v rukavici a pověděv ráno u vrat: „Ristos se rodi, sypá z ruky žitem po domu i ti z domu posypávají jej též odpovídajíce mu : opravdu narodil se.

Potom počínají opět obřady s badňakem. Polaznik t. skreše badňaky t. j. béře lopatku i vatralj na oheň a bije tím v badňaky, aby jiskry hojně skákaly, říká: tolik hovězího dobytka, tolik koňů, tolik koz, tolik ovcí, tolik vepřů, tolik úlů, tolik štěstí a zdaru. Potom rozhrnuje polaznik popel na kraj ohniště a hází do něho několik „par“ (tureckých drobných peněz) neb i nějaký větší peníz, jak kdo může. Některý přináší pověsmo (hrsť lnu) i pověsí je přes vrata. Když si chce polaznik sednouti, hledí mu domácí podtrhnouti stolici, by upadl, sedí-li již, ohrnují ho ženy velikou přikrývkou neb húní, „aby se jim chytala hustá smetana.“ Na Slovensku polazuje se též, ale tam je polazovati jen choditi z domu k domu s přáním a to od kračúna až do nového roku. Jako polaznik v Srbsku, tak se i každý, kdo přichází přát na Slovensku, slavně hostí.

Mimo srbské obyčeje je vánočný obyčejný i ruských děvčat, hádati koňům, snad nejstarší všech pozůstalých. Vodí koně přes dvojitou voj od drožky, klopytne-li k, bude muž jich budoucí zlý, naopak ale dobrý Známo, že pohanští Slované polabští vodívali koně věštbou přes kopí.

Země se též otevírá o vánočných dnech, jak už víme. Jako pod vodou, myslili si t. staří i pod zemi jakýsi ráj, naplněn i když ne zlatým světlem, předce zlatem, stříbrem, slovem poklady. O všech hodech, kde se otvíralo nebe, otvírala se i zem, t. j. poklady se ukazovaly a to zvláštním světlem  čemuž „zlato hoří  říkají. Na Slovensku a v Čechách jmenuji světýlka i bludičky presušena peňazi, poněvadž myslí, že kde je bludička, tam se peníze přesušaji vyhárajice plamenem modrým. Zlato zdálo se vůbec starým býti podobno stuhlému světlu.

Avšak čas zimy a ledovité hroudy přikáži tomu, že lid o vánocích nebaží tak po těchto pokladech; jako o velikonocích a o sv. Janu Křtiteli. — České i ruské dívky připravují si ze žáby pomocí mravenišť, do kterých tajně v noci žábu kladou, žabí kostru. O vánocích píchají prý tím hákem žabím jinocha, který se jim libí, jenž se stává tím poután k nim. Znelíbil se jim ale jinoch,, odstrkuji ho lopatkou žabí.

Že o vánocích též Parychta či bílá pani (Meluzina) i ve větru se ukazuje, když sněží, svou postel nebeskou ustýlajíc a že lidí v příbytcích navštěvuje a to prý někdy v letném už oděvu, hledíc zdaž vše upředeno, patrno je samo sebou, nebo jsou jí celé vánoce t. dnové až do 3 králů svaty. V Němcích ale, i v krajinách někdy slovanských, jako v Pinzgau (Windisch-gau) běhají po celé vánoce hoši „Berchten“ zvaní, jako běsi po domech a ulicích, chtíce tím ruch toho času nápodobniti.

Se strany společenského živobytí byl čas vánočný, jak říkají na Slovensku, slobodou, měli t. svobodný týden odcházejíce volně po skonečném roku ze služby. Pročež je v Čechách vánočkovati tolik co martinkovati, toulati, hýřiti (viz též den sv. Štěpána). Na Moravě zpívají : „Vánoce, vánoce! skoro-li budete ? Ubohé syrotky kaj se podějete ? Co mají rodiče, to půjdou do domu, a já syrotečka ze služby na službu. Ve Slezsku ale takto : Vánoce, Vánoce, skoro-li buděče, vy švarné děvčátka ze služby puděče“

A protože většina z nás je již ve věku „dědků“, tak vám přeji takovéto uznání

🙏🙏🙏 Dodržujte sváteční pohodu 🙏🙏🙏  ❗️

Příspěvek byl publikován v rubrice twitter se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

12 reakcí na Veselé vánoce

  1. Miluše napsal:

    Přeji krásné Vánoce všem, klid, pohodu a mír v duši.

    Liked by 1 osoba

  2. lujjza napsal:

    Klidné a pohodové vánoce a mír (nejen) v duši.

    To se mi líbí

  3. NavajaMM napsal:

    Vo Važci hovorili Vilija. Je to od cirkevného vigilia.

    To se mi líbí

    • cobolik pacholik napsal:

      na sarisu len vilija,zajtra boze narodzene a co pamatam od hovna maleho
      vincujem vam sicko dobre
      hojne bozske pozehnanie
      slavu nebesku,korunu andelsku
      pochvaleny jesis kristus.
      je toho viac tam,ale len toto pamatam,chodi sa vincovat do rodin a znamych,ide sa na cintorin zapalit sviecku,vyzerie sa palenky,ale malo,barz malo sa najebe ja z tych co na blato som sa vzdy najebal,ked budete vecerat pepici bezpodmienecne nezabudnut polozit hocico z coho sa da jest tanier ,misku cokolvek pre pocestneho,tak kaze ci uz religia,ci len zvyk,abo len ludsky cit jasny?
      bo vianoce to ,to k comu patrime od dzada pradzada v tom je vsetko,co sme a nedat si vybit z ruky ani bohovy,jak veriaci,neveriaci jasne hovorit narodil sa jezisko a nie hezke svatky,to pre nas bytostne a zivotne dolezite,dufam,ze nebude vymazane bo ukoncil som tak kus politicky,treba vediet,ze herodes dal zajebat vsetku malu holotu do troch rokov,,ale maleho jeziska uratovali a on nastaroval to k comu patrime vsetci bez vynimky bo to vsetko to,co pisem vyzsie a nijak neagitujem tu to pre nas postulat,do nevyvratenia.

      Liked by 1 osoba

  4. NavajaMM napsal:

    Příteli
    smazáno pro porušení příkazu k dodržování svátků. Může být uveřejněno pod včerejším článkem.

    To se mi líbí

  5. Jitka napsal:

    Krásné vánoce všem zdejším návštěvníkům, ale hlavně panu domácímu, který nám to toulání na těchto stránkách umožňuje.

    To se mi líbí

  6. MT napsal:

    Přeji vám všem pohodu těla i ducha – nejen o Vánocích, též po celý rok 2020.

    To se mi líbí

  7. vonrammstein napsal:

    Všem místním dostatek všeho, co potřebují.

    To se mi líbí

  8. jaa napsal:

    Klidné svátky všem vinšuju

    PS. snad se povede, nějak mi stávkuje

    To se mi líbí

  9. Jiří Jírovec napsal:

    Já na všechno kašlu (jsa strašně nastydlej), ale všem nám od Bavora V. si přeju, aby se nálada v roce 2020 spíš vylepšila. Jinak řečeno, abychom svět viděli očima strýce Pepina jako šíleně krásnej (i když není).

    To se mi líbí

  10. Minorita napsal:

    I když pozdě, ale přece – báječný a pohodový nejen zbytek svátků vánočních 🎄🎄🎁

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.